Včelařská konference

Kdysi, když jsme měli včely v lese, tak byl první medovicový med, který nosily, po odkvětu maliníku a před lípami malokvětými, světle hnědý až někdy do cihlově červeného nádechu. Potom až skončily lípy malolisté, byla v lese ještě jedna snůška z medovice a to byl spíš tmavě hnědý až načernalý medovicový med. Ale borovic tam bylo málo, jen jejich příměs v jednom lese. Havní byly smrky vedle borovis i trochu příměs jedlí.
I když některé hodně medovicové medy takovou tu oříškovou příchuť měly. To byly ty nejkvalitnější medy, nemusely se vůbec pastovat a přesto tuhly velice pomalu a dlouho do jemnozrnné konzistence velmi vhodné na chleba j i na rozpouštění třeba v čaji. A hlavně, na rozdíl od pastovaného medu, v téhle konzistenci vydržely po celou dobu skladování.