74554

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



--- 3. 5. 2002
Re: konve na med


Na Slovensku podla potravinoveho kodexu sa hlinikove kandle nemaju pouzivat
uz dva roky. Povoleny je nerez,
keramika , sklo. Pise sa tam len o dlhodobom skladovani medu. Kodex sa
nachadza tu http://www.sppi.sk/sk/zakony/kodex/kodex22.htm .

Pozdravuje Suja Miroslav.



Na Slovensku se chystá zákaz používání hliníkových konví pro med? Něco jsem
četl ve Včelárovi.


> Pokud nemate nakvaseny med tak je v podstate zbytecna. Ke kontraminaci
> medu hliníkem by mohlo dojít paři korozivním pusobeni kvasiho medu.
> Jinak se nic nedene.
>
> Lnenicka
> >
> > Rád bych se dozvěděl,
> > zda mnou používaná ochrana propolisovým lakem není z nějakého
> > důvodu závadná, nebo nevhodná. Děkuji. Josef Kala
> > pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka.html
>
>





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Rehurek --- 2. 5. 2002
Re: Jaké jsou monosti chovu včel na Osoblasku (922)

Příteli, jsem úplný začátečník - včelař v Bohušově (mimochodem velice krásná
obec a s ní celý Osoblažský region). Mohu tě odkázat na předsedu naší ZO
přítele Jana Petrika, který sice není na netu. Je ale velice vstřícný, jako
ostatně
většina včelařů. (Slezské Rudoltice 68, tel : 756 177)
Po ekonomické stránce by mohl velmi posloužit místní "velkostatkář" Ing
Josef Vendolský. Ten hospodařil před dvěma lety v katastru prakticky bez
včel. Pak se přistěhoval jeden člen jeho rodiny ze sousední vesnice se 70 -
ti včelstvy a po dalším roce přivezl asi 50 včelstev po svém otci. Jejich
přínos se ale projeví až letos. Každopádně přínos prvních 70-ti včelstev by
měl být měřitelný a výsledky určitě zajímavé. To že v naší vesnici nebyly
včely mohu potvrdit, protože z tohoto důvodu jsem se jako novopečený
důchodce dal na včelaření. Krajina beze včel byla smutná. Ted´ už to u nás
neplatí.
Ing Vendolský je zapálený zemědělec, který po rodíčích z Volyně má
zemědělství v krvi, takže věřím, že potřebné informace poskytne. Kontakt -
AGRO-ZOO Bohušov PSČ 793 99, tel.:0652/742 131, nebo 742 128.
Hodně zdaru přeje Ing. Milan Řehůřek, Bohušov 131,PSČ 793 99, Tel 0652/
742 114, nebo 0737 761 750.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 2. 5. 2002
Re: konve na med (915) (951)

Na Slovensku se chystá zákaz používání hliníkových konví pro med? Něco jsem
četl ve Včelárovi.

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 02, 2002 3:41 PM
Subject: RE: konve na med


> Pokud nemate nakvaseny med tak je v podstate zbytecna. Ke kontraminaci
> medu hliníkem by mohlo dojít paři korozivním pusobeni kvasiho medu.
> Jinak se nic nedene.
>
> Lnenicka
> >
> > Rád bych se dozvěděl,
> > zda mnou používaná ochrana propolisovým lakem není z nějakého
> > důvodu závadná, nebo nevhodná. Děkuji. Josef Kala
> > pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka.html
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 2. 5. 2002
Re: útoenéveely (219) (946) (949)

Při máku mám holky klidné, hodné, při řepce jsou to dravci. Také záleží na
denní době. Ráno a dopoledne je klid, pozdní odpoledne a podvečer, kdy je
"všechno doma", je to nejhorší.

Josef Blinka

> P.S.Také to,že se ty samé včely zdají někdy útočnější než jindy,je
> zapříčiněno tím co kvete.Známý je asi mák.Vliv
> má určitě i to z jakého balíčku sperma-z útočného trubce,
> matka zrovna klade.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 2. 5. 2002
RE: konve na med (915)

Pokud nemate nakvaseny med tak je v podstate zbytecna. Ke kontraminaci
medu hliníkem by mohlo dojít paři korozivním pusobeni kvasiho medu.
Jinak se nic nedene.

Lnenicka
>
> Rád bych se dozvěděl,
> zda mnou používaná ochrana propolisovým lakem není z nějakého
> důvodu závadná, nebo nevhodná. Děkuji. Josef Kala
> pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marek Farkas --- 2. 5. 2002
RE: útočné včely (948)

linia Singer je malo utocna a sedi perfektne na ramiku aj ked sa na nich
dycha.
Vzrastom su troska mensie. Na jesen som ich mal na 4-5 ramikoch(myslel som
ze na jar je po nich) a teraz su v plnej sile.

Marek


-----Original Message-----
From: Kristl Pavel [mailto:Kristl/=/oez.cz]
Sent: Thursday, May 02, 2002 9:22 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: útočné včely


Mam taky zkušenost, ze se obcas vcely zblázní. Jeden z dohadu - reakce na
pocasi. Kdyz se "hejbe tlak", reaguji podrazdene (ne ja, vcely).
Pavel


> ...najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel.
---
Prichádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.351 / Vírusová databáza: 197 - dátum vydania: 19. 4. 2002

---
Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.351 / Vírusová databáza: 197 - dátum vydania: 19. 4. 2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík Petr --- 2. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946)

také já jsem se pohyboval včera kolem včelek.Zjistil jsem,
že mi táta otevřel u nejsylnějších včel i očko v medníku,
prý aby se nedusily :)
Žena mi je přivřela-nepotí se .A i když stála téměř před
česnem,ani jedna nezaútočila.to bylo ráno a hezky.
Večer jsem dělal na druhé straně a zase jedno očko otevřené
na druhé straně u slabounkých včeliček.Já jsem řekl,že se
bojím,žena má snížený pud sebezáchovy,takže ho ze strany
přivírala a 2 na ní zaútočily.Přesně bylo vidět,jak se
orientují.Tmavé skrny-oči a nos,teplo, a kysličník uhličitý.
Proto jdou po obličeji.No výsledek byl jedno žihadlo do
krku.Večer bylo jako před bouřkou-proto já se bál.
A taky včely co nic nemají jsou zpravidla bodavější,asi aby
ubránily ty zbytečky.Ale já jsem začátečník,takže jestli je to jinak,tak ať mne zkušenšjší opraví.
P.S.Také to,že se ty samé včely zdají někdy útočnější než jindy,je zapříčiněno tím co kvete.Známý je asi mák.Vliv
má určitě i to z jakého balíčku sperma-z útočného trubce,
matka zrovna klade.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 2. 5. 2002
RE: útočné včely

Mam taky zkušenost, ze se obcas vcely zblázní. Jeden z dohadu - reakce na pocasi. Kdyz se "hejbe tlak", reaguji podrazdene (ne ja, vcely).
Pavel


> ...najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 2. 5. 2002
Re: útočné včely


Nemas tam repku? Pri znaske z repky su vcely agresivne , dovod nepoznam.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Přátelé, včera jsem se šel podívat jako obvykle na včeličky. Když jsem si
sedl, najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel. Zůstal jsem v
klidu, nicméně jedna mě sedla na obličej a píchla. To už jsem se zvedl a
utíkal a několik včel za mnou.
K večeru jsem šel do včel patřičně ustrojen a co se nestalo. Jen
jsem
sundal víko úlu začalo několik včel útočně kroužit kolem a i přes montérky
jsem dostal 5 žihladel.
Tak nevím, loni jsem si vychoval matky z oddělky a tak uvažuji zda-li se
nezkřížily s nějakými trubci s útočného včelstva, protože to je pro nová
zkušenost.
Nebo jaká může být jiná příčina?

Lojza
Bílov, Nový Jíčín








Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Alois Pinďák --- 2. 5. 2002
útočné včely (219)

Přátelé, včera jsem se šel podívat jako obvykle na včeličky. Když jsem si
sedl, najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel. Zůstal jsem v
klidu, nicméně jedna mě sedla na obličej a píchla. To už jsem se zvedl a
utíkal a několik včel za mnou.
       K večeru jsem šel do včel patřičně ustrojen a co se nestalo. Jen jsem
sundal víko úlu začalo několik včel útočně kroužit kolem a i přes montérky
jsem dostal 5 žihladel.
Tak nevím, loni jsem si vychoval matky z oddělky a tak uvažuji zda-li se
nezkřížily s nějakými trubci s útočného včelstva, protože to je pro nová
zkušenost.
Nebo jaká může být jiná příčina?

Lojza
Bílov, Nový Jíčín

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohumil Horak --- 2. 5. 2002
Re: Čistění likéru (927)

Zdravím, pokud jste někdo byli a určitě byli v pivovaru na exkursi, pivo
(kvalitnější značky) s v případě přípravy čistí přes filtry obsahující
pravděpodobně křídu. Odstraní se tím zákal z kvašení. Některé druhy piva se
ale prodávají i s tímto základem.

B.Horák
----- Original Message -----
From: "Horak Aleš" <horak.ales/=/post.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 30, 2002 9:16 PM
Subject: Re: Čistění likéru


> > Já to taky zkoušel. Musí se to nechat dlouho sedat (lahev na topném
> tělese)
> > a pak opatrně stočit.
> > Je to otázka času...
>
> No právě. Já myslel, že se to nějak dá čistit chemicky. Například zákal z
> vína lze prý odstranit rozšlehaným bílkem. Další způsoby oddělování
roztoků
> je na bázi albuminů, želatiny či křemičitanů, ale nemám s tím žádné
> zkušenosti.
> Ve vinařském obchodě v Brně (Zan-Aromi, Turistická 7) mají právě různé
> roztoky a směsi na čiření a filtrování vín a moštů. Nevím, zda-li vysoká
> koncentrace lihu, v případě "medového léku", nebude mít vliv na funkčnost
> filtračních roztoků. Příští týden se tam chystám a zkusím něco sehnat, a
> když ne, tak mi zbude ten filtační papír.
>
> Zdraví Aleš Horák
>
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 2. 5. 2002
RE: automaticka vaha

Nemůžeš tu stránku poslat do konference? (přes p. Baudyše, pro jistotu).
Docela by mě ten graf zajímal. Na stránku se nelze dostat - chce to heslo.

Zdeněk Čejka

Milí přátelé,
nemáte náhodou nějaké zkušenosti s úlovou váhou s automatickým zapisováním?
Na internetu jsem náhodou našel zajímavou ukázku:
Instrumentální (přístrojové) metody ve výzkumu chování včel, Václav
Švamberk, Gymnázium Plasy
(http://www.pef.zcu.cz/pef/kof/sk_fy/Zvl.cislo.98/w_vcela.htm stáhl jsem
před rokem), kde je pěkně znázorněn přírustek ze snůšky v rámci dvou dní:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 1. 5. 2002
Re: Poradí nekdo reseni (843)

Nieze vyslachtis nejaky novy druh vcelstva ,namiesto medu budu nosit
slivovicu :))) ,to potom daj vediet co a ako .........


----- Original Message -----
From: "Martin Hromádko" <martin.mh/=/wo.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 30, 2002 10:12 PM
Subject: Re: Poradí nekdo reseni


> Cetl jsem ve Vcelarstvi od ing. Veseleho , ze je mozne pridavat matky do
> vcelstzev s trubcicemi pomoci ethanolu. Vypary ethanolu narusi feromonove
> vazby ve vcelstvu a to pak prijme matku. Sam jsem to zkusil poute letos u
> vcelstva ktere prislo o matku a kladli tam tubcice. Ale to jsem ty
vcelstva
> spojoval.
> V loni jsem vsak pomoci ethanolu pridaval matky u vcelstev ktere mi to
> nechteli prijmout a povedlo se.
> Takze to zkus. Nalej jim tam trochu lihu nebo slivovice a pridej novou
matku
> ( nejlepe s vetsim poctem vlastnich delnic - oddelek ).
>
> Zdravi Martin
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jarolím Libor" <jarolim/=/misel.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, April 29, 2001 8:52 AM
> Subject: Re: Poradí nekdo reseni
>
>
> > Právě jsem si vzpomněl, že někde ve velmi staré včelařské literatuře
(více
> > než 20let) jsem četl o léčbě trubčic hladem. Popis postupu vypadal jako
> ten
> > tvůj. Setřepat do prázdného rojáku a nechat asi dva až tři dny o hladu a
> > zavřené. Když začnou prvni včely padat od hladu dát jim něco k jídlu a
> nějak
> > přidat matku.
> > Asi to fungovalo, když se to dostalo i do knížky. :-)))
> > Ahoj
> > Libor
> >
> >
> > > Také jsem otřepal trubčicové včelstvo do trávy ale než se stačily
> > zvednout,
> > > přišel déšť. Tak jsem na ně "navlékl" 2 prázdné nástavky, přikryl
> vlnitým
> > > plechem a nechal tak. Asi za 3 dny jsem přišel na včelnici a včely
> visely
> > v
> > > chomáčích v rozích nástavků. Vložil jsem k nim poloprázdný zásobní
> plást,
> > > vrhly se na něj a než jej stačily vybrat, nachystal jsem náběh před
úl,
> > kam
> > > měly přeletět. Přenesl jsem je i s nástavky k náběhu a všechny
otřepal.
> > Bez
> > > problémů vpochodovaly dovnitř. Sám jsem byl zvědav jak to dopadne. Po
> > > několika dnech kontrola - matka normálně kladla a po trubčicích ani
> > známky.
> > > Ztratily schopnost klást vajíčka už v těch chomáčích venku nebo až v
úlu
> > při
> > > matce?
> > > Trubčici nejde poznat živou na plástu mezi včelami, natož mezi
> mrtvolkami.
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Horak Aleą --- 30. 4. 2002
Re: Čistění likéru (927)

> Já to taky zkoušel. Musí se to nechat dlouho sedat (lahev na topném
tělese)
> a pak opatrně stočit.
> Je to otázka času...

No právě. Já myslel, že se to nějak dá čistit chemicky. Například zákal z
vína lze prý odstranit rozšlehaným bílkem. Další způsoby oddělování roztoků
je na bázi albuminů, želatiny či křemičitanů, ale nemám s tím žádné
zkušenosti.
Ve vinařském obchodě v Brně (Zan-Aromi, Turistická 7) mají právě různé
roztoky a směsi na čiření a filtrování vín a moštů. Nevím, zda-li vysoká
koncentrace lihu, v případě "medového léku", nebude mít vliv na funkčnost
filtračních roztoků. Příští týden se tam chystám a zkusím něco sehnat, a
když ne, tak mi zbude ten filtační papír.

Zdraví Aleš Horák



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Horak Aleą --- 30. 4. 2002
automaticka vaha

Milí přátelé,
nemáte náhodou nějaké zkušenosti s úlovou váhou s automatickým zapisováním?
Na internetu jsem náhodou našel zajímavou ukázku:
Instrumentální (přístrojové) metody ve výzkumu chování včel, Václav
Švamberk, Gymnázium Plasy
(http://www.pef.zcu.cz/pef/kof/sk_fy/Zvl.cislo.98/w_vcela.htm stáhl jsem
před rokem), kde je pěkně znázorněn přírustek ze snůšky v rámci dvou dní:
- z rána je pozorovatelný úbytek hmotnosti (včely letí za snůškou),
- postupný nárust váhy s maximem před polednem,
- mírný pokles hmotnosti vlivem "metabolismu" včelstva,
- náhlý úbytek hmotnosti okolo čtvrté (odpolední let včel za snůškou),
- postupný nárust váhy s maximem okolo sedmé,
- přes večer a noc k ránu dalšího dne je pozorovatelný mírný úbytek.
Další den se opakuje. Maxima z jednotlivých letů (dopoledních a odpoledních)
jsou postupně vyšší (v případě snůšky).

Včelař "hobby-ista" má tak přehled o dění v úle (přírustek, úbytek i v rámci
jednoho dne).
Na internetu jsem našel odkaz na elektronickou váhu
http://www.tonava.cz/tl.htm, která umožňuje záznam váhy převést do PC. Jak
jste s ní spokojeni? (tedy pokud ji někdo vlastníte)

Ve staré konferenci se něco o elektronické váze psalo, že by to nebyl
problém z hydrodynamické váhy udělat váhu s elektronickým zapisováním a
následným převodem do PC. Ale pak jsem konferenci přestal sledovat a nevím
jak jste záměr elektronické váhy propracovali. Pokud znáte spolehlivé řešení
(dílek a přesnost menší jak 50 g, maximální hmotnost 120 kg, lineární
závislost), rád bych tuto inovaci vyzkoušel.

Zdraví Aleš Horák




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 30. 4. 2002
Re: Ta oepka ale musíbýt pro veelynico! (925)

Na kvetoucí řepku jsou včely ochotné létat na neuvěřitelné vzdálenosti.
Moje zkušenost z loňského roku: zemědělci v našem katastru nezaseli ani
kousek řepky. Nejbližší pole bylo v sousední vesnici, vzdušnou čárou asi 4
km od včelnice. Převezl jsem tam 15 včelstev. Po medobraní jsem spočítal
průměry a zjistil jsem, že v řepce byl průměr větší jen o 2 kg. Takže to ani
nestálo za ty starosti navíc s dojížděním, kočováním apod. Zbylých 36
včelstev si tam doletěly samy a musely létat ještě dál, protože celkově v té
lokalitě byly stovky hektarů řepky.
Další zkušenost je z počátku 90. let, kdy se ojediněle začínala pěstovat
pohanka. Její nektar (a med) má charakteristickou vůni - nebo pach - jak to
kdo cítí. Připomíná prasečí chlívek. Jednou, když jsem otevřel úl, praštil
mne tento pach přes nos. V dalších dnech jsem objížděl okolí a pátral po
pohankovém poli. Nalezl jsem políčko asi 1 hektar ale ve vzdálenosti
vzdušnou čárou 7,2 km a to přes kopec. Změřeno na velmi podrobné mapě
1:5000.
Tak si říkám, čím nás ty naše holky ještě překvapí. Pak se nedivme, že se
včelí nemoci tak rychle šíří. Možná by stálo za úvahu, zda nejsou ochranná
pásma 1 km nebo 3 km kolem ohnisek nakažlivých nemocí trochu malá.

Hodně medu přeje Josef Blinka.

----- Original Message -----
From: "VladimírPotueek" <vpotucek/=/volny.cz>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 29, 2002 1:39 PM
Subject: Ta oepka ale musíbýt pro veelynico!


> Milí přátelé,
> 26.4, jsem byl na chalupě na vyškovsku a cestou k úlům za docela pěkného
> počasí mi ztuhnul úsměv na rtech. Na zcela rozkvetlých stromech (třešně!,
> ryngle, některé jabloně, černý rybíz!!!) jsem neuviděl ani jednu včelu. Už
> jsem tušil nějakou otravu včel. Z jiné zahrady jsem zvyklý, že stromy
kolem
> úlů doslova hučí. Však to znáte. No a ony si ty včely (4 úly a silný
> letecký provoz) lítaly na něco jiného a na opylovací povinnost na mé
> zahradě nebraly ohledy. Začala rozkvétat řepka, tak předpokládám že na ni.
> Jestli ji mají včely tak rády, snad by mohla být nejlepší i pro lidi. Už
se
> těším, až ochutnám, ještě jsem včely u řepky neměl.
> Kolem mě je ještě několik včelstev a tak bych řekl, že v přítomnosti pole
s
> řepkou není žádné místo na světě (ani pod kočovným vozem) převčelené.
> Zdravím, Vladimír Potůček
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Hromádko --- 30. 4. 2002
Re: Poradí nekdo reseni (843)

Cetl jsem ve Vcelarstvi od ing. Veseleho , ze je mozne pridavat matky do
vcelstzev s trubcicemi pomoci ethanolu. Vypary ethanolu narusi feromonove
vazby ve vcelstvu a to pak prijme matku. Sam jsem to zkusil poute letos u
vcelstva ktere prislo o matku a kladli tam tubcice. Ale to jsem ty vcelstva
spojoval.
V loni jsem vsak pomoci ethanolu pridaval matky u vcelstev ktere mi to
nechteli prijmout a povedlo se.
Takze to zkus. Nalej jim tam trochu lihu nebo slivovice a pridej novou matku
( nejlepe s vetsim poctem vlastnich delnic - oddelek ).

Zdravi Martin

----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 29, 2001 8:52 AM
Subject: Re: Poradí nekdo reseni


> Právě jsem si vzpomněl, že někde ve velmi staré včelařské literatuře (více
> než 20let) jsem četl o léčbě trubčic hladem. Popis postupu vypadal jako
ten
> tvůj. Setřepat do prázdného rojáku a nechat asi dva až tři dny o hladu a
> zavřené. Když začnou prvni včely padat od hladu dát jim něco k jídlu a
nějak
> přidat matku.
> Asi to fungovalo, když se to dostalo i do knížky. :-)))
> Ahoj
> Libor
>
>
> > Také jsem otřepal trubčicové včelstvo do trávy ale než se stačily
> zvednout,
> > přišel déšť. Tak jsem na ně "navlékl" 2 prázdné nástavky, přikryl
vlnitým
> > plechem a nechal tak. Asi za 3 dny jsem přišel na včelnici a včely
visely
> v
> > chomáčích v rozích nástavků. Vložil jsem k nim poloprázdný zásobní
plást,
> > vrhly se na něj a než jej stačily vybrat, nachystal jsem náběh před úl,
> kam
> > měly přeletět. Přenesl jsem je i s nástavky k náběhu a všechny otřepal.
> Bez
> > problémů vpochodovaly dovnitř. Sám jsem byl zvědav jak to dopadne. Po
> > několika dnech kontrola - matka normálně kladla a po trubčicích ani
> známky.
> > Ztratily schopnost klást vajíčka už v těch chomáčích venku nebo až v úlu
> při
> > matce?
> > Trubčici nejde poznat živou na plástu mezi včelami, natož mezi
mrtvolkami.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Sedlák --- 30. 4. 2002
konec loupeze?

Dekuji za rady k loupezi. Dnes se zda,ze to prestalo. Zasoby jimjeste nejake
zbyly. Oddelek jsem koupil pred tydnem s krasnou vekou matkou krankou a
zdaleka. Auto jsem si musel zjednat. Duvody napadeni mozne :
1. nekolik dni predtim na vcelnici byl ul s velmi slabym vceltvem a ten byl
skoro vyloupem nez jsem na to prisel.Vceltvo bylo pryc. Ul prazdny.
2. Zjistil jsem za tech deset let ze vcely vetsinou vysoky podmet
nepovazuji za soucast ulu a to zvlate tehdy jestlize je tam rost proti
staveni. Tento silny oddelek byl z ulu s nizkym podmetem
3. Treti mozny duvod je ten,jak se domnivam, ze oddelek mel jine slozeni nez
byva prirozene vcelstvo.
Dlouhe trvani loupeze je mozne proto,ze jsem delal radu opatreni vcetne
zuzovcani na jednu vcelu.
Duvod zakonceni neznamy. Kdybych si chtel hrät na vynalezce, soudil bych
na sokovou terapii. Vrera jsem je na nekolik hodin zavrel,ale asi malo
otevrel sitovane dnou. Navecer jsem otevrel vzadu podmet a vyvalilo se
velike mnozstvi vcel tak mozna tisic az dva mozna napolo udusenych. A rojilo
se to okolo ulu. Dnes rano a pres den byl prakticky klid- tak nevim.

Diky za vase rady, snad bude vse v poradku. Zdraví Jarka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Libor --- 30. 4. 2002
Re: Poradí nekdo reseni (843)

Právě jsem si vzpomněl, že někde ve velmi staré včelařské literatuře (více
než 20let) jsem četl o léčbě trubčic hladem. Popis postupu vypadal jako ten
tvůj. Setřepat do prázdného rojáku a nechat asi dva až tři dny o hladu a
zavřené. Když začnou prvni včely padat od hladu dát jim něco k jídlu a nějak
přidat matku.
Asi to fungovalo, když se to dostalo i do knížky. :-)))
Ahoj
Libor


> Také jsem otřepal trubčicové včelstvo do trávy ale než se stačily
zvednout,
> přišel déšť. Tak jsem na ně "navlékl" 2 prázdné nástavky, přikryl vlnitým
> plechem a nechal tak. Asi za 3 dny jsem přišel na včelnici a včely visely
v
> chomáčích v rozích nástavků. Vložil jsem k nim poloprázdný zásobní plást,
> vrhly se na něj a než jej stačily vybrat, nachystal jsem náběh před úl,
kam
> měly přeletět. Přenesl jsem je i s nástavky k náběhu a všechny otřepal.
Bez
> problémů vpochodovaly dovnitř. Sám jsem byl zvědav jak to dopadne. Po
> několika dnech kontrola - matka normálně kladla a po trubčicích ani
známky.
> Ztratily schopnost klást vajíčka už v těch chomáčích venku nebo až v úlu
při
> matce?
> Trubčici nejde poznat živou na plástu mezi včelami, natož mezi mrtvolkami.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Ptáček --- 30. 4. 2002
Re: loupez (931)

Mozna tam nebude matka, tak se nebrání. Ale stává se i to, že se nebrání včelstvo, které je v pořádku. Nejlépe je zasíťovat voliérou nebo pokud je kočovné dno s větráním, tak otevrít větrání. Přenést do chladna, a ponechat několik dnů. (Pozor, aby měly zásoby). Mezitím se slídičky sjednotí se včelstvem, pak ho dát nejlépe jinam nebo na jiné místo, kde nejjsou slídičky zalétány a česno otevřít málo a pokud možno nějak zahradit nebo jim dát určitou překážku, aby byly nuceny se orientovat.
Vše dobré,
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec --- 30. 4. 2002
Re: loupez (931)

Ahoj,
prý pomáhá zavřít na dva dny a přikrýt mokrým hadrem.
Ahoj
Pavel Votrubec
Pavel.Votrubec/=/spssul.hiedu.cz
ICQ: 66295086

----- Original Message -----
From: "Jaroslav Sedlák" <sedlak.jr/=/worldonline.cz>
To: "konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 29, 2002 8:52 PM
Subject: loupez


Prosím o rychlou radu. Koupil jsem tento týden vcelstvo- je to spiše silný
oddělek na 7 plástech 39 x 30. Napadly jej včely z okolí. Již čtvrtý den
se snažím tomu zamezit. Včera jsem se na radu kolegy pokusil o dezorientaci.
Dvoumetrový smrček před úl, větve bokem, větvičky černého rabízu k očku,
ale ty slídilky si cestu našly. Nepomohlo ani celodenní zavření. A tak
čtyři plásty zásob,které jsem jim dal jsou skoro ze tří čtvrtin pryč. Zúžení
na dírku 5 mm také nepomohlo, neubránily to. Snad nemají přirozené složeni
a dost bojovnic. Tak nevom, poraďte.
Zdraví Jarka





---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 30. 4. 2002
RE: Včely v podmetu po rozíření

Nejsem zase takový odborník, ale asi bych jim vyřezal to, co staví v podmetu
a vložil tam rošt proti stavbě.

Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 29. 4. 2002
Re: loupez (931)

Jarko, nekoupil jsi oddělek od blízkého souseda? možná se létavky a
strážkyně vrátily k němu. Ale ta rada se souší platí-vyzkoušej a napiš jak
to dopadlo.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


----- Original Message -----
From: Jaroslav Sedlák <sedlak.jr/=/worldonline.cz>
To: konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 29, 2002 8:52 PM
Subject: loupez


> Prosím o rychlou radu. Koupil jsem tento týden vcelstvo- je to spiše silný
> oddělek na 7 plástech 39 x 30. Napadly jej včely z okolí. Již čtvrtý den


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 29. 4. 2002
Re: loupez (931)

Zkus těsně nad nebo tesně vedle ci před česno vylupovaného včelstva pověsit
loňskou souš, nesmí na ní být ani zbytek medu. Lupičky hledají cestu menšího
odporu, ale nic nenajdou, tak o tom informují doma a loupež do půl hodiny
ustane. ( ale čtyři dny trvající loupež - to jsem nezažil, možná proto, že
už mnoho let používám tu souš - starší je lepší než světlá, za dva tři dny
odstraň a zuž česno). Víc poradit neumím.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html

----- Original Message -----
From: Jaroslav Sedlák <sedlak.jr/=/worldonline.cz>
To: konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 29, 2002 8:52 PM
Subject: loupez


> Prosím o rychlou radu. Koupil jsem tento týden vcelstvo- je to spiše silný
> oddělek na 7 plástech 39 x 30. Napadly jej včely z okolí. Již čtvrtý den
> se snažím tomu zamezit. Včera jsem se na radu kolegy pokusil o
dezorientaci.
> Dvoumetrový smrček před úl, větve bokem, větvičky černého rabízu k očku,
> ale ty slídilky si cestu našly. Nepomohlo ani celodenní zavření. A tak
> čtyři plásty zásob,které jsem jim dal jsou skoro ze tří čtvrtin pryč.
Zúžení
> na dírku 5 mm také nepomohlo, neubránily to. Snad nemají přirozené
složeni
> a dost bojovnic. Tak nevom, poraďte.
> Zdraví Jarka
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Sedlák --- 29. 4. 2002
loupez

Prosím o rychlou radu. Koupil jsem tento týden vcelstvo- je to spiše silný
oddělek na 7 plástech 39 x 30. Napadly jej včely z okolí. Již čtvrtý den
se snažím tomu zamezit. Včera jsem se na radu kolegy pokusil o dezorientaci.
Dvoumetrový smrček před úl, větve bokem, větvičky černého rabízu k očku,
ale ty slídilky si cestu našly. Nepomohlo ani celodenní zavření. A tak
čtyři plásty zásob,které jsem jim dal jsou skoro ze tří čtvrtin pryč. Zúžení
na dírku 5 mm také nepomohlo, neubránily to. Snad nemají přirozené složeni
a dost bojovnic. Tak nevom, poraďte.
Zdraví Jarka



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 29. 4. 2002
RE: Re[2]: Kurs : senzorika medu - dodatek

To jsem si oddechl, v zimě jsem si nechal komaxitem udělat starší medomet...
Zdeněk Čejka

Ano, vše, co má potravinářský atest pro přímý(!) styk s potravinami
(tak nějak to na kurzu zaznělo). Onen výčet konkrétních materiálů byl
jen informativní (tedy nikoliv vyčerpávající).


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menąík --- 29. 4. 2002
Re: Čistění likéru

Stačí přefiltrovat Sám používám filtry na kávu
Pepan
----- Original Message -----
From: "Horak Aleš" <horak.ales/=/post.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 28, 2002 9:15 AM
Subject: Čistění likéru


> Milí přátelé,
> Vaši diskuzi sleduji z povzdálí se zájmem a byl bych rád,
> kdyby někdo znal řešení mého problému.
> Snažil jsem se vyrábět "medový lék" tj. slivovice
> nebo medovec smíchaný s medem. Do 0,5 litrové láhve
> dávám 12,5 dkg medu a doplním pálenkou.Vzniklý
> roztok je ale kalný a u konzumujícího člověka nepůsobí
> důvěryhodně.
> Pro snížení kalnosti, "lék" dělám v 5ti litrovém demiónu.
> Nechám promíchaný roztok ustát asi 14 dní a pak vrchní čistější vrstvy
> přetočím do láhví. Ale takto získaný likér není nikdy 100% čistý.
> Nevíte někdo jak lépe vyčistit "medový lék", tak aby byl čirý?
>
> Zdraví Aleš Horák
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menąík --- 29. 4. 2002
Re: Čistění likéru

Stačí přefiltrovat Sám používám filtry na kávu
Pepan

----- Original Message -----
From: "Horak Aleš" <horak.ales/=/post.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 28, 2002 9:15 AM
Subject: Čistění likéru


> Milí přátelé,
> Vaši diskuzi sleduji z povzdálí se zájmem a byl bych rád,
> kdyby někdo znal řešení mého problému.
> Snažil jsem se vyrábět "medový lék" tj. slivovice
> nebo medovec smíchaný s medem. Do 0,5 litrové láhve
> dávám 12,5 dkg medu a doplním pálenkou.Vzniklý
> roztok je ale kalný a u konzumujícího člověka nepůsobí
> důvěryhodně.
> Pro snížení kalnosti, "lék" dělám v 5ti litrovém demiónu.
> Nechám promíchaný roztok ustát asi 14 dní a pak vrchní čistější vrstvy
> přetočím do láhví. Ale takto získaný likér není nikdy 100% čistý.
> Nevíte někdo jak lépe vyčistit "medový lék", tak aby byl čirý?
>
> Zdraví Aleš Horák
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 29. 4. 2002
RE: Čistění likéru

:>Zkus to zfiltrovat přes filtrační papír, nemášli přístup ke skleněným
:>nálevkám a papíru z laboratoře, použij plastový a papír používaný na
:>filtraci kávy nebo čaje. Mohlo by pomoct i ohřátí, ale to si
:>jen myslím. Dej
:>vědět jak si dopad, ať vime jak se lék připravuje. Jaromír Marek.

Já to taky zkoušel. Musí se to nechat dlouho sedat (lahev na topném tělese)
a pak opatrně stočit.
Je to otázka času. Já to vylepšuju bylinkami. Někdy to připomíná becherovku.
Nejdřív bylinky, potom vyndat a dodat med a nechat usadit, stočit.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marian Vrbovsky --- 29. 4. 2002
Odhlasenie z konferencie (923) (924)

unsubscribe vcelari



*** email bol kontrolovany antivirom / email was checked by antivirus

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Potůček --- 29. 4. 2002
Ta řepka ale musí být pro včely něco!

Milí přátelé,
26.4, jsem byl na chalupě na vyškovsku a cestou k úlům za docela pěkného počasí mi ztuhnul úsměv na rtech. Na zcela rozkvetlých stromech (třešně!, ryngle, některé jabloně, černý rybíz!!!) jsem neuviděl ani jednu včelu. Už jsem tušil nějakou otravu včel. Z jiné zahrady jsem zvyklý, že stromy kolem úlů doslova hučí. Však to znáte. No a ony si ty včely (4 úly a silný letecký provoz) lítaly na něco jiného a na opylovací povinnost na mé zahradě nebraly ohledy. Začala rozkvétat řepka, tak předpokládám že na ni. Jestli ji mají včely tak rády, snad by mohla být nejlepší i pro lidi. Už se těším, až ochutnám, ještě jsem včely u řepky neměl.
Kolem mě je ještě několik včelstev a tak bych řekl, že v přítomnosti pole s řepkou není žádné místo na světě (ani pod kočovným vozem) převčelené.
Zdravím, Vladimír Potůček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantiąek Rousek --- 29. 4. 2002
RE: Hydraulická úlová váha (923)

Mam vcelky kousek od Holic. Medniky uz jsem nasazoval minuly tyden. Kvevou pampelisky a repka navita.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz


U nás na Pardubicku už řepka kvete, jabloně také.
Mě už včely zastavěly celý stavební rámek.
U poloviny jsem dal medníky. Je to o týden dřív než loni.
Dnes asi budu pokračovat v rozšiřování.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 29. 4. 2002
RE: Hydraulická úlová váha

:>Přátelé, byl jsem včera v Olomouci a tam již kvete řepka !
:>Nějak letos nestíhám jít ke včelám, u nás (Moravský kras)
:>ještě nekvete, a
:>tak bych měl co nejdřív rozšířit - co říkáte ?
:>Zdeněk Čejka

U nás na Pardubicku už řepka kvete, jabloně také.
Mě už včely zastavěly celý stavební rámek.
U poloviny jsem dal medníky. Je to o týden dřív než loni.
Dnes asi budu pokračovat v rozšiřování.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš --- 29. 4. 2002
Jaké jsou možnosti chovu včel na Osoblažsku

Vážení přátelé jako úplný laik, který dostal za úkol napsat seminární práci o chovu včel na Osoblažsku, se na vás obracím s prozbou, zda-li se nenajde někdo kdo by mi tuto tématiku alespoň trochu přiblížil. Tzn. přírodní podmínky pro chov včel, finanční náročnosti, odolnost druhů k místnímu klimatu,finanční podpora,problémy se zavedením norem Euro,vyhlídky včelařství v této oblasti atd. byl bych moc rád a každému zpětně hned odpovím na příspěvky, které by jste mi poslali. Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 29. 4. 2002
Antwort: Včely v podmetu po rozíření


Je to normalne, ak dolu vyrezes divocinu, budu medzisteny rychlejsie
obsadzovat, ale nie je to podmienka.

Matej


Ptám se : Je to normální, nebo musím vyříznout u spodního nástavce stavbu a
nástavek posadit nahoru, nebo jak to je?
Zpráva ze snůšky : U nás začíná řepka rozkvétat, kolem 2. května již bude
plně kvést.

Pavel Dvořáček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Dvořáček --- 29. 4. 2002
Včely v podmetu po rozšíření

Vážení,
              mám dotaz na včely v podmetu.

Včelařím v Holedeči u Žatce a mám 6 ks včelstev. Letos na jaře jsem přešel z úlu typu „Moravský univerzál“ na nástavkový úl od pana Břinky z Jesenice o rámkové míře 39x24 cm. Při jarní prohlídce 25.3. jsem hned přendával rámky ze starého úlu do nových nástavců. Při této operaci jsem zaměnil horní nástavec za spodní. 22.4. mělo jedno včelstvo v podmetu velký hrozen včel a stavělo zde. Podle brožurky nástavkové včelaření jsem přistoupil k nasazení nástavku. Nový nástavec měl na krajích po jedné krycí souši a uprostřed byly 2 ks starší světlé souše. Zbytek byl vyplněn 6 ks mezistěn + 1 ks stavební rámek – umístěn uprostřed za souší. Nový nástavec jsem umístil mezi 1. a 2. nástavec. Spodní nástavec jsem nedal nahoru, protože jsem se domníval, že k záměně nástavců již došlo při první jarní prohlídce, a také proto, že spodní nástavec měl stavbu a tu jsem nechtěl vyřezat. Při kontrole 28.4. jsem zjistil, že je v podmetu stejný hrozen včel jako před nasazením nástavku a včely zde dál staví. Při rozebrání nástavků jsem zjistil: Horní nástavec plno včel, prostřední nástavec s mezistěnami – málo včel, včely staví, stavební rámek postaven do 1/3.
Ptám se : Je to normální, nebo musím vyříznout u spodního nástavce stavbu a nástavek posadit nahoru, nebo jak to je?
Zpráva ze snůšky : U nás začíná řepka rozkvétat, kolem 2. května již bude plně kvést.

Pavel Dvořáček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromir Marek --- 29. 4. 2002
Re: Čistění likéru

Zkus to zfiltrovat přes filtrační papír, nemášli přístup ke skleněným
nálevkám a papíru z laboratoře, použij plastový a papír používaný na
filtraci kávy nebo čaje. Mohlo by pomoct i ohřátí, ale to si jen myslím. Dej
vědět jak si dopad, ať vime jak se lék připravuje. Jaromír Marek.

Subject: Čistění likéru





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 29. 4. 2002
RE: Hydraulická úlová váha

Přátelé, byl jsem včera v Olomouci a tam již kvete řepka !
Nějak letos nestíhám jít ke včelám, u nás (Moravský kras) ještě nekvete, a
tak bych měl co nejdřív rozšířit - co říkáte ?


Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohumil Horak --- 29. 4. 2002
Re: Hydraulická úlová váha (862) (873) (914)

Nevím jak to je s tou brzdovou kapalinou, myslím si že je docela agresivní.
Jako náplně bych použil líh obarvený inkoustem nebo fridex.
Bohouš Horák

----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 28, 2002 8:56 PM
Subject: Re: Hydraulická úlová váha


> Děkuji za inspiraci. Použil jsem sáček od infuze,
> odřízl nástavec pro vpichnutí jehly, zasunul hadičku od
> infuze, zalepil sklenářským silikonem a velkou stříkačkou
> naplnil použitou červenou brzdovou kapalinou.
> Je to OK díky Jindra.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 29. 4. 2002
RE: Kurs racionalizace

:> Souhlasím. Výborný nápad. Snad bychom se dozvěděli, kolik a
:> jakých úlů u nás funguje.
Já ti to řeknu sám: Hodně a různých. Přesnější informace je k ničemu.
Můžeš si udělat průzkum ve své ZO a extrapolovat na principu teorie průzkumu
veřejného mínění. Abych pravdu řekl, tak kromě moravských universálů sám
nevím jaký typ ostatních úlů mám. (a ani mě to nezajímá.)
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 28. 4. 2002
konve na med

Stihl jsem kdysi koupit několik hliníkových mlékařských konví ( můj výkupce
medu je preferoval, byly k tomuto účelu oficiálně používány....).

Každoročně je před nalitím medu vymyji horkou vodou, nechám dnem vzhůru
vyschnout a pak
do každé naliji cca 0,2 l propolisové tinktury. Válením konve po stole
tinkturou ( tedy lihovým propolisovým lakem ) pokryji vnitřek konve. Dnem
vzhůru nechám v teple ( na slunci ) okapat a vyschnout. Mám tak vylakován i
medomet a ostatní nádoby z pocínového plechu, které přicházejí do styku s
medem. Přítel Havrlík z Ohrazenic má veškeré toto náčiní z potravinářského
nerezu, ale takové vybavení je nad moje finanční možnosti. Rád bych se
dozvěděl, zda mnou používaná ochrana propolisovým lakem není z nějakého
důvodu závadná, nebo nevhodná.
Děkuji.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka.html


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jan.jindra --- 28. 4. 2002
Re: Hydraulická úlová váha (862) (873)

Děkuji za inspiraci. Použil jsem sáček od infuze,
odřízl nástavec pro vpichnutí jehly, zasunul hadičku od
infuze, zalepil sklenářským silikonem a velkou stříkačkou
naplnil použitou červenou brzdovou kapalinou.
Je to OK díky Jindra.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Horák --- 28. 4. 2002
Čištění likéru

Milí přátelé,
Vaši diskuzi sleduji z povzdálí se zájmem a byl bych rád, kdyby někdo znal řešení mého problému.
Snažil jsem se vyrábět "medový lék" tj. slivovice nebo medovec smíchaný s medem. Do 0,5 litrové láhve dávám 12,5 dkg medu a doplním pálenkou.Vzniklý roztok je ale kalný
a u konzumujícího člověka nepůsobí důvěryhodně.
Pro snížení kalnosti, "lék" dělám v 5ti litrovém demiónu. Nechám promíchaný roztok ustát asi 14 dní a pak vrchní čistější vrstvy přetočím do láhví. Ale takto získaný likér není nikdy 100% čistý.
Nevíte někdo jak lépe vyčistit "medový lék", tak aby byl čirý?

Zdraví Aleš Horák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 28. 4. 2002
RE: Kurs racionalizace (810) (902)

> Souhlasím. Výborný nápad. Snad bychom se dozvěděli, kolik a
> jakých úlů u nás funguje.
>
A kdo by to asi vyhodnocoval? V ČR 55 000 údajů, někdy zahrnujících 2 -
3 rámkové míry a 5 typů úlu? A co by to vlastně přineslo - odpovím si
sám - nic.

LNĚNIČKA

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kravcenko --- 28. 4. 2002
odhlaąeni s diskusní skupiny

Prosím o odplašení s diskusního serveru.
Děkuji,
Leon Kravčenko

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 27. 4. 2002
Záda, pytle cukru a prodejci


Zdravím včelaře,

k tomu, co jsem napsal o pixlách na med, které jsou po naplnění lehčí
než mlékařské konve a umožňují lehčí manipulaci a jsou ohleduplnější k
našim zádům:

Ad: záda - námět pro iniciativu ČSV nebo pro včelařské obchodníky

Možná bychom v boji za naše záda měli udeřit na cukrovary, aby balily
cukr (hrubý krystal) do 20-30 kg pytlů... Současné 50 kg pytle mi
připadají jako pohrdání cukrovarníků naším zdravím a výsměch starším
včelařům: "Vy pro nás neexistujete..."

(Všiml jsem si v prodejnách stavebnin, že výrobci cementu už běžně
dodávají cement v menších pytlích 30 kg - to je pak radost cement
kupovat a nosit! Jenže někteří prodejci takové balení prostě
neobjednávají. A tak jezdím cokoliv nakupovat už jen do takových
prodejen, kde objednávají takováto ohleduplná balení.)

-------------------------

Který obchodník mi nabídne hrubý krystal v třiceti-kilovém pytli, ten
mne má za zákazníka. Co je mi platné, když mi jeho konkurent nabízí
cukr, který je o 70 hal. na kilo levnější, když mi to strká
padesáti-kilovém pytli, který mne může připravit o zdraví a sotva jej
unesu?

J. P. B.

P.S.

Co jsou včelařovým zádům platné lehké nízké nástavky nebo ležany,
když při krmení svých včel obývajících pohodlné úly se trmácí s 50 kg
pytli cukru...?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 27. 4. 2002
Re[2]: Kurs : senzorika medu - dodatek (891)

Ano, vše, co má potravinářský atest pro přímý(!) styk s potravinami
(tak nějak to na kurzu zaznělo). Onen výčet konkrétních materiálů byl
jen informativní (tedy nikoliv vyčerpávající).

> A co bílý komaxit? Před časem tady někdo psal, že má potravinářský atest.

>>Materiály pro styk s medem:
>> .........

Doporučovali pro skladování medu praktické potravinářské konve, které
jsou poměrně levné. Je to lakovaný pocínovaný plech. Pokud jsou
prázdné, dají se zasunou do sebe a vytvářejí komín a jsou tedy velmi
skladné. Plné se zase stavějí dvě až tři na sebe. Vejde se do nich asi
2/3 obsahu běžně používané hliníkové mlékařské konve. Což má tu
výhodu, že jsou i v naplněném stavu přijatelně lehké pro manipulaci
(pracovat s plnou mlékařskou konví medu, zdvihat, nosit atd. sice není
nezvládnutelné, ale znám větší radovánky. Šetřeme svá záda!)

Plechovky o obsahu 15-20 l z pocínovaného plechu vyrábí: Impress a.s.
Tovární 67. 503 52 Skřivany (tel. 0448/401 222) (adresa převzata z
knihy: Produkce kvalitního medu).

Nejsem si jist, ale mám pocit, že právě tyto plechovky se prodávají na
http://www.honey-well.com/cz za 89 Kč.


J. P. B.

P.S.

Docela mne zaujaly poznámky o hliníku. Někteří říkají, že obaly z
hliníku jsou pro zdraví škodlivé a tuto tezi se zdály potvrzovat
nálezy stop hliníku u nemocných Alzheimerovou chrobou. Přednášející
na kurzu však naproti tomu uvedl, že podezření o závadnosti hliníku
se neprokázalo a že hliník nalezený u nemocných lidí nejspíš není
příčinou nýbrž důsledkem choroby.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 27. 4. 2002
Re[2]: Kurs : marketing medu (898) (901)



> Rád bych v budoucnu provozoval včelařství jako živnost a zajímalo by
> mě, kde bych se mohl dovědět více o předpisech, které se týkají
> komerčního včelaření a s kterými institucemi je třeba jednat.

Snad mne někteří doplní. Myslím, že dobré by bylo poradit se s někým,
kdo už komerčně včelaří. Další informace je možno načerpat ve
Výzkumném ústavu včelařském. Asi by bylo možno obrátit se i na
právničku ČSVč (možná by to byl zajímavý námět na sloupek jejích rad v
časopise Včelařství). A konečně - nelze opominout živnostenský úřad.

Nakolik vím, tak ke komerčnímu včelaření je potřeba jen živnostenský
list a povolení hygienika prodávat med (tj. schválení medárny-stáčírny
od hygienika).

(Spojení na právničku viz: http://www.vcely.or.cz/csv.htm )


>>>Účastníci kursu dostali aktualizovanou brožuru "Produkce kvalitního
>>>medu"

> Je možné tuto brožuru získat?

Asi ano. Prodává se v prodejně VÚVč v Dole a (pokud vím) zasílají
objednané zboží i poštou na dobírku (např. po e-mailové objednávce).
Možná by bylo dobře k objednávce připojit prosbu, aby poslali
aktualizovanou verzi (aktualizovány byly právě ty různé adresy a
kontakty).

Spojení VU vcelarsky DOL <beedol/=/beedol.cz>

J.P.B.












J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hykel Jaroslav --- 27. 4. 2002
Re: Návrh - kontakty (816)

Hello Josef,
Pratele,
obdobna myslenka byla predmetem diskuse v teto konferenci v breznu
1999 pod prispevkem Anketa pritele Protivinského. Zucastnilo se ji asi
15 ucastniku. V tabulce, zpracovane v Excelu jsou obsazeny udaje:
Jmeno,e-mail,Pocet vcelstev, Typ ulu, Ramkova mira, Stanoviste a Poznamka
Bihu zel jsem v archivu nenasel tabulku vsech tehdejsich ucastniku
konference.
Snad vice by mohl k tomu mohl rict pritel Protivinsky.

Jarda.

JŠ> Ahoj pratele!

JŠ> Kazdy se pri vstupu do konference sice predstavuje, ale ... Mozna by
JŠ> prospelo, kdybychom o sobe vedeli malinko vice. Treba bych zjistil, ze
JŠ> pritel z konference bydli pouhych par kilometru od mne a neni nic lepsiho,
JŠ> nez videt jeho provoz "life" a o vcelickach si pokecat u kafe. Nebo zjistim,
JŠ> ze v miste letosni dovolene bydli kolega vcelar, jehoz nazory me zaujaly a
JŠ> pozadam o navstevu. Proto mam takovy navrh:
JŠ> Co kdybychom nekomu (rad se toho ujmu i sam) zaslali sve udaje, ktere jsme
JŠ> ochotni zverejnit, napr. bydliste, telefon a typ ulu ve kterych vcelarim,
JŠ> toto zpracovat napr v excelu a zucastnenym rozeslat??

JŠ> Mejte se jen a jen prima a at nam to bzuci !! :))
JŠ> Jose





--
Best regards,
Hykel mailto:valsora/=/email.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 27. 4. 2002
Re: Poradí nekdo reseni (843)

Také jsem otřepal trubčicové včelstvo do trávy ale než se stačily zvednout,
přišel déšť. Tak jsem na ně "navlékl" 2 prázdné nástavky, přikryl vlnitým
plechem a nechal tak. Asi za 3 dny jsem přišel na včelnici a včely visely v
chomáčích v rozích nástavků. Vložil jsem k nim poloprázdný zásobní plást,
vrhly se na něj a než jej stačily vybrat, nachystal jsem náběh před úl, kam
měly přeletět. Přenesl jsem je i s nástavky k náběhu a všechny otřepal. Bez
problémů vpochodovaly dovnitř. Sám jsem byl zvědav jak to dopadne. Po
několika dnech kontrola - matka normálně kladla a po trubčicích ani známky.
Ztratily schopnost klást vajíčka už v těch chomáčích venku nebo až v úlu při
matce?
Trubčici nejde poznat živou na plástu mezi včelami, natož mezi mrtvolkami.

Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Jaromir Marek" <boxit/=/boxit.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 23, 2002 9:41 AM
Subject: Re: Antwort: Poradí nekdo reseni


> Já jsem to loni vysypal do trávy a oni udelali chomáč, patrně tam
nezůstali
> jen trubčice, pak mne to mrzelo co jich tam zbylo. Patrně pomůže ta
plachta,
> na ní chomáč neudělají, nebo je kouřem dostat do vzduchu aby odlétly? Lze
to
> na mrtvolkách potom poznat a podle čeho, co byla trubčice a co ne? Nevím
> jestli to byla moje chyba nebo trubčic bylo tolik.
> Jaromír Marek.
> marek/=/boxit.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 27. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace (763) (800) (831)


----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 22, 2002 11:18 AM
Subject: Re: Kurs racionalizace


> Vojta napsal:
> .... Včelaři sdružení v PSNV-CZ se domnívají, že by to měl být
> > nejrozšířenější systém a to je Langstrothův půdorys 51,5 x 42,5 cm.
> >
> Normalne bych se k teto otazce ani nevyjadroval, mam ji pro sebe
> vyresenou, ale kdyz pise Vojta o roztristenosti mer apod. tak proc se
> snazi prosazovat zase dalsi rozmer, kdyz tu uz jenom dva mame.
> Sam Kamler uci, ze na mire 39 a 42 se da dobre vcelarit, pan Zeleny,
> ktery je jednim z propagatoru 44.8 nam vcera sam rikal, ze je to
> jedno jestli 44.8 nebo 39, tak proc vyvíjite takove usili? Nedokazete
> si priznat, ze jste nasledovali sve predchudce, kteri neuspesne
> prosazovali 37*30?
> Z cele nasi tridy budoucich ucitelu vcelarstvi, kteri se mnou studuji
> nyni Nasavrky je snad pouze jeden, ktery je natolik zvedavy, ze ho
> tato zvedavost mozna premuze a jak sam rika mozna zkusi 44.8.

To je ono. Je třeba to zkusit a ne vymýšlet důvody proč to nejde. Sám mám
zkušenosti s 39 x 24 a 45 x 17. Na celé čáře to vyhrála větší délka rámku.
Není problém dosáhnout 10kg včelstva na jakékoli rámkové míře ale jde o to,
aby to vyhovovalo včelám i včelaři. Buď budu mít úzký vysoký komín nebo
přijatelnější širší a nižší. Matka zaploduje do šířky 10 plástů ( výjimečně
i 11) a ještě má po stranách tepelně izolační vrstvu po 1 plástu zásob. To
je potom plodové těleso do tvaru koule, event. nahoru protaženo do tvaru
hrušky do čtvrtého nástavku. Med je ve 4., 5. a 6. nástavku. Na silnou jarní
snůšku je potřeba mít silné včelstvo a to utvoříme jen ve velkém úlu.
Létavka musí mít možnost přinesenou sladinu kam odložit - další argument pro
velký úl. Na letní snůšku, která u nás už bývá slabší ( lípa), stačí o 1
nástavek méně.

> Stale si myslite, ze se Vam podari presvedcit jako jedny z prvnich
> nas, kteri by sirili propagandu dale, budouci ucitele vcelarstvi,
> kteri jiz dnes vcelarime s 10-150 vcelstvy a mame i sve zkusenosti a
> chceme sice pokusnicit, ale po strance cost benefitu i prospechu pro
> vcely jsme spokojeni s 39 a 42? Pokud jde o pudorys naopak neni

Když jste spokojeni, tak je zbytečné nějaké přesvědčování. To ani není mým
cílem. Já jen předkládám fakta ověřená v praxi a ať si to každý zkusí, zdali
by nemohl vytočit více. Je třeba se jen oprostit od konzervativního myšlení.
Nic ve zlém ale od koho by se to mělo očekávat více, než od učitelů
včelařství? Rámek 42 cm by mohl stačit ale s tím zkušenost nemám.

> problem pri koupi apod. rychle adaptovat 39 a 42 vzajemne, ale 44.8
> je uz proste moc jina, tak budme realiste.
> I kdyby se prosazeni Vasi myslenky podarilo a dusledne bylo v
> realnych podminkach prosazovano, bude trvat minimalne 30 let, nez
> dojdeme k alespon soucasnemu stavu, kdy mezi 39 a 42 neni problem
> kombinace a prevodu vcelstev a ostatni pr. almarky a jine dozili.

Argument kompatibility starých a nových úlových systémů ( vlastně
nekompatibility) neobstojí. Nový úl budu osazovat smetencem, rojem, umělým
rojem apod. na mezistěny.

> Mimo pritele Zeleneho jsme cela trida navstivili Polsko a tam by se
> meli vsichni novatori dojet podivat. Pro vsechny se pokusim par
> infomaci napsat, kdyz daleko kompetentnejsi osoby nemaji cas a
> koneckoncu uz jim ani nikdo nechce verit, ale pasieky (vcelnice bez
> kocovani) se 70-150 vcelstvy a vynosy mezi 30-40 kg na vcelstvo v
> 500m nad morem jsme videli. Na otazku Jak muzou tak slaboucka (v
> nasich ocich) vcelstva dat takovy vynos odpovidaji Nam netreba much
> (vcel)ale mied (med)...

Nemají se čím chlubit ( co se týká miodu). :-)
Znám včelaře, co měl v 500 mnm na stabilním stanovišti na míře 39 x 24 až
80 kg medu.

V posledních letech vyvstal ale závažný problém. Zimní generace je natolik
oslabena varroázou v podletí že je problém vyzimovat včelstva v obvyklé
síle. Mnohde se zimy ani nedožijí. Než se SVS a VÚVč nechají přesvědčit, že
rezistence roztoče na amitraz se už několik let zvyšuje, doplatíme na to
všichni.

Hodně medu přeje Josef Blinka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 27. 4. 2002
Re: Návrh - kontakty (816)

Také se rád připojuji.
Je mi 51 let, včelařím prakticky od r. 1984 ( teoreticky dřív) na úpatí
Oderských vrchů v okrese Nový Jičín. Úly typu Slezan ( 44,8 x 17), 50 až 55
včelstev. Chovám matky.

Josef Blinka
----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 21, 2002 8:49 PM
Subject: Návrh - kontakty


> Ahoj pratele!
>
> Kazdy se pri vstupu do konference sice predstavuje, ale ... Mozna by
> prospelo, kdybychom o sobe vedeli malinko vice. Treba bych zjistil, ze
> pritel z konference bydli pouhych par kilometru od mne a neni nic lepsiho,
> nez videt jeho provoz "life" a o vcelickach si pokecat u kafe. Nebo
zjistim,
> ze v miste letosni dovolene bydli kolega vcelar, jehoz nazory me zaujaly a
> pozadam o navstevu. Proto mam takovy navrh:
> Co kdybychom nekomu (rad se toho ujmu i sam) zaslali sve udaje, ktere jsme
> ochotni zverejnit, napr. bydliste, telefon a typ ulu ve kterych vcelarim,
> toto zpracovat napr v excelu a zucastnenym rozeslat??
>
> Mejte se jen a jen prima a at nam to bzuci !! :))
> Jose
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 27. 4. 2002
Re: Omluva (813)

> Hodně medu přeje Josef Blinka.
>
> PS: Vyhánění včel z úlů v podletí zužováním, sundáváním medníků apod. je
> týráním zvířat a mělo by být trestně stíháno.:-)))

----- Original Message -----
From: "Václav I." <e-mail/=/nezadan>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 21, 2002 6:16 PM
Subject: Omluva

> A co Vaše PS: sundávání
> medníků,zužování v podletí je týráním (mělo být )hmyzu a mělo by být
> trestně stíháno.To je nátlak,nebo ironie? Jaká?
>
> V I.
>

Co dodat? Snad jen stručně.

Tento symbol " :-))) " znamená úsměvnou poznámku, pokus o vtip apod.

Josef Blinka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 27. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace (810)


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 19, 2002 2:11 PM
Subject: Re: Kurs racionalizace


> lahko - uz tu taky navrh bol - ak sa do ziadosti o zazimovaci prispevok /
> dotacia / uvedie typ ulu, v ktorom su vcely zimovane.

Souhlasím. Výborný nápad. Snad bychom se dozvěděli, kolik a jakých úlů u nás
funguje.

> Ak by - teoreticky - bol zaujem o zjednotenie ulovych systemov bude urcite
> lacnejsie ak sa mensina prisposoby väčšine, ako by sa mali všetci
> prisposobovat comusi cudziemu.

Nesouhlasím. Nelze nikoho nutit, aby se přispůsobil.

> P.S. Ako je to z medometmi? Zmesti sa do staršich medometov ramik dlhy 45
> cm / to ma horna latka potom 48 cm /?
>
> Matej

Ano, vejde se. Vytočil jsem v něm hodně medu.


Omlouvám se za pozdní odpověď, byl jsem pracovně zaneprázdněn.

Josef Blinka


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 26. 4. 2002
Re: Kurs : marketing medu (898)

>>Včelař, který včelaří podle paragrafu 10 (jako vedlejší činnost, - má
>>jiný hlavní zdroj příjmů) může přebytky svého(!) medu prodat "ze
>>dvora" a nepotřebuje k tomu žádné povolení. Pokud však vyrazí se svým
>>medem na tržiště, potřebuje povolení od veteriny (viz problematika
>>stáčírny). ("Kdyby něco", tak mu hrozí nižší sazba pokuty.)

Rád bych v budoucnu provozoval včelařství jako živnost a zajímalo by mě, kde
bych se mohl dovědět více o předpisech, které se týkají komerčního včelaření
a s kterými institucemi je třeba jednat.


>>Účastníci kursu dostali aktualizovanou brožuru "Produkce kvalitního
>>medu" (aktualizace se týkala především adres, kde nakupovat sklenice
>>na med, víčka, smršťovací fólie, plechovky apod. a dále aktuálních
>>znění různých vyhlášek a norem. Doporučuji všem!)

Je možné tuto brožuru získat?


M. Pol








Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 26. 4. 2002
RE: Kurs racionalizace -OT (896)

> A chci reagovat na "konferenci sledují někteří vychytralí včelař ..."
> Nejsem vychytralý, ale těžko mohu do konference s něčím přispět :-))) 3 roky

Tohle vyjadreni me taky trochu vadilo. Prece neni mozne nekoho nutit,
aby nekam neco psal. A ze cte konferenci je jen jeho vec. Nemuze byt
za to nijak postizen a ani ne odmenen. Internet je tim prave specificky,
ze nabizi KAZDEMU spoustu zdroju a je jen na nem jak a k cemu je
vyuzije. Baudis nabizi zdroje ktere ma k dispozici, k vyuziti ostatnim. A
nikoho nenuti k tomu, aby to vyuzival. V tom spociva to hlavni kouzlo.
Takze verim tomu ze ta sluvka v odkaze byla jen omylem recena.

Zdravi PP.

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 26. 4. 2002
Re: Zruení dotací (865) (868) (869) (872) (881)

> Byl jsem se teď podívat na farmě u př. Kolomého a klobouk dolů.
Svatá pravda, řada velkovčelařů zaslouží obdiv, vůbec si nemyslím, že by malost nebo
velikost provozu měla určovat jaky je kdo včelař. Upřímně řečeno velkovčelařům závidím
přinejmenším odvahu se včelařením živit, sám ji nemám, jinak bych to udělal už dávno také.
Je to přeci krásné povolání, ale ta dřina...

>v urcitych ohledech skutecne malochovy nici velkochovy
Nicméně jak vidno zaznělo zde několik vážných obvinění na adresu zájmových malovčelařů:
místo spekulativních úvah, by možná bylo lepší zkusit porovnat včelařství v zemích
tradičně "zájmových" (např. střední Evropa) a zemí tradičně "komerčních" (např. USA,
Mexiko, Argentina, Chile, Austrálie, Nový Zéland). Vladimíre Lněničko, nemáte na ÚV k
dispozici potřebné statistické údaje?
Stálo by zato porovnat např.:
a) kde jsou vyšší výkupní ceny medu?
b) kde je lepší nákazová situace (např. % ohnisek moru plodu)?
c) kde jsou chovy méně bastardizované?
d) ve kterých zemích je vyšší měrný počet včelstev?
Jen tehdy, pokud se ukáže, že mezi oběma skupinami zemí jsou podstatné rozdíly, můžeme
hovořit na téma kdo koho ničí a v čem spočívá budoucnost českého včelaření. Do té doby
zastávám názor uvedený nahoře.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Antonín Podhájecký <a.podhajecky/=/.seznam.cz>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 26. 4. 2002
Kurs : marketing medu


Zdravím včelaře

pokračuji ve svých zápiscích z kursu v Dole, tentokrát to bude výběr
na téma marketing medu.


Téma marketing bylo na kurzu odvíjeno od kvality medu (viz o tom už v
poznámkách o senzorice).

-------------------

Medárna - stáčírna

Po radách, jak zajistit kvalitu vytočeného medu, a přes úvahy jak ho
správně skladovat se přednáška dostala k problematice pro marketing
závažné - a tím je stáčení medu do sklenic - tedy konečné balení pro
zákazníka. Chceme-li rozšířit vlastní prodej, budeme potřebovat
stáčírnu medu.

Při zřízení stáčírny je jednak nutno věnovat pozornost vybavení, které
má umožnit rychlou, čistou a pohodlnou práci při zachování všech
parametrů, které mají na kvalitu medu vliv (v tomto se tento kurs
prolínal s předchozím kursem "racionalizace ve včelařství").

Dále je však pro marketing potřebné zajistit schválení medárny -
stáčírny (která je adaptovaná v místnostech již fungujícího objektu)
ze strany Okresní veterinární správy (což je příjemnější instituce než
Okresní hygienická stanice, jejíž schválení je nutné, jedná-li se o
kolaudaci nově vybudované budovy - stáčírny stavebním úřadem).

Chceme-li prodávat med na tržištích (a tedy nejen "ze dvora") a
případně i dodávat do obchodů, je nutno tuto stáčírnu někde adaptací
zřídit a zajistit si její hygienické schválení.

Medárna - stáčírna musí mít několik oddělených místností (konkrétní
podoba značně záleží na osobě, která to bude schvalovat - někomu stačí
jen jedna místnost rozdělená závěsy a místo některých předepsaných
místností jen skříně natřené omyvatelnou barvou či tepelná komora).
Každopádně musí být nějak odděleno mytí sklenic od místa, kde se stáčí
med.

Konstrukce místnost stáčírny musí umožňovat čistotu a dezinfekci,
výpusť na podlaze musí zamezit vniknutí hlodavců (síť s oky max. 5 x 5
mm). Do 2 m výšky musí být stěny omyvatelné. (Zase - záleží na místním
veterináři, co nám ještě schválí a co už ne - zkušenosti se okres od
okresu liší. Někde jim stačí stěny natřené latexem, jinde chtějí
olejovou barvou, další zase barvou na bazény a konečně někde zase
bezpodmínečně požadují kachlíky. Proto je potřeba své záměry nejprve
prodiskutovat s patřičnou instancí, případně si nechat podepsat
projekt a pak teprve budovat.) Dále je potřeba nemít žádné ostré hrany
mezi stěnami a podlahou, parapety sklopené na 45 stupňů (aby se na
nich nedalo nic skladovat). Všechny kabely zazděné - žádné lišty.
Tolik jen na ukázku, co taková malostáčírna obnáší. (Více o tom
nákresy a údaje v publikacích VÚVč).

Záleží také na deklarované kapacitě stáčírny. Pro stáčírnu s max.
kapacitou do 100 kg denně (jakožto malou medárnu) jsou nároky nižší,
než pro větší provozy.

Zatím jsou tyto parametry vyžadovány jen pro místnosti, kde se med
stáčí do obchodního balení. Časem to budou požadovat i u prostor, kde
se med vytáčí (u větších provozů).

----------------------------

Stáčení do sklenic

Teplota: 50 stupňů je zlomová teplota (při vyšší teplotě se med
poškozuje, při nižší teplotě není med dostatečně ztekucený). Med
vytočený a uložený ztuhlý v konvích se před stáčením dává na dva dny
do teplené komory, což je jakákoliv dobře tepelně izolovaná bedna -
třeba stará lednice - s topným tělesem (doporučeno je topné těleso na
380 V / 2kW připojené však na 220 V - hřeje mírně /cca na 800W/ a nic
nepodpálí) zapojeným přes termostat (v Dole jej vyrábějí a dodávají);
musí být přítomen i ventilátor, který v době provozu topného tělesa
mísí vzduch, aby se v komoře nedělaly tepelné vrstvy.

Jednodruhové medy nejsou tak dobré jako med smíšený. Proto je vhodné
po dokonalém ztekucení medy smíchat (např. ve stáčecí nádobě). Studené
medy (pod 40 stupňů) nelze dobře smísit.

Ztekucení medu - v tepelné komoře (50 stupňů) trvá 45 hodin. Pak se
konve se ztekuceným medem vyndavají z tepelné komory a med se z konví
přelévá do stáčecí nádoby a při tom se cedí. (Při ztekucování na
pouhých 45 stupňů zůstávají v medu mikrokrystaly a rychle se pak vrací
do původního stavu - proto používat teplotu 50 stupňů!)

Cezení. Při přelévání z konví do stáčecí nádoby med cedit přes uhelon
(potravinářské síto) (sešít jako válec nebo kornout a navléknout na
obruč, která je o trošku větší než je otvor do stáčecí nádoby). Hrubé
cezení - číslo síta - S18 (0,4 mm) a S25 (0,3 mm). Pro cezení ohřátého
medu použít S35 (0,2) - jemné cezení (ohřátý med přes to proteče v
okamžiku, jak nám bylo názorně předvedeno). Pro akátový med použít
síto S45 (0,16mm). U světlých medů je jemné cezení nutné. U tmavých
medů to tak nutné není. (Uhelon dodává /i na dobírku/ VÚVč, cena
jemných sít je 300 Kč/m, hrubých o 50 Kč méně.)

Stáčecí nádoba je nerezová, vyhřívaná, med se v ní udržuje na 25-30
stupních. Kolem nádoby je ovinut kabloterm (používá se k vyhřívání
podlah: 10 m, 24V, 150W) a přiletován termostat z bojleru. Dole je
střihací uzávěr (jako u medometu). Celá nádoba se vertikálně posunuje
pomocí zdvihadla, které je vyrobeno z heveru ze škodovky (jen je
vyměněn šroub za delší). Práce se stáčením je rychlá a přesná (200
sklenic za hodinu přesně naplnit není problém).

Dále nám v medárně předváděli nádobu na pastování medu (kdo si zvykne
na pastový med, jiný už nechce). Byla to repasovaná nerez nádoba s
dvojitým pláštěm, vyřazená z nějaké závodní kuchyně. Mezi pláště se
místo páry přivádí voda - buď studená na chlazení medu, nebo se
přivedená voda může elektricky a přes termostat ohřát. Tím se med při
pastování chladí nebo ohřívá. Míchadlo je připojeno na motor pro
stěrače z Tatry. (Při míchání pro pastování se med chladí na 15-20
stupňů; po 2-5 dnech ještě teče, ale má perleťový lesk a tehdy stáčet;
pro stáčení se zahřeje na 25-30 stupňů /každopádně ne více než na 35
stupňů, neboť by se jemné krystalky - výsledek pastování - začaly
rozpouštět.)

Čím rychleji med ztuhne, tím je jemnější. Proto med při pastování
chladit (a pro stáčení ohřát, aby se dal dobře plnit).

Pevně zkrystalizovaný med v konvi (jak jej máme od jarního či letního
vytáčení) nejprve ztekutit v tepelné komoře, pak ochladit, naočkovat a
pastovat.

Pastování lze provádět i míchadlem z tvrdého dřeva na nerezovém trnu,
které vyrábí a dodává (i zásilkou na dobírku) VÚVč. Určeno je k
nasazení na vrtačku (pozor vrtačka musí být schopna pojmout 12 mm
vrták a musí mít příkon alespoň 500 W - raději ještě větší).

V podstatě k pastování stačí s medem dvakrát za den nějak pohnout.
Řepkový med netřeba k pastování očkovat.

----------------------

Sklenice

Nové sklenice vyjdou levněji než staré, které musíme pracně vymývat a
sterilizovat a mít na ně atest. Nové sklenice stačí vypláchnout horkou
vodou např. v myčce na nádobí a nechat oschnout.

Před distribucí je vhodné baterii naplněných sklenic zatavit do
smršťovací folie. Je to jednoduché a působí to efektně. Lahve (např. 8
ks) dát na podložku z kartonu, vsunout do hadice (resp. rukávu) folie
a elektrickou opalovací pistolí (resp. horkovzdušnou pistolí) ohřívat
ze všech stran až se folie smrští. (Když přinesete takto zabalené
sklenice do obchodu nebo supermarketu je to o něčem jiném, než když
začnete z tašky lovit rozkutálené skleničky pod útrpným pohledem
vedoucího, který přemýšlí, jestli to má odmítnout hned nebo až
potom...)

-----------------------

Etikety

Lze si nechat v nějaké tiskárně natisknou ofsetem (! - ne počítačovou
tiskárnou, to by bylo drahé) obrázek etikety na archy předkrojených
samolepek (formát A4). Vytiskne se však pouze barevný obrázek s
nápisem "med" a to ve větším množství, aby byla cena na jeden kus
barevně potištěné samolepky co nejmenší. Pak se na běžné počítačové
tiskárně každý rok dotisknou na tyto archy s ofsetem potištěnými
samolepkami jen aktuální informace (o množství, spotřebovat do... druh
medu atd.) Tak můžeme levně získat vlastní samolepící etikety -
barevné, profesionálně vypadající - každý rok aktuální.

Na etikety pastovaného medu napsat, že se musí skladovat v chladnu a
bez přímého oslunění (jinak se na povrchu medu může začít vytvářet
ztekucená vrstvička, která nevypadá pěkně).

================================

Právní situace marketingu

Včelař, který včelaří podle paragrafu 10 (jako vedlejší činnost, - má
jiný hlavní zdroj příjmů) může přebytky svého(!) medu prodat "ze
dvora" a nepotřebuje k tomu žádné povolení. Pokud však vyrazí se svým
medem na tržiště, potřebuje povolení od veteriny (viz problematika
stáčírny). ("Kdyby něco", tak mu hrozí nižší sazba pokuty.)

Včelař, který nakoupí konev medu a stočí jej do sklenic a prodává, je
už podnikatel, musí k tomu mít živnostenský list (a "kdyby něco", tak
mu hrozí ta vyšší sazba pokuty.)

Co se týče potravinářských norem, tak norma "český med" vyhovuje
českým potravinářským předpisům automaticky.

--------------------------------

U výkupu

Problémy jsou nejen s výkupní cenou, ale i s tím, že výkupci mají
občas špatný refraktometr (naměří vám v medu více vody, než tam ve
skutečnosti je - viz o tom u měření hustoty medu v poznámkách o
senzorice), někdy zase mívají špatně cejchovaný měřič vodivosti, a
nebo někteří experti chtějí řepkový med vykupovat za sníženou cenu
jako tzv. "nestandardní med", což je nesmysl. Nepřistupujte na jejich
diktát. Prodávejte jinde a jindy. Nedávejte med do výkupu hned po
vytočení, čekejte na lepší ceny v zimě. Nejlépe: stáčejte med sami do
sklenic a sami prodávejte.

Při prodeji většího množství medu, kdy jediné procento vody nebo
elektrické vodivosti může znamenat mnoho peněz, si dejte do obchodní
smlouvy, že když se v měření kvality prodávající s výkupcem neshodne,
rozhodne s konečnou platností ta a ta akreditovaná laboratoř (např.
VÚVč).

--------------------------------

Situace v ochodu s medem

Evropa spotřebuje 1/4 světové produkce medu (polovinu spotřeby si sama
vyprodukuje a polovinu importuje ze světa). Dříve se dováželo z Číny,
ale po skandálu s antibiotiky v čínském medu jej nahradil med
argentinský.

Mexiko má nejvýhodnější celní a daňové předpisy, proto velká část
světového obchodu s medem se děje (alespoň papírově) přes Mexiko...

1,14 Euro (za kilo) je průměrná cena medu ve světovém byznysu (0,90
Euro za čínský med, 1,20 za mexický).

Za tyto světové ceny si každý obchodník může okamžitě přes internet
obstarat prakticky jakékoliv množství medu. Doprava je tak laciná, že
se do cen medu ve světě vůbec nepromítá. Je tedy jedno, jestli
obchodník, který v Hamburku nakupuje med, dostane jej z Argentiny,
nebo z Austrálie či z Evropy.

Světlých medů je ve světě vysoká nabídka. Tmavé medy jsou jen ze
středoevropského regionu, proto je o tyto naše medy ve světě zájem.
Světlé medy do světa neprodáme - musíme si je sníst sami. Jestliže
chceme za náš med dostat dvakrát až třikrát více, než je průměrná
světová cena medu, pak musíme někoho přesvědčit, že náš med je tak
kvalitní, že se vyplatí jej za tuto cenu koupit. Přesvědčit můžeme
spíše domácího zákazníka. Hůře už světového obchodníka, který si sedne
k internetu a během chvíle sežene jakékoliv množství medu za 1,14 Euro
na kilogram.

Vyjma případu medovicového medu bychom měli zapomenout na export a
obrátit úsilí k získání domácího zákazníka a ke zvýšení domácí
spotřeby medu, která se sice za poslední léta zlepšila (dnes - 0,5 kg
na hlavu, před rokem 1989 - 0,2 kg na osobu), ale stále je v porovnání
s okolními zeměmi slabá (1,5 kg - průměr v EU, 2 kg - v Německu).

Dnes je situace taková, že se k nám med dováží a náš med zbývá na
export (tedy bude realizován za světové - tj. nízké - ceny). Řešení:
zvýšit naši spotřebu medu, aby se veškerý námi vyprodukovaný med
spotřeboval u nás).

Musíme českým lidem vysvětlovat, že pokud chtějí med kvalitní, pak jej
získají od našeho producenta za 3-5 Euro. Pokud chtějí med levný a
méně kvalitní, pak mohou mít za 1-2 Euro med dovozový.

--------------------------------

Praktický marketing

Pro dělení zisku z prodeje mezi producenta, distributora a prodejce
platí známý třetinkový systém. Každý z těch tří dostane z prodejní
ceny stejný díl. Je zbytečné o tom diskutovat. Každý včelař musí
zvážit, co se mu vyplatí. Buď se spokojí s třetinou určenou pro
producenta a nemá žádné náklady na balení, distribuci a prodej. Nebo
kromě první třetiny uchvátí i druhou nebo ještě i tu třetí třetinu pro
sebe - ale stojí ho to čas, náklady atd. Při našich slabších
snůškových podmínkách a dalších středoevropských okolnostech se zdá
být smysluplné, aby se včelaři snažili svůj med sami balit a svépomocí
dostat až ke spotřebiteli.

Při průzkumech vývoje fungování trhu a obchodu a prognózách, jak se
bude vyvíjet způsob nakupování v různých místech Evropy, byl náš
kontinent rozdělen do 4 oblastí: středo až západoevropskou;
severoevropskou, středozemí, Balkán. Pro naši středo až
západoevropskou oblast se odhaduje, že vývoj způsobu nakupování se
bude ubírat tímto směrem: lidé budou přes týden nakupovat potraviny v
supermarketech, kde budou využívat různých akcí, slev, dojíždět na
nákupy autem atd. Ale tato kultura masového nakupování bude ve
společnosti vytvářet potřebu nějak to vyvážit, a tak se již nyní
objevuje trend: po všednodenních nákupech základních potravin v
hypermarketu následuje víkendový výlet na tržiště. (Mnohá západní
města už začínají pravidelně vyhrazovat svá náměstí pro víkendové
trhy.) Tady vzniká a začíná se etablovat paralelní trh. Zde se bude
nakupovat pomalu, možná i dráž, s pohovorem s prodavačem, zboží
nikoliv denní spotřeby, ale speciálnějšího charakteru či různé
předměty z ruční výroby a domácí kvality, zároveň zde bude akcentován
(oproti hypermarketové globalizaci) regionální charakter výrobků. Tady
bude vynikající místo pro včelařův prodej medu a včelích produktů. Zde
si budou lidé chtít kupovat kvalitní med, poklábosit při tom se
včelařem, začež budou ochotni zaplatit podstatně vyšší cenu, než za
argentinský antibiotický rosol v hypermarketu.

Další rys budoucnosti - bude se čím dále tím více dbát, aby
spotřebitel nebyl klamán. To je z jedné strany dobré pro prodej
kvalitních produktů přímo od včelaře, na druhé straně včelaři musejí
vědět, co mohou o medu tvrdit. Jak tedy (při vší poctivost) lákat
zákazníky? Např.:

1.) Srovnání medu s cukrem. Bílý cukr je z 99 procent sacharoza. Med
obsahuje stovky látek (mnohé ani nemají jméno, vše tam má svoji úlohu,
příroda nedělá nic zbytečně, z čehož plyne, že tyto látky jsou
potřebné pro život - když už to tak kytka vyrábí).

2.) Člověk je přizpůsoben k tomu, aby sladil medem nikoliv cukrem.
Cukrovarnictví začalo za napoleonských válek - za tak krátkou dobu
člověk nemůže být přizpůsoben na cukr, který stále zůstává umělým
produktem.

3.) Med je velice trvanlivý - a to přirozeně, bez konzervace.
Přítomnost konzervantů v potravinách - jsou to látky potlačující
rozmnožování mikroorganismů - svým způsobem antibiotika (resp. jedy -
moje poznámka).

4.) Med je velice málo zatížen látkami znečišťujícími životní
prostředí. (Přednášející ukazoval výsledky rozborů medu ze
znečištěných regionů a čistých oblastí; kdysi se mělo právě skrze med
zkoumat znečištění prostředí, k čemuž se med ukázal jako nepoužitelný,
protože se do něj znečišťující látky z nějakých důvodů nedostávají,
nebo jen v malé míře.) Na grafu bylo vidět, že i u medů pocházejících
ze silně znečištěných lokalit jsou všechny nebezpečné látky (těžké
kovy, jedy atd.) velice hluboko pod povolenými limity, přičemž není
zásadní rozdíl mezi medy z lokalit znečištěných a lokalit čistých.

5.) Propagovat přítomnost látek - brasinů - v některých medech (např.
řepkovém). Jsou to látky zjištěné např. i u brokolice a potlačují
rakovinové buňky.

Na kurzu bylo navrženo, že by VÚVč mohl vypracovat vzorové informační
materiály a letáky, které by byly na internetu a každý by si je mohl
stáhnout, doma tisknout a rozmnožovat.

-----------------------------

Přednášející také zmínil, že není nasycen trh s medovinou. Velké
propagační akce (reklama v TV, billboardy apod.) stojí moc peněz -
mimo možnosti.

------------------------------


Účastníci kursu dostali aktualizovanou brožuru "Produkce kvalitního
medu" (aktualizace se týkala především adres, kde nakupovat sklenice
na med, víčka, smršťovací fólie, plechovky apod. a dále aktuálních
znění různých vyhlášek a norem. Doporučuji všem!)

Na závěr ještě jednou doporučuji osobní návštěvu kursu, až se zase rok
touto dobou bude opakovat.

Tak to už je vše, lidičky.


J. P. B.



P.S.

Pyl v medu - jednoznačné určení původu

Světoví obchodníci chtějí filtrovat med hustými síty, aby jej zbavili
pylových zrn. Vymlouvají se na zdraví spotřebitelů, ale ve skutečnosti
chtějí z medu odstranit pyl, aby se nedalo poznat, odkud med pochází.
Lobovali kvůli tomu i v evropském parlamentu, a tak se včelařský návrh
zákazu filtrovat med hustými síty nepodařilo dosud prosadit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 26. 4. 2002
Re: Pozdrav (894)

Zdravím Vladimíre, jsem rád, že jsi zpět v diskusi, Tvé názory si nikdy nenechám ujít!

>1. Mikrovlnné trouby likviduji med.
To je zajímavé, není to tak dávno co byl v OVP článek porovnávající různé způsoby
ztekucování a mikrovlnky z toho vyšly docela příznivě (sledována byla myslím aktivita
diastázy), jen s tou výhradou, že poměrně snadno může dojít k přehřátí (převaření) medu,
když se to nehlídá. Vladimíre nemohl bys uvést ty Internetové zdroje pojednávající o
mikrovlnkách? Díky
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Vladimír Ptáček <ptacek/=/sci.muni.cz>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 26. 4. 2002
RE: Kurs racionalizace


Ani mě to nedá :-))

Já mám úly po tátovi, ostatní držte se - s rámkovou mírou 30x20 s 11 rámky v
medníku - táta na nich včelařil celý život - já se na to jen díval -
nebavilo mě držet jen dýmák - teď 3 roky mám 6 úlů - dívám se na ně z okna
obýváku :-)))) a včelařím na nich dál, i když teď si chci koupit nové
nástavkové - a jak vás tak poslouchám, asi bych si měl koupit od každého
jeden kousek :-)))

Vcelku je mi jedno jestli vytočím normu a nebo méně - fakt mě to baví a
prodej medu známým !! mi zaplatí investice do zimování.

V této konferenci čerpám dost dobrých poznatků a tak mě někdy vadí pokud
diskuse přerůstá mimo téma, pro které byla určitě založena.
A chci reagovat na "konferenci sledují někteří vychytralí včelař ..."
Nejsem vychytralý, ale těžko mohu do konference s něčím přispět :-))) 3 roky
Takže opravdu "poslouchám a beru si z vašich příspěvků - snad to nejlepší
:-)))


Takže kontakt:
- HAVEL Miroslav - včelař na vysočině - ZO Úsobí u Havlíčkova Brodu


-------------
Mě to nedá, musím něco napsat:

Já mám úly 39x24 po tátovi, ledacos se mi na jich nelíbí, ale zatím fungují.
Jsou na teplou stavbu, ve včelíně, mě to vyhovuje, protože méně trpí záda,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 26. 4. 2002
Re: Kurs : senzorika medu (886)

Musím se ke své hanbě přiznat, že jsem se na koncentraci roztoků
zapomněl otázat. Ale neměl by být problém zjistit to na e-mailové
adrese VÚVč v Dole. Jestli to někdo zjistíte, dejte to, prosím, se do
konference. (Používané koncentrace jsou dvě: pro mladé /slabší/ a pro
starší lidi /silnější/.)



> Nejdříve byl test. Ochutnáváním velice zředěných roztoků (kyseliny
> vinné, chininu, cukru a soli) jsme si mohli vyzkoušet citlivost našich
> chuťových receptorů na kyselost, hořkost, sladkost a slanost. Přestože
> nám dali dvojnásobnou koncentraci, než používají pro mladé lidi
> (studenty), kteří mají ještě neopotřebovaná chuťová čidla, tak
> výsledek nebyl nic moc. (Sám za sebe mohu říci, že jsem správně
> uhádnul jen dvě ze čtyř základních chutí - a nebyl jsem sám.)

> Přednášející navrhoval, aby si podobný test udělali i členové v
> místních organizacích, a tak vytipovali mezi sebou lidi s dobrými
> senzorickými schopnostmi a ti by pak mohli sloužit k vyhodnocování
> medu a degustacím apod. (Pro tento účel by VÚVč sdělil, jaké
> koncentrace chemických látek použít pro zjišťování chuťových
> schopností).


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 74554 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 895 do č. 955)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu