78078

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



JosPr (46.135.12.22) --- 10. 4. 2022
Re: výzva včelařům (75764) (75765)

Ja bych Gupo spis rekl,ze ta "kontrolovana oficialni genetika" posune vcelu nekam k urovni francouzskeho buldocka,ktery si uz pomalu ani sam neumi bez asistence cloveka odrodit stenata pro uzkou panev,velikanskou hlavu a zuby k neprekousnuti pupecni snury.Coz by plemeno bez pomoci cloveka odsoudilo k zmizeni.On clovek totiz zapomel,ze vitalita druhu je alfa omega i pro nej samotneho,co by homo sapiens sapiens.
Vcelu uz jsme dik svym snaham prevedli z apis melifera melifera na carniku,zneschopnili ji v preziti na medovici,vnutili jsme ji vyberem nesmyslne rychly jarni rozvoj,uspesne likvidujem snuskove schopnosti krajiny,stavime ji do stretu s chemii v prirode,koname pseudodobro vcelarenim,soustredovanim do poctu,ktere by vedle sebe nikdy v prirode nemohly existovat nebo se vubec uzivit a prezit..A proc? Protoze hospodarske zvire.Kdyby apis melifera mohla,verim,ze s chuti nakope homo sapiens do zadku.(brano z pohledu vcely).Bohuzel,nema jak.Kazde dobro je po zasluze potrestano,a tohle dobro z pohledu ekonomickych zajmu cloveka potrestano bude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.12.22) --- 10. 4. 2022
Re: výzva včelařům (75764) (75765)

Efekt cervene kralovny pro vcelu opravdu neplati,ono z krehke bylinky trnitou obludu v kratkem casovem horizontu par desetileti nikdo nevychova.
Vcela,co by druh,ma to stesti nebo smulu,(jak se to vezme),ze byla soupnuta do kategorie hospodarskych zvirat a clovek ji usnadnuje ci komplikuje zivot (opet jak se to vezme) ve snaze ziskavat vceli produkty,az u ni zlikvidoval prirozenost celit vyzvam zivota a jit svou vlastni cestou evoluce a stretavani se s patogeny formou prirodniho vyberu i u stretu s VD (ktereho ji jenom tak mimochodem opet pritahl clovek presunem vcelstev).No a jelikoz je vcela hospodarske zvire a clovek ocekava od vcel med,smeroval svoje zajmy coby "zemedelec" k tomu nejjednodusimu,co muze zemedelec vuci skudcum a chorobam udelat- aplikovat chemii a naprosto odmitnout snahy delat opatreni,ktera by s VD dokazala bojovat prirozenou cestou,nebot by to bylo narocne,drahe a slozite.(plevel na poli je taky jednodussi zlikvidovat roundapem nez s nim bojovat rucne ci agrotechnickymi opatrenimi,pravda,muzem se pak utesovat,ze toho roundapu ve zbytcich nesnime v potravinach moc).Paradox- napred vcelu medonosnou postavi clovek pred problem VD a pak ji zachranuje chemii od toho,co sam zpusobil..To proste nevymyslis...
Vitalita sama o sobe je zarukou preziti druhu (on v prirode tezko chabrusak prezije- prezivaji nejsilnejsi nebo ti,co se dokazi nejlepe prizpusobit),jen clovek tu vitalitu jaksi zprznil ve prospech svych ekonomickych zajmu a prznit ji bude dal.Pridal bych ji jednoduse k sledovanym hospodarskym vlastnostem vcelstev,bo bez vitality je nam mirnost,nerozbihavost,atd na prd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 4. 2022
Re: výzva včelařům (75764) (75765)

Ono asi takové výzvy čeřící zatím stojatou vodu jsou dnes potřebné.
Já jsem už dávno tvrdil, že včely u nás jsou přešlechtěné, že v dobrých podmínkách sice mohou dávat hodně medu, ale ve špatných podmínkách naopak koalbují a hynou.
Ale proklamované utrácení slabých včelstev je pasívní přístup, který podle mne neřeší problém. Aktivní přístup je podle mne odchovávat nějak množství nových včelstev, oddělků, řekněme 1,5 - 2x víc než je třeba a ty přebytečné stejně jako slabá včelstva pak brakovat. V podstatě totéž, co jsem praktikoval už kdysi hodně dávno za mlada ve svém kočovném včelíně.
A na tyto věci je třeba podle mne směrovat vyvoj metodiky. Na to, aby se tím množením nesnižovala ganatická diverzita, ale zároveň aby slabší nebo degenerující linie včelstev zanikaly.
JJ, kdybych se té potřeby každoročního množení včelstev v posledních letech držel, tak bych asi nyní včely měl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 9. 4. 2022
Re: výzva včelařům (75764)

>Pomozte běžet Alence v říši za zrcadlem (https://www.betterminds.cz/mm-13-efekt-cervene-kralovny) tak, aby chytrou zkratkou dohnala to, co za čtyřicet let ztratila.<

>Upřednostněte vitalitu před všemi chovatelskými znaky jako je mírnost, medonosnost, rozbíhavost, tmelení,…<

...
Efekt červené královny u včelařství neplatí, protože včela a včelstvo nestojí za zrdcadlem, protože je neustále v pohybu, migruje díky rojení a jen včelař je ten, který se snaží nějakou činností regulovat život včel.

Je otázkou jestli je včelař nebo držitel včel prozíravý a zná a praktikuje mechanismy známé jako válku genů, tz. u včelaření mechanismy které pomáhají selektovat správným směrem, nebo je mu v podstatě jedno že z "prosperujícího včelstva" udělá linii která je v dalších generacích matek chybových, protože se projeví nějaká nemoc např. zvápenatění která proroste lokálně do celé populace všech včelstev.

Proto více důvěřuji kontrolované genetice kterou opravdu by měla poskytovat velice dotovaná frakce chovatelů a množitelů včeích matek v ČSV.

Nemoc vychází často ze strádání. A z podmínek které panují okolo úlů.

Ten článek je v tomto ohledu úsměvný, protože obsahuje zvolání "nezachraňujte neduživá včelstva". Protože. Neduživost může potkat každý organismus sebevíc na pohled vitální.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c4:8366:d839:27d2:bccc:2b1b) --- 9. 4. 2022
výzva včelařům

https://www.vcelarisobe.cz/2021/11/vyzva-vsem-vcelarum/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 9. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755) (75756) (75761) (75762)


R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755) (75756) (75761)

Tak ono je jasné, že bez určité práce to nepůjde.
........

Zajímavé je, že v čase rušení nevolnictví a na začátku průmyslové revoluce se usoudilo, že lesy musí ustoupit polím. Nastala doba kdy bývalí nevolníci museli dostat půdu, (včelaři patenty M.Terezie) aby říše byly více bojeschopní.

Absudrdní nyní je, že aby byla splněna dnešní myšlenka nezávislosti EU ( ČR) na energiích a surovin odjinut, musí dnešní v podstatě separátní vláda myslet protikladně oproti monarchiálnímu myšlení, tz. zakládat velké rozlohy porostů a osev velkých rozloh osevních a vedle toho i technologií zajišťující energetickou soběstačnost.

Pokud se to z jekkéhokoli důvodu nepovede, dojde k nerovnováze spotřeby a produkce a tak v minulosti vznik např hladomor kvůli dobyvačným postupům o území.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755) (75756) (75761)

Tak ono je jasné, že bez určité práce to nepůjde. Ale třeba někde v smíšených lesích je už podseto javory nebo občas i třešněmi ptačími. Stačí to tam jen vykácet. A kde není, zrovna u javorů klenů a u třešní ptačí se snadno amatérsky získávají semena. S lípou to je horší, ale někde by to asi taky šlo. S tou zvěří to tak špatně, aspoň u nás nevidím. Problémové jsou třeba jedle, které u nás v lese kdysi občas přirozeně vysemenily. Nebo problémové by mohly být buky, ty zvěři hodně chutnají. Ostatní stromky, spousta divokých náletů priostě roste bez jakýchkoliv známek ožeru zvěří.
S vodou to je tak, že řekněme za 5 let jsou v průměru dva roky suché tak, že semena, co vzejdou na jaře, zaschnou a vysázené stromečky by se musely zalévat, dva roky je hodně vlhko, takže všechno, co vzejde na jaře, roste a rok je tak mezi. takže to, co vzejde, uhyne, ale co vzešlo loni a už má nějaké kořeny, tak přežije. Takže je třeba při sázení nebo i setí trefit ten správný rok.
A jinak jsem měl na mysli parcely nebo rozlohy, které se dají spracovat rodinnými silami, řekněme tak do hektaru, dvou hektarů. Je jasné, že kdo má třeba 50 hektarů lesa, tak nehodí do kufru auta stromky, krumpáč a motyku a nejde s rodinou sázet stromky nebo je potom čistit od plevele. Ale najme si na to nějakou "lesní partu".
Něco se prostě udělat dá, něco ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 4. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755) (75756)

R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755)

Podle mne včelí pastvu ovlivní mnohem víc majitel lesa než majitel pole.
Například, jak se dnes tlačí smíšené lesy, vysazováním javorů klenů, lip , popřípadě ptačí třešně, přírozeně v závislosti na mikroklimatu a podloží. Potom například ponecháváním maliníku v porostech, vysazováním ostružiní na kraje lesů atd. A vysazováním včelařských podpůrných stromů a možná i keřů, jako třeba olší, osik, bříz, vrb, vrb jív atd.
...........

Stále z toho nějak slyším, že majitel lesů prostě zapíchá do hliny po těžbě nějaké stromky a je to oproti osetí polí květem brnkačka, stovky Ha lesů ovlivní tak víc něž stovky Ha na květ vedle lesů.

Jenže lesy jsou mnohem víc práce. Viděl jsem hodně porostů okolo moře prostě zavlažovaných, duby. A také jsem viděl několik desítek km v kusu, vedle dálnice oboustranně, školek s různými keři stromy pro městkou výsadbu u Florencie. Desítky km oboustraně. Vše velice intenzivní, protokořené, vč kontejnerovaných vzrostlých hotových stromů které stačí jen zasadit a dodávat závlahu.

Les který nemá vláhu je kničemu. Jakousi náplastí mají být pro novovýsadby ekolinií v polích, tuny štěpky do kterých se píchají v podstatě špičáky čehosi a obehnanné jakýmsi protiovčím pletivem proti okusu s masivními kolky opět několik m3 na nějaký běžný kmetr.

Když se nato dívám, tak nedávno asi před 12 lety jezdili doktoři se svými posluchači při studiu ochran rostlin, na praktické výjezdy z VŠ okolo zarostlých lesních cest trnkou a myrobalánem, chytali v květu cosi co prý přelítává na jiné peckoviny a dělá škody např na meruňce, švestce.

No nyní se ty divoké zárůsty co bývaly okolo cest, ty jsou holé a mulčované a dostatečně orandapované, sází nově za těžké dotace, uprostřed polí, s dovozem několika tun dřevní hmoty a kolků na běžný km s pletivem které zajíc proskočí a srnka přeskočí.

Prostě jiná doba. Uvidíme.

Tyto výsadby mají jedno společné, potřeba vody jinak velmi proschnou. Pole a osevy také potřebují závlahu. Asi bych neviděl významný rozdíl mezi polem a lesem, pokud je právná agrotechnika a péče. Takže jsem zvědav na tu péči kterou ti pionýři s novými alejemi uprostřed rozpálených polí dají těm svým špičákům bez korunky zasypaných štěpkou, kterou okouše první zajíc co to pletivo potká, a když naroste, vožere vklidu za hicu stádo nebo najaře jeden srnec ohobluje do týdne svědivou hlavou kmínky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.17.61) --- 4. 4. 2022
Re: (75759)

Ja to mam taky tak.Fuci imrvere cele jaro uz hodne let po sobe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 4. 4. 2022

Dnes byl prolet, snad všechny včely v úle nálet na vodu, nabraly a za chvíli ticho ani včela. Fučí opět odporný vichr tak jako poslední 3 jara. Z jívy s takovou asi už moc nepřinesou. Je to normální? když se blíži teplota aspoň bídnému průměru aby vkuse celé jaro fičel vichr nad 50km/h?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755) (75756) (75757)

No, se všelijakými lesáky a ochranáři, co určují, co kde má růst, jsem ještě nejednal. Každopádně ale u nás , co se týká stromů, jsou rostlinami hlavní snůšky a současně prosperují právě ten javor klen a lípa. Nověji potom by se dalo říct třešeň ptačí.
Javor klen by měl jít zdůvodnit jako strom tvrdého luhu a vlhčích chladnějších lesů, poměrně rychle rostoucí a s dobrým dřevem, lípa jako strom, který z listů vytváří velmi kvalitní humus jako základ pro jiné rostliny v lese a pro kvalitní vodu v lesních potocích. A třešeň ptačí zase jako strom tvrdého luhu či vlhčího lesa s poměrně kvalitním dřevem a ve vlhčím lese poměrně rychle rostoucí. V sušší m teplejším prostředí by k třešni ještě mohla přibýt hrušeň jako zdroj velmi kvalitního a velmi dobře placeného dřeva ( Správné odrůdy hrušní jsou nyní v kurzu pro přisazování do lesních porostů)
Tak by se v lese mohly vytvořit tři hlavní snůšky, první časně jarní z třešní a hrušní, která by konkurovala řepce, potom pozdně jarní od cca poloviny května z javorů klenů a potom pozdně letní z lip malolistých v červenci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.4.64) --- 3. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755) (75756)

Majitel lesa urcite,ale ty nejsou vsude,zejmena takove,ktere svou skladbou umoznuji dlouhodobejsi snusku,tu dava zejmena kerove patro lesa(ostruzina,krusina).Medovice je vicemene narazova zalezitost,zavisla na pocasi a schopnosti vcel ji vyuzit.
Kurovec nam sice sezral vsechny smrky,ale par let bude vystarano dik lesni bureni na obrovskych plochach pasek,pokud bude nejaka vlaha.
Ono jak se zda nalakat jezevce na dotace na biopasy bude podstatne slozitejsi nez se cekalo.U nas doma se ted vyhazuji miliony ze statniho rozpoctu za biokoridory a oplocenky na polich,kde je skladba drevin lipa,dub,buk,hloh,lisky.Ac jsme davali pripominku na pridani javoru,vubec nebyla akceptovana.Polovina prvovysadby je uplne sucha,tudiz to asi poresime rok co rok prisypanim javorovych vrtulek,at se tvurce bionebio klidne osype.Za tri roky,az se o to nebude provadeci firma starat,to nebude nikoho zajimat.
Kazdopadne tak pribyla moznost prechodnych umisteni vcelstev na palete a voziku v techto prostorech po dobu kveteni nejake kultury (svazenka,horcice) a zkraceni doletove vzdalenosti z pevnych stanovist.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755)

Podle mne včelí pastvu ovlivní mnohem víc majitel lesa než majitel pole.
Například, jak se dnes tlačí smíšené lesy, vysazováním javorů klenů, lip , popřípadě ptačí třešně, přírozeně v závislosti na mikroklimatu a podloží. Potom například ponecháváním maliníku v porostech, vysazováním ostružiní na kraje lesů atd. A vysazováním včelařských podpůrných stromů a možná i keřů, jako třeba olší, osik, bříz, vrb, vrb jív atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754)

Radim Polášek: Hodně přetvořená krajina lidmi - málo zdrojů pro včely a uživí se na km čtverečním jen málo včelstev a dají jen málo medu - včelaření jen ze záliby.

.........

Ano, včelař ze záliby v systému včelaření díky ČSV neznamená vůči plánování územních plánů nic. Ale zemědělec který vlastní většinu půdy na jednom kú např. může změnit jednání okolo změn půdního operátu. Prostě vezme byrokraty a zruší natom závislé plány okolo změn a zastavování následně plánovaných územních změn obcí.

Kdo má větší páku proti změnám proti včelím zrojům? Kulak který ví jakou cenu má půda a ne amatér který se baví na troskách co zbydou po jeho otci a bábě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752)

Tak podle mne bylo včelaření původně provozováno jako zdroj speciálních produktů, které nebylo možné sehnat jinak. Jednak zdrojem sladidla pro panské pokrmy a na medovinu a jednak zdrojem vosku coby základ světla pro panské domy a pro kostely. A včelaři byli specialsité se speciálním know how.
V dobách Marie Terezie to byl způsob, jak ze stejného pole a lesa toho navýšením počtu včelstev získávat více než dřív, protože zdroje potravy pro včely byly tehdy obrovské a chovanými včelstvy byly využívány jen velmi málo. A tehdy M.T. potřebovala víc zdrojů kvůli válkám s Prusy.
Dnes bych viděl včelaření jako ukazatel přetvoření krajiny lidmi. Hodně přetvořená krajina lidmi - málo zdrojů pro včely a uživí se na km čtverečním jen málo včelstev a dají jen málo medu - včelaření jen ze záliby. Hodně přírodní nebo hodně lidmi upravená krajina k přírodnosti - uživí hodně včelstev a umožní i včelaření za peníze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752)


JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750)


Vzdycky tvrdim,ze vcelareni je o srdicku a ne o srajtofli.

........
Je to o obojím. Holuby máš? Mám zato že včely jsou pro tebe více motivačně ziskovější. (nejen peněžně)

A u holubů. Model je jednoduchý, popsal jsi ho, jde o výběr a prodej genů v aukci. Pokud chceš komunikaci na nejbezpečnější úrovni a informace velmi cenné které nechceš pouštět sítem DNS které je monitorováno u každého připojení, tak je pošleš holubem. A to je další obchodní model. U modelářů lze například vidět jak využijí své znalosti dnes na Ukrajině, opět model opět peníze provázané srdcem.

Takže poku tvrdím, že samotný spolek vznikl kvůli obchodnímu modelu prodeje včelařského mrtvého a živého inventáře a genů, tak mám pravdu. Akorát to nezabaluji do toho tvýho srdíčka protože to neumím. Je to jako by jsi ty, měl u tvýho nářadí které připojíš k nějakému stroji s hydraulikou na podvozku, vidět něco srdceryvného. Ikdyž tam kousek také je. Protože. Blbec nadělá hodně škody.

A nakonec, cenu za kg medu rovnocenou cenou za litr benzinu jsem v čase okolo vstupu ČR do EU zažil. Napřed cca 35 potom těsně 80 a náhlý pád zpět na cca 40Kč/kg medu. Ve výkupu. Mimo asi o 20 víc.

Takže pokud bude med okolo 150-200úkg a benzin daleko do 50,-úl, furt to může jít v palivu až k 100Kč/litr, stím jsem v mým obchodním modelu se setkal a přežil jsem tu situaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750)

A to myslis,ze ucitele,farari ci sedlaci nebo chalupnici vlastnili vcelstva pro vidinu zisku? Jako ruzni dnesni rychlovcelarsti farmari?
Klepni si do googlu pipa pigeon auction a mrkni se,za kolik se dnes drazi postovni holubi,jejichz koupi naprosto nemas zaruceno,ze vychovas viteze zavodu,pripocti si k tomu rostouci cenu nafty,obili,krmnych smesi,konstatovacich systemu,cipu,vakcin atd a uvidis,kdo je opravdu srdcar.A bez dotaci Gupo! Na rozdil od vecne fnukajicich vcelaru,kteri v poslednich letech za 1 jedine prodane kilo medu dokazali v akcich koupit cukr na zakrmeni 1 vcelstva!!!
Vsechno okolo zdrazuje,kam se clovek podiva na vstupu,at uz jde o potraviny,teplo,energie.A co,nebudes svitit,jist,topit? Samozrejme,ze budes,jenom to bude drazsi.Se vcelarenim je to uplne stejne,bud se k tomu clovek postavi srdickem (jako ti "blaznivi" holubari,co dokazi "vyhodit" tisice eur za holuba v drazbe),protoze delaji to,co je bavi a prinasi jim radost,nebo to budes brat ciste ekonomicky.A to by postovni holub uz davno nebyl.
Vzdycky tvrdim,ze vcelareni je o srdicku a ne o srajtofli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750)



JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748)

Historicky pojato je vcelareni zalezitost predevsim zabavy a zajmoveho chovu,ne tezby medu a vcelich farem.

.........

A v takovém malém státním zřízení jakým je ČR v pojetí ČSV jde původně o včelařů spolek vlastnící výrobní družstva, cukrovar, pily a truhlárny atp. Ten model a plány co tu píšu jako model a i realita existovaly. Prostě typický byznys přizpůsobený k specifickým podmínkám včelařství. (jsi toho taky důkaz jako vedoucí podnikání v tvé ZO)

Takže jde především o obchodní modely, podmínky a místa a způsoby (česné a zvrhlé) podnikání ve včelařství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749)



JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748)

Historicky pojato je vcelareni zalezitost predevsim zabavy a zajmoveho chovu,ne tezby medu a vcelich farem.

.......

Jak moc přemýšlíš o omylu když bych toto přirovnal k a s rýčem proti přehradě Tři soutězky?

Je to blbost, od prvních vytištěných včelařských slov a všem okolo jde jen oto přirovnávat včelaření k byznysu, výhodnému příjmu, prostě zajímavému příjmu. Vedle dávno známých postupů, patentů atd or. r. Do patentů M. Terezií by jsi si vůbec jako bezzemek nebo poddaný ani neškrtl o nějakém zájmovém chovu. Prostě nic jsi vlastnit ani nemohl, jen pracovat a vydělávat na pána který tě vlastnil.

Prostě myslíš podobně, jak dnešní děcka nad mobily. Zdegenerovaně. Včelařství takové nikdy v minulosti nebylo!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748)

Historicky pojato je vcelareni zalezitost predevsim zabavy a zajmoveho chovu,ne tezby medu a vcelich farem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 2. 4. 2022
Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747)

Plyn je potřeba i na cukr, poletí nahoru. Platy porostou - dorovnají minimálně nekončící mega inflaci, důchody zvednou ještě x krát. Ceny materiálů už tak vysoké.

Před inflací byla minimální cena se skromným výdělkem za práci ze dvora 200kč, spousta nechala 180, přešla ale na malé objemy sklenic.... to je ale jen klam... asi jako máslo v balení 200gramů. Vyšší cenu za med nikdo nedá, protože by med nikdo nekoupil... ale nižší cena (do 200) bude zákonitě do roka vylej nalej a s prací kolem včel úplně zadarmo - kdo to bude dál dělat, udržovat a investovat do úlů, vozy, auto, techniku, prostory? Dědula prodá za 150, příjde mu důchod, vysmátý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: pocasi (75739) (75740) (75741) (75742) (75744)

Rano 0,slibovany dest od ctvrtka porad nikde.Par kapek nebo snehovych vlocek a NIC.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.231.148) --- 1. 4. 2022
Re: zdražení sklenic na med (75743) (75745)

keby len z ukrajiny.. akurat dokoncujem paletu priamo z moskovskych sklarni.. a uz aj bieloruske som mal...to bol sice hnoj,napriek tomu ze tam uz bol uvedeny rakusky majitel fabriky.. ruske ok,ciste,a prelozky kartonplast ,pouziitelny doma na hocico gratis :) su to ale mrakodrapy,siroka paleta,plus vyska,ukrajinskych bolo cez 2500 ks na palete ..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 4. 2022
Re: zdražení sklenic na med (75743)

Tak část obalového skla do Evropy bylo údajně z Ukrajiny. A pokud teď Putin utne plyn, tak se evropské sklárny na nějakou dobu úplně zastaví a sklo pochybí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(185.175.223.26) --- 1. 4. 2022
Re: pocasi (75739) (75740) (75741) (75742)

Ochlazení alespoň trochu přibrzdí vegetaci. A hlavně přišla konečně vláha která tady u nás v Novohradských horách chybí. Uvidíme jak se vše bude vyvíjet dál...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 1. 4. 2022
zdražení sklenic na med

na stránkách největšího hráče se sklem z třebonska je zraženo sklo. A prý bude hůř, bude stát sklo a víčko 15 -20 Kč?????

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 4. 2022
Re: pocasi (75739) (75740) (75741)

Teď už to na začátek dubna nízké teploty budou, norové hlásí na neděli a pondělí -9 a - 8 st C a v neděli přes den jen - 1 st C.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 29. 3. 2022
Re: pocasi (75739) (75740)

No, 7 st C ve dne, 1 st C v noci jsou běžné trochu nižší teploty začátku dubna. Skutečně nízké teploty by na začátku dubna byly, kdyby přišel sníh, ležel několik dnů a v noci bylo - 10 a ve dne kolem nuly.
Pamatuji, že třeba na začátku května v době prvomájových průvodů bylo v noci - 6 a ve dne kolem nuly a déšť a na kalužích 2 centimetry ledu. A včely už 14 dní v řepce a místo toho , aby sílily, tak slábly úbytkem létavek. A co si pamatuji, nakonec i z téhle řepky byl med.
Letošní sucho mně taky připadá docela v pohodě. Ozimé porosty, pšenice, řepka u nás nejsou nijak moc omezeny, zvláště řepka, která má hloubější kořeny, protože sucho na polích je ve skutečnosti pouze tak 14 posledních dnů. A který zemědělec není líný, tak bude spokojený, protože to sucho mu umožnilo dobře připravit půdu na polích a spoustu toho zasít tak, že jak nyní začne pršet, může sedět u televize a vrtět palci minimálně do poloviny dubna, protože díky suchu na polích už má uděláno.
Je fakt, že třeba u ovocných stromů se i v současném teple ten rozkvět nějak táhne, asi kvůli suchu. Ale nyní poprší, v chladu se rostliny i stromy srovnají a za týden, až se zase začně oteplovat, se to všechno to jarní m kvetení horempádem zase rozjede.
Trochu jsem zvědav na meruňku, po 3 letech jsem koukal je tam pár prvních pupenů, co udělají ted během tohoto ochlazení. Ale je to pozdní meruňka, která by měla mít odolné květy, tak uvidím. Když zmrznou, o to víc bude další rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 3. 2022
Re: pocasi (75739)


Jemi přes 70 a pamatiji si jak v půli února seli zemědelci obilí. (To vznikl
vtip. "Přišel předseda  nového JZD ke kamarádovi soukromému zemědělci na
radu, Otevřel mu malý synek a on se ho ptá kde je tatínek. Synek mu odpoví
seje, Tak se ho ptá, kde a kluk odpoví na hajzlu"). Taky bylo v polovině
dobna na Hané ještě 40 cm sněhu.  Před pár lety tu bylo 80 cm sněhu.  Taky
tu byla taková sucha že se odpoledne na několik hodin vypínala elektřina
protože byly poloprázdné přehrady. Tak si pamatují rok kdy celý propršel a
obilí rostlo i vklasech.  Takže ty pranostiky Ti říkají že se nic zvláštního
neděje.  Již vBibli sepíše o střídaní let hubených a letech hojnosti. Nesmíš
moc poslouchat ty zelené ekoteroristy. Viz; BIOMASA. Ty dotace na zimování
byly zrušeny Klausem v roce 2000. D1 je dotací za opylování planě rostoucích
a zemědělských rostlin.





pepan



---------- Původní e-mail ----------
Od: diskuter <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 3. 2022 0:10:32
Předmět: pocasi
"pranostiky nejsou jiz davno pravda - kdyz tak velmi omezene. bylo par dni
teplejsich a nastava ochlazeni minimalne do onoho 10 dubna . kvetni pupeny
na stromech male az zakrnele - chybi velke mnozstvi vlahy - zimni obiloviny
vcetne repky krcici se pri zemi - jarni line klici. nocni teploty v
poslefnich 14 dnech byly jen dva dny +2 a +4 °C - jinak az - 11 °C i kdyz,
az k ranu. vsechno muze jeste ovlivnit dostatek vlahy a i pozdeji teploty.
v lese sucho - snuska z lip a ostruzin - maliny vymizely ostatnj i kdyz se
objevi naznak medovice rychle konci - sucho -rapidne ubyva starych
vzrostlych porostu. traviny bez rozmanite kveteny a u obydli anglicke
travniky-ubytek ovocnych stromu - sady vymizely. po viroznim uhynovem roce
zavinenym rychlokvaskami a takyvcelari mam znova puvodni stav a diky, ze se
jeste nevzpamatovali zmineni "odbornici" jsem druhy rok bez uhynu, presto
pres ozdraveni snizim stav az o 50 % z vyse uvedenych pricin a fyzicke
narocnosti. mam za to, ze je vcelarina na pokraji upadku. jak by asi
dopadla po zruseni dotaci na " zazimovani " ? dost to ovlivni i zdrazeni
cukru ! mival jsem i 5, 5 t v zaloze. pri dnesni hospodarske situaci budou
mit lide hluboko do kapsy a pochybne medy budou mit prej s nizkymi cenami.
tem co vydzi at preje stesti. zapadni cast hane na upati drahanske
vrchoviny. 240 - 370 mnm.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

diskuter (84.19.91.236) --- 29. 3. 2022
pocasi

pranostiky nejsou jiz davno pravda - kdyz tak velmi omezene. bylo par dni teplejsich a nastava ochlazeni minimalne do onoho 10 dubna . kvetni pupeny na stromech male az zakrnele - chybi velke mnozstvi vlahy - zimni obiloviny vcetne repky krcici se pri zemi - jarni line klici. nocni teploty v poslefnich 14 dnech byly jen dva dny +2 a +4 °C - jinak az - 11 °C i kdyz, az k ranu. vsechno muze jeste ovlivnit dostatek vlahy a i pozdeji teploty. v lese sucho - snuska z lip a ostruzin - maliny vymizely ostatnj i kdyz se objevi naznak medovice rychle konci - sucho -rapidne ubyva starych vzrostlych porostu. traviny bez rozmanite kveteny a u obydli anglicke travniky-ubytek ovocnych stromu - sady vymizely. po viroznim uhynovem roce zavinenym rychlokvaskami a takyvcelari mam znova puvodni stav a diky, ze se jeste nevzpamatovali zmineni "odbornici" jsem druhy rok bez uhynu, presto pres ozdraveni snizim stav az o 50 % z vyse uvedenych pricin a fyzicke narocnosti. mam za to, ze je vcelarina na pokraji upadku. jak by asi dopadla po zruseni dotaci na " zazimovani " ? dost to ovlivni i zdrazeni cukru ! mival jsem i 5, 5 t v zaloze. pri dnesni hospodarske situaci budou mit lide hluboko do kapsy a pochybne medy budou mit prej s nizkymi cenami. tem co vydzi at preje stesti. zapadni cast hane na upati drahanske vrchoviny. 240 - 370 mnm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 3. 2022
Re: pocasi (75737)

Březen za kamna vlezem, duben ještě tam budem, v máj vyženem kozy v háj.
---------- Původní e-mail ----------
Od: diskuter <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 3. 2022 20:46:34
Předmět: pocasi
"komu jsme co udelali, kdyz 10 dubna ma byt podle dlouhodobe predpovedi pres

den + 7 °C a v noci + 1° C. to bude asi rok !
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

diskuter (84.19.91.236) --- 28. 3. 2022
pocasi

komu jsme co udelali, kdyz 10 dubna ma byt podle dlouhodobe predpovedi pres den + 7 °C a v noci + 1° C. to bude asi rok !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

diskuter (84.19.91.236) --- 28. 3. 2022
pocasi

komu jsme co udelali, kdyz 10 dubna ma byt podle dlouhodobe predpovedi pres den + 7 °C a v noci + 1° C. to bude asi rok !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.4.64) --- 28. 3. 2022
Re: jarnĂ­ prohlĂ­dka vÄ?elstev (75732) (75733) (75734)

Nadherne kvete jiva,ochlazeni snad zbrzdi kveteni merunek,ktere zmrznou kazdy rok.Rano -3.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 28. 3. 2022
Re: jarnĂ­ prohlĂ­dka vÄ?elstev (75732) (75733)

U mně začíní rozkvétat myrobalán. Naplno rozvete zrovna tak akorát do ochlazení. Jsem zvědav, jestli to vydrží a jestli v létě nějaké myrobalány budou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 3. 2022
Re: jarnĂ­ prohlĂ­dka vÄ?elstev (75732)

Kolikrát jsem viděl kvést jívu, když na zemi ještě bylo třeba 10 centimetrů sněhu.
Já nyní vidím optimální prohlídku spíš vnitřně, prvních tak aspoň půl decimetru, decimetr čtverečního plodu už by mělo být vylíhnuto a včelstvo by tak mělo mít určité množství nových včel, aby snášelo prohlídku už dobře. Přirozeně když je dost teplo, , aby rozlétané včelky se dokázaly vrátit a případně nešťastně shozená matka na dno úlu se taky vrátila.
Jinak oproti hodně dřívější době nyní sleduji včelstva hodně bez rozebírání.
Přehled o spotřebě zásob tam mám z podložek, přehled o síle včelstva zase z podložek nebo náhledů pod strop úlu nebo u zadováků z ohlasu včelstva na rozebirání....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 3. 2022
Re: jarnĂ­ prohlĂ­dka vÄ?elstev


Myslím si totéž. I když první prohlídka by měla být při rozkvětu jívy, která
je žluťounká jak sluníčko tak to řeším jen pohledem na to česno. Bohužel.




Pepan



---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 21. 3. 2022 22:28:51
Předmět: Re: jarní prohlídka včelstev
" O jarni prohlidce si muzu nechat jenom zdat,musi stacit pohled na cesna a
nahled pres stropni folii,porad fouka ledovec,i kdyz sviti slunicko.Vcely
letaji par hodin denne,rano -9.Neni kam spechat.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 3. 2022
Re: jarní prohlídka včelstev (75728) (75730)

Tady, severní předhůří Beswkyd, až doteď slušné noční mrazy, ale ve dne jasné slunce a poměrně teplo.
Včely by se asi už rozplodovaly, kdybych je letos měl a tento týden má být přes poledne 12 - 15 st C, takže by byla vhodná doba na rozebrání úlu a prohlídky . Jinak jsem zaznamenal, že na včelařské vrbě S021 už před takovým týdnem bylo plno včel, ale odkud létaly je mně záhada. Pučí myrobalán, jestli tento týden noční mrazy nebudou, v tom slunci už nejspíš naplno rozkvete. Podobně by asi rozkvetly meruňky, kdo je má, rybíz, angrešt a potom další ovocné stromy... takže podle všeho se jarní snůška už rozjede.
Letos jsem nebyl kouknout do lesů, ale zdá se, že v listaných lesích na zemi už to taky jede naplno, sasanky, plicníky podběly, violky...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.10.22) --- 21. 3. 2022
Re: jarní prohlídka včelstev (75728)

O jarni prohlidce si muzu nechat jenom zdat,musi stacit pohled na cesna a nahled pres stropni folii,porad fouka ledovec,i kdyz sviti slunicko.Vcely letaji par hodin denne,rano -9.Neni kam spechat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 21. 3. 2022
Re: jarní prohlídka včelstev (75728)

V únoru se rozplodovaly a od té doby tu silně mrzne až dodnes, takže spotřeba na vytápění úlu je strašná i při pouhých 2-3 rámcích plodu. První přínos z jívy včera,dnes. Předtím nic - furt zima vichřice. Teď supr, jen aby to vydrželo až se rozplodují a nanosí. sever moravy 250mnv

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek H (109.80.50.176) --- 21. 3. 2022
jarní prohlídka včelstev

V pátek jsem provedl jarní prohlídku.U nejsilnějších včelstev
nebyly žádné zásoby,plodu poskrovnu. Ostatní průměrné měly zásob cca 7 kg a plodu na 4 rámcích.Přidal jsem nejsilnějším
4 rámky zásob a doufám,že se matka rozklade.
Včelařím na Nechanicku s 10 včelstvy.Jak to vypadá u vás ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720) (75721) (75722) (75723) (75724) (75725) (75726)

Všude je uváděno, že kyselina eruková je škodlivá. Já to čítám už od socíku, tak to beru jako fakt. Nepředpokládám, vzhledem k jejím předpokládaným účinkům na organismus, že by se dnes nějací lidští dobrovolníci uvolil i toto vyzkoušet na sobě.
Co se týká dob minulých, řekněme před více než 80 lety, je dost pravděpodobné, že ten řepkový olej s kyselinou erukovou lidi skutečně konzumovali. Ovšem předpokládám, že z nešlechtěné řepky byl ten olej trošku specifické chuti, ostatně si z dětství ze socíku pamatuji podivnou chuť některých stolních olejů, zřejmě tehdy tam ještě trochu kyseliny erukové bylo nebo olej nebyl tak dobře čištěný jako dnes. Takže ho konzumovali hlavně chudí a tam bych řekl, že tehdy byla lékařská péče taková, nebo žádná, že případné zdravotní problémy nebo smrt dané kyselinou erukovou byly přičteny jejich životnímu stylu danému chodobou nebo možná alkoholem.
Je dost pravděpodobné, že kdyby dnes tu kyselinu erukovou v oleji z nešlechtěné řepky pustili do lidské výživy, tak by našli čistě tou kyselinou způsobené komplikace či úmrtí.
Asi tak.
Dál bych už o tom tady nechtěl psát, je to diskuzní fórum o včelách, ne o olejích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 13. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720) (75721) (75722) (75723) (75724) (75725)

Radim: >A proto se u nás třeba rozjelo pěstování řepky a kočování se včelstvy do řepky až v sedumdesátých letech, teprve tehdy se dal řepkový olej použít k jídlu.<

........

Jak zjistili od 17-do roku cca 1975 to, že řepka obsahuje něco závadného? Ty to dnes víš, ale jak to měli vědět lidi co ji produkovali a dávali zvířectvu jako pokrutinu a výrobci ztužených tuků? Radime nevěděli nic, normálně ji používaly k jídlu výrobě potravin krmiva atd. Až v r. 1975 se rozmohly jako příčina úmrtí infarkty myokardu díky lipidóze svalu která má zřejmě spojení s nekrózou srdeční svaloviny u potkanů. Byl to hit 80 let, pamatuji se na články z USA kdy se tento problém táhl a články popisovaly výprodeje levných stolních olejů které byly zdravotně závadné.

U lidí se toto riziko dodnes nepřiznalo a přímo vědecky nepotvrdilo. Jen se potichu obsah kys. rukolové jaksi zázrakem vytěsnil díky semínkům z Kanady.

Přitom. Je hodně prací co přímou souvislost užívání kys. erukolové který je součástí nejen oleje z řepky (ne)potvrzují.

Důvodem ale proč vůbec reaguji je jakási slepota když něco napíšeš - spíš popíšeš svůj pohled a nějak to nesouhlasí logicky s realitou. A také se protahuje zima, jinak bych v terénu startoval včelstva na sezonu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 13. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720) (75721) (75722) (75723) (75724)

Gupa: Olej z brukvovitých semen včetně řepky obsahuje škodlivou kyselinu erukovou. Odrůdy, které dávají olej s bezpečným nízkým obsahem kyseliny erukové byly prvně vyšlechtěny až v 60 a 70 letech dvacátého století jako takzvané odrůdy jednonulky. Do té doby bylo možné řepkový olej používat pouze pro technické účely. Nevim, na co přesně hitlerovci řepkový olej používali, nouzi o kapalné ropné uhlovodíky měli obrovskou. Jestli k mazání nebo s ním svítili, aby ušetřili petrolej... každopádně ho ale tehdy mohli použít pouze pro technické účely. Možná v nouzi nejvyšší možná i k jídlu, ale jinak určitě ne.
A proto se u nás třeba rozjelo pěstování řepky a kočování se včelstvy do řepky až v sedumdesátých letech, teprve tehdy se dal řepkový olej použít k jídlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720) (75721) (75722) (75723)

To od Kodyma je pro Radima. Kodym ve své bibliografii někde prý popisuje jako člověk žijící v 18. století, pěstování a rozmach pěstování řebky ve století 17. Pokud vím, tak oleje a tuky byly pro chemii a průmysl velmi žádaný artikl.

A pro odlehčení. Pokud Hitler dle tebe, Radime, začal používat řepkový olej jako mazadlo nasvé zbraně, tak já mohu plácnou něco podobného, že proto prohrál válku, protože řepkový olej žádné mazadlo na zbraně není. Mohu se dovtípit že chtěl surovinu pro výrobu ztužených tuků jako potravinu a velmi levnou náhradu za máslo pro výživu a krm vojska a koní.

Z podstaty věci, protože ztuhne a to je obzvlášť pro hlavně a mechanické části co o sebe třou nepřípustné protože by to znehodnotilo funkčnost. Zkus namazat ozubené kola vč. řetězu bicyklu řepkovým nebo jiným kuchyňským olejem a dojdi za půl roku k takovému tvému počinu. Už se nerozjedeš. A můžeš takové převody vč. řetězu vyhodit do šrotu, protože je nerozpustíš ani v acetonu nebo jiném rozpouštědle typu hexan kterým se oleje (vč. potravinářských) běžně těží. Pokud namažeš ložisko, zadřeš ho tak jízní kolo můžeš vyhodit do šrotu. Pokud navštěvuješ šroty pravidelně, takových namazaných kol kuchyňským olejem blbci je tam hodně. Poznáš je podle zatuhnutého maziva.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720) (75721) (75722)

Kde tedy je k tomu přiložíte místečko, tam hleďme zasaditi ovocný strom. Na polích arci úhorů ubývá: ale za to seje se zas řepka, bílý jetel, vičenec (ligrus), vikev. Jak výborné tu pastvy včelám! Kéž bychom se ještě dočkali, aby i pohanka u nás více se selat. na půdách písčitých neb jinak hubených, nebof na tučných nedává medu žá- dného. Pohankou zajisté rozmnožila by se včelí pastva nad míru: pohanka květe velmi dlouho, po každém dešti zakvěte na novo a květ její dává ten nejvýbornější med i dává ho takové množství, že dobrý oul je s to, aby v 14 dnech 50 i více liber medu nanesl. Dobře by proto bylo, kdyby hospodářové jedné obce, kteří jsou-Ii spolu včelařové, shodli se o to, co každého roku k vůli včelám seti. Jak by se usnesli, mohl by pak jeden naseti kus zimní řepky, druhý — kus jarní, třetí mohl by naseti vikev, čtvrtý vičenec, jiný bílý jetel, po- tom pohanku, mák, fizole atd. Tuším, že by proto nemuseli se svých polí nic menší užitek míti, a přece jak výborně posloužili by tudy svým včelám, vlastně svému z včel užitku.

KODYM, Filip Stanislav a DZIERŻOŃ, Jan. Kniha včelařská. V Praze: Tiskem a nákladem Bedřicha Rohlíčka, 1857. s. 268. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:812fbd0b-ad38-4bca-b2ea-f77f1e617261

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720) (75721)

Ale možná šlechtit ekologické odrůdy řepky ani nebude potřeba.
Kdo trochu sleduje zemědělství, tak ví, že byly například vyvinuty stroje, které díky přesné navigaci GPS na až centimetyr umí na pole nasít současněš dvě a víc různých plodi střídavě do řádků širokých od desítek centimetrů a víc. Ty různé plodiny umí selektivně ošetřovat i sklidit, takže celkový výsledek je jakoby současnými postupy lán rozdělili na 2 a víc polí a na každém znich pěstovali jako monokulturu různé plodiny. Střídané kultury po řádcích na jednom poli umožní pěstovat i běžné "neekologické" plodiny ekologickými postupy s minimem pesticidů, protože střídáním jejich kultury na poli to budou smíšené kultury, které budou mít výrazně větší přirozenou odolnost proti šíření škůdců a nemocí.
Nebo byly vyvinuty stroje, které díky počítačovému rozeznávání obrazu umí na poli přesně identifikovat napadenou nebo nevhodnou rstlinu a umí na ni bodově aplikovat potřebný pesticid. zase to umí, prti plošné aplikaci, výrazně omezit chemickou zátěž polí a ušetřit na těch chemických látkách.
Akorát je problém pro ĆR, že to zatím jsou výlučně HITech stroje, na kterých s velkými producenty zemědělské techniky spolupracují akademičtí vědci z univerzit a velkých výzkumných ústavů a že tudíž vzhledem k jejich ceně a vysokým kvalifikačním nárokům na jejich obsluhy jsou to stroje zatím vhodné pouze pro velmi velké zemědělské subjekty. Ovšem u nás jsou jsou takové velké subjekty současnou vládou ideologicky protibabišovsky znevýhodňovány, podporují se v zájmu zničení Babiše i v zájmu zelené hlouposti malé zemědědělské celky. Které na takovou techniku ještě minimálně 20 let nebo i nikdy nedosáhnou a produkují zastaralými způsoby za pomoci nekvalifikovaných zemědělských dělníků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720)

Je fakt, že s řepkou je příští vývoj nejistý, je v tom spousta různých parametrů. Jestli se oseté plochy budou změnšovat nebo zvětšovat.
Časem si myslím, že plochy s řepkou se budou zvětšovat, protože brukvovité rostliny jsou velmi plastické a v té čeledi je jich obrovské množství druhů s velmi rozdílnými vlastnostmi. Tudíž je velký potenciál na šlechtění dalších odrůd řepky nebo snad i hořčice a jiných brukvovitých. A to i v našem smradlavém bruselském evropském rybníku, kde se zeleným sabotérům lidské společnosti podařilo vyřadit ze šlechtění metody GMO.
Podle mne dost snadno půjde vyšlechtit i odrůdy řepky určené pro ekologické pěstování s mnohem menším počtem agrotechnických zásahů a spotřebovaných chemikálií.
Co se týká polymerace řepkového oleje, je významný rozdíl mezi tím zpolymerovat do podoby příliš vysoké viskozity nebo dokonce měkké želatiny a zpolymerovat do úplně suchého tvrdého odolného filmu. Kdyby byly řepkové oleje vhodné pro výrobu nátěrových hmot, jako jsou vhodné lněné oleje, tak by tady pěstování řepky nezaváděl až Hitler za druhé světové, tehdy jako mazadlo pro válečné stroje, ale pěstovala by se už o mnoho stovek let dříve. Je ovšem taky možné, že se někomu povede vyšlechtit odrůdu řepky, která bude dávat skutečně vysychavé oleje, které bude možné jako náhrady lněného oleje využít. Řepka produkuje z hektaru mnohem víc oleje než len, tudíž by taková odrůda byla dost přínosná , i vzhledem k současnému příklonu k přírodním materiálům všude možně včetně plastických hmot a brzo i barev. Ale asi by to byl velmi velký pěstitelský zásah, bez GMO asi obtížně dosažitelný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JIRI (178.22.113.75) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka (75713)

Cena se u repky a obilovin urcuje na burze. Pro evropu ve francii rzv. MATIF pro ameriku na burze v chicagu.
Celosvetova nabidka, poptavka. Zasoby.
Reakce ceske vlady je cisty populismus a konecna msta agrokrali. Ale dopravcum to vubec nepomuze.
Do evropy prijdou vyssi stovky tisic bezencu, kteri budou bezne fungovat, jist, pit, chodit na zachod, marodit, produkovat odpady a pracovat. Takze bude to vyzva. Ale je potreba se postarat i o nase lidi, dolbich 10 milionu, ktery to muzou prestat financne davat ty velke narusty cen vseho.
Zruseni primichavani biopaliv je vladni diletantsvi a nahravkou rusku.

Pokud nejlepsim krmivem pro vcely je benzin, tak se penezenka zatrepe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka

Snížilo by to ceny předražených včelařských potřeb, vyrovnalo by to ceny vosku a medu tam kam patří a u chovu včel by zůstali včelaři a ne těžaři. (je jedno jestli malých nebo velkých)
..............................................................
Nemyslím si,že bez dotaci pro včelaře by zlevnili výrobci včelařských potřeb.Pro ty kteří si to myslí,že je to tak výnosný džob mohou si to zkusit a budou za vodou. Osoby OSVČ kteří berou všechny dotace na včely jsou včelaři nebo těžaři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75717)

Napřed si zjistěte co je biosložka a potom tu spekulujte o řepce. Pokud by to mocipán neudělal tak mouka a spíš krmiva proty slepice a kroliky co tu někdo chce krmit, by byla předražený kvůli výpadku dovozu víme odkud. Řepka a olejniny letí nahoru, jen blbec by olej letos nevysel pokud by mohl. A loni jsem viděl dvě slizně obilovin, po ozimu ihned oseli místní zemědělci pohanku a sklidili ji na letní osev podle mne v dobré kvalitě.

Nechápu to, přeci co se nedotuje, to je vždy zdravější. Jen ať nějaké biosložky zruší, existují receptury kdy si to člověk může předpřipravit a namíchat sám. Jen se musí odloučit polymerní složka kterou podle minulých dikuzí o moření dřeva prý nemá. Má ji a ztvrdne v motoru pěkně pokud se nějakým způsobem (podle receptu) neodbourá.



Už aby tu EU dotaci pro včelaře také ořízli jak to přidávání ekoaditiv aby odpadli ve včelařství rychlokvašní počtáři a profitáři a přednášející co dělaj učitele protože rukama jim to moc nejde.

A pro zlepšení situace s převčelením stačí zpoplatnit chov včel a stanoviště jak hlavičku vinohradu a parcelu od pěstovaného kusu.

Snížilo by to ceny předražených včelařských potřeb, vyrovnalo by to ceny vosku a medu tam kam patří a u chovu včel by zůstali včelaři a ne těžaři. (je jedno jestli malý nebo velký)

Lidi ví že v obchodě z regálu bez včelaře a jeho včel si kupují šmakuládu, kupují ho většinou proto, že je levný podle toho naco mají, ne proto že to je med. Koupě levné šmakulády koncovým zákazníkem je projev chudoby. Včelař také neřeší kvalitu cukru a přitom je kvalita cukru před balením obchodně jasná. Kdo ví něco o zpracování řepy nebo jinde ze stonku třtiny, technologii výroby šťáv znich a postupy a ztráty na cukernatosti.

Prostě nechápu jak můžete bědovat nad koncem nějaké pozitivní zprávy o ukončení zákoného přelévání peněz směrem k baronům. To samé by mělo bez váhání proběhnout např u fotovoltaických baronů, v DE fotovoltaiku dali lidem na třechy domů a v případě krize jak je nyní s válkou přístup k el. energii s více možnostmi než centralizované FVE pole.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri (37.48.18.212) --- 11. 3. 2022
Re: Řepka (75713)

Pratele vcelari,
Ukrajinsky a jine medy se sem vozi ze tretich zemi. Cinske padelky tlaci nase medy do ustrani. Vymera repek pujde pomalu dolu, ne kvuli biopalivum ale kvuli tomu ze znove sucho nedovoli vzejiti porostu a dale tlak skudcu a chorob je cim dal vetsi a chemicky arsenal se v evrope pod tlakem "ekoteroristu" zakazuje.
Takze jak to v cesku umime. Politik neco rika a neco uplne jineho dela.
Nechceme rusko ropu, potazmo polskou naftu z PKN orle. Tak zrusime 5 proc. Bioslozky. A budeme nakupovat 100 procent suroviny z ruska. Skvely napad mocipanu.

Repka se ekologicky pestovat neda, klimaticka zmena je zde, v evrope je sucho takze trh si poradi, jen ty nase penezenky se prohnou. Ze neco k jidlu slevni, tak tomu snad uz nikdo neveri ani v bruselu.
Vyzivam k navratu selskeho rozumu a chovu kraliku a slepic na ceskou vesnici!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 10. 3. 2022
Re: Řepka

To je jenom výkřik této vlády do tmy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75714)

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zruseni-primichavani-bioslozky-do-paliv-je-podle-zemedelskeho-svazu-spatny-krok

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 10. 3. 2022
Re: Řepka (75713)

Kdyby ubyla jen třetina řepky? tak v doletu stále bude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (2606:54c0:1de0:18::1f:4b) --- 10. 3. 2022
Řepka

Řepka půjde opravdu skokově dolů a to i z jiných důvodů . Od letoška zásadně omezeno její ošetřování ku prospěchu včel a podražila i hnojiva. To že už nemusí do nafty je poslední hřebík. Řepka není špatná, ale všeho moc škodí. Kdybych tak teď ještě nějaký repkový med měl, i bych ho chválil. 250mnm v Ráji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 3. 2022
Re: (75710)

tomu nevěřím
---------- Původní e-mail ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 3. 2022 22:13:51
Předmět:
"Řepka olejná na polích je prý letos naposled. Bude se pěstovat jen na
semena a olej, tj. asi zlomek dnešní výměry.

Od kdy se vůbec začala přidávat do pohonných hmot?
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 3. 2022
řepka (75710)

Podle údajů se do pohonných hmot dává jen asi třetina produkované řepky. Zbytek by měl jít na stolní oleje.
Ono to mělo taky dobrý vliv ve dvou věcech. Jednak do pohonných hmot šla řepka, ze které by byl méně kvalitní nebo méně chutný olej, teď to budou muset místo motorů konzumovat lidi. A potom bude méně sekundárních produktů. Pokrutin po získání oleje, kterými se v krmivech pro zvířata nahražovala dovážená sója - zdraží krmiva. Anebo třeba glycerínu, který je odpadní produkt při výrobě bionafty.
Dobrý vliv to bude mít v tom, že možná řepkový stolní olej zlevní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 9. 3. 2022

Řepka olejná na polích je prý letos naposled. Bude se pěstovat jen na semena a olej, tj. asi zlomek dnešní výměry.

Od kdy se vůbec začala přidávat do pohonných hmot?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.6.28) --- 9. 3. 2022
Re: Ochlazeni (75706) (75708)

U mne je svazenka nedilna soucast snusky,pestujem si ji snad vsichni kolem.Druhovy med je z ni nerealny,ale kdyz nic neni,je svazenka k nezaplaceni.2x uz jsem na ni zimoval a bez chyby.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (2a02:26f7:ca04:4340:0:433:2036:4803) --- 8. 3. 2022
Re: Ochlazeni (75706)

K čemu svazenka ? Když ji mají včely, tak je hořká a dřevitá ke krmi. Další akát z Ameriky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78078 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 75708 do č. 75768)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu