Včelařská konference

Kvasinky jsou v medu přirozeně, nemusí se tam dostávat skrze krmení. Nerozehřátý med je v tomto živý to jo, a má taky omezenou trvanlivost danou obsahem vody, skladováním, druhem medu. Otázka jak hustý a z čeho musí být med aby vydržel v egyptské hrobce stovky až tisíce let? Nebo teda aspoň od roku 2000 doteď? Je to sama o sobě medovice, která nekvasí? Nebo květový některý ano jiný ne?

Realita řepkový tepelně neupravený v rozmezí 18-19% - ,,živý" - po roce postupně dostává kvasnou chuť, i když přímo nekvasí hrnečku vař, jen změna chuti, z bílé barvy přechází do žluté, objevují se mikroskopické bublinky v celém objemu - CO2, pastový postupně měkne. Husté medy pod 17% vody mají trvanlivost delší, ale prý se taky zákazníci se vraceli, že pastový nejde nabírat, ohnuté lžičky měli. Proto velkomíchači - výkupci u pastového mají své know how na kolik % vody ho namíchají, ale mám ten dojem, že už se jedná o tepelně přehřáté - od kvasinek sterilní medy, takže pak v teple v super hyper na regálech jen změknou, ale nekvasí.

A s tím stříkáním sladiny před vytáčením blbost, měli normálně 100% zavíčkované ! plásty a pod víčkama 20% vody. A další plásty s otevřenými buňkami v tom samém úlu o několik dní později 18% vody - otevřené buňky !