Archiv Včelařské konference

ZO by tak defakto mohla za určitých podmínek ten roční příspěvek zaplacený z prostředků ZO po tom člověku vymáhat. Každopádně to je v zájmu ostatních, kteří v zO být chtějí, protože o ten příspěvek jsou kráceny jejich spolkové peníze.
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
To by mne zajímalo jak by to ta organizace vymáhala podle čeho. Organizace zaplatila příspěvky ne včelař člen ZO nechce být členem a tím ho nutí byt členem ZO.Stanovy toto zakazují, jde to na vrub toho kdo ty příspěvky bez souhlasu zaplatil místo tohoto člena. Nebo platí heslo O nás bez nás.

No musely by se trochu změnit stanovy. Ale systém, kdy ZO ze svých peněz zaplatí za členy dopředu a potom ty příspěvky inkasuje od včelařů a případně se doví, že včelař už neche být členem a nezaplatí je přece taky na hlavu a měl by být změněn.

Ve vsech normalnich spolcich se plati prispevky z vlastni kapsy,to je jaksi bez debat.Dal jsem nasim clenum na vyber,bud zaplatit do konce roku,nebo skoncit clenstvi.Zdar.Zaplatili vsichni,sice se brblalo,ale servis,dotace chcete,tak holt platte.
Loni jsem to nechal poslat z pokladny,protoze napred chteli dotace a az pak platit.Navic se siril covid.Ted uz ne.Jestli maji byt prispevky na svazu v prosinci,neni jina cesta.

Zdeněk: "Organizace zaplatila příspěvky ne včelař člen ZO nechce být členem a tím ho nutí byt členem ZO.Stanovy toto zakazují, jde to na vrub toho kdo ty příspěvky bez souhlasu zaplatil místo tohoto člena. Nebo platí heslo O nás bez nás."


Tak se tím zase tak netrap. Určitě nikoho nenutím. Většinou jsou nejistí takoví ti včelaři 2 až 4 včelstva, občas včely máme, občas nemáme. A když na takovém včelaři budeme jednorázově tratit těch pár stovek, tak se s tím srovnáme.


Pořád samé právo, nucení, vymáhání, na ničem z toho nechci tratit ani minutu času. Z mého pohledu by jen byla slušnost, kdyby ten včelař, který už nechce být další rok členem, nám to třeba v listopadu oznámil, nic víc.

Ale ty mi na to asi odpovíš, že to není jeho povinnost. A tak pořád dokola.

Já se tím vůbec netrápím ,jen nebyla by slušnost se zeptat člena jestli bude pokračovat v členství a neusnadňovat si svoji práci.Nebo vybrat členské ke konci roku jak píše Josef. Bohužel svaz je poslední složka N.F.nerefovatelná,pořád si někteří myslí dostanu dotace zaplatím členské u žadné jiné organizace to není.Výmluva,že členové nemají účet je lichá.Každý zaměstnaný člověk má účet neznám zaměstnavatele co by vyplácel peníze v hotovosti.Většina duchodců ho taky má nebo si nechává posílat důchod na nějaký účet.Pošťák peníze nenosí.Není problém poslat SMS členské zaplatit kolik do kdy na jaký účet a potom poslat dotaci na účet. Možná se najde malé procento které se můsí vyřidit jinak.Ti co se vymlouvají rád by věděl jak takový člen platí jiné platby,voda,odpady,dom.daň,energie.
Napadají mne dva případy lenost včelaře však to důvěrník zařídí nebo pokladníka,který umí jen papírovat.

Velice jednoduse,platby pres SIPO,duchod na vesnicich postacka.Takze,k cemu by mel obycejny duchodce ucet,platil z nej? Nebyl by mu k nicemu.Nejblizsi posta vice nez 5 km,bankomat 12,vylet na pul dne busem.
Naprosta vetsina mych staroduchodcu zadny ucet nema.Pravda,vyplaceni na ucet by bylo jednodussi,ale nutit je zakladat si ucty kvuli par korunam hloupych vcelarskych dotaci???
Vyplacime na plne moci na duverniky,az budou mit vcelari cas,opadne covid,muzou si je v klidu vyzvednout.

Já tady tak nějak rozumově předpokládám určitý status quo členství, takže když se někdo nevyjádří, že už členem být nechce, předpokládám zachování stavu, tj. že členem chce i nadále být. Tak je to přeci všude. Jsem-li OSVČ, tak se mnou všechny instituce jako s OSVČ nakládají a když se rozhodnu, že už jím být nechci, musím to dát vědět. Tady je princip podle mě stejný. Jak ale říkám, známe se, tak je to na vážkách občas u nějakého člena, který stejně dříve nebo později skončí, protože mu povinnosti a termíny nic neříkají a udržovat jeho členství jsou jen starosti.


V zásadě máš pravdu, že to cestou bankovních převodů jde. Jen si nemyslím, že je to pro členy výhodnější. Nebo alespoň zatím chce posílat peníze na účet v ZO jen cca 15% členů (3 z 24 členů). Nevím, proč to tak chtějí, já jim to nabízím každý rok.

Ale možná se zas tak nedivím. Dneska jsem byl zrovna na poště, abych vybral peníze a mohl si zase po roce užít ten půlden papírování, tj. zpracování přehledů vyúčtování, tisku rozhodnutí, tisku podpisových archů a rozdělování hotovosti. Paní stará cca 70 let si tam přišla změnit pouze trvalý příkaz na zálohy energií a vyřízení trvalo pošťačce 10 minut (paní hledala číslo účtu, variabilní symbol, neviděla na to, protože brýle se jí zamlžily, paní pošťačka se dvakrát sychrovala, než něco zadala, protože informace byly zmatečné...). Většinu těch plateb, jak o nich píšeš, vyřizují tito lidé prostřednictvím inkasa, kde se to taky vyřizuje za ně a nic se po nich už nechce. To ale těžko může být případ včelařského spolku.

A nevím, kolikrát jsi měl možnost vidět, kolik chyb členové na žádostech natropí v registračních číslech včelaře, stanoviště (častá záměna, přestože každé úplně jinak dlouhé), v číslech včelstvech na jednotlivých stanovištích a výsledného součtu, který nesedí, v číslech parcel a katastrů (každý rok vyplněno jinak), v číslech telefonů (často jen 8místná), rodná čísla nesedí atd., atd. Věř, že člověk pak nemá úplně dobrý pocit, když číslo z takového formuláře zadává do příkazu k úhradě.

Ale když se to povede, tak pak už to jde a v zásadě se na to těším, až to všichni budou chtít převodem. V tom s tebou souhlasím.

Josef mě svým příspěvkem předběhl, takže plný souhlas, SIPO přesně, taková je realita na vesnici.

Jak jsem ale tedy pochopil, tak u něj v ZO ty příspěvky před Vánoci platili členové hotově, tak na upřímně řečeno čas opravdu nemám. Takže to pošlu radši s tím předpokladem trvání členství i v příštím roce.

Mně ke konci roku poslali email, takže jsem platil převodem z účtu. Bohužel o pár dnů později než dali termín, ale neozvali se, tak předpokládám, že taky jsem pořád členem.
Já jinak ale elektronické bankovnictví a účet používám hodně na nákupy, takže to využivám. Sice ne na chytrém telefonu, takže mimo domov nemohu, ale doma ano. Kdo to jako důchodce ale nepoužívá, klidně může bez problémů existovat bez účtu, důchod v hotovosti pošťačkou a nakupovat za hotové jezdit třeba autobusem nebo na kole do města.

"Paní stará cca 70 let si tam přišla změnit pouze trvalý příkaz na zálohy energií a vyřízení trvalo pošťačce 10 minut"
a.
Tak nemusí to být někdo věku 70 let a na poště. Já jsem nedávno cestoval tady z Ostravska do Prahy a na zpáteční cestě "Leošem" se mne z mého místa pokusil vyhodit taky starší (asi mého věku) manželský pár. A vyšlo najevo, že paní s chytrým mobilem si koupila lístky omylem na o hodinu dřívější spojení než bylo to moje a se stejným číslem sedadla. Paní měla jízdenky v mobilu a asi půl hodiny tam všelijak cosi četla a zkoumala a hledala, radila se se stevardkou, která její jízdenky přirozeně nemohla ve svém služebním mobilu najít, než přišla na tu správnou příčinu.

tak jsem otevřel Včelařství dvojku a koukám, plno inzerátů na prodej vyzimovaných včelstev. A plno inzerátů na prodej oddělků, což jiné roky v zimě v únoru nebylo. Prodej oddělků, asi těch přezimovaných, se dřívější roky inzeroval na konci léta, později už ne protože už byly všechny zamluveny a potom až během pozdnějšího jara se inzeroval prodej nových oddělků.
Že by přestával zájem o včelaření, dříve vyháněný dotacemi, a lidi se naopak spíš včelstev zbavovali?

Také je možná letos méně úhynů. Takže menší poptávka, a proto se nabídka musí víc prezentovat.

Ja to vidim spis na jiny nahled na ekonomiku vcelareni,kdy jarni prodej prezimovanych vcelstev a oddelku je daleko jistejsi prijem pro vcelare,nez cekani na to,jestli vubec bude nejaky med.Jednak jsou vcelstva a oddelky zazimovany zamerne pro jarni prodej a nebo se jedna o zazimovane rezervy,ktere dik minimu uhynu proste vcelar zuzitkuje jinak,pac ma dost vlastnich kvalitnich vcelstev a nechce zbytecne zvysovat stavy na vcelnici hned na jare.Vic vcelstev samozrejme neznamena vic medu,jak si nekdo mysli,stavy vcelstev na vcelnici stejne narostou preletaky nebo oddelky v sezonu samy,az to kolikrat neni zdravo...To samozrejme je vse o vcelarich,kteri umi tvorit a zazimovavat cosi nad stav vcelnice.Zazimovat 20-30 % rezerv je dnes bezny standart.
No a ten zbytek,co neumi,nezna,nebo ho potkala smula s uhynem vcelstev ma po cem sahnout.
Podstatne je,ze cena prezimovanych vcelstev je nekde kolem 4000 kc,co jsem videl v inzeratech a dokud budou kupci,bude takova.Koneckoncu se se neproda na jare,nebo nezuzitkuje jinak,da se vesela potrhat do jarnich oddelku.
Co mne stve,je,ze ne kazdy takovy jarni prodejce ma poneti o povinnostech plynoucich z Metodiky kontroly zdravi,predevsim o vysetreni na mvp,nebo,ze se vcelstva nesmyslne prevazi na velke vzdalenosti,nejlepsi cesta,jak rozvest ruzne smakulady po cele CR..Kde se kdo zrodi,tam se taky hodi.

To mě taky napadlo,nedostatek pastvy pro včely je mnohem snadněji nahraditelný nakupovaným cukrem při chovu oddělků na prodej než při produkci medu na prodej.
Pokud ovšem není ten nedostatek pastvy tak totální, že včelstva trpí i nedostatkem pylu.

Včelařím v oblasti Nechanicka a jsem přesvědčen,jakmile budou omezeny plochy řepky,tak skončíme se včelařením skoro všichni.Jiný zdroj snůšky u nás není a na les se nemůžeme spolehnout.Tam je snůška 1x za pět let a to nic noc.Z ovocných stromů je to spíš podněcovací přínos sladiny.
Přezimování včelstev prozatím je dobré,loňské úhyny se Zaplať Bůh neopakují.

Tak je otázka, kolik včelařů by bylo ochotno chovat včely, kdyby to bylo na stanovišti s nedostatkem pastvy pro včely. A včeky chované jen pro potěšení, ne na med.
A kolikatera včelstva by potom včelař choval.
Třeba v tom stylu, že by včelař měl trochu více medu jen v dobrém roce, jednou za 2 - 5 let a ostatní roky by ty jeho včelstva jen přežívala a med by z nich prakticky nebyl. Med by neprodával, ale schoval na pár dalších let, případně jen dával jako dárky rodině a známým...

Nastesti uz nekolikaty rok za sebou nemam repku v primem doletu,navic tenhle podivny med vubec nemusim a mam klid od priotravenych vcel.Ono se posledni roky vyplati jaro netocit,nechat vcelam hojnost jarnich zasob a pockat si na les.

Jo jenže většina stanovišť je opravdu taková, že není řepka není med. A co je horší, že ta včelstva se musí udržovat na cukru, takže výnos bez řepky jde v reálu do minusu, beze srandy.

Stačí kouknout na lokality kde minulé jara byť byla řepka v doletu 2-3km, tak věčná zima, deště a jakýkoliv náznak oteplení = vichry jako prase .... bez cukru to nešlo, a to si ještě pár dní trochu z té řepky nabraly.

Ovocné stromy pokud nejsou v blízkosti rozlehlé sady, tak přínos z těch pár stromů ze zahrad je nejvýš pro jarní rozvoj a pak stejně hladomor. Jako první by šly do kotle nástavcové uly, které by se ukázaly jako jedny z nejhorších co kdy člověk vymyslel. Nástavcový úl bez řepky nebo jiné snůšky je k ničemu, stejně by šly do kytek i F1 masařky a postupně by zanikl celý ten stoletý rozvoj včelařství a vrátilo by se to někde do předválečných let.

Jen si vzpomeňme, jak před pár lety (ještě tak rok 2016, 2017) se každý druhý holedbal, jak dává metrák ze včelstva a nebo ho brzy dávat bude. Jsou léta tučná a léta hubená, odjakživa to tak bylo a bude. Jediné, co je teď podle mě jinak, to je stav lesů, tj. kůrovcová kalamita a související nadměrná těžba, která v příštích letech učiní medovicové snůšky zřejmě velkou vzácností, minimálně než nová výsadba doroste určitého stáří. To mi dělá starosti, protože lesy byly vždy něčím, do čeho se nepromítala tolik chemizace a rozhodnutí agronomů a vše zde záviselo na počasí a na vzájemném vztahu producent medovice vs. jejich predátoři.

Bohužel ale na většině ploch množství včelí pastvy spadlo strmě dolů na zlomek původní hodnoty.
U vesnic je to m změna z ovocných zahrad a kvetoucích trávníků sekaných na seno a krmi pro králíky na dnešní stav anglického sekačkami hoblovaného trávníku a bezúdržbových jehličnanů.
U veřejných prostranství to jsou ztráty starých velkých lip malolistých a ztráty proluk mezi domy vyplněných neudržovanými náletovými stromy.
U lesů to je ztráta z socialistického nepořádku, kdy byl les plný plevelných lip a javorů klenů a třešní ptačích, olší, bříz, osik, lísky atd a maliníku a ostružiníku. Na dnešní stav, kvůli dřevu na topení les hoblovaný od plevelných stromů a kvůli růstu sázených stromečků paseky majiteli lesů pečlivě čištěné od maliníku, ostružiníku a medonosných kytek.
A pak ztráta medovicové snůšky. Buď přešlechtěním včelstev na kraňku, která medovici nesbírá nebo tím, že za socíku lesy futrované v zimě zplodinami z kotlů na uhelné kaly byly poškozenější a tudíž tam mšice prosperovaly násobně víc než dnes.
Výjimkou je trochu zemědělství. Tam došlo ke ztrátě snůšky už nějak do roku 1975. Kvalitní, ale hlavně podporovací snůška sldiny a hlavněš pylu z kvetoucícj plevelů v obilí a jinýc zemědělských kultur a kvalitní podpůrná pozdně letní a podzimní snůška ze strnišť zmizela. To bylo trochu nahraženo svůškou z řepky a potom snůškou z kvetoucích pícnin, ta ale skončila s úpadkem chovu dobytka po roce 1989. Snůška ze zemědělství by se mohla částečně navrátit, pokud by došlo k ekologizaci zemdělství.
Jediné, co se asi trochu zlepšilo, je ve městech pastva z okrasných keřů a stromů.

Jinak ale si myslím, že včely mohou žít prakticky všude, je ale otázka, při jakém zavčelení. Domnívám se, že v minulosti, řekněme do konce socíku, na většině stanovišť byla hustota zavčelení, kdy včely ještě bez problémů prosperovaly, včelař po většinu roků měl z nich med a téměř nikdy nemusel během sezóny doplňovat včelám zásoby cukrem, mohlo být zavčelení až desítky silných včelstev chovaných ve velkých nástavkových úlech.
Dneska na stejných místech mohou včely kvalitně žít a prosperovat pouze pokud jich tam nebude víc než třeba 5 - 10 včelstev na km2. Případně pokud by to byly slabší včelstva v malých úlech, třeba zadovácích, tak na stejném místě řekněme 8 - 14 na km2 .

Ja v lesich vyrostl a jsem v nich doma,takze vnimam vlastnosti dnesni kranky a schopnosti najit a vyuzivat medovici hodne citlive a kriticky.Vcely na les a pozdni snusky je potreba peclive vybirat,rozmnozovat a hlavne hodne brakovat,proste si to srovnat sam sobe v hlave.
A pritom je kranka puvodem z lesu a kopcu Slovinska a Alp,to je paradox!!!

Já spíš vnímám kraňku jako včelu horských luk nad pásmem lesů maximálně s občasnými stromovitými porosty. A s chladným horským mikroklimatem. Kde je sníh hodně dlouho do jara, klidně třeba do konce května, kde hned potom toho velká spousta rozkvete, protože už je dlouhý den a vysoká intenzita slunečního světla a hned je při vhodném počasí rovnou léto a teplo. A kde je zase brzo na podzim chladno a klidně třeba na konci srpna sníh nebo aspoň lezavo často kolem nuly. Takže kraňka se musí rychle rozvinout, co nejdřív nabrat co největší množství zásob a s nimi vydržet jen s minimálními výlety od řekněme září klidně třeba až do května.
V takovém prostředí se medovice nevyskytuje, protože mšice potřebují dlouhá souvislá období vlhčejšího a teplejšího počasí na to své množství generací, kterými musí jejich rozmnožování obvykle procházet. A stejně pokud by se tam vyskytla, medovicový med s velkým obsahem nestravitelných látek by v průměrném roce kraňkám zaplnil výkalové váčky už v zimě a včely by tak snadno zničil. Proto kraňky obvykle medovicový med opomíjejí.
Musely by to být kraňky původem ne z těch regionů horských luk, ale původem z nižších stanovišť z lesnatých pásem nebo až z údolí a rovinatých podhorských a nížinnějších regionů s velkými lesy, aby měly trochu afinitu k medovici.
Ale dnes je ta kraňka pokřížena všemožnými kraňskými liniemi, proto se tam potřebné geny na medovici a na vegetování v rozsáhlejších lesích v lesích a na rovinách s dlouhou vegetační dobou od března po říjen vyskytnout mohou.
Jen se musí asi tvrději vyjednotit a vytáhnout tím brakováním.

češi, jeďte si do polska nakoupit.
Poláci chtějí ještě pracovat rukama a rolnící jsou zde voličská základna na rozdíl od česka.

proto poláci snížily DPH....aby podpořily agrokomplex... co na to udělaly nadnárodní řetězce v česku?

https://www.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/potravinarske-retezce-v-pandemii-rekordne-posilily-otevrely-desitky-novych-provozoven-1387403

rozšířily m2 prodejní plochy....

proto nekupujme v českých řetězcích ale jeďme na výlet na sever...

Nez tam dojedu,tak mne prejde chut cokoliv nakupovat.

Včera jsem se díval, u nás procitly lísky a protahují jehnědy. Dneska určitě začnou prášit, podle předpovědi má být u nás 10 st C. zítra už chaldněji a v noci na sobotu má být - 4 st C.
Řekl bych, že u většiny keřů je včely nestihnou využít a lísky zmrznou.

U nas zatim lisky v klidu,teprve se zacinaji objevovat spicky listku snezenek a tulipanu.Jinak lisku pravidelne vcely nevyuziji,vetsinou bud fuci a prsi nebo fuci a je zima.Snad tak jednou za 5 let se potka kveteni lisky a letovy den.

Líska a včely se obvykle sejdou, když je souvislá zima a sníh nebo aspoň pořádný mráz od ledna až někdy do začátku března. A potom hned jarní teploty delší dobu.

u nas si stihli pekne z liesok nanosit vcera a predvcerom..dnes uz prsi.. 150-170 nmv

Na ostravsku taky byl jeden den přínos pylu, jinak vkuse vichr, bez skafandru se nedá vycházet. Doufám že to letos nebude jako minulé roky, kdy brutálně fučelo celé předjaří i jaro až do května/června. Deštivých dní je taky moc, prakticky když není vichřice tak prší, něco jak psal Jospr....

U nas jeste nebyl ani jeden den,dnes opet fucak,navic stejne neni z ceho nosit pyl.Neni kam spechat.

U nás na Ostravsku v předhůří Beskyd poslední dny hodně jasno a slunečno, silnější vítr podle předpovědi pořád, ve skutečnosti jen občas. Akorát teplota nic moc, žádný příliv teplého vzduchu z jihu, jenom co se na místě ohřeje sluncem.

Jáá si myslím,že Ženklava Štramberk patří pod okres Nový Jičín není OSTRAVSKO možná se pletu rád si změním názor

Řekl bych, že zblízka Ženklava a Štramberk asi skutečně nemusí být Ostravsko, ale zdálky z jiných krajů nebo z Prahy nejspíš je.

www.oocsvfm.cz-aktuality-vyplnovat ci nevyplnovat?

 Jsem téhož názoru




pepan



---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 2. 2022 9:47:05
Předmět: Re: jen tak
" www.oocsvfm.cz-aktuality-vyplnovat ci nevyplnovat?
"

Odešel jsem ze spolku a nevím proč by mě měli vézt v cisu
Potřebuji jen po spolku ověření počet včelstev a to svaz dostane zaplaceno

Pátek:
10,00 hod. - zahájení
10,15 hod. - Karel Ostárek - Aby včely neměly hlad
11,00 hod. - MVDr. Jana Cihlářová zástupce KVS - Zdravotní problematika MSkr.
12,30 hod. - Radomír Hykl -Zootechnika v kombinovaném systému 39x24, 39x15
14,00 hod. - Mgr. Jaroslav Habura - Udržitelnost krajiny, On-line úlové váhy
15,30 hod. - Ing. Marian Surowiec - Ultrasonic emiter v boji s Varroazou
Sobota:
10,00 hod. - Ing. Jan Peterek - Včelaříme v souladu s přírodou
11,00 hod. - Mgr.Jiří Danihlík Ph.D. - Strategie pro efektivní zvládání varroózy
a prevenci ztrát včelstev
13,00 hod. - Jiří Mohelník - výroba medovin
14,00 hod. - Miroslav Sedláček - Optimalizované plodiště-jak začít a zásady
Více na www.vcelaostrava.cz

Milí zkušenější včelaři,

dnes jsem na podložkách pod síty objevil kapky a loužičky čiré kapaliny, ale nebyla to voda, ale sladký sirup. Byly vždy mimo hrázky měli. Nevíte co by mohlo být příčinou, že takhle "plýtvají" se zásobami?

Předem děkuji za reakci.

V úlu je vysoká vlhkost, pravděpodobně včelky začaly víc plodovat , vlhký teplý vzduch uniká od plodu a na vzdálenějších nezavíčkovaných buńkách v rozích atd se vlhký vzduch ochlazuje a sráží se z něho vlhkost. Cukr tak v otevřených buňkách nasává vlhkost, nabývá na objemu a vytéká z nějaké buňky. Pokud to bude jen trochu, nic se neděje, naopak to včelám pomáhá plodovat, protože pro vodu nemusí létat ven. Pokud to bude moc a dlouho, bude dobré zpozornět a třeba zkusit strůpkem nebo očkem tu vlhkost trochu víc větrat. Voda může trvale mokřit až do května, až bude ven teplo a do zesílení včelstev stěny úlů nebo plásty a potom to bude plesnivět nebo se v naředěném cukerném roztoku v buňkách namnoží houby s hnusnou chutí, vůní a vzhledem a zásoby se tak stanou pro včely těžko poživatelné.
Druhá možnost je, že plásty byly rozebírány v zimě, kdy byly včelky v zimním chumáči, takže buňky nemohly opravit nebo cukr z poškozených buňek vysát. A došlo k nějakému potrhání můstků s obsahem zásob nebo pomačkání a otevření buněk se zásobami. Do kterých se výše uvedeným způsobem dostala vlhkost, ale výrazně méně. Cukr v těch otevřených buňkách začal být tekutý a zase vytékat. Potom je ale cukr na podložce znatelně hustší. A neděje se prakticky vůbec nic, protože témě všechy ostatní zásoby jsou v pořádku.

Děkuji za reakci. Skutečně asi už více plodují. I za dnešního větrného dne a při 8°C ve stínu létaly pro pyl na lísky...naštěstí to mají jen pár metrů.

https://www.youtube.com/watch?v=jAP4otm2LK4

Přátelé to počasí si s námi i se včelami zahrává. Co u Vás ? Novohradské hory chladno větrno a dneska poletuje sníh

Je zacatek brezna,to byvalo jeste zmrzlo a spousta snehu a ledu.Casto se jeste cekalo na poradny prolet a dnes uz by jsme chteli malem snusku v unoru.

Tady na zemi 2 - 4 cm sněhu ze včerejška, ráno tak -4 a přes den trvale pod nulou. Už pár dnů počasí, že to pro včely na výlet vůbec není a podle všeho to bude trvat ještě minimálně do soboty 12 března . Komu se předtím plodování víc rozběhlo, tak nyní včelky dostanou řádně zabrat.

Od soboty 12 března se sice oteplí a zase bude fučet klasika.
Poslední jara to je pravidlo.

10°C včely můžou přinést pyl ale vichr = 60km/h že nedoletí a umrznou

15°C = 90km/h

Tak co z toho?

sv.Josef svojí širočinou ledy seká a když je nenajde staví mosty (z ledu)




pepan



---------- Původní e-mail ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 3. 2022 8:52:25
Předmět: Re: Ochlazení
"Od soboty 12 března se sice oteplí a zase bude fučet klasika.
Poslední jara to je pravidlo.

10°C včely můžou přinést pyl ale vichr = 60km/h že nedoletí a umrznou

15°C = 90km/h

Tak co z toho?
"

Ano když byla teplota + 10 stupňů tak bylo hodně vetrno. Prasila liska a včely neměli moc šancí ji využít. Je to škoda. Uvidíme jak se bude počasí vyvíjet dál. Novohradske hory

JO, jo, to je zase co by, kdy by. Katastrofický scénáře. Běžte k šípku. Řešte raději jak jste včely nakrmili, zaléčili, zateplili, monitorovali spady a tak dále.. Tomu se říká "chov". Už nestačí včely v létě vytočit, nakrmit, zahodit klíč od včelína a na jaře se těšit ze silných včelstev, co přinesou rekordní snůšku. Ivan

Jenže chov včel defakto zatím ještě nikdy není chov včel. Chov včel to bude, až včely budeme plně chovat ve vnitřních kompletně uzavřených prostorech včetně jejich rozmnožování - oplozování matek. jako chováme třeba drůbež, králíky, prasatat, krávy atd.
V současné době je takzvaný chov včel pouze participování na přirozeném životě včel v přírodě. Včelař akorát postaví včely na vhodné místo, trošku dnešními chovatelskými postupy včely podnítí k vyššímu sběru medu a nakonec jim něco sebere, mezi cca desetinou medu až polovinou medu, co udělají ze sladiny nasbírané v přírodě. A včely prostě v tom prostředí žijí a využívají jeho zdroje, až do vzdálenosti cca 5 kilometrů od ulů.
Proto je třeba preferovat i dnes takový "chov" včel, kdy se včely v produktivní době zejména vytáčejí a po produktivním období se nechají tak, mimo krmení a ošetřování proti varaóze. A ony přežijou a na jaře jsou zase příslušně hodně silné. Protože to je znakem, že jsme včely postavili v přírodě na to správné místo, kde mají pro svůj život a ještě pro včelaře dostatek zdrojů. A ve správném počtu, ne příliš velkém.
Když je třeba včely mimo vytáčení medu soustavně nějak udržovat, podněcovat, podporovat a já nevím co, aby vůbec na jaře na začátku sezóny byly aspoň trošku silné, tak to je znakem, že jsou na špatném místě, kde nemají zdroje. Nebo u špatného včelaře, kde včelař nemá potřebné dovednosti.

A co teprve velkovčelaři co rozeberou včelstvo 1x za rok a pak jen točí medníky, oddělky, na víc se časově nedostanou, ti to lepí čím dál víc oddělkama včetně nahrazení ztrát.

Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?

když to souvisí s chamtivostí. starší matky pozděj plodují a pak nezastihou
tu řepkovou snůšku JINÉ medonosné plodiny s pozdější snůškouse již téměř
nepěstují.

 pepan

---------- Původní e-mail ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 3. 2022 15:07:07
Předmět: Re: Ochlazení
"A co teprve velkovčelaři co rozeberou včelstvo 1x za rok a pak jen točí
medníky, oddělky, na víc se časově nedostanou, ti to lepí čím dál víc
oddělkama včetně nahrazení ztrát.

Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem
viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál
víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro
neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde
jsou ty doby 4-5letých matek?
"

Ja jsem repkove snusky hodil za hlavu a taky to jde.Dokonce radsi vcely zacatkem repky rozpulim,at si nosi jenom pro sebe.Vcely plne jarnich zasob,moje spokojenost.
V loni ochlazeni bylo 2x,vzdy vyhazely cast plodu,vcely dorostly do sily pozdeji.Zadna krec.

"Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?"
a.
Podle mne je to tím, že za prvé v přírodě ubývají zdroje. Kde se člověk v přírodě podívá, je prakticky všude téměř na každé ploše zdrojů pylu a nektaru pro včely až násobně méně než před 30 nebo dokonce 50 lety. A tak i když je počet včelstev zhruba stejný jako dříve, bude většina oblastí u nás, na rozdíl od dřívějšku, převčelená. Navíc se dá říct, že jedno dnešní silné včelstvo v nástavcích je silné možná až tolik, jako tehdy až dvě včelstva v zadovácích.
Tudíž jako by se u nás dokonce počet včelstev jakoby 1,5x - 2x zvýšil, zatímco zdrojů 2x, 4x nebo někde i víckrát ubylo.
A potom tím, že včely jsou u nás přešlechtěné. Kde se podíváte na komerční nabídky matek, tak téměř všechny chovy matek dostávají plemenářský materiál z oblastí, kde se včelám daří, s nadbytkem nabídky sladiny a pylu. Ty včely jsou vyšlechtěné, aby za podmínky dostatku až nadbytku sladiny i pylu dávaly co nejvíc medu. Nejsou vyšlechtěné, aby dobře fungovaly v podmínkách nedostatku sladiny a ještě hůř pylu. Jenže odchované matky z těchto linií se do podmínek nedostatku pylu a sladiny dostávají po měsíce každý rok. Taková přešlechtěná či špatně vyšlechtěná včelstva v takových podmínkách pak jsou logicky citlivá na nemoci a roztoče, snadno se nakazí, a kolabují...

Možné to je, i když tenkrát ve vozech bylo 40 dvouprostorových včelstev, někde i 60 plus venku další nástavcové.

Nyní po zimě při vytahování neobsednutých starých rámků je v nich pylu taky dost. Ale můžou být stanoviště někde mezi poli kde ten pyl opravdu chybí, na polích dnes plevele už nejsou, postřiky zemědělců jsou tak dokonalé, že už nekvetou ani okraje polí kam kdysi nedostříkly když ještě šetřili.

Je třeba si uvědomit, že dříve se zimovalo běžně na 7 -10 rámcích adamce. Za
  JZD Tacov byla vypracovaná nová metoda pro dva náastavky, aby se
podchytily ty nejrannější snůšky.  Dnes k tomu přímo nutí OSEVNÍ POSTUPY
zemedělských podniků a pak také to, dnes téměř nikdo nepoužívá traví porosty
ke krmení a kvetoucí rostliny nemají čas se vysemenit. jen zodpovědní
hospodáři nechávají části okrasných ploch odkvést.

pepan




---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 3. 2022 7:19:37
Předmět: Re: Ochlazení
""Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké
vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím
dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už
skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50%
žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?"
a.
Podle mne je to tím, že za prvé v přírodě ubývají zdroje. Kde se člověk
v přírodě podívá, je prakticky všude téměř na každé ploše zdrojů pylu a
nektaru pro včely až násobně méně než před 30 nebo dokonce 50 lety. A
tak i když je počet včelstev zhruba stejný jako dříve, bude většina
oblastí u nás, na rozdíl od dřívějšku, převčelená. Navíc se dá říct,
že jedno dnešní silné včelstvo v nástavcích je silné možná až tolik,
jako tehdy až dvě včelstva v zadovácích.
Tudíž jako by se u nás dokonce počet včelstev jakoby 1,5x - 2x zvýšil,
zatímco zdrojů 2x, 4x nebo někde i víckrát ubylo.
A potom tím, že včely jsou u nás přešlechtěné. Kde se podíváte na
komerční nabídky matek, tak téměř všechny chovy matek dostávají
plemenářský materiál z oblastí, kde se včelám daří, s nadbytkem
nabídky sladiny a pylu. Ty včely jsou vyšlechtěné, aby za podmínky
dostatku až nadbytku sladiny i pylu dávaly co nejvíc medu. Nejsou
vyšlechtěné, aby dobře fungovaly v podmínkách nedostatku sladiny a ještě
hůř pylu. Jenže odchované matky z těchto linií se do podmínek
nedostatku pylu a sladiny dostávají po měsíce každý rok. Taková
přešlechtěná či špatně vyšlechtěná včelstva v takových podmínkách pak
jsou logicky citlivá na nemoci a roztoče, snadno se nakazí, a
kolabují...
"

Tak ono v té době snůška z kvetoucích travních porostů byla sice poměrně slabá, ale jinak spolehlivá každoroční květnová snůška. Hlavně když těch luk byly kolem stanoviště hodně velké rozlohy To byly ty extenzívní nehnojené travní porosty sekané ke konci května a potom v srpnu na seno. A díky tomu, že byly sekané pravidelně vždy ve zhruba stejnou dobu a nebyly hnojené nebo jen málo a biomasa (seno) se z nich odvážela, tak se tam rozšířily vedle pomaleji rostoucích trav vhodných pro méně hnojené půdy i ty kvetoucí rostliny. Které stihly akorát před sekáním vykvést a založit na semeno a při sušení sena pak ty semena dozrály a byly vydroleny na louku. Takže se v loukách při takovém hospodaření úspěšně množily.
Jako směsi mnoho druhů kvetoucích rostlin z toho byl vedle kvalitního voňavého medu i velmi kvalitní pyl. V menší koncentraci tam ty kytky kvetly až do mrazů, takže takové travní porosty byly velmi dobré i k podněcování.

No ono se možná blýská na lepší časy , viz dotace podmíněné greeningem ne jen pouze vojtěškou hoblovanou v okamžiku rozkvětu (nebo i dřív), tak snad tu začnou ty pásy svazenky všude po republice.

" Za JZD Tachov byla vypracovaná nová metoda pro dva náastavky, aby se podchytily ty nejrannější snůšky. "
a.
Tak jenom zavést toto zimování v plodišti i medníku by nestačilo. Naše původní tmavá včela se rozvíjela pomalu a i tlačená oním zimováním ve dvou nástavcích do časné síly by řepku a ovocné stromy nemusela stíhat, rozvinutá bývala až někdy po 10 - 15 květnu a v úplně plné síle tak ke konci května. (Právě tak na javor klen, maliny, travní porosty a první medovici) Navíc, pokud se u naší původní tmavé včely tlačilo na co nejrychlejší jarní rozvoj, byla potom v květnu a červnu velmi silně rojivá.
Ty rané snůšky využívaly včely plně až po dostatečném překřížení kraňkou, u nás to mohlo být tak po roce 198o - 85.

K čemu svazenka ? Když ji mají včely, tak je hořká a dřevitá ke krmi. Další akát z Ameriky

U mne je svazenka nedilna soucast snusky,pestujem si ji snad vsichni kolem.Druhovy med je z ni nerealny,ale kdyz nic neni,je svazenka k nezaplaceni.2x uz jsem na ni zimoval a bez chyby.

Řepka olejná na polích je prý letos naposled. Bude se pěstovat jen na semena a olej, tj. asi zlomek dnešní výměry.

Od kdy se vůbec začala přidávat do pohonných hmot?

Podle údajů se do pohonných hmot dává jen asi třetina produkované řepky. Zbytek by měl jít na stolní oleje.
Ono to mělo taky dobrý vliv ve dvou věcech. Jednak do pohonných hmot šla řepka, ze které by byl méně kvalitní nebo méně chutný olej, teď to budou muset místo motorů konzumovat lidi. A potom bude méně sekundárních produktů. Pokrutin po získání oleje, kterými se v krmivech pro zvířata nahražovala dovážená sója - zdraží krmiva. Anebo třeba glycerínu, který je odpadní produkt při výrobě bionafty.
Dobrý vliv to bude mít v tom, že možná řepkový stolní olej zlevní.

tomu nevěřím
---------- Původní e-mail ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 3. 2022 22:13:51
Předmět:
"Řepka olejná na polích je prý letos naposled. Bude se pěstovat jen na
semena a olej, tj. asi zlomek dnešní výměry.

Od kdy se vůbec začala přidávat do pohonných hmot?
"

Řepka půjde opravdu skokově dolů a to i z jiných důvodů . Od letoška zásadně omezeno její ošetřování ku prospěchu včel a podražila i hnojiva. To že už nemusí do nafty je poslední hřebík. Řepka není špatná, ale všeho moc škodí. Kdybych tak teď ještě nějaký repkový med měl, i bych ho chválil. 250mnm v Ráji

Kdyby ubyla jen třetina řepky? tak v doletu stále bude.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zruseni-primichavani-bioslozky-do-paliv-je-podle-zemedelskeho-svazu-spatny-krok

To je jenom výkřik této vlády do tmy.

Pratele vcelari,
Ukrajinsky a jine medy se sem vozi ze tretich zemi. Cinske padelky tlaci nase medy do ustrani. Vymera repek pujde pomalu dolu, ne kvuli biopalivum ale kvuli tomu ze znove sucho nedovoli vzejiti porostu a dale tlak skudcu a chorob je cim dal vetsi a chemicky arsenal se v evrope pod tlakem "ekoteroristu" zakazuje.
Takze jak to v cesku umime. Politik neco rika a neco uplne jineho dela.
Nechceme rusko ropu, potazmo polskou naftu z PKN orle. Tak zrusime 5 proc. Bioslozky. A budeme nakupovat 100 procent suroviny z ruska. Skvely napad mocipanu.

Repka se ekologicky pestovat neda, klimaticka zmena je zde, v evrope je sucho takze trh si poradi, jen ty nase penezenky se prohnou. Ze neco k jidlu slevni, tak tomu snad uz nikdo neveri ani v bruselu.
Vyzivam k navratu selskeho rozumu a chovu kraliku a slepic na ceskou vesnici!!

Napřed si zjistěte co je biosložka a potom tu spekulujte o řepce. Pokud by to mocipán neudělal tak mouka a spíš krmiva proty slepice a kroliky co tu někdo chce krmit, by byla předražený kvůli výpadku dovozu víme odkud. Řepka a olejniny letí nahoru, jen blbec by olej letos nevysel pokud by mohl. A loni jsem viděl dvě slizně obilovin, po ozimu ihned oseli místní zemědělci pohanku a sklidili ji na letní osev podle mne v dobré kvalitě.

Nechápu to, přeci co se nedotuje, to je vždy zdravější. Jen ať nějaké biosložky zruší, existují receptury kdy si to člověk může předpřipravit a namíchat sám. Jen se musí odloučit polymerní složka kterou podle minulých dikuzí o moření dřeva prý nemá. Má ji a ztvrdne v motoru pěkně pokud se nějakým způsobem (podle receptu) neodbourá.



Už aby tu EU dotaci pro včelaře také ořízli jak to přidávání ekoaditiv aby odpadli ve včelařství rychlokvašní počtáři a profitáři a přednášející co dělaj učitele protože rukama jim to moc nejde.

A pro zlepšení situace s převčelením stačí zpoplatnit chov včel a stanoviště jak hlavičku vinohradu a parcelu od pěstovaného kusu.

Snížilo by to ceny předražených včelařských potřeb, vyrovnalo by to ceny vosku a medu tam kam patří a u chovu včel by zůstali včelaři a ne těžaři. (je jedno jestli malý nebo velký)

Lidi ví že v obchodě z regálu bez včelaře a jeho včel si kupují šmakuládu, kupují ho většinou proto, že je levný podle toho naco mají, ne proto že to je med. Koupě levné šmakulády koncovým zákazníkem je projev chudoby. Včelař také neřeší kvalitu cukru a přitom je kvalita cukru před balením obchodně jasná. Kdo ví něco o zpracování řepy nebo jinde ze stonku třtiny, technologii výroby šťáv znich a postupy a ztráty na cukernatosti.

Prostě nechápu jak můžete bědovat nad koncem nějaké pozitivní zprávy o ukončení zákoného přelévání peněz směrem k baronům. To samé by mělo bez váhání proběhnout např u fotovoltaických baronů, v DE fotovoltaiku dali lidem na třechy domů a v případě krize jak je nyní s válkou přístup k el. energii s více možnostmi než centralizované FVE pole.

Snížilo by to ceny předražených včelařských potřeb, vyrovnalo by to ceny vosku a medu tam kam patří a u chovu včel by zůstali včelaři a ne těžaři. (je jedno jestli malých nebo velkých)
..............................................................
Nemyslím si,že bez dotaci pro včelaře by zlevnili výrobci včelařských potřeb.Pro ty kteří si to myslí,že je to tak výnosný džob mohou si to zkusit a budou za vodou. Osoby OSVČ kteří berou všechny dotace na včely jsou včelaři nebo těžaři.

Cena se u repky a obilovin urcuje na burze. Pro evropu ve francii rzv. MATIF pro ameriku na burze v chicagu.
Celosvetova nabidka, poptavka. Zasoby.
Reakce ceske vlady je cisty populismus a konecna msta agrokrali. Ale dopravcum to vubec nepomuze.
Do evropy prijdou vyssi stovky tisic bezencu, kteri budou bezne fungovat, jist, pit, chodit na zachod, marodit, produkovat odpady a pracovat. Takze bude to vyzva. Ale je potreba se postarat i o nase lidi, dolbich 10 milionu, ktery to muzou prestat financne davat ty velke narusty cen vseho.
Zruseni primichavani biopaliv je vladni diletantsvi a nahravkou rusku.

Pokud nejlepsim krmivem pro vcely je benzin, tak se penezenka zatrepe.

Je fakt, že s řepkou je příští vývoj nejistý, je v tom spousta různých parametrů. Jestli se oseté plochy budou změnšovat nebo zvětšovat.
Časem si myslím, že plochy s řepkou se budou zvětšovat, protože brukvovité rostliny jsou velmi plastické a v té čeledi je jich obrovské množství druhů s velmi rozdílnými vlastnostmi. Tudíž je velký potenciál na šlechtění dalších odrůd řepky nebo snad i hořčice a jiných brukvovitých. A to i v našem smradlavém bruselském evropském rybníku, kde se zeleným sabotérům lidské společnosti podařilo vyřadit ze šlechtění metody GMO.
Podle mne dost snadno půjde vyšlechtit i odrůdy řepky určené pro ekologické pěstování s mnohem menším počtem agrotechnických zásahů a spotřebovaných chemikálií.
Co se týká polymerace řepkového oleje, je významný rozdíl mezi tím zpolymerovat do podoby příliš vysoké viskozity nebo dokonce měkké želatiny a zpolymerovat do úplně suchého tvrdého odolného filmu. Kdyby byly řepkové oleje vhodné pro výrobu nátěrových hmot, jako jsou vhodné lněné oleje, tak by tady pěstování řepky nezaváděl až Hitler za druhé světové, tehdy jako mazadlo pro válečné stroje, ale pěstovala by se už o mnoho stovek let dříve. Je ovšem taky možné, že se někomu povede vyšlechtit odrůdu řepky, která bude dávat skutečně vysychavé oleje, které bude možné jako náhrady lněného oleje využít. Řepka produkuje z hektaru mnohem víc oleje než len, tudíž by taková odrůda byla dost přínosná , i vzhledem k současnému příklonu k přírodním materiálům všude možně včetně plastických hmot a brzo i barev. Ale asi by to byl velmi velký pěstitelský zásah, bez GMO asi obtížně dosažitelný.

Ale možná šlechtit ekologické odrůdy řepky ani nebude potřeba.
Kdo trochu sleduje zemědělství, tak ví, že byly například vyvinuty stroje, které díky přesné navigaci GPS na až centimetyr umí na pole nasít současněš dvě a víc různých plodi střídavě do řádků širokých od desítek centimetrů a víc. Ty různé plodiny umí selektivně ošetřovat i sklidit, takže celkový výsledek je jakoby současnými postupy lán rozdělili na 2 a víc polí a na každém znich pěstovali jako monokulturu různé plodiny. Střídané kultury po řádcích na jednom poli umožní pěstovat i běžné "neekologické" plodiny ekologickými postupy s minimem pesticidů, protože střídáním jejich kultury na poli to budou smíšené kultury, které budou mít výrazně větší přirozenou odolnost proti šíření škůdců a nemocí.
Nebo byly vyvinuty stroje, které díky počítačovému rozeznávání obrazu umí na poli přesně identifikovat napadenou nebo nevhodnou rstlinu a umí na ni bodově aplikovat potřebný pesticid. zase to umí, prti plošné aplikaci, výrazně omezit chemickou zátěž polí a ušetřit na těch chemických látkách.
Akorát je problém pro ĆR, že to zatím jsou výlučně HITech stroje, na kterých s velkými producenty zemědělské techniky spolupracují akademičtí vědci z univerzit a velkých výzkumných ústavů a že tudíž vzhledem k jejich ceně a vysokým kvalifikačním nárokům na jejich obsluhy jsou to stroje zatím vhodné pouze pro velmi velké zemědělské subjekty. Ovšem u nás jsou jsou takové velké subjekty současnou vládou ideologicky protibabišovsky znevýhodňovány, podporují se v zájmu zničení Babiše i v zájmu zelené hlouposti malé zemědědělské celky. Které na takovou techniku ještě minimálně 20 let nebo i nikdy nedosáhnou a produkují zastaralými způsoby za pomoci nekvalifikovaných zemědělských dělníků.

Kde tedy je k tomu přiložíte místečko, tam hleďme zasaditi ovocný strom. Na polích arci úhorů ubývá: ale za to seje se zas řepka, bílý jetel, vičenec (ligrus), vikev. Jak výborné tu pastvy včelám! Kéž bychom se ještě dočkali, aby i pohanka u nás více se selat. na půdách písčitých neb jinak hubených, nebof na tučných nedává medu žá- dného. Pohankou zajisté rozmnožila by se včelí pastva nad míru: pohanka květe velmi dlouho, po každém dešti zakvěte na novo a květ její dává ten nejvýbornější med i dává ho takové množství, že dobrý oul je s to, aby v 14 dnech 50 i více liber medu nanesl. Dobře by proto bylo, kdyby hospodářové jedné obce, kteří jsou-Ii spolu včelařové, shodli se o to, co každého roku k vůli včelám seti. Jak by se usnesli, mohl by pak jeden naseti kus zimní řepky, druhý — kus jarní, třetí mohl by naseti vikev, čtvrtý vičenec, jiný bílý jetel, po- tom pohanku, mák, fizole atd. Tuším, že by proto nemuseli se svých polí nic menší užitek míti, a přece jak výborně posloužili by tudy svým včelám, vlastně svému z včel užitku.

KODYM, Filip Stanislav a DZIERŻOŃ, Jan. Kniha včelařská. V Praze: Tiskem a nákladem Bedřicha Rohlíčka, 1857. s. 268. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:812fbd0b-ad38-4bca-b2ea-f77f1e617261

To od Kodyma je pro Radima. Kodym ve své bibliografii někde prý popisuje jako člověk žijící v 18. století, pěstování a rozmach pěstování řebky ve století 17. Pokud vím, tak oleje a tuky byly pro chemii a průmysl velmi žádaný artikl.

A pro odlehčení. Pokud Hitler dle tebe, Radime, začal používat řepkový olej jako mazadlo nasvé zbraně, tak já mohu plácnou něco podobného, že proto prohrál válku, protože řepkový olej žádné mazadlo na zbraně není. Mohu se dovtípit že chtěl surovinu pro výrobu ztužených tuků jako potravinu a velmi levnou náhradu za máslo pro výživu a krm vojska a koní.

Z podstaty věci, protože ztuhne a to je obzvlášť pro hlavně a mechanické části co o sebe třou nepřípustné protože by to znehodnotilo funkčnost. Zkus namazat ozubené kola vč. řetězu bicyklu řepkovým nebo jiným kuchyňským olejem a dojdi za půl roku k takovému tvému počinu. Už se nerozjedeš. A můžeš takové převody vč. řetězu vyhodit do šrotu, protože je nerozpustíš ani v acetonu nebo jiném rozpouštědle typu hexan kterým se oleje (vč. potravinářských) běžně těží. Pokud namažeš ložisko, zadřeš ho tak jízní kolo můžeš vyhodit do šrotu. Pokud navštěvuješ šroty pravidelně, takových namazaných kol kuchyňským olejem blbci je tam hodně. Poznáš je podle zatuhnutého maziva.

Gupa: Olej z brukvovitých semen včetně řepky obsahuje škodlivou kyselinu erukovou. Odrůdy, které dávají olej s bezpečným nízkým obsahem kyseliny erukové byly prvně vyšlechtěny až v 60 a 70 letech dvacátého století jako takzvané odrůdy jednonulky. Do té doby bylo možné řepkový olej používat pouze pro technické účely. Nevim, na co přesně hitlerovci řepkový olej používali, nouzi o kapalné ropné uhlovodíky měli obrovskou. Jestli k mazání nebo s ním svítili, aby ušetřili petrolej... každopádně ho ale tehdy mohli použít pouze pro technické účely. Možná v nouzi nejvyšší možná i k jídlu, ale jinak určitě ne.
A proto se u nás třeba rozjelo pěstování řepky a kočování se včelstvy do řepky až v sedumdesátých letech, teprve tehdy se dal řepkový olej použít k jídlu.

Radim: >A proto se u nás třeba rozjelo pěstování řepky a kočování se včelstvy do řepky až v sedumdesátých letech, teprve tehdy se dal řepkový olej použít k jídlu.<

........

Jak zjistili od 17-do roku cca 1975 to, že řepka obsahuje něco závadného? Ty to dnes víš, ale jak to měli vědět lidi co ji produkovali a dávali zvířectvu jako pokrutinu a výrobci ztužených tuků? Radime nevěděli nic, normálně ji používaly k jídlu výrobě potravin krmiva atd. Až v r. 1975 se rozmohly jako příčina úmrtí infarkty myokardu díky lipidóze svalu která má zřejmě spojení s nekrózou srdeční svaloviny u potkanů. Byl to hit 80 let, pamatuji se na články z USA kdy se tento problém táhl a články popisovaly výprodeje levných stolních olejů které byly zdravotně závadné.

U lidí se toto riziko dodnes nepřiznalo a přímo vědecky nepotvrdilo. Jen se potichu obsah kys. rukolové jaksi zázrakem vytěsnil díky semínkům z Kanady.

Přitom. Je hodně prací co přímou souvislost užívání kys. erukolové který je součástí nejen oleje z řepky (ne)potvrzují.

Důvodem ale proč vůbec reaguji je jakási slepota když něco napíšeš - spíš popíšeš svůj pohled a nějak to nesouhlasí logicky s realitou. A také se protahuje zima, jinak bych v terénu startoval včelstva na sezonu.

Všude je uváděno, že kyselina eruková je škodlivá. Já to čítám už od socíku, tak to beru jako fakt. Nepředpokládám, vzhledem k jejím předpokládaným účinkům na organismus, že by se dnes nějací lidští dobrovolníci uvolil i toto vyzkoušet na sobě.
Co se týká dob minulých, řekněme před více než 80 lety, je dost pravděpodobné, že ten řepkový olej s kyselinou erukovou lidi skutečně konzumovali. Ovšem předpokládám, že z nešlechtěné řepky byl ten olej trošku specifické chuti, ostatně si z dětství ze socíku pamatuji podivnou chuť některých stolních olejů, zřejmě tehdy tam ještě trochu kyseliny erukové bylo nebo olej nebyl tak dobře čištěný jako dnes. Takže ho konzumovali hlavně chudí a tam bych řekl, že tehdy byla lékařská péče taková, nebo žádná, že případné zdravotní problémy nebo smrt dané kyselinou erukovou byly přičteny jejich životnímu stylu danému chodobou nebo možná alkoholem.
Je dost pravděpodobné, že kdyby dnes tu kyselinu erukovou v oleji z nešlechtěné řepky pustili do lidské výživy, tak by našli čistě tou kyselinou způsobené komplikace či úmrtí.
Asi tak.
Dál bych už o tom tady nechtěl psát, je to diskuzní fórum o včelách, ne o olejích.

V pátek jsem provedl jarní prohlídku.U nejsilnějších včelstev
nebyly žádné zásoby,plodu poskrovnu. Ostatní průměrné měly zásob cca 7 kg a plodu na 4 rámcích.Přidal jsem nejsilnějším
4 rámky zásob a doufám,že se matka rozklade.
Včelařím na Nechanicku s 10 včelstvy.Jak to vypadá u vás ?

V únoru se rozplodovaly a od té doby tu silně mrzne až dodnes, takže spotřeba na vytápění úlu je strašná i při pouhých 2-3 rámcích plodu. První přínos z jívy včera,dnes. Předtím nic - furt zima vichřice. Teď supr, jen aby to vydrželo až se rozplodují a nanosí. sever moravy 250mnv

O jarni prohlidce si muzu nechat jenom zdat,musi stacit pohled na cesna a nahled pres stropni folii,porad fouka ledovec,i kdyz sviti slunicko.Vcely letaji par hodin denne,rano -9.Neni kam spechat.

Tady, severní předhůří Beswkyd, až doteď slušné noční mrazy, ale ve dne jasné slunce a poměrně teplo.
Včely by se asi už rozplodovaly, kdybych je letos měl a tento týden má být přes poledne 12 - 15 st C, takže by byla vhodná doba na rozebrání úlu a prohlídky . Jinak jsem zaznamenal, že na včelařské vrbě S021 už před takovým týdnem bylo plno včel, ale odkud létaly je mně záhada. Pučí myrobalán, jestli tento týden noční mrazy nebudou, v tom slunci už nejspíš naplno rozkvete. Podobně by asi rozkvetly meruňky, kdo je má, rybíz, angrešt a potom další ovocné stromy... takže podle všeho se jarní snůška už rozjede.
Letos jsem nebyl kouknout do lesů, ale zdá se, že v listaných lesích na zemi už to taky jede naplno, sasanky, plicníky podběly, violky...

Myslím si totéž. I když první prohlídka by měla být při rozkvětu jívy, která
je žluťounká jak sluníčko tak to řeším jen pohledem na to česno. Bohužel.




Pepan



---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 21. 3. 2022 22:28:51
Předmět: Re: jarní prohlídka včelstev
" O jarni prohlidce si muzu nechat jenom zdat,musi stacit pohled na cesna a
nahled pres stropni folii,porad fouka ledovec,i kdyz sviti slunicko.Vcely
letaji par hodin denne,rano -9.Neni kam spechat.
"

Kolikrát jsem viděl kvést jívu, když na zemi ještě bylo třeba 10 centimetrů sněhu.
Já nyní vidím optimální prohlídku spíš vnitřně, prvních tak aspoň půl decimetru, decimetr čtverečního plodu už by mělo být vylíhnuto a včelstvo by tak mělo mít určité množství nových včel, aby snášelo prohlídku už dobře. Přirozeně když je dost teplo, , aby rozlétané včelky se dokázaly vrátit a případně nešťastně shozená matka na dno úlu se taky vrátila.
Jinak oproti hodně dřívější době nyní sleduji včelstva hodně bez rozebírání.
Přehled o spotřebě zásob tam mám z podložek, přehled o síle včelstva zase z podložek nebo náhledů pod strop úlu nebo u zadováků z ohlasu včelstva na rozebirání....

U mně začíní rozkvétat myrobalán. Naplno rozvete zrovna tak akorát do ochlazení. Jsem zvědav, jestli to vydrží a jestli v létě nějaké myrobalány budou.

Nadherne kvete jiva,ochlazeni snad zbrzdi kveteni merunek,ktere zmrznou kazdy rok.Rano -3.

komu jsme co udelali, kdyz 10 dubna ma byt podle dlouhodobe predpovedi pres den + 7 °C a v noci + 1° C. to bude asi rok !

komu jsme co udelali, kdyz 10 dubna ma byt podle dlouhodobe predpovedi pres den + 7 °C a v noci + 1° C. to bude asi rok !

Březen za kamna vlezem, duben ještě tam budem, v máj vyženem kozy v háj.
---------- Původní e-mail ----------
Od: diskuter <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 3. 2022 20:46:34
Předmět: pocasi
"komu jsme co udelali, kdyz 10 dubna ma byt podle dlouhodobe predpovedi pres

den + 7 °C a v noci + 1° C. to bude asi rok !
"

pranostiky nejsou jiz davno pravda - kdyz tak velmi omezene. bylo par dni teplejsich a nastava ochlazeni minimalne do onoho 10 dubna . kvetni pupeny na stromech male az zakrnele - chybi velke mnozstvi vlahy - zimni obiloviny vcetne repky krcici se pri zemi - jarni line klici. nocni teploty v poslefnich 14 dnech byly jen dva dny +2 a +4 °C - jinak az - 11 °C i kdyz, az k ranu. vsechno muze jeste ovlivnit dostatek vlahy a i pozdeji teploty. v lese sucho - snuska z lip a ostruzin - maliny vymizely ostatnj i kdyz se objevi naznak medovice rychle konci - sucho -rapidne ubyva starych vzrostlych porostu. traviny bez rozmanite kveteny a u obydli anglicke travniky-ubytek ovocnych stromu - sady vymizely. po viroznim uhynovem roce zavinenym rychlokvaskami a takyvcelari mam znova puvodni stav a diky, ze se jeste nevzpamatovali zmineni "odbornici" jsem druhy rok bez uhynu, presto pres ozdraveni snizim stav az o 50 % z vyse uvedenych pricin a fyzicke narocnosti. mam za to, ze je vcelarina na pokraji upadku. jak by asi dopadla po zruseni dotaci na " zazimovani " ? dost to ovlivni i zdrazeni cukru ! mival jsem i 5, 5 t v zaloze. pri dnesni hospodarske situaci budou mit lide hluboko do kapsy a pochybne medy budou mit prej s nizkymi cenami. tem co vydzi at preje stesti. zapadni cast hane na upati drahanske vrchoviny. 240 - 370 mnm.

Jemi přes 70 a pamatiji si jak v půli února seli zemědelci obilí. (To vznikl
vtip. "Přišel předseda  nového JZD ke kamarádovi soukromému zemědělci na
radu, Otevřel mu malý synek a on se ho ptá kde je tatínek. Synek mu odpoví
seje, Tak se ho ptá, kde a kluk odpoví na hajzlu"). Taky bylo v polovině
dobna na Hané ještě 40 cm sněhu.  Před pár lety tu bylo 80 cm sněhu.  Taky
tu byla taková sucha že se odpoledne na několik hodin vypínala elektřina
protože byly poloprázdné přehrady. Tak si pamatují rok kdy celý propršel a
obilí rostlo i vklasech.  Takže ty pranostiky Ti říkají že se nic zvláštního
neděje.  Již vBibli sepíše o střídaní let hubených a letech hojnosti. Nesmíš
moc poslouchat ty zelené ekoteroristy. Viz; BIOMASA. Ty dotace na zimování
byly zrušeny Klausem v roce 2000. D1 je dotací za opylování planě rostoucích
a zemědělských rostlin.





pepan



---------- Původní e-mail ----------
Od: diskuter <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 3. 2022 0:10:32
Předmět: pocasi
"pranostiky nejsou jiz davno pravda - kdyz tak velmi omezene. bylo par dni
teplejsich a nastava ochlazeni minimalne do onoho 10 dubna . kvetni pupeny
na stromech male az zakrnele - chybi velke mnozstvi vlahy - zimni obiloviny
vcetne repky krcici se pri zemi - jarni line klici. nocni teploty v
poslefnich 14 dnech byly jen dva dny +2 a +4 °C - jinak az - 11 °C i kdyz,
az k ranu. vsechno muze jeste ovlivnit dostatek vlahy a i pozdeji teploty.
v lese sucho - snuska z lip a ostruzin - maliny vymizely ostatnj i kdyz se
objevi naznak medovice rychle konci - sucho -rapidne ubyva starych
vzrostlych porostu. traviny bez rozmanite kveteny a u obydli anglicke
travniky-ubytek ovocnych stromu - sady vymizely. po viroznim uhynovem roce
zavinenym rychlokvaskami a takyvcelari mam znova puvodni stav a diky, ze se
jeste nevzpamatovali zmineni "odbornici" jsem druhy rok bez uhynu, presto
pres ozdraveni snizim stav az o 50 % z vyse uvedenych pricin a fyzicke
narocnosti. mam za to, ze je vcelarina na pokraji upadku. jak by asi
dopadla po zruseni dotaci na " zazimovani " ? dost to ovlivni i zdrazeni
cukru ! mival jsem i 5, 5 t v zaloze. pri dnesni hospodarske situaci budou
mit lide hluboko do kapsy a pochybne medy budou mit prej s nizkymi cenami.
tem co vydzi at preje stesti. zapadni cast hane na upati drahanske
vrchoviny. 240 - 370 mnm.
"

No, 7 st C ve dne, 1 st C v noci jsou běžné trochu nižší teploty začátku dubna. Skutečně nízké teploty by na začátku dubna byly, kdyby přišel sníh, ležel několik dnů a v noci bylo - 10 a ve dne kolem nuly.
Pamatuji, že třeba na začátku května v době prvomájových průvodů bylo v noci - 6 a ve dne kolem nuly a déšť a na kalužích 2 centimetry ledu. A včely už 14 dní v řepce a místo toho , aby sílily, tak slábly úbytkem létavek. A co si pamatuji, nakonec i z téhle řepky byl med.
Letošní sucho mně taky připadá docela v pohodě. Ozimé porosty, pšenice, řepka u nás nejsou nijak moc omezeny, zvláště řepka, která má hloubější kořeny, protože sucho na polích je ve skutečnosti pouze tak 14 posledních dnů. A který zemědělec není líný, tak bude spokojený, protože to sucho mu umožnilo dobře připravit půdu na polích a spoustu toho zasít tak, že jak nyní začne pršet, může sedět u televize a vrtět palci minimálně do poloviny dubna, protože díky suchu na polích už má uděláno.
Je fakt, že třeba u ovocných stromů se i v současném teple ten rozkvět nějak táhne, asi kvůli suchu. Ale nyní poprší, v chladu se rostliny i stromy srovnají a za týden, až se zase začně oteplovat, se to všechno to jarní m kvetení horempádem zase rozjede.
Trochu jsem zvědav na meruňku, po 3 letech jsem koukal je tam pár prvních pupenů, co udělají ted během tohoto ochlazení. Ale je to pozdní meruňka, která by měla mít odolné květy, tak uvidím. Když zmrznou, o to víc bude další rok.

Teď už to na začátek dubna nízké teploty budou, norové hlásí na neděli a pondělí -9 a - 8 st C a v neděli přes den jen - 1 st C.

na stránkách největšího hráče se sklem z třebonska je zraženo sklo. A prý bude hůř, bude stát sklo a víčko 15 -20 Kč?????

Ochlazení alespoň trochu přibrzdí vegetaci. A hlavně přišla konečně vláha která tady u nás v Novohradských horách chybí. Uvidíme jak se vše bude vyvíjet dál...

Tak část obalového skla do Evropy bylo údajně z Ukrajiny. A pokud teď Putin utne plyn, tak se evropské sklárny na nějakou dobu úplně zastaví a sklo pochybí.

keby len z ukrajiny.. akurat dokoncujem paletu priamo z moskovskych sklarni.. a uz aj bieloruske som mal...to bol sice hnoj,napriek tomu ze tam uz bol uvedeny rakusky majitel fabriky.. ruske ok,ciste,a prelozky kartonplast ,pouziitelny doma na hocico gratis :) su to ale mrakodrapy,siroka paleta,plus vyska,ukrajinskych bolo cez 2500 ks na palete ..

Rano 0,slibovany dest od ctvrtka porad nikde.Par kapek nebo snehovych vlocek a NIC.

Plyn je potřeba i na cukr, poletí nahoru. Platy porostou - dorovnají minimálně nekončící mega inflaci, důchody zvednou ještě x krát. Ceny materiálů už tak vysoké.

Před inflací byla minimální cena se skromným výdělkem za práci ze dvora 200kč, spousta nechala 180, přešla ale na malé objemy sklenic.... to je ale jen klam... asi jako máslo v balení 200gramů. Vyšší cenu za med nikdo nedá, protože by med nikdo nekoupil... ale nižší cena (do 200) bude zákonitě do roka vylej nalej a s prací kolem včel úplně zadarmo - kdo to bude dál dělat, udržovat a investovat do úlů, vozy, auto, techniku, prostory? Dědula prodá za 150, příjde mu důchod, vysmátý.

Historicky pojato je vcelareni zalezitost predevsim zabavy a zajmoveho chovu,ne tezby medu a vcelich farem.

JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748)

Historicky pojato je vcelareni zalezitost predevsim zabavy a zajmoveho chovu,ne tezby medu a vcelich farem.

.......

Jak moc přemýšlíš o omylu když bych toto přirovnal k a s rýčem proti přehradě Tři soutězky?

Je to blbost, od prvních vytištěných včelařských slov a všem okolo jde jen oto přirovnávat včelaření k byznysu, výhodnému příjmu, prostě zajímavému příjmu. Vedle dávno známých postupů, patentů atd or. r. Do patentů M. Terezií by jsi si vůbec jako bezzemek nebo poddaný ani neškrtl o nějakém zájmovém chovu. Prostě nic jsi vlastnit ani nemohl, jen pracovat a vydělávat na pána který tě vlastnil.

Prostě myslíš podobně, jak dnešní děcka nad mobily. Zdegenerovaně. Včelařství takové nikdy v minulosti nebylo!

JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748)

Historicky pojato je vcelareni zalezitost predevsim zabavy a zajmoveho chovu,ne tezby medu a vcelich farem.

.........

A v takovém malém státním zřízení jakým je ČR v pojetí ČSV jde původně o včelařů spolek vlastnící výrobní družstva, cukrovar, pily a truhlárny atp. Ten model a plány co tu píšu jako model a i realita existovaly. Prostě typický byznys přizpůsobený k specifickým podmínkám včelařství. (jsi toho taky důkaz jako vedoucí podnikání v tvé ZO)

Takže jde především o obchodní modely, podmínky a místa a způsoby (česné a zvrhlé) podnikání ve včelařství.

A to myslis,ze ucitele,farari ci sedlaci nebo chalupnici vlastnili vcelstva pro vidinu zisku? Jako ruzni dnesni rychlovcelarsti farmari?
Klepni si do googlu pipa pigeon auction a mrkni se,za kolik se dnes drazi postovni holubi,jejichz koupi naprosto nemas zaruceno,ze vychovas viteze zavodu,pripocti si k tomu rostouci cenu nafty,obili,krmnych smesi,konstatovacich systemu,cipu,vakcin atd a uvidis,kdo je opravdu srdcar.A bez dotaci Gupo! Na rozdil od vecne fnukajicich vcelaru,kteri v poslednich letech za 1 jedine prodane kilo medu dokazali v akcich koupit cukr na zakrmeni 1 vcelstva!!!
Vsechno okolo zdrazuje,kam se clovek podiva na vstupu,at uz jde o potraviny,teplo,energie.A co,nebudes svitit,jist,topit? Samozrejme,ze budes,jenom to bude drazsi.Se vcelarenim je to uplne stejne,bud se k tomu clovek postavi srdickem (jako ti "blaznivi" holubari,co dokazi "vyhodit" tisice eur za holuba v drazbe),protoze delaji to,co je bavi a prinasi jim radost,nebo to budes brat ciste ekonomicky.A to by postovni holub uz davno nebyl.
Vzdycky tvrdim,ze vcelareni je o srdicku a ne o srajtofli.

JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750)


Vzdycky tvrdim,ze vcelareni je o srdicku a ne o srajtofli.

........
Je to o obojím. Holuby máš? Mám zato že včely jsou pro tebe více motivačně ziskovější. (nejen peněžně)

A u holubů. Model je jednoduchý, popsal jsi ho, jde o výběr a prodej genů v aukci. Pokud chceš komunikaci na nejbezpečnější úrovni a informace velmi cenné které nechceš pouštět sítem DNS které je monitorováno u každého připojení, tak je pošleš holubem. A to je další obchodní model. U modelářů lze například vidět jak využijí své znalosti dnes na Ukrajině, opět model opět peníze provázané srdcem.

Takže poku tvrdím, že samotný spolek vznikl kvůli obchodnímu modelu prodeje včelařského mrtvého a živého inventáře a genů, tak mám pravdu. Akorát to nezabaluji do toho tvýho srdíčka protože to neumím. Je to jako by jsi ty, měl u tvýho nářadí které připojíš k nějakému stroji s hydraulikou na podvozku, vidět něco srdceryvného. Ikdyž tam kousek také je. Protože. Blbec nadělá hodně škody.

A nakonec, cenu za kg medu rovnocenou cenou za litr benzinu jsem v čase okolo vstupu ČR do EU zažil. Napřed cca 35 potom těsně 80 a náhlý pád zpět na cca 40Kč/kg medu. Ve výkupu. Mimo asi o 20 víc.

Takže pokud bude med okolo 150-200úkg a benzin daleko do 50,-úl, furt to může jít v palivu až k 100Kč/litr, stím jsem v mým obchodním modelu se setkal a přežil jsem tu situaci.

Tak podle mne bylo včelaření původně provozováno jako zdroj speciálních produktů, které nebylo možné sehnat jinak. Jednak zdrojem sladidla pro panské pokrmy a na medovinu a jednak zdrojem vosku coby základ světla pro panské domy a pro kostely. A včelaři byli specialsité se speciálním know how.
V dobách Marie Terezie to byl způsob, jak ze stejného pole a lesa toho navýšením počtu včelstev získávat více než dřív, protože zdroje potravy pro včely byly tehdy obrovské a chovanými včelstvy byly využívány jen velmi málo. A tehdy M.T. potřebovala víc zdrojů kvůli válkám s Prusy.
Dnes bych viděl včelaření jako ukazatel přetvoření krajiny lidmi. Hodně přetvořená krajina lidmi - málo zdrojů pro včely a uživí se na km čtverečním jen málo včelstev a dají jen málo medu - včelaření jen ze záliby. Hodně přírodní nebo hodně lidmi upravená krajina k přírodnosti - uživí hodně včelstev a umožní i včelaření za peníze.

Radim Polášek: Hodně přetvořená krajina lidmi - málo zdrojů pro včely a uživí se na km čtverečním jen málo včelstev a dají jen málo medu - včelaření jen ze záliby.

.........

Ano, včelař ze záliby v systému včelaření díky ČSV neznamená vůči plánování územních plánů nic. Ale zemědělec který vlastní většinu půdy na jednom kú např. může změnit jednání okolo změn půdního operátu. Prostě vezme byrokraty a zruší natom závislé plány okolo změn a zastavování následně plánovaných územních změn obcí.

Kdo má větší páku proti změnám proti včelím zrojům? Kulak který ví jakou cenu má půda a ne amatér který se baví na troskách co zbydou po jeho otci a bábě.

Podle mne včelí pastvu ovlivní mnohem víc majitel lesa než majitel pole.
Například, jak se dnes tlačí smíšené lesy, vysazováním javorů klenů, lip , popřípadě ptačí třešně, přírozeně v závislosti na mikroklimatu a podloží. Potom například ponecháváním maliníku v porostech, vysazováním ostružiní na kraje lesů atd. A vysazováním včelařských podpůrných stromů a možná i keřů, jako třeba olší, osik, bříz, vrb, vrb jív atd.

Majitel lesa urcite,ale ty nejsou vsude,zejmena takove,ktere svou skladbou umoznuji dlouhodobejsi snusku,tu dava zejmena kerove patro lesa(ostruzina,krusina).Medovice je vicemene narazova zalezitost,zavisla na pocasi a schopnosti vcel ji vyuzit.
Kurovec nam sice sezral vsechny smrky,ale par let bude vystarano dik lesni bureni na obrovskych plochach pasek,pokud bude nejaka vlaha.
Ono jak se zda nalakat jezevce na dotace na biopasy bude podstatne slozitejsi nez se cekalo.U nas doma se ted vyhazuji miliony ze statniho rozpoctu za biokoridory a oplocenky na polich,kde je skladba drevin lipa,dub,buk,hloh,lisky.Ac jsme davali pripominku na pridani javoru,vubec nebyla akceptovana.Polovina prvovysadby je uplne sucha,tudiz to asi poresime rok co rok prisypanim javorovych vrtulek,at se tvurce bionebio klidne osype.Za tri roky,az se o to nebude provadeci firma starat,to nebude nikoho zajimat.
Kazdopadne tak pribyla moznost prechodnych umisteni vcelstev na palete a voziku v techto prostorech po dobu kveteni nejake kultury (svazenka,horcice) a zkraceni doletove vzdalenosti z pevnych stanovist.

No, se všelijakými lesáky a ochranáři, co určují, co kde má růst, jsem ještě nejednal. Každopádně ale u nás , co se týká stromů, jsou rostlinami hlavní snůšky a současně prosperují právě ten javor klen a lípa. Nověji potom by se dalo říct třešeň ptačí.
Javor klen by měl jít zdůvodnit jako strom tvrdého luhu a vlhčích chladnějších lesů, poměrně rychle rostoucí a s dobrým dřevem, lípa jako strom, který z listů vytváří velmi kvalitní humus jako základ pro jiné rostliny v lese a pro kvalitní vodu v lesních potocích. A třešeň ptačí zase jako strom tvrdého luhu či vlhčího lesa s poměrně kvalitním dřevem a ve vlhčím lese poměrně rychle rostoucí. V sušší m teplejším prostředí by k třešni ještě mohla přibýt hrušeň jako zdroj velmi kvalitního a velmi dobře placeného dřeva ( Správné odrůdy hrušní jsou nyní v kurzu pro přisazování do lesních porostů)
Tak by se v lese mohly vytvořit tři hlavní snůšky, první časně jarní z třešní a hrušní, která by konkurovala řepce, potom pozdně jarní od cca poloviny května z javorů klenů a potom pozdně letní z lip malolistých v červenci.

Dnes byl prolet, snad všechny včely v úle nálet na vodu, nabraly a za chvíli ticho ani včela. Fučí opět odporný vichr tak jako poslední 3 jara. Z jívy s takovou asi už moc nepřinesou. Je to normální? když se blíži teplota aspoň bídnému průměru aby vkuse celé jaro fičel vichr nad 50km/h?

Ja to mam taky tak.Fuci imrvere cele jaro uz hodne let po sobe.

R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755)

Podle mne včelí pastvu ovlivní mnohem víc majitel lesa než majitel pole.
Například, jak se dnes tlačí smíšené lesy, vysazováním javorů klenů, lip , popřípadě ptačí třešně, přírozeně v závislosti na mikroklimatu a podloží. Potom například ponecháváním maliníku v porostech, vysazováním ostružiní na kraje lesů atd. A vysazováním včelařských podpůrných stromů a možná i keřů, jako třeba olší, osik, bříz, vrb, vrb jív atd.
...........

Stále z toho nějak slyším, že majitel lesů prostě zapíchá do hliny po těžbě nějaké stromky a je to oproti osetí polí květem brnkačka, stovky Ha lesů ovlivní tak víc něž stovky Ha na květ vedle lesů.

Jenže lesy jsou mnohem víc práce. Viděl jsem hodně porostů okolo moře prostě zavlažovaných, duby. A také jsem viděl několik desítek km v kusu, vedle dálnice oboustranně, školek s různými keři stromy pro městkou výsadbu u Florencie. Desítky km oboustraně. Vše velice intenzivní, protokořené, vč kontejnerovaných vzrostlých hotových stromů které stačí jen zasadit a dodávat závlahu.

Les který nemá vláhu je kničemu. Jakousi náplastí mají být pro novovýsadby ekolinií v polích, tuny štěpky do kterých se píchají v podstatě špičáky čehosi a obehnanné jakýmsi protiovčím pletivem proti okusu s masivními kolky opět několik m3 na nějaký běžný kmetr.

Když se nato dívám, tak nedávno asi před 12 lety jezdili doktoři se svými posluchači při studiu ochran rostlin, na praktické výjezdy z VŠ okolo zarostlých lesních cest trnkou a myrobalánem, chytali v květu cosi co prý přelítává na jiné peckoviny a dělá škody např na meruňce, švestce.

No nyní se ty divoké zárůsty co bývaly okolo cest, ty jsou holé a mulčované a dostatečně orandapované, sází nově za těžké dotace, uprostřed polí, s dovozem několika tun dřevní hmoty a kolků na běžný km s pletivem které zajíc proskočí a srnka přeskočí.

Prostě jiná doba. Uvidíme.

Tyto výsadby mají jedno společné, potřeba vody jinak velmi proschnou. Pole a osevy také potřebují závlahu. Asi bych neviděl významný rozdíl mezi polem a lesem, pokud je právná agrotechnika a péče. Takže jsem zvědav na tu péči kterou ti pionýři s novými alejemi uprostřed rozpálených polí dají těm svým špičákům bez korunky zasypaných štěpkou, kterou okouše první zajíc co to pletivo potká, a když naroste, vožere vklidu za hicu stádo nebo najaře jeden srnec ohobluje do týdne svědivou hlavou kmínky.

Tak ono je jasné, že bez určité práce to nepůjde. Ale třeba někde v smíšených lesích je už podseto javory nebo občas i třešněmi ptačími. Stačí to tam jen vykácet. A kde není, zrovna u javorů klenů a u třešní ptačí se snadno amatérsky získávají semena. S lípou to je horší, ale někde by to asi taky šlo. S tou zvěří to tak špatně, aspoň u nás nevidím. Problémové jsou třeba jedle, které u nás v lese kdysi občas přirozeně vysemenily. Nebo problémové by mohly být buky, ty zvěři hodně chutnají. Ostatní stromky, spousta divokých náletů priostě roste bez jakýchkoliv známek ožeru zvěří.
S vodou to je tak, že řekněme za 5 let jsou v průměru dva roky suché tak, že semena, co vzejdou na jaře, zaschnou a vysázené stromečky by se musely zalévat, dva roky je hodně vlhko, takže všechno, co vzejde na jaře, roste a rok je tak mezi. takže to, co vzejde, uhyne, ale co vzešlo loni a už má nějaké kořeny, tak přežije. Takže je třeba při sázení nebo i setí trefit ten správný rok.
A jinak jsem měl na mysli parcely nebo rozlohy, které se dají spracovat rodinnými silami, řekněme tak do hektaru, dvou hektarů. Je jasné, že kdo má třeba 50 hektarů lesa, tak nehodí do kufru auta stromky, krumpáč a motyku a nejde s rodinou sázet stromky nebo je potom čistit od plevele. Ale najme si na to nějakou "lesní partu".
Něco se prostě udělat dá, něco ne.

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755) (75756) (75761)

Tak ono je jasné, že bez určité práce to nepůjde.
........

Zajímavé je, že v čase rušení nevolnictví a na začátku průmyslové revoluce se usoudilo, že lesy musí ustoupit polím. Nastala doba kdy bývalí nevolníci museli dostat půdu, (včelaři patenty M.Terezie) aby říše byly více bojeschopní.

Absudrdní nyní je, že aby byla splněna dnešní myšlenka nezávislosti EU ( ČR) na energiích a surovin odjinut, musí dnešní v podstatě separátní vláda myslet protikladně oproti monarchiálnímu myšlení, tz. zakládat velké rozlohy porostů a osev velkých rozloh osevních a vedle toho i technologií zajišťující energetickou soběstačnost.

Pokud se to z jekkéhokoli důvodu nepovede, dojde k nerovnováze spotřeby a produkce a tak v minulosti vznik např hladomor kvůli dobyvačným postupům o území.

https://www.vcelarisobe.cz/2021/11/vyzva-vsem-vcelarum/

>Pomozte běžet Alence v říši za zrcadlem (https://www.betterminds.cz/mm-13-efekt-cervene-kralovny) tak, aby chytrou zkratkou dohnala to, co za čtyřicet let ztratila.<

>Upřednostněte vitalitu před všemi chovatelskými znaky jako je mírnost, medonosnost, rozbíhavost, tmelení,…<

...
Efekt červené královny u včelařství neplatí, protože včela a včelstvo nestojí za zrdcadlem, protože je neustále v pohybu, migruje díky rojení a jen včelař je ten, který se snaží nějakou činností regulovat život včel.

Je otázkou jestli je včelař nebo držitel včel prozíravý a zná a praktikuje mechanismy známé jako válku genů, tz. u včelaření mechanismy které pomáhají selektovat správným směrem, nebo je mu v podstatě jedno že z "prosperujícího včelstva" udělá linii která je v dalších generacích matek chybových, protože se projeví nějaká nemoc např. zvápenatění která proroste lokálně do celé populace všech včelstev.

Proto více důvěřuji kontrolované genetice kterou opravdu by měla poskytovat velice dotovaná frakce chovatelů a množitelů včeích matek v ČSV.

Nemoc vychází často ze strádání. A z podmínek které panují okolo úlů.

Ten článek je v tomto ohledu úsměvný, protože obsahuje zvolání "nezachraňujte neduživá včelstva". Protože. Neduživost může potkat každý organismus sebevíc na pohled vitální.

Ono asi takové výzvy čeřící zatím stojatou vodu jsou dnes potřebné.
Já jsem už dávno tvrdil, že včely u nás jsou přešlechtěné, že v dobrých podmínkách sice mohou dávat hodně medu, ale ve špatných podmínkách naopak koalbují a hynou.
Ale proklamované utrácení slabých včelstev je pasívní přístup, který podle mne neřeší problém. Aktivní přístup je podle mne odchovávat nějak množství nových včelstev, oddělků, řekněme 1,5 - 2x víc než je třeba a ty přebytečné stejně jako slabá včelstva pak brakovat. V podstatě totéž, co jsem praktikoval už kdysi hodně dávno za mlada ve svém kočovném včelíně.
A na tyto věci je třeba podle mne směrovat vyvoj metodiky. Na to, aby se tím množením nesnižovala ganatická diverzita, ale zároveň aby slabší nebo degenerující linie včelstev zanikaly.
JJ, kdybych se té potřeby každoročního množení včelstev v posledních letech držel, tak bych asi nyní včely měl.

Efekt cervene kralovny pro vcelu opravdu neplati,ono z krehke bylinky trnitou obludu v kratkem casovem horizontu par desetileti nikdo nevychova.
Vcela,co by druh,ma to stesti nebo smulu,(jak se to vezme),ze byla soupnuta do kategorie hospodarskych zvirat a clovek ji usnadnuje ci komplikuje zivot (opet jak se to vezme) ve snaze ziskavat vceli produkty,az u ni zlikvidoval prirozenost celit vyzvam zivota a jit svou vlastni cestou evoluce a stretavani se s patogeny formou prirodniho vyberu i u stretu s VD (ktereho ji jenom tak mimochodem opet pritahl clovek presunem vcelstev).No a jelikoz je vcela hospodarske zvire a clovek ocekava od vcel med,smeroval svoje zajmy coby "zemedelec" k tomu nejjednodusimu,co muze zemedelec vuci skudcum a chorobam udelat- aplikovat chemii a naprosto odmitnout snahy delat opatreni,ktera by s VD dokazala bojovat prirozenou cestou,nebot by to bylo narocne,drahe a slozite.(plevel na poli je taky jednodussi zlikvidovat roundapem nez s nim bojovat rucne ci agrotechnickymi opatrenimi,pravda,muzem se pak utesovat,ze toho roundapu ve zbytcich nesnime v potravinach moc).Paradox- napred vcelu medonosnou postavi clovek pred problem VD a pak ji zachranuje chemii od toho,co sam zpusobil..To proste nevymyslis...
Vitalita sama o sobe je zarukou preziti druhu (on v prirode tezko chabrusak prezije- prezivaji nejsilnejsi nebo ti,co se dokazi nejlepe prizpusobit),jen clovek tu vitalitu jaksi zprznil ve prospech svych ekonomickych zajmu a prznit ji bude dal.Pridal bych ji jednoduse k sledovanym hospodarskym vlastnostem vcelstev,bo bez vitality je nam mirnost,nerozbihavost,atd na prd.

Ja bych Gupo spis rekl,ze ta "kontrolovana oficialni genetika" posune vcelu nekam k urovni francouzskeho buldocka,ktery si uz pomalu ani sam neumi bez asistence cloveka odrodit stenata pro uzkou panev,velikanskou hlavu a zuby k neprekousnuti pupecni snury.Coz by plemeno bez pomoci cloveka odsoudilo k zmizeni.On clovek totiz zapomel,ze vitalita druhu je alfa omega i pro nej samotneho,co by homo sapiens sapiens.
Vcelu uz jsme dik svym snaham prevedli z apis melifera melifera na carniku,zneschopnili ji v preziti na medovici,vnutili jsme ji vyberem nesmyslne rychly jarni rozvoj,uspesne likvidujem snuskove schopnosti krajiny,stavime ji do stretu s chemii v prirode,koname pseudodobro vcelarenim,soustredovanim do poctu,ktere by vedle sebe nikdy v prirode nemohly existovat nebo se vubec uzivit a prezit..A proc? Protoze hospodarske zvire.Kdyby apis melifera mohla,verim,ze s chuti nakope homo sapiens do zadku.(brano z pohledu vcely).Bohuzel,nema jak.Kazde dobro je po zasluze potrestano,a tohle dobro z pohledu ekonomickych zajmu cloveka potrestano bude.

> JosPr (46.135.12.22) --- 10. 4. 2022
Re: výzva včelařům (75764) (75765)

Ja bych Gupo spis rekl,ze ta "kontrolovana oficialni genetika" posune vcelu nekam k urovni francouzskeho buldocka,ktery si uz pomalu ani sam neumi bez asistence cloveka odrodit stenata pro uzkou panev,velikanskou hlavu a zuby k neprekousnuti pupecni snury.<
...

No já si myslím, že vyšší chovy zajímá při výběru hlavně měřitelnost a testování. Výsledky těchto činností potom zpětnou vazbou potvrzují rozmnožovací chovy matek.

Můj názor je, že je potřeba chovat z takových matek z vyšších chovů hlavně trubce. Trubec je nenahraditelný co se týká jeho funkcí přenosů genů a nějaké inseminace kryogeních materiálů navyšší úrovni a selekcí jsou kvůli zachování zpětného opakování vlastností.

Příkladem práce která by měla probíhat na vyšších chovech pro "vyšší odolnost"je uveden překlad článku, který popisuje takový výběr.
--------------
Výběr pro hygienu citlivou na Varroa
Popis znaku VSH u včel medonosných naleznete v tématu Varroa Sensitive Hygiene and Mite Reproduction.

USDA-ARS Baton Rouge Bee Lab chovala včely, které vyjadřují hygienu citlivou na Varroa, a rádi bychom nabídli jednoduchou techniku, kterou by chovatelé královen mohli použít k výběru pro VSH. V tuto chvíli však neexistuje žádná metoda, která by byla snadná a přesná. Vyvinuli jsme několik typů měření, ale ty nejpřesnější vyžadují významný čas na mikroskopu k vyhodnocení výkonnosti kolonie (obr. 1).


Obrázek 1. – Typy změn v hřebenech plodu, které lze měřit bez a pomocí stereomikroskopu. Například procento kukel nekrytých během určitého časového období by mohlo být potenciálně použito k chovu pro odolnost vůči varroa. Nekryté kukly jsou viditelné i bez mikroskopu, ale měření % nekrytých kukel je velmi variabilní a ne vždy předpovídá chování VSH. Na druhou stranu, měření procenta neplodných roztočů (těch bez potomstva) předpovídá silnou odolnost vůči varroa, ale vyžaduje podrobné mikroskopické vyšetření plodu k měření.



Obrázek2. Měření neplodnosti roztočů vyžaduje hodnocení mateřských roztočů a jejich rodin. To je nejjednodušší u pupenů, které jsou ve fázi 3-5. V tomto příkladu je zobrazena kukla stupně 5. Pro tuto fázi vývoje včel je normální, že matka má 4-5 potomků a její nejstarší dcera a syn jsou dospělí.

Vyberte na neplodnost roztočů
Nejspolehlivější metodou je výběr pro vysokou míru neplodnosti v populaci roztočů (obr. 2). Nejsme si jisti, jak se to stane, ale nějak VSH zvyšuje neplodnost roztočů. Obecně platí, že 15-25% roztočů v nerezistentních koloniích neklade vejce. Neplodnost se zvyšuje na 80-100% v koloniích s čistými královnami VSH. Populace roztočů nakonec v těchto koloniích klesají, protože tak málo roztočů položí vejce.

Na obrázku 2 vidíme dva extrémy reprodukčního úspěchu roztočů, které lze měřit pomocí mikroskopu. "Úrodný" roztoč vyprodukoval 4-5 potomků v době, kdy hostitelská kukla má rovnoměrně opálenou barvu na celém těle. "Neplodný" roztoč na dně nevyprodukoval žádné potomstvo. Existují i další možné rodinné struktury, se kterými se člověk může setkat. Například může existovat roztoč, který produkuje pouze syna a další roztoč, který produkuje 2-3 potomky, ale takovým způsobem, že žádný z potomků nemá čas stát se dospělým roztočem, než se včela vynoří z plodové buňky. Naštěstí není nutné zaznamenávat všechny tyto potenciální rodinné struktury. Náš výzkum ukázal, že právě zaměření na procento neplodných roztočů (chov pro vyšší hodnotu) bude produkovat včely s vysokým projevem znaku VSH.


Vyberte na vysoké odkrytí napadených hřebenů
Druhou a nejrychlejší metodou je sledování změn v uzavřeném plodu poté, co je vystaven koloniím po krátkou dobu (3–40 hodin). Například vysoce zamořený hřeben byl rozřezán na poloviny a každá polovina byla 24 hodin v kleci s jedním typem včel (obr. 3). Včely VSH neomezené > 90 kukly, zatímco kontrolují neomezené pouze 15 kukel. U obou typů včel bylo asi 65-80% všech nekrytých kukel napadeno roztoči. Mnoho z nekrytých kukel bylo žvýkáno, což naznačovalo významné odstranění včelami. Chovatelská královna by mohla vybrat pro ty včely, které v daném časovém období odkryjí nejvíce roztoči zamořené kukly.


Obrázek 3. Srovnání plodů zamořených roztoči, kteří byli vystaveni včelám VSH nebo kontrolám po dobu 24 hodin. Nekryté kukly se na této fotografii zobrazují jako bílé tečky. Přímky prázdných buněk označují trakt, který byl odebrán k určení míry zamoření (58 roztočů na 100 uzavřených plodových buněk) pro hřeben předtím, než byl podán testovaným včelám. Vysvětlení viz další metoda výběru.



Vyberte použití před a po zamoření

Obrázek 4. Změny v napadení varroázou u uzavřeného plodu po hřebenech jsou vystaveny dvěma druhům včel po dobu 1 týdne. V tomto experimentu včely VSH odstranily 57% kukel zamořených roztoči, zatímco kontroly odstranily pouze 1% kukly zamořené roztoči.
Třetí metodou je porovnání napadení plodu s víčkem před a po vystavení hřebene kolonii včel (obr. 4). Vybíráme hřebeny, které obsahují prepupae jako převládající stadium plodu na začátku testu. Po měření počáteční míry zamoření se hřeben vloží do
brodu kolonie po dobu 1 týdne. Míra zamoření je zjištěna vyšetřením 200 uzavřených plodových buněk pod mikroskopem a zaznamenáním obsahu každé zamořené buňky. Pokud je například detekováno 20 kukel napadených roztoči, míra zamoření by byla hlášena jako 10% (20 kukel napadených roztoči na 200
celkových kukel, které byly vyšetřovány). Během experimentu budou včely postupně dozrávat od prepupae přes různé fáze kukly. Rodiny roztočů budou také růst, protože každý roztoč matky položí řadu vajec a každé vejce se vylíhne, aby se stalo nymfou, která roste v průběhu času. Dobu expozice omezujeme na 1 týden, abychom zabránili zrání včel do té míry, že se vynoří z plodových buněk dříve, než bude možné změřit konečnou míru zamoření.

Napadení uzavřeného plodu se odhaduje na začátku a na konci testu a obě míry se porovnávají. Pokud nejsou z plodu odstraněni žádní roztoči, budou obě sazby velmi podobné. Hygienické odstranění kukel napadených roztoči snižuje konečnou míru zamoření. Výběr by upřednostňoval kolonie s nejvyšším odstraněním roztočů v daném časovém období.

Autoři stránky: Jeffrey Harris, Robert Danka a José Villa, USDA-ARS
Podrobnější popis znaku VSH u včel medonosných viz Varroa Sensitive Hygiene and Mite Reproduction

Další informace o metodách výběru pro VSH naleznete v následující publikaci prostřednictvím odkazu s otevřeným přístupem.

2009. Zjednodušené metody hodnocení kolonií pro úrovně Varroa Sensitive Hygiene (VSH). Villa, J. D., Danka, R. G. a Harris, J. W. 2009. Časopis včelařského výzkumu. v. 48, č. 3, s. 162-167. http://hdl.handle.net/10113/32517