Včelařská konference

Po dlouhé době cítím povinnost vstoupit do diskuse. Mrzí mě, že se daří včelaře dělit na ty spokojené (se vším) a ty „rozvraceče“, kteří se pod vedením obchodníků snaží rozbít svaz. V zájmu SVOZM může být opravdu rozdělení včelařů. Rozhodně neočekávám, že budou hájit zájmy včelařů a je to asi normální. Od současného vedení ČSV bych naopak očekával zodpovědnější přístup. Oni sami by měli uznat, že mnoho věcí ve v našem oboru nejde správným směrem a sami vyzvat k diskusi. Pokud již dochází k vnitrosvazové diskusi, měli by se připojit s věcnými argumenty a obhajovat svoji vizi. Přitom dosud „hráli mrtvého brouka“ a nyní vystoupili v duchu „Svaz si rozvracet nedáme“. Pro budoucnost by bylo dobré zdržet se v diskusi emotivních osobně laděných příspěvků a více se zaměřit na konkrétní problémy a věcné argumenty. Abych sám byl konkrétní:
       Reaguji na pasáž článku „Kdo je zlodějem ..“ (Včelařství 3/2005, str. 78), konkrétně pasáž o členských příspěvcích.
Právě proto, že nejsme obchodní společnost, nýbrž občanské sdružení, měly by být členské příspěvky podle mého názoru pro všechny členy stejné. Platí snad zahrádkáři a rybáři příspěvky podle velikosti zahrady nebo počtu ulovených ryb? Nevím, ale nemělo by to logiku. Samotný svépomocný fond považuji za smysluplný, ale platby by měly být oddělené od čl. příspěvků a měly by odpovídat skutečným potřebám fondu.
       V této souvislosti považuji za podstatné zmínit vývoj hospodaření svépomocného fondu tak jak vyplývá z čísel publikovaných ve Včelařství. Celkový příjem SF za posledních 5 let je 19,3 milionu, celková vydání (včetně katastrofických povodní 2002) je 8,5 mil. Celkový přebytek SF odhaduji na 12-15 mil. Proč jsou zde takové rezervy, pokrývající mnohaleté výdaje, když dříve byl rozpočet SF stavěn jako vyrovnaný? Snad mě toto někdo kompetentní upřesní a vysvětlí.
Jako větší včelař vnímám současné stanovení příspěvků jako nespravedlivé. Nemyslím si, že by komerční včelaření bylo natolik lukrativní, aby byly několikatisícové čl. příspěvky byly pro rodinu včelaře nepodstatné. Navíc, aspoň podle situace v naší ZO a OV, celý aparát svazu mezi ZO a UV stojí na bezplatné práci několika málo vesměs větších včelařů. Někde jsem četl, že skutečná demokracie nespočívá v nadvládě většiny, nýbrž v respektování menšin. Samotný vznik výzvy Dvě jubilea vnímám jako pokus o formulování otázek k vnitrosvazové diskusi. To je můj názor a čekám věcné připomínky. Bronislav Gruna