Včelařská konference

Záleží na sousedech. Když to člověk chová pro sebe, tak to tak nevadí, jak ale na tom začne někdo vydělávat, už to vadí.
Ovšem když si vzpomenu, jak to bylo kdysi na vesnici, smradlavá hnojiště, z toho plno much, sice plno vlaštovek a jiřiček na mouchy a vrabců na žrádlo, co se dávalo slepicím, (dnes ta havěť ochráncům přírody chybí) ale ten smrad, eso pak měli jezeďáci, kterým přes vesnici tekly silážní šťávy z kukuřice do potoka. V chalupách potkani, ti bydleli nejvíc tam, kde byly chlévy, v noci po čtvrté hodině plno kokrhání kohoutů od každé chalupy...
Dnešní nějaký smradlavý chov kachen nebo psí výběh nebo nějaké ptačí voliéry by se v tom tehdy schovaly jak nic.