Včelařská konference

Radek Hubač píše:
> Taky tomu moc nerozumim, mam vetsinu vcelstev na teplou stavbu a mezi
> nastavky u starych ulu 2,5cm.

Myslím, že vzhledem k postupu zimujících včel po plástové ploše je při
širokonízkém rámku pro včely výhodnější orientace na studenou stavbu.
Mezinástavková mezera 25mm je už příliš velká. Ale vím, že ji silné včelstvo
může zvládnout. U starších úlů byla opravdu taková mezera běžná.
V nízkonástavkových úlech je zdánlivá celistvost plástové plochy
jednotlivých podlaží úlu účelným konstrukčním cílem. Pokud zimující včelstvo
obsedá dvě a více podlaží (nástavků) a výška zdánlivé plástové plochy je
více než cca 30 cm, je dle mého názoru lhostejné, zda je na teplou, či
studenou stavbu. Slabší včelstva v jediném podlaží na r.m. 39x24 mohou
úspěšně vyzimovat na teplé i studené stavbě. I v tomto případě však kolmé
postavení plástových ploch k česnu ( studená stavba ) zvyšuje šanci na
přežití.

> Uhyn na zasobach pro me znamena v prve rade varoaza, zvlaste pokud k
uhynu
> doslo cca do vanoc. Vcela v zime vydrzzi na jedno napiti radu tydnu.
> Jak je to s varoazou? staci zalitly roj, ktery vcely vybraly.

Když už jsme se tím tématem mého uhynulého včelstva v konferenci tak
zabývali, ještě si dovoluji doplnit několik dalších souvislostí.
Byl to jeden z mála rojů, které jsem letos usadil. Proto, že jsem byl u
toho, když se z mého včelstva vyrojil a byl pěkný ( měl 3,6kg ). Roj jsem
proto v rojáku neutratil ( nebyl cizí ), ale přenesl do sklepa a ihned v něm
provedl fumigaci ( než se včely zklidnily ). Fumigaci rojů takto provádím už
několik roků - roztočů nebývá víc než 20, většinou žádný, nebo jen několik.
Jen na okraj:
stále jsem přesvědčen, že to je jednoduché, praktické a účinné veterinární
opatření, bohužel jsem se zatím nesetkal s nikým, kdo by to také dělal.

Další den jsem připravil úl s 22 rámky 42x17 a pozdě odpoledne roj usadil
náběhem. V již prázdném rojáku jsem nalezl pouze 2 roztoče V.D.
V půli června jsem mezi původní dva již postavené nástavky vložil třetí s
mezistěnami, protože včelstvo značně zesílilo a byla šance, že jej postaví.
Současně včely dostaly asi 3,5kg cukru v prosakovacím krmítku. Asi za 14 dní
jsem dal 1. a poslední plást prostředního nástavku dostavět do středu a víc
jsem do včelstva ( kromě krmení 22kg cukru ) nezasahoval ( ani nevytáčel
med - nebyla bohužel medovice) .

V říjnu po první fumigaci si už několik roků provádím flotací vyšetření měli
jednotlivě od všech včelstev. Z tohoto včelstva spadlo pouze 22 roztočů.
Tohle vyšetření měli si dělám jen tak sám pro sebe - už jsem o tom do
konference několikrát psal. Teď mám o argument víc - protože aspoň sám sobě
mohu doložit, že případný úhyn včelstva nebyl na varroázu. Není to však
důkaz jednoznačný, ( od doby, kdy se neklíckují matky kolem 15. září ).
Po dalším ošetření jsem už flotaci neměl čas udělat, ale při ometání
podložek jsem žádný alarmující počet roztočů neviděl.
Pak jsem 2.1.05 zjistil že vč. č. 8 padlo. Uhynulých včel bylo mnoho -
odhadem cca 2kg. V 5 plástech byly uhynulé včely zalezlé do buněk na větší
než poloviční ploše plástu, v asi 5ti v malé části plástu. Zbývající
mrtvolky téměř vyplňovaly podmet a asi 8 meziplástových uliček spodního
nástavku. V podmetu byla také divoká trubčina ( kterou včely zřejmě
postavily někdy mezi koncem června a polovinou října pod asi 7mi plásty ).
Všechny plásty dvou spodních nástavků byly zcela bez zásob. Nepředpokládám
tedy, že včelstvo padlo v důsledku varroázy.

Mrtvolky jsem bohužel ihned spálil v kamnech. Asi by bylo lépe je dát osušit
a prosátou měl vyšetřit. Pak by asi byl důkaz nezpochybnitelný.
S díky za podnětné reakce přeje všem hezký večer
Pepa Kala