Včelařská konference

Jinak, co se týká migrací včel mezi úly, to nijak se slíděním a loupežemi nesouvisí. Přimigrovaná včela přijme identitu úlu a jeho vůni a chová se vždy téměř jako původní včela toho úlu. To znamená brání ho proti lupičkám i třeba kdyby to byl její původní úl, kde se zrodila.<

Píšu to stále dokola, souvisí. Pokud emigrantka přináší bonus ve formě parazita nebo infekční nemoci, nebo jiné vůně, znamená to že v určité velikosti migrační vlny do včelstva pluje příčina kolapsu a vyloupení, stupňující se nemoc matky. Matka je zdravá a s tím včelstvo jen prvních pár měsíců, prosperuje potom nastupují změny typu zaprahnutí mateřího feromonu, nástup řady nemocí, (někdy i pár měsíců od vyběhnutí a oplození). Jsou nato studie a přes PCR se dnes ví hodně okolo toho jak na tom matky jsou. A matka jak známo je důležitá co se týká loupeživosti. Někdy je zajímavý, že samotné vyrabování úlu přijde až s novou sezonou, nebo novým přísunem úlů od jinud.

Já vždycky průběžně kontroluji stav na česně rozebíraného včelstva. V období slídění tam po řekněme půlhodině od otevření úlu létají kolem nějaké zlodějky a snaží se česnem proniknout do úlu a strážkyně se tomu snaží bránit. A to asi tak ve slabé až trošku střední intenzitě. Při uzavírání úlu se tam množství zlodějek a tlak na strážkyně přechodně zvýší, protože před česnem se objeví zlodějky, které se dříve zaměřily na vytažené plásty. Za asi 15 minut po uzavření úlu zlodějek před česnem výrazně ubude a za asi 30 minut po uzavření úlu je na česně prakticky klid, zlodějky jsou pryč, Maximálně se tam jednou za čas jedna objeví a po otestování, že se přes strážkyně dovnitř úlu nedostane, zase odletí. Takže znova píšu, že včelstvo, které je v pořádku a ve správném a dobře nastaveném úlu nemá při práci ve včelách jakákoliv slídivost prakticky žádný vliv.
Něco jiného je, kdyby se "podařilo" třeba zamáčknout matku. Po nějak 15 - 30 minutách si včely v úlu změnou vůně včelstva uvědomí, že včelstvo je osiřelé a tím napůl zkolabuje ochrana česna strážkyněmi. Když se nic nestane, tak podle mého odhadu za hodinu, dvě hodiny včely vyberou buňky plodu, ze kterých udělají matky a začnou pracovat na matečnících. Změní se zase feromony - vůně včelstva, skončí osiřelost a schopnost obrany před zlodějkami se zase zvýší, i když ne úplně na původní vysokou úroveň. Když ale česno během osiřelosti zůstane víc otevřené, dovnitř začne pronikat větší množství zlodějek a ty mohou způsobit, že kolaps včelstva bude trvat dál, schopnost včel bránit své česno se nevrátí na původní úroveň. Rozjede se klasická akutní loupež a za 2 - 3 dny je včelstvo zničeno.
Proto jsem si taky zvykl se dívat na ty česna, osiřelost se tam dá snadno poznat. A pokud se to stane, zůžením česna na maximum na jednu včelu se včelstvu pomůže, to dobu osiřelosti přežije bez větší úhony a po naražení matečníků a ještě potom přes noc se konsoliduje a druhý den ráno už zase strážkyně brání česno tak, jak je potřeba. Při troše štěstí pak zdravé včelstvo zvládne odchovat novou matku a přežít. Takže u mě, pokud ztratím včelstvo kvůli vyloupení, není to kvůli tomu, že jsem ty včely měl rozebrané. V posledních letech to bylo nejvíc to podzimní vylupování.
Jinak, co se týká migrací včel mezi úly, to nijak se slíděním a loupežemi nesouvisí. Přimigrovaná včela přijme identitu úlu a jeho vůni a chová se vždy téměř jako původní včela toho úlu. To znamená brání ho proti lupičkám i třeba kdyby to byl její původní úl, kde se zrodila.

Já myslím, že se to ověřit nedá. Tato vláda funguje jako burza blbých nápadů brainstorming. Vyhazuje všechno, co je napadne, lidem a podle toho, jaký se na jednotlivé nápady objeví pokřik, je nakonec buďto přijme a schválí nebo taky ne.

Prosím o zpřesnění,kde se dá zpráva ověřit.<

Já ze zprávy pochopil že to je nachystaný ale ne schválený. Takže je nutné sledovat sněmovní záznamy.

Takže strážkyně včely z cizího úlu špatně poznávají a zlodějky tak mohou přes strážkyně pronikat a loupit. Nebo se stává, že některé včelstva sílí a jiné slábnou výměnou včel létavek.<

To má ale nějakou obecnou příčinu. Zpravidla destrukce, nemoc matky, infekce, zlodějství, slídění, emigrace, migrace. To poslední je hodně podobné s člověkem. Existuje kohorta lidí, kteří cítí, že migranti posílí v podstatě za cizí náklady na výchovu, části chybějící nebo neschopné populace na pracovním trhu. To samé se děje ve včelstvu, emigrace je naprosto běžní věc v případě teplých podletních podzimů, ale nejen vtom čase ale i jindy, ovšem přínos může být např. vč. nemocí a zvrácení morálky u ostatních kohort v populaci, problematika vůně matky a její výměna, aj. U člověka jsou to jiné zvyky, jiný vzdělávací proces, neznámý důvod emigrace.

Lze se domnívat, že inkluzní chování sociálních společenství je postaveno na výběrovém a genetickém základu, který vyžaduje určitou vynaloženou energii.

Takže pokud včelstvo není samo v okruhu např. 4km průměru, emigrace probíná neustále mezi včelstvy, podle toho, jak natom je včelstvo, ne úl. Ten je samozřejmě hradbou proti nebezpečí co může včelstvo potkat, ale emigrace a inkluze je vidno vidět napříč mnoha druhy.

Prosím o zpřesnění,kde se dá zpráva ověřit.
Děkuji

Ct24.ceskatelevize.cz-uleva pro male vcelare zustane.

Jestliže je včelstvo zdravé, správně usazené v úlu, takže včely mají kontakt s česnem, konstrukce úlu není chybná a včelař nemá doširoka "rozdavené" česno, ale má ho přiměřeně zůžené, tak slídivost a vylupování není žádný problém. Ať už nálet zlodějek nastane prací včelaře nebo tím, že soused nechá vylízat vytočené plásty včelám, taková včelstva se prostě bez problémů dokáží zlodějkám ubránit. Klidně se v nejhorším může stát, že včelař zapomene třeba plásty v bedně vybrané z úlu přikrýt utěrkou a ono na ně nalétnou a pokryjí je zlodějky, včelař klidně může i určité množství zlodějek při vrácení plástů dát do úlu a zavřít je tam, i tak se za výše uvedených podmínek včelstvo ubrání.
Výjimky jsou pouze dvě. Jedna v sezóně, když více úlů má jako matky sestry z jedné chovné série, potom se občas zřejmě stane, že genetická výbava matek sester je podobná a tím jsou podobné i vůně úlů. Takže strážkyně včely z cizího úlu špatně poznávají a zlodějky tak mohou přes strážkyně pronikat a loupit. Nebo se stává, že některé včelstva sílí a jiné slábnou výměnou včel létavek.
A mimo sezónu, kdy včely v podletí uloží zásoby podle obsazení plástů současně letní krátkověkou i zimní dlouhověkou generací, ale na podzim, když krátkověká generace je už pryč a dlouhověká se třeba stáhne blíž k zimnímu sedisku, včelstvo ztratí kontakt s česnem i přestane strážit zásoby. Zlodějky tak za podzimního oteplení nerušeně rozjedou loupež, která, protože včelstvo často už nedokáže se probudit a začít chránit česno, končí úplným vyloupením včelstva. A zdá se , že dlouhověké zimní včely nelpí tolik na vůni vlastního včelstva a vlastní matce jako krátkověké letní včely, nechají se nejdřív bez odporu vylupovat a potom se snadno se snadno loupeží strhnou a odletí do úlu zlodějek.
Aspoň tak to bylo před 15 a více lety. Dnes to může být trošku jinak, protože se už asi chovají trošku jiné včely a moc to nemám možnost sledovat, protože už chovám jen málo včelstev a ne na výnos.

Slídivost při otevření úlu není problém, pokud se jedná o správně konstruovaný úl a správně usazené včely v úlu, kde si včely dokáží ohlídat česno.<

No problém to je a dost viditelný a známý protože, protože při zalétávání, tzv. emigrace a migrace dělnic, platí jiné sociální pravidla přijetí než u loupeže a útoku. A platí zvýšení tlaku parazitů nebo infekce. Jenže důsledky průniku jsou stejné, dobít včelstvo.

Jak jsem psal, sousedé místo uskladnění vytočených plástů na jaro, což je nejlepší podněcovací jarní počin od včelaře, vrací rámky k vylízání a nenapadá mne to samé že mají daní chovatelé v hlavě. Protože klid se změní v reinvaze a loupeživost. Které nezmizí po nějaké hodině. Včela má paměť a pamatuje si dobyvačnou a davovou včelí psychozu. Proto stačí po takovém naučení jen pár minut práce a ihned jde vodět slídivost. Což je špatně.

A s bodavostí to je trochu podobné, kdo se včelami zachází slušně, může jedno včelstvo rozebírat po plástech třeba dvě hodiny a na stanovišti ve včelách být celý den. A maximálně kromě pár včel, které náhodou přimáčkne a ty jsou potom vzteklé a u divočejších včelstev 10 - 20 dalších útočících včel jsou včely klidné.
Kdo ale se včelami zachází nešetrně, bouchá s nimi ve snaze pracovat rychle atd a současně je v nich častěji než dva tři týdny, kdy si to zacházení včely zapamatují a podruhé jsou vytočené hned, tak za sezénu za nějaký měsíc ty včely zdivočí.
Původně klidné včely se potom chovají úplně jinak. Hned jak člověk přijde na stanoviště, zezadu k úlům, útočí několik včel, zepředu před česny hned útočí tak 10 - 20 včel a pokud včelař úl otevře, během 10 - 15 minut, jak se včelstvo nabudí, útočí na včelaře tak 100 - 200 zuřivých včel.

Slídivost při otevření úlu není problém, pokud se jedná o správně konstruovaný úl a správně usazené včely v úlu, kde si včely dokáží ohlídat česno.
Byl jsem třeba v zadovácích nonstop od rána třeba do večera, současně s vytáčením medu v kočovném včelíně plus s vrácením vytočených plástů do včelstev, za hodinu, za dvě hodiny včely začaly slídit a slídily po celou dobu do večera, nebo jsem měl rozebrané nástavkové úly při silní slídivosti, kdy na otevřené dílo nalétaly stovky včel. Ale když se slídící včely odmetly, ale klidně i zavřely s plásty do včelstva, patřičně se zůžila česna atd, odstranily se zdroje sladiny přístupné včelám atd, během půl hodiny až hodiny počet slídicích včel spadl k nule. Protože včely dokázaly ochránit česna a lupičky do úlu nepustily a jinde pro včely nic nebylo, takže slídivky prostě po ukončení práce ve včelách slídit přestaly.

Odvozenina od úlu Warré, horní loučky jsou ze špejlí. Prý velcí včelaři používají mimo jiné systémy tyto úly v tisících.

https://www.youtube.com/watch?v=mfZpLUNEEZ8

U zájmového včelaření časové omezení není, protože včelař má málo včelstev. takže si může vybrat velké množství různých ulů. kde ta práce se včelami i déle trvá.<

Ano i ne. Chovatel má zpravidla omezený čas, je jedno jestli je velký nebo malý. Tu rychlost si vynucují okolnosti. Od rojovky, bodavosti, přes slídivost a to podtrhuji, protože si hodně malých včelařů myslí, že má čas, ale pokud se ukáže holý káplý med, stačí poškrábané dílo o mezerník, hozené kamsi plástve okolo úlů s úlovou vůní, atp. a je otázkou pár minut a má okolo sebe spolu s osobním klídkem v práci, včelí zlodějský blázinec, který se i do jara zaryje do paměti včel a ty neustále slídí i po vyzimování.

Tak ono těch kritérií je podle mne strašně moc a tak pro jaké úly se začátečník rozhodne záleží asi hodně na náhodě.
Třeba na tom zavčelení. V převčelených místech v Langstrothu nebo Optimalu mají včely kvůli hladovění z nedostatku být slabé a potom tam včelstvo sedí uprostřed plástů a česno je nechráněné, takže to je pozvánka pro zlodějky. Nebo včelař bohatě pokrmuje cukrem, takže včely jsou silnější, včelstvo je ale stejně podvyživené a oslabené, protože pyl stejně včelař nedodá a vznikají tak hromadné úhyny. Navíc takový včelař je potom cukrář, protože má v medu i řepný cukr. Na takové místo jsou lepší rámky 39 nebo ještě menší, protože i slabší včelstvo na takových plástech má kontakt s česnem a dokáže se ubránit zlodějkám.
Nebo profi včelaření versus zájmové. U profi včelaření musí včelař za stejný čas ošetřit co nejvíc včelstev, aby stíhal, takže volí úly vhodné pro manipulaci, i když jsou třeba méně vhodné pro včely. U zájmového včelaření časové omezení není, protože včelař má málo včelstev. takže si může vybrat velké množství různých ulů. kde ta práce se včelami i déle trvá. Včetně úlu, který se dá včelám přizpůsobit nejvíc, a to zadováku, který je ale při práci se včelami velmi pracný a proto je vhodný tak jen pro 4 - 6 včelstev, víc těžko.

Ať si každý vybere ulový systém který vyhovuje jeho podmínkám, možnostem a způsobu ošetřování včelstev.<

Ale nikdo v začátcích včelaření neví jaký úl a systém vyhovuje jeho podmínkám možnostem a způsobu ošetřování včelstev.

Na úlu mne zajímá, jestli je rámek pravidelně jako dřevo dezinfikován louhem, jestli je dostavěný dílo od loučky k loučce, když ne tak proč, odpověď že dělnice udělá tam díru nebo tam ten rámek plesniví, proč má takový odstín a proč makový. Potom mne zajímá, když je na 11r, jestli je 420mm, protože menší je akorát tak na zlost a mačkání včel.

Potom mne zajímá stav dna, jestli je uhnilé, prokousané, proč prokousané jak oplatek a od čeho, když je úplně nové, jestli probíhá do úlu invaze mravenců, kteří zvyšují bodavost protože není-li včelstvo v klidu, tak bodá o to více.

CO se týká samotného rozdílu mezi langem a optimalem, vidím, že jsou opravdu důležitější věci. Třeba jestli může být nástavek použit tak, že oprátím rámek o 90° a další nástavek naněj postavím v běžné horizontální poloze.

Jestli je opatřen barvou, která nezvyšuje tepelný stres když je hic.

Jestli ... atd.

Ztráta času je se bavit o něčem, co je dávno běžné. Jestli někdo chce včelařit, včelařil lze i v klátech, koších, s úlem na zdi v obýváku, v miniúlech, v maxi dadantech, v Layens úlu v kazetovém úlu, ve skleněných úlech, v železných úlech, v plastu, v kameni, nebo sopečné vyvřelině, v rákosu, v úlu s kartonu, prostě to jsou běžný věci. Nechápu co kdo chce koumat a bádat.

Je možné včelařit i v jednom nástavku a mít tam třeba 5 matek vedle sebe neodděleně, a nezabijí se.

Je možné zimovat na třech rámcích a vyzimovat kvalitní silné včelstvo které se chce v květnu rojit protože nacpalo dva vysoké nástavky.

Žabomyší spory? To budu muset posledních pár Včelařstvi vybalit z igelitu a vynechat zábavný úvodník,abych dočetl dál.By mne zajímalo,kdo tenhle stranický tisk bude brát,až se tahle výhoda členství bude platit?

Ať si každý vybere ulový systém který vyhovuje jeho podmínkám, možnostem a způsobu ošetřování včelstev.

Něco podobného jako výlevy pána Huly v minulých číslech

Ubývá vody, schnou medonosné stromy, holí se ve velkém lesy a zabírá se ve velkém půda pro zástavby. Nějaké blbé kecy okolo úlů mám za sebou. Záhumenkář ať se baví jak chce.

Jak hodnotíte ty žabomyší spory ve Včelařství mezi Langstrotáři a Optimálníky?
Pro mě je to víceméně jedno, oba dva jsou svou velikostí úly pro nepřevčelená stanoviště, kde je po celou sezónu dostatek snůšky. Langstroth je o trošku šikovnější.

Asi ano. Kdybych měl zájem, tak bych si to vygůglil. Anebo ne, kdyby bylo dost nabídek, kde by bylo na prní pohled vidět, že to je z mého kraje.

"Chytrému napověz,hloupého trkni",se říkávalo..Čejk nemůže být nic jiného než Čejkovice,no ti druzí si musí zagooglit psč..Kdyby vše bylo v životě takhle jednoduché jako tahle hádanka Čejk.69615.

Jé, 696, JM. :-)

Čejk.69615
To určitě každý na první pohled pozná, kde jakýsi Čejk leží.

Čejk.69615

Aspoň který kraj to je, když už ne okres.

Prodám smetence ,odběr v tomto týdnu. Matka letošní značená opalitem. Cena včetně paketu 3000,- kč.
Pol./Mob. 792363481
Čejk.69615

Tak záporné ionty ve vzduchu ve vnitřním prostředí mají na člověka kladný vliv. Dneska už je plno udělátek, které umí ty záporné ionty uvnitř produkovat. Ze včel bude asi ten vzduch nabitý zápornými ionty přirozeně.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-vceli-farme-v-kostelni-myslove-mohou-zajemci-pobyt-i-v-domku-se-vcelami

Řekl bych, že velmi záleží na návrhu takové boudy, samotné dřevo, PVC, sklo, kovy jsou nositely převážně kladného elektrostatického náboje, včely mají bipolární náboj, při hledání květu včely květ svým záporným nábojem přímo přitahuje, protože jsou jejich antény a ochlupení, díky letu, nabity kladně. Mají také záporný náboj podle situace v úlu. A Asi o to při boudománii jde, o ten vzduch uvnitř boudy se včelama, který má nějaké jiné parametry než vzduch někde jinde.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-vceli-farme-v-kostelni-myslove-mohou-zajemci-pobyt-i-v-domku-se-vcelami

"Při tom množství a pracnosti vůbec takovu trochu dostat ze včel a udržet včely aby nepadly přitom hladem čekáním na lípu jestli bude nebo nebude ... "
Já plánuji vyzkoušet zmenšenou rámkovou míru, z 39 x 24 na cca 35 x 15, to by právě mělo umožnit využití takových těch menších snůšek.

Lipový rok u nás bývá jednou za několik let. Nesmí být lipový rok, to znamená mnoho květů na lípách předchozí rok a musí být v létě slušné počasí, ne příliš horké a dostatek vláhy. Dost dobře by mohl být lipový rok ten příští.
Ostatně já už to můžu víceméně jenom pozorovat, dříve bylo kolem plno velkých lip srdčitých, kolem kostela a v prolukách a podobně. Jak byl lípový rok, byly doslova zaprané medníky a jak nebyl lipový rok, i tak bylo obvykle lipového medu plno.
Dneska je víc než polovina těch velkých lip do kilometru daleko od mé zahrady pryč, náhrady téměř nejsou a snůška z lip je tak na zahradě slabá.

Vloni už Lípa taky nebyla, jen málo pomíchané s něčím světlým co kvetlo po řepce, tzn. pololipový. Letos je trochu ztmavší dozelenkava spíše lipový - průměr 1,5kg na včelstvo. 90kč výkupní cena? Při tom množství a pracnosti vůbec takovu trochu dostat ze včel a udržet včely aby nepadly přitom hladem čekáním na lípu jestli bude nebo nebude ... myslím že to je konec, jestli lipový tak bude v malých skleničkách jako luxusní med, 250g .. 100-150kčkč nebo tak. Průměrné výnosy před lety bylo kolem 6kg a to ještě měly včely část lipového pro sebe, to se ještě do kilovek naplnit dalo s cenou o 40kč vyšší než řepkový.

K lípovému medu ještě trochu statistiky. (mimo jiné je to hnus taková nabídka, je to stejné jako by v roce 1993 nabízel výkup medu místo 35Kčs za kilo 8-9Kč/kilo včelího medu) Všíchni vidí, že cena medu (ne vyrobeného medu zpracovatelem) je někde úplně jinde.

Letošní výkup českých medů je zahájen.


Výkupní cena čerstvého květového medu je 80Kč/kg, voda max. 18%
Výkupní cena čerstvého lipového medu je 90Kč/kg, voda max. 18% (výrazná lipová chuť a aroma)

https://www.medokomerc.cz/nas-med/vykup-medu

Lípy po málu, v podstatě je pryč. Je loňská trocha ve větším v kyblech, ale na tu dojde taky. Med letos bude hlavním krmivem na zimu. Přešel jsem na jednoprostorové zimování a zatím to včelu vůbec netrápí. Nejsou letos brady, ale zase jsou o to klidnější. Také jsou klidnější protože neokusili a nezapamatovali si, - neměli šanci poznat vytočený plást. Tak proto je zatím klid do doby než nějaký okolo šetřílek, dojde nato, že by mohly včely tu trochu vylízat a tak nastartuje vše co se týká zalétávání a boje o sladinu. Bude také velké spojování, takže to vypadá že cukru bude dáno také po málu. A možná se i málo vyzimuje, tak se přestane včelařit, protože med pantáti povolí dovézt. Šak dávají dotací zato, že je volný trh, dost, tak ať to kvičí. Na jedné straně povolí vyrábět med a na druhé podporují jeho produkci. Panstvo moudré jako doba sama.

Nebyl lípový rok, na lípách bylo letos málo květů. A počasí nebylo nejhorší, ale taky ne nějak zvlášť dobré. Aspoň tady u nás.

Jak u vás dopadla lípa? Sever moravy lípy kvetly ale včely na ně nelétaly, v medníkách nic, medné komory s řepkovým medem určené na zimu vyžrané, včelstva stáhly plodování, zeslábly, na česnech žádné brady. Nejhorší rok, od řepky bohatě zásobené včelstva na váze průměrně minus 20kg, top špičkové včelstva přes léto -5kg na váze. Nejhorší výsledek stavu zásob co kdy byl. Včelstva stáhly plodování, zeslábly, brady na česnech žádné. V okolí to samé, lípa sem tam rámek po nějakém tom kile jinak prý hlad. Ani Vigor F1 co lípu vždy měly víc, letos nic.

Proč by si včelstvo nemohlo poradit s motýlicí?
Možná záleží na tom, jak jsou včely schopné si poradit s tou pavučinou, kterou motýlice vytváří a která se tuším na včely při likvidaci i trochu lepí. Nebo prostě dobře čistí úl od mrtvých nehybných věcí, ale jak se ta "věc" hýbe, jako třeba larva zavíječe, tak se jí včela bojí a ustoupí.
Nebo prostě funguje tak, že místo toho, aby cizí materiál z plástu vytáhla a vynesla ven, tak místo toho ustoupí a kus plástu, pavučinu, kuklu nebo chodbičku larvy se pokusí zatmelit.

Apis mellifera Solinvivirus-1, nový virus včely medonosné, který zůstal nezjištěn více než deset let, je široce rozšířen v USA

https://www.mdpi.com/1999-4915/15/7/1597

Co se týká vynášení usmrceného plodu, vždy je vyřazeno včelstvo, u kterého je vidno něco s matkou. Takže test dobře dopadne pokud jsou tam čistící dělnice. Zkreslení je tedy jednoduché, stačí udělat test u třeba měsíc spojeného včelstva a nemusí být špatné, ale po testu za dva měsíce je na vyřazení. Proto se tyto testy musí prakticky dělat neustále.

Vrtá mne hlavou proč by si nějaké včelstvo nemohlo poradit s motýlicí? Zajímavé je, že jsem otom hodně četl, ale nikdy neviděl. Netvrdím, že jsem u nějakého vadného včelstva neviděl rozmach, ale u silného si vzpomínám, že v literatuře bylo zmíněno, že vývoji motýlic přispívá konstrukce úlu.

Nemám moc různých prázdných míst po úlech, zbytečných věcí okolo úlu, třeba povalové laťky, různé folie, různé krmitka. Nemám palubkový úl, nemám vícedílné víko. Nemám vícedílné dno. To je nízké, víko je svařený v úpravě proti mravencům s 10cm polystyrenem, dřívější verze vík také neposkytovaly motýlici skuliny. Možná zato mohou třeba přepážky které dělí včelstvo od jiného prostoru. Prostě nechce se mi věřit. Musel bych to vidět, do té doby tomu napadení motýlicí u silného včelstva nějak nevěřím.

Zvápenatění je infekční prevít, stačí hodně málo a nějaká agresivnější forma, se pěkně rozjede po celým stanvišti. (má varianty, první dělení je podle odstínu křídy od bíla do černa, potom je dělení podle zkoušek a aditiv, po kterých se růst zastavuje nebo naopak spouští)

Jinak co se týká ofiko chovatelského sdružení matky kraňské, kterým je ČSV, tak velké pravidla a malé výsledky. Jeden místní zahodil telefon do studny a má od sháněčů matek pokoj, všetně od kontrol od Svazu po SVS. Je to jen o dotacích, které jsou asi na matku pěkné.

Pokud by byly výsledky opravdu něco, určitě by šlo slyšet více spokojených reakcí. Vždyť to jso desetitisíce prodaných matek ročně a dlouhodobě vnímám výsledek jako ticho po pěšině.

Linie Vučko u nás prorazila, protože se tvrdilo, že Vučko na rozdíl od jiných kraněk umí využít medovicovou snůšku. Ale co je na tom co pravdy, nevím, nezkoušel jsem je
Taky se tvrdilo, že Vučko produkuje víc propolisu než jiné včely.
Ale jestli Vučko špatně chrání voští proti zavíječům, tak to obecně by mělo znamenat, že má špatný čisticí instinkt obecně, špatně odstraňuje uhynulý plod i nečistoty z úlu. Což vlastně koliduje s tím, že tyto včely jsou často napadány zvápenatěním, protože vápenatění velmi závisí na čisticím instinktu včel. Kde se rozšíří zvápenatění, se dá soudit, že v tom včelstvu z nějakého důvodu selhává čisticí pud.
Což mi trochu nesedí s naším šlechtěním oficiálních linií včel, protože svého času se popsala obrovská spousta papírů o tom, jak šlechtitelé a chovatelé matek jedni jako druzí testují chovná včelstva oním testem na vynášení usmrceného plodu a včelstva s nedostatečným čisticím pudem velmi nekompromisně z dalšího rozchovu vyřazují.

Tiez by som vucko nebral,okrem spominanych veci,ma este jednu slabinu,nebojuje proti vijacke ,castokrat aj silna pekna rodina moze mat dost plastovej plochy poskodenej..linie ku ktorym bola u nas oficialne priparovana trpali zvapenatenim plodu..To sa mi nastastie vyhyba,zazil som ho raz niekedy okolo 93 roku ked som zacinal a dostal som vcely po zomrelom vcelarovi,v tych som to mal..neskor uz nie..Mozno tomu dava na frak aj krajina zaprasena fungicidmi ,ktore zvapenatenie mozu blokovat

dovozom medovych činsko ukrajinskych zmesi..vacsinou ide o vučko plemeno ..<

Ano Gusto, vučko bych nechtěl ani zadarmo, ani kdyby mi zato platili, protože je to loterie co se týká používání a nepoužívání ATB. Kdyby tu bylo ATB při chovu včel povoleno, můžeš v chovu použít pravidlo ošetření např. proti zvápenatění, proti moru, proti dalším sepsím a neduhům.

Jenže dovoz matek kde je povoleno ATB, to je cesta do pekel a hned vysvětlím proč.

Proto že sem někdo doveze materiál nadopovaný léčivy, zpravidla se sem dotáhne i hodně zárodků latentních infekčních nemocí v různých formách a stadiích, které po odeznění a metabolizaci ATB se v chovech ukážou. (forma infekce matky resp. ovariol, které produkují např. virulentní vajíčka které klade a s možností stadia dcer a dělnic s tolerancí k mnoha jiným infekcím, kvůli dopování léčiv, které zde nikdo nesmí kvůli kontaminaci produktů od včel použít)

Akce kontrola medu je plánovaná akce v pravidelných nebo nárazových intervalech. Výsledky zpravidla konzument dostane ne dříve jak za 2-4 měsíce od fyzických kontrol. (šarže květen, tz. výroba a distribuce do týdne) a nyní je skoro srpen)

Zpravidla to je akce, kterou kontroly kontrolují znovu po nějakém čase, samy sebe!

Půl roku trvá stáhnout med, který sem pustí SVS z mimo EU obchodní transakce. Tz. jak taková kontrola dovozového medu probíhá, ... tento med sem dorazil v lodním kontejneru na celní plac a překladiště, kdesi pracovníci SVS otevřeli vrata a vzali vzorky hned z prvních třech nastrčených barelů kde ATB zřejmě nebývá.

A toto je výsledek nekvalitních kontrol SVS u dovozu medů, které by měly být z každého barelu a měl by to vyložení odeběr vzorků a naložení platit dovozce a ne stát potažmo daňový poplatník = konzument medu. Tj tak 3 lidi s výbavou překládky. Odhadem několik desítek tisíc. (12 hodin manipulace 80 vzorků na základní spektrum plus ATB.)

Půl roku zákazník pod dojmem kvalitního medu (viz 100% recenze Heureka)
https://www.heureka.cz/znacky/medokomerc/recenze/

pojídá med se širokospektrálním ATB. Protože se zkotroluje místo 80 barelů jen 3 nastrčené k vratům lodního kontejneru po otevření. Tz. fyzicky kontrola kamionu medu SVS netrvá ani hodinu.

Z ukrajiny sem prudi vselico..akurat colnici zadrzali matky..ale je to len spicka ladovca..kamionisti to prevazaju nacierno,slovak to potom rozposiela na adresy slovenskou postou..aj ked v tom nevidim az taky problem ako s dovozom medovych činsko ukrajinskych zmesi..vacsinou ide o vučko plemeno ..

https://dolnyzemplin.korzar.sme.sk/c/23196428/colnici-odhalili-nelegalnu-prepravu-takmer-2-700-zivych-vciel-neznameho-druhu.html

Jo,jo,zas může nabízet medokomerc včelařům med u Ukrajiny... Na každého jednou dojde.

Vsechny retezce stahuji med medokomerc.
Asi ne vsechny sarze kontrolovaly laboratore v bremach....a tak podnakladove ceny supermarketu odskace balic medokomerc.

Vcelpo bylo prukopnik, medokomerc navazal a slovensky medas se muze pridat v dalsich kolech.

Chtelo by to vyzvyhnout praci ceskych vcelaru kteri se k teto praxi nepropujcili....

Nebo si přesně naopak řekne,proč bych měl kupovat med,když za tu cenu můžu koupit 7 kg cukru a vesele sladit.

Řekl bych, že přes peníze.
Člověk si uvědomí, kolik ho ta kilovka medu, který se "cukerně" rovná asi 0,8 kilu cukru, stála a kolik by za to měl kilovek cukru. A následně sladí úměrně tomu cenovému rozdílu. Tím nepřeslazuje a tak šetří srdce.

"Neříkáme, že byste měli začít jíst med, pokud se v současné době vyhýbáte cukru," řekl Dr. Khan. "Takové jídlo je spíše o náhradě - pokud používáte stolní cukr, sirup nebo jiné sladidlo, výměna těchto cukrů za med může snížit kardiometabolická rizika."

Výzkumníci do své analýzy zahrnuli 18 kontrolovaných studií a více než 1100 účastníků. Posoudili kvalitu těchto pokusů pomocí systému GRADE a zjistili, že u většiny studií byla nízká jistota důkazů, ale že med trvale produkoval buď neutrální nebo příznivé účinky, v závislosti na zpracování, květinovém zdroji a množství.

https://nutrisci.med.utoronto.ca/news/sweet-honey-reduces-cardiometabolic-risks-ut-study-shows

U nás slušně sprchlo, jak ta řada bouřek šla včera dopoledne a v poledni od jihu po našich hranicích se Slovenskem. Ale ještě víc zapršelo blíž k hranicím, v Beskydech a ve frýdeckomísteckém okrese.

Déšť? Opět a zase ani kapka.Ve studni došla voda už před týdnem.

Včerejší déšť u nás asi definitivně ukončil lípy. Do té doby ještě část líp voněla, takže se dalo čekat, že tam v korunách pořád něco kvete a je pro včely. Po tom dešti už nic.

Rozšiřování a kočování jsou dva a více stresujících bodů chovu. Pokud nebyly až tak citlivě provedeny, mohlo dojít k nějaké ztrátě a tím pádem oslabení a tím pádem k rozvoji nějaké nemoci. Navíc jestli třeba snůška selhala, nebo naopak byla příliš silná natolik, že se včelstva prorojila nebo došlo k nějakému chemickému přínosu, který tu nemoc podpořil. Takže nejsem daleko možná od pravdy že zato mohla i chemie s hnojivem + herbicidy. Řepka se kropí systemickými plus DAMy, protože to je brukev, která vyžaduje hodně dusíku. Nějaké kropení herbicidy okolo setby na ozim také budou. Natom se pokud vím asi 120 let nic nezměnilo. (krom systemiky, ta ochrana před blýskáčkem byla jiná samozřejmě)

Já jen vím, že když jsem do včel "šlapal", aby přinesly co nejvíc medu, hned po posledním vytáčení na konci července, v srpnu intenzívně krmil, na jaře všelijak upravoval plodiště a rozšiřoval, tak třeba některá včelstva v květnu v lese po návratu z řepky kolabovala, místo zesilování spíš slábla a na dně byla závěj zvápenatělých kukel a další nečistoty.
Když jsem se na to pak vykašlal, v klidu krmil v září i později a na jaře včely nechával tak, protože mi nevadilo, že byly slabší třeba ještě v polovině května, tak najednou problémy se zvápenatěním vymizely a zvápenatělých kukel bylo v podmetu maximálně tak ojedinělé kusy.

Neskutečné, po komárech vzniklo mnoho nových obcí. A nyní hlavy pomazané by je chtěly zase slučovat. Znovu podvod a krádež. Protože to co vybudovaly, by nikdo jiný za ně neudělal. Sloučit (ukrást obec) = ušetřit = víc už neinvestovat. Paráda, taková bouda.

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/chcete-usetrit-miliardy-slucte-obecni-urady

Mé zkušensti velí že infekční tlak u zvápenatění se snižuje zvýšením příjmu sladin - potravy do úlu, tím dochází k ředění. Významný je spíš tekutý podíl než pevný. tz. nektar lépe ředí patogena v medovým volátku z kterého se živí plod. Pyl je jeho příčinou ale až v nějaké další fázi přeměny takového úlového pylového biofilmu v živnou půdu pro zvápenatění.

Potom třeba stačí zvýšit vlhkost na jaře a zvápenatění propukne díky klíčení na vlhčích místech díla s takovým biofilmem.

Zvápenatění je podle mne problém včelstev tlačených do co nejrychlejšího rozvoje včelařem, protože včelař chce včely v plné síle už k prvnímu květnu a už v první polovině května optimálně tak 20 kilo medu z včelstva. Ne včelstev, kde se včelař nevyskytuje a která v otevřené dutině otevřené chladu klidně může pomalu sílit třeba až do konce května, podstatné pro přežití takového včelstva pouze je, aby na konci sezóny na začátku srpna tam bylo těch cca 20 kilo zásob na zimu plus zimní generace včel. Zvápenatění se pak vyskytuje u včelstev, které včelař tlačí do toho jarního rozvoje přidáváním nástavků a plástů a rotací zásobních plástů atd " na krev".

Nějak mi přijde, že ty organické kyseliny jsou lépe biokompatibilní, než chlór, který je jedovatý pro všecko a mimo jiné dost reaktivní prakticky s čímkoliv.<

Solinace půdy mění celou biologii, stejně jako používání herbicidů a jiných pesticidů. Samotná věc, že chlor je jedovatý pro všechno neplatí. To je snad jasné, jak tím co tu píšu, a také existují velké problémy v oblasti tzv. nemocničních infekcí které nelze jen tak eliminovat běžnými chlornatými prostředky, které kupodivu v podstatě tím, že zajiš´tují obyvatelstvu základ hygieny, prodlužují celkovou délku života. Je naněm založen mořský život. Při tzv. biblických potopách je nutno vzít v potaz že bylo méně kyslíku a více exhalací z moře. Takže chlor je jedním z prvků, které jsou základem života na Zemi, proto je ho tu tolik zároveň s vodou. Záleží jen na jeho mocentví a koncentraci a sloučenině jak moc je zdraví prospěšný a nebo škodlivý.

Přiznávám, že jsem v malém praktikující teoretik a ještě jsem se s vápenatěním tváří v tvář ve svém úlu nesetkal. Vaše anorganická metoda mi přijde až příliš drsná - i když proti hmyzu, který má dramaticky jiný dýchací aparát to asi použitelné je. Jen odhadnout kolik asi ještě jde a kdy to půjde do kytek všechno. Nějak mi přijde, že ty organické kyseliny jsou lépe biokompatibilní, než chlór, který je jedovatý pro všecko a mimo jiné dost reaktivní prakticky s čímkoliv.

A k té selekci, to dává smysl, když je včelstev hodně. Já to jedu v malém 5 včelstev a asi kdybych to viděl, tak piplam MK. Nějak nestojím o to aby mi to všechno pošlo - protože zrovna mě těch imunních 5% minulo.