Včelařská konference

>Navíc léčení je přece v zájmu každého včelaře, nebo snad ne?

Jenomže je to stejné jako s péčí o naše vlastní zdraví. Taky se občas zanedbáváme a nemáme se dostatečně rádi.

Jinak se mi tenhle příspěvek moc líbil, tak jsem ho tu zopakoval. Je to jako pohlazení. Teď už jen přijít na to, jak ty krásné věty naplnit.
--------------------------------

Koncepce rozvoje oboru a případná dotace by měla směřovat k podpoře životaschopných, tj. velkých i malých včelařů, kteří jsou schopni postarat se sami o sebe, hlavně dobře oléčit včely a dobře prodat svůj med. Ti ostatní jen berou síly funkcionářům v ZO. Pro nejbližší budoucnost vidím tři priority nového vedení svazu:
1. učit včelaře prodávat svůj med a vytvářet k tomu přijatelné legislativní podmínky
2. udržet dobrý zdravotní stav včel
3. udržet v ZO schopné lidi ochotné něco udělat pro druhé

K dotaci - změna struktury by velmi prospěla. Myslím, že perspektivní by byla dotace na obnovu včelařského vybavení - úly, medomety atd. se spoluúčastí včelaře např. 50 %. Dotace na vykoupený med by podle mého názoru jen snížila tržní cenu vykupovaného medu

K léčení varoázy – nebál bych se tolik ohrožení stoprocentní organizovanosti. Odhaduji, že nejméně 10-20% včelstev stejně žije (byť jen krátkodobě) neorganizovaně mimo dosah včelařů. Navíc léčení je přece v zájmu každého včelaře, nebo snad ne? I tady by pomohlo více osobní zodpovědnosti za své včely. Copak je normální každý rok chodit na jaře léčit těm stejným „včelařům“, pak jim donést dotaci tím je „udržovat“.
Bronislav Gruna