78721
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", 
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. 
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
|  (91.221.213.137) --- 2. 4. 2022Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747)
Plyn je potřeba i na cukr, poletí nahoru. Platy porostou - dorovnají minimálně nekončící mega inflaci, důchody zvednou ještě x krát. Ceny materiálů už tak vysoké.
 Před inflací byla minimální cena se skromným výdělkem za práci ze dvora 200kč, spousta nechala 180, přešla ale na malé objemy sklenic.... to je ale jen klam... asi jako máslo v balení 200gramů.  Vyšší cenu za med nikdo nedá, protože by med nikdo nekoupil... ale nižší cena (do 200) bude zákonitě do roka vylej nalej a s prací kolem včel úplně zadarmo - kdo to bude dál dělat, udržovat a investovat do úlů, vozy, auto, techniku, prostory? Dědula prodá za 150, příjde mu důchod, vysmátý.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75748
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| gusto (195.168.231.148) --- 1. 4. 2022Re: zdražení sklenic na med (75743) (75745)
keby len z ukrajiny.. akurat dokoncujem paletu priamo z moskovskych sklarni.. a uz aj bieloruske som mal...to bol sice hnoj,napriek tomu ze  tam uz bol uvedeny rakusky majitel fabriky.. ruske ok,ciste,a prelozky kartonplast ,pouziitelny doma na hocico gratis :) su to ale mrakodrapy,siroka paleta,plus vyska,ukrajinskych bolo cez 2500 ks na palete ..
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75746
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 29. 3. 2022Re: pocasi (75739) (75740)
No,  7 st C ve dne,  1 st  C v noci  jsou  běžné trochu nižší  teploty začátku dubna.  Skutečně nízké  teploty by na začátku  dubna byly,  kdyby přišel  sníh,  ležel  několik  dnů a v noci  bylo - 10 a ve dne kolem  nuly. 
Pamatuji,  že třeba na začátku  května v době prvomájových  průvodů bylo  v noci - 6 a ve dne kolem  nuly a déšť a na kalužích 2 centimetry ledu. A včely už  14  dní  v řepce a místo  toho , aby sílily,  tak  slábly úbytkem  létavek. A co  si  pamatuji,  nakonec i  z téhle řepky byl  med.
 Letošní  sucho  mně taky připadá  docela v pohodě. Ozimé  porosty,  pšenice,  řepka u  nás nejsou  nijak  moc omezeny,  zvláště řepka,  která  má  hloubější  kořeny, protože sucho  na polích  je ve skutečnosti  pouze tak  14 posledních dnů. A který  zemědělec není  líný, tak  bude spokojený,  protože to  sucho  mu  umožnilo dobře připravit půdu  na polích  a spoustu  toho  zasít tak, že jak  nyní  začne pršet,  může sedět u  televize a vrtět  palci minimálně do  poloviny dubna,  protože díky suchu  na polích  už  má  uděláno.
 Je fakt,  že třeba u  ovocných  stromů se i  v současném  teple ten  rozkvět  nějak  táhne,  asi  kvůli  suchu.  Ale nyní  poprší,  v chladu  se rostliny i  stromy srovnají  a za týden,  až  se zase začně oteplovat, se to  všechno  to  jarní m kvetení  horempádem  zase rozjede.
 Trochu  jsem  zvědav na meruňku,  po 3 letech  jsem  koukal je tam  pár prvních  pupenů,  co  udělají  ted během  tohoto  ochlazení. Ale je to  pozdní  meruňka,  která  by měla mít odolné  květy,  tak  uvidím. Když  zmrznou,  o  to  víc bude další  rok.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75741
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (e-mailem) --- 29. 3. 2022Re: pocasi (75739)
Jemi přes 70 a pamatiji si jak v půli února seli zemědelci obilí. (To vznikl
 vtip. "Přišel předseda  nového JZD ke kamarádovi soukromému zemědělci na
 radu, Otevřel mu malý synek a on se ho ptá kde je tatínek. Synek mu odpoví
 seje, Tak se ho ptá, kde a kluk odpoví na hajzlu"). Taky bylo v polovině
 dobna na Hané ještě 40 cm sněhu.  Před pár lety tu bylo 80 cm sněhu.  Taky
 tu byla taková sucha že se odpoledne na několik hodin vypínala elektřina
 protože byly poloprázdné přehrady. Tak si pamatují rok kdy celý propršel a
 obilí rostlo i vklasech.  Takže ty pranostiky Ti říkají že se nic zvláštního
 neděje.  Již vBibli sepíše o střídaní let hubených a letech hojnosti. Nesmíš
 moc poslouchat ty zelené ekoteroristy. Viz; BIOMASA. Ty dotace na zimování
 byly zrušeny Klausem v roce 2000. D1 je dotací za opylování planě rostoucích
 a zemědělských rostlin.
 
 
 
 
 
 pepan
 
 
 
 ---------- Původní e-mail ----------
 Od: diskuter <e-mail/=/nezadan>
 Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
 Datum: 29. 3. 2022 0:10:32
 Předmět: pocasi
 "pranostiky nejsou jiz davno pravda - kdyz tak velmi omezene. bylo par dni
 teplejsich a nastava ochlazeni minimalne do onoho 10 dubna . kvetni pupeny
 na stromech male az zakrnele - chybi velke mnozstvi vlahy - zimni obiloviny
 vcetne repky krcici se pri zemi - jarni line klici. nocni teploty v
 poslefnich 14 dnech byly jen dva dny +2 a +4 °C - jinak az - 11 °C i kdyz,
 az k ranu. vsechno muze jeste ovlivnit dostatek vlahy a i pozdeji teploty.
 v lese sucho - snuska z lip a ostruzin - maliny vymizely ostatnj i kdyz se
 objevi naznak medovice rychle konci - sucho -rapidne ubyva starych
 vzrostlych porostu. traviny bez rozmanite kveteny a u obydli anglicke
 travniky-ubytek ovocnych stromu - sady vymizely. po viroznim uhynovem roce
 zavinenym rychlokvaskami a takyvcelari mam znova puvodni stav a diky, ze se
 jeste nevzpamatovali zmineni "odbornici" jsem druhy rok bez uhynu, presto
 pres ozdraveni snizim stav az o 50 % z vyse uvedenych pricin a fyzicke
 narocnosti. mam za to, ze je vcelarina na pokraji upadku. jak by asi
 dopadla po zruseni dotaci na " zazimovani " ? dost to ovlivni i zdrazeni
 cukru ! mival jsem i 5, 5 t v zaloze. pri dnesni hospodarske situaci budou
 mit lide hluboko do kapsy a pochybne medy budou mit prej s nizkymi cenami.
 tem co vydzi at preje stesti. zapadni cast hane na upati drahanske
 vrchoviny. 240 - 370 mnm.
 "
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75740
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| diskuter (84.19.91.236) --- 29. 3. 2022pocasi
pranostiky nejsou jiz davno pravda - kdyz tak velmi omezene. bylo par dni teplejsich a nastava ochlazeni minimalne do onoho 10 dubna . kvetni pupeny na stromech male az zakrnele - chybi velke mnozstvi vlahy - zimni obiloviny vcetne repky krcici se pri zemi - jarni line klici. nocni teploty v poslefnich 14 dnech byly jen dva dny +2 a +4 °C - jinak az - 11 °C i kdyz, az k ranu. vsechno muze jeste ovlivnit dostatek vlahy a i pozdeji teploty. v lese sucho - snuska z lip a ostruzin - maliny vymizely ostatnj i kdyz se objevi naznak medovice rychle konci - sucho -rapidne ubyva starych vzrostlych porostu. traviny bez rozmanite kveteny a u obydli anglicke travniky-ubytek ovocnych stromu - sady vymizely. po viroznim uhynovem roce zavinenym rychlokvaskami a takyvcelari mam znova puvodni stav a diky, ze se jeste nevzpamatovali zmineni "odbornici" jsem druhy rok bez uhynu, presto pres ozdraveni snizim stav az o 50 %  z vyse uvedenych pricin a fyzicke narocnosti. mam za to, ze je vcelarina na pokraji upadku. jak by asi dopadla po zruseni dotaci na " zazimovani " ? dost to ovlivni i zdrazeni cukru ! mival jsem i 5, 5 t v zaloze.  pri dnesni hospodarske situaci budou mit lide hluboko do kapsy a pochybne medy budou mit prej s nizkymi cenami. tem co vydzi at preje stesti.     zapadni cast hane na upati drahanske vrchoviny. 240 - 370  mnm.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75739
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (e-mailem) --- 28. 3. 2022Re: pocasi (75737)
Březen za kamna vlezem, duben ještě tam budem, v máj vyženem kozy v háj.---------- Původní e-mail ----------
 Od: diskuter <e-mail/=/nezadan>
 Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
 Datum: 28. 3. 2022 20:46:34
 Předmět: pocasi
 "komu jsme co udelali, kdyz 10 dubna ma byt podle dlouhodobe predpovedi pres
 
 den + 7 °C a v noci + 1° C. to bude asi rok !
 "
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75738
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 3. 2022Re: jarnĂ prohlĂdka vÄ?elstev (75732)
Kolikrát jsem  viděl  kvést  jívu,  když  na zemi  ještě bylo  třeba 10 centimetrů  sněhu. 
Já nyní vidím  optimální  prohlídku  spíš vnitřně, prvních tak aspoň  půl  decimetru,  decimetr  čtverečního  plodu  už  by mělo  být vylíhnuto a včelstvo  by tak  mělo  mít určité  množství  nových  včel,  aby snášelo  prohlídku  už  dobře. Přirozeně když  je dost  teplo, , aby rozlétané  včelky se dokázaly vrátit a případně nešťastně shozená  matka na dno  úlu  se taky vrátila.
 Jinak  oproti  hodně dřívější  době nyní  sleduji  včelstva hodně bez rozebírání.
 Přehled o  spotřebě zásob  tam  mám  z podložek, přehled o  síle včelstva zase z podložek  nebo náhledů  pod strop  úlu nebo  u  zadováků  z  ohlasu  včelstva na rozebirání....
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75733
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (e-mailem) --- 22. 3. 2022Re: jarnĂ prohlĂdka vÄ?elstev
Myslím si totéž. I když první prohlídka by měla být při rozkvětu jívy, která
 je žluťounká jak sluníčko tak to řeším jen pohledem na to česno. Bohužel.
 
 
 
 
 Pepan
 
 
 
 ---------- Původní e-mail ----------
 Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
 Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
 Datum: 21. 3. 2022 22:28:51
 Předmět: Re: jarní prohlídka včelstev
 " O jarni prohlidce si muzu nechat jenom zdat,musi stacit pohled na cesna a
 nahled pres stropni folii,porad fouka ledovec,i kdyz sviti slunicko.Vcely
 letaji par hodin denne,rano -9.Neni kam spechat.
 "
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75732
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 3. 2022Re: jarní prohlídka včelstev (75728) (75730)
Tady,  severní  předhůří  Beswkyd,  až  doteď slušné  noční  mrazy,  ale ve dne jasné  slunce a poměrně teplo. 
Včely by se asi  už  rozplodovaly,  kdybych  je letos měl a tento  týden má  být přes poledne 12 - 15 st  C,  takže by byla vhodná  doba na rozebrání  úlu a prohlídky . Jinak jsem  zaznamenal,  že na včelařské  vrbě  S021 už  před takovým  týdnem bylo  plno  včel,  ale odkud létaly je mně záhada. Pučí  myrobalán, jestli  tento  týden noční  mrazy nebudou,  v tom  slunci  už nejspíš naplno rozkvete. Podobně by asi  rozkvetly meruňky,  kdo  je má,  rybíz,  angrešt a potom  další  ovocné  stromy... takže podle všeho  se jarní  snůška už rozjede.
 Letos jsem  nebyl  kouknout do  lesů,  ale zdá  se, že v listaných  lesích  na zemi  už  to  taky jede naplno, sasanky, plicníky podběly, violky...
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75731
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 3. 2022Re: Řepka  (75713) (75720) (75721) (75722) (75723) (75724) (75725) (75726)
Všude je uváděno,  že kyselina eruková  je škodlivá. Já  to čítám  už  od socíku,  tak  to  beru  jako  fakt.  Nepředpokládám,  vzhledem  k jejím  předpokládaným  účinkům  na organismus,  že by se dnes  nějací  lidští  dobrovolníci  uvolil i toto  vyzkoušet  na sobě.
Co  se týká  dob  minulých,  řekněme před více než  80 lety, je dost  pravděpodobné,  že ten  řepkový  olej  s kyselinou  erukovou  lidi  skutečně konzumovali. Ovšem předpokládám,  že z  nešlechtěné  řepky byl  ten  olej  trošku  specifické  chuti,  ostatně si  z  dětství ze socíku  pamatuji podivnou  chuť některých  stolních  olejů,  zřejmě tehdy tam  ještě trochu  kyseliny erukové  bylo  nebo  olej  nebyl tak  dobře čištěný  jako  dnes. Takže ho  konzumovali  hlavně chudí a tam  bych  řekl,  že tehdy byla lékařská  péče taková,  nebo  žádná,  že případné  zdravotní  problémy nebo  smrt dané  kyselinou  erukovou  byly přičteny jejich  životnímu  stylu  danému  chodobou  nebo  možná  alkoholem.
 Je dost  pravděpodobné,  že kdyby dnes tu  kyselinu  erukovou v oleji z  nešlechtěné  řepky pustili  do  lidské  výživy,  tak  by našli čistě tou  kyselinou  způsobené  komplikace či  úmrtí.
 Asi  tak.
 Dál  bych už  o  tom  tady nechtěl  psát, je to  diskuzní  fórum  o  včelách,  ne o  olejích.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75727
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| gupa (93.92.52.23) --- 13. 3. 2022Re: Řepka  (75713) (75720) (75721) (75722) (75723) (75724) (75725)
Radim: >A proto se u nás třeba rozjelo pěstování řepky a kočování se včelstvy do řepky až v sedumdesátých letech, teprve tehdy se dal řepkový olej použít k jídlu.<
 ........
 
 Jak zjistili od 17-do roku cca 1975 to, že řepka obsahuje něco závadného? Ty to dnes víš, ale jak to měli vědět lidi co ji produkovali a dávali zvířectvu jako pokrutinu a výrobci ztužených tuků?  Radime nevěděli nic, normálně ji používaly k jídlu výrobě potravin krmiva atd. Až v r. 1975 se rozmohly jako příčina úmrtí infarkty myokardu díky lipidóze svalu která má zřejmě spojení s nekrózou srdeční svaloviny u potkanů. Byl to hit 80 let, pamatuji se na články z USA kdy se tento problém táhl a články popisovaly výprodeje levných stolních olejů které byly zdravotně závadné.
 
 U lidí se toto riziko dodnes nepřiznalo a přímo vědecky nepotvrdilo. Jen se potichu obsah kys. rukolové jaksi zázrakem vytěsnil díky semínkům z Kanady.
 
 Přitom. Je hodně prací co přímou souvislost užívání kys. erukolové který je součástí nejen oleje z řepky (ne)potvrzují.
 
 Důvodem ale proč vůbec reaguji je jakási slepota když něco napíšeš - spíš popíšeš svůj pohled a nějak to nesouhlasí logicky s realitou. A také se protahuje zima, jinak bych v terénu startoval včelstva na sezonu.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75726
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 13. 3. 2022Re: Řepka  (75713) (75720) (75721) (75722) (75723) (75724)
Gupa: Olej  z  brukvovitých semen včetně řepky obsahuje škodlivou  kyselinu  erukovou. Odrůdy,  které  dávají  olej  s bezpečným  nízkým  obsahem  kyseliny erukové byly prvně vyšlechtěny až  v 60  a 70 letech  dvacátého  století jako takzvané  odrůdy jednonulky. Do  té  doby bylo  možné  řepkový  olej  používat  pouze pro  technické  účely. Nevim,  na co  přesně hitlerovci  řepkový  olej  používali,  nouzi  o  kapalné  ropné  uhlovodíky měli  obrovskou. Jestli  k  mazání nebo  s ním  svítili,  aby ušetřili  petrolej... každopádně ho  ale tehdy mohli  použít pouze pro  technické  účely. Možná  v nouzi  nejvyšší  možná  i  k  jídlu,  ale jinak  určitě ne.
A proto  se u  nás třeba rozjelo pěstování  řepky a  kočování  se včelstvy do  řepky až  v sedumdesátých  letech, teprve tehdy se dal  řepkový  olej  použít k  jídlu.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75725
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| gupa (93.92.52.23) --- 12. 3. 2022Re: Řepka  (75713) (75720) (75721) (75722) (75723)
To od Kodyma je pro Radima. Kodym ve své bibliografii někde prý popisuje jako člověk žijící v 18. století, pěstování a rozmach pěstování řebky ve století 17. Pokud vím, tak oleje a tuky byly pro chemii a průmysl velmi žádaný artikl.
 A pro odlehčení.  Pokud Hitler dle tebe, Radime, začal používat řepkový olej jako mazadlo nasvé zbraně, tak já mohu plácnou něco podobného, že proto prohrál válku, protože řepkový olej žádné mazadlo na zbraně není. Mohu se dovtípit že chtěl surovinu pro výrobu ztužených tuků jako potravinu a velmi levnou náhradu za máslo pro výživu a krm vojska a koní.
 
 Z podstaty věci, protože ztuhne a to je obzvlášť pro hlavně a mechanické části co o sebe třou nepřípustné protože by to znehodnotilo funkčnost. Zkus namazat ozubené kola vč. řetězu bicyklu řepkovým nebo jiným kuchyňským olejem a dojdi za půl roku k takovému tvému počinu. Už se nerozjedeš. A můžeš takové převody vč. řetězu vyhodit do šrotu, protože je nerozpustíš ani v acetonu nebo jiném rozpouštědle typu hexan kterým se oleje (vč. potravinářských) běžně těží. Pokud namažeš ložisko, zadřeš ho tak jízní kolo můžeš vyhodit do šrotu. Pokud navštěvuješ šroty pravidelně, takových namazaných kol kuchyňským olejem blbci je tam hodně. Poznáš je podle zatuhnutého maziva.
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75724
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| gupa (93.92.52.23) --- 12. 3. 2022Re: Řepka  (75713) (75720) (75721) (75722)
Kde tedy je k tomu přiložíte místečko, tam hleďme zasaditi ovocný strom. Na polích arci úhorů ubývá: ale za to seje se zas řepka, bílý jetel, vičenec (ligrus), vikev. Jak výborné tu pastvy včelám! Kéž bychom se ještě dočkali, aby i pohanka u nás více se selat. na půdách písčitých neb jinak hubených, nebof na tučných nedává medu žá- dného. Pohankou zajisté rozmnožila by se včelí pastva nad míru: pohanka květe velmi dlouho, po každém dešti zakvěte na novo a květ její dává ten nejvýbornější med i dává ho takové množství, že dobrý oul je s to, aby v 14 dnech 50 i více liber medu nanesl. Dobře by proto bylo, kdyby hospodářové jedné obce, kteří jsou-Ii spolu včelařové, shodli se o to, co každého roku k vůli včelám seti. Jak by se usnesli, mohl by pak jeden naseti kus zimní řepky, druhý — kus jarní, třetí mohl by naseti vikev, čtvrtý vičenec, jiný bílý jetel, po- tom pohanku, mák, fizole atd. Tuším, že by proto nemuseli se svých polí nic menší užitek míti, a přece jak výborně posloužili by tudy svým včelám, vlastně svému z včel užitku. 
 KODYM, Filip Stanislav a DZIERŻOŃ, Jan. Kniha včelařská. V Praze: Tiskem a nákladem Bedřicha Rohlíčka, 1857. s. 268. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:812fbd0b-ad38-4bca-b2ea-f77f1e617261
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75723
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 12. 3. 2022Re: Řepka  (75713) (75720) (75721)
Ale možná šlechtit ekologické  odrůdy řepky ani  nebude potřeba. 
Kdo  trochu  sleduje zemědělství,  tak  ví, že byly například vyvinuty stroje,  které  díky přesné  navigaci  GPS na až  centimetyr umí  na pole nasít současněš dvě a víc různých  plodi střídavě do  řádků širokých od desítek  centimetrů  a víc. Ty různé  plodiny umí  selektivně ošetřovat i sklidit,  takže celkový  výsledek  je jakoby současnými  postupy lán rozdělili  na 2 a víc polí  a na každém  znich  pěstovali  jako monokulturu  různé  plodiny. Střídané  kultury po  řádcích  na jednom poli  umožní pěstovat  i  běžné "neekologické" plodiny ekologickými  postupy s minimem  pesticidů,  protože střídáním jejich  kultury na poli  to  budou  smíšené  kultury, které  budou  mít výrazně větší přirozenou  odolnost proti  šíření  škůdců  a nemocí.
 Nebo  byly vyvinuty stroje,  které  díky počítačovému  rozeznávání  obrazu  umí na poli  přesně identifikovat  napadenou  nebo  nevhodnou  rstlinu  a umí  na ni  bodově aplikovat potřebný  pesticid. zase to  umí,  prti  plošné  aplikaci,  výrazně omezit chemickou  zátěž  polí  a ušetřit na těch chemických  látkách.
 Akorát je problém  pro  ĆR, že to zatím jsou výlučně HITech  stroje,  na kterých  s velkými  producenty zemědělské  techniky spolupracují akademičtí  vědci  z  univerzit a velkých  výzkumných  ústavů a že tudíž vzhledem  k  jejich  ceně a vysokým  kvalifikačním  nárokům  na jejich  obsluhy  jsou  to  stroje zatím  vhodné pouze pro  velmi  velké  zemědělské  subjekty. Ovšem u  nás jsou  jsou  takové  velké  subjekty současnou  vládou  ideologicky protibabišovsky znevýhodňovány, podporují  se v zájmu  zničení  Babiše i  v zájmu  zelené  hlouposti malé  zemědědělské  celky.  Které na takovou  techniku  ještě minimálně 20 let nebo  i  nikdy nedosáhnou  a produkují  zastaralými  způsoby za pomoci  nekvalifikovaných  zemědělských  dělníků.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75722
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 12. 3. 2022Re: Řepka  (75713) (75720)
Je fakt,  že s řepkou  je příští  vývoj  nejistý,  je v tom  spousta různých  parametrů.  Jestli  se oseté  plochy budou změnšovat  nebo  zvětšovat. 
Časem  si  myslím,  že plochy s řepkou se budou  zvětšovat,  protože brukvovité  rostliny jsou velmi  plastické  a v té  čeledi  je jich  obrovské  množství  druhů s velmi  rozdílnými  vlastnostmi.  Tudíž je velký  potenciál na šlechtění  dalších  odrůd řepky nebo  snad i  hořčice a jiných brukvovitých. A to  i  v našem  smradlavém bruselském  evropském  rybníku,  kde se zeleným  sabotérům lidské  společnosti  podařilo  vyřadit ze šlechtění  metody GMO.
 Podle mne dost  snadno  půjde vyšlechtit i  odrůdy řepky určené pro  ekologické  pěstování  s mnohem  menším  počtem  agrotechnických  zásahů a spotřebovaných  chemikálií.
 Co  se týká polymerace řepkového  oleje,  je významný rozdíl  mezi  tím  zpolymerovat do podoby příliš vysoké  viskozity nebo  dokonce měkké želatiny a zpolymerovat do  úplně suchého  tvrdého odolného filmu. Kdyby byly řepkové  oleje vhodné  pro  výrobu  nátěrových  hmot,  jako  jsou  vhodné lněné  oleje, tak  by tady pěstování  řepky nezaváděl až Hitler za druhé  světové, tehdy jako  mazadlo  pro  válečné  stroje,  ale pěstovala by se už  o  mnoho  stovek  let dříve. Je ovšem  taky možné,  že se někomu  povede vyšlechtit odrůdu řepky,  která  bude dávat  skutečně vysychavé  oleje,  které  bude možné  jako  náhrady lněného  oleje využít. Řepka produkuje z hektaru  mnohem  víc oleje než  len,  tudíž by taková  odrůda byla dost  přínosná ,  i  vzhledem  k  současnému příklonu  k  přírodním  materiálům  všude možně včetně plastických  hmot a brzo  i  barev. Ale asi  by to  byl  velmi  velký  pěstitelský  zásah,  bez  GMO asi  obtížně dosažitelný.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75721
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| JIRI (178.22.113.75) --- 12. 3. 2022Re: Řepka  (75713)
Cena se u repky a obilovin urcuje na burze. Pro evropu ve francii rzv. MATIF pro ameriku na burze v chicagu.
Celosvetova nabidka, poptavka. Zasoby.
 Reakce ceske vlady je cisty populismus a konecna msta agrokrali. Ale dopravcum to vubec nepomuze.
 Do evropy prijdou vyssi stovky tisic bezencu, kteri budou bezne fungovat, jist, pit, chodit na zachod, marodit, produkovat odpady a pracovat. Takze bude to vyzva. Ale je potreba se postarat i o nase lidi, dolbich 10 milionu, ktery to muzou prestat financne davat ty velke narusty cen vseho.
 Zruseni primichavani biopaliv je vladni diletantsvi a nahravkou rusku.
 
 Pokud nejlepsim krmivem pro vcely je benzin, tak se penezenka zatrepe.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75720
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Zdeněk (93.89.102.199) --- 12. 3. 2022Re: Řepka
Snížilo by to ceny předražených včelařských potřeb, vyrovnalo by to ceny vosku a medu tam kam patří a u chovu včel by zůstali včelaři a ne těžaři. (je jedno jestli malých nebo velkých)
..............................................................
 Nemyslím si,že bez dotaci pro včelaře by zlevnili výrobci včelařských potřeb.Pro ty kteří si to myslí,že je to tak výnosný džob mohou si to zkusit a budou za vodou. Osoby OSVČ kteří berou všechny dotace na včely jsou včelaři nebo těžaři.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75719
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| gupa (93.92.52.23) --- 11. 3. 2022Re: Řepka  (75713) (75717)
Napřed si zjistěte co je biosložka a potom tu spekulujte o řepce. Pokud by to mocipán neudělal tak mouka a spíš krmiva proty slepice a kroliky co tu někdo chce krmit, by byla předražený kvůli výpadku dovozu víme odkud. Řepka a olejniny letí nahoru, jen blbec by olej letos nevysel pokud by mohl. A loni jsem viděl dvě slizně obilovin, po ozimu ihned oseli místní zemědělci pohanku a sklidili ji na letní osev podle mne v dobré kvalitě.
 Nechápu to, přeci co se nedotuje, to je vždy zdravější. Jen ať nějaké biosložky zruší, existují receptury kdy si to člověk může předpřipravit a namíchat sám. Jen se musí odloučit polymerní složka kterou podle minulých dikuzí o moření dřeva prý nemá. Má ji a ztvrdne v motoru pěkně pokud se nějakým způsobem (podle receptu) neodbourá.
 
 
 
 Už aby tu EU dotaci pro včelaře také ořízli jak to přidávání ekoaditiv aby odpadli ve včelařství rychlokvašní počtáři a profitáři a přednášející co dělaj učitele protože rukama jim to moc nejde.
 
 A pro zlepšení situace s převčelením stačí zpoplatnit chov včel a stanoviště jak hlavičku vinohradu a  parcelu od pěstovaného kusu.
 
 Snížilo by to ceny předražených včelařských potřeb, vyrovnalo by to ceny vosku a medu tam kam patří a u chovu včel by zůstali včelaři a ne těžaři. (je jedno jestli malý nebo velký)
 
 Lidi ví že v obchodě z regálu bez včelaře a jeho včel si kupují šmakuládu, kupují ho většinou proto, že je levný podle toho naco mají, ne proto že to je med. Koupě levné šmakulády koncovým zákazníkem je projev chudoby. Včelař také neřeší kvalitu cukru a přitom je kvalita cukru před balením obchodně jasná. Kdo ví něco o zpracování řepy nebo jinde ze stonku třtiny, technologii výroby šťáv znich a postupy a ztráty na cukernatosti.
 
 Prostě nechápu jak můžete bědovat nad koncem nějaké pozitivní zprávy o ukončení zákoného přelévání peněz směrem k baronům. To samé by mělo bez váhání proběhnout např u fotovoltaických baronů, v DE fotovoltaiku dali lidem na třechy domů a v případě krize jak je nyní s válkou přístup k el. energii s více možnostmi než centralizované FVE pole.
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75718
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Jiri (37.48.18.212) --- 11. 3. 2022Re: Řepka  (75713)
Pratele vcelari,
Ukrajinsky a jine medy se sem vozi ze tretich zemi. Cinske padelky tlaci nase medy do ustrani. Vymera repek pujde pomalu dolu, ne kvuli biopalivum ale kvuli tomu ze znove sucho nedovoli vzejiti porostu a dale tlak skudcu a chorob je cim dal vetsi a chemicky arsenal se v evrope pod tlakem "ekoteroristu" zakazuje.
 Takze jak to v cesku umime. Politik neco rika a neco uplne jineho dela.
 Nechceme rusko ropu, potazmo polskou naftu z PKN orle. Tak zrusime 5 proc. Bioslozky. A budeme nakupovat 100 procent suroviny z ruska. Skvely napad mocipanu.
 
 Repka se ekologicky pestovat neda, klimaticka zmena je zde, v evrope je sucho takze trh si poradi, jen ty nase penezenky se prohnou. Ze neco k jidlu slevni, tak tomu snad uz nikdo neveri ani v bruselu.
 Vyzivam k navratu selskeho rozumu a chovu kraliku a slepic na ceskou vesnici!!
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75717
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 3. 2022řepka  (75710)
Podle údajů  se do pohonných  hmot dává jen  asi  třetina produkované řepky. Zbytek  by měl  jít na stolní  oleje. 
Ono  to  mělo  taky dobrý  vliv ve dvou  věcech.  Jednak do pohonných  hmot šla řepka,  ze které  by byl  méně kvalitní  nebo  méně chutný  olej,  teď to  budou  muset  místo  motorů  konzumovat  lidi.  A potom  bude méně sekundárních  produktů.  Pokrutin po  získání  oleje, kterými  se v krmivech  pro  zvířata nahražovala dovážená  sója -  zdraží  krmiva. Anebo  třeba glycerínu,  který  je odpadní  produkt při  výrobě bionafty.
 Dobrý  vliv to  bude mít v tom,  že možná  řepkový  stolní  olej  zlevní.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75711
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 3. 2022Re: OchlazenĂ (75704)
" Za JZD Tachov byla vypracovaná nová metoda pro dva náastavky, aby se podchytily ty nejrannější snůšky. "
a.
 Tak  jenom  zavést  toto  zimování v plodišti i medníku by nestačilo. Naše původní  tmavá  včela se rozvíjela pomalu a i tlačená  oním  zimováním  ve dvou  nástavcích do  časné  síly by řepku  a ovocné  stromy nemusela stíhat, rozvinutá bývala až  někdy po  10 - 15   květnu a v úplně plné  síle tak  ke konci  května. (Právě tak  na javor klen,  maliny, travní porosty a první  medovici) Navíc,  pokud se u  naší  původní  tmavé  včely tlačilo na co  nejrychlejší  jarní  rozvoj,  byla potom  v květnu  a červnu velmi  silně rojivá.
 Ty rané  snůšky využívaly včely plně až  po  dostatečném překřížení  kraňkou, u  nás to  mohlo  být tak  po  roce 198o - 85.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75707
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 3. 2022Re: OchlazenĂ (75704)
Tak  ono  v té  době snůška z  kvetoucích  travních  porostů byla sice poměrně slabá, ale jinak  spolehlivá  každoroční květnová  snůška. Hlavně když  těch  luk byly kolem  stanoviště hodně velké  rozlohy  To  byly ty extenzívní  nehnojené  travní porosty sekané ke konci  května a potom  v srpnu  na seno. A díky tomu,  že byly sekané  pravidelně vždy ve zhruba stejnou  dobu a nebyly hnojené  nebo  jen  málo a biomasa (seno) se z  nich  odvážela, tak  se tam rozšířily vedle pomaleji  rostoucích  trav vhodných  pro  méně hnojené  půdy i ty kvetoucí  rostliny.  Které  stihly akorát před sekáním  vykvést  a založit  na semeno  a při  sušení  sena pak  ty semena dozrály a byly vydroleny na louku. Takže se v loukách  při  takovém  hospodaření  úspěšně množily.
Jako  směsi  mnoho  druhů  kvetoucích  rostlin z  toho  byl  vedle kvalitního  voňavého  medu  i  velmi  kvalitní  pyl. V menší  koncentraci  tam  ty kytky kvetly až  do  mrazů,  takže takové  travní porosty byly velmi  dobré  i  k  podněcování.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75705
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (e-mailem) --- 8. 3. 2022Re: OchlazenĂ
Je třeba si uvědomit, že dříve se zimovalo běžně na 7 -10 rámcích adamce. Za
 JZD Tacov byla vypracovaná nová metoda pro dva náastavky, aby se
 podchytily ty nejrannější snůšky.  Dnes k tomu přímo nutí OSEVNÍ POSTUPY
 zemedělských podniků a pak také to, dnes téměř nikdo nepoužívá traví porosty
 ke krmení a kvetoucí rostliny nemají čas se vysemenit. jen zodpovědní
 hospodáři nechávají části okrasných ploch odkvést.
 
 pepan
 
 
 
 
 ---------- Původní e-mail ----------
 Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
 Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
 Datum: 8. 3. 2022 7:19:37
 Předmět: Re: Ochlazení
 ""Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké
 vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím
 dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už
 skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50%
 žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?"
 a.
 Podle mne je to tím, že za prvé v přírodě ubývají zdroje. Kde se člověk
 v přírodě podívá, je prakticky všude téměř na každé ploše zdrojů pylu a
 nektaru pro včely až násobně méně než před 30 nebo dokonce 50 lety. A
 tak i když je počet včelstev zhruba stejný jako dříve, bude většina
 oblastí u nás, na rozdíl od dřívějšku, převčelená. Navíc se dá říct,
 že jedno dnešní silné včelstvo v nástavcích je silné možná až tolik,
 jako tehdy až dvě včelstva v zadovácích.
 Tudíž jako by se u nás dokonce počet včelstev jakoby 1,5x - 2x zvýšil,
 zatímco zdrojů 2x, 4x nebo někde i víckrát ubylo.
 A potom tím, že včely jsou u nás přešlechtěné. Kde se podíváte na
 komerční nabídky matek, tak téměř všechny chovy matek dostávají
 plemenářský materiál z oblastí, kde se včelám daří, s nadbytkem
 nabídky sladiny a pylu. Ty včely jsou vyšlechtěné, aby za podmínky
 dostatku až nadbytku sladiny i pylu dávaly co nejvíc medu. Nejsou
 vyšlechtěné, aby dobře fungovaly v podmínkách nedostatku sladiny a ještě
 hůř pylu. Jenže odchované matky z těchto linií se do podmínek
 nedostatku pylu a sladiny dostávají po měsíce každý rok. Taková
 přešlechtěná či špatně vyšlechtěná včelstva v takových podmínkách pak
 jsou logicky citlivá na nemoci a roztoče, snadno se nakazí, a
 kolabují...
 "
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75704
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (91.221.213.137) --- 8. 3. 2022Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697) (75699) (75702)
Možné to je, i když tenkrát ve vozech bylo 40 dvouprostorových včelstev, někde i 60 plus venku další nástavcové.
 Nyní po zimě při vytahování neobsednutých starých rámků je v nich pylu taky dost. Ale můžou být stanoviště někde mezi poli kde ten pyl opravdu chybí, na polích dnes plevele už nejsou, postřiky zemědělců jsou tak dokonalé, že už nekvetou ani okraje polí kam kdysi nedostříkly když ještě šetřili.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75703
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 3. 2022Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697) (75699)
"Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?"
a.
 Podle mne je to  tím,  že za prvé  v přírodě ubývají  zdroje. Kde se člověk  v přírodě podívá,  je prakticky všude téměř na každé ploše zdrojů  pylu  a nektaru  pro  včely až  násobně méně než před 30 nebo  dokonce 50 lety. A tak  i  když  je počet  včelstev zhruba stejný  jako  dříve,  bude většina oblastí  u  nás,  na rozdíl  od dřívějšku, převčelená. Navíc se dá  říct,  že jedno  dnešní  silné  včelstvo  v nástavcích je silné možná  až  tolik,  jako  tehdy až  dvě včelstva v zadovácích.
 Tudíž jako  by se u  nás dokonce počet  včelstev jakoby 1,5x - 2x zvýšil, zatímco  zdrojů 2x, 4x nebo někde i víckrát ubylo.
 A potom  tím,  že včely jsou  u  nás přešlechtěné. Kde se podíváte na komerční  nabídky matek,  tak  téměř všechny chovy matek dostávají  plemenářský  materiál z  oblastí,  kde se včelám  daří,  s nadbytkem  nabídky sladiny a pylu. Ty včely jsou  vyšlechtěné,  aby za podmínky dostatku  až  nadbytku sladiny i  pylu dávaly co  nejvíc medu. Nejsou  vyšlechtěné,  aby dobře fungovaly v podmínkách  nedostatku  sladiny a ještě hůř pylu. Jenže odchované  matky z  těchto  linií se do  podmínek nedostatku pylu  a sladiny dostávají  po měsíce každý  rok. Taková  přešlechtěná či  špatně vyšlechtěná  včelstva v takových  podmínkách pak  jsou  logicky citlivá  na nemoci  a roztoče,  snadno  se nakazí, a kolabují...
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75702
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (e-mailem) --- 7. 3. 2022Re: OchlazenĂ
když to souvisí s chamtivostí. starší matky pozděj plodují a pak nezastihou
 tu řepkovou snůšku JINÉ medonosné plodiny s pozdější snůškouse již téměř
 nepěstují.
 
 pepan
 
 ---------- Původní e-mail ----------
 Od: e-mail/=/nezadan
 Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
 Datum: 7. 3. 2022 15:07:07
 Předmět: Re: Ochlazení
 "A co teprve velkovčelaři co rozeberou včelstvo 1x za rok a pak jen točí
 medníky, oddělky, na víc se časově nedostanou, ti to lepí čím dál víc
 oddělkama včetně nahrazení ztrát.
 
 Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem
 viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál
 víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro
 neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde
 jsou ty doby 4-5letých matek?
 "
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75700
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (91.221.213.137) --- 7. 3. 2022Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697)
A co teprve velkovčelaři co rozeberou včelstvo 1x za rok a pak jen točí medníky, oddělky, na víc se časově nedostanou, ti to lepí čím dál víc oddělkama včetně nahrazení ztrát.
 Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75699
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 7. 3. 2022Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697)
Jenže chov včel defakto zatím  ještě nikdy není  chov včel. Chov včel  to  bude,  až  včely budeme plně chovat  ve vnitřních  kompletně uzavřených  prostorech včetně jejich  rozmnožování - oplozování  matek. jako  chováme třeba drůbež,  králíky, prasatat, krávy atd.
V současné  době je takzvaný  chov včel  pouze participování na přirozeném životě včel  v přírodě. Včelař  akorát postaví  včely na vhodné  místo, trošku  dnešními  chovatelskými  postupy včely podnítí  k vyššímu  sběru  medu  a nakonec jim něco  sebere,  mezi  cca desetinou medu  až  polovinou  medu,  co  udělají  ze sladiny nasbírané  v přírodě. A včely prostě v tom  prostředí  žijí  a využívají  jeho  zdroje,  až  do  vzdálenosti  cca 5 kilometrů  od ulů.
 Proto  je třeba preferovat  i  dnes takový  "chov" včel,  kdy se včely v produktivní  době zejména vytáčejí  a po  produktivním období  se nechají  tak,  mimo  krmení a ošetřování  proti  varaóze.  A ony přežijou  a na jaře jsou  zase příslušně hodně silné. Protože to  je znakem,  že jsme včely postavili  v přírodě na to  správné  místo,  kde mají  pro  svůj  život a ještě pro  včelaře dostatek  zdrojů. A ve správném  počtu,  ne příliš velkém.
 Když  je třeba včely mimo  vytáčení  medu  soustavně nějak  udržovat,  podněcovat,  podporovat  a já  nevím  co, aby vůbec na jaře na začátku  sezóny byly aspoň  trošku silné, tak  to  je znakem,  že jsou  na špatném  místě,  kde nemají  zdroje. Nebo  u  špatného  včelaře, kde včelař  nemá  potřebné  dovednosti.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75698
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Ivan (212.79.110.148) --- 7. 3. 2022Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694)
JO, jo, to je zase co by, kdy by. Katastrofický scénáře. Běžte k šípku. Řešte raději jak jste včely nakrmili, zaléčili, zateplili, monitorovali spady a tak dále.. Tomu se říká "chov". Už nestačí včely v létě vytočit, nakrmit, zahodit klíč od včelína a na jaře se těšit ze silných včelstev, co přinesou rekordní snůšku. Ivan
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75697
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (e-mailem) --- 7. 3. 2022Re: OchlazenĂ
sv.Josef svojí širočinou ledy seká a když je nenajde staví mosty (z ledu)
 
 
 
 
 pepan
 
 
 
 ---------- Původní e-mail ----------
 Od: e-mail/=/nezadan
 Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
 Datum: 7. 3. 2022 8:52:25
 Předmět: Re: Ochlazení
 "Od soboty 12 března se sice oteplí a zase bude fučet klasika.
 Poslední jara to je pravidlo.
 
 10°C včely můžou přinést pyl ale vichr = 60km/h že nedoletí a umrznou
 
 15°C = 90km/h
 
 Tak co z toho?
 "
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 75695
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78721 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 75689 do č. 75749)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
	 
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu