Včelařská konference

Byl to opravdu leštěný nerez a navíc ještě nerez určený pro výrobu řekněme
nerezových ozdob do venkovního prostředí. Číslo materiálu nevím.Uvědomil
jsem si, že mezi "nerezemi" budou asi velké rozdíly, mnohem větší než v
běžných ocelových materiálech. Takže bude asi nutné chtít určitou nerez o
určitém složení, případně se předem někde informovat, čím se to může
spojovat.

> Je nutno si uvedomit, ze pajeni obecne neni vhodna metoda spojovani
> dynamicky namahanych soucasti z principu.
Jen bych chtěl dodat, že dynamicky namáhaných součástí nad určitou mez,
které je u měkké pájky podstatně nižší, než u tvrdé pájky a u té je zase
nižší než u svařování. Nebo jinak, u koše medometu svařovaného z nerezu nebo
pájeného tvrdou pájkou si konstruktér koše nemusí dělat velké starosti s
pevností těchto spojů, může je navrhnout tak, aby koš pěkně vypadal a pořád
to bude držet. U koše pájeného měkkou cínovou pájkou musí konstruktér v
první řadě spoje udělat tak, aby držely a teprve potom se může starat o to,
aby koš dobře vypadal. Pokud to udělá opačně, koš se během prvního půl roku
rozpadne.

R. Polášek

k ústřednímu topení asi toto:
Rozdíl mezi svařováním a pájením je ten, že při pájení se taví jen přidaný
materiál, zatímco při svařování se taví i materiál těch spojovaných dílů
plus případný přidávaný materiál. Tvrdé pájení ocelovým drátem acetylénovým
plamenem se tady u nás říká běžně svařování oceli plamenem a v době
samotížek, kdy byly potřeba pro průtok vody do topných těles velké průměry
to byla prakticky jediná technologie při svařování ústředního topení. Dneska
v době oběhových čerpadel, kdy pro přívod vody do těles stačí doslova pár
milimetrů průřezu trubky je ta měď nebo plast mnohem levnější a rychlejší a
technologií pro výrobu rozvodů je spousta.


----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, November 22, 2004 11:11 AM
Subject: Re: Material na stavbu medometu.


> DD.
>
> K tomu pajeni bych dodal z vlastni zkusenosti.
>
> Nerezovy material se mekkym pajenim - pajka Sn/Pb paji velmi dobre, za
> tavidlo postaci bezna pajeci kyselina, pripadne salmiak. Mam vlastni
> zkusenosti s materialem 17 241. Nove nerezi jsou asi jine, a pajitelnost
> se muze lisit. Horsi je tam, kde povrch je vysoce lesteny, ma uzavrene
> pory a tim padem spatnou smacivost.
>
> Stare kose medometu byly vyrabeny z pocinovaneho plechu, prip. byly v
> ohni cinovany, takze je slo pajet velmi dobre, pokud cin nebyl slezly.
> Ale bezne prodavana pajka obsahuje prilis velke mnozstvi olova.
>
> Je nutno si uvedomit, ze pajeni obecne neni vhodna metoda spojovani
> dynamicky namahanych soucasti z principu.
>
> Zdravi PP.
>
> Jeste t tomu ustrednimu topeni, tvrdym pajenim spojovane topeni jsem
> nejak nevidel, ale mekkym pajenim spojovane rozvody v medi jsou dnes
> hlavni technologie a provadi se to indukcnim ohrevem - parada.
> Libeji se mi nove, promyslene technologie.
>
>
> Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):
> > Pájet a pájet je rozdíl. Co si pamatuji z učňáku tak:
> >
> > Pájení se rozděluje na pájení měkkou pájkou ... to je to co si běžně
> > představíme pod pojmem pájení.
> > Druhé "pájení" je takzvané tvrdé pájení tvrdou pájkou (dráty jsou z
mosazi
> > nebo ocelové).
> >
> > Takové ústřední topení bývá vlastně většinou pájené. Tohle pájení se
provádí
> > acetylenovým plamenem a kyslíkem ...
> > Takže podle mě je tohle pájení, kterým se spojuje nerez plájení NATVRDO.
> > Pájet něco v medometu "měkkou" pájkou je zbytečné, protože se to
rozpadne.
> > Maximálně tak drát na koši, ale ten se taky po čase rozpadne (s tímhle
jsem
> > bojoval s tátovým starým medometem - ikdyž jsem to pájel pájkou s vyšším
> > obsahem olova - čili pájkou kterou se pájí okapy, tak to nikdy
nevydrželo )
> >
> > Zřejmě na to bude i speciální pájecí drát na nerez ... to by mě též
> > zajímalo, jak se to dělá...
> >
> > Hezký den.