Včelařská konference

Proto říkám, že smysl dává ještě krajská organizace, protože v rámci kraje se ještě dá osobně setkávat. A vést organizaci a současně pracovat v terénu. A současně má krajská organizace počtem členů už dost velkou sílu.

No a z druhé strany. K čemu vlastně potřeba svaz? Tak na úrovni ZO ještě, setkání, výměna informací, ale to je pár aktivních, co to táhne většina stejně nezájem.

JosPr: Mně je jasné, že to tak nějak je.
Jen poukazuji na skutečnost, že za prvé kdo v tom už jede, tak ty požadované věci obvykle udělá levou zadní. A za druhé dříve nebo později někdo ze Svazu řekne " nechcete komunikovat po internetu a osobně to je příliš drahé, nemůžete být ve Svazu"

Vic než polovina členů ZO nemá internet,email a dokonce ani účet v bance.K ničemu ho totiž nepotřebují.A ze se to změní v dohledné době,to teda nevěřím.

Internet má dneska každé pětileté děcko, pokud má chytrý mobil. Tak v 8 letech se umí přihlásit všude, kde potřebuje a tak nejpozději ve 14 berou ve škole v IT Microsoft Office, takže do každé slušnější databázové aplikace nahraje "levou zadní" tolik údajů, kolik je třeba.
Holt to je ten dnešní pokrok.

Až bude mít každý včelař internet,bude přihlášený na portálu včelaře a bude umět ty nesmysly zadat,pak to přínos bude.Přištích 20-30 let ten přínos nevidím.Pak se můžou divit,že s funkcionařením funkcionáři končí a noví za ně nejsou.

Kvetou naplno lípy velkolisté. O až tři týdny dříve než normálně.
U nás z nich asi bude slušná snůška, je poměrně teplo a dusno a až do včerejška nebyly silné lijáky, takže v medu bude i nějaká medovice.

Tak když budou předpokládat, že každý vlastní chytrý mobil nebo aspoň počítač s internetovým připojením a už za to platí a pracuje s tím, tak se naopak ta komunikace výrazně zlevní a zrychlí. I pro včelaře i pro funkcionáře. Kdo to nemá, tak prostě bude brzo mít smůlu a může to být další důvod, proč odejít ze Svazu..
A u včelařů se dá čekat, že nebudou pro hackery moc atraktivní, tudíž ty programy a aplikace mohou být poměrně levné a jednoduché. Pokud zase nezaúřadují bruselští paraziti a nepředepíší, třeba v souvislosti s dotací D1, nějaké masívní složité a drahé zabezpečení, které bude včelaře masívně otravovat.

Ono nevim,jestli z nápadů těch nových nejde větší hrůza pro ZO,než z těch posttotalitnich aparátčiků,co rozhazuji penize členů vidlema..
V portálu včelare mám přihlášené pouze 4 své členy,zbytek prohlásil,že nic takového nechce,ale už jsem četl manuál na včelarství,jak bude ZO zpracovávat žádanky na léčivo přes portál včelaře a vytváret objednávky pro okres..Docela se děsím až nic nepůjde jinak než formou portálu včelaře.To bude maglajz,požadavky na lečiva,žádosti o 20 kč 1.D,někdo klasicky,pár it nadšenců přes portál.To nedá dohromady ani prase..
Ale na svazu jsou spokojení a dál ztěžují ZO práci.

"Machová byla osobně jako právník svazu, nebo dokonce předseda, u všech průšvihů (od kterého roku, se mi nechce hledat, nejméně od 2001?)"
Mně připadá, že Machová nebyl bafuňář, ale jako právník v podstatě páté kolo u vozu. Bafuňáři to rozjeli, přivedli tady, vyčerpali volné zdroje, pak ti staří zmizeli a noví nepřišli, protože už nebylo o co stát.
Ale to je stejně spíš jedno.

Pokud budou takhle hospodařit,je evidentní kam svaz půjde.Do kopru.Kdo by jim tyhle taškarice platil?

>Jenom to dnes prostě vyžírají > > za ty předchozí
Asi jsem měl naznačit trochu víc, že jsem použil ironií. Machová byla osobně jako právník svazu, nebo dokonce předseda, u všech průšvihů (od kterého roku, se mi nechce hledat, nejméně od 2001?)

Vůbec nevím, jako cestou Svaz půjde. Jen ukazuji, že aby byl dlouhodobě udržitelný a včelaři nemuseli dávat vysoké poplatky centru, bude se nejspíš muset digitalizovat. Protože to, co přináší, přináší strašlivě draze a hodně věcí by lépe udělalo regionální vedení, které si dlouhodobě udržuje kontakt s praxí, ne pražští bafuňáři.
A jasně že Machová a další za minulé průšvihy nemůžou, na ty bylo zaděláno o mnoho let dříve. Jenom to dnes prostě vyžírají za ty předchozí.

Dáváš svazu ještě 10-20 let?
Machová jako právník vůbec nemohla za to, že do věčných lovišť odešel Předboj a Včelpo a je dost schopný předseda, aby nemohla ani za to, že stejným směrem zamíříl celý svaz.
Letos první vlnka -5000 členů, další vlnky budou vyšší. Jsem zvědavý kolik hlupáků jí bude posílat příspěvky ještě za 5 let.

A přitom je o tom půlka článku.Neni stavebni povolení atd atd.

To nevím, jak to bude s AI a s Křemencárnou.
Ale dovedu si představit, že za 10 - 20 let budou back endové výkonné a organizační služby Svazu spravovány AI, zatímco pro front endové služby bude Svaz platit v Praze za přiměřený nájem jednu kancelář s nějakým zástupcem ČSV pro osobní setkávání s lidmi plus k němu třeba jednu sekretářku či asistentku pro různé akce spojené se včelařením či redaktorku časopisu Včelařství.
Svaz bude řídit videokonferencemi nějaká rada složená se zástupců krajských organizací, kteří se budou osobně scházet jenom na začátku období, aby se osobně seznámili po volbách a jako rozlučku před dalšími volbami.
A všichni tito členové rady jako i ostatní členové krajských vedení budou obvykle normálně pracovat a po práci včelařit nebo se živit včelařením a současně vést krajskou organizaci Svazu, protože v rámci krajů mohou z většiny území kraje po své práci dojíždět do krajského města nebo jinde do geografického centra kraje. A tím současně při vedení organizace neztratit kontakt s praxí a nestat se tak včelařskými bafuňáři.

https://citymagazine.si/cs/100-povolani-ktere-do-roku-2030-nahradi-umela-inteligence-a-vy-mezi-ne-rozhodne-patrite/

Víte že existuje seznam pracovních míst, který nahradí umělá inteligence během 5-10 let? Proč si myslíte, že ČSV je nenahraditelné?

Představte si brýle, které vám postupně do ucha sdělí, jak který rámek prohlídnout a co s ním udělat. Podle vstupních dat od uživatelů, seřazených do požadavku velkého výnosu medu až velkého zisku z prodeje včel, nebo opylení.

Tuším že celý proces již započal. A průběh počátku a zavádění bude asi tak dlouhý, jak bylo zavedení mobilních telefonů do rukou v Česku.

Takže nevím o čem to tu píšete, když je nadrozum jasný, že si někdo ten barák v Praze opravuje a předělá ho dle požadavku trhu na cokoli co je v okolí požadováno.

AI odpověď a otázka co bude když službu ČSV nahradí AI:

Představme si třípatrový dům v Praze na Křemencově ulici. Nyní ho má jako sídlo a centrum jedna velká zájmová společnost. Pokud AI nahradí tuto službu a zaměstnance zájmové společnosti, kdo si takový dům může v centru Prahy koupit, pokud takových domů v okolí bude kvůli nahrazení AI prázdných a v nabídce odkoupení nemovitosti?

Pokud by AI nahradila služby a zaměstnance zájmové společnosti, mohlo by to vést k tomu, že budova na Křemencově ulici v Praze by byla k dispozici pro prodej. Kdo by si takový dům mohl koupit, závisí na řadě faktorů, včetně tržních podmínek, cen nemovitostí a individuálních finančních schopností potenciálních kupců.

Pokud by se na trhu objevilo více takových budov, mohlo by to potenciálně ovlivnit ceny nemovitostí v dané oblasti. Nicméně, centrum Prahy je velmi žádanou lokalitou a je pravděpodobné, že by o takové nemovitosti byl zájem.

Potenciálními kupci by mohli být například:

Soukromí investoři: Jednotlivci nebo skupiny, kteří hledají investiční příležitosti a mají dostatečné finanční prostředky.
Developerské společnosti: Firmy, které se specializují na rekonstrukci a prodej nemovitostí.
Korporace: Velké firmy, které hledají prostory pro své kanceláře nebo provozovny.
Státní a městské organizace: Mohou hledat prostory pro veřejné služby nebo instituce.
Neziskové organizace: Mohou hledat prostory pro své kanceláře nebo komunitní centra.
Je důležité poznamenat, že i když AI může nahradit některé úkoly, stále existují aspekty práce, které vyžadují lidský dotek. Takže i když by mohla AI nahradit některé funkce zájmové společnosti, je pravděpodobné, že by stále byla potřeba nějaká lidská přítomnost. Děkuji za pochopení.

Bohužel jsem v článku neobjevil komentář k rekonstrukci sídla ČSV

www.oocsvfm.cz.Začtěte se chlapci do komentáře k tekonstrukci křemencárny schovaného v článku 21.včelařská pouť na Svatém Hostýně.

Kočoval jsem se zadováky, 2x14 plástů 39 x 24 na řepku i po řepce a žádný zvláštní problém s rojením nebyl.
Je pravda, že ta pracnost je výrazně vyšší, v zadováku se musí opravdu pokaždé pracovat se včelami a ne jenom "přehazovat bedničky". Jinak ale v zadováku fungují včelstva stejně jako v každém jiném úlu. Plus tam je ten benefit snadno a bez problémů s ochranou úlu před vyloupením chovat i slabší včelstva nebo odchovávat oddělky.
A jinak když někdo chce včelařit jen na zahradě u domu, bez další práce a pinožení z přemísťování včelstev za snůškou, tak prostě musí počet včelstev a technologii chovu přizpůsobit podmínkám, jaké tam má.

Většina si stanoviště nevybírá, prostě má včely doma. Někteří ještě mají 2 prostorové úly, medu mají víc jak nástavkáři, ale za cenu že musí každých několik dní přehrabovat plodiště a nakonec stejně hrozí vyrojení - ty úly jsou nevhodné na velkou snůšku z řepky kdy je přínos několik kg za den, plodiště je prakticky už po 2 dnech komplet zalité - je to tak pro důchodce co jsou doma a mají na těch pár úlů čas. Na řepku je vhodný nástavcový úl, ale po řepce není snůška a byl by vhodný ten menší úl, ale zase zmenšovat nástavcový úl v sezoně který je plný včel, to se nikomu nechce a kam pak s nástavky a dílem atd... a navíc je to pro včely nepřirozené... už mají jednou nastavené plodové těleso a zásoby. Nechám včelám aspoň většinu medu z řepky, pochopitelně výnos medu klesá na pouhý zlomek.

Umístit včely mezi pole, kde nic jiného není, je tak od roku 1980 v podstatě hloupost. Včelstvo jen pro sebe spotřebuje každý den půl kila až kilo sladiny, v nástavkovém úlu určitě to kilo a kde ho má potom vzít? V polích dáky herbicidům od té doby nic není a na na okrajích polí byla jen troška, pokud je vysíkalí chovatelé králíků i když to potom zarostlo a dnes, když to hoblují technické služby, není nic.
A cukr to včelám nenahradí.
Trochu by to šlo zmírnit, kdyby se vrátilo k zkušenostem dědů a místo obřích včelstev v nástavkových ůlech by se začaly chovat slabá včelstva ve starých úlech, třeba zadovácích. Ale jen trochu.

Tak převčelené stanoviště je každé, tady na severu žádné akáty ani slunečnice nehrozí, na polích kterých je v doletu stovky hektarů a to je naprosto dominantní snůšková plocha pro včely, tak to je s herbicidama monokultura pšenice, kukuřice, řepa, v obilí je tak jeden vlčí mák na hektar a to si nědělám srandu a okraje polí zhobluje město sekačkou nebo mulčovačem. Ale jasně, nikdo se nebude stěhovat kvůli snůšce. Řepka super přínos, pak jak když utne trocha lípy tak na udržení váhy a pak už jen co kde vyrabují.

Akáty zmrzly tam, kde stihly vyrašit. Kde nestihly vyrašit do toho mrazu, tam potom rozkvetly. Já jsem zhruba 15 - 25 km na jih od Ostravy a u nás vyrašit nestihly a rozkvetly. V podvečer jsem šel kolem, silně voněly a i v tu dost pozdní dobu tam byly nějaké včely. Možná ne všechny akáty nepomrzly, ale u nás určitě aspoň většina.
Slídivost je vždy, jak není snůška. Pokud je v sezóně významná slídivost po významnou část doby, jedná se o převčelené stanoviště, kde je příliš moc včelstev a přiliš málo snůšky. Přirozené je, když je slídivost zřetelná jen v době nepřirozeného stavu na stanovišti. Například v době práce ve včelstvech, v době vytáčení medu, v době krmení ve včelstvech atd a do půl dne až jednoho dne po ukončení toho stavu se slídivost stane prakticky minimální až žádná.
Slídivost ale není žádný velký problém pro správně silná včelstva ve správných úlech. Ty se se slídivostí dokázají vypořádat a odolat jí.
Problémem jsou nástavkové úly, kde velké česno ve dnu a navíc vysokém dnu úlu při slídivosti loupeže přímo vyvolává plus není možné ty úly zužovat přesně na sílu včelstva, což způsobuje při slídivosti kvůli málo obsazenému prostoru úlu další podporu vylupování včelstva.
A problémem je asi taky to, že současně s tím, jak jsou včelstva vyšlechtěna na mírnost, jsou současně vyšlechtěna na malou odolnost proti vylupování.

"Je to tak 7. Až 8. Den"
Co já s tím mám zkušenosti, poměrně malé, tak ten termín je dost vachrlatý. Protože je velmi těžké se trefit do správného termínu.
Z jedné strany včely mohou začít okamžitě po osiření budovat nouzové matečníky i nad tři dny starými larvami nebo možná ještě staršími a tím výrazně zkrátit dobu líhnutí matečníků, první nouzová matka se může vylíhnout dřív než přidaný matečník. A potom, i když ta matka je méněcenná, přidaný matečník spolehlivě zničí.
Z druhé strany přidaný matečník má jinou vůni a trvá nějakou dobu, než dostane vůni včelstva a včely ho přijmou a začnou s eo něho starat. Navíc včely komunikují s ještě nevylíhlými matkami a pokud je jich víc, co se mají vylíhnout zhruba ve stejnou dobu, dělají mezi nimi výběr. Umí údajně nevhodnou matku pozdržet v líhnutí, tak o půl dne, možná den, než se vylíhne ta včelami vybraná.
Problém je taky v tom, že včelstvo může být v době osiření v různých rozmnožovacích fázích. Někdy po osiření narazí včelstvo jenom 2 - 4 matečníky a to na spíše vhodných mladých larvičkách spíš na kraji plodového hnízd a někdy narazí klidně i 20 matečníků i na starých larvičkách na prakticky včech plástech s plodem.
Já to vidím tak, že pro takové přidávání matečníků bez vyřezání pů vodních je třeba najít velmi podrobně popsaný postup zkušeného včelaře, který to dělal mnohokrát a co nejpřesněji to podle něho udělat.
Já bych to asi dělal tak, že bych v sobotu nebo neděli osiřel včelstvo, další týden v sobotu včelstvo prohléhl a vyřezal všechny zavíčkované matečníky a starší matečníky a nechal tak dva mladé na jednom plástu a připravil plást, vyřezáním na vložení nového matečníku. Druhý den v neděli prostě vyřezal zbývající matečníky a jak začne včelstvo být osiřelé, vložil nový matečník. Raději s nějakou ochranou proti vykousání, kdyby tam přece jen byly nějaké včely, kterým by se nový matečník nelíbil.
Nebo bych udělal velký oddělek, z poloviny , třetiny plodového hnízda s dostatkem včel a zásob a tam přidal matečník stejným způsobem. A až se tam matka rozklade, posiloval oddělek plodem původního včelstva. Až ke zrušení toho původního včelstva někdy na začátku podletí.

Slídivost započne zpravidla po vracení prvních odstředěných rámků. A už nezmizí. Jen se stupňuje a vrcholem jsou migrace a emigrace roztočů s následnou destrukcí jednotlivých úlů a stanovišť. Řešení jsou a jsou v podstatě strategická pro přežití chovů. Jenže základem jsou schopnosti včelaře. Ty jsou často rychlokvasné s častým výsledkem ještě vyšší slídívosti a třeba ztrátě tak vlastním přičinění vlastních chovů s výčitky že mu sousedovic včely vyloupily jeho. Ano, když někdo něco neumí, má se to naučit nebo to nedělat.

Akáty zmrzly jak kde, u ostravy zmrzly i s listama ... takže ani nekvetly a navíc jich jde spočítat na prstech jedné ruky, všechny vyřezali jako nepůvodní druh.

Jinak snůška letos taky jak kde, některé stanoviště dobré, jiné stanoviště poloprázdné a navíc řepkový med během dubnových mrazů včelám začal krystalizovat - z doschlechu vím že to bylo plošně u více včelařů, včely se stáhli a med vychladnul ... takže točení ,,úžasné". Už jen čekání na poslední malolistou lípu, poslední roky skoro nebyla, letos uvidíme, pokvete dřív, pak nastane období slídivosti od června až do listopadu?

Když se odebere stará matka, včely si hned druhý den narazí nouzové matečníky. Co chcete řešit až po 8 dnech? to už ty nouzové matečníky budou rovnou zavíčkované - by se musely odstranit všechny, až pak je přidání matečníku na jistotu.

Matečník se ale dobře přidává do oddělku, hned v den vytvoření, druhý den přidat by bylo pozdě už by narazili svoje nouzové matečníky.

Je to tak 7. Až 8. Den

Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější den k vložení zralého matečníku (před vyběhnutím) do včelstva, ve kterém záměrně odstraním matku. Někde jsem četl, že když se tam vrazí zralý matečník ve správný den, není potřeba likvidovat nouzové matečníky , protože nová matka (z zralého matečníku) si s nouzovými poradí sama. Logika mi říká-vložit osmý až devátý den po likvidaci staré matky. Ale jistý si nejsem. Potřebuji si vše časově naplánovat. Děkuji za rady. Dan

Ono je asi dost rozdílné počasí, v Čechách a na rozhraní Moravy to splachuje a bude asi ještě hodně splachovat silnější déšť a tady na severovýchodu Moravy to deště jen trochu lízly, takže pokud ještě nepřijde nějaká pořádný déšť, bude asi medovice z mšic.

Současné počasí, přeháňky bouřky je bude svědčit spíše pro vznik melecitózy. I když, příští týden ma být slunečno, teplo, tak možná začnou puklice, ty jen tak něco nespláchne

U nás, severní předhůří Beskyd, jazýčky lipových květů vyrašily až po mrazech, takže vypadají nepoškozené. A je jich poměrně dost, takže letos může být pro včely lipový rok.
Lípa malolistá, velkolistá u nás bývá hlavně ve městech.

V Ceskym raji mraz ovlivnil kveteni lip a tem se vyloupnul pouze blanity listen bez kvetu, nebo jen takova pecička. Proste letos lipy jen vyplazujou jazyky. Ale kupodivu i pres mrazy vcely daly hafo medu zacatkem kvetna 25kg/vc a za tydem je podojim znovu, odhaduji.

u nás kvetou naplno, či spíše už dokvétají akáty. Takže nepomrzly.

Já ten zákon o NP neznám, ale připadá mi to, že pokud by mělo dojít k povolení včelařit na území NP, tak za striktních podmínek, (pouze včelnice, žádný kočovák nebo včelín, žádné pěstění trávníku nebo vrčení stroji, jen základní údržba vzhledu stanoviště včelstev) a bez možnosti povolení vjezdu a pohybu mimo vyhrazená místa uvedené v povolení k vjezdu. Což je trochu podobný režim jako v CHKO nebo Lesy České republiky. Prostě se takové území řídí správcem NP podle plánu a zákona. Není možné si na takovém území dělat co kdo chce a jak je zvyklý na svém pozemku doma např. pořádat akce, zakládat ohně (např kvůli pálení moru) atp. Takže v nějaké zprávě o činnosti správce je třeba že se to a to s včelaři děje, jaký je plánovaný prospěch při ochraně díky opylování díky přítomnosti v včel v NP, kolik je dané maximum chovaných včelstev, maximální počet vydaných vyjimek včelařům a plánovaný přesun nebo zrušení přítomnosti včelaře. Chtělo by to podrobnější průzkum zákona o NP.

Což jsou běžné věci a ty nejsou žádnou novinkou. Jde o jakési přizpůsobení chování včelařů a dodržování podmínek. Zrušení nebo změna stanoviště je běžná věc, např. plánovaná těžba, přání majitele nebo správce pozemku že včely nechce a to bez důvodu na svém pozemku atp.

Já jsem to pochopil tak, že pokud se tam ustanoví NP, tak včelaře z těch lesů vyženou.

V čem je pro včelaře problém?

Včelaři v budoucím Národním parku Křivoklát
Holt jak se říká, " Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají".
Vypadá to, že to je horší než za středověku. Za středověku chudáci dostali svá privilegia od pánů potvrzena listinou a když je potom páni chtěli o ty privilegia obrat, viz Chodové a chodské bouře za Lamingera, museli od nich ty listiny úskokem vylákat a zničit.
Dneska žádnou listinu nikdo nikomu nedá, jen politici u koryt slibují, až se jim od huby práší a často ještě dřív, než u těch koryt skončí, sliby jsou chyby.
To by bylo téma po vedení ČSV, vyjednat podmínky, za jakých by včelaři mohli v NP včelařit!

Okresy mně připadají dost malé. Málo včelařů, malá rozloha, velké množství okresů v republice.
Spíš mně jako životaschopné připadají krajské samostatné organizace nebo podobně velké regionální. Je to už dost velké, aby měly váhu svými členy i případnými vybranými finančními prostředky na nějakou spolkovou věc a současně dost malé, aby tam byly proti jiným krajům specifické podmínky, aby se to včelaření dalo organizovat přímo na míru a aby vedení neztratilo kontakt s členy, protože i po navolení do vedení do nějakého centra se dá z většiny nebo celé rozlohy denně dojíždět.
Pravomoci z centra z Prahy by se prostě přesunuly na kraje a v Praze by zůstaly jen věci, které jsou společné pro všechny kraje. Třeba redakce Včelařství nebo údržba informačního systému. V nějaké levně pronajaté kanceláři na okraji Prahy nebo tak podobně.

5000 členu, co se děje? To je docela hodně, vice jak 10%. To asi není dobře. Spíš špatně. Co bude dál až se toho vzdá víc jak 30%? Nebo víc. Budoucnost je nejasná.

To už se nezmění.A svaz si za to může sám.Nakonec zbydou okresní výbory kvůli výbory kvůli žádostem o směšných pár korun dotací a vyplatě a s pár členy,kteři v členství vidí ještě nějaký smysl.Loni jich ubylo 5000,letos avizují ukončení členství další.

JosPr: To asi máš pravdu.
Ale potom, dokud se to zásadně nezmění, tak bude ČSV postupně jen upadat a upadat. A ZO nebo větší celky se budou osamostatňovat, aby jim do vedení nikdo shora z Prahy nekecal. A to i přes ten drsný systém schválně přijatý proti osamostatňování, že veškerý majetek ZO pořízený společnou prací a příspěvky členů zůstane v ČSV.

A že by někdo něco sliboval,to už vůbec.To nejsou volby,ale zoufalá snaha někým naplnit počet členů výboru a sehnat pár zoufalců do revizní komise na funkční období.Každý chce včelařit,bavit se včelařením a ne se otravovat ve volnu s jakousi hloupou funkcí.Rezervní kádry došly,nakonec jsi rád,že dorazí na výročku víc než polovina členů a nemusíš ji ukončit a vyhlašovat náhradní výročku.A ne tak na ní cintat bláboly o vyznamu svazu,bo příště nepřijde nikdo.

Ono to bude tím,že lidi musíš přesvědčovat a nakonec jsi rád,že do okresu vůbec někoho seženeš,kdo bude mít chuť a čas tam vůbec jezdit.Nehledě na to,jestli ten člověk vůbec má nějaké předpoklady za něčím si stát.Nejinak je to s kandidátem do RV.Pak se nediv.
On ten systém fungoval leta přesně naopak,na hoře se cosi vymyslelo,dole se bezmyšlenkovitě plnilo.Mrkni třeba na Aktivy s funkcionáři ZO nebo krajský aktiv,kde program aktivu tvoří Křemencárna.Tam už mne nedostanou ani párem volů.Poslouchat o významu dotací,o grafech varoázy,o společenském včelařském obleku,to je jednim uchem sem,druhým tam,málokoho zajímá nějaký schválený program,ze kterého si neodneseš nic.A dělat podobné hlouposti,jen protože je to v plánu práce,k čemu?

Jako problém vidím systém voleb do vedení ČSV. Kandidáti ze ZO se vybírají do okresního vedení až za takových půl roku. A totéž je s kandidáty z okresu, kteří se mají zvolit do vedení ČSV až zase za dalších cca půl roku.
Přitom to, co kdysi ti kandidáti naslibovali na výročních schůzích ZO, si už za půl roku téměř nikdo nepamatuje, natož za rok.

Asi členstvo neví co s penězi, když to jako ovce pořád platí.

Jaký si to uděláš, takový to máš.

Především tam umí jen utrácet peníze.To se nám to hoduje,když to členstvo platí.

Tak na ústředí Svazu pořád předpokládají, že včelař je stejný jako byl za socialismu. Sytý spokojený včelař, protože tehdy stačilo usadit včely klidně o i do 50 let starého úlu a prakticky se o ně nestarat a včely přesto v těch úlech byly a i daly nějaký med. A když si chtěl včela znatelně přivydělat, místo 4 úlů si vyrobil 10 - 20 a vedle své zahrady u domu je umístil 2 - 3 kilometry za vesnicí v lese nebo u pole a luk. Takže stačí včelaře jen sdružit za odspoda nahoru toku peněz z členských příspěvků a všechno pojede a bude se dařit.
Jenže to dneska už nestačí, na většině území republiky včelař bojuje s nemocemi, úhyny a nedostatkem pastvy, takže musí do včel rvát cukr i nejenom na zásoby na zimu, s vylupováním a tím zase zase dalším šířením nenocí a varoa a s pomalu už pravidelnými úhyny přes zimu... Na nějaké sdružování nemá moc času a spíše by potřeboval poradit, co dělat, aby ty úhyny nebyly než číst ve Včelařství moudra starých takzvaných učitelů včelařství, které vypadají, jako by je opsali z 30 let staré knihy o včelaření.

Otázka k čemu je dnes svaz.<

Odpovědí je další otázka, jak to funguje se svazy u sousedů nebo v EU, jako příklad. Protože stejně spolky i vznikaly, jako odpověď toho, co se děje u sousedů.

Otázka k čemu je dnes svaz. Je to socialistické zřízení, pakliže nikdo nepředpokládá návrat socialismu, tak svaz přirozeně musí zaniknout. A přesne toto už se stalo, svaz si žije už jen sám pro sebe, idea soudržnosti je již prázdná, poslední tmelivo - dotace 1D klesla na směšnou až ponižující úroveň - drobky vhozené prasatům a oni se můžou utlouct, chacha to je hra, vinaři staré řemeslo chtějí namísto podpor zdanit, a v úplně jiných řádech - stovky miliard na dluh tečou do nepotřebných stíhaček apod....

K výkonu činnosti vedení ČSV budova v centru Prahy není nijak potřeba.
Je to jen statický majetek, případně pokud větší část ČSV pronajímá, tak slušný zdroj příjmů.

Jistě se to opraví na dluh a s dluhem pak prodá za korunu.

Prodat to za korunu dnes by nešlo, ale s tím nesplaceným dluhem to bude vypadat jako, že se svaz zbavuje toho vysokého dluhu a kupec na tom bude stejně, jakoby koupil za korunu dnes a sám za půjčené peníze opravil.

Tohle už právníci na svazu mají nacvičené. A vy jim to žerete i s navijákem.

"Rybáři ale pracují na svém revíru."
přesně tak. Rybáři na svém revíru, myslivci ve své honitbě, včelaři snad na snůšce pro své včely...
I v té akci Z místní pracovali na něčem pro sebe.
Navíc když se mezi sebou znají, tak to je kolikrát spíš společenská událost než práce, přes den se udělá a večer se společně juchá a to hned i neplacená práce je radostná.

Rybáři ale pracují na svém revíru.
Opraví Křemencárnu na dluh, jak jinak dnes.

Doba akcí Z a Brontosaurů je dávno pryč.<

Není pryč, rybáři a jejich členské poplatky a brigády takové jsou.

Gupo, to jako že se včelaři budou sjíždět do Prahy a bydlet někde v stanu, aby zadarmo chodili pracovat do centra Prahy na Křemencárně? Protože jenom Pražáci to určitě nevytrhnou.
To fungovalo za socíku, že mohoucí důchodci a studenti v létě o prázdninách navlíkli svoje montérky a ve svých pracovních botech a se svou svačinou a obědem se vydali na stavbu Z, aby tam zadarmo pracovali. Maximálně za nějaké to pivo. Dneska tito lidi jsou na výdělečných brigádách, protože jedni potřebují přilepšení k důchodu a druzí ke studiu. Doba akcí Z a Brontosaurů je dávno pryč.

Může někdo zodpovědně sdělit,jaký bude přibližný rozpočet na tuto stavbu a z čeho bude financována ?<

Rybáři mají k povolení lovu ryb i povinné brigády. Pokud nejsou ochotni pracovat, tak se musí vyplatit.

ČSV může udělat něco podobného, prostě mít něco jako akci Z. Pokud někdo neví co je akce Z, ať si to vygugluje.

Financována rekonstrukce baráku v Praze, pokud nebude od včelařů nebo nějakých státních injekcí, tak to půjde na dluh. Což je rychlý spád k odprodeji Křemencárny. Záleží na tom, jak hrdý český včelař na svůj spolek je a kolik do něj dá peněz nebo svého úsilí. V tom vidím zodpovědnost. V ochotě akceptovat společnou myšlenku. Jenže často v Praze mají za společné to, co si myslí jen oni. A spoléhají na situace jak to bylo po požáru Národního divadla v r. 1881, prý milion zlatých se vybralo. To byla alespoň hrdost vybrat tolik peněz na českou věc.

Ze výnosů z prodeje Včelpa?
Nebo z akcií včely Předboj?

Jo máte tam ve svazu asi docela pořádek.
m.

V posledních číslech Včelařství dostáváme pravidelně informaci o pokračování přípravy na rekonstrukci budovy ČSV v Praze.
Může někdo zodpovědně sdělit,jaký bude přibližný rozpočet na tuto stavbu a z čeho bude financována ?

Taky bych řekl, že když včelař spálí a desinfikuje, má tak do týdne hotovo a klid a jen tuším čeká, až po nějaké předepsané době si na stejné místo může pořídit nová včelstva a nové vybavení.
Zatímco při přemetání pracuje , prohlíží, průběžně desinfikuje pomůcky a likviduje zamořené věci rok, dva nebo tak nějak a dokud to neskončí, nemá jistotu, že to nebude muset nakonec stejně spálit všechno. A to je o hodně namáhavější a asi i dražší. Plus je problém okolních včelařů v ochranném pásmu.
Co se týká té genetické odolnosti, podle mne to není žádná jistota, spíš taky sázka do loterie. Zvláště dnes budou rozdíly v odolnosti jednotlivých včelstev velmi malinké a jemné, řekl bych od oka, že velmi snadno budou genetické rozdíly překryty náhodou. Třeba jestli do včelstva vletí jedna nakažená včela nebo deset nebo u jednoho včelař prohlídkou nebo se tam jinak dostane třeba desetinásobná nálož zárodků než do druhých, jedny včely budou mít méně pylu, druhé víc, v jedněch budou krmičky víc namáhány a vysilovány než v druhém atd, takže v jednom vznikne klinika a v druhém ne.
Já to vidím tak, že kdyby se včely bez kliniky nepálily a ošetřovaly, že by to trvalo hodně let a muselo by se to takhle dělat u tisícovek včelařů, než by z toho bylo něco hmatatelného, linie včel, která by byla dokazatelně více odolná.
Přesto by to mohlo mít smysl.