Včelařská konference

r=3km a to se rovná cca 30km2 a to se rovná 3000 Ha

Plošný rádius včely medonosné při letu až do 3 km od svého úlu, obsahuje až 3 tisíce Ha v ideální rovině. Ve zvlněném terénu a v pohoří to může být mnohem více.

Pokud včela medonosná se neuživí na této ploše, jde opravdu pro ní a její včelstvo, o ekologickou katastrofu.

To jen k poměru dodaného cukru a odstředěného medu 1:1.

Tato matematika je podávána s citem a ohledem na výběr stanovišť v ČR a to jako sdělení a poukázka na životní prostředí v kterém tu žijem. Osobně bych řekl, že nic moc.

Vydatnost včelařských rostlin se uvádí od asi 500 po 1000 až 1200 kg sladiny, zřejmě nektaru, protože to měří odběrem nektaru z květů, na hektar. 1000 kilo nektaru se po zahuštění na med zmenší na 200- 500 kilo medu, to je tak na +-10 - 20 včelstev. <

No prosim, došlo na počty. Pokud se zdroj akátu, někde na remízce vyholí, třeba i 30arů, má to velký vliv na situaci mezi poli. A na JM jde oto, že akát je často jen přimísenina např. ve větrolamu, na remízce, někde na nepřístupném místě, nebo na přístupném. A tyto kousky naráz padly zpět do rukou investorům, lesákům, obcím, dětem majitelů, které došli nato, že ze dřeva jsou pěkné peníze i nastojato.

Takže pokud se bavíme o spolehlivosti akátové snůšky, musí akátu být lokálně hodně protože je to často těžená dřevina kvůli teplu a musí mít různé stáří a musí mít kvalitní půdu a dobré počasí. Cokoli chybí, akátová snůška je mizerná.

Spíš je třeba převézt včely tam, kde o tom zatím ostatní včelaři neví a je tam snůška.
Vydatnost včelařských rostlin se uvádí od asi 500 po 1000 až 1200 kg sladiny, zřejmě nektaru, protože to měří odběrem nektaru z květů, na hektar. 1000 kilo nektaru se po zahuštění na med zmenší na 200- 500 kilo medu, to je tak na +-10 - 20 včelstev. A to ještě je tehdy, když jsou včely umístěny přímo v kvetoucím porostu nebo tak do 400 metrů. Jak jsou dál, klesá účinnost, protože létavky část nektaru spotřebují pro sebe. Stačí když se sjede na místo velké snůšky akátu včelstva pár větších včelařů a na kilometru čtverečním klidně můhou být stovky včelstev. Těch hektarů včelařských dřevin tam už pro všechna ty včelstva musí být desítky a to přitom v lese speciálně nevysázeném člověkem nebývají monokultury, toho třeba akátu tam může být jen polovina nebo jen třetina. A ten les, aby uživil všechna ta včelstva, tak musí být ještě 2x, 3x nebo ještě víc rozlehlejší.

Gupo les se kácí podle hospodářského plánu. Takže existuje něco jako cyklus kácení a obnovy. Zkus si o tom něco zjistit. Lesů u nás od Marie Terezie výrazně přibylo - to je fakt. A převézt včely ke snůšce je základ profitabilního včelaření už od dob faraonů, kdy se kočovalo s úly po Nilu. Sedět na místě, doufat a zoufat je marnost.<

Nic o čem bych nevěděl. Mobilní mám všechny včely, co není na paletě nebo ve voze, je na zbytek připraveno plato. K čemu je ale vyhledávat a obsazovat místa zpravidla již obsazené? K nasrání? To je jeden aspekt. Další jsou povinné ztráty při kočování, další jsou náklady na přepravu, čas, zklamané naděje, protože to někdy nevyjde a nesou se jen náklady, ...

Existují lepší ekonomické strategie než kočování, jinak by se kočovalo o sto šest.

Když přijde to správné počasí a akát zameduje, tak je skoro úplně jedno kolik je tam včelstev. Takže žádný háček bych v tom neviděl. Kdo nezažil, nepochopí.

Gupo les se kácí podle hospodářského plánu. Takže existuje něco jako cyklus kácení a obnovy. Zkus si o tom něco zjistit. Lesů u nás od Marie Terezie výrazně přibylo - to je fakt. A převézt včely ke snůšce je základ profitabilního včelaření už od dob faraonů, kdy se kočovalo s úly po Nilu. Sedět na místě, doufat a zoufat je marnost.

No mělo to jeden háček, k tomu akátovému lesu nakočuje celé okolí, dokvete tak všichni pryč.<

Několikrát to tu bylo zmíněno, a potvrzeno nejen ode mne, nezáleží na tom kolik květů kdo vidí, záleží na nektarodárnosti. Protože i slabé včelstvo donese desítky kil pokud má z čeho.

Systém hodnocení snůškové výnosnosti přeci není o jen o pocitech. Prvním a posledním měřidlem jsou včelstva. Otázka tedy zní. Byly tam moje včely? Ne? Tak je to 100% jen o pocitech a ne o faktech které podporují informaci o velkém výnosu medu.

No jestli ten cit na výběr stanoviště vám funguje i v severnějších oblastech kde na akát, slunečnici můžete zapomenout :-)
Když jsem stál v rakousku u nekonečného hustého akátového lesa a za zády odkvetlá řepka, vedle slunečnice a v dohledu další pestré klikaté drobné políčka po pár hektarech, tak jsem v tom místě taky cítil že tam musí být dobré pro včely když je tam několik jistých květových snůšek na tom nic zvláštního není. No mělo to jeden háček, k tomu akátovému lesu nakočuje celé okolí, dokvete tak všichni pryč.

Měl jsem na mysli systém těžby v lužních lesích. Jinak na slušnou snůšku z akátu stačí 20 ha. Když to vykácí, tak se prostě přestěhuju na jiné stanoviště.<

Asi kam? Když všude probíhá po cca 1Ha těžba. Lze pochopit v systému těžeb, základy okolo zdrojů snůšky? Prostě jsou systematicky a v chronologii plánů stále eliminovány. Nějaký cit pro výběr stanoviště je jen dojem který brzo pomine.

Měl jsem na mysli systém těžby v lužních lesích. Jinak na slušnou snůšku z akátu stačí 20 ha. Když to vykácí, tak se prostě přestěhuju na jiné stanoviště.

A těžby jsou zpravidla systematické s chronologií od začátku do konce, nebo od středu do stran. Takže pokud se na 20 let udělá plán těžby náletu typu akátu, tak se zpravidla do 10ti let vytěží všechen. Jakmile má průměr kmenu, znovu a znovu. A to dělá ze 100 let až 80 snůškově kničemu. Jsou vtom i neúrody typu pomrznutí.

Něšco jiného je, když je akátu opravdu hodně, ale silničáři ho nechcou protože narušuje asfalt, do větrolamů s nehodí a citlivý na zemědělskou chemii, v lesích se drží, ale je ho podle mne málo.

O kolika stokilech hotového medu z Ha akátu se bavíme? A ani těžba po hektaru neznamená, že těžba (holoseč) nemá vliv na snůšku.

Teď už se těží jen po 1 hektaru, což v lese o 600 ha nic neznamená. Něco se odtěží a někde už zase dorůstá mladý les. Třeba na pasekách kolem obory Soutok je na podzim tolik astřiček, že jakékoliv krmení je úplně zbytečné. Navíc lesáci teď prioritně těží včelařsky nezajímavý jasan. Lípy a javoru je v lese víc a víc.

Pokud jsou na jaro silné včely, tak tahají už z vrb, bylinného podrostu, ptáčnic a javorů. Pokud v okolí není řepka, je to ten nejlepší med. Pak se obvykle jede na akát, ale někde snůška pokračuje z jírovců, pohanky a svazenky. Po akátu lípa, slunečnice. Občas se někde vyskytne i medovice. Ale je to místo od místa. Je třeba prozkoumat okolí a zjistit od zemědělců jakou slunečnici vysévají. Nejlepší jsou španělské odrůdy. Jsou stanoviště, kde se dá chytit takto kontinuální snůška od konce března až do konce července. Občas se dá najít saflor nebo ostropestřec atd...

Řepka mě nezajímá. Sad, ze kterého jsem míval čistý jabloňový med (75 ha) přestali udržovat a postupně jej likvidují.

Není to o citu, je to o plánech co se dějí okolo stanovišť, které stále probíhají. Mám na mysli takový průběh událostí v horizontu dvaceti let.

Les se normálně vytěží a po těžbě dlouho nic. To samé s lípama, akátem atp. I když se obnoví třeba akátový porost, trpí neustále nějakými plísněmi, třeba viditelně v okolí Hustopečí. Ano, akát ve velkém v pásech okolo cest žloutne a trpí chorobami. Trvale nemocný, nepomůže ani holoseč a obnova z obrůstků. Zatím se to moc nešíří ale občas to lze pozorovat nejen u těch Hustopečí.

Někdy stačí změna o 1 - 2 km a výnosy jdou okamžitě nahoru. Kdo nemá cit pro výběr vhodných stanovišť, bude včelařsky vždy živořit.<

To skončí, na záplavové straně okolo Bulhar splavu jsem měl včely také, dokonce jsem i jednou doplul ke včelstvům v březnu na kánoe v roce co byla Praha hodně pod vodou, celkově přestárlé lípy, hodně zvápenatění, bez problému ztráta stanoviště v podletí když nějaký blbec vedle krmil a roznesl po okolí loupeživost, docela vlhko kvůli spodní vodě. Nic moc místo. Když hore k silnici nevyseli slunečnici, v podstatě hlad. Pamatuji tam i Ha paprik, cibule a okurek, do kopce tam zatím ještě funguje zelinář, ale nic tam na semeno nemá. Hned vedle VÚ osevářský který zkoumá za pomoci VŠ študáků řepku na políčkách. Byl jsem tam asi deset let. Ten les a množství cukru na tunu asi odpovídá, takže nic moc, bývaly mnohem lepší místa která jsou dnes opravdu horší než tyto mokřady kde se daří hodně VD.

To máte díky snůškám, i ta slunečnice. Na severu třeba po řepce žádná slunečnice není, ani akát. Posunout se o 2 kilometry tak to je to samé možná ještě horší, vybíral jsem stanoviště podle zavčelení co nejdál a stejně mám i tak v doletu xx včelstev. Možná o 20-30 kilometrů někde k lesu, ale to už je příliš daleko pro hobbyvčelaře, prodražené cestování, navíc nejistota jestli nebude úživnost ještě horší. Z vyprávění místního včelaře takové pokusy už byly, odvezli kočovák 20km o 3 dědiny ke smíšenému lesu, po 3 letech nepřinesly z lesa vůbec nic, hladné dovezli zpátky.

U mě konkrétně jsem letos spotřeboval na 1000 kg medu jen 70 kg cukru a ten šel hlavně pozdním oddělkům. Květnové jsem krmit nemusel a ještě jsem z nich něco odtočil.

Loni to bylo na tunu medu asi 300 kg cukru.

Někdy stačí změna o 1 - 2 km a výnosy jdou okamžitě nahoru. Kdo nemá cit pro výběr vhodných stanovišť, bude včelařsky vždy živořit. Pro mě slušný výnos začíná okolo 40 kg na vyzimované včelstvo se započítáním oddělků i slabochů. Nekrmím prakticky vůbec. Svezu včely ke slunečnicím, které medují. Mám to opačně než gupa, poslední 3 roky byly u mě velmi slušné. Ale kdybych nebyl pružný a nechal včely bez snůšky tam, kde žádná nebyla - asi bych si taky stěžoval. Stanovišť i včelařů konečně ubývá a letos to bylo znát jak na snůšce tak na zdravotní situaci. Jen tak dál...

Cíleně taky nepočítám ale mám v bednách připravené sklenice, stejně tak předem připravaný cukr ... po sezoně se podívám kolik zbylo prázdných sklenic a kolik zbylo cukru a postupně syslím cukr v akcích na další rok. Posledně jsem se už dohadoval s vedoucí, cukr jen 10kg ač v létáku nebylo uvedeno, nakonec musely metrák pustit. Ale už mě tohle cestování pro cukr bude nebude, čumím na prázdnou paletu, nebaví. A o to míň že v čím dál slabším výnosu cena medu stagnuje, je na každém rohu, a ztráty včelstev letos přesáhly opět červenou čáru ... Prostě starý zaběhlý systém skončil, rentabilita je pod čarou.

A s řepkou už byly takové roky že kvetla všude, ale včely z ní skoro nenasbíraly, propršela, zima, vichr a to je teprve terno.

Co čert nechtěl,bude sudý rok a s ním řepka pár metrů od stanoviště,coz znamená u mně trhání včelstev a přeletáky v půli květu řepky<

Odvezl bych silnější část až půlku jinam před rozkvětem.

Jednoduché počty. Vzato na celý provoz vytočený med mínus zakoupený cukr = reálný výnos. Mi vychází poslední roky 0kg, je to špatné?<

No pokud se kupuje každý rok pro stovku 3 tuny a vytočí 3 tuny, vlastně když se pomine to, že bez cukru by nebyl med který se má vytočit a znovu nahradit, profit je jen rozdíl mezi nákupem za cenu cukru a prodej medu. Když se vezme brutto cena v podstatě zaměstnání okolo 300 včelstev se vyrovná v konečném výsledku 8 mi hodinové pracovní době trochu lepší práci, třeba vedoucí Lídlu nebo nějaký lepší vrátný.

Život je zajímavější ai krátký a včelám je jedno nějaký včelař který jim daruje svůj život. Proto by měl člověk jít dál a zapomenout když dojde něco jako syndrom vyhoření nebo jiná událost např. rodinnýho typu.

Abych to doplnil.Mám 39x30 v kombinaci 39x15 nebo 39x24 a prvni mednik je vždy včel.Z něj neberu.Většinou bývá ještě v srpnu plný medu.Takže jenom dokrmuju v průměru 6 kilo na podražení případné melicitózy.
Po tragickém loňsku,kdy jsem vyzimoval 2 včelstva ze 40,jich letos zimuju 20.Co čert nechtěl,bude sudý rok a s ním řepka pár metrů od stanoviště,coz znamená u mně trhání včelstev a přeletáky v půli květu řepky.Ono není nad to,když přeleták naplní medník na řepce po druhé a oddělky na ní přirozeně jedou bez krmení.A já tenhle podivný med nemusím vytáčet,ale můžu si s klidem počkat s včelstvy,které dorostou do snůškové zralosti na ostružinu,les,případně na jedli.
Bývaly doby,kdy jsem počital výnos po kilech z mladické nerozvážnosti,dnes na to dlabu,soudek sem,soudek tam.

Mně ne.Od té doby,co krmení cukrem omezuju na pouhé dokrmení,je to nad nulou.Ale že bych počital každý soudek medu,to by mne mohlo ohrát.Je to hlavně zábava.

Jednoduché počty. Vzato na celý provoz vytočený med mínus zakoupený cukr = reálný výnos. Mi vychází poslední roky 0kg, je to špatné? A co u vás?

Já to období dostatku na tehdejším stanovišti v lese mám tak od roku 72.
Pro včely tam bylo několik různých zdrojů. Stanoviště bylo blízko od místní hůrky, na té byly lesy, hodně smrkové monokultury, takže medovice. Tam někdy okolo roku 70 kus lesa vykáceli a paseku osázeli smrčky, ale pak se o to nestarali a paseka napůl masívně zarostla maliníkem a divokými nálety lip, osik, dubů atd. Pod lesem byly na hůrce pastviny s kravami, krávy měly části lesa volně přístupné, části lesa likvidovaly když tam utekly. Jak po roce cca 72 zmizely, v tom kravami "vyčištěném" lese se rozrostl zase divoký maliník a další kvetoucí rostliny. A na pastvinách vznikly kvetoucí trávníky. Hůrku potom obtékal potok a v jeho rozlehlejším údolí byl potoční porost typu vlhkého listnatého luhu. Tam vedle těch malin byla spousta květin a hlavně dost líp a javorů klenů. A kolem toho potočního porostu byly nějaké vlhké louky. Na druhé straně od hůrky a od včelína pak byly místní lesíky cca třetina smrkové monokultury, cca třetina smíšené lesy, hlavně listnaté, ale i nějaké borovice a modříny a zbytek vyrostlé přírodní nálety asi z toho, jak to v padesátých letech převzal stát a stromy s cenným dřevem se vyřezaly a volný prostor zarostl. Tam byly zase lípy, javory kleny, ale i na jarní rozvoj břízy, osiky, topoly, lískové keře ,třešně ptačí atd. Zbytek na té straně, cca třetina rozlohy, pak byly pole, tehdy ještě se spoustou hořčice a ohnice, vlčího máku a chrp v obilí a v podletí a na podzim strniště žlutá od ohnice a hořčice.
V té době jsme tam měli běžně několik druhů medů. Světlý jarní, zlatožlutý květnový z javoru klenu, žlutý z divokého maliníku, luční z kvetoucích trávníků z pastvin po těch kravách, první medovicový hnědočervený v červnu, světlý nebo tmavý hnědavý lípový a nakonec po lípách ještě na začátku srpna hnědý až načernalý druhý medovicový med.
Situace se zhoršila okolo roku 80, kdy tam udělali přehradu a zatopili údolí potoka a část luk, přišli jsme o většinu líp a javorů klenů a část divokých malin a včelky na hůrku na trávník a lesa na ní musely létat nad vodou. Pak se zhoršovalo prostředí, protože na tu vodu začaly v létě chodit stovky až tisíce lidí, bylo to tam pošlapané, pojezděné auty, zahovněné, zasypané odpadky. A skončily podpůrné snůšky z plevelů na polích, protože zemědělci začali používat herbicidy. Po roce 89 pak bylo další zhoršování, lesy se vrátily soukromníkům a ti postupně ty rozčleněné nepořádné socialistické lesy, které dávaly snůšku, likvidovali a paseky nově osazovali. Osazovali je hustě sazenicemi do posledního metru svých pozemků, pečlivě vyžínali kolem sazenic trávu a plevely a nenechali tam řádnou včelařskou dřevinu, takže ty lesy se psotupně staly pro včely téměř pusté. Mimo případnou medovici. Ale medovice začala taky mizet, zřejmě jak postupně vymizely hodně smradlavé kotle na uhelné kaly a na uhlí či jiné zněčištění vzduchu, které zřejmě poškozením stromů umožńovalo lepší množení mšic.

Píšu o tom, že to bylo kdysi, bylo by vhodné doplnit čísla roků kdy si to tak kdo pamatujete. Protože posledních 10 let prudká změna a poslední tři roky úplně na minimu. Stanovišť mám přes deset. A nastala nejen kvůli tomu silná redukce u mne. Možná je tomu někde jinde lépe. Kdo to má u polí, je to lepší, kdo to má hodně mimo pole také o torchu lepší.

Ale jinak bych neměnil samozřejmě svoje stanoviště na rozmezí kulturní krajiny a lesniho masivu Drahanské vrchoviny,byť jsou snůškové poměry poslední léta hodně ovlivněné suchem.Zatím vždy zajistilo přísun nektaru a pylu mým včelkám po celou sezónu a něco medu i pro mně.

Na jihu Moravy jsem pracovně trávil hodně času,ať už to byl Hodonin,Hovorany,Blučina,Opatovice u Rajhradu,Holasice,Břeclav,Strachotín,most přes Nove Mlýny u Pasohlávek,objízdné trasy,Drnholec,Nová Ves,Novosedly,Březí,Dolní Věstonice,Dolní Dunajovice,teď Znojemsko-Višňové,Hostěradice a další vísky nebo úseky různě po jihu Moravy.Samozřejmě coby včelař si vždycky všímám včelí pastvy.Někde hojnost akátů,někde svazenka,hořčice v meziřadí vinohradů,všude žluto od slunečnic (tohle doma vůbec neznám,slunečnice se nepěstuje vůbec),někde lužni lesy se spoustou pastvy,ale někde vůbec nic.Pro stanoviště s pár včelstvy dostačujíci,pro těžaře medu se spoustou včelstev,pokud nemá mraky malých stanovišť asi smolík.
Ale určitě bych si tam vybral vhodná místa.Coby hoby včelař.
Ps:zapoměl jsem na Oboru Soutok,po pravdě tolik vcelstev na tak malém územi jsem dlouho neviděl.

"Jistý profík, ze severu zřidil stanoviště u vás na jihu, prý z otevřenou hubou čuměl na několikanásobné výnosy proti severu,"
To může být klidně i na našem severu někde v podhůří pohraničních hor. Stačí, když tam bude členitý les, kde v prolukách mezi kousky třeba i lesních monokultur různého druhu a stáří je třeba maliník a a ostružiník a další včelařské rostliny a v monokulturách občas mšice a medovice a mezi lesy jsou extenzívní kvetoucí louky a pastviny. Nebo občas i nevyřezané divoké nálety. Stačí, když tam na ty zdroje pastvy není převčeleno. Když tam jsou zdroje pastvy jenom pro 4 včelstva na Km2, tak tam jsou pro ten kilometr čtvereční na stanovišti 4 včelstva a ne na třech stanovištích 24 včelstva. Když tam jsou zdroje pastvy třeba pro 25 včelstev, tak jich na tom kilometru není třeba 160.
Před pár roky jsem se náhodou dostal do Hradce nad Moravicí, i vyšlápl jsem si směrem kolem tamějšího zámku a tamější zámecké zahrady nahoru a za koncem toho zámeckého ohrazení jsem se do takové krajiny dostal. Extenzívní podhorské svažité louky, místy členité lesy, tam by taková snůška mohla být. V podstatě velice podobná krajina, jako u nás byla v době před rokem cca 1975 ve více podhorské části katastru, než místní zemědělci to hospodaření pořádně rozjeli.

Tak ona krajina se obrovsky zjednodušila. Dřív před komunisty katastr každé obce obhospodařovaly stovky lidí. Bohatí technologicky vyspělí sedláci. Sedláci lempli nebo chudí sedláci, co neměli na pořádné stroje a tak na jejich polích byly plevely. Chudší sedláci provozující třeba zátopové nebo jiné chudé louky, kteří neměli na jejich odvodnění nebo zůrodnění. Kovozemědělci a bezzemci, co různě vysíkali své kousky pozemků nebo vysíkali s dovolením cizí kousky a lesíky, aby měli krmení pro králíky atd. Všelijaké kousky pozemků provozované jako pastviny, větších i malých sedláků i obecní pastviny pro ty chudší. Řemeslníci, třeba košíkáři, co provozovali třeba hlavaté vrby a podobné porosty jako zdroj proutí... Většina těch lidí, co dobývala z přírody nuzné a často velmi pracné živobytí, současně svou činností udržovala v krajině i slušnou včelařskou snůšku.
Komunisté sjednotili vhodné pozemky ve velké lány a rozorali mezi nimi meze a drobné krajinné prvky, ale ostatní, chudé kousky luk a pastvin, lesíky a lesy nechali v podstatě tak, takže v krajině, i díky drobným chovatelům vysekávajícím ty plochy na krmení svých zvířat, byla pořád nějaká slušná snůška.
To až vývojem po Sametu krajina z pohledu včelí snůšky degradovala do současného stavu. V dnešní krajině jsou jen tři typy kultur. Jedna je produkční intenzívně provozované pole. Až na řepku prakticky nic pro včely. Druhá je produkční les, majitelem prosekávaný a čištěný tak, aby zase byl co nejvíc produkční. Zase velmi málo pro včely. A třetí jsou ostatní plochy, které se nehodí ani na produkční les ani na pole. Ty se dnes hodnotí jako zátěž, protože případná produkce, třeba za dřevo je z nich malá, naopak se musí udržovat. Ty plochy se mimo nutné údržby, jako je obsíkávání okolí cest nebo kácení stromů, které by mohly spadnout na cestu nebo elektrické vedení, nechávají bez údržby zarůst. Pro včely je tam jen velmi málo, protože rostliny pro včely jsou z velké části přerosteny a zahlušeny nevčelařskými.

Jistý profík, ze severu zřidil stanoviště u vás na jihu, prý z otevřenou hubou čuměl na několikanásobné výnosy proti severu, úplně bez námahy, stačí mít jen na jaře nějaké včely, žádné podněcování, zateplování, zužování, piplání jako na severu, prostě teplo na jihu a silná snůška. Pochvaloval si hlavně akát, samozřejmě může zmrznout, pak jsou v doletu další plodiny i z polí, na severu končí řepka a konec váha klesá. Úplně ideální to na jihu nebude, teplo jde ruku v ruce s varroa, viry, úhyny a chce to mít dobré stanoviště přímo akátový les. Není to jediný případ, takových tvrzení sever vs jih je mnoho co tam k vám nakočovali, byl jsem tam u vás na jihu i na stanovišti na rakouské straně přímo kvetoucí akátový les, zírali jsme u nás sever nic takového jsme neviděli.

Možná někde na jižní moravě kde jsou akáty, slunečnice tak si přinesou. <

Dovoluji si připomenout, že na jižní moravě, jak tu neustále připomínám, je větší bída na snůšku než na Brnem výše a v Čechách, protože tomu tak je. Důvody jsou extrémí těžba akátových porostů a slunečnice často se spornou nektarodárností kdy záleží více na osivu které u stanoviště někdo osel než na vizuální uklidňující vizi rozkvetlých polí.

Existuje hodně metafor, kdy si někdo myslí, že se tu plivne do hliny a vyroste všechno, nebo tu má včely a sklízí bezproblémově tuny medu, je to lež, mystifikace, záměr někoho uvést v omyl atd. Na jižní moravě, jak se často přirovnává, jsou medné výnosy již více než 10 let nízké a velmi mizerné. Stejně tak ovocnářtví prakticky nefunguje krom pár meruňových bláznů, kterým již potřetí za sebou tz i letos pomrzly květy a měli tak minimální úrodu plodiny, která je kvůli konkurenci vlastně za normální peníze neprodejná.

Jediné co tu funguje aktuálně je chov koní a pěstování révy vinné, protože je to velmi aktivně dotovaná činnost podporující zážitkovou turistiku čechů a ostraváků, kteří se sem jezdí dívat na tu úrodu, když konzumují nějaký import nebo práškovou výrobu pod dojmem konzumace místní úrody.

Píšu to protože se to často slyší toto přirovnání s jižní moravou kde je vše. Není tu už skoro nic a lze to snadno dokázat.

Ministerstvo údajně ořezalo dotaci 1D, takže příště nebude ani 50 korun? Myslím že těch 20kč na včelstvo bude za chvíli realita. :-) Hloupý kdo nebere :-)

Je to tak. Dnes květnový oddělek ze 2 plodových plástů + 1 zásobní 2kg to je tak akorát na rozkladení matky a pak se musí celou dobu až do září krmit. Možná někde na jižní moravě kde jsou akáty, slunečnice tak si přinesou. Kde je hlavní snůška jen řepka tak tím snůška končí. 90% kmenových včelstev na váze od řepky běžně klesají dokonce i v době květu lípy, některé donesou sice trochu lípy, ale prožerou mezitím 10kg řepky z medné komory a nakonec se i takové téměř netočené včelstva musí dokrmit. Celkový výnos na celou včelnici vytočený med minus spotřebovaný cukr v průměrný rok = přesně 0kg výnos. V podstatě výnos medu tvoří jen ten následně zakrmený cukr. Kdyby nebyl cukr, bych chtěl vidět kdo by kolik vytočil a jak by včely přežily do dalšího roku.

"Ještě pamatuju,že se v budečácích zužovalo na 6,do toho se krmilo a medu bylo dost."
Protože bylo skoro všude dost snůšky. Včelař mohl po začátku května, jak bylo teplo, vzít ze včel 1-2 plodové plásty s mladým plodem, troškou zásob a obsednuté včelami, obložit to v prázdném zadováku 2-3 prázdnými plásty a potom na dva měsíce na ten úl zapomenout. A potom tam přišel a v těch úlech měl silné rozvíjející se oddělky. Kromě toho procenta, kde se matka ztratila při oplozovacích proletech. Dneska by tam neměl nic, kromě molů, protože včely by jen z pastvy bez přikrmování nedokázaly oddělek uživit, natož se starat o matku.
Nebo při vybírání medu mohl včelař včelám vybrat úplně všechen, nemusel kalkulovat a ty zásoby dělit mezi sebe a včely, protože hned druhý den, jak se včelstvo po tom zásahu zkonsolidovalo, přinesly včely i mimo snůšku, ze směsi všelijakých kvetoucích rostlin víc než včelstvo spotřebovalo.
Dneska, pokud to není v probíhající snůšce, se zásoby musí děli, 10 kilo nebo i víc pro včely a teprve zbytek pro včelaře. Jinak by včely mimo snůšku trpěly hladem.

Ještě pamatuju,že se v budečácích zužovalo na 6,do toho se krmilo a medu bylo dost.
Taky pamatuju,když se úřední šiml začal montovat do včelařství a několikrát se snažil definovat,co to je včelstvo.Logicky je to společenství včel s matkou.Nějaká definice včelstva pro čerpání dotaci je bezpředmětná.Dotace nikdo povině čerpat nemusí.Tudíž bych se držel definice včelstva jak pro hlášení počtů,tak pro vzorky a na nějaké obsazené rámky pro debilní dotace bych se z vesela vykašlal.

"Včely si přelečí tradičně a včely k datu hlášení neobsadila 7 rámku se včelami a není třeba registrace."
To je možné jedině když rezignují na produkování medu, protože by museli ke konci srpna zůžit včelstva na 6 rámků 39x24 a tím přezimují ve velikosti velkého oddělku, který zesílí ve včelstvo až někdy v červnu. Takže by zachytili medovou snůšku až pozdní v části června a potom červenci. Měli by maximálně odhaduji třetinu medu než by mohli mít normálně. Nicméně pokud by včely chovali ze záliby a hlavně proto, aby jim opylovaly ovocné stromy a keře na zahradě a sousedům do 500 metrů - kilometru, tak by to šlo. Výhodou by bylo, že by na včelstvo dost ušetřili na cukru na zimu.
Nebo by museli používat speciální metody, jako na září rozdělení včelstev do těch větších oddělků a později při zimování je zase spojovat ve velká včelstva nebo v sezóně klíckovat dlouhodobě matky, aby med dokázaly přinést i ty včelstva v síle oddělku.

Pravda k 15 září hlásit nemusí to je až od 7 rámku 3924 ale stanoviště by zaregistrované měl mít A měl odevzdat musí Protože podle veterinárního zákona je včelstvo každé společenstvo včel. A definice pro registraci je podle vyhlášky k registraci a označování zvířat

Pravda k 15 září hlásit nemusí to je až od 7 rámku 3924 ale stanoviště by zaregistrované měl mít A měl odevzdat musí Protože podle veterinárního zákona je včelstvo každé společenstvo včel. A definice pro registraci je podle vyhlášky k registraci a označování zvířat

Včely si přelečí tradičně a včely k datu hlášení neobsadila 7 rámku se včelami a není třeba registrace. <

Dobré řešení, mít minimální včelstva v tradičním pohledu na české včelaření a vlastně mít registrované jen stanoviště plné včelstev oficiálně bez včelstev a bez dotací atd. eterinářům dát vzorek a napstat pro vzorce na MV nebo VD z kolika, a jde to i bez pomoci státu.

Setkal jsem se ze dvěma včelaři sdělili,že už nebudou členy ČSV nezaplatili členské příspěvky nechtějí dotace.Je to jejich rozhodnutí,tak jsem jim říkal jestli se registrovali v Hradištku, že ne proč ? Včely si přelečí tradičně a včely k datu hlášení neobsadila 7 rámku se včelami a není třeba registrace. Já na to jak to budou dělat vyšetření na kleštíka
k 15 .2. oni nic kdo,že je dohledá. Nejsem si jist,ale vzorek na vyšetření jsou povinni odevzdat dle Vet. zákona a tam je definice včelstva jinak, jaká je vymahatelnost.

info najdete tady, netřeba zbytečně otevírat Včelařství :-)

https://www.cmsch.cz/evidence-a-registrace/statistiky-ue/vcelarske-statistiky

Neuvěřitelné a přitom včelařím tak dlouho. Neuvěřitelné.

info najdete tady, netřeba zbytečně otevírat Včelařství :-)

https://www.cmsch.cz/evidence-a-registrace/statistiky-ue/vcelarske-statistiky

Kde už to popadalo? My si to vybrali loni,letos klid.

Neřekl bych, že to jsou včelaři, kterým se nepodařilo obnovit včelstva. Spíš to budou včelaři, kteří se rozhodli včelstva už neobnovovat.

A co teprve letos, bo po této zimě, to budou čísla

Dnes došlo Včelařství a světe div se,byla v něm větička k zamyšlení.Podle údajů z Hradišťka je letos k 1.9 o 2000 včelařů míň a o 45000 včelstev míň.Tak to úhyny musely být daleko větší než svaz tvrdil,když se nepodařilo obnovit a doplnit tolik včelstev.

Co chtěj evidovat, kontrolovat...? Dyť spousta už v těch úlech fčele nemaj!

Ne, oni ještě jednou sníží 1D. na 20 korun / včelstvo, zkusí co ještě organizované stádo snese. A posílí kontrolní úředníky SZIF a přidají další evidence a byrokracii navíc.

Taky jsem došel k závěru, že strakapoud něco žere ze země, co tam hledá? Když nasněží, přesměruje se na úly. Do vozu ale buší celoročně, asi ho baví vytahovat izlolaci polystyren, stejně tam žádného brouka nenajde blbec.

Podávat požadavek na 1.D elektronicky přes datovou schránku bylo možné letos.

Co bude příští rok? Podle mě, dotace 1.D bude (konečně) zrušená. Takže nemá smysl spekulovat.
m.

Potvrzuji, loni taky tu díru strakapoud udělal, když před vánocemi přišla podobná zima jako letos. Tehdy o něco mrazivější a sněhu o něco méně. Taky předtím strakapoudi naklovávali výhradně tehdy, když byl sníh, ale včely nezničili. Jen to začali a nedokončili, až loni se jim povedlo vysekat díru skrz čelní stěnu nástavku i loučky plástů přímo na včely. Měl jsem předtím dost často nějaké naklované nástavky a u včelína, kde je zvenku obložení ze dřeva nějak 15 mm tloušťky a zevnitř na těch laťkách sololit a umakart naklovali místa, kde zřejmě mezi těmi materiály cítili zimující mravence.
Když je sníh, jdou na včely možná proto, že jak je sníh všude na větvích a kmenech, tak jim to tam při tesání do dřeva sype sníh na hlavu a u úlů ne. Nebo jsou včely za minusových teplot mnohem hlučnější než nějací brouci ve dřevě a oni je jasně slyší. Nebo v zimě sbírají hodně potravy ze země a když je sníh, tak to nejde.

Strakapoud začně dělat díry do úlů v momentě kdy je sníh, dokud sníh není tak je klid. Blbec mi rozbil už i celý vůz, zalepím a za pár dní zase díra vedle vyklove polystyren. Před úly jsem naposled natáhl zelenou síťku proti ptákům co se dává na ochranu hrozna, přistál asi se chvíli zamotal a už byl klid. Ten sníh je spouštěč náletů, nevím proč.

Používáte někdo síta proti ptákům?
Jsem na zahradě uviděl strakapouda, jak se tam krmí ořechy a tak pod dojmem loňské likvidace včelstva, ke kterému se pták prosekal čelní stěnou nástavku, jsem dal z čelní strany drátěné králičí pletivo. A včera, jak po většinu dne mělo u nás svítit slunce do těch cca 25 centimetrů sněhu, jsem tam ještě přidal bílou netkanou textilii, aby včelkám nešlo ostré slunce do česna a ony nevylétaly a nelákaly ty ptáky.

Ono to nějak nefungovalo a ty lahvičky končily u mne. Tak jsem začal objednávat přes ZO léčivo jen pro sebe.

V tomhle přece nemůže být problém.Sdílená lahvička varidolu pro 2-3 včelaře je běžná věc.

Mně třeba vadí nesystém v léčení. Se svým malým počtem včelstev si objednám léčivo a většina kapacity toho léčiva se mně zkazí, protože ho do konce respirace nevyužiju.
Mně by se hodila jako služba ZO garance, že to léčivo bude vždy v ZO pro mě k dispozici, že si třeba zajdu půjčit otevřenou lahvičku a po přeléčení jim ji zase vrátím. Ne jako dnes, dy se mně doma hromadí lahvičky se skoro nespotřebovaným léčivem. I když je vůbec otázka, jak s ev nejbližší budoucnosti bude léčba klasickými prostředky vyvíjet.

Nic.Ale uvítal bych kdyby tahle hloupost šla KONEČNĚ mimo ZO.Ale spíš mám obavu,že do toho naši byrokrati zapojí datovku a bude to pro ZO ještě daleko horší.

Co víte o tom, že se příští rok chystá podání žádosti 1.D elektronicky ? Aspoň by ZO konečně ubylo práce

Co to je servis? Objednání léčiva(pokud neobjednávali už sami,část členů taky objednává sama),odevzdání vzorků (pokud neodevzdávají sami,sami odevzdávají i někteří členové),razítko a podpis na žádosti o dotace pro sekretariát.A to mám zpoplatnit,bo co? Samozřejmě zdarma.Asi by mně hanba fackovala,kdybych měl za tohle něco chtít.
O občerstveni a tyhle srandičky se stará naše sro.To jde mimo pokladnu ZO.Naše výročky jsou zároveň valnou hromadou sro.

A těm ostatním nečlenum budete poskytovat servis zadarmo nebo se vám aspoň složí na ty vaše členský příspěvky? Z něčeho pak Taky Musíte platit schůze Besedy občerstvení léčilo by se teda platili za svoje atd