Včelařská konference

Tak tady si zase přihřeju svojí polívčičku. Zdaleka asi nejsem sám, kdo se cítí jako hlupák, kterému kdosi, byť sebe vzdělanější a se sebevětšími zásluhami o české včelařství strká pod nos něco, co ani možná nechci nebo nechceme, možná ano, ale rozhodování o tom co budu číst by mělo záležet už jen na mém svobodném rozhodování. Nesouvisí to vůbec s kvalitou časopisu, která je proměnlivá, pro někoho moc barevná, každému se líbí něco jiného, někdo to nečte vůbec, najdou se i zřejmé a snad i záměrně zveřejňované polopravdy ( např. že medová burza v Brémách čeká na kvalitní český med – autor se ale zapomněl zmínit o jedné maličkosti a to za kolik Za cenu důstojnou pro českého včelaře asi ne. ), ale proto bych Včelařství vůbec nezavrhoval. Postavil bych jej ale určitě „na vítr a déšť“, do „průvanu tržní ekonomiky“. Ať si v konkurenci s ostatními vybojuje své postavení na slunci. Kdyby se rozdával třeba i zadarmo, tak by se dost včelařů bránilo už jen z principu něco povinného zase „fasovat“. My si časopis musíme ale povinně zaplatit, je jedno z jakých prostředků a ještě být za to pomalu vděční, jak je to pro nás výhodné ( při větším nákladu je jeden výtisk pravda o něco levnější ). Někteří diletanti dokonce tvrdí, že jej dostáváme zadarmo. V naší ZO jsme kdysi navrhovali, aby se časopis využíval i pro šíření formulářů potřebných pro členy ČSV. Zhruba za dva roky jsme se dočkali. Některé přílohy uvnitř časopisu jsou většinou dobré a potřebné, vydával bych je ale formou několika Věstníků za rok. Výroba černobílých Věstníků přeloženého formátu A3 by byla daleko pružnější, levnější, méně závislá na termínech tisku. časopisu. Distribuce by se měla podstatně zkrátit a hlavně zlevnit. Každý člen ČSV by jej dostával z prostředků svazu jako pracovní dokument s nutnými formuláři, pokyny, návody, právní poradnou, která je opravdu potřebná a na úrovni. Z ústředí svazu by se mohly Věstníky hromadně zasílat pro všechny včelaře okresu na okresní výbory, tady udělat kopičky pro ZO a z jednání OV si je zástupci ZO pro své členy odnesou v tašce. Těch 10 až 50 přeložených listů formátu A3 váží přátelé pouze ½ kila. Asi by se zlepšila i účast na jednání OV, když by se „rozdávaly noty.“ Doma by se to pak muselo oběhnout a nebo raději svolat ČS ? A jestli to bude na trhu a mezi včelaři a veřejností žádoucí, ať je časopis Včelařství zasílán v tom drahém prezervativu třeba i se zlatou ořízkou. To ať prověří trh a zájem lidí. O JEHO KOUPI AŤ SI KAŽDÝ ROZHODNE SÁM A ZA SVOJE. TO POVAŽUJI ZA ZÁKLADNÍ PRINCIP. Je to i cesta k úsporám ve výdajích ČSV, třeba i ke nížení čl. příspěvků, určitě k ještě větší kvalitě časopisu, jeho popularizaci na veřejnosti a tím i včelařství zároveň. Protože máme v rodině k dispozici mimo Odborných překladů i Včelařství ve dvojím vyhotovení, tak si jeden výtisk nechávám svázat a druhý trousím obyčejně po čekárnách u různých ordinací. Proto mohu tvrdit, že veřejnost má o včelařské časopisy zájem i když to může být také ovlivněno tím čekáním v čekárně, Asi dvakrát se stalo, než jsem se vrátil z ordinace tak časopis někdo …...Protože je náš ČSV ale dost konzervativní, tak si nedělám o případných změnách iluze. Vždyť je vždy vše OK, jsme zahleděni do své dokonalosti a o těch pár názorů u známých rebelantů už vůbec nejde.
S pozdravem J. Rotbauer