Včelařská konference

Zdravím včelaře,

k tomu, co jsem napsal o pixlách na med, které jsou po naplnění lehčí
než mlékařské konve a umožňují lehčí manipulaci a jsou ohleduplnější k
našim zádům:

Ad: záda - námět pro iniciativu ČSV nebo pro včelařské obchodníky

Možná bychom v boji za naše záda měli udeřit na cukrovary, aby balily
cukr (hrubý krystal) do 20-30 kg pytlů... Současné 50 kg pytle mi
připadají jako pohrdání cukrovarníků naším zdravím a výsměch starším
včelařům: "Vy pro nás neexistujete..."

(Všiml jsem si v prodejnách stavebnin, že výrobci cementu už běžně
dodávají cement v menších pytlích 30 kg - to je pak radost cement
kupovat a nosit! Jenže někteří prodejci takové balení prostě
neobjednávají. A tak jezdím cokoliv nakupovat už jen do takových
prodejen, kde objednávají takováto ohleduplná balení.)

-------------------------

Který obchodník mi nabídne hrubý krystal v třiceti-kilovém pytli, ten
mne má za zákazníka. Co je mi platné, když mi jeho konkurent nabízí
cukr, který je o 70 hal. na kilo levnější, když mi to strká
padesáti-kilovém pytli, který mne může připravit o zdraví a sotva jej
unesu?

J. P. B.

P.S.

Co jsou včelařovým zádům platné lehké nízké nástavky nebo ležany,
když při krmení svých včel obývajících pohodlné úly se trmácí s 50 kg
pytli cukru...?

Ano, vše, co má potravinářský atest pro přímý(!) styk s potravinami
(tak nějak to na kurzu zaznělo). Onen výčet konkrétních materiálů byl
jen informativní (tedy nikoliv vyčerpávající).

> A co bílý komaxit? Před časem tady někdo psal, že má potravinářský atest.

>>Materiály pro styk s medem:
>> .........

Doporučovali pro skladování medu praktické potravinářské konve, které
jsou poměrně levné. Je to lakovaný pocínovaný plech. Pokud jsou
prázdné, dají se zasunou do sebe a vytvářejí komín a jsou tedy velmi
skladné. Plné se zase stavějí dvě až tři na sebe. Vejde se do nich asi
2/3 obsahu běžně používané hliníkové mlékařské konve. Což má tu
výhodu, že jsou i v naplněném stavu přijatelně lehké pro manipulaci
(pracovat s plnou mlékařskou konví medu, zdvihat, nosit atd. sice není
nezvládnutelné, ale znám větší radovánky. Šetřeme svá záda!)

Plechovky o obsahu 15-20 l z pocínovaného plechu vyrábí: Impress a.s.
Tovární 67. 503 52 Skřivany (tel. 0448/401 222) (adresa převzata z
knihy: Produkce kvalitního medu).

Nejsem si jist, ale mám pocit, že právě tyto plechovky se prodávají na
http://www.honey-well.com/cz za 89 Kč.


J. P. B.

P.S.

Docela mne zaujaly poznámky o hliníku. Někteří říkají, že obaly z
hliníku jsou pro zdraví škodlivé a tuto tezi se zdály potvrzovat
nálezy stop hliníku u nemocných Alzheimerovou chrobou. Přednášející
na kurzu však naproti tomu uvedl, že podezření o závadnosti hliníku
se neprokázalo a že hliník nalezený u nemocných lidí nejspíš není
příčinou nýbrž důsledkem choroby.

> Rád bych v budoucnu provozoval včelařství jako živnost a zajímalo by
> mě, kde bych se mohl dovědět více o předpisech, které se týkají
> komerčního včelaření a s kterými institucemi je třeba jednat.

Snad mne někteří doplní. Myslím, že dobré by bylo poradit se s někým,
kdo už komerčně včelaří. Další informace je možno načerpat ve
Výzkumném ústavu včelařském. Asi by bylo možno obrátit se i na
právničku ČSVč (možná by to byl zajímavý námět na sloupek jejích rad v
časopise Včelařství). A konečně - nelze opominout živnostenský úřad.

Nakolik vím, tak ke komerčnímu včelaření je potřeba jen živnostenský
list a povolení hygienika prodávat med (tj. schválení medárny-stáčírny
od hygienika).

(Spojení na právničku viz: http://www.vcely.or.cz/csv.htm )


>>>Účastníci kursu dostali aktualizovanou brožuru "Produkce kvalitního
>>>medu"

> Je možné tuto brožuru získat?

Asi ano. Prodává se v prodejně VÚVč v Dole a (pokud vím) zasílají
objednané zboží i poštou na dobírku (např. po e-mailové objednávce).
Možná by bylo dobře k objednávce připojit prosbu, aby poslali
aktualizovanou verzi (aktualizovány byly právě ty různé adresy a
kontakty).

Spojení VU vcelarsky DOL <beedol/=/beedol.cz>

J.P.B.












J. P. Baudiš

Hello Josef,
Pratele,
obdobna myslenka byla predmetem diskuse v teto konferenci v breznu
1999 pod prispevkem Anketa pritele Protivinského. Zucastnilo se ji asi
15 ucastniku. V tabulce, zpracovane v Excelu jsou obsazeny udaje:
Jmeno,e-mail,Pocet vcelstev, Typ ulu, Ramkova mira, Stanoviste a Poznamka
Bihu zel jsem v archivu nenasel tabulku vsech tehdejsich ucastniku
konference.
Snad vice by mohl k tomu mohl rict pritel Protivinsky.

Jarda.

JŠ> Ahoj pratele!

JŠ> Kazdy se pri vstupu do konference sice predstavuje, ale ... Mozna by
JŠ> prospelo, kdybychom o sobe vedeli malinko vice. Treba bych zjistil, ze
JŠ> pritel z konference bydli pouhych par kilometru od mne a neni nic lepsiho,
JŠ> nez videt jeho provoz "life" a o vcelickach si pokecat u kafe. Nebo zjistim,
JŠ> ze v miste letosni dovolene bydli kolega vcelar, jehoz nazory me zaujaly a
JŠ> pozadam o navstevu. Proto mam takovy navrh:
JŠ> Co kdybychom nekomu (rad se toho ujmu i sam) zaslali sve udaje, ktere jsme
JŠ> ochotni zverejnit, napr. bydliste, telefon a typ ulu ve kterych vcelarim,
JŠ> toto zpracovat napr v excelu a zucastnenym rozeslat??

JŠ> Mejte se jen a jen prima a at nam to bzuci !! :))
JŠ> Jose





--
Best regards,
Hykel mailto:valsora/=/email.cz

Také jsem otřepal trubčicové včelstvo do trávy ale než se stačily zvednout,
přišel déšť. Tak jsem na ně "navlékl" 2 prázdné nástavky, přikryl vlnitým
plechem a nechal tak. Asi za 3 dny jsem přišel na včelnici a včely visely v
chomáčích v rozích nástavků. Vložil jsem k nim poloprázdný zásobní plást,
vrhly se na něj a než jej stačily vybrat, nachystal jsem náběh před úl, kam
měly přeletět. Přenesl jsem je i s nástavky k náběhu a všechny otřepal. Bez
problémů vpochodovaly dovnitř. Sám jsem byl zvědav jak to dopadne. Po
několika dnech kontrola - matka normálně kladla a po trubčicích ani známky.
Ztratily schopnost klást vajíčka už v těch chomáčích venku nebo až v úlu při
matce?
Trubčici nejde poznat živou na plástu mezi včelami, natož mezi mrtvolkami.

Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Jaromir Marek" <boxit/=/boxit.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 23, 2002 9:41 AM
Subject: Re: Antwort: Poradí nekdo reseni


> Já jsem to loni vysypal do trávy a oni udelali chomáč, patrně tam
nezůstali
> jen trubčice, pak mne to mrzelo co jich tam zbylo. Patrně pomůže ta
plachta,
> na ní chomáč neudělají, nebo je kouřem dostat do vzduchu aby odlétly? Lze
to
> na mrtvolkách potom poznat a podle čeho, co byla trubčice a co ne? Nevím
> jestli to byla moje chyba nebo trubčic bylo tolik.
> Jaromír Marek.
> marek/=/boxit.cz

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 22, 2002 11:18 AM
Subject: Re: Kurs racionalizace


> Vojta napsal:
> .... Včelaři sdružení v PSNV-CZ se domnívají, že by to měl být
> > nejrozšířenější systém a to je Langstrothův půdorys 51,5 x 42,5 cm.
> >
> Normalne bych se k teto otazce ani nevyjadroval, mam ji pro sebe
> vyresenou, ale kdyz pise Vojta o roztristenosti mer apod. tak proc se
> snazi prosazovat zase dalsi rozmer, kdyz tu uz jenom dva mame.
> Sam Kamler uci, ze na mire 39 a 42 se da dobre vcelarit, pan Zeleny,
> ktery je jednim z propagatoru 44.8 nam vcera sam rikal, ze je to
> jedno jestli 44.8 nebo 39, tak proc vyvíjite takove usili? Nedokazete
> si priznat, ze jste nasledovali sve predchudce, kteri neuspesne
> prosazovali 37*30?
> Z cele nasi tridy budoucich ucitelu vcelarstvi, kteri se mnou studuji
> nyni Nasavrky je snad pouze jeden, ktery je natolik zvedavy, ze ho
> tato zvedavost mozna premuze a jak sam rika mozna zkusi 44.8.

To je ono. Je třeba to zkusit a ne vymýšlet důvody proč to nejde. Sám mám
zkušenosti s 39 x 24 a 45 x 17. Na celé čáře to vyhrála větší délka rámku.
Není problém dosáhnout 10kg včelstva na jakékoli rámkové míře ale jde o to,
aby to vyhovovalo včelám i včelaři. Buď budu mít úzký vysoký komín nebo
přijatelnější širší a nižší. Matka zaploduje do šířky 10 plástů ( výjimečně
i 11) a ještě má po stranách tepelně izolační vrstvu po 1 plástu zásob. To
je potom plodové těleso do tvaru koule, event. nahoru protaženo do tvaru
hrušky do čtvrtého nástavku. Med je ve 4., 5. a 6. nástavku. Na silnou jarní
snůšku je potřeba mít silné včelstvo a to utvoříme jen ve velkém úlu.
Létavka musí mít možnost přinesenou sladinu kam odložit - další argument pro
velký úl. Na letní snůšku, která u nás už bývá slabší ( lípa), stačí o 1
nástavek méně.

> Stale si myslite, ze se Vam podari presvedcit jako jedny z prvnich
> nas, kteri by sirili propagandu dale, budouci ucitele vcelarstvi,
> kteri jiz dnes vcelarime s 10-150 vcelstvy a mame i sve zkusenosti a
> chceme sice pokusnicit, ale po strance cost benefitu i prospechu pro
> vcely jsme spokojeni s 39 a 42? Pokud jde o pudorys naopak neni

Když jste spokojeni, tak je zbytečné nějaké přesvědčování. To ani není mým
cílem. Já jen předkládám fakta ověřená v praxi a ať si to každý zkusí, zdali
by nemohl vytočit více. Je třeba se jen oprostit od konzervativního myšlení.
Nic ve zlém ale od koho by se to mělo očekávat více, než od učitelů
včelařství? Rámek 42 cm by mohl stačit ale s tím zkušenost nemám.

> problem pri koupi apod. rychle adaptovat 39 a 42 vzajemne, ale 44.8
> je uz proste moc jina, tak budme realiste.
> I kdyby se prosazeni Vasi myslenky podarilo a dusledne bylo v
> realnych podminkach prosazovano, bude trvat minimalne 30 let, nez
> dojdeme k alespon soucasnemu stavu, kdy mezi 39 a 42 neni problem
> kombinace a prevodu vcelstev a ostatni pr. almarky a jine dozili.

Argument kompatibility starých a nových úlových systémů ( vlastně
nekompatibility) neobstojí. Nový úl budu osazovat smetencem, rojem, umělým
rojem apod. na mezistěny.

> Mimo pritele Zeleneho jsme cela trida navstivili Polsko a tam by se
> meli vsichni novatori dojet podivat. Pro vsechny se pokusim par
> infomaci napsat, kdyz daleko kompetentnejsi osoby nemaji cas a
> koneckoncu uz jim ani nikdo nechce verit, ale pasieky (vcelnice bez
> kocovani) se 70-150 vcelstvy a vynosy mezi 30-40 kg na vcelstvo v
> 500m nad morem jsme videli. Na otazku Jak muzou tak slaboucka (v
> nasich ocich) vcelstva dat takovy vynos odpovidaji Nam netreba much
> (vcel)ale mied (med)...

Nemají se čím chlubit ( co se týká miodu). :-)
Znám včelaře, co měl v 500 mnm na stabilním stanovišti na míře 39 x 24 až
80 kg medu.

V posledních letech vyvstal ale závažný problém. Zimní generace je natolik
oslabena varroázou v podletí že je problém vyzimovat včelstva v obvyklé
síle. Mnohde se zimy ani nedožijí. Než se SVS a VÚVč nechají přesvědčit, že
rezistence roztoče na amitraz se už několik let zvyšuje, doplatíme na to
všichni.

Hodně medu přeje Josef Blinka.

Také se rád připojuji.
Je mi 51 let, včelařím prakticky od r. 1984 ( teoreticky dřív) na úpatí
Oderských vrchů v okrese Nový Jičín. Úly typu Slezan ( 44,8 x 17), 50 až 55
včelstev. Chovám matky.

Josef Blinka
----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 21, 2002 8:49 PM
Subject: Návrh - kontakty


> Ahoj pratele!
>
> Kazdy se pri vstupu do konference sice predstavuje, ale ... Mozna by
> prospelo, kdybychom o sobe vedeli malinko vice. Treba bych zjistil, ze
> pritel z konference bydli pouhych par kilometru od mne a neni nic lepsiho,
> nez videt jeho provoz "life" a o vcelickach si pokecat u kafe. Nebo
zjistim,
> ze v miste letosni dovolene bydli kolega vcelar, jehoz nazory me zaujaly a
> pozadam o navstevu. Proto mam takovy navrh:
> Co kdybychom nekomu (rad se toho ujmu i sam) zaslali sve udaje, ktere jsme
> ochotni zverejnit, napr. bydliste, telefon a typ ulu ve kterych vcelarim,
> toto zpracovat napr v excelu a zucastnenym rozeslat??
>
> Mejte se jen a jen prima a at nam to bzuci !! :))
> Jose
>
>
>

> Hodně medu přeje Josef Blinka.
>
> PS: Vyhánění včel z úlů v podletí zužováním, sundáváním medníků apod. je
> týráním zvířat a mělo by být trestně stíháno.:-)))

----- Original Message -----
From: "Václav I." <e-mail/=/nezadan>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 21, 2002 6:16 PM
Subject: Omluva

> A co Vaše PS: sundávání
> medníků,zužování v podletí je týráním (mělo být )hmyzu a mělo by být
> trestně stíháno.To je nátlak,nebo ironie? Jaká?
>
> V I.
>

Co dodat? Snad jen stručně.

Tento symbol " :-))) " znamená úsměvnou poznámku, pokus o vtip apod.

Josef Blinka

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 19, 2002 2:11 PM
Subject: Re: Kurs racionalizace


> lahko - uz tu taky navrh bol - ak sa do ziadosti o zazimovaci prispevok /
> dotacia / uvedie typ ulu, v ktorom su vcely zimovane.

Souhlasím. Výborný nápad. Snad bychom se dozvěděli, kolik a jakých úlů u nás
funguje.

> Ak by - teoreticky - bol zaujem o zjednotenie ulovych systemov bude urcite
> lacnejsie ak sa mensina prisposoby väčšine, ako by sa mali všetci
> prisposobovat comusi cudziemu.

Nesouhlasím. Nelze nikoho nutit, aby se přispůsobil.

> P.S. Ako je to z medometmi? Zmesti sa do staršich medometov ramik dlhy 45
> cm / to ma horna latka potom 48 cm /?
>
> Matej

Ano, vejde se. Vytočil jsem v něm hodně medu.


Omlouvám se za pozdní odpověď, byl jsem pracovně zaneprázdněn.

Josef Blinka

>>Včelař, který včelaří podle paragrafu 10 (jako vedlejší činnost, - má
>>jiný hlavní zdroj příjmů) může přebytky svého(!) medu prodat "ze
>>dvora" a nepotřebuje k tomu žádné povolení. Pokud však vyrazí se svým
>>medem na tržiště, potřebuje povolení od veteriny (viz problematika
>>stáčírny). ("Kdyby něco", tak mu hrozí nižší sazba pokuty.)

Rád bych v budoucnu provozoval včelařství jako živnost a zajímalo by mě, kde
bych se mohl dovědět více o předpisech, které se týkají komerčního včelaření
a s kterými institucemi je třeba jednat.


>>Účastníci kursu dostali aktualizovanou brožuru "Produkce kvalitního
>>medu" (aktualizace se týkala především adres, kde nakupovat sklenice
>>na med, víčka, smršťovací fólie, plechovky apod. a dále aktuálních
>>znění různých vyhlášek a norem. Doporučuji všem!)

Je možné tuto brožuru získat?


M. Pol

> A chci reagovat na "konferenci sledují někteří vychytralí včelař ..."
> Nejsem vychytralý, ale těžko mohu do konference s něčím přispět :-))) 3 roky

Tohle vyjadreni me taky trochu vadilo. Prece neni mozne nekoho nutit,
aby nekam neco psal. A ze cte konferenci je jen jeho vec. Nemuze byt
za to nijak postizen a ani ne odmenen. Internet je tim prave specificky,
ze nabizi KAZDEMU spoustu zdroju a je jen na nem jak a k cemu je
vyuzije. Baudis nabizi zdroje ktere ma k dispozici, k vyuziti ostatnim. A
nikoho nenuti k tomu, aby to vyuzival. V tom spociva to hlavni kouzlo.
Takze verim tomu ze ta sluvka v odkaze byla jen omylem recena.

Zdravi PP.

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

> Byl jsem se teď podívat na farmě u př. Kolomého a klobouk dolů.
Svatá pravda, řada velkovčelařů zaslouží obdiv, vůbec si nemyslím, že by malost nebo
velikost provozu měla určovat jaky je kdo včelař. Upřímně řečeno velkovčelařům závidím
přinejmenším odvahu se včelařením živit, sám ji nemám, jinak bych to udělal už dávno také.
Je to přeci krásné povolání, ale ta dřina...

>v urcitych ohledech skutecne malochovy nici velkochovy
Nicméně jak vidno zaznělo zde několik vážných obvinění na adresu zájmových malovčelařů:
místo spekulativních úvah, by možná bylo lepší zkusit porovnat včelařství v zemích
tradičně "zájmových" (např. střední Evropa) a zemí tradičně "komerčních" (např. USA,
Mexiko, Argentina, Chile, Austrálie, Nový Zéland). Vladimíre Lněničko, nemáte na ÚV k
dispozici potřebné statistické údaje?
Stálo by zato porovnat např.:
a) kde jsou vyšší výkupní ceny medu?
b) kde je lepší nákazová situace (např. % ohnisek moru plodu)?
c) kde jsou chovy méně bastardizované?
d) ve kterých zemích je vyšší měrný počet včelstev?
Jen tehdy, pokud se ukáže, že mezi oběma skupinami zemí jsou podstatné rozdíly, můžeme
hovořit na téma kdo koho ničí a v čem spočívá budoucnost českého včelaření. Do té doby
zastávám názor uvedený nahoře.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Antonín Podhájecký <a.podhajecky/=/.seznam.cz>

Zdravím včelaře

pokračuji ve svých zápiscích z kursu v Dole, tentokrát to bude výběr
na téma marketing medu.


Téma marketing bylo na kurzu odvíjeno od kvality medu (viz o tom už v
poznámkách o senzorice).

-------------------

Medárna - stáčírna

Po radách, jak zajistit kvalitu vytočeného medu, a přes úvahy jak ho
správně skladovat se přednáška dostala k problematice pro marketing
závažné - a tím je stáčení medu do sklenic - tedy konečné balení pro
zákazníka. Chceme-li rozšířit vlastní prodej, budeme potřebovat
stáčírnu medu.

Při zřízení stáčírny je jednak nutno věnovat pozornost vybavení, které
má umožnit rychlou, čistou a pohodlnou práci při zachování všech
parametrů, které mají na kvalitu medu vliv (v tomto se tento kurs
prolínal s předchozím kursem "racionalizace ve včelařství").

Dále je však pro marketing potřebné zajistit schválení medárny -
stáčírny (která je adaptovaná v místnostech již fungujícího objektu)
ze strany Okresní veterinární správy (což je příjemnější instituce než
Okresní hygienická stanice, jejíž schválení je nutné, jedná-li se o
kolaudaci nově vybudované budovy - stáčírny stavebním úřadem).

Chceme-li prodávat med na tržištích (a tedy nejen "ze dvora") a
případně i dodávat do obchodů, je nutno tuto stáčírnu někde adaptací
zřídit a zajistit si její hygienické schválení.

Medárna - stáčírna musí mít několik oddělených místností (konkrétní
podoba značně záleží na osobě, která to bude schvalovat - někomu stačí
jen jedna místnost rozdělená závěsy a místo některých předepsaných
místností jen skříně natřené omyvatelnou barvou či tepelná komora).
Každopádně musí být nějak odděleno mytí sklenic od místa, kde se stáčí
med.

Konstrukce místnost stáčírny musí umožňovat čistotu a dezinfekci,
výpusť na podlaze musí zamezit vniknutí hlodavců (síť s oky max. 5 x 5
mm). Do 2 m výšky musí být stěny omyvatelné. (Zase - záleží na místním
veterináři, co nám ještě schválí a co už ne - zkušenosti se okres od
okresu liší. Někde jim stačí stěny natřené latexem, jinde chtějí
olejovou barvou, další zase barvou na bazény a konečně někde zase
bezpodmínečně požadují kachlíky. Proto je potřeba své záměry nejprve
prodiskutovat s patřičnou instancí, případně si nechat podepsat
projekt a pak teprve budovat.) Dále je potřeba nemít žádné ostré hrany
mezi stěnami a podlahou, parapety sklopené na 45 stupňů (aby se na
nich nedalo nic skladovat). Všechny kabely zazděné - žádné lišty.
Tolik jen na ukázku, co taková malostáčírna obnáší. (Více o tom
nákresy a údaje v publikacích VÚVč).

Záleží také na deklarované kapacitě stáčírny. Pro stáčírnu s max.
kapacitou do 100 kg denně (jakožto malou medárnu) jsou nároky nižší,
než pro větší provozy.

Zatím jsou tyto parametry vyžadovány jen pro místnosti, kde se med
stáčí do obchodního balení. Časem to budou požadovat i u prostor, kde
se med vytáčí (u větších provozů).

----------------------------

Stáčení do sklenic

Teplota: 50 stupňů je zlomová teplota (při vyšší teplotě se med
poškozuje, při nižší teplotě není med dostatečně ztekucený). Med
vytočený a uložený ztuhlý v konvích se před stáčením dává na dva dny
do teplené komory, což je jakákoliv dobře tepelně izolovaná bedna -
třeba stará lednice - s topným tělesem (doporučeno je topné těleso na
380 V / 2kW připojené však na 220 V - hřeje mírně /cca na 800W/ a nic
nepodpálí) zapojeným přes termostat (v Dole jej vyrábějí a dodávají);
musí být přítomen i ventilátor, který v době provozu topného tělesa
mísí vzduch, aby se v komoře nedělaly tepelné vrstvy.

Jednodruhové medy nejsou tak dobré jako med smíšený. Proto je vhodné
po dokonalém ztekucení medy smíchat (např. ve stáčecí nádobě). Studené
medy (pod 40 stupňů) nelze dobře smísit.

Ztekucení medu - v tepelné komoře (50 stupňů) trvá 45 hodin. Pak se
konve se ztekuceným medem vyndavají z tepelné komory a med se z konví
přelévá do stáčecí nádoby a při tom se cedí. (Při ztekucování na
pouhých 45 stupňů zůstávají v medu mikrokrystaly a rychle se pak vrací
do původního stavu - proto používat teplotu 50 stupňů!)

Cezení. Při přelévání z konví do stáčecí nádoby med cedit přes uhelon
(potravinářské síto) (sešít jako válec nebo kornout a navléknout na
obruč, která je o trošku větší než je otvor do stáčecí nádoby). Hrubé
cezení - číslo síta - S18 (0,4 mm) a S25 (0,3 mm). Pro cezení ohřátého
medu použít S35 (0,2) - jemné cezení (ohřátý med přes to proteče v
okamžiku, jak nám bylo názorně předvedeno). Pro akátový med použít
síto S45 (0,16mm). U světlých medů je jemné cezení nutné. U tmavých
medů to tak nutné není. (Uhelon dodává /i na dobírku/ VÚVč, cena
jemných sít je 300 Kč/m, hrubých o 50 Kč méně.)

Stáčecí nádoba je nerezová, vyhřívaná, med se v ní udržuje na 25-30
stupních. Kolem nádoby je ovinut kabloterm (používá se k vyhřívání
podlah: 10 m, 24V, 150W) a přiletován termostat z bojleru. Dole je
střihací uzávěr (jako u medometu). Celá nádoba se vertikálně posunuje
pomocí zdvihadla, které je vyrobeno z heveru ze škodovky (jen je
vyměněn šroub za delší). Práce se stáčením je rychlá a přesná (200
sklenic za hodinu přesně naplnit není problém).

Dále nám v medárně předváděli nádobu na pastování medu (kdo si zvykne
na pastový med, jiný už nechce). Byla to repasovaná nerez nádoba s
dvojitým pláštěm, vyřazená z nějaké závodní kuchyně. Mezi pláště se
místo páry přivádí voda - buď studená na chlazení medu, nebo se
přivedená voda může elektricky a přes termostat ohřát. Tím se med při
pastování chladí nebo ohřívá. Míchadlo je připojeno na motor pro
stěrače z Tatry. (Při míchání pro pastování se med chladí na 15-20
stupňů; po 2-5 dnech ještě teče, ale má perleťový lesk a tehdy stáčet;
pro stáčení se zahřeje na 25-30 stupňů /každopádně ne více než na 35
stupňů, neboť by se jemné krystalky - výsledek pastování - začaly
rozpouštět.)

Čím rychleji med ztuhne, tím je jemnější. Proto med při pastování
chladit (a pro stáčení ohřát, aby se dal dobře plnit).

Pevně zkrystalizovaný med v konvi (jak jej máme od jarního či letního
vytáčení) nejprve ztekutit v tepelné komoře, pak ochladit, naočkovat a
pastovat.

Pastování lze provádět i míchadlem z tvrdého dřeva na nerezovém trnu,
které vyrábí a dodává (i zásilkou na dobírku) VÚVč. Určeno je k
nasazení na vrtačku (pozor vrtačka musí být schopna pojmout 12 mm
vrták a musí mít příkon alespoň 500 W - raději ještě větší).

V podstatě k pastování stačí s medem dvakrát za den nějak pohnout.
Řepkový med netřeba k pastování očkovat.

----------------------

Sklenice

Nové sklenice vyjdou levněji než staré, které musíme pracně vymývat a
sterilizovat a mít na ně atest. Nové sklenice stačí vypláchnout horkou
vodou např. v myčce na nádobí a nechat oschnout.

Před distribucí je vhodné baterii naplněných sklenic zatavit do
smršťovací folie. Je to jednoduché a působí to efektně. Lahve (např. 8
ks) dát na podložku z kartonu, vsunout do hadice (resp. rukávu) folie
a elektrickou opalovací pistolí (resp. horkovzdušnou pistolí) ohřívat
ze všech stran až se folie smrští. (Když přinesete takto zabalené
sklenice do obchodu nebo supermarketu je to o něčem jiném, než když
začnete z tašky lovit rozkutálené skleničky pod útrpným pohledem
vedoucího, který přemýšlí, jestli to má odmítnout hned nebo až
potom...)

-----------------------

Etikety

Lze si nechat v nějaké tiskárně natisknou ofsetem (! - ne počítačovou
tiskárnou, to by bylo drahé) obrázek etikety na archy předkrojených
samolepek (formát A4). Vytiskne se však pouze barevný obrázek s
nápisem "med" a to ve větším množství, aby byla cena na jeden kus
barevně potištěné samolepky co nejmenší. Pak se na běžné počítačové
tiskárně každý rok dotisknou na tyto archy s ofsetem potištěnými
samolepkami jen aktuální informace (o množství, spotřebovat do... druh
medu atd.) Tak můžeme levně získat vlastní samolepící etikety -
barevné, profesionálně vypadající - každý rok aktuální.

Na etikety pastovaného medu napsat, že se musí skladovat v chladnu a
bez přímého oslunění (jinak se na povrchu medu může začít vytvářet
ztekucená vrstvička, která nevypadá pěkně).

================================

Právní situace marketingu

Včelař, který včelaří podle paragrafu 10 (jako vedlejší činnost, - má
jiný hlavní zdroj příjmů) může přebytky svého(!) medu prodat "ze
dvora" a nepotřebuje k tomu žádné povolení. Pokud však vyrazí se svým
medem na tržiště, potřebuje povolení od veteriny (viz problematika
stáčírny). ("Kdyby něco", tak mu hrozí nižší sazba pokuty.)

Včelař, který nakoupí konev medu a stočí jej do sklenic a prodává, je
už podnikatel, musí k tomu mít živnostenský list (a "kdyby něco", tak
mu hrozí ta vyšší sazba pokuty.)

Co se týče potravinářských norem, tak norma "český med" vyhovuje
českým potravinářským předpisům automaticky.

--------------------------------

U výkupu

Problémy jsou nejen s výkupní cenou, ale i s tím, že výkupci mají
občas špatný refraktometr (naměří vám v medu více vody, než tam ve
skutečnosti je - viz o tom u měření hustoty medu v poznámkách o
senzorice), někdy zase mívají špatně cejchovaný měřič vodivosti, a
nebo někteří experti chtějí řepkový med vykupovat za sníženou cenu
jako tzv. "nestandardní med", což je nesmysl. Nepřistupujte na jejich
diktát. Prodávejte jinde a jindy. Nedávejte med do výkupu hned po
vytočení, čekejte na lepší ceny v zimě. Nejlépe: stáčejte med sami do
sklenic a sami prodávejte.

Při prodeji většího množství medu, kdy jediné procento vody nebo
elektrické vodivosti může znamenat mnoho peněz, si dejte do obchodní
smlouvy, že když se v měření kvality prodávající s výkupcem neshodne,
rozhodne s konečnou platností ta a ta akreditovaná laboratoř (např.
VÚVč).

--------------------------------

Situace v ochodu s medem

Evropa spotřebuje 1/4 světové produkce medu (polovinu spotřeby si sama
vyprodukuje a polovinu importuje ze světa). Dříve se dováželo z Číny,
ale po skandálu s antibiotiky v čínském medu jej nahradil med
argentinský.

Mexiko má nejvýhodnější celní a daňové předpisy, proto velká část
světového obchodu s medem se děje (alespoň papírově) přes Mexiko...

1,14 Euro (za kilo) je průměrná cena medu ve světovém byznysu (0,90
Euro za čínský med, 1,20 za mexický).

Za tyto světové ceny si každý obchodník může okamžitě přes internet
obstarat prakticky jakékoliv množství medu. Doprava je tak laciná, že
se do cen medu ve světě vůbec nepromítá. Je tedy jedno, jestli
obchodník, který v Hamburku nakupuje med, dostane jej z Argentiny,
nebo z Austrálie či z Evropy.

Světlých medů je ve světě vysoká nabídka. Tmavé medy jsou jen ze
středoevropského regionu, proto je o tyto naše medy ve světě zájem.
Světlé medy do světa neprodáme - musíme si je sníst sami. Jestliže
chceme za náš med dostat dvakrát až třikrát více, než je průměrná
světová cena medu, pak musíme někoho přesvědčit, že náš med je tak
kvalitní, že se vyplatí jej za tuto cenu koupit. Přesvědčit můžeme
spíše domácího zákazníka. Hůře už světového obchodníka, který si sedne
k internetu a během chvíle sežene jakékoliv množství medu za 1,14 Euro
na kilogram.

Vyjma případu medovicového medu bychom měli zapomenout na export a
obrátit úsilí k získání domácího zákazníka a ke zvýšení domácí
spotřeby medu, která se sice za poslední léta zlepšila (dnes - 0,5 kg
na hlavu, před rokem 1989 - 0,2 kg na osobu), ale stále je v porovnání
s okolními zeměmi slabá (1,5 kg - průměr v EU, 2 kg - v Německu).

Dnes je situace taková, že se k nám med dováží a náš med zbývá na
export (tedy bude realizován za světové - tj. nízké - ceny). Řešení:
zvýšit naši spotřebu medu, aby se veškerý námi vyprodukovaný med
spotřeboval u nás).

Musíme českým lidem vysvětlovat, že pokud chtějí med kvalitní, pak jej
získají od našeho producenta za 3-5 Euro. Pokud chtějí med levný a
méně kvalitní, pak mohou mít za 1-2 Euro med dovozový.

--------------------------------

Praktický marketing

Pro dělení zisku z prodeje mezi producenta, distributora a prodejce
platí známý třetinkový systém. Každý z těch tří dostane z prodejní
ceny stejný díl. Je zbytečné o tom diskutovat. Každý včelař musí
zvážit, co se mu vyplatí. Buď se spokojí s třetinou určenou pro
producenta a nemá žádné náklady na balení, distribuci a prodej. Nebo
kromě první třetiny uchvátí i druhou nebo ještě i tu třetí třetinu pro
sebe - ale stojí ho to čas, náklady atd. Při našich slabších
snůškových podmínkách a dalších středoevropských okolnostech se zdá
být smysluplné, aby se včelaři snažili svůj med sami balit a svépomocí
dostat až ke spotřebiteli.

Při průzkumech vývoje fungování trhu a obchodu a prognózách, jak se
bude vyvíjet způsob nakupování v různých místech Evropy, byl náš
kontinent rozdělen do 4 oblastí: středo až západoevropskou;
severoevropskou, středozemí, Balkán. Pro naši středo až
západoevropskou oblast se odhaduje, že vývoj způsobu nakupování se
bude ubírat tímto směrem: lidé budou přes týden nakupovat potraviny v
supermarketech, kde budou využívat různých akcí, slev, dojíždět na
nákupy autem atd. Ale tato kultura masového nakupování bude ve
společnosti vytvářet potřebu nějak to vyvážit, a tak se již nyní
objevuje trend: po všednodenních nákupech základních potravin v
hypermarketu následuje víkendový výlet na tržiště. (Mnohá západní
města už začínají pravidelně vyhrazovat svá náměstí pro víkendové
trhy.) Tady vzniká a začíná se etablovat paralelní trh. Zde se bude
nakupovat pomalu, možná i dráž, s pohovorem s prodavačem, zboží
nikoliv denní spotřeby, ale speciálnějšího charakteru či různé
předměty z ruční výroby a domácí kvality, zároveň zde bude akcentován
(oproti hypermarketové globalizaci) regionální charakter výrobků. Tady
bude vynikající místo pro včelařův prodej medu a včelích produktů. Zde
si budou lidé chtít kupovat kvalitní med, poklábosit při tom se
včelařem, začež budou ochotni zaplatit podstatně vyšší cenu, než za
argentinský antibiotický rosol v hypermarketu.

Další rys budoucnosti - bude se čím dále tím více dbát, aby
spotřebitel nebyl klamán. To je z jedné strany dobré pro prodej
kvalitních produktů přímo od včelaře, na druhé straně včelaři musejí
vědět, co mohou o medu tvrdit. Jak tedy (při vší poctivost) lákat
zákazníky? Např.:

1.) Srovnání medu s cukrem. Bílý cukr je z 99 procent sacharoza. Med
obsahuje stovky látek (mnohé ani nemají jméno, vše tam má svoji úlohu,
příroda nedělá nic zbytečně, z čehož plyne, že tyto látky jsou
potřebné pro život - když už to tak kytka vyrábí).

2.) Člověk je přizpůsoben k tomu, aby sladil medem nikoliv cukrem.
Cukrovarnictví začalo za napoleonských válek - za tak krátkou dobu
člověk nemůže být přizpůsoben na cukr, který stále zůstává umělým
produktem.

3.) Med je velice trvanlivý - a to přirozeně, bez konzervace.
Přítomnost konzervantů v potravinách - jsou to látky potlačující
rozmnožování mikroorganismů - svým způsobem antibiotika (resp. jedy -
moje poznámka).

4.) Med je velice málo zatížen látkami znečišťujícími životní
prostředí. (Přednášející ukazoval výsledky rozborů medu ze
znečištěných regionů a čistých oblastí; kdysi se mělo právě skrze med
zkoumat znečištění prostředí, k čemuž se med ukázal jako nepoužitelný,
protože se do něj znečišťující látky z nějakých důvodů nedostávají,
nebo jen v malé míře.) Na grafu bylo vidět, že i u medů pocházejících
ze silně znečištěných lokalit jsou všechny nebezpečné látky (těžké
kovy, jedy atd.) velice hluboko pod povolenými limity, přičemž není
zásadní rozdíl mezi medy z lokalit znečištěných a lokalit čistých.

5.) Propagovat přítomnost látek - brasinů - v některých medech (např.
řepkovém). Jsou to látky zjištěné např. i u brokolice a potlačují
rakovinové buňky.

Na kurzu bylo navrženo, že by VÚVč mohl vypracovat vzorové informační
materiály a letáky, které by byly na internetu a každý by si je mohl
stáhnout, doma tisknout a rozmnožovat.

-----------------------------

Přednášející také zmínil, že není nasycen trh s medovinou. Velké
propagační akce (reklama v TV, billboardy apod.) stojí moc peněz -
mimo možnosti.

------------------------------


Účastníci kursu dostali aktualizovanou brožuru "Produkce kvalitního
medu" (aktualizace se týkala především adres, kde nakupovat sklenice
na med, víčka, smršťovací fólie, plechovky apod. a dále aktuálních
znění různých vyhlášek a norem. Doporučuji všem!)

Na závěr ještě jednou doporučuji osobní návštěvu kursu, až se zase rok
touto dobou bude opakovat.

Tak to už je vše, lidičky.


J. P. B.



P.S.

Pyl v medu - jednoznačné určení původu

Světoví obchodníci chtějí filtrovat med hustými síty, aby jej zbavili
pylových zrn. Vymlouvají se na zdraví spotřebitelů, ale ve skutečnosti
chtějí z medu odstranit pyl, aby se nedalo poznat, odkud med pochází.
Lobovali kvůli tomu i v evropském parlamentu, a tak se včelařský návrh
zákazu filtrovat med hustými síty nepodařilo dosud prosadit.

Zdravím Vladimíre, jsem rád, že jsi zpět v diskusi, Tvé názory si nikdy nenechám ujít!

>1. Mikrovlnné trouby likviduji med.
To je zajímavé, není to tak dávno co byl v OVP článek porovnávající různé způsoby
ztekucování a mikrovlnky z toho vyšly docela příznivě (sledována byla myslím aktivita
diastázy), jen s tou výhradou, že poměrně snadno může dojít k přehřátí (převaření) medu,
když se to nehlídá. Vladimíre nemohl bys uvést ty Internetové zdroje pojednávající o
mikrovlnkách? Díky
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Vladimír Ptáček <ptacek/=/sci.muni.cz>

Ani mě to nedá :-))

Já mám úly po tátovi, ostatní držte se - s rámkovou mírou 30x20 s 11 rámky v
medníku - táta na nich včelařil celý život - já se na to jen díval -
nebavilo mě držet jen dýmák - teď 3 roky mám 6 úlů - dívám se na ně z okna
obýváku :-)))) a včelařím na nich dál, i když teď si chci koupit nové
nástavkové - a jak vás tak poslouchám, asi bych si měl koupit od každého
jeden kousek :-)))

Vcelku je mi jedno jestli vytočím normu a nebo méně - fakt mě to baví a
prodej medu známým !! mi zaplatí investice do zimování.

V této konferenci čerpám dost dobrých poznatků a tak mě někdy vadí pokud
diskuse přerůstá mimo téma, pro které byla určitě založena.
A chci reagovat na "konferenci sledují někteří vychytralí včelař ..."
Nejsem vychytralý, ale těžko mohu do konference s něčím přispět :-))) 3 roky
Takže opravdu "poslouchám a beru si z vašich příspěvků - snad to nejlepší
:-)))


Takže kontakt:
- HAVEL Miroslav - včelař na vysočině - ZO Úsobí u Havlíčkova Brodu


-------------
Mě to nedá, musím něco napsat:

Já mám úly 39x24 po tátovi, ledacos se mi na jich nelíbí, ale zatím fungují.
Jsou na teplou stavbu, ve včelíně, mě to vyhovuje, protože méně trpí záda,

Musím se ke své hanbě přiznat, že jsem se na koncentraci roztoků
zapomněl otázat. Ale neměl by být problém zjistit to na e-mailové
adrese VÚVč v Dole. Jestli to někdo zjistíte, dejte to, prosím, se do
konference. (Používané koncentrace jsou dvě: pro mladé /slabší/ a pro
starší lidi /silnější/.)



> Nejdříve byl test. Ochutnáváním velice zředěných roztoků (kyseliny
> vinné, chininu, cukru a soli) jsme si mohli vyzkoušet citlivost našich
> chuťových receptorů na kyselost, hořkost, sladkost a slanost. Přestože
> nám dali dvojnásobnou koncentraci, než používají pro mladé lidi
> (studenty), kteří mají ještě neopotřebovaná chuťová čidla, tak
> výsledek nebyl nic moc. (Sám za sebe mohu říci, že jsem správně
> uhádnul jen dvě ze čtyř základních chutí - a nebyl jsem sám.)

> Přednášející navrhoval, aby si podobný test udělali i členové v
> místních organizacích, a tak vytipovali mezi sebou lidi s dobrými
> senzorickými schopnostmi a ti by pak mohli sloužit k vyhodnocování
> medu a degustacím apod. (Pro tento účel by VÚVč sdělil, jaké
> koncentrace chemických látek použít pro zjišťování chuťových
> schopností).


J. P. Baudiš

Vsechny srdecne zdravim.
Nakoukl jsem do konference a vidim, ze diskuse je misty stale bourliva. Dve veci me zaujaly (pri letmem prohlednuti poslednich prispevku):

1. Mikrovlnné trouby likviduji med. - Kolem toho zde jiz byla diskuse. Mezitim jsem ziskal materialy, z nichz plyne, ze mirovlnne trouby a jimi osetrene potraviny mohou byt velmi skodlive lidskemu zdravi, zejmena detem. Pokud by se nasla moznost vyvesit nekde tyto materialy (prevzate z Internetu a upravene do mene bajtu), nebylo by to na skodu.

2. Zajimalo by me, kolik procent vcelstev v Nemecku je v Langstrothovych ulech.

Zatim vse dobre,
Vladimir Ptacek

Tomu nerozumím.
Včelařím v mor. univerzálech, čechoslovácích /po inovaci/
a vjiných úlech a mezi všemi vzájemnými používanými částmi kontakt je.
Překvapuje mě jak poměrně lpíme na českých rámkových délkách,ale pro zachování výšky v rozdílu 8mm se nikdo nevysloví./dožití/

Diskutabilní je rámková délka /rozhodujeme za druhé/

Rámková výška je záležitostí včelařovou,soukromou .
Mělaby mu být náležitě odměněna,v dobrém i v nechtěném.

Vše v dobrém franta.

Přátelé prosím když reagujete na nějaký příspěvek není myslím třeba vždy připojovat úplně všechno !
Reakce na reakci reakce nějakého jiného přispěvovatele a
neustálé připojování dalších reakcí jsou strašně dlouhé,
a když si na síť jenom potřebuji odskočit,tak to hrozně
zdržuje-viz například delší diskuze na téma zrušení dotací.
Dík.

A co bílý komaxit? Před časem tady někdo psal, že má potravinářský atest.

Zdeněk Čejka



>Materiály pro styk s medem:
>
>1.) nerez (musí být speciální - potravinářský, jinak jsou tam těžké kovy).
>
>2.) pocínovaný plech (už spíše minulost). Musí tam být tlustá vrstva cínu
>(ze Slovenska byl špatný, z bývalé NDR byla dobrá kvalita).
>
>3.) Hliník (mlékařské konve) - vyhovuje.
>
>4.) Sklo
>
>5.) Eprosin bílý (vynikající na opravy starších medometů); Epolex (barvy
>laky Hostivař)
>
>6.) Plasty - co je vyrobeno pro použití v kuchyni, to vyhovuje. U větších
>nádob - zeptat se výrobce, zda materiál odpovídá pro přímý styk s
>potravinami. V případě pochyb, vystlat nádobu PE pytlem (mikroten), který
>vyhovuje (viz pytlíky v supermarketech na potraviny).

prosim o odhlaseni z
konference

______________________________________________________________________
Reklama:
Jak si stoji kurz koruny? http://kurzy.seznam.cz

Vynikající nápad, poskytl jsem otázku i odpověď redaktorovi pro
uveřejnění ve Včelařství, aby to mohli využít i včelaři, kteří nejsou v
diskusní skupině.

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Bohumil Horak [mailto:bohumil.horak/=/vsb.cz]
> Sent: Wednesday, April 24, 2002 5:14 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Hydraulická úlová váha
>
>
> Ahoj,
> nejrychleji ji seženeš na transfůzní stanici! Není to žert.
> Používám ji takto již druhým rokem! Bohouš Horák
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 24, 2002 12:44 PM
> Subject: Hydraulická úlová váha
>
>
> > Prosím, nevíte někdo kde se dá sehnat náhradní
> > sáček s kapilárou do hydraulické úlové váhy?
> > Děkuji Jindra
> >
>
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002
>
>

Ve světě nejvíce škod nadělali jen chamtivci a velký byznys. Stačíse podívat
kolem sebe a nejsou to jen včely. V zájmu vysokých výnosů se experimentuje
a máme tu med s antibiotikama, šílené krávy, zaneřáděnou pořírodu , útočné
včely a stále toho nemjí dost. Nemyslíte si že by se tomu měla už konečnč
udělat přítrž. Potíž je ale vtom že ti co se jich tohle nejvíce týká nemají
internet a nastánkách včelaře se tohle neobjeví aby měli šanci se vyjádřit i
oni.

Pepan


----- Original Message -----
From: "Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 24, 2002 6:38 PM
Subject: Re: Zruení dotací


> Nezlobte se na mě pane Lněnička, ale nesouhlasím s vámi.
> Není to první případ, kdy jsou malovčalaři napadáni . A to co píšete
prostě
> argumenty nejsou.
>
> Je to naprosto stejné tvrzení, že všichni roomové jsou zloději, tak se
jich
> zbavme!
>
> Pokud se budeme bavit o jednotlivcích a jednotlivých problémech tak jsem
> ochotný s vámi diskutovat,
> ale tyhle totální výroky odmítám.
> Myslím, že i sám svaz potřebuje odborníky různého druhu a když budete samí
> velkovčelaři,
> tak si naděláte jiné problémy.
>
> Nepopírám nic z toho , co jste napsal , ale bavme se o jednotlivostech .
>
> Na každý váš výrok mám protiargument. Ale to nic neřeší. Co kdyby se
všichni
> ti kritici malovčelařů
> zamysleli nad tím kde je skutečný důvod, že jsou někteří malovčelaři
> bordeláři.
> Možná bychm se dopídili k tomu, že jsou bordeláři někteří funkcionáři
(pokud
> bych bral malovčelaře ze svazu).
> To co píšu jsem si nevycucal z prstu ale má už několik let zkušeností.
> Když funkcionáři dva roky ztrácejí moji adresu a diví se když se je měsíc
> pokouším sehnat na telefonu,
> že mi nesdělili že je schůze, že se vydává léčivo. Kdybych to nechal na
nich
> tam mám letos po včelstvech.
> Většinou jsou to velkovčelaři a daloby se říct středovčelaři.
>
> Už chápu ten argument: Velkovčelaři jsou ve svazu ti podstatní, tak se
> dovědějí vše předem, protože
> jsou ve vedení (většinou - aspoň naší organizaci to tak je) . Těm ostatním
> se to řekne později,
> pozdě nebo vůbec ne a pak se prohlásí za bordeláře.
> Pokud se nedostanu k informacím (a Včelařství taky občas na něco
zapomene ),
> tak jsem dost bezmocný.
> Nedokážete si představit co mi dalo práce, když jsem zdědil včelín po
> tátovi, abych vůbec zjistil,
> jak to ve svazu chodí. Důvěrník mi poradil ať si je odvezu do Brna. To
jsem
> o tom houby věděl a o dvě vesnice
> vedle byl mor a u nás ochranné pásmo. Až jsem začal studovat z různých
> matteriálů a starých knížek,
> a během pár měsíců prošel kupu Včelařství tak mi bylo jasné jaký by byl
> průšvih.
> První rok jsem neměl v měli ani broučka, protože jsem matky trouba
> zaklíckoval. Pak mi zkušení řekli,
> že se to nedělá. Bude kdokoli z vás velkovčelařů matky klíckovat? To by
> nikdy v životě při 300 nezvláldi.
> Neříkám, že s tím pokračuju ... ale patřím mezi bordeláře.
>
> Jsem snad já bordelář, když jsem vytelefonovával kde je Gabon načež mi
bylo
> sděleno, že jsem vypadl ze seznamu
> a že pro mě není? Jsem snad já bordelář, že jsem na schůzi zdravotníka
žádal
> o Varidol a protože ho pro mě neměl,
> tak mi slíbil že se v týdnu staví. A měsíc jsem ho neviděl. Za měsíc jsem
mu
> volal a divil se kdo jsem.
> Takže jsem jim navrhnul, že jim udělám databázi členů,
> Velkovčelaři ho pochopitelně měli v předstihu, protože jeden je zdravotník
a
> druhý je taky nějaký dohližitel. Co je jim
> po malovčelařích...To jsou přece Bordeláři!
> Bohužel se k léčivu jinak než přes svaz nedostanu. Mám si snad kupovat
> léčivo za vlastní abych neměl toho Černého
> Petra, když svaz na to od státu inkasuje peníze?
> Takže když máte tolik bordelářů ve své organizaci ... no nevím jestli se
mám
> ptát dál.
> Zameťte si před vlastním prahem a kritizujte na pravém místě.
>
> Osobně si myslím, že malovčelaře neodstraníte, ani kdybyste se rozkrájeli.
> Takže myslím rozumnější než zášť
> a rozdmichávání antagonismu by bylo se zamyslet nad tím jak pomoct, aby
byla
> nějaká osvěta. A je rozmnější
> když vím že někdo něco dělá tak, že by byl problém, tak mu to minimálně
> rozumně vysvětlit. Nebo vymyslet
> školení nebo něco podobného. A hlavně je neodstřihávejte od informací.
> Řežete si svoji vlastní větev.
> Předloni jsem zřejmě náhodou dostal na schůzi (ani se tam o tom moc
> nešířili) teták, že městský výbor svazu pořádá
> přednášky pro včelaře. Je to jiná základní organizace. Takže jsem na pár
byl
> a byly velice dobré. Mimo jiné jsem poznal
> pana Ing.Ptáčka a jiné lidi, kterých si moc vážím ikdyž se tady na
> konferenci dozvídám o jejich názorech leccos.
> Letos jsem ale pár měsíců pátral marně než jsem zjistil kdy jsou termíny
> přednášek. Většinou se to ke mě doneslo po.
> Tak mi řekněte kde to vázne. Vím že byl celý cyklus ale ke mě se donesly
jen
> dva termíny a to až vo výzvě mi volal osobně
> pan Přleský. Ják je možné, že se to nedostalo na spádové organizace. Platí
> to svaz? Pokud ne, tak proč něco takového nepořádá.
> Ono je pak jendoduché nadávat do bordelářů. Odkud se člověk má včas
dovědět
> změnu zákovů. Ještě že mám internet.
> Ale co ti ostatní?
> Já mám snahu nebýt bordelář, ale prostě to je boj s větrnými mlýny.
> Myslím,že ty problémy ze svazu vidíte moc shora.
> Chce to jít taky mezi lidi.
>
> Já vím , že to je záslužná a náročná práce. Taky jsem dělal bezplatného
> funkcionáře zamlada. Nikdo to nikdy neocení
> a vždycky je středem kritiky. Ale o to mi nejde. Nakonec jsem si to
zařídil
> a poléčil. Ale vadí mi, že mě někdo strká
> mezi bordeláře.
> Nezobte se ale v tom případě se budu bránit.
>
> Jak korespodují tyto výroky s tím, že je, alespoň podle posledního
> včelařství, nutno zvýšit počet
> včelstev, včelařů a nových mladých včelařů. To budou jen ti co vyprodukují
> Nasavrky?
> Nebo těch pár z vysokých škol? Jak vzniknou ti ostatní velkovčelaři?
>
> Kdybych byl ten, co nad tím mávne rukou a nechce se přičinit o zlepšení,
> tak se o tom s váma nebudu vůbec bavit.
>
> Pokud jsou prováděny veterinární kontroly tak jak uvádíte. Tak proč se o
tom
> vůbec bavíme. Snad mají prostředky,
> aby pokud najdou šlendrián zakročili. Nakonec pokud jsem nový veterinární
> zákon četl, tak se týká i genetiky.
>
> Řešte probém a neobviňujte bez důkazů!
>
> Já pocházím z vesnice a nepamatuju si, že by některý z pantátů měl vůbec
kdy
> čas dělat
> nějaké genetické experimenty.
> Nevím možná důchodci můžou experimentovat. Já na to nemám čas. Já beru
> matečníky z rozchovů.
>
> Ale pamatuju si, že Afrikánky do Jižní Ameriky nezavlekli malovčelaři. Ale
> mamon a byznys.
> A to není doména malovčelařů. Já osobně nevidím důvod, proč by malovčelař
> investoval nemalé prostředky
> a geneticky experimentoval.
> Když někdo spáchá nějaký zločin, tak se kriminalista v první fázi ptá pro
> motivu.
>
> Jen k adrese Byla prostě z ČSV takže jsem odpověď adresoval ČSV. A teď mě
> mrzí, že se tato odpověď
> ČSV nedostane. D8d bych aby se situace Zákl oganizasí změnila. Byl jsem ve
> dvou a všude je to podobné.
> Tím neříkám, že je to stejné v té vaší.
>
> Já jsem ochotný pro svaz dělat co je mým oborem. A to je informatika.
> Databáze, selekty, údržba dat a to i internet
> a dynamické HTML.
> Takže v tom vám pomoci můžu. Jinak mi moc času nezbývá. Dokážu si
představit
> spoustu věcí, kterými by se dalo přispět.
> Pokud bude bude ochota, tak si určitě napíšeme další.
>
> Nezlobte se za tak ostrý tón - ale nezdá se mi to být fér.
> Tuto polemiku jsem začal nikoli na váš mail, ale na příspěvek pana
Pazdery.
> Vy jste byl jen další, kdo si naběhnul.
> Neříkám že nejste dobrý odborník. Vaše příspěvky ve včelařství čtu rád.
Ale
> tomle s vámi musím hrubě nesouhlasit.
>
>
> Hezky večer.
>
> Arnošt Hrdina
>
> ----- Original Message -----
> From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 24, 2002 4:58 PM
> Subject: RE: Zruení dotací
>
>
> Musím podotknout několik věcí:
>
> 1. Názor, který jsem do diskuse poslal je můj soukromým, ověřený prací
> nákazového referenta ZO ČSV a ne názor ÚV ČSV.
>
> 2. Tuto diskusi nevyvolal Český svaz včelařů, který nemá s pí Fraňkovou
> nic společného (až na to že je bývalou zaměstnankyní Včelařské prodejny
> a bistra). Takže nevím, kdo zpracování této studie zadal a jak ji hodlá
> směřovat.
>
> Naopak bych požádal ty, kteří k tomuto problému příspívali a neposílali
> příspěvek přes diskusní skupinu, aby své příspěvky poslali k veřejné
> diskusi do skupiny.
>
> > Zkuste to statisticky a procentuálně a ne vyhlašováním úsudků
>
> Když budu uvažovat 1 procento "bordelářů" a "genetických pokusníků" u
> různých skupin včelařů, tak u včelařů do 30 včelstev jich mám asi 5000
> nad 30 včelstev 25 a když vezmu včelařů nad 100 včelstev tak 1 a půl.
>
> > ... To co tu prohlašujete je prostě diskriminace.
>
> Kdo je diskriminován mým názorem a jak ?
>
> Pokud není
> > zákon, že například na včelaření musí mít zkoušky atd, tak je
> > to pouze omezování osobní svobody jedné skupiny lidí.
>
> Čím ?
>
> > prováděny veterinární
> > kontroly jak u jedněch tak u druhých. I v rámci platných
> > zákonů.
>
> A nejsou snad ?
>
> > Takových logických důvodů pro to, aby soused nemohl
> > třeba podnikat, protože vám se to nelíbí a je vám to
> > nebezpečné protože váš pes ho nemá rád by se našlo. Ale
> > prohlašovat, že každý malovčelař je nebezpečný ... to trošku zavání .
> >
> To jsem neřekl, za ostatní diskutující nemluvím.
>
> > Jestli někdo nedělá to co má a je někomu nebezpečný, tak to
> > není otázka téhle diskuze.
> >
> Je. Je potřeba abychom všichni působili na své okolí, třeba jenom
> příkladem, nebo co komukoliv brání zapojit se aktivně do práce
> organizačních složek svazu - třeba jenom dělat místního důvěrníka nebo
> nákazového referenta, což jsou ostatně dvě nejnevděčnější a nejpracnější
> funkce ?
>
> > A o to víc mě překvapuje, že to prohlašuje zástupce svazu
> > včelařů. Takže by mě zajímalo,jaké je k tomuto oficiání
> > stanovisko svazu.
>
> K čemu, k dotacím? Ty jsou pro všechny včelaře stejné. Příspěvky také. A
> pokud je mi známo, tak není uvažováno o žádné změně.
>
> > Myslím že platím stejné příspěvky a
> > očekávám dle stanov, že se svaz bude podle stanov chovat a
> > vyjadřovat se veřejně v jejich souladu. Míní snad svaz měřit
> > podle metru jedni rovní a druzí rovnější. To jen abych na
> > podzim věděl při placení příspěvků.
>
> Nemíni a nikdy tak nedělal a věřím že nebude.
> >
> > To nedokazuje, že velkovčelaři tento výběr dělají. Znám jich
> > spousty, kteří se mi snaží prodat matky a přitom když se jich
> > zeptám na linii, tak řeknou "moje".
>
> A předpokládáte, že pokud se někdo věnuje výběru a šlechtění matek přes
> 40 let jako někteří z chovatelů nemá tu linii "jeho"?
> >
> > To co tu říkáte je jen vyzdvihování soukromých zájmů.
> > Pokud vím, tak ani výzkumníci nejsou v soukromí nějací extra
> > velkovčelaři.
>
> Pokud by byli, tak by neměli čas na výzkum. Ostatně nikdo v ČR není
> velkovčelařem. O takovém by se dalo uvažovat u počtu přes 1000 včelstev.
> Když byly dělány propočty na uživení se chovem včel, tak to vycházelo na
> 650 včelstev.
>
>
> > Pokud vím tak jsou na podporu podnikání trochu jiné fondy,
> > než ze kterých se platí dotace pro včelaře. Takže nevím z
> > jakého tytulu se snaží svaz malovčelaře vymítit .... doufám
> > že se k tomu zodpovědný pracovník vyjádří.
> >
> Řekněte mi jak se je snaží svaz vymítit? Jmenujte jediný konkrétní
> případ. Velice by mě zajímal a pravděpodobně celou včelařskou veřejnost.
>
>
> > To že by si malovčelař přivezl ze zámoří matku a
> > bastardizoval okolí, to jste myslel vážně, nebo to je žert1?
>
> To jsem myslel naprosto vážně. Stačí se podívat na situaci v Rakousku,
> kde se takovéto suvenýry projevily tím, že došlo během 10 - 15 let k
> výraznému zhoršení doprovodných vlastností včel a je velký problém
> sehnat čistou kraňku. Trubci létají na shromaždiště až z okhruhu 6 km.
> Pokud jste se díval na velmi poučný film o afrikanizovaných včelách
> (také vznikly pokusy s dovozem vynikajících matek z JAR, které se
> pokřížily s vlaškami), tak stačilo 15 dovezených matek a 40 let a
> aagresivní kříženci postupili ze stanice Rio Claro v Brazílii až pomalu
> ke kanadským hranicím.
>
> > Už ho vidím. Prosím vás, jakou to má logiku. U velkovčelaře
> > si to naopak dovedu představit živě. A z toho bych já osobně
> > strach měl.
> >
> Já taky, jedna dvě matky v kapse v klícce ze zájezdu do Itálie nebo
> nákupu a návštěvy polských včelařů, kteří chovají křížence buckfastů a
> vlašky. U velkovčelaře bych ten strach neměl. Většinou si chovají matky
> sami, nebo je kupují od osvědčených dodavatelů, těžko si mohou dovolit
> riskovat s rojivostí, agresivitou, rozbíhavostí a jinými doprovodnými
> vlastnostmi kříženců nebo matkami nepřizůsobenými na jejich podmínky.
>
> > My jsme vůbec hodně závistivý národ. Hlavně že já má. Ostatní
> > ať radši nemají.
>
> Souhlasím, mohu uvést příklad jedné včelařské farmy, kterou nebudu
> jmenovat, která má i výrobu mezistěn a jeden čas je na udání od
> zákazníků navštěvovali hygienici a
> vetrináři 1 až dvakrát měsíčně.
>
> Lněnička
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Rad bych za vsechny podekoval Honzovi, ze se obetave podelil s nami (uz
podruhe a slibuje i treti varku...) o poznatky ze seminare v Dole.

DIKY!

Antonin Pridal

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 25, 2002 1:28 PM
Subject: Kurs : senzorika medu



Zdravím včelaře,

(před)minulou sobotu se konal ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole
další kurs: senzorika a marketing medu. Přináším zde besedníkům něco
ze svých poznámek z přednášek tohoto kursu. Kvůli rozsahu to rozděluji
do dvou příspěvků: jednak "senzorika medu" a pak zvlášť "marketing
medu" (to dám do konference zítra).

Především musím opět poděkovat organizátorům a přednášejícím. Bylo to
moc zajímavé. Doporučuji všem besedníkům zúčastnit se příští rok,
protože vidět (a ochutnat) je přece jen daleko lepší než jen slyšet
(resp. číst něčí poznámky).

Přednášeli: ing. D. Titěra a Dr. ing. F. Kamler

Tedy k té senzorice.

Nejdříve byl test. Ochutnáváním velice zředěných roztoků (kyseliny
vinné, chininu, cukru a soli) jsme si mohli vyzkoušet citlivost našich
chuťových receptorů na kyselost, hořkost, sladkost a slanost. Přestože
nám dali dvojnásobnou koncentraci, než používají pro mladé lidi
(studenty), kteří mají ještě neopotřebovaná chuťová čidla, tak
výsledek nebyl nic moc. (Sám za sebe mohu říci, že jsem správně
uhádnul jen dvě ze čtyř základních chutí - a nebyl jsem sám.)

Přednášející navrhoval, aby si podobný test udělali i členové v
místních organizacích, a tak vytipovali mezi sebou lidi s dobrými
senzorickými schopnostmi a ti by pak mohli sloužit k vyhodnocování
medu a degustacím apod. (Pro tento účel by VÚVč sdělil, jaké
koncentrace chemických látek použít pro zjišťování chuťových
schopností).

Dalším zajímavým testem bylo rozpoznávaní medů: medovice, akát, lípa,
med porušený teplem, vytočené zimní zásoby a další. Pak jsme měli
možnost ochutnat stále více se objevující pohankový med a dále některé
další exotické a orientální medy.

Co se týče rozdílů: světlý a tmavý med. Přednášející uvedl jejich
zkušenost s patriotismem konzumentů - např.: lidé, kteří vyrostli v
horských oblastech a v dětství jedli medovicový med, tak jej i nadále
preferují; naopak ti, kteří pocházejí z jižní Moravy dávají přednost
medu světlému.

Další zajímavost: kvůli společenské pověsti (tmavý med je nejlepší,
nejsilnější, nejléčivější atd.) získávají při ochutnávkách a na
soutěžích tmavé medy vždy hodně bodů - kvůli své barvě. Ale situace se
zásadně změní tehdy, když ochutnavači mají zavázané oči - tehdy začnou
jednoznačně bodovat medy květové (mají prostě lepší chuť a proto v
testech, ze kterých je vyloučen zrakový dojem, vítězí).

Přehřátý květový med s vysokým obsahem HMF (tedy poškozený) chutná
často lidem z měst (jsou na něj zvyklí z obchodů).

Stejně tak je pouhou otázkou zvyku tekutost medu. U nás se preferuje
tekutý med. Ve Švédsku se prý tekuté med vůbec neprodává - je tam
pověst, že tekutý med je falešný.

------------------------

Budou se pozměňovat normy pro kvalitu medu (např. zpřísňovat norma pro
sacharosu). Ale každý med, který opravdu pochází od včel, by se do ní
měl vejít bez problémů.

Ohledně HMF. Vzniká působením zvýšené teploty v průběhu času (tedy
množství HMF = teplota krát čas). HMF svým způsobem zapisuje historii
medu (co všechno má daný vzorek medu za sebou).

Důležitá není jen zvýšená teplota, ale i čas, po který tato teplota
působí. Např. krátké zahřátí na 60 stupňů nezpůsobí skoro žádný
vzestup HMF. Dlouhé skladování při "bezpečných" 40 stupních zvedne
obsah HMF už během několika týdnů citelně (pozor na skladování medu
někde na půdách apod.) Vždy s ním do chladu (ing. Kamler minule říkal,
že skladujeme-li med při teplotě kolem 8 stupňů, ani po dvou letech
žádná laboratoř nepozná, jak je starý).

Podle normy, která začne platit v EU v srpnu 2003 (110/EC) se bude
stanovovat zvlášť fruktoza a glukoza (součet obsahu) a sacharoza.

Bude se tedy (jako ukazatel kvality dle nových norem) sledovat i
sacharoza v medu. Problém to může být u čerstvého akátového medu.
Jenže sacharoza je při skladování medu enzymaticky štěpena. Za pár
týdnů je pryč.

Zrušeno je zjišťování popela (bylo aktuální dříve, kdy se med získával
nejen vytáčením, ale i drcením a lisováním plástů apod.)

Součástí zjišťované kvality bude podle nové normy také aktivita enzymů
(klesá při nešetrném zacházení) (dříve se sledovala diastáza, nyní to
bude invertáza.

Hladina enzymů zůstává při správném skladování zachována několik let.
Enzymy jsou bílkoviny a při zahřátí nad 60 stupňů se (podobně jako
bílek ve vajíčku) denaturují. Jinak je však enzym v medu dobře chráněn
(malým obsahem vody).

Mikrovlná trouba med zabíjí okamžitě.

Otázka přidávání medu do horkého čaje (resp. zda nedojde k jeho
znehodnocení teplotou čaje) - med se může do horkého nápoje přidávat
bez obav. I pro denaturaci enzymů platí to, co pro HMF, - působí nejen
teplota, nýbrž i čas. Čaj má za chvíli od vyluhování nějakých 80
stupňů, pak se tam přidá med, rychle to chladne, během pár minut
klesne teplota na 60 stupňů - a za 20 minut už je to vypité - enzymy
se nestačí zdenaturovat.

---------------------------------

Základem všeho je dobrá kvalita medu.

Předním ukazatelem kvality je obsah vody. Dle staré vyhlášky (tj.
současné normy 334/97) 20 procent. Dle normy "český med" 19 procent
(od září bude tato norma zpřísněna na 18 procent).

Obsah vody = odolnost pro zkvašení (zkvašený med je použitelný jen pro
výrobu medoviny).

Různé orientační ukazatele dostatečné hustoty medu:

1.) "skládání" medu vytékajícího z medometu (nespolehlivý ukazatel -
závislý na teplotě; v chladu /pod 20 stupňů/ se i nezralý med může
"skládat", v horku (30 stupňů/ se zase "neskládá" ani med, který je
dostatečně zralý.).

2.) medný plást je při odebírání ze včelstva zavíčkován ze 2/3
(nespolehlivé - v odvíčkované části plástu může být nanesena čerstvá
řídká sladina - denní přínos při probíhající snůšce).

3.) Při trhnutí s plástem (např. při ometání od včel) nesmí z plástu
ani při prudkém pohybu nic vystříknout (to je pro hrubou orientaci
docela spolehlivá metoda). Když sklepáváme plásty od včel a něco z
nich vystříkne, nesmíme takový plást vytáčet. Naopak, když ani při
prudkém trhnutí nic nevystříkne, nemusíme čekat, až to bude
zavíčkované.

Problém "dotáček" (při rušení medníků v létě). Na plástech bývá třeba
jen 1 kg medu, není to zavíčkované a často je to nezralé. Dát takové
plásty do teplé místnosti (díky teplu je tam malá vzdušná vlhkost),
aby med v nich vysychal.

Když med vysychá (v místnosti při teplotě nad 20 stupňů) tvoří se na
něm škraloup (nevadí - je to znak vysychání). Možno med vysušovat v
tepelné komoře - přímo v nástavcích s nezavíčkovanými plásty (pro
tento účel nesmí být tepelná komora úplně uzavřena, ale musí mít
pootevřené větrání. Nebo jiná varianta vysoušení medu v plástech (a
zároveň jejich nahřívání pro vytáčení) je ventilátor s topítkem
prohání (mírně!) teplý či vlažný vzduch skrze nástavky postavenými na
"účkách" z cihel na štorc (provádět v bezprašné místnosti). Med se tím
rychle vysušuje - za jeden den je to připraveno k vytáčení.

Přesné určování hustoty medu:

1.) nejspolehlivější je vážení. 1 litr medu o hustotě 19 procent váží
1,4 kg.

2.) hustoměr (při správném provádění měření celkem spolehlivé)

3.) refraktometr (musí být seřízen na med /honey tester/ nikoliv na
sušinu - jinak vychází hustota o 1 procento jinak - a to v neprospěch
medu - to dělá občas problém u výkupu, když výkupci mají refraktometr
nikoliv na med ale na sušinu). Tato metoda není moc přesná a není tak
spolehlivá jako předchozí.

Problematika měření obsahu vody v medu je poměrně složitá, protože med
je tak hustý, že už to vlastně není roztok (ten by měl koncentraci
nejvýše 60 procent), nýbrž rosol přecházející v gel. Voda je tam
vázána na krystalech. Je otázkou jak to přesně měřit a různé metody
mohou dát různé výsledky. Přesné je jen vážení.

Můžeme počítat s tím, že při zrání medu se 1 procento vody vytratí.
Vytáčíme-li med o hustotě 19 procent, pak jej budeme po čeření a
stáčení do sklenic prodávat jako med s hustotou 18 procent.

Problémy s vytočením zralého medu bývají u řepky a akátu (denní
přínosy 5-6 kg). Když je úl plný, nevytáčet, ale rozšiřovat. Nebo dát
plné medníky slabším včelstvům a jejich lehké medníky dát těm silným
(včely při tom netřeba vyhánět, během snůšky se nepoperou, takže -
nasazovat klidně bez novin). Teprve až pole řepky zezelená, vytáčet
plásty bez denního přínosu.

K tomu, aby plásty byly bez denní přínosu nektaru:

1.) vytáčet ráno

nebo

2.) používat výkluzy

či

3.) ráno dát pod medník fólii, včely vylítaj očkem a denní přínos tam
nezanesou.

---------------------------------

Pro 1. vytáčení platí - zimní zásoby se nesmějí dostat do medu (nebo
alespoň ne ve větší míře; když je ve 20 kg řepkové medu 1 kg zimních
zásob, tak to nevadí). Přednášející zmínil, že při krmení velkého
množství cukru na zimu (např. 30 kg), jak je to občas doporučováno pro
tenkonástavkové včelaření, je prakticky nemožné, aby se cukr nedostal
do prvního medu.

Pozor na fumagilin, aby se nedostal do medu. A nenatírat pozdě plod
léčivem při jarním ošetření pro varroáze.

--------------------------

Pozor na pachy. Med pohlcuje pachy a volně poletující prachové
částice. Nepoužívat repelenty pro vyhnání včel z medníku (např. karbol
- fenol se dostává do medu).

Zatím se hygienici nezajímají, kde se med vytáčí, ale jednou se o to
zajímat začnou. Malba v místnosti práší - používat na stěny vápno nebo
latex.

Než ve smradlavé garáži, raději vytáčet ve stanu venku (to nikdo
nemůže napadnout).

-------------------------

Materiály pro styk s medem:

1.) nerez (musí být speciální - potravinářský, jinak jsou tam těžké
kovy).

2.) pocínovaný plech (už spíše minulost). Musí tam být tlustá vrstva
cínu (ze Slovenska byl špatný, z bývalé NDR byla dobrá kvalita).

3.) Hliník (mlékařské konve) - vyhovuje.

4.) Sklo

5.) Eprosin bílý (vynikající na opravy starších medometů); Epolex
(barvy laky Hostivař)

6.) Plasty - co je vyrobeno pro použití v kuchyni, to vyhovuje. U
větších nádob - zeptat se výrobce, zda materiál odpovídá pro přímý
styk s potravinami. V případě pochyb, vystlat nádobu PE pytlem
(mikroten), který vyhovuje (viz pytlíky v supermarketech na
potraviny).

------------------------

Skladovatelnost

skladovat při teplotě do 20 stupňů (v chladu med stárne velice
pomalu). Bez přímého oslunění (zvláště u pastovaného medu zdůrazňovat
zákazníkům /a psát to na etikety pastovaného medu/: skladovat bez
přímého oslunění).

Mráz medu nevadí.

------------------------

Chuťově nejlepší je smíšený květový med.

Bylo pro mne překvapením, že oba přednášející doporučovali míchat
jednodruhové medy na med smíšený. (Stále někde čtu o tom, jak žádané
jsou jednodruhové medy, a který úl je na jejich získávání nejlepší, a
že se musíme naučit je získávat atd....) Snad vyjma akátového medu
platí, že smíšený květový med je chutnější než jednodruhový. A právě s
ohledem na chutnost prodávaného medu je vhodné (pokud máme v konvích
jednodruhové medy) před stáčením (při zahřátí na stáčecí teplotu) je
smíchat a vytvořit med smíšený (uvést pak pro spotřebitele na etiketu,
z jakých medů byl med namíchán a třeba i v jakém poměru).

----------------------------

Do dalšího příspěvku dám poznámky z tohoto kursu týkající se
marketingu.


J. P. B.

Zdravím včelaře,

(před)minulou sobotu se konal ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole
další kurs: senzorika a marketing medu. Přináším zde besedníkům něco
ze svých poznámek z přednášek tohoto kursu. Kvůli rozsahu to rozděluji
do dvou příspěvků: jednak "senzorika medu" a pak zvlášť "marketing
medu" (to dám do konference zítra).

Především musím opět poděkovat organizátorům a přednášejícím. Bylo to
moc zajímavé. Doporučuji všem besedníkům zúčastnit se příští rok,
protože vidět (a ochutnat) je přece jen daleko lepší než jen slyšet
(resp. číst něčí poznámky).

Přednášeli: ing. D. Titěra a Dr. ing. F. Kamler

Tedy k té senzorice.

Nejdříve byl test. Ochutnáváním velice zředěných roztoků (kyseliny
vinné, chininu, cukru a soli) jsme si mohli vyzkoušet citlivost našich
chuťových receptorů na kyselost, hořkost, sladkost a slanost. Přestože
nám dali dvojnásobnou koncentraci, než používají pro mladé lidi
(studenty), kteří mají ještě neopotřebovaná chuťová čidla, tak
výsledek nebyl nic moc. (Sám za sebe mohu říci, že jsem správně
uhádnul jen dvě ze čtyř základních chutí - a nebyl jsem sám.)

Přednášející navrhoval, aby si podobný test udělali i členové v
místních organizacích, a tak vytipovali mezi sebou lidi s dobrými
senzorickými schopnostmi a ti by pak mohli sloužit k vyhodnocování
medu a degustacím apod. (Pro tento účel by VÚVč sdělil, jaké
koncentrace chemických látek použít pro zjišťování chuťových
schopností).

Dalším zajímavým testem bylo rozpoznávaní medů: medovice, akát, lípa,
med porušený teplem, vytočené zimní zásoby a další. Pak jsme měli
možnost ochutnat stále více se objevující pohankový med a dále některé
další exotické a orientální medy.

Co se týče rozdílů: světlý a tmavý med. Přednášející uvedl jejich
zkušenost s patriotismem konzumentů - např.: lidé, kteří vyrostli v
horských oblastech a v dětství jedli medovicový med, tak jej i nadále
preferují; naopak ti, kteří pocházejí z jižní Moravy dávají přednost
medu světlému.

Další zajímavost: kvůli společenské pověsti (tmavý med je nejlepší,
nejsilnější, nejléčivější atd.) získávají při ochutnávkách a na
soutěžích tmavé medy vždy hodně bodů - kvůli své barvě. Ale situace se
zásadně změní tehdy, když ochutnavači mají zavázané oči - tehdy začnou
jednoznačně bodovat medy květové (mají prostě lepší chuť a proto v
testech, ze kterých je vyloučen zrakový dojem, vítězí).

Přehřátý květový med s vysokým obsahem HMF (tedy poškozený) chutná
často lidem z měst (jsou na něj zvyklí z obchodů).

Stejně tak je pouhou otázkou zvyku tekutost medu. U nás se preferuje
tekutý med. Ve Švédsku se prý tekuté med vůbec neprodává - je tam
pověst, že tekutý med je falešný.

------------------------

Budou se pozměňovat normy pro kvalitu medu (např. zpřísňovat norma pro
sacharosu). Ale každý med, který opravdu pochází od včel, by se do ní
měl vejít bez problémů.

Ohledně HMF. Vzniká působením zvýšené teploty v průběhu času (tedy
množství HMF = teplota krát čas). HMF svým způsobem zapisuje historii
medu (co všechno má daný vzorek medu za sebou).

Důležitá není jen zvýšená teplota, ale i čas, po který tato teplota
působí. Např. krátké zahřátí na 60 stupňů nezpůsobí skoro žádný
vzestup HMF. Dlouhé skladování při "bezpečných" 40 stupních zvedne
obsah HMF už během několika týdnů citelně (pozor na skladování medu
někde na půdách apod.) Vždy s ním do chladu (ing. Kamler minule říkal,
že skladujeme-li med při teplotě kolem 8 stupňů, ani po dvou letech
žádná laboratoř nepozná, jak je starý).

Podle normy, která začne platit v EU v srpnu 2003 (110/EC) se bude
stanovovat zvlášť fruktoza a glukoza (součet obsahu) a sacharoza.

Bude se tedy (jako ukazatel kvality dle nových norem) sledovat i
sacharoza v medu. Problém to může být u čerstvého akátového medu.
Jenže sacharoza je při skladování medu enzymaticky štěpena. Za pár
týdnů je pryč.

Zrušeno je zjišťování popela (bylo aktuální dříve, kdy se med získával
nejen vytáčením, ale i drcením a lisováním plástů apod.)

Součástí zjišťované kvality bude podle nové normy také aktivita enzymů
(klesá při nešetrném zacházení) (dříve se sledovala diastáza, nyní to
bude invertáza.

Hladina enzymů zůstává při správném skladování zachována několik let.
Enzymy jsou bílkoviny a při zahřátí nad 60 stupňů se (podobně jako
bílek ve vajíčku) denaturují. Jinak je však enzym v medu dobře chráněn
(malým obsahem vody).

Mikrovlná trouba med zabíjí okamžitě.

Otázka přidávání medu do horkého čaje (resp. zda nedojde k jeho
znehodnocení teplotou čaje) - med se může do horkého nápoje přidávat
bez obav. I pro denaturaci enzymů platí to, co pro HMF, - působí nejen
teplota, nýbrž i čas. Čaj má za chvíli od vyluhování nějakých 80
stupňů, pak se tam přidá med, rychle to chladne, během pár minut
klesne teplota na 60 stupňů - a za 20 minut už je to vypité - enzymy
se nestačí zdenaturovat.

---------------------------------

Základem všeho je dobrá kvalita medu.

Předním ukazatelem kvality je obsah vody. Dle staré vyhlášky (tj.
současné normy 334/97) 20 procent. Dle normy "český med" 19 procent
(od září bude tato norma zpřísněna na 18 procent).

Obsah vody = odolnost pro zkvašení (zkvašený med je použitelný jen pro
výrobu medoviny).

Různé orientační ukazatele dostatečné hustoty medu:

1.) "skládání" medu vytékajícího z medometu (nespolehlivý ukazatel -
závislý na teplotě; v chladu /pod 20 stupňů/ se i nezralý med může
"skládat", v horku (30 stupňů/ se zase "neskládá" ani med, který je
dostatečně zralý.).

2.) medný plást je při odebírání ze včelstva zavíčkován ze 2/3
(nespolehlivé - v odvíčkované části plástu může být nanesena čerstvá
řídká sladina - denní přínos při probíhající snůšce).

3.) Při trhnutí s plástem (např. při ometání od včel) nesmí z plástu
ani při prudkém pohybu nic vystříknout (to je pro hrubou orientaci
docela spolehlivá metoda). Když sklepáváme plásty od včel a něco z
nich vystříkne, nesmíme takový plást vytáčet. Naopak, když ani při
prudkém trhnutí nic nevystříkne, nemusíme čekat, až to bude
zavíčkované.

Problém "dotáček" (při rušení medníků v létě). Na plástech bývá třeba
jen 1 kg medu, není to zavíčkované a často je to nezralé. Dát takové
plásty do teplé místnosti (díky teplu je tam malá vzdušná vlhkost),
aby med v nich vysychal.

Když med vysychá (v místnosti při teplotě nad 20 stupňů) tvoří se na
něm škraloup (nevadí - je to znak vysychání). Možno med vysušovat v
tepelné komoře - přímo v nástavcích s nezavíčkovanými plásty (pro
tento účel nesmí být tepelná komora úplně uzavřena, ale musí mít
pootevřené větrání. Nebo jiná varianta vysoušení medu v plástech (a
zároveň jejich nahřívání pro vytáčení) je ventilátor s topítkem
prohání (mírně!) teplý či vlažný vzduch skrze nástavky postavenými na
"účkách" z cihel na štorc (provádět v bezprašné místnosti). Med se tím
rychle vysušuje - za jeden den je to připraveno k vytáčení.

Přesné určování hustoty medu:

1.) nejspolehlivější je vážení. 1 litr medu o hustotě 19 procent váží
1,4 kg.

2.) hustoměr (při správném provádění měření celkem spolehlivé)

3.) refraktometr (musí být seřízen na med /honey tester/ nikoliv na
sušinu - jinak vychází hustota o 1 procento jinak - a to v neprospěch
medu - to dělá občas problém u výkupu, když výkupci mají refraktometr
nikoliv na med ale na sušinu). Tato metoda není moc přesná a není tak
spolehlivá jako předchozí.

Problematika měření obsahu vody v medu je poměrně složitá, protože med
je tak hustý, že už to vlastně není roztok (ten by měl koncentraci
nejvýše 60 procent), nýbrž rosol přecházející v gel. Voda je tam
vázána na krystalech. Je otázkou jak to přesně měřit a různé metody
mohou dát různé výsledky. Přesné je jen vážení.

Můžeme počítat s tím, že při zrání medu se 1 procento vody vytratí.
Vytáčíme-li med o hustotě 19 procent, pak jej budeme po čeření a
stáčení do sklenic prodávat jako med s hustotou 18 procent.

Problémy s vytočením zralého medu bývají u řepky a akátu (denní
přínosy 5-6 kg). Když je úl plný, nevytáčet, ale rozšiřovat. Nebo dát
plné medníky slabším včelstvům a jejich lehké medníky dát těm silným
(včely při tom netřeba vyhánět, během snůšky se nepoperou, takže -
nasazovat klidně bez novin). Teprve až pole řepky zezelená, vytáčet
plásty bez denního přínosu.

K tomu, aby plásty byly bez denní přínosu nektaru:

1.) vytáčet ráno

nebo

2.) používat výkluzy

či

3.) ráno dát pod medník fólii, včely vylítaj očkem a denní přínos tam
nezanesou.

---------------------------------

Pro 1. vytáčení platí - zimní zásoby se nesmějí dostat do medu (nebo
alespoň ne ve větší míře; když je ve 20 kg řepkové medu 1 kg zimních
zásob, tak to nevadí). Přednášející zmínil, že při krmení velkého
množství cukru na zimu (např. 30 kg), jak je to občas doporučováno pro
tenkonástavkové včelaření, je prakticky nemožné, aby se cukr nedostal
do prvního medu.

Pozor na fumagilin, aby se nedostal do medu. A nenatírat pozdě plod
léčivem při jarním ošetření pro varroáze.

--------------------------

Pozor na pachy. Med pohlcuje pachy a volně poletující prachové
částice. Nepoužívat repelenty pro vyhnání včel z medníku (např. karbol
- fenol se dostává do medu).

Zatím se hygienici nezajímají, kde se med vytáčí, ale jednou se o to
zajímat začnou. Malba v místnosti práší - používat na stěny vápno nebo
latex.

Než ve smradlavé garáži, raději vytáčet ve stanu venku (to nikdo
nemůže napadnout).

-------------------------

Materiály pro styk s medem:

1.) nerez (musí být speciální - potravinářský, jinak jsou tam těžké
kovy).

2.) pocínovaný plech (už spíše minulost). Musí tam být tlustá vrstva
cínu (ze Slovenska byl špatný, z bývalé NDR byla dobrá kvalita).

3.) Hliník (mlékařské konve) - vyhovuje.

4.) Sklo

5.) Eprosin bílý (vynikající na opravy starších medometů); Epolex
(barvy laky Hostivař)

6.) Plasty - co je vyrobeno pro použití v kuchyni, to vyhovuje. U
větších nádob - zeptat se výrobce, zda materiál odpovídá pro přímý
styk s potravinami. V případě pochyb, vystlat nádobu PE pytlem
(mikroten), který vyhovuje (viz pytlíky v supermarketech na
potraviny).

------------------------

Skladovatelnost

skladovat při teplotě do 20 stupňů (v chladu med stárne velice
pomalu). Bez přímého oslunění (zvláště u pastovaného medu zdůrazňovat
zákazníkům /a psát to na etikety pastovaného medu/: skladovat bez
přímého oslunění).

Mráz medu nevadí.

------------------------

Chuťově nejlepší je smíšený květový med.

Bylo pro mne překvapením, že oba přednášející doporučovali míchat
jednodruhové medy na med smíšený. (Stále někde čtu o tom, jak žádané
jsou jednodruhové medy, a který úl je na jejich získávání nejlepší, a
že se musíme naučit je získávat atd....) Snad vyjma akátového medu
platí, že smíšený květový med je chutnější než jednodruhový. A právě s
ohledem na chutnost prodávaného medu je vhodné (pokud máme v konvích
jednodruhové medy) před stáčením (při zahřátí na stáčecí teplotu) je
smíchat a vytvořit med smíšený (uvést pak pro spotřebitele na etiketu,
z jakých medů byl med namíchán a třeba i v jakém poměru).

----------------------------

Do dalšího příspěvku dám poznámky z tohoto kursu týkající se
marketingu.


J. P. B.

> Přátelé, napsal jsem si o příspěvky do archivu. Přišli mi v podobě
> xxx.ezm . Při snaze o otevření se mi PC ptá : zvolte program, který
> chcete použít. A já nevím, který. Poradi mi někdo? Předem děkuji.
> Milan Řehůřek, Bohušov


Pro badatele v archivu konference - via mail:

Příspěvky (např. číslo 123 až 145) z archívu (maximálně 100 zpráv na
jeden mail) získáte zasláním zprávy na následující adresu:
<vcely-get.123_145/=/v.or.cz>

Vrátí se Vám mail, v jehož těle bude seznam autorů daných příspěvků a
jejich subjecty (předměty, témata). Tento mail bude mít přílohy, ve
kterých budou jednotlivé archivní příspěvky (kolik příspěvků tolik
příloh).

A teď k těm přílohám - mají příponu "ezm" - jsou to v principu krátké
textové soubory, které je možno uložit samostatně na disk a prohlížet
jakýmkoliv textovým editorem nebo prohlížečem (jaký bývá např.
součástí každého commanderu pro práci se soubory (Norton, Salamandr
apod.)

Jenže - při prohlížení textovým editorem je tady problém s českou
diakritikou (je kódována specifickým způsobem používaným u e-mailů).
Takže doporučuji otevírat ony přílohy přímo v maileru. Každý slušný
mailovací software (dokonce i Outlook :-) by měl umět tyto přílohy
otevřít (např. kliknout myší na obrázek přílohy a příspěvek se otevře
ve zvláštním okně maileru a čeština je v pořádku, protože mailer umí s
tímto způsobem kódování češtiny zacházet).

--------------------------------

Podotýkám, že přístup do archivu konference "via mail" není zdaleka
tak pohodlný jako přístup "via web", a proto je nutno považovat
vstupování do archivu mailem za řešení spíše nouzové...

Všem badatelům v archivu konference tedy doporučuji vstupovat do
archivu přes web - na adrese
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?type=arch kde se Vám zobrazí 81
posledních příspěvků (seřazených podle data od shora dolů) a pomocí
odkazů: "Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší -
Nejstarší" se můžete pohybovat v celé řadě příspěvků až k samému
začátku (anebo konci).

Doporučuji pro začátek kliknout na odkaz "Nejstarší" a po přečtení
zobrazené várky 81 prvních příspěvků vždy kliknout na odkaz "novější"
a tak si můžete pohodlně pročíst celou historii této konference od
jejího začátku až k její současnosti. Kdykoliv můžete na jakýkoliv
příspěvek z historie reagovat a pomocí funkce "Odpovědět na příspěvek
č. ..." (která je vždy vpravo u každého příspěvku) vytvořit svoji
připomínku a poslat ji do konference.

Vstup do archivu je zaveden i z hlavní stránky: www.vcely.or.cz


Mějte se!


J. P. Baudiš

správa včelařské konference

www.vcely.or.cz

Jihlava, 25. dubna 2002 - čtvrtek
vcely-konference/=/or.cz

... amerika = vačšina sveta ( hm zaujimave )....


Langstrothův
nástavek a jeho varianty s rámky dlouhými 44,8 cm však používá většina
včelařského světa.


Vačšina vcelarov v Nemecku ma vcelstva vedene na Zanderovej miere t.j.
42x22cm a vytacacia linka na tuto mieru je pre optimal 42x17 pouzitelna.
Ked sa obzrieme po Europe tak ramik z dlzkou 45 cm prakticky nenajdeme.
Zato tu prevladaju dlzky ramikov od 35 po 42 cm. A ojazdene vyrobne
zariadenia / ak sa budu kupovat / tak urcite skor z Europy ako z Ameriky.

na cestě Německem potkám včelaře, který
končí a za pusu prodává linku na odvíčkování a vytáčení, když byla
postavena
na úplně jiný systém, než Československý "superoptimal"?

Drdí je statisticky.(Jak jsem stručně napsal) Tj.z výsledků zjištění ČSV o stavu počtu včelařů v závislosti na počtu chovaných včelstev.

Pane Hrdino, je mi líto vaší situace ve Vaši ZO.

>
> Vždyť např. jen pro rámek dlohý 39 cm se u nás nyní vyrábí asi 12 (!)
zcela
> odlišných typů úlů, všemi výrobci pochopitelně označované jako "moderní,
> pokrokový, ..." Na ktrerém z nich se shodneme?
>

Mě to nedá, musím něco napsat:

Já mám úly 39x24 po tátovi, ledacos se mi na jich nelíbí, ale zatím fungují.
Jsou na teplou stavbu, ve včelíně, mě to vyhovuje, protože méně trpí záda,
včely si asi nestěžují, za posledních 17 let mě uhynuly troje - vyloupený
oddělek a 2x se do úlu dostala myš, z celkem zimovaných 7 - 10 na stanovišti
650 mnm. Dodělávám si nástavky, ale jen na 9 rámků s okrajem na uchopení z
odpadového dřeva, váží asi 3 kg, půdorys mají jako Langstroth, lze je
uteplit pro zimování, tedy něco mezi tachovákem a konstrukcí Dr. Kamlera.
Včely mám v obci, kde má manželka matku a kam tedy stejně jezdíme. Včelky
mám pro radost a med pro sebe, příbuzné a známé. Je to i tradice rodiny.
Pokud zjistím, že to nezvládáme (já, švagr a jedna dcera), tak skončíme.
Podobně to dělá jistě mnoho jiných včelařů.

Rámek, případně jeho délka je něco jako motor a převodovka auta a úl pak
kastle. Pokud rámek vyhovuje, respektive není nevyhovující, používají ho
různé úly. Jen pro srovnání : jeden motor Fiat (598, 663, 848, 903 ccm) byl
v autech Fiat 600, 600D, 850, 850 Speciál, 850 Sport, 127, Uno, Seicento,
Autobianchi A111, Lancia Y10 a to jsem jich určitě několik zapoměl.

Teď se dostávám k jádru toho co jsem chtěl napsat. Prosím čtěte bez emocí.

Proč všichni zastánci 44,8 nejezdí s Fordem T, VW brouk, Ford Tarus, když to
jsou nerozšířenější auta na světě? Dobrá to jsem přehnal, proč všichni
nejezdí se Škodovkou, vždyť byla v minulých letech tak příkladně
"normalizována". Kdo nepochopil: Pro mne Tatra 603 a pro tebe co seženeš z
Boleslavi.

A kdo ještě nemá dost, ať vzpomene jak př. Boháč propagoval 39x17.

Ještě jednou prosím čtěte bez emocí.

Hodné včely a hodně medu přeje Vašek.

Tak nějak si představuji odpovědi odborníka. Věcné s argumenty a bez emocí. Jsem malovčelař, ale plnně souhlasím. Nemá cenu kolem sebe kopat. Nikdo malovčelaře neruší. Spíše naopak. Pravda je, že velkovčelaři si nesmí dovolit žádnou chybu, jak v chovu, tak i v léčení. Zkrachoval by. My si nějaký experiment dovolit můžeme. Já bych jim nezáviděl, ale v jistém smyslu obdivoval. Nakonec propagují včelaření a med více než my malovčelaři. Byl jsem se teď podívat na farmě u př. Kolomého a klobouk dolů. V takovém pořádku to nemám ani já s malým počtem včelstev.
Přiznám se k tomu bez urážení jiných a něčemu jsem se i přiučil.
S pozdravem Tonda.

Radku, řekl bych, že jsi se dost dobře neseznámil s programem PSNV (u nás i
jinde v Evropě).

Nikdo neříká, že angličtina je nejlepší jazyk na světě, nebo dokonce jediný
použitelný. Budu-li se ale chtít domluvit ve většině zemí světa a nestudovat
přitom všechny jazyky všech těch národů, budu se asi muset naučit anglicky a
ne nutit celý svět, aby se učil česky (přesto, že 99,9.... % lidí žijících v
ČR česky mluví a pro svoji komunikaci angličtinu vůbec nepotřebují).
Nechci-li nikam cestovat a se světem nijak komunikovat, může mi být
angličtina ukradená.

Podobně včelaři, kteří mají na zahradě pár úlů a nevadí jim, že většinu,
nebo dokonce veškeré zařízení si musí dělat doma na koleně, ať včelaří v čem
chtějí.

Mezi námi je ale řada, hlavně začínajících včelařů, z nichž někteří nemají
chuť "vše si dělat doma na koleně" a byli by rádi, kdyby vše bylo všude k
dostání a měji přitom jistotu, že vše bude na vše pasovat a sedět. K tomu je
ale potřeba se dohodnout na nějakých základních rozměrech horní loučky a
půdorysu nástavku.

Já vím, že např. u nás a na Slovensku rozšířený Optimal je super úl, ale
jaká je jeho hodnota ve chvíli, kdy na cestě Německem potkám včelaře, který
končí a za pusu prodává linku na odvíčkování a vytáčení, když byla postavena
na úplně jiný systém, než Československý "superoptimal"?

Kdo ovšem nepočítá, že by kupoval, či prodával odvíčkovací a vytáčecí linky,
nástavky, kočovná zařízení, ... , komu je jedno, jestli se jeho úly a
příslušenství budou všude vyrábět po celou dobu jeho včelaření, ať si
včelaří v čem chce a nikdo mu do toho nemůže mluvit, kromě veterinářů.

Tvé srovnání s tzv. "Jednotným úlem" 37 x 30 je nepoužitelné. Tehdy šlo
přece o zavádění zcela nového systému, který nikdo nikde neměl. Langstrothův
nástavek a jeho varianty s rámky dlouhými 44,8 cm však používá většina
včelařského světa. V žádném případě se tedy nejedná o následování
sjednocovacího procesu z 60. let, ale o proces zcela opačný: od systémů méně
rozšířených k těm nejrozšířenějším!

Je hezké, když např. Dr. Kamler prohlásí, že sjednocování v rámci ČR si
vystačí s již zavedenými systémy. Jenže k tomuto "A" by měl také říct taky
"B" a to na jakém systému se dohodnem.

Vždyť např. jen pro rámek dlohý 39 cm se u nás nyní vyrábí asi 12 (!) zcela
odlišných typů úlů, všemi výrobci pochopitelně označované jako "moderní,
pokrokový, ..." Na ktrerém z nich se shodneme?

Vše dobré,

vojta





> Normalne bych se k teto otazce ani nevyjadroval, mam ji pro sebe
vyresenou, ale kdyz pise Vojta o roztristenosti mer apod. tak proc se
snazi prosazovat zase dalsi rozmer, kdyz tu uz jenom dva mame.
Sam Kamler uci, ze na mire 39 a 42 se da dobre vcelarit, pan Zeleny,
ktery je jednim z propagatoru 44.8 nam vcera sam rikal, ze je to
jedno jestli 44.8 nebo 39, tak proc vyvíjite takove usili? Nedokazete
si priznat, ze jste nasledovali sve predchudce, kteri neuspesne
prosazovali 37*30?
Z cele nasi tridy budoucich ucitelu vcelarstvi, kteri se mnou studuji
nyni Nasavrky je snad pouze jeden, ktery je natolik zvedavy, ze ho
tato zvedavost mozna premuze a jak sam rika mozna zkusi 44.8.
Stale si myslite, ze se Vam podari presvedcit jako jedny z prvnich
nas, kteri by sirili propagandu dale, budouci ucitele vcelarstvi,
kteri jiz dnes vcelarime s 10-150 vcelstvy a mame i sve zkusenosti a
chceme sice pokusnicit, ale po strance cost benefitu i prospechu pro
vcely jsme spokojeni s 39 a 42? Pokud jde o pudorys naopak neni
problem pri koupi apod. rychle adaptovat 39 a 42 vzajemne, ale 44.8
je uz proste moc jina, tak budme realiste.
I kdyby se prosazeni Vasi myslenky podarilo a dusledne bylo v
realnych podminkach prosazovano, bude trvat minimalne 30 let, nez
dojdeme k alespon soucasnemu stavu, kdy mezi 39 a 42 neni problem
kombinace a prevodu vcelstev a ostatni pr. almarky a jine dozili.
Mimo pritele Zeleneho jsme cela trida navstivili Polsko a tam by se
meli vsichni novatori dojet podivat. Pro vsechny se pokusim par
infomaci napsat, kdyz daleko kompetentnejsi osoby nemaji cas a
koneckoncu uz jim ani nikdo nechce verit, ale pasieky (vcelnice bez
kocovani) se 70-150 vcelstvy a vynosy mezi 30-40 kg na vcelstvo v
500m nad morem jsme videli. Na otazku Jak muzou tak slaboucka (v
nasich ocich) vcelstva dat takovy vynos odpovidaji Nam netreba much
(vcel)ale mied (med)...
Zatim se mejte, at nam to lita
Radek Hubac
Hradec Kralove
0723/028 601

______________________________________________________________________
Reklama:
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

Zdá se, že se tento nápad neujal, což je podle mého názoru škoda.
Navrhoval bych zveřejnit některé méně choulostivé informace (například jméno
a adresu/oblast) přímo na www stránkách této konference. To by mělo být
samozřejmě dobrovolné, pokud se toho někdo ujme a napíše, kam mám tyto
informace poslat, rád to udělám, i kdyby nás mělo být jen několik.

Michal Pol


----- Original Message -----
From: jkala <pepa.kala/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 22, 2002 12:02 AM
Subject: Re: Návrh - kontakty


> Jose,
> nápad je to hezký a rád se připojuji, ale stačí jedna či dvě nedobré
> zkušenosti ( anonymita internetu má i své negativní stránky) a proto údaje
> omezím na:
> Včelstva mám kousek na jih od Plzně
> a v jihozápadním cípu okresu Příbram.
> Je mi 50 let, včelařím v nástavkách 11 rámků 39x24 ( celkem 6 včelstev),
7
> tachováků
> a na druhém stanovišti mám i 2 úly čejkova systému.
> Amatérské ( nekomerční ) včelaření mám jako významnou náplň svého volného
> času.
> Není co tajit a zač se stydět.
> Díky konferenci jsem časem získal několik dobrých přátel s nimiž se občas
i
> osobně stýkám. Proto databázi v podobě adresáře mého Outlooku také
považuji
> pouze za první krok k možným přátelstvím dalším.
> Josef Kala
> pepa.kala/=/volny.cz
>
>
> ----- Original Message -----
> From: Josef Šamalík <josef.samalik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, April 21, 2002 8:49 PM
> Subject: Návrh - kontakty
>
>
> > Ahoj pratele!
> >
> > Kazdy se pri vstupu do konference sice predstavuje, ale ... Mozna by
> > prospelo, kdybychom o sobe vedeli malinko vice. Treba bych zjistil, ze
> > pritel z konference bydli pouhych par kilometru od mne a neni nic
lepsiho,
> > nez videt jeho provoz "life" a o vcelickach si pokecat u kafe. Nebo
> zjistim,
> > ze v miste letosni dovolene bydli kolega vcelar, jehoz nazory me zaujaly
a
> > pozadam o navstevu. Proto mam takovy navrh:
> > Co kdybychom nekomu (rad se toho ujmu i sam) zaslali sve udaje, ktere
jsme
> > ochotni zverejnit, napr. bydliste, telefon a typ ulu ve kterych
vcelarim,
> > toto zpracovat napr v excelu a zucastnenym rozeslat??
> >
> > Mejte se jen a jen prima a at nam to bzuci !! :))
> > Jose
> >
> >
> >
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 3.4.2002
>

> Když už jste to tak načal Zajímalo by mne kolik je vlastně účastníků na
> konferenci. Jsou tam stále stejná jména

> Pepan

Omlouvám se za zpožděnou odpověď (byl jsem pár dnů na cestách).

V mailing-listu konference je nyní 224 adres. Odhaduji, že ještě asi
stovka lidí se (většinou pasivně) účastní konference přes web.


Zdravím všechny

J. P. Baudiš

> Dobry den,
> poradte mi prasim Vas nekdo,
> jakym zpusobem se mohu odhlasit
> z teto konference.

> Dekuji
> M.


>> Zkus adresu http://www.vcely.or.cz/formular.htm
>
>
>> Zdeněk Čejka


Protože se to samoobslužně asi nějak nepovedlo, tak jsem adresu

m.dol/=/email.cz

vymazal z mailing-listu konference ručně...


J. P. Baudiš

Kružpánek bot. Buxus roste velmi pomalu 15 cm za rok

Pepan

----- Original Message -----
From: "Martin Hromádko" <martin.mh/=/wo.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 22, 2002 6:41 PM
Subject: Re: Živý plot


> Pro vcely je dobry pamelnik, ale neni stale zeleny. Kvete asi od cervna do
> podzimu, vcelami je hojne navstevovany a na podzim tvori takove bile
plody -
> kulicky. Jako deti jsme s tim po sobe hazely pred skolou.
> Stale zeleny je kruspat - ale nevim jestli je to spravny botanicky nazev.
Je
> stale zeleny, casto roste na hrbitovech a kvete z jara asi tak brezen -
> duben. Vcely na to take letaji ale ne zase tak intezivne.
>
> Martin Hromadko
> Uhreticka Lhota
>
> ----- Original Message -----
> From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 22, 2002 8:23 AM
> Subject: Živý plot
>
>
> Prosím o radu, jakou rostlinu mám zvolit jako živý plot před úly (4 m),
aby
> byl rychle rostoucí a (případně - nemusí) i pro včely přínosný. Ideální by
> byl i stále zelený, ale taková kombinace snad ani není.
> Tuším, že tato debata tady už byla, ale nemůžu to nikde najít. Existuje
také
> stránka, kde je databáze dřevin pro včely
> (http://mujweb.cz/www/honbadrevin/), ale tam je to jen latinsky a to je na
> mně moc ...
>
>
> Zdeněk Čejka
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Omlouvám se všem.
Poslední příspěvek byl určen panu Lněničkovi jako soukromý dopis.
Nereagujte na něj prosím.

Arnošt Hrdina

Nezlobte se na mě pane Lněnička, ale nesouhlasím s vámi.
Není to první případ, kdy jsou malovčalaři napadáni . A to co píšete prostě
argumenty nejsou.

Je to naprosto stejné tvrzení, že všichni roomové jsou zloději, tak se jich
zbavme!

Pokud se budeme bavit o jednotlivcích a jednotlivých problémech tak jsem
ochotný s vámi diskutovat,
ale tyhle totální výroky odmítám.
Myslím, že i sám svaz potřebuje odborníky různého druhu a když budete samí
velkovčelaři,
tak si naděláte jiné problémy.

Nepopírám nic z toho , co jste napsal , ale bavme se o jednotlivostech .

Na každý váš výrok mám protiargument. Ale to nic neřeší. Co kdyby se všichni
ti kritici malovčelařů
zamysleli nad tím kde je skutečný důvod, že jsou někteří malovčelaři
bordeláři.
Možná bychm se dopídili k tomu, že jsou bordeláři někteří funkcionáři (pokud
bych bral malovčelaře ze svazu).
To co píšu jsem si nevycucal z prstu ale má už několik let zkušeností.
Když funkcionáři dva roky ztrácejí moji adresu a diví se když se je měsíc
pokouším sehnat na telefonu,
že mi nesdělili že je schůze, že se vydává léčivo. Kdybych to nechal na nich
tam mám letos po včelstvech.
Většinou jsou to velkovčelaři a daloby se říct středovčelaři.

Už chápu ten argument: Velkovčelaři jsou ve svazu ti podstatní, tak se
dovědějí vše předem, protože
jsou ve vedení (většinou - aspoň naší organizaci to tak je) . Těm ostatním
se to řekne později,
pozdě nebo vůbec ne a pak se prohlásí za bordeláře.
Pokud se nedostanu k informacím (a Včelařství taky občas na něco zapomene ),
tak jsem dost bezmocný.
Nedokážete si představit co mi dalo práce, když jsem zdědil včelín po
tátovi, abych vůbec zjistil,
jak to ve svazu chodí. Důvěrník mi poradil ať si je odvezu do Brna. To jsem
o tom houby věděl a o dvě vesnice
vedle byl mor a u nás ochranné pásmo. Až jsem začal studovat z různých
matteriálů a starých knížek,
a během pár měsíců prošel kupu Včelařství tak mi bylo jasné jaký by byl
průšvih.
První rok jsem neměl v měli ani broučka, protože jsem matky trouba
zaklíckoval. Pak mi zkušení řekli,
že se to nedělá. Bude kdokoli z vás velkovčelařů matky klíckovat? To by
nikdy v životě při 300 nezvláldi.
Neříkám, že s tím pokračuju ... ale patřím mezi bordeláře.

Jsem snad já bordelář, když jsem vytelefonovával kde je Gabon načež mi bylo
sděleno, že jsem vypadl ze seznamu
a že pro mě není? Jsem snad já bordelář, že jsem na schůzi zdravotníka žádal
o Varidol a protože ho pro mě neměl,
tak mi slíbil že se v týdnu staví. A měsíc jsem ho neviděl. Za měsíc jsem mu
volal a divil se kdo jsem.
Takže jsem jim navrhnul, že jim udělám databázi členů,
Velkovčelaři ho pochopitelně měli v předstihu, protože jeden je zdravotník a
druhý je taky nějaký dohližitel. Co je jim
po malovčelařích...To jsou přece Bordeláři!
Bohužel se k léčivu jinak než přes svaz nedostanu. Mám si snad kupovat
léčivo za vlastní abych neměl toho Černého
Petra, když svaz na to od státu inkasuje peníze?
Takže když máte tolik bordelářů ve své organizaci ... no nevím jestli se mám
ptát dál.
Zameťte si před vlastním prahem a kritizujte na pravém místě.

Osobně si myslím, že malovčelaře neodstraníte, ani kdybyste se rozkrájeli.
Takže myslím rozumnější než zášť
a rozdmichávání antagonismu by bylo se zamyslet nad tím jak pomoct, aby byla
nějaká osvěta. A je rozmnější
když vím že někdo něco dělá tak, že by byl problém, tak mu to minimálně
rozumně vysvětlit. Nebo vymyslet
školení nebo něco podobného. A hlavně je neodstřihávejte od informací.
Řežete si svoji vlastní větev.
Předloni jsem zřejmě náhodou dostal na schůzi (ani se tam o tom moc
nešířili) teták, že městský výbor svazu pořádá
přednášky pro včelaře. Je to jiná základní organizace. Takže jsem na pár byl
a byly velice dobré. Mimo jiné jsem poznal
pana Ing.Ptáčka a jiné lidi, kterých si moc vážím ikdyž se tady na
konferenci dozvídám o jejich názorech leccos.
Letos jsem ale pár měsíců pátral marně než jsem zjistil kdy jsou termíny
přednášek. Většinou se to ke mě doneslo po.
Tak mi řekněte kde to vázne. Vím že byl celý cyklus ale ke mě se donesly jen
dva termíny a to až vo výzvě mi volal osobně
pan Přleský. Ják je možné, že se to nedostalo na spádové organizace. Platí
to svaz? Pokud ne, tak proč něco takového nepořádá.
Ono je pak jendoduché nadávat do bordelářů. Odkud se člověk má včas dovědět
změnu zákovů. Ještě že mám internet.
Ale co ti ostatní?
Já mám snahu nebýt bordelář, ale prostě to je boj s větrnými mlýny.
Myslím,že ty problémy ze svazu vidíte moc shora.
Chce to jít taky mezi lidi.

Já vím , že to je záslužná a náročná práce. Taky jsem dělal bezplatného
funkcionáře zamlada. Nikdo to nikdy neocení
a vždycky je středem kritiky. Ale o to mi nejde. Nakonec jsem si to zařídil
a poléčil. Ale vadí mi, že mě někdo strká
mezi bordeláře.
Nezobte se ale v tom případě se budu bránit.

Jak korespodují tyto výroky s tím, že je, alespoň podle posledního
včelařství, nutno zvýšit počet
včelstev, včelařů a nových mladých včelařů. To budou jen ti co vyprodukují
Nasavrky?
Nebo těch pár z vysokých škol? Jak vzniknou ti ostatní velkovčelaři?

Kdybych byl ten, co nad tím mávne rukou a nechce se přičinit o zlepšení,
tak se o tom s váma nebudu vůbec bavit.

Pokud jsou prováděny veterinární kontroly tak jak uvádíte. Tak proč se o tom
vůbec bavíme. Snad mají prostředky,
aby pokud najdou šlendrián zakročili. Nakonec pokud jsem nový veterinární
zákon četl, tak se týká i genetiky.

Řešte probém a neobviňujte bez důkazů!

Já pocházím z vesnice a nepamatuju si, že by některý z pantátů měl vůbec kdy
čas dělat
nějaké genetické experimenty.
Nevím možná důchodci můžou experimentovat. Já na to nemám čas. Já beru
matečníky z rozchovů.

Ale pamatuju si, že Afrikánky do Jižní Ameriky nezavlekli malovčelaři. Ale
mamon a byznys.
A to není doména malovčelařů. Já osobně nevidím důvod, proč by malovčelař
investoval nemalé prostředky
a geneticky experimentoval.
Když někdo spáchá nějaký zločin, tak se kriminalista v první fázi ptá pro
motivu.

Jen k adrese Byla prostě z ČSV takže jsem odpověď adresoval ČSV. A teď mě
mrzí, že se tato odpověď
ČSV nedostane. D8d bych aby se situace Zákl oganizasí změnila. Byl jsem ve
dvou a všude je to podobné.
Tím neříkám, že je to stejné v té vaší.

Já jsem ochotný pro svaz dělat co je mým oborem. A to je informatika.
Databáze, selekty, údržba dat a to i internet
a dynamické HTML.
Takže v tom vám pomoci můžu. Jinak mi moc času nezbývá. Dokážu si představit
spoustu věcí, kterými by se dalo přispět.
Pokud bude bude ochota, tak si určitě napíšeme další.

Nezlobte se za tak ostrý tón - ale nezdá se mi to být fér.
Tuto polemiku jsem začal nikoli na váš mail, ale na příspěvek pana Pazdery.
Vy jste byl jen další, kdo si naběhnul.
Neříkám že nejste dobrý odborník. Vaše příspěvky ve včelařství čtu rád. Ale
tomle s vámi musím hrubě nesouhlasit.


Hezky večer.

Arnošt Hrdina

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 24, 2002 4:58 PM
Subject: RE: Zruení dotací


Musím podotknout několik věcí:

1. Názor, který jsem do diskuse poslal je můj soukromým, ověřený prací
nákazového referenta ZO ČSV a ne názor ÚV ČSV.

2. Tuto diskusi nevyvolal Český svaz včelařů, který nemá s pí Fraňkovou
nic společného (až na to že je bývalou zaměstnankyní Včelařské prodejny
a bistra). Takže nevím, kdo zpracování této studie zadal a jak ji hodlá
směřovat.

Naopak bych požádal ty, kteří k tomuto problému příspívali a neposílali
příspěvek přes diskusní skupinu, aby své příspěvky poslali k veřejné
diskusi do skupiny.

> Zkuste to statisticky a procentuálně a ne vyhlašováním úsudků

Když budu uvažovat 1 procento "bordelářů" a "genetických pokusníků" u
různých skupin včelařů, tak u včelařů do 30 včelstev jich mám asi 5000
nad 30 včelstev 25 a když vezmu včelařů nad 100 včelstev tak 1 a půl.

> ... To co tu prohlašujete je prostě diskriminace.

Kdo je diskriminován mým názorem a jak ?

Pokud není
> zákon, že například na včelaření musí mít zkoušky atd, tak je
> to pouze omezování osobní svobody jedné skupiny lidí.

Čím ?

> prováděny veterinární
> kontroly jak u jedněch tak u druhých. I v rámci platných
> zákonů.

A nejsou snad ?

> Takových logických důvodů pro to, aby soused nemohl
> třeba podnikat, protože vám se to nelíbí a je vám to
> nebezpečné protože váš pes ho nemá rád by se našlo. Ale
> prohlašovat, že každý malovčelař je nebezpečný ... to trošku zavání .
>
To jsem neřekl, za ostatní diskutující nemluvím.

> Jestli někdo nedělá to co má a je někomu nebezpečný, tak to
> není otázka téhle diskuze.
>
Je. Je potřeba abychom všichni působili na své okolí, třeba jenom
příkladem, nebo co komukoliv brání zapojit se aktivně do práce
organizačních složek svazu - třeba jenom dělat místního důvěrníka nebo
nákazového referenta, což jsou ostatně dvě nejnevděčnější a nejpracnější
funkce ?

> A o to víc mě překvapuje, že to prohlašuje zástupce svazu
> včelařů. Takže by mě zajímalo,jaké je k tomuto oficiání
> stanovisko svazu.

K čemu, k dotacím? Ty jsou pro všechny včelaře stejné. Příspěvky také. A
pokud je mi známo, tak není uvažováno o žádné změně.

> Myslím že platím stejné příspěvky a
> očekávám dle stanov, že se svaz bude podle stanov chovat a
> vyjadřovat se veřejně v jejich souladu. Míní snad svaz měřit
> podle metru jedni rovní a druzí rovnější. To jen abych na
> podzim věděl při placení příspěvků.

Nemíni a nikdy tak nedělal a věřím že nebude.
>
> To nedokazuje, že velkovčelaři tento výběr dělají. Znám jich
> spousty, kteří se mi snaží prodat matky a přitom když se jich
> zeptám na linii, tak řeknou "moje".

A předpokládáte, že pokud se někdo věnuje výběru a šlechtění matek přes
40 let jako někteří z chovatelů nemá tu linii "jeho"?
>
> To co tu říkáte je jen vyzdvihování soukromých zájmů.
> Pokud vím, tak ani výzkumníci nejsou v soukromí nějací extra
> velkovčelaři.

Pokud by byli, tak by neměli čas na výzkum. Ostatně nikdo v ČR není
velkovčelařem. O takovém by se dalo uvažovat u počtu přes 1000 včelstev.
Když byly dělány propočty na uživení se chovem včel, tak to vycházelo na
650 včelstev.


> Pokud vím tak jsou na podporu podnikání trochu jiné fondy,
> než ze kterých se platí dotace pro včelaře. Takže nevím z
> jakého tytulu se snaží svaz malovčelaře vymítit .... doufám
> že se k tomu zodpovědný pracovník vyjádří.
>
Řekněte mi jak se je snaží svaz vymítit? Jmenujte jediný konkrétní
případ. Velice by mě zajímal a pravděpodobně celou včelařskou veřejnost.


> To že by si malovčelař přivezl ze zámoří matku a
> bastardizoval okolí, to jste myslel vážně, nebo to je žert1?

To jsem myslel naprosto vážně. Stačí se podívat na situaci v Rakousku,
kde se takovéto suvenýry projevily tím, že došlo během 10 - 15 let k
výraznému zhoršení doprovodných vlastností včel a je velký problém
sehnat čistou kraňku. Trubci létají na shromaždiště až z okhruhu 6 km.
Pokud jste se díval na velmi poučný film o afrikanizovaných včelách
(také vznikly pokusy s dovozem vynikajících matek z JAR, které se
pokřížily s vlaškami), tak stačilo 15 dovezených matek a 40 let a
aagresivní kříženci postupili ze stanice Rio Claro v Brazílii až pomalu
ke kanadským hranicím.

> Už ho vidím. Prosím vás, jakou to má logiku. U velkovčelaře
> si to naopak dovedu představit živě. A z toho bych já osobně
> strach měl.
>
Já taky, jedna dvě matky v kapse v klícce ze zájezdu do Itálie nebo
nákupu a návštěvy polských včelařů, kteří chovají křížence buckfastů a
vlašky. U velkovčelaře bych ten strach neměl. Většinou si chovají matky
sami, nebo je kupují od osvědčených dodavatelů, těžko si mohou dovolit
riskovat s rojivostí, agresivitou, rozbíhavostí a jinými doprovodnými
vlastnostmi kříženců nebo matkami nepřizůsobenými na jejich podmínky.

> My jsme vůbec hodně závistivý národ. Hlavně že já má. Ostatní
> ať radši nemají.

Souhlasím, mohu uvést příklad jedné včelařské farmy, kterou nebudu
jmenovat, která má i výrobu mezistěn a jeden čas je na udání od
zákazníků navštěvovali hygienici a
vetrináři 1 až dvakrát měsíčně.

Lněnička

Ahoj,
nejrychleji ji seženeš na transfůzní stanici! Není to žert. Používám ji
takto již druhým rokem!
Bohouš Horák

----- Original Message -----
From: "Jan Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 24, 2002 12:44 PM
Subject: Hydraulická úlová váha


> Prosím, nevíte někdo kde se dá sehnat náhradní
> sáček s kapilárou do hydraulické úlové váhy?
> Děkuji Jindra
>

Musím podotknout několik věcí:

1. Názor, který jsem do diskuse poslal je můj soukromým, ověřený prací
nákazového referenta ZO ČSV a ne názor ÚV ČSV.

2. Tuto diskusi nevyvolal Český svaz včelařů, který nemá s pí Fraňkovou
nic společného (až na to že je bývalou zaměstnankyní Včelařské prodejny
a bistra). Takže nevím, kdo zpracování této studie zadal a jak ji hodlá
směřovat.

Naopak bych požádal ty, kteří k tomuto problému příspívali a neposílali
příspěvek přes diskusní skupinu, aby své příspěvky poslali k veřejné
diskusi do skupiny.

> Zkuste to statisticky a procentuálně a ne vyhlašováním úsudků

Když budu uvažovat 1 procento "bordelářů" a "genetických pokusníků" u
různých skupin včelařů, tak u včelařů do 30 včelstev jich mám asi 5000
nad 30 včelstev 25 a když vezmu včelařů nad 100 včelstev tak 1 a půl.

> ... To co tu prohlašujete je prostě diskriminace.

Kdo je diskriminován mým názorem a jak ?

Pokud není
> zákon, že například na včelaření musí mít zkoušky atd, tak je
> to pouze omezování osobní svobody jedné skupiny lidí.

Čím ?

> prováděny veterinární
> kontroly jak u jedněch tak u druhých. I v rámci platných
> zákonů.

A nejsou snad ?

> Takových logických důvodů pro to, aby soused nemohl
> třeba podnikat, protože vám se to nelíbí a je vám to
> nebezpečné protože váš pes ho nemá rád by se našlo. Ale
> prohlašovat, že každý malovčelař je nebezpečný ... to trošku zavání .
>
To jsem neřekl, za ostatní diskutující nemluvím.

> Jestli někdo nedělá to co má a je někomu nebezpečný, tak to
> není otázka téhle diskuze.
>
Je. Je potřeba abychom všichni působili na své okolí, třeba jenom
příkladem, nebo co komukoliv brání zapojit se aktivně do práce
organizačních složek svazu - třeba jenom dělat místního důvěrníka nebo
nákazového referenta, což jsou ostatně dvě nejnevděčnější a nejpracnější
funkce ?

> A o to víc mě překvapuje, že to prohlašuje zástupce svazu
> včelařů. Takže by mě zajímalo,jaké je k tomuto oficiání
> stanovisko svazu.

K čemu, k dotacím? Ty jsou pro všechny včelaře stejné. Příspěvky také. A
pokud je mi známo, tak není uvažováno o žádné změně.

> Myslím že platím stejné příspěvky a
> očekávám dle stanov, že se svaz bude podle stanov chovat a
> vyjadřovat se veřejně v jejich souladu. Míní snad svaz měřit
> podle metru jedni rovní a druzí rovnější. To jen abych na
> podzim věděl při placení příspěvků.

Nemíni a nikdy tak nedělal a věřím že nebude.
>
> To nedokazuje, že velkovčelaři tento výběr dělají. Znám jich
> spousty, kteří se mi snaží prodat matky a přitom když se jich
> zeptám na linii, tak řeknou "moje".

A předpokládáte, že pokud se někdo věnuje výběru a šlechtění matek přes
40 let jako někteří z chovatelů nemá tu linii "jeho"?
>
> To co tu říkáte je jen vyzdvihování soukromých zájmů.
> Pokud vím, tak ani výzkumníci nejsou v soukromí nějací extra
> velkovčelaři.

Pokud by byli, tak by neměli čas na výzkum. Ostatně nikdo v ČR není
velkovčelařem. O takovém by se dalo uvažovat u počtu přes 1000 včelstev.
Když byly dělány propočty na uživení se chovem včel, tak to vycházelo na
650 včelstev.


> Pokud vím tak jsou na podporu podnikání trochu jiné fondy,
> než ze kterých se platí dotace pro včelaře. Takže nevím z
> jakého tytulu se snaží svaz malovčelaře vymítit .... doufám
> že se k tomu zodpovědný pracovník vyjádří.
>
Řekněte mi jak se je snaží svaz vymítit? Jmenujte jediný konkrétní
případ. Velice by mě zajímal a pravděpodobně celou včelařskou veřejnost.


> To že by si malovčelař přivezl ze zámoří matku a
> bastardizoval okolí, to jste myslel vážně, nebo to je žert1?

To jsem myslel naprosto vážně. Stačí se podívat na situaci v Rakousku,
kde se takovéto suvenýry projevily tím, že došlo během 10 - 15 let k
výraznému zhoršení doprovodných vlastností včel a je velký problém
sehnat čistou kraňku. Trubci létají na shromaždiště až z okhruhu 6 km.
Pokud jste se díval na velmi poučný film o afrikanizovaných včelách
(také vznikly pokusy s dovozem vynikajících matek z JAR, které se
pokřížily s vlaškami), tak stačilo 15 dovezených matek a 40 let a
aagresivní kříženci postupili ze stanice Rio Claro v Brazílii až pomalu
ke kanadským hranicím.

> Už ho vidím. Prosím vás, jakou to má logiku. U velkovčelaře
> si to naopak dovedu představit živě. A z toho bych já osobně
> strach měl.
>
Já taky, jedna dvě matky v kapse v klícce ze zájezdu do Itálie nebo
nákupu a návštěvy polských včelařů, kteří chovají křížence buckfastů a
vlašky. U velkovčelaře bych ten strach neměl. Většinou si chovají matky
sami, nebo je kupují od osvědčených dodavatelů, těžko si mohou dovolit
riskovat s rojivostí, agresivitou, rozbíhavostí a jinými doprovodnými
vlastnostmi kříženců nebo matkami nepřizůsobenými na jejich podmínky.

> My jsme vůbec hodně závistivý národ. Hlavně že já má. Ostatní
> ať radši nemají.

Souhlasím, mohu uvést příklad jedné včelařské farmy, kterou nebudu
jmenovat, která má i výrobu mezistěn a jeden čas je na udání od
zákazníků navštěvovali hygienici a
vetrináři 1 až dvakrát měsíčně.

Lněnička

Nezlob se na mě, ale já vracím co mi přišlo.
Pokud tluče někdo do mě, tak musí očekávat že se mu může něco vráti.

Nepočítal jsem, že budete tiše jako beránci. Ale za tím co jsem napsal si
stojím.
Ale občas vám tu vaši nafoukanost musí někdo vráti.
Vždyť právě o tom mluvím a to mě právy dost hodně podebralo,
ten útok na jednu skupinu, když jsou všichni stejní.

Možná to psal jako osobní názor, ale nikde to není napsané a v adrese emailu
CSV je.

Nepočítám se mezi nějaké extra včelaře, ale co musím jsem nastudoval a dalo
to dost času a úsili,
povinnosti si plním, ve svazu nemusím být a jsem a nakonec mi někdo řekne že
jsem nebezpečný
a ničím velkovčelaře. Zatím mi nikdo spolehleivě nevysvetlil, kromě spousty
blábolů, které platí obousranně, čím!
Tím , že nemám tolik peněz abych nakoupil 300 úlů?
No nezlob se na mě ale to mě vytočit dokáže.

Zameťme si včichni před vlastním prahem.

Arnošt Hrdina

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 24, 2002 3:38 PM
Subject: Antwort: Re: Zruení dotací



Arnošte, pročo tolko žlče ...?

Pan Lnenička sa podpisal svojim menom, nie menom zvazu ... a myslim si ze
na sukromny nazor ma kazdy pravo ...


P.S. Osobne sa domnievam, ze nezdrave experimetovanie ako z biologickým
materiálom, tak aj z liecivami sa najde u oboch skupin. U velkovcelarov je
vsak predpoklad, ze ich bude menej, pretoze ich vcely zivia a maju v nich
svoj kapital. Farma s 300 vcelstvami a potrebnym zariadenim je dnes aj
medzi bratmi 600 - 800 tis. investicia.

Matej

Příteli to je demagogie ...

Jsou drobní a drobní jako velko a velko.

Zkuste to statisticky a procentuálně a ne vyhlašováním úsudků ...
To co tu prohlašujete je prostě diskriminace.
Pokud není zákon, že například na včelaření musí mít zkoušky atd, tak je to
pouze omezování osobní svobody jedné skupiny lidí.
Jsem pro to, aby v zájmu spravedlnosti byly prováděny veterinární kontroly
jak u jedněch tak u druhých. I v rámci platných zákonů.
Takových logických důvodů pro to, aby soused nemohl třeba podnikat, protože
vám se to nelíbí
a je vám to nebezpečné protože váš pes ho nemá rád by se našlo.
Ale prohlašovat, že každý malovčelař je nebezpečný ... to trošku zavání .

Jestli někdo nedělá to co má a je někomu nebezpečný, tak to není otázka
téhle diskuze.

A o to víc mě překvapuje, že to prohlašuje zástupce svazu včelařů. Takže by
mě zajímalo,jaké je k tomuto oficiání stanovisko svazu.
Myslím že platím stejné příspěvky a očekávám dle stanov, že se svaz bude
podle stanov chovat a vyjadřovat se veřejně v jejich souladu.
Míní snad svaz měřit podle metru jedni rovní a druzí rovnější. To jen abych
na podzim věděl při placení příspěvků.

To nedokazuje, že velkovčelaři tento výběr dělají. Znám jich spousty, kteří
se mi snaží prodat matky
a přitom když se jich zeptám na linii, tak řeknou "moje".

To co tu říkáte je jen vyzdvihování soukromých zájmů.
Pokud vím, tak ani výzkumníci nejsou v soukromí nějací extra velkovčelaři.

Pokud vím tak jsou na podporu podnikání trochu jiné fondy, než ze kterých
se
platí dotace pro včelaře.
Takže nevím z jakého tytulu se snaží svaz malovčelaře vymítit .... doufám
že se k tomu zodpovědný pracovník vyjádří.

To že by si malovčelař přivezl ze zámoří matku a bastardizoval okolí, to
jste myslel vážně, nebo to je žert?
Už ho vidím. Prosím vás, jakou to má logiku. U velkovčelaře si to naopak
dovedu představit živě.
A z toho bych já osobně strach měl.

My jsme vůbec hodně závistivý národ. Hlavně že já má. Ostatní ať radši
nemají.

Arnošt Hrdina

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 24, 2002 2:42 PM
Subject: RE: Zruení dotací


Třeba tím, že nevěnují patřičnou pozornost nemocem, nebo si přivezou
velmi výkonné matky z dovolené např. ve středomoří a pomůžou tím k
bastardizaci celého okolí a podobně.

Lněnička

Arnošte, pročo tolko žlče ...?

Pan Lnenička sa podpisal svojim menom, nie menom zvazu ... a myslim si ze
na sukromny nazor ma kazdy pravo ...


P.S. Osobne sa domnievam, ze nezdrave experimetovanie ako z biologickým
materiálom, tak aj z liecivami sa najde u oboch skupin. U velkovcelarov je
vsak predpoklad, ze ich bude menej, pretoze ich vcely zivia a maju v nich
svoj kapital. Farma s 300 vcelstvami a potrebnym zariadenim je dnes aj
medzi bratmi 600 - 800 tis. investicia.

Matej

Příteli to je demagogie ...

Jsou drobní a drobní jako velko a velko.

Zkuste to statisticky a procentuálně a ne vyhlašováním úsudků ...
To co tu prohlašujete je prostě diskriminace.
Pokud není zákon, že například na včelaření musí mít zkoušky atd, tak je to
pouze omezování osobní svobody jedné skupiny lidí.
Jsem pro to, aby v zájmu spravedlnosti byly prováděny veterinární kontroly
jak u jedněch tak u druhých. I v rámci platných zákonů.
Takových logických důvodů pro to, aby soused nemohl třeba podnikat, protože
vám se to nelíbí
a je vám to nebezpečné protože váš pes ho nemá rád by se našlo.
Ale prohlašovat, že každý malovčelař je nebezpečný ... to trošku zavání .

Jestli někdo nedělá to co má a je někomu nebezpečný, tak to není otázka
téhle diskuze.

A o to víc mě překvapuje, že to prohlašuje zástupce svazu včelařů. Takže by
mě zajímalo,jaké je k tomuto oficiání stanovisko svazu.
Myslím že platím stejné příspěvky a očekávám dle stanov, že se svaz bude
podle stanov chovat a vyjadřovat se veřejně v jejich souladu.
Míní snad svaz měřit podle metru jedni rovní a druzí rovnější. To jen abych
na podzim věděl při placení příspěvků.

To nedokazuje, že velkovčelaři tento výběr dělají. Znám jich spousty, kteří
se mi snaží prodat matky
a přitom když se jich zeptám na linii, tak řeknou "moje".

To co tu říkáte je jen vyzdvihování soukromých zájmů.
Pokud vím, tak ani výzkumníci nejsou v soukromí nějací extra velkovčelaři.

Pokud vím tak jsou na podporu podnikání trochu jiné fondy, než ze kterých
se
platí dotace pro včelaře.
Takže nevím z jakého tytulu se snaží svaz malovčelaře vymítit .... doufám
že se k tomu zodpovědný pracovník vyjádří.

To že by si malovčelař přivezl ze zámoří matku a bastardizoval okolí, to
jste myslel vážně, nebo to je žert?
Už ho vidím. Prosím vás, jakou to má logiku. U velkovčelaře si to naopak
dovedu představit živě.
A z toho bych já osobně strach měl.

My jsme vůbec hodně závistivý národ. Hlavně že já má. Ostatní ať radši
nemají.

Arnošt Hrdina

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 24, 2002 2:42 PM
Subject: RE: Zruení dotací


Třeba tím, že nevěnují patřičnou pozornost nemocem, nebo si přivezou
velmi výkonné matky z dovolené např. ve středomoří a pomůžou tím k
bastardizaci celého okolí a podobně.

Lněnička

Příteli to je demagogie ...

Jsou drobní a drobní jako velko a velko.

Zkuste to statisticky a procentuálně a ne vyhlašováním úsudků ...
To co tu prohlašujete je prostě diskriminace.
Pokud není zákon, že například na včelaření musí mít zkoušky atd, tak je to
pouze omezování osobní svobody jedné skupiny lidí.
Jsem pro to, aby v zájmu spravedlnosti byly prováděny veterinární kontroly
jak u jedněch tak u druhých. I v rámci platných zákonů.
Takových logických důvodů pro to, aby soused nemohl třeba podnikat, protože
vám se to nelíbí
a je vám to nebezpečné protože váš pes ho nemá rád by se našlo.
Ale prohlašovat, že každý malovčelař je nebezpečný ... to trošku zavání .

Jestli někdo nedělá to co má a je někomu nebezpečný, tak to není otázka
téhle diskuze.

A o to víc mě překvapuje, že to prohlašuje zástupce svazu včelařů. Takže by
mě zajímalo,jaké je k tomuto oficiání stanovisko svazu.
Myslím že platím stejné příspěvky a očekávám dle stanov, že se svaz bude
podle stanov chovat a vyjadřovat se veřejně v jejich souladu.
Míní snad svaz měřit podle metru jedni rovní a druzí rovnější. To jen abych
na podzim věděl při placení příspěvků.

To nedokazuje, že velkovčelaři tento výběr dělají. Znám jich spousty, kteří
se mi snaží prodat matky
a přitom když se jich zeptám na linii, tak řeknou "moje".

To co tu říkáte je jen vyzdvihování soukromých zájmů.
Pokud vím, tak ani výzkumníci nejsou v soukromí nějací extra velkovčelaři.

Pokud vím tak jsou na podporu podnikání trochu jiné fondy, než ze kterých se
platí dotace pro včelaře.
Takže nevím z jakého tytulu se snaží svaz malovčelaře vymítit .... doufám
že se k tomu zodpovědný pracovník vyjádří.

To že by si malovčelař přivezl ze zámoří matku a bastardizoval okolí, to
jste myslel vážně, nebo to je žert?
Už ho vidím. Prosím vás, jakou to má logiku. U velkovčelaře si to naopak
dovedu představit živě.
A z toho bych já osobně strach měl.

My jsme vůbec hodně závistivý národ. Hlavně že já má. Ostatní ať radši
nemají.

Arnošt Hrdina

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 24, 2002 2:42 PM
Subject: RE: Zruení dotací


Třeba tím, že nevěnují patřičnou pozornost nemocem, nebo si přivezou
velmi výkonné matky z dovolené např. ve středomoří a pomůžou tím k
bastardizaci celého okolí a podobně.

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
> Sent: Wednesday, April 24, 2002 1:38 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: RE: Zruení dotací
>
>
> Třeba tak, že doveze malovčelař 4 nástavkové úly k řepce a
> jeho čiperky vyberou všechno velkovčelaři :-))))
>
> Zdeněk Čejka
>
> >Vysvětlete mi prosím vás jak malochovy drtí velkochovy? Tomu
> skutečně
> >nerozumím!
> >
> >Arnošt Hrdina
>
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002
>
>

Třeba tím, že nevěnují patřičnou pozornost nemocem, nebo si přivezou
velmi výkonné matky z dovolené např. ve středomoří a pomůžou tím k
bastardizaci celého okolí a podobně.

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
> Sent: Wednesday, April 24, 2002 1:38 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: RE: Zruení dotací
>
>
> Třeba tak, že doveze malovčelař 4 nástavkové úly k řepce a
> jeho čiperky vyberou všechno velkovčelaři :-))))
>
> Zdeněk Čejka
>
> >Vysvětlete mi prosím vás jak malochovy drtí velkochovy? Tomu
> skutečně
> >nerozumím!
> >
> >Arnošt Hrdina
>
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002
>
>

Arnoste,
v urcitych ohledech skutecne malochovy nici velkochovy. Je to tim, ze
obchodnici s medem vychazeji z toho, ze malovcelar je stary dedek,
hlupak, ktery si nevazi svoji prace a proda med do vykupu za par
korun. Snazim se dokazovat, ze malovcelar muze v pohode prodat az
tunu z domu, cimz by vykupci, na kterych jsou velkovcelari do jiste
miry zavisli sklapli a zaplatili poctive. Nebo si snad myslite, ze
obchodnici maji na medu 1 kc/kg zisku jak uvadeji? Mozna papirove, ve
skutecnosti maji skoro tolik, kolik daji hloupemu vcelari, ktery
venuje med vykupu. Pro letosek se zvednou ceny ve vykupu, coz je
pouze docasna zalezitost, protoze med neni. V okamziku, kdy se zase
bude moct dovazet med plny antibiotik do EU, druhy den ceny klesnou.
Je to stejne jako s benzinem, nez vzrostou ceny ve vykupu trva to
mesice, snizeni jeden den.

Takze v okamziku, kdy by zmizeli brtnici, kteri s pomoci roju a
neznalosti siri nemoci ve velkem a sve produkty by prodali po okoli
(coz je socialismus nenaucil a oni jsou lini to delat), velkovcelari
je budou mit radi.

Zaver: vyzyvam vsechny, kdyz nic jineho, nechte si med doma do jara
!!! Uvidite, ze med prodate za lepsi cenu.

Jina otazka je nize uvedeny vyrok, ze kde se da vcelarit, bude se
vzdycky. Pochybuji o tom, protoze velkovcelari chteji aspon 35kg
vynos a na krajinu kaslou. Budou respektovat jasny postup : jivy,
repka, akat, les a slunecnice, vic neznaji. Osobne bych ale byl rad,
kdyby zmizeli nekreri brtnici a bylo vic tech, co maji vcely v
poradku a pokud mozno jich maji vic. Pri praci urednika, ucitele
apod. vidim jako realne 50-100 vcelstev, ostatni podle toho kolik
stihaji.
Zdravi Radek


Dne 24. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> ad 1) Tak s tímto důvodem zase nesouhlasím já.
> Myslím, že ten příspěvek nikdy nebyl chápán jako dotace
> (proč by potom stat dotaci znovu zdanil mě se to sice taky zdá jako hovadina
> ale páni to tak vymysleli),
> ale jako příspěvek za společenský přínos opilování.
> Nemím jestli velkovčelaři vidí jen vidinu zisku z opylování lánů, tak jak
> tomu bylo dřív.
> Dost nerad bych viděl, aby v zahradách u baráků rostly stromy bez ovoce jen
> proto, že místní velkovčelař
> má zrovna včely někde jinde a drobní včelaři buď vymřeli nebo úly spálili
> protože je prostě z důchodu neuživili.
> A s tohule debatou mi to tak připadá. Každý si háji jen to svoje a co mi ji
> po tech ostatních.
> Hlavně že já vydělám. Osobně si myslím, že tento příspěvek by měl být
> oceněním pro udržení krajinného rázu téhle republiky
> a ne komerční záležitostí pro pár bohatých.
> Myslet, že příspěvek dostanou jen velkovčelařia ti co med prodávají je podle
> mě nesmysl. A v tom,
> jestli velkovčelaři mají skutečne od prodeje každé flašky medu lístek, který
> zdanili bych určitě
> spoustě lidí hrábnul hodně hluboko do svědomí. Nemyslím si že stěch pár úlů,
> co leckomu stojí
> na zahradě se toho moc prodat nedá a nemá takový pantáta s letitými
> zkušenostmi o nic línější včely než pan velkovčelař.
> Nezapomínejte pánove, že každý z vás jako malovčelař začínal. Nebo mi snad
> chcete namluvit, že je tu někdo,
> kdo hned nakoupil 300 úlů a bez toho že by nejdřív včelařil na zkoušku pát
> let s pár úly hned založil velkoprovoz?
> Ani těm kdo dělali včelařskou školu bych nevěřil, že se k včelaření
> nedostali přes nějakých pár včelstev.
>
> Občas mi to na konferenci připadá, že velkovčelaři mají tendenci se na ty
> malé dívat hodně svrchu
> a rádi by je prostě vyhnali a zašlapali a zbavili se jich. Proč? Je to
> konkurence? Pochybuji.
> Přitom leckterý malovčelař má ve včelách větší pořádek než malovčelař.
> Myslím že to je v lidech a ne v barvě pleti.
>
> Zatím to ale vypadá, že je v českých zemích velkovčelařů mimimum. A jak to
> bude vypadat potom až se jich zbavíte?
> Povstanou snad noví velkovčelaři jen tak z prachu země a všechny kdo to
> potřebují zachráněj?
>
> Vysvětlete mi prosím vás jak malochovy drtí velkochovy? Tomu skutečně
> nerozumím!
>
> Arnošt Hrdina
>
> ----- Original Message -----
> From: "G. Pazderka" <gupa/=/email.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 24, 2002 12:36 PM
> Subject: Re: Zruení dotací
>
>
>
> ad1.Proboha ne!!ani jedno a ani druhé.Měly by být pozměněny na částku za
> skutečně prodaný 1 kg medu na základě dokladu o příjmu za prodaný med
> výkupně - tudiž státem kontrolovaný výdej.(i příjem):-)
>
> ad2.Dnes nevýznamná otázka.Zatím u nás statisticky malochovy totálně drtí
> velkochovy. A dlouhodobě? Tam kde se včelařit dá budou i včely.
>
> ad3.300 včelstev. Pro závistivce bohatý člověk. Pro včelaře obhospodařující
> 300 včelstev u nás, když není zapojená rodina tak bezesné noci a práce a
> práce a věřte tomu, že včely bzučí i ve snu. Takhle. Pro nenáročnou a
> pomáhající manželku a jednom dítěti s hlídáním u babičky při nulovém zisku
> (na DP)to stačí.
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Hledani lidi a jejich e-mailu: http://www.lide.cz

Prosím Vás spočítejte si jak 300 včelstev je schopno člověka uživit ?
nevěřím tomu 6 t medu nelze prodávat přes plot za 80 Kč po 1kg.! Kolik vám
stačí vydělat měsíčně a uživit rodinu a něco na další investice ? Cukr
odpisy, auto doprava opravy zákl. prostředků a pod. Prosím někoho o
podrobnou kalkulaci funkčnosti tohoto názoru ale při ceně medu tak 35-40 Kč
to není možno zrealizovat, nevěřím tomu ještě tak 300 - 500 Kč za opylování
za včelstvo by trochu pomohlo a bylo by zajímavé,požadujme více za možnost
placeného opylování i v místech bez kočování dnes je řepka v doletu
prakticky všude.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: G. Pazderka [mailto:gupa/=/email.cz]
Sent: Wednesday, April 24, 2002 12:37 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Zruení dotací


Fraňková (propolis/=/quick.cz) --- 15. 4. 2002
Zrušení dotací
Vážení včelaři,
1. Souhlasíte s názorem, že by v budoucnu měly být zrušeny drobné přímé
dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
2. Souhlasíte s názorem, že v české krajině jsou velkochovy nemožné z
krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému
úseku krajiny?
3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost?
Musíte chovat méně nebo více včelstev?

žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.



ad1.Proboha ne!!ani jedno a ani druhé.Měly by být pozměněny na částku za
skutečně prodaný 1 kg medu na základě dokladu o příjmu za prodaný med
výkupně - tudiž státem kontrolovaný výdej.(i příjem):-)

ad2.Dnes nevýznamná otázka.Zatím u nás statisticky malochovy totálně drtí
velkochovy. A dlouhodobě? Tam kde se včelařit dá budou i včely.

ad3.300 včelstev. Pro závistivce bohatý člověk. Pro včelaře obhospodařující
300 včelstev u nás, když není zapojená rodina tak bezesné noci a práce a
práce a věřte tomu, že včely bzučí i ve snu. Takhle. Pro nenáročnou a
pomáhající manželku a jednom dítěti s hlídáním u babičky při nulovém zisku
(na DP)to stačí.

Třeba tak, že doveze malovčelař 4 nástavkové úly k řepce a jeho čiperky
vyberou všechno velkovčelaři :-))))

Zdeněk Čejka

>Vysvětlete mi prosím vás jak malochovy drtí velkochovy? Tomu skutečně
>nerozumím!
>
>Arnošt Hrdina

ad 1) Tak s tímto důvodem zase nesouhlasím já.
Myslím, že ten příspěvek nikdy nebyl chápán jako dotace
(proč by potom stat dotaci znovu zdanil mě se to sice taky zdá jako hovadina
ale páni to tak vymysleli),
ale jako příspěvek za společenský přínos opilování.
Nemím jestli velkovčelaři vidí jen vidinu zisku z opylování lánů, tak jak
tomu bylo dřív.
Dost nerad bych viděl, aby v zahradách u baráků rostly stromy bez ovoce jen
proto, že místní velkovčelař
má zrovna včely někde jinde a drobní včelaři buď vymřeli nebo úly spálili
protože je prostě z důchodu neuživili.
A s tohule debatou mi to tak připadá. Každý si háji jen to svoje a co mi ji
po tech ostatních.
Hlavně že já vydělám. Osobně si myslím, že tento příspěvek by měl být
oceněním pro udržení krajinného rázu téhle republiky
a ne komerční záležitostí pro pár bohatých.
Myslet, že příspěvek dostanou jen velkovčelařia ti co med prodávají je podle
mě nesmysl. A v tom,
jestli velkovčelaři mají skutečne od prodeje každé flašky medu lístek, který
zdanili bych určitě
spoustě lidí hrábnul hodně hluboko do svědomí. Nemyslím si že stěch pár úlů,
co leckomu stojí
na zahradě se toho moc prodat nedá a nemá takový pantáta s letitými
zkušenostmi o nic línější včely než pan velkovčelař.
Nezapomínejte pánove, že každý z vás jako malovčelař začínal. Nebo mi snad
chcete namluvit, že je tu někdo,
kdo hned nakoupil 300 úlů a bez toho že by nejdřív včelařil na zkoušku pát
let s pár úly hned založil velkoprovoz?
Ani těm kdo dělali včelařskou školu bych nevěřil, že se k včelaření
nedostali přes nějakých pár včelstev.

Občas mi to na konferenci připadá, že velkovčelaři mají tendenci se na ty
malé dívat hodně svrchu
a rádi by je prostě vyhnali a zašlapali a zbavili se jich. Proč? Je to
konkurence? Pochybuji.
Přitom leckterý malovčelař má ve včelách větší pořádek než malovčelař.
Myslím že to je v lidech a ne v barvě pleti.

Zatím to ale vypadá, že je v českých zemích velkovčelařů mimimum. A jak to
bude vypadat potom až se jich zbavíte?
Povstanou snad noví velkovčelaři jen tak z prachu země a všechny kdo to
potřebují zachráněj?

Vysvětlete mi prosím vás jak malochovy drtí velkochovy? Tomu skutečně
nerozumím!

Arnošt Hrdina

----- Original Message -----
From: "G. Pazderka" <gupa/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 24, 2002 12:36 PM
Subject: Re: Zruení dotací



ad1.Proboha ne!!ani jedno a ani druhé.Měly by být pozměněny na částku za
skutečně prodaný 1 kg medu na základě dokladu o příjmu za prodaný med
výkupně - tudiž státem kontrolovaný výdej.(i příjem):-)

ad2.Dnes nevýznamná otázka.Zatím u nás statisticky malochovy totálně drtí
velkochovy. A dlouhodobě? Tam kde se včelařit dá budou i včely.

ad3.300 včelstev. Pro závistivce bohatý člověk. Pro včelaře obhospodařující
300 včelstev u nás, když není zapojená rodina tak bezesné noci a práce a
práce a věřte tomu, že včely bzučí i ve snu. Takhle. Pro nenáročnou a
pomáhající manželku a jednom dítěti s hlídáním u babičky při nulovém zisku
(na DP)to stačí.

Ta otázka je zavádějící. Je to myšleno z 0 na 300 se vším vybavením, z toho
plynoucím úvěrem a příslušnými úroky
nebo včelař - majitel provozující 300 včelstev s minimální obnovou -
investicemi. Nebo je to myšleno jako zaměstnanec na cizím hospodářství. V
těch rozdílech létá meloun a to je několikaletá práce, to nejde zanedbat.
Jaromír Marek.

----- Original Message -----
From: "G. Pazderka" <gupa/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 24, 2002 12:36 PM
Subject: Re: Zruení dotací


> Fraňková (propolis/=/quick.cz) --- 15. 4. 2002
> Zrušení dotací
> 3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost?
> Musíte chovat méně nebo více včelstev?

> ad3.300 včelstev. Pro závistivce bohatý člověk. Pro včelaře
obhospodařující
> 300 včelstev u nás, když není zapojená rodina tak bezesné noci a práce a
> práce a věřte tomu, že včely bzučí i ve snu. Takhle. Pro nenáročnou a
> pomáhající manželku a jednom dítěti s hlídáním u babičky při nulovém zisku
> (na DP)to stačí.

Prosím, nevíte někdo kde se dá sehnat náhradní
sáček s kapilárou do hydraulické úlové váhy?
Děkuji Jindra

Fraňková (propolis/=/quick.cz) --- 15. 4. 2002
Zrušení dotací
Vážení včelaři,
1. Souhlasíte s názorem, že by v budoucnu měly být zrušeny drobné přímé dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
2. Souhlasíte s názorem, že v české krajině jsou velkochovy nemožné z krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému úseku krajiny?
3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost? Musíte chovat méně nebo více včelstev?

žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.



ad1.Proboha ne!!ani jedno a ani druhé.Měly by být pozměněny na částku za skutečně prodaný 1 kg medu na základě dokladu o příjmu za prodaný med výkupně - tudiž státem kontrolovaný výdej.(i příjem):-)

ad2.Dnes nevýznamná otázka.Zatím u nás statisticky malochovy totálně drtí velkochovy. A dlouhodobě? Tam kde se včelařit dá budou i včely.

ad3.300 včelstev. Pro závistivce bohatý člověk. Pro včelaře obhospodařující 300 včelstev u nás, když není zapojená rodina tak bezesné noci a práce a práce a věřte tomu, že včely bzučí i ve snu. Takhle. Pro nenáročnou a pomáhající manželku a jednom dítěti s hlídáním u babičky při nulovém zisku (na DP)to stačí.

Keby pestovatelia boli ochotny trochu hlbsie uvazovat, zistli by ze z
opelovanych lanov ziskaju plodiny omnoho lacnejsie. Vysvetlim na priklade:
Na dopestovanie 10t repky olejnej potrebujes cca 6ha / bez opelenia vcelami
/
trzba 10t á 7000,- 70.000,-
náklady 6ha á 10.000,- 60.000,-
---------------------------------------
Zisk 10.000,-

Na dopestovanie 10t opelenej repky olejnej potrebujes cca 4,6ha / opelenia
vcelami - 5 vcelstiev/ha zvy?uje produkciu o cca 30% /
trzba 10t á 7000,- 70.000,-
náklady 4,6ha á 10.000,- 46.000,-
opelovanie 4,6ha á 1.000,- 4.600 / poplatok 200,- za 1 prisunute
vcelstvo /
-----------------------------------------
Zisk 19.400


Matej


Vcely mam jen na med a pro zabavu. A zemedelci zivori, tak aby jeste
platili
opylovani. Kde by na to brali penize?
Pestitele maji stejne nadprodukce plodin. Kdyz nebudou vcely medonosne,
rozmnozi se jiny hmyz na opyleni a priroda si nejak poradi.

Kde se ty cmelaci za 1200 prodavaji, jeste jsem o tom neslysel?

Zkus adresu http://www.vcely.or.cz/formular.htm


Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: m.dol/=/email.cz [mailto:m.dol/=/email.cz]
Sent: Tuesday, April 23, 2002 11:41 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: odhlaseni se z konfrence

Dobry den,
poradte mi prasim Vas nekdo,
jakym zpusobem se mohu odhlasit
z teto konference.

Dekuji
M.

Dobry den,
poradte mi prasim Vas nekdo,
jakym zpusobem se mohu odhlasit
z teto konference.

Dekuji
M.


______________________________________________________________________________
Doporučujeme nákupy po internetu na http://www.obchodni-dum.cz. Mají velký výběr zboží - především domácí spotřebiče a elektroniku, bezkonkurenční slevy a perfektní služby.

Tak ten Zlatý dážd ,je rastlina ,ktrora sa lako rozmnozuje ,ale ako
včelársku rastlinu by som nedoporucoval !!! .Nevidel som na nej ani muchu
:))) ,nie to ešte včelu ,takže suma sumarum 0 bodov .Snad ked ju pokropíš
sirupom ,tak niečo tam aj priletí ....)))


----- Original Message -----
From: "Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 22, 2002 2:21 AM
Subject: Re: Živý plot


> Viděl jsem krásně do plotu sestřihanou Forsithii ... čili po našemu Zlatý
> déšť.
> Takže jsem pojal nápad, že si ji též vysadím do živého plotu. Ikdyž spíš
> kolem zahrady.
> Je tam už vysázený pamelník , ale kvete přece jen později, tak chci
včelkám
> připravit
> nějaký užitek dřív. Neví nějaký botanik, jak je to s přínosem Forsithie,
> jako pylodárné
> a nektarodárné rostliny?
>
> Arne
>
> Arnošt Hrdina
> Brno
>
> ----- Original Message -----
> From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 22, 2002 8:23 AM
> Subject: Živý plot
>
>
> Prosím o radu, jakou rostlinu mám zvolit jako živý plot před úly (4 m),
aby
> byl rychle rostoucí a (případně - nemusí) i pro včely přínosný. Ideální by
> byl i stále zelený, ale taková kombinace snad ani není.
> Tuším, že tato debata tady už byla, ale nemůžu to nikde najít. Existuje
také
> stránka, kde je databáze dřevin pro včely
> (http://mujweb.cz/www/honbadrevin/), ale tam je to jen latinsky a to je na
> mně moc ...
>
>
> Zdeněk Čejka
>

Zadaným podmínkám by nejlépe vyhovovalo Logustrum ovalifolium Je to
stálezelený druh Ptačího zobu rychle roste dorůstá výšky 2,5 i za dva
roky kvete VI Včely ho rády navštěvují Dobře se tvaruje
Pažadované výšky by mohla dosáhnout Střemcha boř 5 let ale je to velmi řídký
keř který špatně snáší řez koruna má šířku i 4 metry
Pro včely by mohl být dobrý Cornus Mas -Dřínka dorústá i 5 m Běžně asi 2,5
m. Kvete od I - IV Plody jsou jedlé vhodné ke i ke zpracování nejlépe na
pálenku ( Dřínka)

Pepan

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 22, 2002 12:29 PM
Subject: Re: Živý plot


> Já jsem spokojen se Spirea van Houten (tavolník ??) Je to dokola obsypaný
> bílými květy, včely na květech lezou, takže tam asi i něco seberou. Roste
to
> rychle, ale nesmíš to litovat a nemilosrdně řezat. Mám to už asi 2,5-3 m
> vysoké.
> Pak používám Habr z lesa, ale jeho květů jsem si zatím nevšiml.
> Eman
>
> Prosím o radu, jakou rostlinu mám zvolit jako živý plot před úly (4 m),
aby
> byl rychle rostoucí a (případně - nemusí) i pro včely přínosný. Ideální by
> byl i stále zelený, ale taková kombinace snad ani není.
> Tuším, že tato debata tady už byla, ale nemůžu to nikde najít. Existuje
také
> stránka, kde je databáze dřevin pro včely
> (http://mujweb.cz/www/honbadrevin/), ale tam je to jen latinsky a to je na
> mně moc ...
>
>
> Zdeněk Čejka
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Pro vcely je dobry pamelnik, ale neni stale zeleny. Kvete asi od cervna do
podzimu, vcelami je hojne navstevovany a na podzim tvori takove bile plody -
kulicky. Jako deti jsme s tim po sobe hazely pred skolou.
Stale zeleny je kruspat - ale nevim jestli je to spravny botanicky nazev. Je
stale zeleny, casto roste na hrbitovech a kvete z jara asi tak brezen -
duben. Vcely na to take letaji ale ne zase tak intezivne.

Martin Hromadko
Uhreticka Lhota

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 22, 2002 8:23 AM
Subject: Živý plot


Prosím o radu, jakou rostlinu mám zvolit jako živý plot před úly (4 m), aby
byl rychle rostoucí a (případně - nemusí) i pro včely přínosný. Ideální by
byl i stále zelený, ale taková kombinace snad ani není.
Tuším, že tato debata tady už byla, ale nemůžu to nikde najít. Existuje také
stránka, kde je databáze dřevin pro včely
(http://mujweb.cz/www/honbadrevin/), ale tam je to jen latinsky a to je na
mně moc ...


Zdeněk Čejka

Rád čerpám z knihy Okrasné stromy a keře.Kromě jiných mám
v oblibě Chaenomeles-Kdoulovec,Berberis-Dřišťál,jsou i stálezelené,Pyracantha-Hlohyně,je i přes 3m,nezapomínejme na Syringa-Šeřík,Viburnum-Kalina,jsou i stálezelené v různých výškách,a chci zkusit Weigela-Vajgélie cca do 2m.
Nedávno jsem si vypůjčil knížku o vrbách ve svazové knihovně a tam je zajímavé rozvržení klonů vrb,aby těch 13 druhů kvetlo celou sezonu t.j. od března do konce září.
Nejzajímavější je Salix triandra Semperflorens klon S-430,který má kvést v dubnu a pak od června až do konce září.
Prostě se ty kočičky oevírají na prutu postupně a tak stále něco kvete.Bohužel ta školka je až na Moravě,takže někdy příště.

Neni to nejak podezrele nizka cena? Pokud vim, cena za kolonii se pohybuje
okolo 5000Kc. Jinak cmelaci jsou zapotrebi pouze pri opylovani sklenikovych
rajcat, na ostatnich plodinach, a to i v technicke izolaci, jsou plne
nahraditelni vcelou medonosnou. Bohuzel, firmy, jez produkuji cmelaky, tvrdi
spise opak a snazi se pestitele ovlivnit ve prospech cmelaku. Casto pritom
argumentuji tim, ze cmelaci se v uzavrenych prostorech izolace lepe
orientuji, ci pracuji i za nizsich teplot, nez vcela medonosna. Jde vsak o
argumenty vcelku slabe ... Vubec cely chov je opreden jakousi tezko
průhlednou pavucinou ...

Souhlasim s nazorem, ze pokud neni dostatecne podporovano vcelareni, nemuze
byt bezduvodne, nadmerne a nepomerne vic podporovano "cmelackarstvi".

Pokud Vas o cmelacich zajima vice, ptejte se konkretne, rad odpovim!

Antonin PRIDAL

*********************************************
Antonin PRIDAL, Ing. Ph.D.
odborny asistent
Mendelova zemedelska a lesnicka univerzita
Fakulta agronomicka
Ustav zoologie a vcelarstvi
Zemedelska 1
613 00 Brno
E-mail: apridal/=/mendelu.cz
http://mendelu.cz/user/apridal/
tel.:+420 5 45133248
*********************************************
_
| ]
(\ |/ /
-{ | | | | |O=8<
(/ |\ \
|_]

> Přátelé zdravím Vás a prosím o informaci o čmelácích. Jedno společenstvo
> nebo hnízdo je dotováno 800 Kč a stojí 1200 Kč , nejsou potom naše včely
> hodně diskriminovány.Stále si myslím že opylovací činnost včelstev není
ani
> trochu oceněna O:(((

Ja se tomu ani nedivim. Sam opylovani od vcel nepotrebuju, to mi obstaravaji
cmelaci, mam jich plnou zahradu.
Vcely mam jen na med a pro zabavu. A zemedelci zivori, tak aby jeste platili
opylovani. Kde by na to brali penize?
Pestitele maji stejne nadprodukce plodin. Kdyz nebudou vcely medonosne,
rozmnozi se jiny hmyz na opyleni a priroda si nejak poradi.

Kde se ty cmelaci za 1200 prodavaji, jeste jsem o tom neslysel?

Eman

Byl o tom článek ve Včelařství. Jinak by o tom mohl dát informaci Dr.
Ptáček, ale nevím, jestli nás sleduje.


Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Ing. Martin Kupka - kancelář [mailto:kupka/=/mlade.cz]
Sent: Tuesday, April 23, 2002 1:06 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Čmeláci


Přátelé zdravím Vás a prosím o informaci o čmelácích. Jedno společenstvo
nebo hnízdo je dotováno 800 Kč a stojí 1200 Kč , nejsou potom naše včely
hodně diskriminovány.Stále si myslím že opylovací činnost včelstev není ani
trochu oceněna O:(((
s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

Přátelé zdravím Vás a prosím o informaci o čmelácích. Jedno společenstvo
nebo hnízdo je dotováno 800 Kč a stojí 1200 Kč , nejsou potom naše včely
hodně diskriminovány.Stále si myslím že opylovací činnost včelstev není ani
trochu oceněna O:(((
s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921