Včelařská konference

Jedy opravdu mohou mít bliv na dlouhověkost organismů vystavených působení jedu.

Jak by ho mohli eliminovat? Systemické jedy jsou všude, i vtom krmivu, ve vosku než to vytáhli z úlů jako materiál, ve vodě, v pylech co si koupily aby mohli dělat pokusy. Věda přeci nemůže být tak krátkozraká, pokud je doba umělé inteligence, otázek a odpovědí, které sice jakoby dnes odpovídalo 5tileté dítě, ale to dítě jednou vyroste a už dnes se ví, že se tak stane a strach z pravdy, který inteligence nese je viditelný. Je to strach s logické pravdy, skutečností, bez lidské fantazie a obalu a komerce. Prostě je několik důkazů které jsou u včel univerzální.

Včela je bioindikátor životního prostředí.
Je plně přijímána její RNA.
Včela tuto zátěž nosí do svého úlu, má jí prosáklou celý svůj příbytek.
Včela tuto zátěž pojme jako krmivo, pojme ji do volátka, používá ji ke stavbě, snaží se tuto zátěž ze znečištění člověkem ředit další zátěží kterou produkují nektárie a sladká míza.
Včela je uměle krmena další zátěží, která vyvolává silnou loupeživost, sirupy které jsou buď z obilnin, kukuřice nebo cukrovky a třtiny. Všechny tyto zdroje cukru jsou ošetřovány zemědělskou chemií.
U včely funguje epignetika. Včelstva se neustále selektují. Vědec jen zkoumá faktický stav, nezkoumá vše okolo.

Umělá inteligence je poháněna jazykovým významem, pojmem spojení a slovními celky a významy. Ne slovíčkařením. V tom je rozdíl co věda a jejich práce zatím nezná. Co nezná? Vše souvisí se vším. Vědecké práce jsou velmi krátké, jsou uměle prodlužovány opakováním vět, jsou to neúplná spojení kde chybí mnoho souvislostí. A to je zásadní. I Radim to tu píše jako reakci. Je to dnes už do očí bijící jak vědecké práce upadají a jsou v podstatě psány na objednávku finančních skupin a lží s prohlášením že nemají konflikt. Jsou to často jen opisovánky opisovánek. Toto je jedna z nich, obživa pro média, to je ten konflikt.

A tu změnu životnosti u bioindikátoru by opravdu mělo lidstvo brát vážně.

Rostliny a zvířata přijímají genetický materiál svými těly. Proto má vše vliv. Živá příroda tak funguje, že aby gen mohl žít a vyvíjet se, musí přijímat jiné geny a jejich jiné formy co produkují. TO je základní rozdíl oproti neživé přírodě, tam funguje podobná elektrická fyzika a chemie. Ale Je mnohem rozměrově větší, obsahuje miliardy galaxií které se navzájem vtom prostoru ovlivňuje navzájem, který je opravdu velký, nevidíme. Vidíme zatím díky teleskopům jen diskuzi okolo přeheršle produkovaných vědeckých omalovánek. I v tomto se upozorňuje na kvalitu vědeckých prací.