Včelařská konference

No, v nejintenzívnějším období jsem měl asi 45 včelstev v zadovácích na 39x24. Kočovný vůz 20 včelstev, polovina vozu včelín, 5 včelstev vedle sebe a dvě řady nad sebou v baterii na obou stranách, polovina prostor na vytáčení a přespávání, a po stanovišti doma a v lese s asi 10 - 15 včelstvy v zadovácích dvojácích.
A stíhal to s vyplazeným jazykem. Příjem z toho, hlavně za med a potom za peníze od JZD za kočování na řepku a hlavně potom na jetel byly v rozmezí, podle toho, jaký byl rok, tak 3 - 6 mých měsíčních příjmů z fabriky.
A tam je ještě věc kolem výhodnosti stanovišť či vlivu převčelení. 20 včelstev v kočovném včelíně mimo řepku a stabilní včelín v lese a hlavně včelín doma do asi 15 včelstev se tam už ke konci socíku projevoval vliv převčelení. Plně se těch včel využilo téměř za každého počasí, mimo toho extrémně nevýhodného, jen v řepce. Jinde se těch včel plně využilo jen když velmi dobře vyšla snůška a současně bylo i velmi optimální počasí, jinak byl výnos ze snůšky už nižší. Dnes to je ještě výraznější.
Pokud někdo tehdy v té době ke konci socíku provozoval na podobných stanovištích třeba taky tři včelíny, ale jen třeba se 4 včelstvy a v blízkosti do 1 - 3 kilometrů se mu neusídlil jiný včelař, využil ty 3x4 včelstva při každé snůšce a při jen trochu příznivém počasí úplně naplno a mohl tak mít z těch 12 včelstev výnos řekněme dvou měsíčních platů ve fabrice. Možná i tří. Takže za takových podmínek už při těch 12 včelstvech tehdy stálo za to uvažovat ne zájmově, ale komerčně.
Dnes to je přirozeně jiné, služby, které byly tehdy za pár šupů nebo zadarmo, se dnes tvrdě platí a počet včelstev, od kterých je vhodné uvažovat při včelaření komerčně, protože to už s jistotou znatelně obohatí rodinný rozpočet, je výrazně výš.