Včelařská konference

To od Kodyma je pro Radima. Kodym ve své bibliografii někde prý popisuje jako člověk žijící v 18. století, pěstování a rozmach pěstování řebky ve století 17. Pokud vím, tak oleje a tuky byly pro chemii a průmysl velmi žádaný artikl.

A pro odlehčení. Pokud Hitler dle tebe, Radime, začal používat řepkový olej jako mazadlo nasvé zbraně, tak já mohu plácnou něco podobného, že proto prohrál válku, protože řepkový olej žádné mazadlo na zbraně není. Mohu se dovtípit že chtěl surovinu pro výrobu ztužených tuků jako potravinu a velmi levnou náhradu za máslo pro výživu a krm vojska a koní.

Z podstaty věci, protože ztuhne a to je obzvlášť pro hlavně a mechanické části co o sebe třou nepřípustné protože by to znehodnotilo funkčnost. Zkus namazat ozubené kola vč. řetězu bicyklu řepkovým nebo jiným kuchyňským olejem a dojdi za půl roku k takovému tvému počinu. Už se nerozjedeš. A můžeš takové převody vč. řetězu vyhodit do šrotu, protože je nerozpustíš ani v acetonu nebo jiném rozpouštědle typu hexan kterým se oleje (vč. potravinářských) běžně těží. Pokud namažeš ložisko, zadřeš ho tak jízní kolo můžeš vyhodit do šrotu. Pokud navštěvuješ šroty pravidelně, takových namazaných kol kuchyňským olejem blbci je tam hodně. Poznáš je podle zatuhnutého maziva.

Kde tedy je k tomu přiložíte místečko, tam hleďme zasaditi ovocný strom. Na polích arci úhorů ubývá: ale za to seje se zas řepka, bílý jetel, vičenec (ligrus), vikev. Jak výborné tu pastvy včelám! Kéž bychom se ještě dočkali, aby i pohanka u nás více se selat. na půdách písčitých neb jinak hubených, nebof na tučných nedává medu žá- dného. Pohankou zajisté rozmnožila by se včelí pastva nad míru: pohanka květe velmi dlouho, po každém dešti zakvěte na novo a květ její dává ten nejvýbornější med i dává ho takové množství, že dobrý oul je s to, aby v 14 dnech 50 i více liber medu nanesl. Dobře by proto bylo, kdyby hospodářové jedné obce, kteří jsou-Ii spolu včelařové, shodli se o to, co každého roku k vůli včelám seti. Jak by se usnesli, mohl by pak jeden naseti kus zimní řepky, druhý — kus jarní, třetí mohl by naseti vikev, čtvrtý vičenec, jiný bílý jetel, po- tom pohanku, mák, fizole atd. Tuším, že by proto nemuseli se svých polí nic menší užitek míti, a přece jak výborně posloužili by tudy svým včelám, vlastně svému z včel užitku.

KODYM, Filip Stanislav a DZIERŻOŃ, Jan. Kniha včelařská. V Praze: Tiskem a nákladem Bedřicha Rohlíčka, 1857. s. 268. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:812fbd0b-ad38-4bca-b2ea-f77f1e617261

Ale možná šlechtit ekologické odrůdy řepky ani nebude potřeba.
Kdo trochu sleduje zemědělství, tak ví, že byly například vyvinuty stroje, které díky přesné navigaci GPS na až centimetyr umí na pole nasít současněš dvě a víc různých plodi střídavě do řádků širokých od desítek centimetrů a víc. Ty různé plodiny umí selektivně ošetřovat i sklidit, takže celkový výsledek je jakoby současnými postupy lán rozdělili na 2 a víc polí a na každém znich pěstovali jako monokulturu různé plodiny. Střídané kultury po řádcích na jednom poli umožní pěstovat i běžné "neekologické" plodiny ekologickými postupy s minimem pesticidů, protože střídáním jejich kultury na poli to budou smíšené kultury, které budou mít výrazně větší přirozenou odolnost proti šíření škůdců a nemocí.
Nebo byly vyvinuty stroje, které díky počítačovému rozeznávání obrazu umí na poli přesně identifikovat napadenou nebo nevhodnou rstlinu a umí na ni bodově aplikovat potřebný pesticid. zase to umí, prti plošné aplikaci, výrazně omezit chemickou zátěž polí a ušetřit na těch chemických látkách.
Akorát je problém pro ĆR, že to zatím jsou výlučně HITech stroje, na kterých s velkými producenty zemědělské techniky spolupracují akademičtí vědci z univerzit a velkých výzkumných ústavů a že tudíž vzhledem k jejich ceně a vysokým kvalifikačním nárokům na jejich obsluhy jsou to stroje zatím vhodné pouze pro velmi velké zemědělské subjekty. Ovšem u nás jsou jsou takové velké subjekty současnou vládou ideologicky protibabišovsky znevýhodňovány, podporují se v zájmu zničení Babiše i v zájmu zelené hlouposti malé zemědědělské celky. Které na takovou techniku ještě minimálně 20 let nebo i nikdy nedosáhnou a produkují zastaralými způsoby za pomoci nekvalifikovaných zemědělských dělníků.

Je fakt, že s řepkou je příští vývoj nejistý, je v tom spousta různých parametrů. Jestli se oseté plochy budou změnšovat nebo zvětšovat.
Časem si myslím, že plochy s řepkou se budou zvětšovat, protože brukvovité rostliny jsou velmi plastické a v té čeledi je jich obrovské množství druhů s velmi rozdílnými vlastnostmi. Tudíž je velký potenciál na šlechtění dalších odrůd řepky nebo snad i hořčice a jiných brukvovitých. A to i v našem smradlavém bruselském evropském rybníku, kde se zeleným sabotérům lidské společnosti podařilo vyřadit ze šlechtění metody GMO.
Podle mne dost snadno půjde vyšlechtit i odrůdy řepky určené pro ekologické pěstování s mnohem menším počtem agrotechnických zásahů a spotřebovaných chemikálií.
Co se týká polymerace řepkového oleje, je významný rozdíl mezi tím zpolymerovat do podoby příliš vysoké viskozity nebo dokonce měkké želatiny a zpolymerovat do úplně suchého tvrdého odolného filmu. Kdyby byly řepkové oleje vhodné pro výrobu nátěrových hmot, jako jsou vhodné lněné oleje, tak by tady pěstování řepky nezaváděl až Hitler za druhé světové, tehdy jako mazadlo pro válečné stroje, ale pěstovala by se už o mnoho stovek let dříve. Je ovšem taky možné, že se někomu povede vyšlechtit odrůdu řepky, která bude dávat skutečně vysychavé oleje, které bude možné jako náhrady lněného oleje využít. Řepka produkuje z hektaru mnohem víc oleje než len, tudíž by taková odrůda byla dost přínosná , i vzhledem k současnému příklonu k přírodním materiálům všude možně včetně plastických hmot a brzo i barev. Ale asi by to byl velmi velký pěstitelský zásah, bez GMO asi obtížně dosažitelný.

Cena se u repky a obilovin urcuje na burze. Pro evropu ve francii rzv. MATIF pro ameriku na burze v chicagu.
Celosvetova nabidka, poptavka. Zasoby.
Reakce ceske vlady je cisty populismus a konecna msta agrokrali. Ale dopravcum to vubec nepomuze.
Do evropy prijdou vyssi stovky tisic bezencu, kteri budou bezne fungovat, jist, pit, chodit na zachod, marodit, produkovat odpady a pracovat. Takze bude to vyzva. Ale je potreba se postarat i o nase lidi, dolbich 10 milionu, ktery to muzou prestat financne davat ty velke narusty cen vseho.
Zruseni primichavani biopaliv je vladni diletantsvi a nahravkou rusku.

Pokud nejlepsim krmivem pro vcely je benzin, tak se penezenka zatrepe.

Snížilo by to ceny předražených včelařských potřeb, vyrovnalo by to ceny vosku a medu tam kam patří a u chovu včel by zůstali včelaři a ne těžaři. (je jedno jestli malých nebo velkých)
..............................................................
Nemyslím si,že bez dotaci pro včelaře by zlevnili výrobci včelařských potřeb.Pro ty kteří si to myslí,že je to tak výnosný džob mohou si to zkusit a budou za vodou. Osoby OSVČ kteří berou všechny dotace na včely jsou včelaři nebo těžaři.

Napřed si zjistěte co je biosložka a potom tu spekulujte o řepce. Pokud by to mocipán neudělal tak mouka a spíš krmiva proty slepice a kroliky co tu někdo chce krmit, by byla předražený kvůli výpadku dovozu víme odkud. Řepka a olejniny letí nahoru, jen blbec by olej letos nevysel pokud by mohl. A loni jsem viděl dvě slizně obilovin, po ozimu ihned oseli místní zemědělci pohanku a sklidili ji na letní osev podle mne v dobré kvalitě.

Nechápu to, přeci co se nedotuje, to je vždy zdravější. Jen ať nějaké biosložky zruší, existují receptury kdy si to člověk může předpřipravit a namíchat sám. Jen se musí odloučit polymerní složka kterou podle minulých dikuzí o moření dřeva prý nemá. Má ji a ztvrdne v motoru pěkně pokud se nějakým způsobem (podle receptu) neodbourá.



Už aby tu EU dotaci pro včelaře také ořízli jak to přidávání ekoaditiv aby odpadli ve včelařství rychlokvašní počtáři a profitáři a přednášející co dělaj učitele protože rukama jim to moc nejde.

A pro zlepšení situace s převčelením stačí zpoplatnit chov včel a stanoviště jak hlavičku vinohradu a parcelu od pěstovaného kusu.

Snížilo by to ceny předražených včelařských potřeb, vyrovnalo by to ceny vosku a medu tam kam patří a u chovu včel by zůstali včelaři a ne těžaři. (je jedno jestli malý nebo velký)

Lidi ví že v obchodě z regálu bez včelaře a jeho včel si kupují šmakuládu, kupují ho většinou proto, že je levný podle toho naco mají, ne proto že to je med. Koupě levné šmakulády koncovým zákazníkem je projev chudoby. Včelař také neřeší kvalitu cukru a přitom je kvalita cukru před balením obchodně jasná. Kdo ví něco o zpracování řepy nebo jinde ze stonku třtiny, technologii výroby šťáv znich a postupy a ztráty na cukernatosti.

Prostě nechápu jak můžete bědovat nad koncem nějaké pozitivní zprávy o ukončení zákoného přelévání peněz směrem k baronům. To samé by mělo bez váhání proběhnout např u fotovoltaických baronů, v DE fotovoltaiku dali lidem na třechy domů a v případě krize jak je nyní s válkou přístup k el. energii s více možnostmi než centralizované FVE pole.

Pratele vcelari,
Ukrajinsky a jine medy se sem vozi ze tretich zemi. Cinske padelky tlaci nase medy do ustrani. Vymera repek pujde pomalu dolu, ne kvuli biopalivum ale kvuli tomu ze znove sucho nedovoli vzejiti porostu a dale tlak skudcu a chorob je cim dal vetsi a chemicky arsenal se v evrope pod tlakem "ekoteroristu" zakazuje.
Takze jak to v cesku umime. Politik neco rika a neco uplne jineho dela.
Nechceme rusko ropu, potazmo polskou naftu z PKN orle. Tak zrusime 5 proc. Bioslozky. A budeme nakupovat 100 procent suroviny z ruska. Skvely napad mocipanu.

Repka se ekologicky pestovat neda, klimaticka zmena je zde, v evrope je sucho takze trh si poradi, jen ty nase penezenky se prohnou. Ze neco k jidlu slevni, tak tomu snad uz nikdo neveri ani v bruselu.
Vyzivam k navratu selskeho rozumu a chovu kraliku a slepic na ceskou vesnici!!

To je jenom výkřik této vlády do tmy.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zruseni-primichavani-bioslozky-do-paliv-je-podle-zemedelskeho-svazu-spatny-krok

Kdyby ubyla jen třetina řepky? tak v doletu stále bude.

Řepka půjde opravdu skokově dolů a to i z jiných důvodů . Od letoška zásadně omezeno její ošetřování ku prospěchu včel a podražila i hnojiva. To že už nemusí do nafty je poslední hřebík. Řepka není špatná, ale všeho moc škodí. Kdybych tak teď ještě nějaký repkový med měl, i bych ho chválil. 250mnm v Ráji

tomu nevěřím
---------- Původní e-mail ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 3. 2022 22:13:51
Předmět:
"Řepka olejná na polích je prý letos naposled. Bude se pěstovat jen na
semena a olej, tj. asi zlomek dnešní výměry.

Od kdy se vůbec začala přidávat do pohonných hmot?
"

Podle údajů se do pohonných hmot dává jen asi třetina produkované řepky. Zbytek by měl jít na stolní oleje.
Ono to mělo taky dobrý vliv ve dvou věcech. Jednak do pohonných hmot šla řepka, ze které by byl méně kvalitní nebo méně chutný olej, teď to budou muset místo motorů konzumovat lidi. A potom bude méně sekundárních produktů. Pokrutin po získání oleje, kterými se v krmivech pro zvířata nahražovala dovážená sója - zdraží krmiva. Anebo třeba glycerínu, který je odpadní produkt při výrobě bionafty.
Dobrý vliv to bude mít v tom, že možná řepkový stolní olej zlevní.

Řepka olejná na polích je prý letos naposled. Bude se pěstovat jen na semena a olej, tj. asi zlomek dnešní výměry.

Od kdy se vůbec začala přidávat do pohonných hmot?

U mne je svazenka nedilna soucast snusky,pestujem si ji snad vsichni kolem.Druhovy med je z ni nerealny,ale kdyz nic neni,je svazenka k nezaplaceni.2x uz jsem na ni zimoval a bez chyby.

K čemu svazenka ? Když ji mají včely, tak je hořká a dřevitá ke krmi. Další akát z Ameriky

" Za JZD Tachov byla vypracovaná nová metoda pro dva náastavky, aby se podchytily ty nejrannější snůšky. "
a.
Tak jenom zavést toto zimování v plodišti i medníku by nestačilo. Naše původní tmavá včela se rozvíjela pomalu a i tlačená oním zimováním ve dvou nástavcích do časné síly by řepku a ovocné stromy nemusela stíhat, rozvinutá bývala až někdy po 10 - 15 květnu a v úplně plné síle tak ke konci května. (Právě tak na javor klen, maliny, travní porosty a první medovici) Navíc, pokud se u naší původní tmavé včely tlačilo na co nejrychlejší jarní rozvoj, byla potom v květnu a červnu velmi silně rojivá.
Ty rané snůšky využívaly včely plně až po dostatečném překřížení kraňkou, u nás to mohlo být tak po roce 198o - 85.

No ono se možná blýská na lepší časy , viz dotace podmíněné greeningem ne jen pouze vojtěškou hoblovanou v okamžiku rozkvětu (nebo i dřív), tak snad tu začnou ty pásy svazenky všude po republice.

Tak ono v té době snůška z kvetoucích travních porostů byla sice poměrně slabá, ale jinak spolehlivá každoroční květnová snůška. Hlavně když těch luk byly kolem stanoviště hodně velké rozlohy To byly ty extenzívní nehnojené travní porosty sekané ke konci května a potom v srpnu na seno. A díky tomu, že byly sekané pravidelně vždy ve zhruba stejnou dobu a nebyly hnojené nebo jen málo a biomasa (seno) se z nich odvážela, tak se tam rozšířily vedle pomaleji rostoucích trav vhodných pro méně hnojené půdy i ty kvetoucí rostliny. Které stihly akorát před sekáním vykvést a založit na semeno a při sušení sena pak ty semena dozrály a byly vydroleny na louku. Takže se v loukách při takovém hospodaření úspěšně množily.
Jako směsi mnoho druhů kvetoucích rostlin z toho byl vedle kvalitního voňavého medu i velmi kvalitní pyl. V menší koncentraci tam ty kytky kvetly až do mrazů, takže takové travní porosty byly velmi dobré i k podněcování.

Je třeba si uvědomit, že dříve se zimovalo běžně na 7 -10 rámcích adamce. Za
  JZD Tacov byla vypracovaná nová metoda pro dva náastavky, aby se
podchytily ty nejrannější snůšky.  Dnes k tomu přímo nutí OSEVNÍ POSTUPY
zemedělských podniků a pak také to, dnes téměř nikdo nepoužívá traví porosty
ke krmení a kvetoucí rostliny nemají čas se vysemenit. jen zodpovědní
hospodáři nechávají části okrasných ploch odkvést.

pepan




---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 3. 2022 7:19:37
Předmět: Re: Ochlazení
""Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké
vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím
dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už
skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50%
žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?"
a.
Podle mne je to tím, že za prvé v přírodě ubývají zdroje. Kde se člověk
v přírodě podívá, je prakticky všude téměř na každé ploše zdrojů pylu a
nektaru pro včely až násobně méně než před 30 nebo dokonce 50 lety. A
tak i když je počet včelstev zhruba stejný jako dříve, bude většina
oblastí u nás, na rozdíl od dřívějšku, převčelená. Navíc se dá říct,
že jedno dnešní silné včelstvo v nástavcích je silné možná až tolik,
jako tehdy až dvě včelstva v zadovácích.
Tudíž jako by se u nás dokonce počet včelstev jakoby 1,5x - 2x zvýšil,
zatímco zdrojů 2x, 4x nebo někde i víckrát ubylo.
A potom tím, že včely jsou u nás přešlechtěné. Kde se podíváte na
komerční nabídky matek, tak téměř všechny chovy matek dostávají
plemenářský materiál z oblastí, kde se včelám daří, s nadbytkem
nabídky sladiny a pylu. Ty včely jsou vyšlechtěné, aby za podmínky
dostatku až nadbytku sladiny i pylu dávaly co nejvíc medu. Nejsou
vyšlechtěné, aby dobře fungovaly v podmínkách nedostatku sladiny a ještě
hůř pylu. Jenže odchované matky z těchto linií se do podmínek
nedostatku pylu a sladiny dostávají po měsíce každý rok. Taková
přešlechtěná či špatně vyšlechtěná včelstva v takových podmínkách pak
jsou logicky citlivá na nemoci a roztoče, snadno se nakazí, a
kolabují...
"

Možné to je, i když tenkrát ve vozech bylo 40 dvouprostorových včelstev, někde i 60 plus venku další nástavcové.

Nyní po zimě při vytahování neobsednutých starých rámků je v nich pylu taky dost. Ale můžou být stanoviště někde mezi poli kde ten pyl opravdu chybí, na polích dnes plevele už nejsou, postřiky zemědělců jsou tak dokonalé, že už nekvetou ani okraje polí kam kdysi nedostříkly když ještě šetřili.

"Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?"
a.
Podle mne je to tím, že za prvé v přírodě ubývají zdroje. Kde se člověk v přírodě podívá, je prakticky všude téměř na každé ploše zdrojů pylu a nektaru pro včely až násobně méně než před 30 nebo dokonce 50 lety. A tak i když je počet včelstev zhruba stejný jako dříve, bude většina oblastí u nás, na rozdíl od dřívějšku, převčelená. Navíc se dá říct, že jedno dnešní silné včelstvo v nástavcích je silné možná až tolik, jako tehdy až dvě včelstva v zadovácích.
Tudíž jako by se u nás dokonce počet včelstev jakoby 1,5x - 2x zvýšil, zatímco zdrojů 2x, 4x nebo někde i víckrát ubylo.
A potom tím, že včely jsou u nás přešlechtěné. Kde se podíváte na komerční nabídky matek, tak téměř všechny chovy matek dostávají plemenářský materiál z oblastí, kde se včelám daří, s nadbytkem nabídky sladiny a pylu. Ty včely jsou vyšlechtěné, aby za podmínky dostatku až nadbytku sladiny i pylu dávaly co nejvíc medu. Nejsou vyšlechtěné, aby dobře fungovaly v podmínkách nedostatku sladiny a ještě hůř pylu. Jenže odchované matky z těchto linií se do podmínek nedostatku pylu a sladiny dostávají po měsíce každý rok. Taková přešlechtěná či špatně vyšlechtěná včelstva v takových podmínkách pak jsou logicky citlivá na nemoci a roztoče, snadno se nakazí, a kolabují...

Ja jsem repkove snusky hodil za hlavu a taky to jde.Dokonce radsi vcely zacatkem repky rozpulim,at si nosi jenom pro sebe.Vcely plne jarnich zasob,moje spokojenost.
V loni ochlazeni bylo 2x,vzdy vyhazely cast plodu,vcely dorostly do sily pozdeji.Zadna krec.

když to souvisí s chamtivostí. starší matky pozděj plodují a pak nezastihou
tu řepkovou snůšku JINÉ medonosné plodiny s pozdější snůškouse již téměř
nepěstují.

 pepan

---------- Původní e-mail ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 3. 2022 15:07:07
Předmět: Re: Ochlazení
"A co teprve velkovčelaři co rozeberou včelstvo 1x za rok a pak jen točí
medníky, oddělky, na víc se časově nedostanou, ti to lepí čím dál víc
oddělkama včetně nahrazení ztrát.

Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem
viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál
víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro
neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde
jsou ty doby 4-5letých matek?
"

A co teprve velkovčelaři co rozeberou včelstvo 1x za rok a pak jen točí medníky, oddělky, na víc se časově nedostanou, ti to lepí čím dál víc oddělkama včetně nahrazení ztrát.

Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?

Jenže chov včel defakto zatím ještě nikdy není chov včel. Chov včel to bude, až včely budeme plně chovat ve vnitřních kompletně uzavřených prostorech včetně jejich rozmnožování - oplozování matek. jako chováme třeba drůbež, králíky, prasatat, krávy atd.
V současné době je takzvaný chov včel pouze participování na přirozeném životě včel v přírodě. Včelař akorát postaví včely na vhodné místo, trošku dnešními chovatelskými postupy včely podnítí k vyššímu sběru medu a nakonec jim něco sebere, mezi cca desetinou medu až polovinou medu, co udělají ze sladiny nasbírané v přírodě. A včely prostě v tom prostředí žijí a využívají jeho zdroje, až do vzdálenosti cca 5 kilometrů od ulů.
Proto je třeba preferovat i dnes takový "chov" včel, kdy se včely v produktivní době zejména vytáčejí a po produktivním období se nechají tak, mimo krmení a ošetřování proti varaóze. A ony přežijou a na jaře jsou zase příslušně hodně silné. Protože to je znakem, že jsme včely postavili v přírodě na to správné místo, kde mají pro svůj život a ještě pro včelaře dostatek zdrojů. A ve správném počtu, ne příliš velkém.
Když je třeba včely mimo vytáčení medu soustavně nějak udržovat, podněcovat, podporovat a já nevím co, aby vůbec na jaře na začátku sezóny byly aspoň trošku silné, tak to je znakem, že jsou na špatném místě, kde nemají zdroje. Nebo u špatného včelaře, kde včelař nemá potřebné dovednosti.

JO, jo, to je zase co by, kdy by. Katastrofický scénáře. Běžte k šípku. Řešte raději jak jste včely nakrmili, zaléčili, zateplili, monitorovali spady a tak dále.. Tomu se říká "chov". Už nestačí včely v létě vytočit, nakrmit, zahodit klíč od včelína a na jaře se těšit ze silných včelstev, co přinesou rekordní snůšku. Ivan

Ano když byla teplota + 10 stupňů tak bylo hodně vetrno. Prasila liska a včely neměli moc šancí ji využít. Je to škoda. Uvidíme jak se bude počasí vyvíjet dál. Novohradske hory

sv.Josef svojí širočinou ledy seká a když je nenajde staví mosty (z ledu)




pepan



---------- Původní e-mail ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 3. 2022 8:52:25
Předmět: Re: Ochlazení
"Od soboty 12 března se sice oteplí a zase bude fučet klasika.
Poslední jara to je pravidlo.

10°C včely můžou přinést pyl ale vichr = 60km/h že nedoletí a umrznou

15°C = 90km/h

Tak co z toho?
"

Od soboty 12 března se sice oteplí a zase bude fučet klasika.
Poslední jara to je pravidlo.

10°C včely můžou přinést pyl ale vichr = 60km/h že nedoletí a umrznou

15°C = 90km/h

Tak co z toho?

Tady na zemi 2 - 4 cm sněhu ze včerejška, ráno tak -4 a přes den trvale pod nulou. Už pár dnů počasí, že to pro včely na výlet vůbec není a podle všeho to bude trvat ještě minimálně do soboty 12 března . Komu se předtím plodování víc rozběhlo, tak nyní včelky dostanou řádně zabrat.

Je zacatek brezna,to byvalo jeste zmrzlo a spousta snehu a ledu.Casto se jeste cekalo na poradny prolet a dnes uz by jsme chteli malem snusku v unoru.

Přátelé to počasí si s námi i se včelami zahrává. Co u Vás ? Novohradské hory chladno větrno a dneska poletuje sníh

https://www.youtube.com/watch?v=jAP4otm2LK4

Děkuji za reakci. Skutečně asi už více plodují. I za dnešního větrného dne a při 8°C ve stínu létaly pro pyl na lísky...naštěstí to mají jen pár metrů.

V úlu je vysoká vlhkost, pravděpodobně včelky začaly víc plodovat , vlhký teplý vzduch uniká od plodu a na vzdálenějších nezavíčkovaných buńkách v rozích atd se vlhký vzduch ochlazuje a sráží se z něho vlhkost. Cukr tak v otevřených buňkách nasává vlhkost, nabývá na objemu a vytéká z nějaké buňky. Pokud to bude jen trochu, nic se neděje, naopak to včelám pomáhá plodovat, protože pro vodu nemusí létat ven. Pokud to bude moc a dlouho, bude dobré zpozornět a třeba zkusit strůpkem nebo očkem tu vlhkost trochu víc větrat. Voda může trvale mokřit až do května, až bude ven teplo a do zesílení včelstev stěny úlů nebo plásty a potom to bude plesnivět nebo se v naředěném cukerném roztoku v buňkách namnoží houby s hnusnou chutí, vůní a vzhledem a zásoby se tak stanou pro včely těžko poživatelné.
Druhá možnost je, že plásty byly rozebírány v zimě, kdy byly včelky v zimním chumáči, takže buňky nemohly opravit nebo cukr z poškozených buňek vysát. A došlo k nějakému potrhání můstků s obsahem zásob nebo pomačkání a otevření buněk se zásobami. Do kterých se výše uvedeným způsobem dostala vlhkost, ale výrazně méně. Cukr v těch otevřených buňkách začal být tekutý a zase vytékat. Potom je ale cukr na podložce znatelně hustší. A neděje se prakticky vůbec nic, protože témě všechy ostatní zásoby jsou v pořádku.

Milí zkušenější včelaři,

dnes jsem na podložkách pod síty objevil kapky a loužičky čiré kapaliny, ale nebyla to voda, ale sladký sirup. Byly vždy mimo hrázky měli. Nevíte co by mohlo být příčinou, že takhle "plýtvají" se zásobami?

Předem děkuji za reakci.

Pátek:
10,00 hod. - zahájení
10,15 hod. - Karel Ostárek - Aby včely neměly hlad
11,00 hod. - MVDr. Jana Cihlářová zástupce KVS - Zdravotní problematika MSkr.
12,30 hod. - Radomír Hykl -Zootechnika v kombinovaném systému 39x24, 39x15
14,00 hod. - Mgr. Jaroslav Habura - Udržitelnost krajiny, On-line úlové váhy
15,30 hod. - Ing. Marian Surowiec - Ultrasonic emiter v boji s Varroazou
Sobota:
10,00 hod. - Ing. Jan Peterek - Včelaříme v souladu s přírodou
11,00 hod. - Mgr.Jiří Danihlík Ph.D. - Strategie pro efektivní zvládání varroózy
a prevenci ztrát včelstev
13,00 hod. - Jiří Mohelník - výroba medovin
14,00 hod. - Miroslav Sedláček - Optimalizované plodiště-jak začít a zásady
Více na www.vcelaostrava.cz

Odešel jsem ze spolku a nevím proč by mě měli vézt v cisu
Potřebuji jen po spolku ověření počet včelstev a to svaz dostane zaplaceno

 Jsem téhož názoru




pepan



---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 2. 2022 9:47:05
Předmět: Re: jen tak
" www.oocsvfm.cz-aktuality-vyplnovat ci nevyplnovat?
"

www.oocsvfm.cz-aktuality-vyplnovat ci nevyplnovat?

Řekl bych, že zblízka Ženklava a Štramberk asi skutečně nemusí být Ostravsko, ale zdálky z jiných krajů nebo z Prahy nejspíš je.

Jáá si myslím,že Ženklava Štramberk patří pod okres Nový Jičín není OSTRAVSKO možná se pletu rád si změním názor

U nás na Ostravsku v předhůří Beskyd poslední dny hodně jasno a slunečno, silnější vítr podle předpovědi pořád, ve skutečnosti jen občas. Akorát teplota nic moc, žádný příliv teplého vzduchu z jihu, jenom co se na místě ohřeje sluncem.

U nas jeste nebyl ani jeden den,dnes opet fucak,navic stejne neni z ceho nosit pyl.Neni kam spechat.

Na ostravsku taky byl jeden den přínos pylu, jinak vkuse vichr, bez skafandru se nedá vycházet. Doufám že to letos nebude jako minulé roky, kdy brutálně fučelo celé předjaří i jaro až do května/června. Deštivých dní je taky moc, prakticky když není vichřice tak prší, něco jak psal Jospr....

u nas si stihli pekne z liesok nanosit vcera a predvcerom..dnes uz prsi.. 150-170 nmv

Líska a včely se obvykle sejdou, když je souvislá zima a sníh nebo aspoň pořádný mráz od ledna až někdy do začátku března. A potom hned jarní teploty delší dobu.

U nas zatim lisky v klidu,teprve se zacinaji objevovat spicky listku snezenek a tulipanu.Jinak lisku pravidelne vcely nevyuziji,vetsinou bud fuci a prsi nebo fuci a je zima.Snad tak jednou za 5 let se potka kveteni lisky a letovy den.

Včera jsem se díval, u nás procitly lísky a protahují jehnědy. Dneska určitě začnou prášit, podle předpovědi má být u nás 10 st C. zítra už chaldněji a v noci na sobotu má být - 4 st C.
Řekl bych, že u většiny keřů je včely nestihnou využít a lísky zmrznou.

Nez tam dojedu,tak mne prejde chut cokoliv nakupovat.

češi, jeďte si do polska nakoupit.
Poláci chtějí ještě pracovat rukama a rolnící jsou zde voličská základna na rozdíl od česka.

proto poláci snížily DPH....aby podpořily agrokomplex... co na to udělaly nadnárodní řetězce v česku?

https://www.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/potravinarske-retezce-v-pandemii-rekordne-posilily-otevrely-desitky-novych-provozoven-1387403

rozšířily m2 prodejní plochy....

proto nekupujme v českých řetězcích ale jeďme na výlet na sever...

Já spíš vnímám kraňku jako včelu horských luk nad pásmem lesů maximálně s občasnými stromovitými porosty. A s chladným horským mikroklimatem. Kde je sníh hodně dlouho do jara, klidně třeba do konce května, kde hned potom toho velká spousta rozkvete, protože už je dlouhý den a vysoká intenzita slunečního světla a hned je při vhodném počasí rovnou léto a teplo. A kde je zase brzo na podzim chladno a klidně třeba na konci srpna sníh nebo aspoň lezavo často kolem nuly. Takže kraňka se musí rychle rozvinout, co nejdřív nabrat co největší množství zásob a s nimi vydržet jen s minimálními výlety od řekněme září klidně třeba až do května.
V takovém prostředí se medovice nevyskytuje, protože mšice potřebují dlouhá souvislá období vlhčejšího a teplejšího počasí na to své množství generací, kterými musí jejich rozmnožování obvykle procházet. A stejně pokud by se tam vyskytla, medovicový med s velkým obsahem nestravitelných látek by v průměrném roce kraňkám zaplnil výkalové váčky už v zimě a včely by tak snadno zničil. Proto kraňky obvykle medovicový med opomíjejí.
Musely by to být kraňky původem ne z těch regionů horských luk, ale původem z nižších stanovišť z lesnatých pásem nebo až z údolí a rovinatých podhorských a nížinnějších regionů s velkými lesy, aby měly trochu afinitu k medovici.
Ale dnes je ta kraňka pokřížena všemožnými kraňskými liniemi, proto se tam potřebné geny na medovici a na vegetování v rozsáhlejších lesích v lesích a na rovinách s dlouhou vegetační dobou od března po říjen vyskytnout mohou.
Jen se musí asi tvrději vyjednotit a vytáhnout tím brakováním.

Ja v lesich vyrostl a jsem v nich doma,takze vnimam vlastnosti dnesni kranky a schopnosti najit a vyuzivat medovici hodne citlive a kriticky.Vcely na les a pozdni snusky je potreba peclive vybirat,rozmnozovat a hlavne hodne brakovat,proste si to srovnat sam sobe v hlave.
A pritom je kranka puvodem z lesu a kopcu Slovinska a Alp,to je paradox!!!

Jinak ale si myslím, že včely mohou žít prakticky všude, je ale otázka, při jakém zavčelení. Domnívám se, že v minulosti, řekněme do konce socíku, na většině stanovišť byla hustota zavčelení, kdy včely ještě bez problémů prosperovaly, včelař po většinu roků měl z nich med a téměř nikdy nemusel během sezóny doplňovat včelám zásoby cukrem, mohlo být zavčelení až desítky silných včelstev chovaných ve velkých nástavkových úlech.
Dneska na stejných místech mohou včely kvalitně žít a prosperovat pouze pokud jich tam nebude víc než třeba 5 - 10 včelstev na km2. Případně pokud by to byly slabší včelstva v malých úlech, třeba zadovácích, tak na stejném místě řekněme 8 - 14 na km2 .

Bohužel ale na většině ploch množství včelí pastvy spadlo strmě dolů na zlomek původní hodnoty.
U vesnic je to m změna z ovocných zahrad a kvetoucích trávníků sekaných na seno a krmi pro králíky na dnešní stav anglického sekačkami hoblovaného trávníku a bezúdržbových jehličnanů.
U veřejných prostranství to jsou ztráty starých velkých lip malolistých a ztráty proluk mezi domy vyplněných neudržovanými náletovými stromy.
U lesů to je ztráta z socialistického nepořádku, kdy byl les plný plevelných lip a javorů klenů a třešní ptačích, olší, bříz, osik, lísky atd a maliníku a ostružiníku. Na dnešní stav, kvůli dřevu na topení les hoblovaný od plevelných stromů a kvůli růstu sázených stromečků paseky majiteli lesů pečlivě čištěné od maliníku, ostružiníku a medonosných kytek.
A pak ztráta medovicové snůšky. Buď přešlechtěním včelstev na kraňku, která medovici nesbírá nebo tím, že za socíku lesy futrované v zimě zplodinami z kotlů na uhelné kaly byly poškozenější a tudíž tam mšice prosperovaly násobně víc než dnes.
Výjimkou je trochu zemědělství. Tam došlo ke ztrátě snůšky už nějak do roku 1975. Kvalitní, ale hlavně podporovací snůška sldiny a hlavněš pylu z kvetoucícj plevelů v obilí a jinýc zemědělských kultur a kvalitní podpůrná pozdně letní a podzimní snůška ze strnišť zmizela. To bylo trochu nahraženo svůškou z řepky a potom snůškou z kvetoucích pícnin, ta ale skončila s úpadkem chovu dobytka po roce 1989. Snůška ze zemědělství by se mohla částečně navrátit, pokud by došlo k ekologizaci zemdělství.
Jediné, co se asi trochu zlepšilo, je ve městech pastva z okrasných keřů a stromů.

Jen si vzpomeňme, jak před pár lety (ještě tak rok 2016, 2017) se každý druhý holedbal, jak dává metrák ze včelstva a nebo ho brzy dávat bude. Jsou léta tučná a léta hubená, odjakživa to tak bylo a bude. Jediné, co je teď podle mě jinak, to je stav lesů, tj. kůrovcová kalamita a související nadměrná těžba, která v příštích letech učiní medovicové snůšky zřejmě velkou vzácností, minimálně než nová výsadba doroste určitého stáří. To mi dělá starosti, protože lesy byly vždy něčím, do čeho se nepromítala tolik chemizace a rozhodnutí agronomů a vše zde záviselo na počasí a na vzájemném vztahu producent medovice vs. jejich predátoři.

Jo jenže většina stanovišť je opravdu taková, že není řepka není med. A co je horší, že ta včelstva se musí udržovat na cukru, takže výnos bez řepky jde v reálu do minusu, beze srandy.

Stačí kouknout na lokality kde minulé jara byť byla řepka v doletu 2-3km, tak věčná zima, deště a jakýkoliv náznak oteplení = vichry jako prase .... bez cukru to nešlo, a to si ještě pár dní trochu z té řepky nabraly.

Ovocné stromy pokud nejsou v blízkosti rozlehlé sady, tak přínos z těch pár stromů ze zahrad je nejvýš pro jarní rozvoj a pak stejně hladomor. Jako první by šly do kotle nástavcové uly, které by se ukázaly jako jedny z nejhorších co kdy člověk vymyslel. Nástavcový úl bez řepky nebo jiné snůšky je k ničemu, stejně by šly do kytek i F1 masařky a postupně by zanikl celý ten stoletý rozvoj včelařství a vrátilo by se to někde do předválečných let.

Nastesti uz nekolikaty rok za sebou nemam repku v primem doletu,navic tenhle podivny med vubec nemusim a mam klid od priotravenych vcel.Ono se posledni roky vyplati jaro netocit,nechat vcelam hojnost jarnich zasob a pockat si na les.

Tak je otázka, kolik včelařů by bylo ochotno chovat včely, kdyby to bylo na stanovišti s nedostatkem pastvy pro včely. A včeky chované jen pro potěšení, ne na med.
A kolikatera včelstva by potom včelař choval.
Třeba v tom stylu, že by včelař měl trochu více medu jen v dobrém roce, jednou za 2 - 5 let a ostatní roky by ty jeho včelstva jen přežívala a med by z nich prakticky nebyl. Med by neprodával, ale schoval na pár dalších let, případně jen dával jako dárky rodině a známým...