78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(91.221.213.137) --- 24. 4. 2022
Re: pocasi a o vsem (75799) (75800) (75801)

3 včelstva max. 5 včelstev to by odpovídalo spotřebě tak v rodině včetně rozdání a drobný prodej, nad 5 včelstev kdo má tak automaticky prodávají, jestli pod cenou tak to je jejich věc. Já třeba nikdy nekoupil v dědině od někoho brambory pod cenou, spíš naopak, za králíka jsem dal víc jak v marketu.

Spotřeba medu celkově klesá, starší genrace tradiční stravy odchází, a nějak vyšuměl i ten projekt ČSV na propagaci spotřeby. Svazové 1kg normované sklenice taky neudrželi. Tak teď už to bude přetahovaná o větší klamavost gramáž VS cena.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75802


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 24. 4. 2022
Re: pocasi a o vsem (75799) (75800)

Tak ono nejde ani tak přímo o cenu medu, ale o to, kolik rodin si při té ceně může dovolit používat med denně jako běžnou potravinu nebo týdně na pečení a pro koho to už je při té ceně luxusní zboží.
A malí včelaři jsou se 4 - 6 včelstvy v pohodě. Výnos z medu je pro ně bagatelní, takže nemusí otrocky počítat cenu medu na svou rentabilitu a mohou ji nastřelit v širokém rozmezí. A když neprodají a nepodarují, med si uloží na příští roky a sníží počet včelstev na řekněme 2 - 3. I takový počet stačí na "hrabání" se ve včelách.
To velcí včelaři na tom budou hůř. Pokud neprodají, ještě budou rádi v příští zimě objednávat 200 litrové barely na výkup medu po třeba 30 Kč za kilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75801


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 24. 4. 2022
Re: pocasi a o vsem (75799)

S tou inflací to je pravda, platy i inflace svižně rostly už před covidem, kdy cena medu aby pokryla náklady a rentabilitu (i v malém měřítku) musela růst z nějakých 160kč na 200kč/kg, bylo vidět i na Eshopech větších farem.

Teď zdražování bude pokračovat tak, že cenu nechají a zmenšují gramáž. Tedy med s rentabilitou bude kolem 300kč/kg, a v tomto souhlasím - klesne poptávka.

Levnější med je tak možná u vlastnoručně vyrobených úlů s nepočítáním stráveného času, navíc na jednom stanovišti přímo u domu bez dalších nákladů, vytáčení v medometu na kliku někde v garáži,... takže ano, med za 160kč bude stále existovat. Ale osud farem je zpečetěn, oddělky taky nemůžou chrlit donekonečna jako v USA.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75800


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

diskuter (84.19.91.236) --- 23. 4. 2022
pocasi a o vsem

plne kvetou hlavne tresne s svestky-tak velke mnozstvi kvetu jsem nevidel hodne roku, ale o snusce se neda hovorit - zasoby dal ubyvaji. po uhynovem roce, ktery byl pro mnohe katastrofalni, kteri se nevzpamatovali dodnes - nebudu popisovat proc, jsem druhy rok bez jedine ztraty vcelstva pri celkovem stsvu skoro 100 vcelstev. jsem na pocatku razantniho pocetniho snizeni stavu, ktery je planovan ctvrty rok,ale uhyny to zhatily - podminka byla - vratit zdravotni a pocetni stav , kde byl a potom snizovat. navic do toho prisel uraz, ktery me omezuje.nejen to, ale take celostatni inflace a zdrazovani bude mit dusledek na snizeni prodeje medu. uz ted je viditelny. zajem zakazniku, mozna klesne o 40 - 50 % a to je hroziva prognoza. mozna se nedotkne tech s malym poctem vcelstev,kteri podcenovali svoji praci a drzeli se s cenou od 120 do 140 kc. malo kdo si to prizna, ale usi slysi a je to jejich vec. nemeli odvahu s kvalitou ? priroda je tak zdevastovana, ze obnova snuskovych zdroju muze trvat 20 roku.lesy mizi i s malinami -zato ostruzin je dostatek. repka rozkveta, je misty nejaka ridka. pokud se nevyrovna vlahovy deficit v pude, muze byt spatny snuskovy rok. upati vychodni casti drahanske vrchoviny s nadmorskou vyckou 240 - 370 m.- snad se vse v dobre obrati - nadeje umira naposledy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 23. 4. 2022
Re: pocasi (75794) (75795) (75796) (75797)

Tady v MS kraji, sever od Beskyd právě začínajéí kvést naplno třešně. Napoleonka na zahradě je v plném květu, některé teřšně jsou aztím tak napůl. a začínají rozkvétat hrušně a jabloně. Ze svěstek kvetou dost všelijaké slívy, ale švestka domácí ještě ne.
je úplně jasno a teplo a včely na třešních úplně hučí.
Sucho tady není. Či je přiměřené, aby šlo právě chodit do přírody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c4:8366:ed47:3932:1d35:de1c) --- 23. 4. 2022
Re: pocasi (75794) (75795) (75796)

Nejpravděpodobnější varianta vypadá tak: Následující dny budou chladné, pak se přechodně dostanem na průměr i mírně nad, ale jen krátce, než dorazí další poměrně výrazná studená vlna - ta vychází asi na 2. až 4. května.

Dobrý odkaz na sledování teplotní odchylky vzduchové hmoty je např:

https://www.wetterzentrale.de/de/topkarten.php?map=3&model=ecm&var=34&time=0&run=0&lid=OP&h=0&tr=6&mv=0#mapref

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 22. 4. 2022
Re: pocasi (75794) (75795)

Kvetou už hrušky, bavil jsem se dlouholetým zkušeným včelařem, tak krmí už druhou dávku. Včely plodují topí, a každé ráno mrzne.

Moc toho nepřinesou ani teď - prý to má být to ,,oteplení"

Průměr denních maxim má být už přes 15°C, a to ani není, nehledě na to, že by mělo být teď kolem 20°C aby se to vůbec stačilo zprůměrovat, takže 4. rok po sobě opět studené jaro zakočené věčným deštěm do řepky a šmitec?

Dnes přes den inverze mlha, pak zataženo a stačil dorazit zase odporný fučák, další dny má fučet 40-72km/h.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.67.214) --- 22. 4. 2022
Re: pocasi (75794)

Voda mne stve vic nez zima,dnes predpovidano lokalne par mm srazek,zase nic.Na mape sucha moje okoli uz nemuze byt cervenejsi.Lesy vymlacene,vodu nema co skladovat.Bezva vyhlidky na nejakou urodu,rano opet - 2 stupne.Uz kvetou i svestky,mazec.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

diskuter (84.19.91.236) --- 22. 4. 2022
pocasi

28.3 2022 jsem do diskuze vlozil par slov o pocasi - komu jsme co udelali - a to plati dodnes i s tim - to bude asi rok. stale to pokracuje dal jak na houpacce. jiste zlepseni je, ale stale chybi voda a nadeje umira naposlefy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

diskuter (84.19.91.236) --- 22. 4. 2022
pocasi

28.3 2022 jsem do diskuze vlozil par slov o pocasi - komu jsme co udelali - a to plati dodnes i s tim - to bude asi rok. stale to pokracuje dal jak na houpacce. jiste zlepseni je, ale stale chybi voda a nadeje umira naposlefy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75793


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 20. 4. 2022
Re: cena sklenic (75787) (75788) (75791)

Divné jaro letos.
Myrobalány, meruňky, mirabelky se rozjely už na začátku dubna, už dávno odkvetly a u nás od té doby nic. Třešně, jabloně, švestky, hrušky, všechno to zastavilo rozkvétání a momentálně už nejméně týden nekvete u nás nic.
Zase na svahu obráceném k jihu naplno kvetou pampelišky, které jinak kvetou až od prvního týdne v květnu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75792


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 20. 4. 2022
Re: cena sklenic (75787) (75788)

Opylení zmrzlých květů není už třeba, otevřely se květy rengloty - bez plodů, ty umrzly před měsícem. Rozkvetlé třešně hnědé, mirabelky černé, meruňky opět zmrzly, klasika.

Teploty podprůměrné, zima, mokro, denně mrzne - častěji jak v zimě, konec dubna ve včeláh se balancuje na hranici hladu, asi už taky klasika?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75791


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 17. 4. 2022
Re: cena sklenic (75780) (75781) (75783) (75784) (75785)

"Takže se na nějaké sklenice se včelou sklárny příští rok vybodnou úplně, těch 770ml nikdo nechce. Vzali jsme 720ml obyčejnou a vrátili jsme se tímto x let zpátky kdy se do sklenic kilo medu nevejde. "
a.
Nejsem si úplně stoprocentně jistý, sklárny zas tak moc neznám, ale je možné, že sklenice s povrchovým reliéfem s tou včelou vyžadují náročnější výrobu než běžné sklenice bez reliéfu. Je možné, že to sklo, co jde do formy, musí být teplejší a tudíž tekutější, aby se takový drobný reliéf dostatečně kvalitně vyplnil. Sklárna tudíž na takové sklenice může spotřebovat o něco energie navíc, což zvláště dnes výrobu může znatelně prodražit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 17. 4. 2022
Re: cena sklenic (75787)

Kdybych takhle kupoval med, tak by mě sklenice se včelou spíš odrazovala. Řekl bych si, že ten včelař všechno dělá zbytečně pečlivě a tudíž zbytečně draho. Bral bych přednostně med v univerzální sklenici bez včely. Pokud bych to někomu nekupovat třeba jako dárek a nějaký kvalitní, třeba tmavý med.
Naopak by mě třeba přilákala vkusná nálepka, ale ne ta prodávaná komerční univerzální , ale udělaná přímo na místo a na včelaře. Nejlépe asi vytištěná na levné barevné laserovce, možná i na černobilé levné laserovce.
Tím se dá taky reagovat na odlišné sklenice. Nevím, jaká je přesnost sklárny, co se týká rozptylu hmotnosti a objemu sklenice, ale počítám při vlastním tištění nálepky není prostě problém zvážit dostatečné množství sklenic bez medu, dostatečné množství sklenic s medem a potom uvést množství medu ve sklenici prostě pravdivě, tak jak je. Podle mne je kupujícímu +- jedno, jestli ve sklenici kupuje 1.065 kilo medu nebo 0.990 kilo a jestli by správně v prvním případě měl platit 207 Kč a v druhém třeba 197 Kč. Stejně včelař budeč chtít pořád za tu sklenici 2 stovky a když se rozhodne zdražit, tak třeba 230 Kč. Jen se podle mne zákazníkovi nesmí mlžit, že v obou sklenicích je přesně kilo, ono se to nakonec vždy nějak provalí. Třeba tím, že zákazník z dřívějška porovná starou a novu sklenici.
Nebo prostě za starou se 720 ml když se paltilo 200, tak nyní za novou se 770 ml se bude prostě platit 210. A jsou tím vyřešeny i odlišné sklenice i je "splněno" určité zdražování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75789


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.12.109) --- 17. 4. 2022
Re: cena sklenic (75787)

Sklenice jsou to posledni,co by mne ted trapilo.
Zacina velke kveteni,merunky,broskve,renklody,tresne,dokonce uz i hrusky a vcely letaji sotva par metru od ulu pouze pro vodu a trochu pylu,pokud zrovna vysvitne na par minut slunce a nahodou prestane na chvilku vecny ledovy vitr..Opyleni bude klesat umerne od vzdalenosti stanovist vcelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek H (109.80.50.176) --- 17. 4. 2022
cena sklenic

V mém příspěvku z 16.4. je uvedená cena již povýšena s platností od 1.4.22- viz nabídkový list.Proč stále řešíte sklenice 770 ml-prostě prodáte zákazníkovi ve sklenici 1 kg medu za srozumitelnou cenu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 16. 4. 2022
Re: cena sklenic (75780) (75781) (75783) (75784) (75785)

(91.221.213.137) --- 16. 4. 2022
Re: cena sklenic (75780) (75781) (75783) (75784)

Takže se na nějaké sklenice se včelou sklárny příští rok vybodnou úplně, těch 770ml nikdo nechce. Vzali jsme 720ml obyčejnou a vrátili jsme se tímto x let zpátky kdy se do sklenic kilo medu nevejde.
............

Ano, mysleli chlapci dobře žeby bylo pět kilo medu v us gallonu, ale nedomysleli. Kdyby ji udělali tu sklenici s včelou menší, tak by ušetřil včelař med, zákazník své peníze za nákup menšího balení a sklárny by více vydělali. Ikdyž to zní nelogicky, trh takový často je, stačí se zamyslet jak funguje rozhodování při nákupu základních potravin u každého z nás. ... když s každým novým dnem je stále dražší žít.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 16. 4. 2022
Re: cena sklenic (75780) (75781) (75783) (75784)

Takže se na nějaké sklenice se včelou sklárny příští rok vybodnou úplně, těch 770ml nikdo nechce. Vzali jsme 720ml obyčejnou a vrátili jsme se tímto x let zpátky kdy se do sklenic kilo medu nevejde.

Český med v USA 1/5 galonové sklenici? Svět se v (/) obratil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 16. 4. 2022
Re: cena sklenic (75780) (75781) (75783)

Já si myslím, že tím neřešil nikdo nic. Jen prostě sklárna z nějakého technického důvodu přešla z jednoho vzoru sklenice na druhý. Protože těch sklenic se neodebírá tolik, aby to dovolilo diktovat sklárně nebo sklárnám, tak to je prostě naopak, diktuje sklárna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 16. 4. 2022
Re: cena sklenic (75780) (75781)



(91.221.213.137) --- 16. 4. 2022
Re: cena sklenic (75780)

Otázka je co tím vlastně vyřešili - zvětšit obsah na 770ml??

........

Pět do amerického gallonu,?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 16. 4. 2022
Re: cena sklenic (75780)

7,10 - 7,50 za sklenici a 2,50 za víčku bude spíš ještě stará cena z nějakých velkých zásob. Připadá mi, že to je cena, jaká byla u víček a sklenic ještě před covidem. Nová cena pak bude, až se staré zásoby vyčerpají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75782


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 16. 4. 2022
Re: cena sklenic (75780)

Otázka je co tím vlastně vyřešili - zvětšit obsah na 770ml??? Rozdupali tím normovanou míru. To je jako prodávat 1,065kg mouky, nebo 267g másla

Ta 730ml byla vyladěná pro včelaře přesně na 1kg medu z nástavkových úlů o obsahu vody 18,5% aby se předešlo té podivné míře 950g.

Co se osvědčí to je třeba zničit a nahradit úplným chaosem?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek H (109.80.50.176) --- 16. 4. 2022
cena sklenic

Se zdražením sklenic a víček to není tak hrozné,jak je uvedeno v předcházejícím příspěvku.Firma Sedláček obchodující s tímto artiklem uvádí paletovou cenu 7,10 Kč za sklenici a 2,50 víčko vč.dopravy zdarma, u prodeje menšího množství sklenic uvádí cenu 7,50 + doprava.Myslím si,že zvyšovat cenu medu o 30 Kč je příliš.Je na každém včelaři,aby si stanovil cenu odpovídající své klientele.Sám rozhodně cenu zvyšovat nebudu a nechám ji na úrovni loňského roku,protože chov včel je pro mne spíše srdečni záležitost než zisk.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c4:8366:1c34:417d:c46d:cf8c) --- 16. 4. 2022
sklenice včela 770

Sklenice včela 730 už prý se nebudou vyrábět. Jsou nahrazeny sklenicí se včelou s objemem 770 ml. Roky jsem prodával 950g plus mám ještě zásobu etiket s touhle váhou - přejdu na Facette 720. Letos ceny všeho letí nahoru, sklo, víčka, vstupy, plus větší objem medu to už by bylo zdražení cca 30kč na sklenici min. Nevím, jestli to byla dobrá volba přejít na 770ml, spíš uvažuju, jestli nezačnu prodávat 540 ml, cca 3/4 kila. Záleží co budou preferovat zákazníci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 14. 4. 2022
Re: (75776)



(178.248.56.32) --- 12. 4. 2022

gupa -
To, co poisuješ je z převážné většiny ovlivňováno epigenetikou.
Tady jsou popularizované články:
.......

Vždy jsem měl zato, že v chovu, inseminacích dovozu plemenného materiálu, atd. jde o hloubkové, co nejvíce rezistentní vlastnosti a vlohy které se zabudovávají plemenářskou prací ostrovně několik desetiletí nebo přirozeně staletí. Přesně jak píšu s příkladem kladení po slunovratu a přestěhování, vlastnost kladení nezmizí, přetrvá i za cenu života. (něco jako národnostní charakterové specifika u lidí, jsou stálejší než barva pleti)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 12. 4. 2022
Re: (75770) (75771) (75772) (75775)

"
Mělo by to být jedno s osvědčených protirojových opatření popisované v literatuře v minulosti. "
No já jsem toho o včelách pročetl dost, ale o vzájemných výměnách matek si pamatuji, že to občas někdo okrajově zmnínil jako možnost to takhle dělat. Nikdy jsem ale neviděl, že by někdo tvrdil, že to sériově dělá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.248.56.32) --- 12. 4. 2022

gupa -
To, co poisuješ je z převážné většiny ovlivňováno epigenetikou.
Tady jsou popularizované články:
https://codeoflife.cz/telo/dlouhovekost/vse-co-jste-kdy-chteli-vedet-o-epigenetice/
https://www.idnes.cz/technet/veda/strach-je-dedicny.A140102_141721_veda_mla
https://www.osel.cz/6481-jak-se-vcely-rozhoduji-cim-budou.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 4. 2022
Re: (75770) (75771) (75772)

R. Polášek (90.178.51.173) --- 11. 4. 2022

A to jste někdo zkoušel, takovou výměnu matek?
......

Mělo by to být jedno s osvědčených protirojových opatření popisované v literatuře v minulosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 4. 2022
Re: (75773)

> P.Holub (178.248.56.32) --- 11. 4. 2022

Právě to je projev epigenetiky. Co způsobí to, že se z létavky stane kojička? Co způsobí to, že se včelstvo efektivně rozdělí na roj a pozůstalé včelstvo? Co způsobí efektivní dobu kladení?<

...........
Řekl bych že to nejsou znaky epigenetiky ale znaky paměti jedince, společnosti. Včela je společenský hmyz. Zapojují se do procesu i teorie sobeckého genu atp.

Tz. kojička se stane, má nato fyziologii, prošla tím (pamatuje si) kdysi krmila své sestry, tz. pokud má její paměť dostatek informací pro její rozhodnutí a uzná mám proto dostatek budu krmit nebo ne, tak zpravidla nějak rozhodne.

Rozdělení roje opět není o jednom spínači nebo sadě spínačů za ssebou. Je to situace, kdy několik různých generací které mají nějakou zkušenost z práce ve společnosti, (opět paměť toho čím kdo prošel a jak kdo co prožívá v daném momentu poznání) se rozhodne migrovat nebo zůstat. Je okolo momentu rojové nálady hodně teorií, ale vždy si myslím, že rozhoduje paměť jedinců ve společnosti, protože důkazem jsou různá protirojová (zaměstnávající) opatření, která prostě fungují a jedince posouvá díky oslabujícímu JH k "pracovním povinnostem" které lépe překlenou společensky rozmnožovací pud těch tvých až 60 otců.Kupř. Každý nezkušený včelař chce mít naráz stovky nebo tisíce včelstev, ale až samotná zkušenost s první desítkou, padesátkou, stovkou, dvěstěpadesátkou, pětistovkou, tisícovkou ... mu potvrzuje, že je na daném řebříčku zkušeností a znalostí které si pamatuje protože je prožil. Chovatel hodně včelstev se úplně bez problémů může zabývat proto malochovem a jeho problematikou, protože tu situaci zná, prožil ji má sní zkušenosti. Z hovna chovatel stovek včelstev se nestane jen tak pádem do klína, a když tak je často kvůli absenci zkušeností v tu chvíly pádu (získání mnoha úlů se včelami) mizerný lř. chybný v rozhodnutí. Proto hledá sociální oporu a hledá aditivní informace k problematikám které ho posunou dál od malochovu. Pokud je schopen expandovat, expanduje (vyrojí mnoho dalších úlů po okolí) pokud ne a je rozumný odprodá sníží stav bude dělat tolik kolik zvládne.(nevyrojí se, zůstává v úlu) Proč? Protože prostě nemá zkušenosti a dostatek informací nebo času. (stará dělnice ví kdy je čas vypadnout z úlu)

Efektivní doba kladení je opět paměťová schopnost ale přímo závislá na potravinových zdrojích. Jsou lokality v Evropě, které přetváří tuto paměť kladení z po slonovratu klesající tendenci počtu vajíček na po slunovratu stoupající počet kladení. Ano v Evropě. Byli snahy a pozorování, kdy se do této lokality navezli včelstva a znaky rozkladení díky ekologii se pomalu probouzely, ale důkazem že jde o paměť a ne přepínač by měl být neúspěch včelstev které dlouhodobě v dané lokalitě byly chovány ale po převozu v podstatě uhynuly protože se unich spouštělo "sociální čekávání díky zkušensti zminula - sociální paměť" že přijde snůška - podmínka, která samozřejmě jinde než natom místě kde se adaptoaly není. Takže takové pozorované včelstvo zákonitě stagnuje a často při zimování díky hladu a vyčerpání uhyne. A ty ho Pavle nazveš neduživým, přitom má tu schopnost přežít silné a zdravé, ale ne na jiném místě než bylo zvyklé.

V podstatě je to známo běžně při převozu včelstev nebo matek z na snůšku bohatších (jiných) lokalit do sušších a chudších chladnějších atp. Vždy dojde nato, že díky paměti především včelstvo nějak reaguje jak bylo naučeno a takové "překvapené včelstvo" a jeho adaptace je velmi problematická.

>Tedy zachovat dostatečnou genetickou variabilitu a z tohoto společenství včelstev brakovat evidentně propadající matky.<

U tohoto mi vůbec nesedí chovatelsky výběrová inkluzní logika. Likvidovat něco co může i pozitivně efektivní, ikdyž zjevně "propadající" pro stanoviště. Zdá se to nelogické ale hodně chovatelské genetické práce jde právě směrem výběru, otestování vyhodnocení a buď zavedení do řetězce hybridizace nebo likvidace a znovu nalézání a výběr. Samotná inkluze je mnohem složitější otázkou ve společenství než povrchní a bezmyšlekovitá (krutá) exluze. Má to co dočinění s existencí teorie války genů, které řídí vše živé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Holub (178.248.56.32) --- 11. 4. 2022

Právě to je projev epigenetiky. Co způsobí to, že se z létavky stane kojička? Co způsobí to, že se včelstvo efektivně rozdělí na roj a pozůstalé včelstvo? Co způsobí efektivní dobu kladení?, co způsobí, že se z vajíčka a následně z larvičky vyvine matka?, ... Je mnoho, co se díky ní děje prakticky ze dne na den a mnoho toho, co se předává "zkušeností" společenství, je mnoho toho, co dokáže aktivovat geny do více následných generací, je mnoho toho, co způsobí potrava.
Takže máš i nemáš pravdu. Nositelem těch žádaných vlastností může být matka a pozvedne včelstvo, nebo špatně "naladěné" včelstvo ty její kvality neumožní uplatnit, tedy dočasné předávání špatných zkušeností.
Uvědom si, že včelstvo je značně geneticky heterogenní a může mít až 60 otců a tím pádem nespočet vlastností (dovedností) a né jedna vlastnost, ale vhodná kombinace vhodných vlastností slaví úspěch.
Potom tedy šlechtění včely je podle mého nadlidský úkol, možná nikdy nesplnitelný. Jedinou šancí je šlechtění včelnice. Tedy zachovat dostatečnou genetickou variabilitu a z tohoto společenství včelstev brakovat evidentně propadající matky.
Hlavní potíž vidím v tom, že málokterý včelař je té selekce schopen a pak také ochoten.
Možná už tu byly tisíce varroatolerantních včelstev, ale buď je nikdo nepoznal, nebo poznal, ale z výše uvedených důvodů nemohl, nebyl schopen tuto vlastnost uchopit a ve svých včelstvech upevnit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 11. 4. 2022
Re: (75770) (75771)

"Nepotřebuješ několik sezon pro přepínač, cotak vyměnit matky mezi nejslabším včelstvem a nejsilnějším. Potom pochopíš že mechanismy jsou jiné. Protože zpravidla silné zůstane silným včelstvem a slabé včelstvo bude stále slabé i s tvou epigenetikou a projevem nekolika sezon a výběrem silných vitálních včelstev. "
A to jste někdo zkoušel, takovou výměnu matek?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 10. 4. 2022
Re: (75770)

P.Holub (178.248.56.32) --- 10. 4. 2022

Ano, Pepo a Radime, dobře jste to okomentovali. Jen bych doplnil, že "evoluce" v úrovni epigenetiky je dostatečně akční, aby se změny projevily během několika sezón. Je třeba "přepnout" , aktivovat ty správné geny, něco, jako nastavit switche na regulátoru.

..........

Nepotřebuješ několik sezon pro přepínač, cotak vyměnit matky mezi nejslabším včelstvem a nejsilnějším. Potom pochopíš že mechanismy jsou jiné. Protože zpravidla silné zůstane silným včelstvem a slabé včelstvo bude stále slabé i s tvou epigenetikou a projevem nekolika sezon a výběrem silných vitálních včelstev. Prostě není to o vitalitě jako takové, selekční výběr je o něčem jiném.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Holub (178.248.56.32) --- 10. 4. 2022

Ano, Pepo a Radime, dobře jste to okomentovali. Jen bych doplnil, že "evoluce" v úrovni epigenetiky je dostatečně akční, aby se změny projevily během několika sezón. Je třeba "přepnout" , aktivovat ty správné geny, něco, jako nastavit switche na regulátoru.

""Nejspolehlivější metodou je výběr pro vysokou míru neplodnosti v populaci roztočů (obr. 2). Nejsme si jisti, jak se to stane, ale nějak VSH zvyšuje neplodnost roztočů. Obecně platí, že 15-25% roztočů v nerezistentních koloniích neklade vejce. Neplodnost se zvyšuje na 80-100% v koloniích s čistými královnami VSH. Populace roztočů nakonec v těchto koloniích klesají, protože tak málo roztočů položí vejce.""

Nic divného. Při předčasném otevření buňky vyběhne s vyšší pravděpodobností ještě neoplodněná samička roztoče a ty se pak ve včelstvu hromadí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 10. 4. 2022
Re: výzva včelařům (75764) (75765) (75768)

> JosPr (46.135.12.22) --- 10. 4. 2022
Re: výzva včelařům (75764) (75765)

Ja bych Gupo spis rekl,ze ta "kontrolovana oficialni genetika" posune vcelu nekam k urovni francouzskeho buldocka,ktery si uz pomalu ani sam neumi bez asistence cloveka odrodit stenata pro uzkou panev,velikanskou hlavu a zuby k neprekousnuti pupecni snury.<
...

No já si myslím, že vyšší chovy zajímá při výběru hlavně měřitelnost a testování. Výsledky těchto činností potom zpětnou vazbou potvrzují rozmnožovací chovy matek.

Můj názor je, že je potřeba chovat z takových matek z vyšších chovů hlavně trubce. Trubec je nenahraditelný co se týká jeho funkcí přenosů genů a nějaké inseminace kryogeních materiálů navyšší úrovni a selekcí jsou kvůli zachování zpětného opakování vlastností.

Příkladem práce která by měla probíhat na vyšších chovech pro "vyšší odolnost"je uveden překlad článku, který popisuje takový výběr.
--------------
Výběr pro hygienu citlivou na Varroa
Popis znaku VSH u včel medonosných naleznete v tématu Varroa Sensitive Hygiene and Mite Reproduction.

USDA-ARS Baton Rouge Bee Lab chovala včely, které vyjadřují hygienu citlivou na Varroa, a rádi bychom nabídli jednoduchou techniku, kterou by chovatelé královen mohli použít k výběru pro VSH. V tuto chvíli však neexistuje žádná metoda, která by byla snadná a přesná. Vyvinuli jsme několik typů měření, ale ty nejpřesnější vyžadují významný čas na mikroskopu k vyhodnocení výkonnosti kolonie (obr. 1).


Obrázek 1. – Typy změn v hřebenech plodu, které lze měřit bez a pomocí stereomikroskopu. Například procento kukel nekrytých během určitého časového období by mohlo být potenciálně použito k chovu pro odolnost vůči varroa. Nekryté kukly jsou viditelné i bez mikroskopu, ale měření % nekrytých kukel je velmi variabilní a ne vždy předpovídá chování VSH. Na druhou stranu, měření procenta neplodných roztočů (těch bez potomstva) předpovídá silnou odolnost vůči varroa, ale vyžaduje podrobné mikroskopické vyšetření plodu k měření.



Obrázek2. Měření neplodnosti roztočů vyžaduje hodnocení mateřských roztočů a jejich rodin. To je nejjednodušší u pupenů, které jsou ve fázi 3-5. V tomto příkladu je zobrazena kukla stupně 5. Pro tuto fázi vývoje včel je normální, že matka má 4-5 potomků a její nejstarší dcera a syn jsou dospělí.

Vyberte na neplodnost roztočů
Nejspolehlivější metodou je výběr pro vysokou míru neplodnosti v populaci roztočů (obr. 2). Nejsme si jisti, jak se to stane, ale nějak VSH zvyšuje neplodnost roztočů. Obecně platí, že 15-25% roztočů v nerezistentních koloniích neklade vejce. Neplodnost se zvyšuje na 80-100% v koloniích s čistými královnami VSH. Populace roztočů nakonec v těchto koloniích klesají, protože tak málo roztočů položí vejce.

Na obrázku 2 vidíme dva extrémy reprodukčního úspěchu roztočů, které lze měřit pomocí mikroskopu. "Úrodný" roztoč vyprodukoval 4-5 potomků v době, kdy hostitelská kukla má rovnoměrně opálenou barvu na celém těle. "Neplodný" roztoč na dně nevyprodukoval žádné potomstvo. Existují i další možné rodinné struktury, se kterými se člověk může setkat. Například může existovat roztoč, který produkuje pouze syna a další roztoč, který produkuje 2-3 potomky, ale takovým způsobem, že žádný z potomků nemá čas stát se dospělým roztočem, než se včela vynoří z plodové buňky. Naštěstí není nutné zaznamenávat všechny tyto potenciální rodinné struktury. Náš výzkum ukázal, že právě zaměření na procento neplodných roztočů (chov pro vyšší hodnotu) bude produkovat včely s vysokým projevem znaku VSH.


Vyberte na vysoké odkrytí napadených hřebenů
Druhou a nejrychlejší metodou je sledování změn v uzavřeném plodu poté, co je vystaven koloniím po krátkou dobu (3–40 hodin). Například vysoce zamořený hřeben byl rozřezán na poloviny a každá polovina byla 24 hodin v kleci s jedním typem včel (obr. 3). Včely VSH neomezené > 90 kukly, zatímco kontrolují neomezené pouze 15 kukel. U obou typů včel bylo asi 65-80% všech nekrytých kukel napadeno roztoči. Mnoho z nekrytých kukel bylo žvýkáno, což naznačovalo významné odstranění včelami. Chovatelská královna by mohla vybrat pro ty včely, které v daném časovém období odkryjí nejvíce roztoči zamořené kukly.


Obrázek 3. Srovnání plodů zamořených roztoči, kteří byli vystaveni včelám VSH nebo kontrolám po dobu 24 hodin. Nekryté kukly se na této fotografii zobrazují jako bílé tečky. Přímky prázdných buněk označují trakt, který byl odebrán k určení míry zamoření (58 roztočů na 100 uzavřených plodových buněk) pro hřeben předtím, než byl podán testovaným včelám. Vysvětlení viz další metoda výběru.



Vyberte použití před a po zamoření

Obrázek 4. Změny v napadení varroázou u uzavřeného plodu po hřebenech jsou vystaveny dvěma druhům včel po dobu 1 týdne. V tomto experimentu včely VSH odstranily 57% kukel zamořených roztoči, zatímco kontroly odstranily pouze 1% kukly zamořené roztoči.
Třetí metodou je porovnání napadení plodu s víčkem před a po vystavení hřebene kolonii včel (obr. 4). Vybíráme hřebeny, které obsahují prepupae jako převládající stadium plodu na začátku testu. Po měření počáteční míry zamoření se hřeben vloží do
brodu kolonie po dobu 1 týdne. Míra zamoření je zjištěna vyšetřením 200 uzavřených plodových buněk pod mikroskopem a zaznamenáním obsahu každé zamořené buňky. Pokud je například detekováno 20 kukel napadených roztoči, míra zamoření by byla hlášena jako 10% (20 kukel napadených roztoči na 200
celkových kukel, které byly vyšetřovány). Během experimentu budou včely postupně dozrávat od prepupae přes různé fáze kukly. Rodiny roztočů budou také růst, protože každý roztoč matky položí řadu vajec a každé vejce se vylíhne, aby se stalo nymfou, která roste v průběhu času. Dobu expozice omezujeme na 1 týden, abychom zabránili zrání včel do té míry, že se vynoří z plodových buněk dříve, než bude možné změřit konečnou míru zamoření.

Napadení uzavřeného plodu se odhaduje na začátku a na konci testu a obě míry se porovnávají. Pokud nejsou z plodu odstraněni žádní roztoči, budou obě sazby velmi podobné. Hygienické odstranění kukel napadených roztoči snižuje konečnou míru zamoření. Výběr by upřednostňoval kolonie s nejvyšším odstraněním roztočů v daném časovém období.

Autoři stránky: Jeffrey Harris, Robert Danka a José Villa, USDA-ARS
Podrobnější popis znaku VSH u včel medonosných viz Varroa Sensitive Hygiene and Mite Reproduction

Další informace o metodách výběru pro VSH naleznete v následující publikaci prostřednictvím odkazu s otevřeným přístupem.

2009. Zjednodušené metody hodnocení kolonií pro úrovně Varroa Sensitive Hygiene (VSH). Villa, J. D., Danka, R. G. a Harris, J. W. 2009. Časopis včelařského výzkumu. v. 48, č. 3, s. 162-167. http://hdl.handle.net/10113/32517

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.12.22) --- 10. 4. 2022
Re: výzva včelařům (75764) (75765)

Ja bych Gupo spis rekl,ze ta "kontrolovana oficialni genetika" posune vcelu nekam k urovni francouzskeho buldocka,ktery si uz pomalu ani sam neumi bez asistence cloveka odrodit stenata pro uzkou panev,velikanskou hlavu a zuby k neprekousnuti pupecni snury.Coz by plemeno bez pomoci cloveka odsoudilo k zmizeni.On clovek totiz zapomel,ze vitalita druhu je alfa omega i pro nej samotneho,co by homo sapiens sapiens.
Vcelu uz jsme dik svym snaham prevedli z apis melifera melifera na carniku,zneschopnili ji v preziti na medovici,vnutili jsme ji vyberem nesmyslne rychly jarni rozvoj,uspesne likvidujem snuskove schopnosti krajiny,stavime ji do stretu s chemii v prirode,koname pseudodobro vcelarenim,soustredovanim do poctu,ktere by vedle sebe nikdy v prirode nemohly existovat nebo se vubec uzivit a prezit..A proc? Protoze hospodarske zvire.Kdyby apis melifera mohla,verim,ze s chuti nakope homo sapiens do zadku.(brano z pohledu vcely).Bohuzel,nema jak.Kazde dobro je po zasluze potrestano,a tohle dobro z pohledu ekonomickych zajmu cloveka potrestano bude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.12.22) --- 10. 4. 2022
Re: výzva včelařům (75764) (75765)

Efekt cervene kralovny pro vcelu opravdu neplati,ono z krehke bylinky trnitou obludu v kratkem casovem horizontu par desetileti nikdo nevychova.
Vcela,co by druh,ma to stesti nebo smulu,(jak se to vezme),ze byla soupnuta do kategorie hospodarskych zvirat a clovek ji usnadnuje ci komplikuje zivot (opet jak se to vezme) ve snaze ziskavat vceli produkty,az u ni zlikvidoval prirozenost celit vyzvam zivota a jit svou vlastni cestou evoluce a stretavani se s patogeny formou prirodniho vyberu i u stretu s VD (ktereho ji jenom tak mimochodem opet pritahl clovek presunem vcelstev).No a jelikoz je vcela hospodarske zvire a clovek ocekava od vcel med,smeroval svoje zajmy coby "zemedelec" k tomu nejjednodusimu,co muze zemedelec vuci skudcum a chorobam udelat- aplikovat chemii a naprosto odmitnout snahy delat opatreni,ktera by s VD dokazala bojovat prirozenou cestou,nebot by to bylo narocne,drahe a slozite.(plevel na poli je taky jednodussi zlikvidovat roundapem nez s nim bojovat rucne ci agrotechnickymi opatrenimi,pravda,muzem se pak utesovat,ze toho roundapu ve zbytcich nesnime v potravinach moc).Paradox- napred vcelu medonosnou postavi clovek pred problem VD a pak ji zachranuje chemii od toho,co sam zpusobil..To proste nevymyslis...
Vitalita sama o sobe je zarukou preziti druhu (on v prirode tezko chabrusak prezije- prezivaji nejsilnejsi nebo ti,co se dokazi nejlepe prizpusobit),jen clovek tu vitalitu jaksi zprznil ve prospech svych ekonomickych zajmu a prznit ji bude dal.Pridal bych ji jednoduse k sledovanym hospodarskym vlastnostem vcelstev,bo bez vitality je nam mirnost,nerozbihavost,atd na prd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 4. 2022
Re: výzva včelařům (75764) (75765)

Ono asi takové výzvy čeřící zatím stojatou vodu jsou dnes potřebné.
Já jsem už dávno tvrdil, že včely u nás jsou přešlechtěné, že v dobrých podmínkách sice mohou dávat hodně medu, ale ve špatných podmínkách naopak koalbují a hynou.
Ale proklamované utrácení slabých včelstev je pasívní přístup, který podle mne neřeší problém. Aktivní přístup je podle mne odchovávat nějak množství nových včelstev, oddělků, řekněme 1,5 - 2x víc než je třeba a ty přebytečné stejně jako slabá včelstva pak brakovat. V podstatě totéž, co jsem praktikoval už kdysi hodně dávno za mlada ve svém kočovném včelíně.
A na tyto věci je třeba podle mne směrovat vyvoj metodiky. Na to, aby se tím množením nesnižovala ganatická diverzita, ale zároveň aby slabší nebo degenerující linie včelstev zanikaly.
JJ, kdybych se té potřeby každoročního množení včelstev v posledních letech držel, tak bych asi nyní včely měl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 9. 4. 2022
Re: výzva včelařům (75764)

>Pomozte běžet Alence v říši za zrcadlem (https://www.betterminds.cz/mm-13-efekt-cervene-kralovny) tak, aby chytrou zkratkou dohnala to, co za čtyřicet let ztratila.<

>Upřednostněte vitalitu před všemi chovatelskými znaky jako je mírnost, medonosnost, rozbíhavost, tmelení,…<

...
Efekt červené královny u včelařství neplatí, protože včela a včelstvo nestojí za zrdcadlem, protože je neustále v pohybu, migruje díky rojení a jen včelař je ten, který se snaží nějakou činností regulovat život včel.

Je otázkou jestli je včelař nebo držitel včel prozíravý a zná a praktikuje mechanismy známé jako válku genů, tz. u včelaření mechanismy které pomáhají selektovat správným směrem, nebo je mu v podstatě jedno že z "prosperujícího včelstva" udělá linii která je v dalších generacích matek chybových, protože se projeví nějaká nemoc např. zvápenatění která proroste lokálně do celé populace všech včelstev.

Proto více důvěřuji kontrolované genetice kterou opravdu by měla poskytovat velice dotovaná frakce chovatelů a množitelů včeích matek v ČSV.

Nemoc vychází často ze strádání. A z podmínek které panují okolo úlů.

Ten článek je v tomto ohledu úsměvný, protože obsahuje zvolání "nezachraňujte neduživá včelstva". Protože. Neduživost může potkat každý organismus sebevíc na pohled vitální.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c4:8366:d839:27d2:bccc:2b1b) --- 9. 4. 2022
výzva včelařům

https://www.vcelarisobe.cz/2021/11/vyzva-vsem-vcelarum/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 9. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755) (75756) (75761) (75762)


R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755) (75756) (75761)

Tak ono je jasné, že bez určité práce to nepůjde.
........

Zajímavé je, že v čase rušení nevolnictví a na začátku průmyslové revoluce se usoudilo, že lesy musí ustoupit polím. Nastala doba kdy bývalí nevolníci museli dostat půdu, (včelaři patenty M.Terezie) aby říše byly více bojeschopní.

Absudrdní nyní je, že aby byla splněna dnešní myšlenka nezávislosti EU ( ČR) na energiích a surovin odjinut, musí dnešní v podstatě separátní vláda myslet protikladně oproti monarchiálnímu myšlení, tz. zakládat velké rozlohy porostů a osev velkých rozloh osevních a vedle toho i technologií zajišťující energetickou soběstačnost.

Pokud se to z jekkéhokoli důvodu nepovede, dojde k nerovnováze spotřeby a produkce a tak v minulosti vznik např hladomor kvůli dobyvačným postupům o území.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755) (75756) (75761)

Tak ono je jasné, že bez určité práce to nepůjde. Ale třeba někde v smíšených lesích je už podseto javory nebo občas i třešněmi ptačími. Stačí to tam jen vykácet. A kde není, zrovna u javorů klenů a u třešní ptačí se snadno amatérsky získávají semena. S lípou to je horší, ale někde by to asi taky šlo. S tou zvěří to tak špatně, aspoň u nás nevidím. Problémové jsou třeba jedle, které u nás v lese kdysi občas přirozeně vysemenily. Nebo problémové by mohly být buky, ty zvěři hodně chutnají. Ostatní stromky, spousta divokých náletů priostě roste bez jakýchkoliv známek ožeru zvěří.
S vodou to je tak, že řekněme za 5 let jsou v průměru dva roky suché tak, že semena, co vzejdou na jaře, zaschnou a vysázené stromečky by se musely zalévat, dva roky je hodně vlhko, takže všechno, co vzejde na jaře, roste a rok je tak mezi. takže to, co vzejde, uhyne, ale co vzešlo loni a už má nějaké kořeny, tak přežije. Takže je třeba při sázení nebo i setí trefit ten správný rok.
A jinak jsem měl na mysli parcely nebo rozlohy, které se dají spracovat rodinnými silami, řekněme tak do hektaru, dvou hektarů. Je jasné, že kdo má třeba 50 hektarů lesa, tak nehodí do kufru auta stromky, krumpáč a motyku a nejde s rodinou sázet stromky nebo je potom čistit od plevele. Ale najme si na to nějakou "lesní partu".
Něco se prostě udělat dá, něco ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 4. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755) (75756)

R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755)

Podle mne včelí pastvu ovlivní mnohem víc majitel lesa než majitel pole.
Například, jak se dnes tlačí smíšené lesy, vysazováním javorů klenů, lip , popřípadě ptačí třešně, přírozeně v závislosti na mikroklimatu a podloží. Potom například ponecháváním maliníku v porostech, vysazováním ostružiní na kraje lesů atd. A vysazováním včelařských podpůrných stromů a možná i keřů, jako třeba olší, osik, bříz, vrb, vrb jív atd.
...........

Stále z toho nějak slyším, že majitel lesů prostě zapíchá do hliny po těžbě nějaké stromky a je to oproti osetí polí květem brnkačka, stovky Ha lesů ovlivní tak víc něž stovky Ha na květ vedle lesů.

Jenže lesy jsou mnohem víc práce. Viděl jsem hodně porostů okolo moře prostě zavlažovaných, duby. A také jsem viděl několik desítek km v kusu, vedle dálnice oboustranně, školek s různými keři stromy pro městkou výsadbu u Florencie. Desítky km oboustraně. Vše velice intenzivní, protokořené, vč kontejnerovaných vzrostlých hotových stromů které stačí jen zasadit a dodávat závlahu.

Les který nemá vláhu je kničemu. Jakousi náplastí mají být pro novovýsadby ekolinií v polích, tuny štěpky do kterých se píchají v podstatě špičáky čehosi a obehnanné jakýmsi protiovčím pletivem proti okusu s masivními kolky opět několik m3 na nějaký běžný kmetr.

Když se nato dívám, tak nedávno asi před 12 lety jezdili doktoři se svými posluchači při studiu ochran rostlin, na praktické výjezdy z VŠ okolo zarostlých lesních cest trnkou a myrobalánem, chytali v květu cosi co prý přelítává na jiné peckoviny a dělá škody např na meruňce, švestce.

No nyní se ty divoké zárůsty co bývaly okolo cest, ty jsou holé a mulčované a dostatečně orandapované, sází nově za těžké dotace, uprostřed polí, s dovozem několika tun dřevní hmoty a kolků na běžný km s pletivem které zajíc proskočí a srnka přeskočí.

Prostě jiná doba. Uvidíme.

Tyto výsadby mají jedno společné, potřeba vody jinak velmi proschnou. Pole a osevy také potřebují závlahu. Asi bych neviděl významný rozdíl mezi polem a lesem, pokud je právná agrotechnika a péče. Takže jsem zvědav na tu péči kterou ti pionýři s novými alejemi uprostřed rozpálených polí dají těm svým špičákům bez korunky zasypaných štěpkou, kterou okouše první zajíc co to pletivo potká, a když naroste, vožere vklidu za hicu stádo nebo najaře jeden srnec ohobluje do týdne svědivou hlavou kmínky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.17.61) --- 4. 4. 2022
Re: (75759)

Ja to mam taky tak.Fuci imrvere cele jaro uz hodne let po sobe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 4. 4. 2022

Dnes byl prolet, snad všechny včely v úle nálet na vodu, nabraly a za chvíli ticho ani včela. Fučí opět odporný vichr tak jako poslední 3 jara. Z jívy s takovou asi už moc nepřinesou. Je to normální? když se blíži teplota aspoň bídnému průměru aby vkuse celé jaro fičel vichr nad 50km/h?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755) (75756) (75757)

No, se všelijakými lesáky a ochranáři, co určují, co kde má růst, jsem ještě nejednal. Každopádně ale u nás , co se týká stromů, jsou rostlinami hlavní snůšky a současně prosperují právě ten javor klen a lípa. Nověji potom by se dalo říct třešeň ptačí.
Javor klen by měl jít zdůvodnit jako strom tvrdého luhu a vlhčích chladnějších lesů, poměrně rychle rostoucí a s dobrým dřevem, lípa jako strom, který z listů vytváří velmi kvalitní humus jako základ pro jiné rostliny v lese a pro kvalitní vodu v lesních potocích. A třešeň ptačí zase jako strom tvrdého luhu či vlhčího lesa s poměrně kvalitním dřevem a ve vlhčím lese poměrně rychle rostoucí. V sušší m teplejším prostředí by k třešni ještě mohla přibýt hrušeň jako zdroj velmi kvalitního a velmi dobře placeného dřeva ( Správné odrůdy hrušní jsou nyní v kurzu pro přisazování do lesních porostů)
Tak by se v lese mohly vytvořit tři hlavní snůšky, první časně jarní z třešní a hrušní, která by konkurovala řepce, potom pozdně jarní od cca poloviny května z javorů klenů a potom pozdně letní z lip malolistých v červenci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.4.64) --- 3. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755) (75756)

Majitel lesa urcite,ale ty nejsou vsude,zejmena takove,ktere svou skladbou umoznuji dlouhodobejsi snusku,tu dava zejmena kerove patro lesa(ostruzina,krusina).Medovice je vicemene narazova zalezitost,zavisla na pocasi a schopnosti vcel ji vyuzit.
Kurovec nam sice sezral vsechny smrky,ale par let bude vystarano dik lesni bureni na obrovskych plochach pasek,pokud bude nejaka vlaha.
Ono jak se zda nalakat jezevce na dotace na biopasy bude podstatne slozitejsi nez se cekalo.U nas doma se ted vyhazuji miliony ze statniho rozpoctu za biokoridory a oplocenky na polich,kde je skladba drevin lipa,dub,buk,hloh,lisky.Ac jsme davali pripominku na pridani javoru,vubec nebyla akceptovana.Polovina prvovysadby je uplne sucha,tudiz to asi poresime rok co rok prisypanim javorovych vrtulek,at se tvurce bionebio klidne osype.Za tri roky,az se o to nebude provadeci firma starat,to nebude nikoho zajimat.
Kazdopadne tak pribyla moznost prechodnych umisteni vcelstev na palete a voziku v techto prostorech po dobu kveteni nejake kultury (svazenka,horcice) a zkraceni doletove vzdalenosti z pevnych stanovist.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755)

Podle mne včelí pastvu ovlivní mnohem víc majitel lesa než majitel pole.
Například, jak se dnes tlačí smíšené lesy, vysazováním javorů klenů, lip , popřípadě ptačí třešně, přírozeně v závislosti na mikroklimatu a podloží. Potom například ponecháváním maliníku v porostech, vysazováním ostružiní na kraje lesů atd. A vysazováním včelařských podpůrných stromů a možná i keřů, jako třeba olší, osik, bříz, vrb, vrb jív atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754)

Radim Polášek: Hodně přetvořená krajina lidmi - málo zdrojů pro včely a uživí se na km čtverečním jen málo včelstev a dají jen málo medu - včelaření jen ze záliby.

.........

Ano, včelař ze záliby v systému včelaření díky ČSV neznamená vůči plánování územních plánů nic. Ale zemědělec který vlastní většinu půdy na jednom kú např. může změnit jednání okolo změn půdního operátu. Prostě vezme byrokraty a zruší natom závislé plány okolo změn a zastavování následně plánovaných územních změn obcí.

Kdo má větší páku proti změnám proti včelím zrojům? Kulak který ví jakou cenu má půda a ne amatér který se baví na troskách co zbydou po jeho otci a bábě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752)

Tak podle mne bylo včelaření původně provozováno jako zdroj speciálních produktů, které nebylo možné sehnat jinak. Jednak zdrojem sladidla pro panské pokrmy a na medovinu a jednak zdrojem vosku coby základ světla pro panské domy a pro kostely. A včelaři byli specialsité se speciálním know how.
V dobách Marie Terezie to byl způsob, jak ze stejného pole a lesa toho navýšením počtu včelstev získávat více než dřív, protože zdroje potravy pro včely byly tehdy obrovské a chovanými včelstvy byly využívány jen velmi málo. A tehdy M.T. potřebovala víc zdrojů kvůli válkám s Prusy.
Dnes bych viděl včelaření jako ukazatel přetvoření krajiny lidmi. Hodně přetvořená krajina lidmi - málo zdrojů pro včely a uživí se na km čtverečním jen málo včelstev a dají jen málo medu - včelaření jen ze záliby. Hodně přírodní nebo hodně lidmi upravená krajina k přírodnosti - uživí hodně včelstev a umožní i včelaření za peníze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752)


JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750)


Vzdycky tvrdim,ze vcelareni je o srdicku a ne o srajtofli.

........
Je to o obojím. Holuby máš? Mám zato že včely jsou pro tebe více motivačně ziskovější. (nejen peněžně)

A u holubů. Model je jednoduchý, popsal jsi ho, jde o výběr a prodej genů v aukci. Pokud chceš komunikaci na nejbezpečnější úrovni a informace velmi cenné které nechceš pouštět sítem DNS které je monitorováno u každého připojení, tak je pošleš holubem. A to je další obchodní model. U modelářů lze například vidět jak využijí své znalosti dnes na Ukrajině, opět model opět peníze provázané srdcem.

Takže poku tvrdím, že samotný spolek vznikl kvůli obchodnímu modelu prodeje včelařského mrtvého a živého inventáře a genů, tak mám pravdu. Akorát to nezabaluji do toho tvýho srdíčka protože to neumím. Je to jako by jsi ty, měl u tvýho nářadí které připojíš k nějakému stroji s hydraulikou na podvozku, vidět něco srdceryvného. Ikdyž tam kousek také je. Protože. Blbec nadělá hodně škody.

A nakonec, cenu za kg medu rovnocenou cenou za litr benzinu jsem v čase okolo vstupu ČR do EU zažil. Napřed cca 35 potom těsně 80 a náhlý pád zpět na cca 40Kč/kg medu. Ve výkupu. Mimo asi o 20 víc.

Takže pokud bude med okolo 150-200úkg a benzin daleko do 50,-úl, furt to může jít v palivu až k 100Kč/litr, stím jsem v mým obchodním modelu se setkal a přežil jsem tu situaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750)

A to myslis,ze ucitele,farari ci sedlaci nebo chalupnici vlastnili vcelstva pro vidinu zisku? Jako ruzni dnesni rychlovcelarsti farmari?
Klepni si do googlu pipa pigeon auction a mrkni se,za kolik se dnes drazi postovni holubi,jejichz koupi naprosto nemas zaruceno,ze vychovas viteze zavodu,pripocti si k tomu rostouci cenu nafty,obili,krmnych smesi,konstatovacich systemu,cipu,vakcin atd a uvidis,kdo je opravdu srdcar.A bez dotaci Gupo! Na rozdil od vecne fnukajicich vcelaru,kteri v poslednich letech za 1 jedine prodane kilo medu dokazali v akcich koupit cukr na zakrmeni 1 vcelstva!!!
Vsechno okolo zdrazuje,kam se clovek podiva na vstupu,at uz jde o potraviny,teplo,energie.A co,nebudes svitit,jist,topit? Samozrejme,ze budes,jenom to bude drazsi.Se vcelarenim je to uplne stejne,bud se k tomu clovek postavi srdickem (jako ti "blaznivi" holubari,co dokazi "vyhodit" tisice eur za holuba v drazbe),protoze delaji to,co je bavi a prinasi jim radost,nebo to budes brat ciste ekonomicky.A to by postovni holub uz davno nebyl.
Vzdycky tvrdim,ze vcelareni je o srdicku a ne o srajtofli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750)



JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748)

Historicky pojato je vcelareni zalezitost predevsim zabavy a zajmoveho chovu,ne tezby medu a vcelich farem.

.........

A v takovém malém státním zřízení jakým je ČR v pojetí ČSV jde původně o včelařů spolek vlastnící výrobní družstva, cukrovar, pily a truhlárny atp. Ten model a plány co tu píšu jako model a i realita existovaly. Prostě typický byznys přizpůsobený k specifickým podmínkám včelařství. (jsi toho taky důkaz jako vedoucí podnikání v tvé ZO)

Takže jde především o obchodní modely, podmínky a místa a způsoby (česné a zvrhlé) podnikání ve včelařství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749)



JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748)

Historicky pojato je vcelareni zalezitost predevsim zabavy a zajmoveho chovu,ne tezby medu a vcelich farem.

.......

Jak moc přemýšlíš o omylu když bych toto přirovnal k a s rýčem proti přehradě Tři soutězky?

Je to blbost, od prvních vytištěných včelařských slov a všem okolo jde jen oto přirovnávat včelaření k byznysu, výhodnému příjmu, prostě zajímavému příjmu. Vedle dávno známých postupů, patentů atd or. r. Do patentů M. Terezií by jsi si vůbec jako bezzemek nebo poddaný ani neškrtl o nějakém zájmovém chovu. Prostě nic jsi vlastnit ani nemohl, jen pracovat a vydělávat na pána který tě vlastnil.

Prostě myslíš podobně, jak dnešní děcka nad mobily. Zdegenerovaně. Včelařství takové nikdy v minulosti nebylo!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748)

Historicky pojato je vcelareni zalezitost predevsim zabavy a zajmoveho chovu,ne tezby medu a vcelich farem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 2. 4. 2022
Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747)

Plyn je potřeba i na cukr, poletí nahoru. Platy porostou - dorovnají minimálně nekončící mega inflaci, důchody zvednou ještě x krát. Ceny materiálů už tak vysoké.

Před inflací byla minimální cena se skromným výdělkem za práci ze dvora 200kč, spousta nechala 180, přešla ale na malé objemy sklenic.... to je ale jen klam... asi jako máslo v balení 200gramů. Vyšší cenu za med nikdo nedá, protože by med nikdo nekoupil... ale nižší cena (do 200) bude zákonitě do roka vylej nalej a s prací kolem včel úplně zadarmo - kdo to bude dál dělat, udržovat a investovat do úlů, vozy, auto, techniku, prostory? Dědula prodá za 150, příjde mu důchod, vysmátý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: pocasi (75739) (75740) (75741) (75742) (75744)

Rano 0,slibovany dest od ctvrtka porad nikde.Par kapek nebo snehovych vlocek a NIC.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.231.148) --- 1. 4. 2022
Re: zdražení sklenic na med (75743) (75745)

keby len z ukrajiny.. akurat dokoncujem paletu priamo z moskovskych sklarni.. a uz aj bieloruske som mal...to bol sice hnoj,napriek tomu ze tam uz bol uvedeny rakusky majitel fabriky.. ruske ok,ciste,a prelozky kartonplast ,pouziitelny doma na hocico gratis :) su to ale mrakodrapy,siroka paleta,plus vyska,ukrajinskych bolo cez 2500 ks na palete ..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 4. 2022
Re: zdražení sklenic na med (75743)

Tak část obalového skla do Evropy bylo údajně z Ukrajiny. A pokud teď Putin utne plyn, tak se evropské sklárny na nějakou dobu úplně zastaví a sklo pochybí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(185.175.223.26) --- 1. 4. 2022
Re: pocasi (75739) (75740) (75741) (75742)

Ochlazení alespoň trochu přibrzdí vegetaci. A hlavně přišla konečně vláha která tady u nás v Novohradských horách chybí. Uvidíme jak se vše bude vyvíjet dál...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 1. 4. 2022
zdražení sklenic na med

na stránkách největšího hráče se sklem z třebonska je zraženo sklo. A prý bude hůř, bude stát sklo a víčko 15 -20 Kč?????

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 4. 2022
Re: pocasi (75739) (75740) (75741)

Teď už to na začátek dubna nízké teploty budou, norové hlásí na neděli a pondělí -9 a - 8 st C a v neděli přes den jen - 1 st C.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 75742 do č. 75802)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu