Včelařská konference

Zdravím,
no, už jsem i do této diskuse napsal určitě něco, co je ve skutečnosti
jinak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Zdeněk" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 06, 2005 11:03 AM
Subject: Re: prevezeny ul


> Diky moc za reakci, pripojuji odpovedi.
>
> >Docela správně se zalétává na nové stanoviště.
> >:-)) Že by si v literatuře přečetla jak se to má dělat? :-))
> tak to mam radost :)
>
> >Nemyslím si, že poznáš jestli je svoje a nebo cizí ze >sousedního úlu.
> p. Radim Polasek mi mimo mnoha jinych cennych rad prozradil, ze se takove
> vcely poznaji podle toho, ze pomerne dlouho naletavaji primo na misto, kde
> ul puvodne stal a az potom se snazi vzebrat nekam vedle.
>
> >Až odvezeš ten 3.úl, tak má možná smysl nechat na jeho >místě roják s
> jedním prázdným plástem. Až druhý nebo >třetí den se podíváš kolik včel se
> vrátilo na původní >stanoviště.
> zase se odkazu na p. Polaska, navrativsi se vcely pry hledaji jen vuni
> zivotaschopneho vcelstva, na prazdne souse je pry nenalakam. No a ja
myslim,
> ze nez brat nejake plasty z plodiste, tak to mozna radsi tech par
deserterek
> nechat osudu :)
>
> >Pokud by Tě napadlo je přikrmit, tak to nedělej. >Cukerný roztok jim teď
> způsobí bolení břicha (na jaře >jim chybí nějaké enzymy na štěpení řepného
> cukru). A >vlastní med nemáš.
> to me nastesti nenapadlo, ale napadlo me dat jim na nejaky talir vodu, to
je
> asi jasna vec, ze? Puvodni majitelka tam napajecky ma taky.
>
>
> Jan Zdenek
>
>
>
> --
> No virus found in this outgoing message.
> Checked by AVG Anti-Virus.
> Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.9.1 - Release Date: 1.4.2005
>

A nebo Ti to okukují nějací ptáčci. Třeba sýkorky jsou velmi šikovné.
Koukni se zdálky, zda Ti tam něco nelítá.
Ahoj
       Libor Jarolím


> Tak jsem uplne zacpal ocko v medniku. Bud tu travu vystrkaly ven
> primo vcely nebo nejak vypadla sama,

Tak jsem uplne zacpal ocko v medniku. Bud tu travu vystrkaly ven primo vcely
nebo nejak vypadla sama, ale uz dvakrat jsem se vratil a vzdycky byla pryc.
Pritom tam byl vetsi provoz nez na cesne. Jinak chvilkami je vcel kolem ulu
docela hodne, odhadem tak stovka. Nektere se snazi najit vlez do ulu na
zadni stene. Na misce s vodou jsem nevidel jedinou vcelku.
Tak to jsou moje dosavadni poznatky, pokud tim neobtezuji, zase bych pozdeji
napsal, co jsem vypozoroval.

Jan Zdenek



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Anti-Virus.
Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.9.1 - Release Date: 1.4.2005

V tom bych problém neviděl. Vždycky se na jaře stane, že některé včelstvo má méně zásob. Zásoby převěšuji už několik let bez jakéhokoliv problému....
Martin

Díky, takhle mi to stačí. Já zavrhnul jarní dokrmování hned druhý rok, co jsem začal se včelama. Přesto semhle-támhle nějaká pochybnost vyleze:
O víkendu jsem koukl lehce do úlů a měl jsem dvě včelstva už na posledním rámku se zásobami, v ostatních bylo cukru ještě dost (krmím všechny stejně). Protože jsem byl líný dávat jim cukr, dal jsem jim nespotřebované rámky se zásobami z úlů, kde jich zůstává ještě dost. A teď čekám, jestli se neobjeví nějaký problém.
Pavel


> Ano, můžeš to takto pochopit.
> Ale nechtěj po mně, abych Ti řekl, kde jsem se to dozvěděl.

Diky moc za reakci, pripojuji odpovedi.

>Docela správně se zalétává na nové stanoviště.
>:-)) Že by si v literatuře přečetla jak se to má dělat? :-))
tak to mam radost :)

>Nemyslím si, že poznáš jestli je svoje a nebo cizí ze >sousedního úlu.
p. Radim Polasek mi mimo mnoha jinych cennych rad prozradil, ze se takove
vcely poznaji podle toho, ze pomerne dlouho naletavaji primo na misto, kde
ul puvodne stal a az potom se snazi vzebrat nekam vedle.

>Až odvezeš ten 3.úl, tak má možná smysl nechat na jeho >místě roják s
jedním prázdným plástem. Až druhý nebo >třetí den se podíváš kolik včel se
vrátilo na původní >stanoviště.
zase se odkazu na p. Polaska, navrativsi se vcely pry hledaji jen vuni
zivotaschopneho vcelstva, na prazdne souse je pry nenalakam. No a ja myslim,
ze nez brat nejake plasty z plodiste, tak to mozna radsi tech par deserterek
nechat osudu :)

>Pokud by Tě napadlo je přikrmit, tak to nedělej. >Cukerný roztok jim teď
způsobí bolení břicha (na jaře >jim chybí nějaké enzymy na štěpení řepného
cukru). A >vlastní med nemáš.
to me nastesti nenapadlo, ale napadlo me dat jim na nejaky talir vodu, to je
asi jasna vec, ze? Puvodni majitelka tam napajecky ma taky.


Jan Zdenek



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Anti-Virus.
Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.9.1 - Release Date: 1.4.2005

Ano, můžeš to takto pochopit.
Ale nechtěj po mně, abych Ti řekl, kde jsem se to dozvěděl.
Citovat nemůžu a literaturu neuvedu. Paměť mi tak dobře nesouží. :-))
       Libor Jarolím


> Můžu to chápat jako další argument pro dostatečné zakrmení na podzim a na jaře bez
> podněcování cukrem?

> > Pokud by Tě napadlo je přikrmit, tak to nedělej. Cukerný
> > roztok jim teď způsobí bolení břicha (na jaře jim chybí
> > nějaké enzymy na štěpení řepného cukru). A vlastní med nemáš.

Můžu to chápat jako další argument pro dostatečné zakrmení na podzim a na jaře bez podněcování cukrem?
Zdraví Pavel

> Pokud by Tě napadlo je přikrmit, tak to nedělej. Cukerný
> roztok jim teď způsobí bolení břicha (na jaře jim chybí
> nějaké enzymy na štěpení řepného cukru). A vlastní med nemáš.

Koukám, že Matěj radí něco jiného než já. Přiklonil bych se k jeho názoru. Určitě tím nic nezkazíš.
Libor

> to ocko spokojne uzavri. Moze to len pomoct.

Nech to tak jak to je.
> Vcelky lezou ockem z medniku!
> Nebo mam ocko zavrit uplne?

Docela správně se zalétává na nové stanoviště.
:-)) Že by si v literatuře přečetla jak se to má dělat? :-))
> vcela vyleze ven a zacne krouzit nad ulem.

Nemyslím si, že poznáš jestli je svoje a nebo cizí ze sousedního úlu.
> Odpoledne bych se sel divat na puvodni stanoviste, zda se tam vraci hodne
> vcel. Jsou tam stejne jeste dva me uly, takze je snad sance, ze se pripadne
> vzebraji do jednoho z nich

Až odvezeš ten 3.úl, tak má možná smysl nechat na jeho místě roják s jedním prázdným plástem. Až druhý nebo třetí den se podíváš kolik včel se vrátilo na původní stanoviště. A podle množství se můžeš rozhodnout, zda s nimi neuděláš nic, a nebo je na 3 dni zavřeš i s rojákem do sklepa a pak vysypeš k některému úlu.
Je tu nějaká šance, že se vžebrají do některého úlu a ještě chvíli přežijí. Teda pokud přežijí ty 3 dny ve sklepě.
Nemá smysl se takto bavit s pár včelama. S půllitrem by to význam mít mohlo.

Pokud by Tě napadlo je přikrmit, tak to nedělej. Cukerný roztok jim teď způsobí bolení břicha (na jaře jim chybí nějaké enzymy na štěpení řepného cukru). A vlastní med nemáš.
Ahoj
       Libor Jarolím

to ocko spokojne uzavri. Moze to len pomoct. Je to podobne ako ked zakryjes
letac slamou a oni sa musia orientovat znovu.
Ak zavries ocko musi im ostat nejaky pristup do ula.

Matej




Jan Zdeněk
<zdenekjan/=/ti An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
scali.cz> Kopie:
Thema: prevezeny ul
06.04.2005
09:43
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Zdravim Vas!

Je tady prvni pokrok v premisteni mych novych vcelicek z puvodniho
stanoviste na nove.
Dneska rano jsem s tatou v pul osme nalozil jeden ul i s mednikem (stazeno
k
sobe pomoci kurtu) na dvoukolak a velmi velmi opatrne jsem ho prevezl k
sobe
na zahradu. Tam jsme ho dali na podstavec a hned jsem otevrel cesno a dal
tam trochu sena tak, aby vcely mohly prolezt, ale dalo jim to trochu prace.
Je zatazeno, teplota vzduchu 11°C. Prave pred chvili jsem pozoroval
ojedinele vyletani z ulu. Vcelky lezou ockem z medniku! Dal jsem jim tam
taky steblo nebo dve suche travy, aby jim to prislo trochu jine, snad to
bude stacit. Nebo mam ocko zavrit uplne? Jinak co jsem zatim stihl
vypozorovat, tak vcela vyleze ven a zacne krouzit nad ulem. Nejprve s malym
polomerem obletne vpodstate viko ulu a pak postupne jsou kruhy jejiho letu
vetsi a vetsi, obcas zmeni smer krouzeni. Zatim jsem videl jedinou vcelu,
ktera ockem lezla zase zpet do ulu, ale pozoroval jsem to opravdu jen
chvilenku, musim pracovat (jsem programator)... :)
Odpoledne bych se sel divat na puvodni stanoviste, zda se tam vraci hodne
vcel. Jsou tam stejne jeste dva me uly, takze je snad sance, ze se pripadne
vzebraji do jednoho z nich, v ostatnich ulech by podle majitelky mela byt
pomerne slaba vcelstva.

Jan Zdenek



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Anti-Virus.
Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.9.1 - Release Date: 1.4.2005

Zdravim Vas!

Je tady prvni pokrok v premisteni mych novych vcelicek z puvodniho
stanoviste na nove.
Dneska rano jsem s tatou v pul osme nalozil jeden ul i s mednikem (stazeno k
sobe pomoci kurtu) na dvoukolak a velmi velmi opatrne jsem ho prevezl k sobe
na zahradu. Tam jsme ho dali na podstavec a hned jsem otevrel cesno a dal
tam trochu sena tak, aby vcely mohly prolezt, ale dalo jim to trochu prace.
Je zatazeno, teplota vzduchu 11°C. Prave pred chvili jsem pozoroval
ojedinele vyletani z ulu. Vcelky lezou ockem z medniku! Dal jsem jim tam
taky steblo nebo dve suche travy, aby jim to prislo trochu jine, snad to
bude stacit. Nebo mam ocko zavrit uplne? Jinak co jsem zatim stihl
vypozorovat, tak vcela vyleze ven a zacne krouzit nad ulem. Nejprve s malym
polomerem obletne vpodstate viko ulu a pak postupne jsou kruhy jejiho letu
vetsi a vetsi, obcas zmeni smer krouzeni. Zatim jsem videl jedinou vcelu,
ktera ockem lezla zase zpet do ulu, ale pozoroval jsem to opravdu jen
chvilenku, musim pracovat (jsem programator)... :)
Odpoledne bych se sel divat na puvodni stanoviste, zda se tam vraci hodne
vcel. Jsou tam stejne jeste dva me uly, takze je snad sance, ze se pripadne
vzebraji do jednoho z nich, v ostatnich ulech by podle majitelky mela byt
pomerne slaba vcelstva.

Jan Zdenek



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Anti-Virus.
Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.9.1 - Release Date: 1.4.2005

http://www.vcelar.com/ondrejovske_tavidlo.html

Již něco zaznělo v této konferenci, také ve starších číslech včelařstí. Na netu zkus stránky http://beesource.com/plans/melter.htm.

Myslím že na stránkách ČSV je odkaz na nějaký soudní spor o umístění včelstev někde na Rakovnicku. Obecně je to tak že včely můžete mít, ale nesmíte sousedy jejich chovem omezovat ve výkonu jejich vlastnických práv. Když se to dostane k soudu, obvykle se dělají znalecké posudky. Je dobré orientovat česna tak, aby dráha letu byla mimo užívané pozemky, popřípadě se doporučuje vytvoření překážky (vysoký živý plot, zeď a pod, která by usměrnila let včel nad sousedovým pozemkem do větší výšky. Z vlastní zkušenosti vím, že problémem obvykle bývá, že má někdo v blízkém sousedství bazén, který včely rády využívají jako napajedlo.

S pozdravem

V.Hájek

DD.

Neexisuje,

ridi se obcanskym zakonikem, chvatel vcel je drzitelem "veci" s niz musi
nakladat dle obcanskeho zakoniku. Neco bude v archivu konference.

Zdravi PP.

honza napsal(a):
> Dobbrý den, hledám radu. Zajímalo by mě, zda existují nějaká pravidla
> (vyhláška nebo zákon) pro umísťování včelínů, např. vůči objektům v
> sousedství, případně kvůli možným bezpečnostním specifikům (chov dobytka na
> pastvině, která je na těsně sousedícím pozemku apod.) Dekuji.


--
/-----------------------------\
| Pavel Prchal |
| Pelhřimov |
\-----------------------------/

*
/D\
        /U_P\
        (_/|\_)

Zdravím
včely jsou zalétány vždy, když pravidelně létají ven z úlu. Jedná se o to,
že teď na jaře ještě nemusí létat tak daleko, takže po přestěhování o ten
jeden kilometr se létavky nejspíš nebudou vracet. To se ale přesně pozná
teprve, až se ten úl přestěhuje. Jinak létavky, neboli zalétané včely jsou
vždy tak 1/3 až snad 1/2 včel ze včelstva podle intenzity snůšky, ostatní
pracují uvnitř úlu a zalétány nejsou. Když se létavky vrátí na původní
stanoviště, zastoupí je část včel zevnitř úlu, ubude tedy krmiček plodu i
včel stavějících plásty a zpracovávajících donesenou sladinu. Včelstvo se
vrátí ve vývoji zpátky o 14 dní až měsíc. Zalétané včely, pokud neprožijí
šok třeba setřepáním do umělého roje a třídenním pobytem ve sklepě, si
pamatují umístění úlu minimálně týden, 14 dní, takže spoléhat se v květnu na
nějakou dobu nepohody moc fungovat nebude.
Od května tak do srpna, září včely létají až několik kilometrů daleko, takže
jediná možnost, jak je přemístit o 1 kilometr bez vracení včel, je je
převézt více než 5 kilometrů daleko, nejlépe na nějakou snůšku a po ukončení
snůšky je zavézt už na nové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Votrubec" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 05, 2005 10:15 PM
Subject: Re: mam vcelky :-)) (a zase otazky)


> S tím stěhováním je problém.
> Pokud budeš čekat, tak se včely zalétnou na snůšku a po přestěhování
příjdeš
> každopádně o létavky.
> Já bych osobně počkal až odkvetou ovocné stromy a včelstva se dostanou do
> síly a bude hromada mladých nezalétanýchj včel.
> Staré zalétané včely jsou stejně staré zimní včely a o ty stejně brzy
> přijdeš.
> Stěhoval bych, až by mi zaplnily včely dva nástavky a přestěhoval je mezi
> snůškami (ovoc. stromy - řepka, nevím co máš za snůšku v okolí. U nás
třeba
> není mezera ve snůšce...).
> Kdyby jsi měl víc včelstev (jak jsem radil), tak by se ti vyplatilo nechat
> jedno včelstvo na místě a přestěhovat ho později ( za pár dní) v noci a
nebo
> když nastanou chladna nebo prší intenzivně dva dny (a to jsi s nima užiješ
> :-)) ).

Zdravím, ve slunečním tavidle z deseti souší asi 1kg. Vláďa

-----Original Message-----
From: Martin Olsak [mailto:martin/=/olsak.net]
Sent: Tuesday, April 05, 2005 11:08 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: vyteznost vosku ze sousi

Pratele,
zajimalo by me, kolik cca lze ziskat vosku ze starych sousi?
Jedny vcelky mi neprezily zimu a tak jsem jejich stare dilo
vyrezal a vyvaril. Nejsem zarizen na zpracovavani sousi, tak
jsem to jednoduse v pare rozehral a pres sitko precedil. Zadne lisovani.

Z deseti sousi 39x24 jsem ziskal cca 20 dkg vosku. Prekvapilo me,
ze jen tak malo.

Mate nekdo odhad, o kolik se zlepsi vyteznost pri pouziti lisu?

Diky a preju pekny den,

Martin


__________ Informace od NOD32 1.1045 (20050404) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

S tím stěhováním je problém.
Pokud budeš čekat, tak se včely zalétnou na snůšku a po přestěhování příjdeš
každopádně o létavky.
Já bych osobně počkal až odkvetou ovocné stromy a včelstva se dostanou do
síly a bude hromada mladých nezalétanýchj včel.
Staré zalétané včely jsou stejně staré zimní včely a o ty stejně brzy
přijdeš.
Stěhoval bych, až by mi zaplnily včely dva nástavky a přestěhoval je mezi
snůškami (ovoc. stromy - řepka, nevím co máš za snůšku v okolí. U nás třeba
není mezera ve snůšce...).
Kdyby jsi měl víc včelstev (jak jsem radil), tak by se ti vyplatilo nechat
jedno včelstvo na místě a přestěhovat ho později ( za pár dní) v noci a nebo
když nastanou chladna nebo prší intenzivně dva dny (a to jsi s nima užiješ
:-)) ).


----- Original Message -----
From: "Jan Zdeněk" <zdenekjan/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 03, 2005 5:24 PM
Subject: mam vcelky :-)) (a zase otazky)


> Zdravim vespolek,
>
> po zvazeni vsech Vasich rad jsem nakonec zakoupil ta tri vcelstva v mor.
> univerzalech. Velkou roli pri rozhodovani hrala urcite skutecnost, ze
> vcelky
> mam 1km od domu. Uz se na ne tesim, ale stale si nejsem jisty, jak je
> nejlepe premistit - v tech MU je budu muset jeste alespon 14 dni nechat,
> nez
> mi budou dodany nove Langstrothy... Podle mistniho vcelare je na prevoz
> prilis brzy, pry by se rozlezly a plod by zachladl. Ze pry se musi ty uly
> stehovat bez medniku (proboha proc?)... Kolega v praci mi zase rikal, ze
> se
> mu zda uz moc pozde, ze on vcelstva prevazel v unoru a s jinym terminem
> nema
> zkusenost. Vy mi tady v konferenci vesmes radite, ze prevoz je mozny i v
> tuhle dobu bez problemu. Slovy klasika "som s toho volaky zmeteny" :) Ale
> skutecnost, jiz zrejme nelze nazyvat prave cnosti, je takova, ze ve mne
> narusta jakasi averze vuci "starym vcelarum", kteri umi jen: "to ja nevim,
> ja bejt tebou, tak se na takovyhle nizoucky nastavky vyprdnu, vis co s tim
> je prace, vcely ti v tom umrznou..." Radeji bych naslouchal takovym
> vcelarum, jaci jsou tady v konferenci. Takovym, kteri se, mnohdy navzdory
> starsimu datu narozeni, neboji novych technologii, at uz se jedna o
> internet
> nebo nizkonastavkove neuteplene uly. Jenomze stejne mi to neda, abych se
> Vasim prostrednictvim znovu neujistil, ze to, co se vcelami udelam, jim
> neublizi. Takze otazka je, zda mohu vcely nyni bezpecne premistit.
> Predstavoval bych si to takhle: uly rano kolem pul devate (to jsem se na
> vlastni oci presvedcil, ze z ulu nevyleti jedna jedina vcelka-holt silne
> uteplene no...) stahnu i s mednikem nejakymi popruhy, aby se ul pri
> prevozu
> nerozdelil a pres cesno dam sitovinu. Pak uly nalozim na rucni dvoukolak a
> s
> primerenou opatrnosti prevezu ten kilometr k sobe na zahradu. Nemelo by to
> cele trvat dele nez 15-20 minut, budu je svazet s kopce dolu. Potom nevim,
> zda otevrit cesno a dat na nej tu suchou travu (dle mistniho vcelare
> nesmysl), nebo jestli nechat cesno zasitovane do druheho dne. Dale mam
> moznost postavit na puvodni stanoviste dva rojaky. Mam je tam postavit a
> co
> pripadne dat do nich? Jen souse?
> Jinak jeste pro upresneni, nejnizsi nocni teploty jsou u nas kolem 2°C,
> pres
> den kolem 16°, nadm. vyska asi 300 m.n.m.
>
> Diky predem, Jan Zdenek
>
>
>
> --
> No virus found in this outgoing message.
> Checked by AVG Anti-Virus.
> Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.9.1 - Release Date: 1.4.2005
>

Jedná se o mobilní včelín na podvozku, čili toho se stavební povolení netýka. Spíše jsem měl na mysli, zda existují nějaké směrnice z hlediska možných zdravotních nebo "bezpečnostních" rizik. Děkuji.

Dne úterý 05 dubna 2005 20:58 honza napsal(a):
> Dobbrý den, hledám radu. Zajímalo by mě, zda existují nějaká pravidla
> (vyhláška nebo zákon) pro umísťování včelínů, např. vůči objektům v
> sousedství, případně kvůli možným bezpečnostním specifikům (chov dobytka na
> pastvině, která je na těsně sousedícím pozemku apod.) Dekuji.

Dobry den,

urcite to bude stavebni zakon, pokud se jedna o stavbu vedlejsi k stavbe
hlavni, potrebujete ohlaseni, pokud je to nekde na samostatnym pozemku,
potrebujete normalni stavebni povoleni. Vzdalenosti tam uvedeny nejsou.

Honza

Dobbrý den, hledám radu. Zajímalo by mě, zda existují nějaká pravidla (vyhláška nebo zákon) pro umísťování včelínů, např. vůči objektům v sousedství, případně kvůli možným bezpečnostním specifikům (chov dobytka na pastvině, která je na těsně sousedícím pozemku apod.) Dekuji.

Když jsem prohlížel fotografie z Mendelova včelína, všiml jsem si, že v
medárně byly vyskládané do sebe kovové nádoby na med. Ví někdo, kde se dají
koupit?

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Vladimír Ptáček" <ptacek/=/sci.muni.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 05, 2005 11:23 AM
Subject: Pozvánka na akci - upřesnění!


> Přátelé,
> omlouvám se za hrubý překlep.
> Dveře Mendelova včelína jsou pro Vás otevřeny OD 16 hod. příští úterý -
12.
> dubna.
>
> Helena Sutorová
>

Má někdo lepší návod na výrobu slunečního tavidla?

S přáním hezkého dne Josef Kouba
tel. 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 05, 2005 11:54 AM
Subject: Re: Antwort: vyteznost vosku ze sousi


> >jedna sus RM 39x24 obsahuje 12 dkg vosku.
>
> Jo, a cerstva mezistena 39x24 vazi 60-70 g. Nejlepe se mi osvedcilo
> vytavovat stare souse ve slunecnim tavidle. Neni to problem si ho udelat i
> provizorne ze starych oken a alobalu. Pracuje to automaticky, zadarmo a
> spolehlive. Uplne jednoduche je do kyblu s vodou dat sito, na nej souse a
> prikryt to kusem skla.
>

>jedna sus RM 39x24 obsahuje 12 dkg vosku.

Jo, a cerstva mezistena 39x24 vazi 60-70 g. Nejlepe se mi osvedcilo vytavovat stare souse ve slunecnim tavidle. Neni to problem si ho udelat i provizorne ze starych oken a alobalu. Pracuje to automaticky, zadarmo a spolehlive. Uplne jednoduche je do kyblu s vodou dat sito, na nej souse a prikryt to kusem skla.

Přátelé,
omlouvám se za hrubý překlep.
Dveře Mendelova včelína jsou pro Vás otevřeny OD 16 hod. příští úterý - 12. dubna.

Helena Sutorová

jedna sus RM 39x24 obsahuje 12 dkg vosku.

Matej




"Martin
Olsak" An: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
<martin/=/olsak Kopie:
.net> Thema: vyteznost vosku ze sousi

05.04.2005
11:07
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Pratele,
zajimalo by me, kolik cca lze ziskat vosku ze starych sousi?
Jedny vcelky mi neprezily zimu a tak jsem jejich stare dilo
vyrezal a vyvaril. Nejsem zarizen na zpracovavani sousi, tak
jsem to jednoduse v pare rozehral a pres sitko precedil. Zadne lisovani.
Z deseti sousi 39x24 jsem ziskal cca 20 dkg vosku. Prekvapilo me,
ze jen tak malo.

Mate nekdo odhad, o kolik se zlepsi vyteznost pri pouziti lisu?

Diky a preju pekny den,

Martin

Pratele,
zajimalo by me, kolik cca lze ziskat vosku ze starych sousi?
Jedny vcelky mi neprezily zimu a tak jsem jejich stare dilo
vyrezal a vyvaril. Nejsem zarizen na zpracovavani sousi, tak
jsem to jednoduse v pare rozehral a pres sitko precedil. Zadne lisovani.
Z deseti sousi 39x24 jsem ziskal cca 20 dkg vosku. Prekvapilo me,
ze jen tak malo.

Mate nekdo odhad, o kolik se zlepsi vyteznost pri pouziti lisu?

Diky a preju pekny den,

Martin

Český svaz včelařů – ZO Brno-město, Včelařský spolek
Vás zve na prohlídku Mendelova včelína s besedou, která se uskuteční dne 12. dubna 2005 do 16 hod. v zahradě za Vinárnou u Elišky na Starém Brně.

Na Vaši účast se těší výbor ZO ČSV Brno-město

Upozornění
zájemci přihlášení na akce pořádané OV ČSV na této schůzce zaplatí požadovanou zálohu, další se mohou ještě přihlásit.

14. 5.2005 – pokusný včelín Kývalka: exkurze, příp. odběr předem objednaných matečníků (př. Old. Veverka)
28. 5.2005 – Chov matek (př. Žižka, Palackého vrch)
11. 6.2005 – Nástavkové včelaření (př. Žižka, Palackého vrch)
Záloha 100.- Kč, další informace př. Rataj – tel. 606 320 905

Zaslechl jsem, že na Slovensku musí mít každý včelař certifikát od veterinární správy, že má nezávadný med a to je testováno 100x méně citlivou nějakou "čtvorplatničkovou metodou" na antibiotika. A výkupci pak citlivými přístroji zjistí, že med je závadný. Slováci, jak je to s tím doopravdy?

http://www.svssr.sk/sk/spotrebitel/potraviny/medy.asp

Zdravím,
tady na severní straně Beskyd se mně zdá sice romantické, ale vesměs
nevhodné. Protože v létě tak 3 - 4 hodiny po východu slunce, kdy v korunách
stromů sladina v květech a medovice už začíná pomalu zasychat, tak na
takových místech je ještě silná rosa, studeno a včelám se ven vůbec nechce.
Já spíše preferuji stanoviště od poloviny svahu výše i s tím, že tam více
fouká.
Dobrý indikátor je rostlinstvo. Na těch "rosnatých" místech bujně roste
rostlinstvo označované jako rostliny vlhkých luk a lesů. Na těch vhodných
místech toto rostlinstvo neroste vůbec bujně nebo vůbec a bojuje o místo s
rostlinstvem suchších stanovišť.
Je ale rozdíl, když jsou včely na úrovni potoka a když jsou včely na nějakém
strmém břehu 3 metry nad vodou.
Vývoj včelstev na jaře ale neovlivňuje, pokud to není mrazová kotlina nebo
velký rybník či močál.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 03, 2005 7:14 PM
Subject: stanoviště u vody


> Jak je vhodné, dle Vašeho názoru, umístění včelstev nedaleko potoka? U
> vody bývá chladno - je takové, aby dokázalo ovlivnit vývoj včelstev?
>
> jose

Zdravím,
nejlepší doba na převoz byla na podzim, když byla teplota v poledne
dlouhodobě 10 - 15 st C, ne více. Včelky už daleko nelítají, ale ještě před
sněhem se na novém stanovišti prolétnou. Zároveň v nich prakticky není
plod, takže mají malé nároky na vzduch.
Na jaře musí každá zimní včela vychovat tak tři jarní včely, aby včelstvo
sílilo, je to na včely dost záběr a některé včelstvo, oslabené třeba nosemou
atd to nezvládne. Potom je stres při převozu rozhodí a opustí část plodu. U
kvalitního včelstva by se to stát nemělo.
Ten převoz si představuješ dobře. Trochu bych to vylepšil, kdyby se včely
naložily na vozík ještě večer. Potom časně ráno rovnou vyjedeš. Během
převozu odeber uteplivky, po převozu naopak zatepli. Podle mých zkušeností s
vozíkem na uježděném asfaltu takové malé vibrace včely spíše uklidňují a
zabraňují jim v pohybu, než že by je rozrušovaly. Může se jít normální
rychlou chůzí. Nesmí se zastavit déle než na cca minutu dvě. Pokud se ti
povede na novém stanovišti časně ráno dopravit úly na stojany šetrně, může
to dopadnout optimálně tak, že vyletí jen pár rozrušených včel, nebo třeba
žádná. Tu trávu bych tam na česno rozhodně dal. Pokud nepomůže, tak rozhodně
neuškodí.
Asi bych převezl nejdřív jeden úl, protože nevím úplně jistě, jak moc se
včely budou vracet a po jedno, dvoudenním pozorování převezl zbytek. Čím
později v dubnu se to bude dělat, tím se budou víc vracet. Pokud by se
vracely hodně, nechal bych tam nejslabší včelstvo (předpokládám, že ta paní
měla jen troje včelstva) a to bych v květnu setřepal do umělého roje. Roják
se soušemi je nesmysl, pokud vracející se včely nenajdou svůj úl, hledají v
okolí jakýkoliv cizí úl s matkou, tedy s vůní životaschopného včelstva a
snaží se do něho vžebrat. Tím ho posílí. Musel by to tedy být aspoň oddělek
s matkou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Zdeněk" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 03, 2005 5:24 PM
Subject: mam vcelky :-)) (a zase otazky)


> Zdravim vespolek,
>
> po zvazeni vsech Vasich rad jsem nakonec zakoupil ta tri vcelstva v mor.
> univerzalech. Velkou roli pri rozhodovani hrala urcite skutecnost, ze
vcelky
> mam 1km od domu. Uz se na ne tesim, ale stale si nejsem jisty, jak je
> nejlepe premistit - v tech MU je budu muset jeste alespon 14 dni nechat,
nez
> mi budou dodany nove Langstrothy... Podle mistniho vcelare je na prevoz
> prilis brzy, pry by se rozlezly a plod by zachladl. Ze pry se musi ty uly
> stehovat bez medniku (proboha proc?)... Kolega v praci mi zase rikal, ze
se
> mu zda uz moc pozde, ze on vcelstva prevazel v unoru a s jinym terminem
nema
> zkusenost. Vy mi tady v konferenci vesmes radite, ze prevoz je mozny i v
> tuhle dobu bez problemu. Slovy klasika "som s toho volaky zmeteny" :) Ale
> skutecnost, jiz zrejme nelze nazyvat prave cnosti, je takova, ze ve mne
> narusta jakasi averze vuci "starym vcelarum", kteri umi jen: "to ja nevim,
> ja bejt tebou, tak se na takovyhle nizoucky nastavky vyprdnu, vis co s tim
> je prace, vcely ti v tom umrznou..." Radeji bych naslouchal takovym
> vcelarum, jaci jsou tady v konferenci. Takovym, kteri se, mnohdy navzdory
> starsimu datu narozeni, neboji novych technologii, at uz se jedna o
internet
> nebo nizkonastavkove neuteplene uly. Jenomze stejne mi to neda, abych se
> Vasim prostrednictvim znovu neujistil, ze to, co se vcelami udelam, jim
> neublizi. Takze otazka je, zda mohu vcely nyni bezpecne premistit.
> Predstavoval bych si to takhle: uly rano kolem pul devate (to jsem se na
> vlastni oci presvedcil, ze z ulu nevyleti jedna jedina vcelka-holt silne
> uteplene no...) stahnu i s mednikem nejakymi popruhy, aby se ul pri
prevozu
> nerozdelil a pres cesno dam sitovinu. Pak uly nalozim na rucni dvoukolak a
s
> primerenou opatrnosti prevezu ten kilometr k sobe na zahradu. Nemelo by to
> cele trvat dele nez 15-20 minut, budu je svazet s kopce dolu. Potom nevim,
> zda otevrit cesno a dat na nej tu suchou travu (dle mistniho vcelare
> nesmysl), nebo jestli nechat cesno zasitovane do druheho dne. Dale mam
> moznost postavit na puvodni stanoviste dva rojaky. Mam je tam postavit a
co
> pripadne dat do nich? Jen souse?
> Jinak jeste pro upresneni, nejnizsi nocni teploty jsou u nas kolem 2°C,
pres
> den kolem 16°, nadm. vyska asi 300 m.n.m.
>
> Diky predem, Jan Zdenek

Mám 3 stanoviątě. Nejlepąí včelstva ( mírná, výkonná, bez chovatelských
problémů ) mám na lesním stanoviąti, na malé mýtince pod duby a břízami. Je
tam sice chladněji neľ mimo les, k nejbliľąímu poli to mají na tři strany
přes les asi 700m. Ale nefouká tam vítr, nejsou tam mlhy. Voda je sice aľ
asi 300m vzdálené malé lesní jezírko. Jako nejpodstatnějąí povaľuji ochranu
před větrem, kdyby byla voda blíľ, byl bych radąi. Výrazně horąí jsou obě
daląí stanoviątě, které mám na zahradách ve vsi - je tam výrazně častěji víc
větrno.
Vycházím z předpokladu, ľe naąe včela se umí dobře vypořádat s orientací v
členitém terénu lesů a pod., ale volná, tudíľ větrná a proti přímému slunci
nezastíněná prostranství si pro své obydlí ani sama ( obvykle ) nevolí.
Nevím, jak "fungují" včely v rovinatém terénu ( např. Holandska, jiľní
moravy, nebo polabí ), ale tam budou asi ( domnívám se ) negativní vlivy
větru kompenzovány niľąí nadmořskou výąkou?
Pepa Kala


----- Původní zpráva -----
Od: "Martin Černý" <omtas/=/post.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 4. dubna 2005 13:52
Předmět: Re: stanovitě u vody


> Já bych se toho potoku (pokud nemá na šířku 4m) a chladna vůbec nebál.Mám
> polovinu včelstev umístěnu také v dolině, kde je po západu slunce citelně
> chladněji a včelstva se rozvíjí a zimují úplně stejně, jako druhá
polovina,
> kterou mám umístěnu jinde.
> Martin
>
>

Postup pri nákupe medu od včelárov v roku 2005
http://www.vcely.sk/aktuality/postupnakupumedu2005.php

Čínsky med nie je strašiak... - Ján Hájek
http://www.vcely.sk/aktuality/cinskymedstrasiak.ph

O budúcnosti SZV - Pavol Petruš
http://www.vcely.sk/aktuality/buducnostszv.php

Aká si bola zima 2004-2005 - Anton Turčáni
http://www.vcely.sk/technologia/akasibolazima04_05.php

Sú zväzové zariadenia zlatou baňou?
http://www.vcely.sk/aktuality/szvzariadenia.php

Varroáza a spôsoby jej tlmenia(2) - ing. Ján Haščík
http://www.vcely.sk/choroby/varroatlmenie2.php

Riadiť treba zodpovedne zhora - Ján Hájek
http://www.vcely.sk/aktuality/riaditzodpovedne.php

Mravce ovplyvňujú prirodzený odpad Varroa destructor - Anton Turčáni
http://www.vcely.sk/choroby/vplyvmravcov.php

Veterinárne podmienky predaja a nákupu peľu
http://www.vcely.sk/aktuality/podmienkynakupupelu.php

Chov čmeľov na Slovensku - Kreškóci - Chlebo
http://www.vcely.sk/produkty/chovcmelov.php

Môj pohľad na rentabilitu včelárenia - Dušan Husárik
http://www.vcely.sk/produkty/rentabilitavcelarenia.php



S pozdravom Laco Sebosik

Vážený pane Menšíku s nekontrolovanými převozy včelstev máte pravdu, ale toto bych řešil zcela jinak.- (Tumida například přezrálým ovocem a varroáza přesunem celého kočovného vozu nebo roji).
Abych si dělal provoz na zcela odlišné rámkové míře - "zase uly nove konstrukce" je totální nesmysl, protože až jednou se včelařením skončím, tak aby to po mě ještě někdo ty úly koupil.A hned to nezapálil, protože se mu to nehodí do krámu.

Sjednocování rámkové míry má také svoje negativa. Právě tyto úvohy vedou k
přesouvání včelstev, paket nebo odděků na veká vczdálenosti a tím i k
nekotrolvatelnému šířechorob a škůdců. Různá rámková míra působí jako
přirozená bariéra přenosům chorob. Jako příklad může posloužit převoz paket
z jižní afriky do Ameriky a brouk tumida.

Pepan
----- Original Message -----
From: "Ji??" <jhsms/=/volny.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 03, 2005 5:45 PM
Subject: Re: mam vcelky :-)) (a zase otazky)


> Vážený příteli, Bohužel nevím jestli je kilometr dostatečná vzdálenost,
> protože včely měli již prolet a jsou zalétnuté. S tou trávou osobně nemám
> zkušenosti, ale včelař ze sousedství to tak dělá a bez problémů. S
> předěláváním včel mám důvěru pouze v technologii smetení. Včelstvo
ošetřuji
> běžným způsobem, připravím na snůšku a řepku vytočím. Po řepce včelstvo
> smetu na mezistěny do nových úlů a dávám jim na přilepšenou roztoku. Sice
> ze včelstva ten rok žádný med mít nebudu, ale vím, že jsem si domů po
> starém včelaři nic nedotáhl - hlavně nemoci. (Nosema, Mor plodu). A s
> volbou úlu si myslím, že by se mělo jít cestou sjednocování rámkových měr,
> hlavně středoevropský pro kraňku "asi" vhodných ---- 42 cm. A proto jediný
> úl, který je sice "starý" už asi 20 let - OPTIMAL- vycházející částečně z
> "amerikánu" má budouctnost. Míra 45 cm je v evropě zu viel a jeho
> konstrukční prvky jako je silná spodní loučka Jím již dávno překonána.

Mili priatelia, dalsie zlepsenie z hladiska hygieny je: na flase nasadit
presakovacie vicka a trojbodovo podopriet, aby sa dosiahla min. 10 mm
medzera. Vcely saju vodu priamo z vicka ako pri zakrmovani. Nalakanie na
vodu je velmi jednoduche. Okraj vicka natrite trochu medom a ak tam nejdu,
tak staci jednu vcelu nalakat na trochu medu a preniest ju na natrete
vicko.Mozte potom pozorovat intenziu odovzdavania informacii. Vela uspechov
DK

prof. Ing. Dusan Kniewald, PhD.
Technical University Kosice
Faculty of Mechanical Engineering
Katedra technologii a materiálov
Mäsiarska 74
040 01 Kosice
Slovak Republic

-----Original Message-----
From: Langi [mailto:Langi/=/cbox.cz]
Sent: Saturday, April 02, 2005 2:27 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Napáječky


Tak jsem dal na talíř kus drátu a 3l lahev s roztokem cukr : voda asi 1:5 a
zatim si toho nevsimaji :-(
Zatim Langi

Mám včelstva na včelnici v nástavcích 39x24 neuteplených(tl.20mm)i uteplených(prkno 10mm, polystiren 20mm, prkno 10mm) (nezasíťované dno - to nyní předělávám - výsledky nemám). Zkoušel jsem studenou i teplou stavbu, očka při studené stavbě. Řekl bych, že u mnou používaných úlů je plíseň pouze u slabších včelstev - nijak nezávisí ani na směru stavby ani na použití oček. Jinak opravdu suché úly jsou slamáky - co jsem viděl.
Současný stav včelstev (na 90% předpokládám, že za čtrnáct dní budu přehazovat nástavky - stanoviště u Jičín-východní Čechy)
Jinak se ještě zmíním o bodavosti - což je dost osobní hodnocení. Jelikož mám 40 včelstev, tak nemohu včelařit s příliš bodavými včelami. Ale jedno až tři žihadla při práci se včelstvem nepovažuji za včelstvo bodavé(při ošetření 40včelstev mohu dostat 10-20 žihadel). Obvykle pracuji ve včelách v krátkém triku a bez klobouku. Pokud potřebuji pracovat(vytáčet), a nejsou dobré podmínky(fouká aj.) musím si vzít blůzu a klobouk(další věci nevlastním a nikdy jsem je nepotřeboval). Včely jsem získal od otce a ročně si kupuji asi jednu matku(volně spářenou). Pokud se osvědčí používám ji do chovu. Jinak dělám matky od svých osvědčených včelstev. Bodavost je dána geneticky + vnějšími vlivy(nevhodné umístění, počasí), někdy se i mírné včelstvo chová velmi agresivně.

Hodně radosti se včelami přeje Luboš Holý

Já bych se toho potoku (pokud nemá na šířku 4m) a chladna vůbec nebál.Mám polovinu včelstev umístěnu také v dolině, kde je po západu slunce citelně chladněji a včelstva se rozvíjí a zimují úplně stejně, jako druhá polovina, kterou mám umístěnu jinde.
Martin

Misto je to krasne... Je osluněno skoro celý den, přitom v létě stíní listnaté stromy. Ale ne moc.
Je to asi 2m od potoka, ne moc silného. Chtěl bych tam dát vůz, takže česna by byla cca 3-4 m nad hladinou.
Vítr tam foukat moc nemůže, je to krásně schované.
Akorát vím, že když jsem zamlada projížděl na pionýru na nedaleké silnici, byla tam vždycky větší zima než jinde...
Tak nevím...

jose

> Pokud budou vcely aspon kus na vodou a cesna nazastinena a na jih, nemuselo
> by to vadit. Hodne zalezi i na prevladajicich vetrech, takove misto by mohlo
> byt v nejakem uvozu schovano. Doporucuji na slibna mista vyrazit v dobe
> nejhorsiho pocasi a podle toho se rozhodnout.
> Radek
> ----- Original Message -----
> From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, April 03, 2005 7:14 PM
> Subject: stanoviště u vody
>
>
> > Jak je vhodné, dle Vašeho názoru, umístění včelstev nedaleko potoka? U
> > vody bývá chladno - je takové, aby dokázalo ovlivnit vývoj včelstev?
> >
> > jose
> >
> >
> > ---
> > avast! Antivirus: Odchozi zprava cista. :-)
> > Virova databaze (VPS): 0513-2, 01.04.2005
> > Testovano: 3.4.2005 19:15:05
> > avast! (c) copyright 1988-2004 ALWIL Software.
> > http://www.avast.com
> >
> >
> >
>

____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=94734

Loni jsem měl v úlech také málo plísně-nahoře očka otevřená, 2 nástavky 11*39*24, česna zůžená na cca 3cm.
Letos 2 nást. 11*39*24, očka zavřená, česno volné celou zimu po celé šíři a plesnivé je to hrozně a neustupuje.Průběh počasí bude mít větší vliv než si myslíme.

Dle informace na http://www.beedol.cz/beedolcz.html se kurz chovu matek
s možností nakoupit otevřené matečníky koná 4. června 2005 v Dole.
Matečníky nutno objednat nejméně 7 dnů předem nebo současně s přihláškou
do kurzu.

A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Havel/=/pds.pce.cd.cz [mailto:Havel/=/pds.pce.cd.cz]
Sent: Monday, April 04, 2005 11:10 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: AMM versus AMC

- není někde kalendář seminářů v Dole s prodejem matečníků ??

Dobry den i Vam,

pred par dny jsem zde pokladal podobnou otazku a dostalo se mi teto (dle
meho soudu vyborne) rady od pr. Pepy Kaly, cituji:
<<<
Někdy pomůže ( oběma stranám ) se při jednání o ceně opřít o nějaké
oficiální údaje:
Já jsem při jednání na policii ( byla mi před týdnem ukradena včelstva na
lesním stanovišti) použil "ceník" z přílohy včelařství 6/2000 ( čerstvější
jsem momentálně neměl k dispozici). To jsou oficiální ceny, respektované v
působnosti ČSV ( sice původně pro účely svépomocného fondu ), ale jsou
použitelným východiskem pro tvoje další obchodní jednání na "tržních
principech".

Např.:

úly již nevyráběné ( Univerzál, budečák, ........a úly domácí výroby)
.......300Kč
.
.
.
ceny včelstev:
a) zimní období ( 1.10. až 20.3) ......561Kč včetně zásob a plástů
b) jarní období ( 21.3. až 15.5.) ......782 Kč včetně zásob a plástů
c) letní období ( 16.5. až 31.7.) ....1069Kč včetně zásob a plástů

Pepa Kala<<<

Snad Vam tedy tato rada pomuze prinejmensim jako urientacni bod, tak jako
pomohla mne.

S pozdravem Jan Zdenek

----- Original Message -----
From: "Petra" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 04, 2005 11:21 AM
Subject: dotaz


> Dobrý den, můj dědeček byl včelař bohužel zemřel a nám zůstaly včely na
> které nikdo z nás nemá čas ,už nám volal včelař ,že by měl o ně zájem
> nevíme za jakou cenu je máme nabídnout .
>
>
> --
> No virus found in this incoming message.
> Checked by AVG Anti-Virus.
> Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.9.1 - Release Date: 1.4.2005
>
>



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Anti-Virus.
Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.9.1 - Release Date: 1.4.2005

Dobrý den, můj dědeček byl včelař bohužel zemřel a nám zůstaly včely na které nikdo z nás nemá čas ,už nám volal včelař ,že by měl o ně zájem nevíme za jakou cenu je máme nabídnout .

DTTO :-))

Už je to 7 let co jsem převzal 6-tery včelky po své matce, ta po mém tátovy.
Vzpomínám moc dobře na mládí, kdy jsem chodil obrněn. Typ úlu něco na MU.
Loni jsem převedl na 39x24 - úly z masívu vejmutovky - zatím dobré, sem tam
prasklina. Po dvou letech jsem se účastnil školení v Dole na chov matek a
dovezl 6 matečníků - a jako tomu správnému sedlákovi :-) odchoval všech 6 a
nahradil ty "bestie" jak říká kamarád včelař.

Jaké poznatky k zamyšlení?
- mám studenou stavbu - na puvodních byla teplá a myslím, že byla i
uživatelsky lepší - obě ruce z boku a levá (pravá) ruka nedráždila včelky
svým pohybem nad nástavkem
- i plíseň v letošním zimováním - vino určitě moje - málo větrání, příště
nebudu omezovat vstup hlodavců vyfrézovanou lištou ale starou mřížkou přes
celý otvor podmetu. Mám 11x39x24 - nechce to v každém nástavku na zimu
vyndat rámek a zimovat na 10?
- letos bych chtěl znovu obnovit matky - není někde kalendář seminářů v Dole
s prodejem matečníků ??

mirek

       lepší - vloni 50/kus. Přesto práce s nimi dost bolí. Často si
připadám        v
       tom obleku jak potapěč.


       Nechci umřít hloupý...

       PT

Promiňte, sám jsem si zkrátil AMM Apis melif. melif. (snad tmavá jestli si pamatuji) a carnica (kraňská). Žiju ve světě zkratek tak mi to ani nepřijde.

PT

Po dvaceti letech včelaření v podhorském údolí u Labe s orientací sever jih se domnívám, že potok, pokud nejsou včelstva v těsné blízkosti nevadí tolik, jako celková konfigurace terénu a možnost jarní pastvy. Jak bylo citováno výše, nejvíc dle mého rozhoduje ochrana před větry (všech směrů), oslunění a mrazová kotlina. Samotný potok pokud je ve svahu a není tam mrazová kotlina nevidím jako problém, pokud kolem něj nebudou rozsáhlejší zamokřené plochy. A samozřejmě musí tam být plno vrb atd.

Záleží, jestli chceš převést, či rozšiřovat na nový rozměr.
Při rozšiřování jsem dělal oddělky do Lang. tak že jsem na laťku délky 45cm přivázal dva rámky s plodem a obložil L.rámky a přisypal další včely ze stavebních rámků. Postupně jsem staré rámky přesunul na kraj a odebral.
Po pěti letech včelaření na L. považuji za zbytečné mít dvě podobné míry na včelnici, ale na moji staré (Brenner 30x30,30x15) se mi dosud dobře chovaly matky, a měl jsem tam chovatelské vybavení i silná chovná včelstva. Taky jarní dynamika rozvoje je v "komínu" trochu jiná a včelstva (dle mého názoru) dříve přicházejí do chovné nálady, a bohužel i rojové, pokud se s tím včas něco neudělá.

>Ještě přidám informaci, že zimuji v jednom nástavku a krmím tak 10 kg cukru. Víc není k potřebě, protože jim většinou do prvních květů stejně 3-4 kg(roztoku) zbydou. Na víc než 10 rámků je z podzimu nedostanu a to krmím už od sv. Anny.
-------------------------

To co popisuješ, ukazuje na to, že zimuješ slabší včelstva.
Moje nová zkušenost z loňska, kdy jsem připojoval oddělky a roje a hodně včelstev bylo v červenci i po vytočení na 3 plných nástavcích 39x24. Zdálo se mi to nepatřičné krmit do 3 nástavků, ale zkusil jsem to. Dal jsem jim 15 až 18 kg cukru (ne roztoku) a trnul co to udělá, když je nezúžím na klasické 2 nástavky. Vůbec jim to nevadilo, naopak, jsou to nejsilnější včelstva a tak jsem je 20. března zůžil na 2 nástavky, zateplil a vypadá to velmi nadějně. Měly zásob navíc, tak jsem ještě odebral a posílil rezervní oddělky. Neznám detaily u tvých včel, ale včely potřebují prostor. Když jim dáš na zimu malý prostor, obsadí vždy jen polovinu.

Priznam se, ze s temi zkratkami AMM a AMC jsem se jeste nesetkal??? Odkud je mas (zdroj informaci)?

Pokud se dobre pamatuji, tak puvodni na nasem uzemi je vcela tmava, ktera uz vymizela. Byla nahrazena vcelou medonosnou - vlasskou (italka) a vcelou medonosnou - kranskou. Vlasky maji svetle zlute zadecky oproti Krance, ktera ma zadecek cely tmavy. Kranka prevladla a dnes by snad mela byt jedina chovna (povolena)?! Krizenim Vlasky a Kranky dochazi akorat tak k bastardizaci (predevsim vysoka bodavost + dalsi nevhodne vlastnosti). Pokud mate vcelu vlasskou, tak se ji zbavte - je to lepsi pro vas a predevsim pro vase kolegy vcelare.
V mem okoli nekdo take chova (choval) vlasky a je to opravdu pro zlost.

Kuba


> zdravím všechny kamarády včel. V tichosti pozoruji postřehy v této
> konferenci a aktivně se nezapojuji. Nyní po jarní prohlídce bych se však
> přesto zeptal zkušených včelařů na radu: Jsem včelař amarér všech amatérů a
> provoz jsem podědil po dědovi jako sadařskou nutnost o 5-8 kusech dle
> úspěšného roku. Nebudu zapírat, že jsem se s genetikou moc nezaobíral a tak
> pracuji i s poděděným genetickým materiálem. Genetická mapa ukazuje z mnoha
> zdrojů na pokrytí čech včelou AMM. Přesto to vypadá, že kromě mě se každý
> zabývá jen včelou kraňskou AMC. Přiznám i to, že výnosy jsou čím dál tím
> lepší - vloni 50/kus. Přesto práce s nimi dost bolí. Často si připadám v
> tom obleku jak potapěč.
> Nemyslím si ale, že by se můj genetický materiál(včel) příliš lišil od toho
> co chovají sousedé (i když 5km okolo to všichni již vzdali). Dohromady ale
> nevím jaký druh vlastně mám. Včera jsem je prohlídnul a všechny žijou,
> plodují a připravují se lány řepky, kterou mám hned za humny. Přesto mi
> připadá, že na včelu kraňskou jsou až příliš zjara slabé. Jen 20% je v síle
> 8 rámků 39x24 a zbytek tak kolem 4-5 rámků. Je to normální?
> Ještě přidám informaci, že zimuji v jednom nástavku a krmím tak 10 kg
> cukru. Víc není k potřebě, protože jim většinou do prvních květů stejně 3-4
> kg(roztoku) zbydou. Na víc než 10 rámků je z podzimu nedostanu a to krmím
> už od sv. Anny.
> Chtěl bych obnovit genetický materiál. Už kvůli dětem. Asi by mi nepomohli
> ani vytočit, kdyby ta práce s nimi tak bolela (pamatuji na svoje začátky v
> 15-ti letech). Přesto jsem s nimi doposud spokojen. Varoáza je nikdy
> nezdecimovala. Přes zimu kdysi skonalo jedině hodně slabé včelstvo, které
> už dnes spojím hned na podzim a tedy několik let jsem přes zimu o žádné
> nepřišel. A teď babo raď. Máte někdo podobné zkušenosti, nebo jsem
> trosečník v davu lidí? Jedná se mi hlavně o zkušenosti se sílou včelsva
> přes zimu a následně jarní rozvoj. Moje n.v. asi 250 m.n.m.
> Nechci umřít hloupý...
>
> PT

____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=94734

zdravím všechny kamarády včel. V tichosti pozoruji postřehy v této konferenci a aktivně se nezapojuji. Nyní po jarní prohlídce bych se však přesto zeptal zkušených včelařů na radu: Jsem včelař amarér všech amatérů a provoz jsem podědil po dědovi jako sadařskou nutnost o 5-8 kusech dle úspěšného roku. Nebudu zapírat, že jsem se s genetikou moc nezaobíral a tak pracuji i s poděděným genetickým materiálem. Genetická mapa ukazuje z mnoha zdrojů na pokrytí čech včelou AMM. Přesto to vypadá, že kromě mě se každý zabývá jen včelou kraňskou AMC. Přiznám i to, že výnosy jsou čím dál tím lepší - vloni 50/kus. Přesto práce s nimi dost bolí. Často si připadám v tom obleku jak potapěč.
Nemyslím si ale, že by se můj genetický materiál(včel) příliš lišil od toho co chovají sousedé (i když 5km okolo to všichni již vzdali). Dohromady ale nevím jaký druh vlastně mám. Včera jsem je prohlídnul a všechny žijou, plodují a připravují se lány řepky, kterou mám hned za humny. Přesto mi připadá, že na včelu kraňskou jsou až příliš zjara slabé. Jen 20% je v síle 8 rámků 39x24 a zbytek tak kolem 4-5 rámků. Je to normální?
Ještě přidám informaci, že zimuji v jednom nástavku a krmím tak 10 kg cukru. Víc není k potřebě, protože jim většinou do prvních květů stejně 3-4 kg(roztoku) zbydou. Na víc než 10 rámků je z podzimu nedostanu a to krmím už od sv. Anny.
Chtěl bych obnovit genetický materiál. Už kvůli dětem. Asi by mi nepomohli ani vytočit, kdyby ta práce s nimi tak bolela (pamatuji na svoje začátky v 15-ti letech). Přesto jsem s nimi doposud spokojen. Varoáza je nikdy nezdecimovala. Přes zimu kdysi skonalo jedině hodně slabé včelstvo, které už dnes spojím hned na podzim a tedy několik let jsem přes zimu o žádné nepřišel. A teď babo raď. Máte někdo podobné zkušenosti, nebo jsem trosečník v davu lidí? Jedná se mi hlavně o zkušenosti se sílou včelsva přes zimu a následně jarní rozvoj. Moje n.v. asi 250 m.n.m.
Nechci umřít hloupý...

PT

Podle mne maji pravdu oba co se tyce terminu premisteni - vhodny je zimni mesic, kdy vcely neletaji a nebo az letni termin. Na jare je potreba kazda vcela a pokud je ted prestehujes, tak se jich pomerne dost vrati zpet! Prijdes o letavky a zbrzdis jarni rozvoj! Pokud k tomu pripocitam i prechod na novou miru, tak mas po sezone. Osobne bych pockal s prevozem az po repce.
Pokud si jeste pamatuji, jak jsem vcelaril v MU, tak by v tuto dobu mel byt mednik prazdny. Pokud bys prevazel vcely v tuto dobu, tak neni duvod, proc mednik nesundat?! MU jsou dosti tezke na nakladku i bez medniku. Nac navic riskovat, ze nekde cestou se ti mednik posune a vcely zacnou vyletovat?
Ja jsem vcely prevazel pred 3 rokami prave po repce. Nalozil jsem je v podvecer (uz neletaly a bylo chladno). Kdyz jsem dojeli na stanoviste, tak byla skoro tma. Nebyl problem otevrit na plno cesna. Vcely nevyletovaly a pres noc se uklidnily. Ono je jedno, jestli stehujes vcely vecer nebo rano, ale me vice vyhovoval nocni cas - bylo to dano i tim, ze jsem jeli vice nez 80km.

Kuba


> Zdravim vespolek,
>
> po zvazeni vsech Vasich rad jsem nakonec zakoupil ta tri vcelstva v mor.
> univerzalech. Velkou roli pri rozhodovani hrala urcite skutecnost, ze vcelky
> mam 1km od domu. Uz se na ne tesim, ale stale si nejsem jisty, jak je
> nejlepe premistit - v tech MU je budu muset jeste alespon 14 dni nechat, nez
> mi budou dodany nove Langstrothy... Podle mistniho vcelare je na prevoz
> prilis brzy, pry by se rozlezly a plod by zachladl. Ze pry se musi ty uly
> stehovat bez medniku (proboha proc?)... Kolega v praci mi zase rikal, ze se
> mu zda uz moc pozde, ze on vcelstva prevazel v unoru a s jinym terminem nema
> zkusenost. Vy mi tady v konferenci vesmes radite, ze prevoz je mozny i v
> tuhle dobu bez problemu. Slovy klasika "som s toho volaky zmeteny" :) Ale
> skutecnost, jiz zrejme nelze nazyvat prave cnosti, je takova, ze ve mne
> narusta jakasi averze vuci "starym vcelarum", kteri umi jen: "to ja nevim,
> ja bejt tebou, tak se na takovyhle nizoucky nastavky vyprdnu, vis co s tim
> je prace, vcely ti v tom umrznou..." Radeji bych naslouchal takovym
> vcelarum, jaci jsou tady v konferenci. Takovym, kteri se, mnohdy navzdory
> starsimu datu narozeni, neboji novych technologii, at uz se jedna o internet
> nebo nizkonastavkove neuteplene uly. Jenomze stejne mi to neda, abych se
> Vasim prostrednictvim znovu neujistil, ze to, co se vcelami udelam, jim
> neublizi. Takze otazka je, zda mohu vcely nyni bezpecne premistit.
> Predstavoval bych si to takhle: uly rano kolem pul devate (to jsem se na
> vlastni oci presvedcil, ze z ulu nevyleti jedna jedina vcelka-holt silne
> uteplene no...) stahnu i s mednikem nejakymi popruhy, aby se ul pri prevozu
> nerozdelil a pres cesno dam sitovinu. Pak uly nalozim na rucni dvoukolak a s
> primerenou opatrnosti prevezu ten kilometr k sobe na zahradu. Nemelo by to
> cele trvat dele nez 15-20 minut, budu je svazet s kopce dolu. Potom nevim,
> zda otevrit cesno a dat na nej tu suchou travu (dle mistniho vcelare
> nesmysl), nebo jestli nechat cesno zasitovane do druheho dne. Dale mam
> moznost postavit na puvodni stanoviste dva rojaky. Mam je tam postavit a co
> pripadne dat do nich? Jen souse?
> Jinak jeste pro upresneni, nejnizsi nocni teploty jsou u nas kolem 2°C, pres
> den kolem 16°, nadm. vyska asi 300 m.n.m.
>
> Diky predem, Jan Zdenek
>
>
>
> --
> No virus found in this outgoing message.
> Checked by AVG Anti-Virus.
> Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.9.1 - Release Date: 1.4.2005
>

____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=94734

Pozor!!!!!!!!!!!!!!!!
Z vlastní zkušenosti s MU vím,že větrání česnem při transportu NESTAČÍ!!!!
Je třeba místo stropu,nebo zadního okénka dát síto na napínáčkách.
Datum,ani teplota včelám při krátkodobém rozrušení už nevadí.
Po transportu včely hned pustit,nebo alespoň nacákat na síťovinu trochu
vody.

Myslím si,že se holky budou zalítávat zpět na původní stanoviště,
ale nakonec tak 70 procent jich zůstane v novém.

PS: RE: uly rano kolem pul devate (to jsem se na vlastni oci presvedcil, ze
z ulu nevyleti
jedna jedina vcelka-holt silne uteplene
no...)

Nemyslím si,že by to byl problém úlu,ale spíš stavu včelstva.

HODNĚ ŠTĚSTÍ David.





-----Original Message-----
From: Ji?? [mailto:jhsms/=/volny.cz]
Sent: Sunday, April 03, 2005 5:45 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: mam vcelky :-)) (a zase otazky)


Vážený příteli, Bohužel nevím jestli je kilometr dostatečná vzdálenost,
protože včely měli již prolet a jsou zalétnuté. S tou trávou osobně nemám
zkušenosti, ale včelař ze sousedství to tak dělá a bez problémů. S
předěláváním včel mám důvěru pouze v technologii smetení. Včelstvo ošetřuji
běžným způsobem, připravím na snůšku a řepku vytočím. Po řepce včelstvo
smetu na mezistěny do nových úlů a dávám jim na přilepšenou roztoku. Sice
ze včelstva ten rok žádný med mít nebudu, ale vím, že jsem si domů po
starém včelaři nic nedotáhl - hlavně nemoci. (Nosema, Mor plodu). A s
volbou úlu si myslím, že by se mělo jít cestou sjednocování rámkových měr,
hlavně středoevropský pro kraňku "asi" vhodných ---- 42 cm. A proto jediný
úl, který je sice "starý" už asi 20 let - OPTIMAL- vycházející částečně z
"amerikánu" má budouctnost. Míra 45 cm je v evropě zu viel a jeho
konstrukční prvky jako je silná spodní loučka Jím již dávno překonána.

Doporučuji se občas podívat na předchozí příspěvky:
http://vindex.wz.cz/

kde lze snadno nalézt příspěvek:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=3140&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Podle kterého jsem postupoval a neměl jsem problém s přemístěním včelstva na 1 km.

Pokud budou vcely aspon kus na vodou a cesna nazastinena a na jih, nemuselo
by to vadit. Hodne zalezi i na prevladajicich vetrech, takove misto by mohlo
byt v nejakem uvozu schovano. Doporucuji na slibna mista vyrazit v dobe
nejhorsiho pocasi a podle toho se rozhodnout.
Radek
----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 03, 2005 7:14 PM
Subject: stanoviště u vody


> Jak je vhodné, dle Vašeho názoru, umístění včelstev nedaleko potoka? U
> vody bývá chladno - je takové, aby dokázalo ovlivnit vývoj včelstev?
>
> jose
>
>
> ---
> avast! Antivirus: Odchozi zprava cista. :-)
> Virova databaze (VPS): 0513-2, 01.04.2005
> Testovano: 3.4.2005 19:15:05
> avast! (c) copyright 1988-2004 ALWIL Software.
> http://www.avast.com
>
>
>

Já používám elektrikářskou instalační trubku - tzv." husí krk"
Zdravím.Jaromír Sobotka

Zdravim,

Opet ze starych knih. Nedoporucuje se blizkost velkych vodnich ploch -
letavky srazi vitr do vody.
Nedoporucuji se hluboka uzka udoli, s protekajici vodou - vlhko, caste
ranni mlhy, pripadne mrazova kotlina.

Zdravi PP.



Josef Šamalík napsal(a):
> Jak je vhodné, dle Vašeho názoru, umístění včelstev nedaleko potoka? U
> vody bývá chladno - je takové, aby dokázalo ovlivnit vývoj včelstev?
>
> jose
>
>
> ---
> avast! Antivirus: Odchozi zprava cista. :-)
> Virova databaze (VPS): 0513-2, 01.04.2005
> Testovano: 3.4.2005 19:15:05
> avast! (c) copyright 1988-2004 ALWIL Software.
> http://www.avast.com
>
>
>

Jak je vhodné, dle Vašeho názoru, umístění včelstev nedaleko potoka? U
vody bývá chladno - je takové, aby dokázalo ovlivnit vývoj včelstev?

jose


---
avast! Antivirus: Odchozi zprava cista. :-)
Virova databaze (VPS): 0513-2, 01.04.2005
Testovano: 3.4.2005 19:15:05
avast! (c) copyright 1988-2004 ALWIL Software.
http://www.avast.com

Jan Zdeněk napsal(a):
> je prace, vcely ti v tom umrznou..." Radeji bych naslouchal takovym
> vcelarum, jaci jsou tady v konferenci. Takovym, kteri se, mnohdy navzdory

V tom Ti prece neni nicim braneno, je jen Tvym rozhodnutim, komu budes
naslouchat a verit. Jen bych velmi velmi doporucoval, aby si si sehnal
nejake knizky o vcelareni a precetl si je. Najdes v nich odpovedi na
zakladni otazky, ktere uz tady kazdy bere jeko samozrejmost.

A pokud jde o uly, pripadne ramkovou miru, v tom se "rozumne" rady mozna
nikdy nedoberes, protoze je okridlene uslovi, ze co vcelar, to jiny
nazor na ulovou otazku.

Osobne bych spise doporucil zacinat s chovem v klasickych nastavkovych
ulech a po ziskani zkusenosti trebas prejit na NN. Chov v NN ulech ma
sva specifika, je napr. treba chovat pomerne silna vcelstva a s tim muze
mit zacatecnik urcite problemy.

Zdravi PP.

Vážený příteli, Bohužel nevím jestli je kilometr dostatečná vzdálenost, protože včely měli již prolet a jsou zalétnuté. S tou trávou osobně nemám zkušenosti, ale včelař ze sousedství to tak dělá a bez problémů. S předěláváním včel mám důvěru pouze v technologii smetení. Včelstvo ošetřuji běžným způsobem, připravím na snůšku a řepku vytočím. Po řepce včelstvo smetu na mezistěny do nových úlů a dávám jim na přilepšenou roztoku. Sice ze včelstva ten rok žádný med mít nebudu, ale vím, že jsem si domů po starém včelaři nic nedotáhl - hlavně nemoci. (Nosema, Mor plodu). A s volbou úlu si myslím, že by se mělo jít cestou sjednocování rámkových měr, hlavně středoevropský pro kraňku "asi" vhodných ---- 42 cm. A proto jediný úl, který je sice "starý" už asi 20 let - OPTIMAL- vycházející částečně z "amerikánu" má budouctnost. Míra 45 cm je v evropě zu viel a jeho konstrukční prvky jako je silná spodní loučka Jím již dávno překonána.

Omlouvám se za tiskouvou chybu jako je "Vydět". Paní učitelka na základní škole nám vždy říkala - Nevidíme trvdě. Omlouvám se za mnoho překlepů.