78405

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 1. 2021
Re: jde o peníze?????, (74655) (74656) (74657) (74658) (74659) (74660) (74661) (74663) (74664)

Používání včelích repelentů do postříků na řepku anebo šlechtění odrůd řepky na nepotřebnost opylení hmyzem je nejspíš už dávno zavedeno.
Tady se to už diskutovalo před pár roky v souvislosti s tím, že prudce klesá množství medu získaváného z řepky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.10.128) --- 1. 1. 2021
Re: jde o peníze?????, (74655) (74656) (74657) (74658) (74659) (74660) (74661) (74663)

Pokud by ta zavcelenost klesla, bude jenom dobre pro zdravotni stav vcelstev.Zemedelcum vetsinou pouze prekazime v jejich chemickych manevrech, tudiz i ten vyznam opylovani je uplne v jine roli, nez byl driv. Udajne se zvazuje nebo dokonce uz provadi pridavani silnych repelentu do postriku na repku, tak, aby tam 30 dnu nebyl hmyz.Slechti se odrudy repky neatraktivni pro opylovace. Ubyde tak otrav a poskozeni vcelstev. V souvislosti s repkou pozitivni zpravy.
Ceka nas nestastna vyplata dotaci formou plnych moci vcelaru na cleny vyboru, ke kterym si pak budou clenove chodit pro penize,snad je nenakazi. Ceka nas nejakou formou vyrocni schuze, a predevsim valna hromada vyrobny mezisten, to probehnout musi kvuli schvaleni ucetni uzaverky.Jakou formou to provedeme, to zatim netusim,PES steka na 5.stupen.Samozrejme taky ucetni uzaverka v ZO, vyrazeni clenu, kteri dlouhodobe nejsou pro ZO prinosem a bohuzel i tech, ktere soucastna podivna doba pripravila o moznost byt dale mezi zivymi.A taky pomoc jejich rodinam s rozprodejem vcelstev nebo pomoc v zacatcich jejich pokracovatelum.(zatim nejsou).Vraceni dotaci z duvodu umrti.
Takove prkotiny jako objednani leciva a sber meli na plavacky je bezny kolorit cinnosti ZO.Letos k tomu pribude monitoring MVP po 2 letech a vysetreni stanovist, ktere jsou stale v OP MVP.
Clenske az na male vyjimky mame vybrane k 31.12.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 1. 2021
Re: jde o peníze?????, (74655) (74656) (74657) (74658) (74659) (74660) (74661)

"Tohle je vsechno minulost, vzpominky a nic z toho neplynouci pro soucastnost.Dnes jsme uplne nekde jinde. Nekdo se toho chopil na ciste ekonomicke bazi, jiny ma jine pohnutky pro vcelareni. Bohuzel jedine co nam zbylo, je presvedceni znacne casti vcelaru, ze stale musi neco od nekoho dostavat,nekdo jim bude neco delat, za ne neco delat."
a.
Souhlasím, ale ať potom někteří, třeba funkcionáři ČSV nebrečí, že průměrná zavčelenost, která je tuším kolem 8 včelstev na km2, postupně a nezadržitelně klesne někde třeba k 1 včelstvu na km2.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ehra (37.48.10.236) --- 1. 1. 2021
tak jak dál

Skutečně tak jak dál v roce 2021? K činosti ZO,hlavní činost je,zajístit objednání lěčiv / kdo nechce tak léčit včelstva nemusí/ dle požadavků členů. Další úkol je vyřídit náležitosti
pro získání dotace 1D. / kdo nechce tak o tuto dotaci nemusí
žádat. / Event. kdo chce tak přece může z ČSV svobodně vystoupit.Kdo nechce řádně vykonávat funkci v ZO ,tak at ji
neděla. Jiná situace je v OO - ČSV , tam je jiný fin profit.
Dle mého názoru, pokud fin. částka obdržená za dot 1 D. pokryje výši členských příspěvku ,tak jsem v klidu.Za 10 let
vystoupili z naší ZO pouze 2 členové,a z toho byl 1 učitel včelařství! / oba z fin. důvodů , oba do 50 let !/
Dále něco veselejšího,kolem mého stanoviště je do vzdálenosti asi 800 metrů naseto min. 100 ha.ozimé řepky,tak se těšim!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.30.61) --- 1. 1. 2021
Re: jde o peníze?????, (74655) (74656) (74657) (74658) (74659) (74660)

Tohle je vsechno minulost, vzpominky a nic z toho neplynouci pro soucastnost.Dnes jsme uplne nekde jinde. Nekdo se toho chopil na ciste ekonomicke bazi, jiny ma jine pohnutky pro vcelareni. Bohuzel jedine co nam zbylo, je presvedceni znacne casti vcelaru, ze stale musi neco od nekoho dostavat,nekdo jim bude neco delat, za ne neco delat. Zadna samostatnost, schopnost se sam rozhodnout.Tohle vyresi az vymena generaci. Jednou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 12. 2020
Re: jde o peníze?????, (74655) (74656) (74657) (74658) (74659)

No, v nejintenzívnějším období jsem měl asi 45 včelstev v zadovácích na 39x24. Kočovný vůz 20 včelstev, polovina vozu včelín, 5 včelstev vedle sebe a dvě řady nad sebou v baterii na obou stranách, polovina prostor na vytáčení a přespávání, a po stanovišti doma a v lese s asi 10 - 15 včelstvy v zadovácích dvojácích.
A stíhal to s vyplazeným jazykem. Příjem z toho, hlavně za med a potom za peníze od JZD za kočování na řepku a hlavně potom na jetel byly v rozmezí, podle toho, jaký byl rok, tak 3 - 6 mých měsíčních příjmů z fabriky.
A tam je ještě věc kolem výhodnosti stanovišť či vlivu převčelení. 20 včelstev v kočovném včelíně mimo řepku a stabilní včelín v lese a hlavně včelín doma do asi 15 včelstev se tam už ke konci socíku projevoval vliv převčelení. Plně se těch včel využilo téměř za každého počasí, mimo toho extrémně nevýhodného, jen v řepce. Jinde se těch včel plně využilo jen když velmi dobře vyšla snůška a současně bylo i velmi optimální počasí, jinak byl výnos ze snůšky už nižší. Dnes to je ještě výraznější.
Pokud někdo tehdy v té době ke konci socíku provozoval na podobných stanovištích třeba taky tři včelíny, ale jen třeba se 4 včelstvy a v blízkosti do 1 - 3 kilometrů se mu neusídlil jiný včelař, využil ty 3x4 včelstva při každé snůšce a při jen trochu příznivém počasí úplně naplno a mohl tak mít z těch 12 včelstev výnos řekněme dvou měsíčních platů ve fabrice. Možná i tří. Takže za takových podmínek už při těch 12 včelstvech tehdy stálo za to uvažovat ne zájmově, ale komerčně.
Dnes to je přirozeně jiné, služby, které byly tehdy za pár šupů nebo zadarmo, se dnes tvrdě platí a počet včelstev, od kterých je vhodné uvažovat při včelaření komerčně, protože to už s jistotou znatelně obohatí rodinný rozpočet, je výrazně výš.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 30. 12. 2020
Re: jde o peníze?????, (74655) (74656) (74657) (74658)

Za socialismu když jste teda stíhal 40 včelstev v zadovácích, tak jste teoreticky měl za med stejné peníze, jako dneska z těch 200 včelstev. Co se tímto vlastně změnilo ?

Akorát další pomocné síly na ty tuny medu za výkupních 60kč, děláte od rána do večera, a tenkrát 40 vč. to byl jeden vůz a 400 rámků za rok ani to ne, a točio se v medárně 2x2 metry.

Oproti dřívějšku nesrovnatelně více počátečních investic - v tomto měřítku většinou už na dluh - medárna, tuny medu, sklady nástavků, plemenáčů, rámků tisíce každý rok, více stanovišť, doprava autem, úhyny. Včelař v oboru, hotový zlatý důl - a konkurenční boj?? Chacha....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.13.252) --- 30. 12. 2020
Re: jde o peníze?????, (74655) (74656) (74657)

Tak to budu asi vyjimka, na penize ze vcelareni dlabu, dotace neberu, vcelarenim se bavim a uzivam si ho v te trose volneho casu, ktery jeste mam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 12. 2020
Re: jde o peníze?????, (74655) (74656)

Řekl bych, že spousta včelařů ještě jede po socialisticku. Tehdy, vzhledem k státem nastaveným pevným výkupním cenám medu a případně i vosku, pylu atd to každý včelař, který měl víc než 5 - 10 včelstev, nebral jako koníček, ale jako přivýdělek.
A dnes zase včelaře k tomu svádějí nástavkové úly. Kde tehdy včelař při zaměstnání stíhal po sobotách a nedělích 20 - 40 včelstvech v zadovácích a hned po odchodu do důchodu v dobrém zdravotním stavu odhadem tak do 60 včelstvech v zadovácích, dnes s nástavkovými úly včelař po sobotách a nedělích stihne tak 50 - 80 včelstev a na "plný pracovní úvazek" bych řek l tak mezi 100 - 200 včelstev.
To už je evidentně množství na přivýdělek nebo rovnou na celé živobytí, ne na koníček.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 30. 12. 2020
jde o peníze?????, (74655)

Jak může jít o peníze, když je to koníček a prodej přebytků????

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ehra (37.48.4.118) --- 29. 12. 2020
tak jak dál

Po vánoční replika.Aniž bych chtěl hodnotit, dizkuzní příspěvky zde činých pretendů,tak konstatují,že většina příspěvku má pouze průměrnou hodnotu.Třeba je to pouze můj subjetivní názor. Neni potřeba si nalhávat ,že u každého včelaře jde o finanční profit ! Tak ,že tady je jasná konkurenční ,byt skritá rivalita.Ověřené relevatní informace mají svoji hodnotu.Jsou včelaři ,kteří požadují za 1 hodinu
včelařské konzultace i 2.000,-kč.Neznám žádného včelaře v ČR ,který by si tuto částku zasloužil.Pokud ano tak jsem ochoten
zaplatit i vice.Příklad fa.Singer má cenu pro rok 2021 za prověřenou matku 600 evro.Chceš nebo nechceš? Mám dosti obsáhlou včelařskou knihounu,knihy i z roku 1860 a stále jsou svým způsobem aktuální.Přestanme si nalhávat,jde o peníze!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

josef (176.98.110.61) --- 28. 12. 2020
carnica

Mírné včely ,kde je objednat linii peschetz a jaké máte s nimi zkušenosti napište mi.S POZDRAVEM KAREL

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 24. 12. 2020
Re: Přáníčko. (74652)

"Hezké vánoce dobrý Nový rok všem čtenářům ,

diskutujícím i jejích rodinám zdravíčko všem i včeličkám a

poděkování že to snama vydrželi. "
a.
připojuji se.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (77.92.221.232) --- 24. 12. 2020
Přáníčko.

Hezké vánoce dobrý Nový rok všem čtenářům ,

diskutujícím i jejích rodinám zdravíčko všem i včeličkám a

poděkování že to snama vydrželi.

Zdeněk

















Zdeněk



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.12.53) --- 24. 12. 2020
Hezke Vanoce

Hezke Vanoce vsem vcelarum, hlavne je prozijte ve zdravi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.94.227) --- 24. 12. 2020
Re: tak jak dál (74647) (74648) (74649)

Nez sublimaci, tak radsi pokap. Jednoduche rychle a zvladne to uplne kazdy a sam. ZO muze objednat stavelku,poradit jak pripravit cukerny roztok atd.
Sublimace je narocnejsi na ochranu zdravi, material.Ledviny mame jenom dve. Preferujem jednoznacne pokap KS.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.94.227) --- 24. 12. 2020
Re: tak jak dál (74647) (74648)

Proc placeny monitoring? Monitorovat si musi kazdy sam.Proc zase nahrazovat pohodlnost vetsiny praci jednotlivcu? Navic kazde stanoviste je jine, ma jine napadeni atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.177.32.217) --- 24. 12. 2020
Re: tak jak dál (74647)

s tou sublimací počkejte, jeví se rozpoluplné výsledky, nedostatečná účinnost, v závislosti na teplotě, vlhkosti, teplotě odparu... Pokap je vyzkoušený, účinný a pro včelaře mnohem bezpečnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ehra (37.48.24.81) --- 24. 12. 2020
tak jak dál

Včelařské funkcionářské předsevzetí do roku 2021.Vzhledem ke kovidu.Zasílání informací členům emailem.Dále zavést v každé obci naší ZO Svitavy placený monitoring nálezu spadu roztočů.
Průběžné 14 denní výsledky zveřejnovat na našem spolkovém WEBU.Těm členům kteři nemají internet zasílat informace SSM.
Dle Kovidové situace provádět výjezdní čl.schůze v jednotlivých obcích naší ZO.Pořízení profesionálního zařízení
na ošetřování včelstev sublimaci.Tímto,ale i dalšími opatřenimi se připravujeme na event.zhoršení zdravotni situace v chovu včel.
Spozdravem předseda ZO Svitavy Josef Ehrenberger
tel.732 372 995.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.2.140) --- 23. 12. 2020
Re: tak jak dál (74644) (74645)

Problemy? Zadne,neni co resit.Zvlast letos pri umrtvene spolkove cinnosti.Pristi rok bude zrejme nemlich stejny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.2.140) --- 23. 12. 2020
Re: tak jak dál (74644)

Duvernici dosli, nikdo to nechce delat, stari uz nemuzou, mladi nemaji cas a chut,spis tu chut.I bez duverniku to jde,pokud musi byt vcelari samostatni.Zvyknete si,jednou to taky prijde..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ehra (37.48.25.23) --- 23. 12. 2020
tak jak dál

Jak si to ta které ZO zorganizuje či nikoliv je pouze na ni.
Rozhodujicí je v každém úseku osoba včelařského důvěrníka.
V naši ZO to jsou včelaři s vyšim počtem včelstev než je
průměr včelstev na člena.Staráme se o ostatní včelaře také
proto abychom ochránili vlastní včelstva.A také proto,že jsme povini poskytovat našim členům potřebný servis.K tomu jsme se přece přijetím funkcí zavázali,nebo Ne?? To ,že v naší ZO věci fungují tak jak mají některým okolním ZO asi vadí,ale to je jejích problém.Pokud některé ZO mají nějaké problémy,at se s důvěrou obrátí na své zástupce v OO ,které si tam navolili.
Oni hlavy pomazané jim určitě pomohou nebo poradí.
Tak jaké problémy ve Vaších ZO řešite??
To by mě vážně zajímalo!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.71.45) --- 23. 12. 2020
Re: tak jak dál (74638) (74642)

Kdyz uz jsme u tech lecebnych planu ZO, posledni byl v roce 2011.Od te doby jdem cestou individualni odpovednosti.ZO zajistuje pouze objednani leciva,zbytek je na vcelarich.Zpusob,kdy kazdy musi umet sam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 23. 12. 2020
Re: tak jak dál (74638)

"Jsou včelaři,kteří aniž by museli tak dělají jarní nátěr plodu
Vědí proč tak činí!! Prováděl jsem u včelaře na jeho přání nátěr plodu.50 vč.ve 2 nás.nám trvalo 3 hodiny.Bez problému.
Jarní ošetření proti varoaze je důležité,dorazit zbytek více
odolnějších roztočů.Při nálezu do 3 roztočů min.1 x Fumigaci "
a.
To jsem tady psal už několikrát. A dělal už takových 15 let. Kromě té min 1x fumigaci na jaře s plodem. To je podle mne spíš nesmysl, protože roztoč má víc než 50% pravděpodobnost, že je zrovna v plodu a tak že přežije a urychlíé se tím vznik odolnosti. Taková fumigace je jen vytváření dobrého pocitu včelaře, že udělal všechno, co mohl, nic víc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ehra (37.48.28.137) --- 23. 12. 2020
tak jak dál

Vážení! Francie-potvrzeno!Léčiva,která jsou schválená v EU jsou přes USKVBL schválená pro lečení proti varoaze v ČR!!!
Všechna Dolská léčiva proti varoaze,která v naši ZO Svitavy
používáme jsou účiná!!! Je poměrně hodně léčiv / schválených /
která mohou včelaři použít.Problém pro mnohé včelařské držgrešle je to podstatně vyší cena.V ČR je několik ofis.
dealeru,kteří vám jiná, než dolská léčiva zajistí.
Velice rád bych se seznámíl s organizačně léčebným systémem
,který ZO do roku 2020 používali.Strejcovcko přátelské
vztahy do léčení varoázy nepatří!Velice Vás prosím,uvádějte ve vaších
příspěvcích ZO nebo alespon okres! Ehrenberger ZO SVITAVY.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 23. 12. 2020
Re: (74639)

,,Příklad Francie amitráz jim v normálních dávkách přestával učinkovat"

Je to ověřené nebo zase JPP - jedna paní povídala?

A co se týká účinnosti léčiv, tak je třeba rozlišovat rezistenci od odolnosti na dávku.

Zatímco u fluvalinátu rezistence je, protože jarní vybití nátěrem M1 nefunguje jak má a jak jsem psal, několik včelstev se s tisícovými spady nedožilo podzimu.

A u Varidolu rezistence snad není, ale jsou tady vyšlechtění odolnější roztoči, kteří ty 2 kapky přežijí. To samé KM - roztoči nejsou rezistentní, ale tělesně jsou vyselektovaní zdatnější jedinci, kteří přežijí odpar KM, kupříkladu Formidoly nestačí. A větší dávky poškozují včelstva.

Jestli vám nátěry M1 jako poslední záchrana proti VD fungují, tak příští rok už nemusí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.177.32.217) --- 23. 12. 2020

Apitraz s amitrazem a vůbec všechna léčiva s dlouhodobým působenám = dřív nebo později vznik rezistence.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ehra (37.48.4.101) --- 23. 12. 2020
tak jak dál

Jsou včelaři,kteří aniž by museli tak dělají jarní nátěr plodu
Vědí proč tak činí!! Prováděl jsem u včelaře na jeho přání nátěr plodu.50 vč.ve 2 nás.nám trvalo 3 hodiny.Bez problému.
Jarní ošetření proti varoaze je důležité,dorazit zbytek více
odolnějších roztočů.Při nálezu do 3 roztočů min.1 x Fumigaci
nebo pokap Varomedem,což neni pracné,ale ihned po prvním proletu! V naší ZO jsme zatím ohledně uhynu v pohodě,až na toho velkovčelaře.K tomu aby se členové mohli ohledně léčení
rozhodovat samostatně nutně potřebují relevantní informace,a
né z agentury JPP!! Chranme léčivo Varidol správnou aplikaci
před možnou rezistenci varoázy.Varidol, nás české včelařství
drží nad vodou. Příklad Francie amitráz jim v normálních dávkách přestával učinkovat.Tak léč.Apitrak s 1000ml amitrázu!! Jsou to pásky napuštěné amitrázem.Je dost velkovčelařů,kteří léč.Apitrak a Apivar používají.Je schválené i naší USKVLB.To je jako z deště pod okap.Co VY nato přátelé včel??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.4.15) --- 23. 12. 2020
Re: tak jak dál (74636)

To je sice Zdenku pravda, ale zacti se nekdy do Vcelarstvi a povenuj se jarnimu osetreni. Cas se zastavil.A dokud budou kalendaria psana v tomhle stylu....Prekroci nekdy Vcelarstvi Dolsky stin a zacne se podrobne venovat osetreni i jinymi vlp?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ehra (89.24.41.145) --- 22. 12. 2020
tak jak dál

Vážení,mám dojem,že dochází k záměněně pojmu.Dle schválené
metodice SVS pro ošetřování včelstev platí, je SVS nařízeno
zcela strikně přeléčit stanoviště včelstev při nálezu
3 roztoči v průměru na stanovišti! A to schváleným VLP.
Seznam přípravku dle USKVLB.Zatím jsem přesvědčen,že nátěr
plodu je účiný proti varoaze.Ale na základě předcházejících
diskuzních příspěvku i ve mě začal hlodat červ pochybnosti.
Takže muj postup nátěr plodu a za 3 dny / asi / odvíčkovat
plodové bunky a kontrola na umrtnost roztočů.Nátěr a kontrolu
provedu ochotně sám.Co vidím tomu věřím.Odolnost roztočů
proti současným léčivům je také lokální.Hledejme sterilitu
rozmnožování roztočů.Chemickou či rostlinou.Sníženou účinost
současně používaných léčiv mají na svědomí také samotní včelaři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 22. 12. 2020
tak jak dál

Výňatek z metodiky pro rok 2016..Ošetření se provede schváleným VLP v souladu s příbalovou informací nebo VLP schváleným pro klinické testování v souladu s podmínkami jeho použití pro klinické testování. Toto ošetření musí být provedeno do 15. 4. 2016 ...O nakazaném nátěru plodu M1 už SVS nenařizuje pět let ,ale je vidět že v některých organizacích to ještě nečetli nebo kdysi se to natíralo tak se to natírat bude . Jen by rád viděl podle kterých kriterii by se jmenovala komise.

Zdeněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.9.76) --- 22. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608) (74609) (74610) (74611) (74613) (74614) (74615) (74616) (74617) (74618) (74625) (74628) (74631) (74632) (74633)

To jsem samozrejme jeste zjednodusil,jarni nater,ktery narizuje SVS na zaklade vysledku zimni meli, je pochopitelne taky taufluvalinat.Nastesti je v metodice i veta "jinym schvalenym vlp",kterou ovsem tam,kde si honi triko s plochou a komisemi ignoruji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.75.166) --- 22. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608) (74609) (74610) (74611) (74613) (74614) (74615) (74616) (74617) (74618) (74625) (74628) (74631) (74632)

Gupo ta podstata je jinde.Jde o to, ze se gabon organizovane pere do vcelstev, aniz by se vedelo, jakou dnes ma ucinost. A pokud jsou v nektere oblasti roztoci rezistentni, je na ne neuciny a tihle roztoci se siri dal.To je problem,ktery tyhle plosne komisionelni manevry vubec neresi.To je asi ta podstata.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 22. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608) (74609) (74610) (74611) (74613) (74614) (74615) (74616) (74617) (74618) (74625) (74628) (74631)

Tu nejde jen o gabon, si zkuste natřít M1, fluvalinát je podobný jako flumetrin. U nátěru se nejde vymlouvat na vnější vlivy prostředí. Pokud tu koňskou dávku roztoči pod víčky přežijou, tak je to jasná rezistence.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 22. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608) (74609) (74610) (74611) (74613) (74614) (74615) (74616) (74617) (74618) (74625) (74628)

Vyřazovat fluvalinat a flumethrin kvůli domnělé rezistenci je blbost. Jestli ti jde JosPr oto, aby zde byla alternativní nabídka s pyretroidy, tak vtom nevidím problém. Pokud nějaký obchodník sem do ČR navozí a vyřídí registraci na SVS, může se dojít nato, jak je natom VUDol se svými Gabony as jeho kvalitou.

Genetické testy také předpokládají že ta a ta alela u roztoče je zodpovědna za rezistenci, ale nic se neví na 100%. Je to jen polní srovnávání, kdy se konstatuje R nebo C pro ten a ten genotyp, ale jestli je genotyp správně definován vůči pyretroidu. Je to stejné jako si myslet, že červená barva se jeví pouze červeně, ale kupříkladu včely ji vidí jinak. Genotyp se také nezabývá krom jakési třetí přechodné identifikace C/R žádnou kvantifikací jestli R zareaguje u 80mg/proužek/úl gabonu nebo u proužků dvou při dávce 160mg/úl.

Jisté je, že pyretoid ztrácí při vyšších teplotách nad 40°C svou účinost proti VD, a také vlhkost jej ničí, takže bych spíš doporučoval místo nějakého štěku o rezistencích zjistit, jestli má gabon vůbec svou účinnou látku v množství udávaném a jestli se správně uvolňuje ve chvíly kdy je zavěšen v úlu a jestli je vložen na správné místo mezi plod kde je potřeba nejvíce...


......
JosPr (46.135.83.105) --- 21. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608) (74609) (74610) (74611) (74613) (74614) (74615) (74616) (74617) (74618) (74625)

Zajimalo by mne, proc se info SVS o rezistenci neobjevilo ve Vcelarstvi? Je to dost podstatna informace.Nabouralo by to obchodni zajmy Dolu, za ktere Vcelarstvi lobuje,kde to jenom jde?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.11.178) --- 21. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608) (74609) (74610) (74611) (74613) (74614) (74615) (74616) (74617) (74618) (74625) (74628) (74629)

Soude podle mapy tenhle projekt neprobihal vsude.Co by na vysledky asi rekli zrovna tam, kde se komisionelne a plosne snazi davat gabony PF nebo poradaji jarne-nateracske manevry M1 a zjistili, ze vlastne uz jen vlastne pomahaji rozchovat uspesne rezistentni roztoce a to taky plosne a organizovane? Byt nevedomky je sirit po CR. Co az se tohle jednou prokaze i u amitrazu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 21. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608) (74609) (74610) (74611) (74613) (74614) (74615) (74616) (74617) (74618) (74625) (74628)

To je tak, že monitoring VD na rezistenci přípravků pro výzkumák dělají včelaři - mají jakousi smlouvu. Když jsem zjišťoval u dotyčného v okolí, tak prý rezistenci nezaznamenal.

Jinak fumigace varidol v listopadu, předvánoční varidol aerosol,v předjaří nátěr M1aer plus fumigace - se spady v desítkách VD, a na to následně v srpnu což je po 5 měsícíh už 10% ztráty čistě na VD - v tisících ks, na kyselinu už bylo pozdě. Tak si umí každý spočítat, kolik VD přežilo nátěr M1, který má teoreticky vybíjet na nulu.

Jediné štěstí letos že nebyly kolapsy jako v minulých letech, předchozí roky méně VD a padaly celá stanoviště.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.83.105) --- 21. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608) (74609) (74610) (74611) (74613) (74614) (74615) (74616) (74617) (74618) (74625)

Zajimalo by mne, proc se info SVS o rezistenci neobjevilo ve Vcelarstvi? Je to dost podstatna informace.Nabouralo by to obchodni zajmy Dolu, za ktere Vcelarstvi lobuje,kde to jenom jde?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 20. 12. 2020
Re: Nosema ceranea (74619) (74620) (74621) (74622) (74623) (74626)

Předtím je stačilo likvidovat léčení, pomalu je vše jinak, fluvalinát/flumetrin přežije mnoho roztočů, tam rezistence určitě je, i když na mapě je prý vše v pořádku, blbost.

A Varidol a kyseliny, účinnost lepší, jen mám ten pocit, že se tady nejedná o rezistenci, (u kyselin ani nemůže být) ale spíš jsou vyselektovaní odolnější roztoči, dříve smrtící dávky a teď to přežívají. U KM to znamená ještě vyšší dávkování, už tak to bylo na hraně - včely neplodovaly, vyházený plod - a některé ty potvory VD to zase přežily. Nevím jestli se to zdá jen mě, ale VD je větší a odolnější než býval. A oproti dřívějšku se množí se 100% úspěšností, co samice to 5 mladých, žádná zmetkovitost jako dříve.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.27.120) --- 20. 12. 2020
Re: Nosema ceranea (74619) (74620) (74621) (74622) (74623)

Klestik je zpet??? Kde byl doted, ze je to masakr?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.27.120) --- 20. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608) (74609) (74610) (74611) (74613) (74614) (74615) (74616) (74617) (74618)

www.svscr.cz-rezistence roztoce Varroa Destruktor na taufluvalinat... Mrknete na mapy a dal gabonujte a natirejte s duverou v soucastnou metodiku...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(78.80.19.70) --- 19. 12. 2020
Re: Nosema ceranea (74619)

Podnetny text.
Jen ze snad na NC nezabira teplo a vcely pry nekaleji.
Podle literatury.
Zeslable vcelstva se ale pokali. To ze zkusenosti mohu potvrdit.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 19. 12. 2020
Re: Nosema ceranea (74619) (74620) (74621) (74622)

Byla to finta, kleštík je zpět a je to masakr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.83.203) --- 19. 12. 2020
Re: Nosema ceranea (74619) (74620) (74621)

Rada vcelaru,kteri si timhle prosli,nebo se s tim perou, tvrdi,ze doslo k snizeni poctu klestiku az o rad.Pozoroval jsem to taky. Nekdo to dava do souvislosti s novou strategii klestika, kdy je vic klestiku, kteri se snazi sirit po okoli, mozne taky je, ze vlivem N.C se ztraci vice vcel, a s nimi i dospelci klestika, pripraveni nechat se zavest do dalsich ulu. Jen proste osedlali spatne vcely a konci s nimi mimo ul. Ono kdo pravidelne monitoruje trubcinu, ma celkem prehled, jak velke procento plodu je napadeno, smyv je jeste presnejsi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 19. 12. 2020
Re: Nosema ceranea (74619) (74620)

Taky se mně zdá ten domino efekt velmi pravděpodobný.
Akorát pokud to není kleštíkem, tak je otázka, když se na něho přestane tolik léčit, jestli se zase nenamnoží. Třeba že při prvním ošetření na podzim se zase ve včelstvu objeví až tisícovky roztočů. Nebo že by i kleštík trpěl nějakým virem a jeho množení tak bylo omezováno?
Co se týká nosemy ceranea, mně se to jeví jako nová věc a bude třeba vymýšlet nějakou novou či nějak zásadně upravit starou technologii ošetřování včelstev, která by bez větší pracnosti N.C. omezila.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.70.14) --- 19. 12. 2020
Re: Nosema ceranea (74619)

Hezky popsany domino efekt.Protoze,je pri tomhle deji samozrejme videt i klestik, tak se to pricte na vrub hordam reinvaznich klestiku,kteri nam likviduji vcelstva.Verime tomu,co je videt a neverime tomu,co pouhym okem videt neni,casto za prispeni "spravnych nazoru a plosnych postupu".Na N.C.tyhle komisionalni hratky neplati.Coz znamena, ze pokud opravdu chceme mit vcely, musime si ten obzor poradne rozsirit,a ne zuzit jen na klestika.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan (2a00:1028:96d4:9d92:8156:3cec:3201:5742) --- 18. 12. 2020
Nosema ceranea

Dovolil jsem si zkopírovat příspěvek o NC z dřívější doby k tomuto problému "Jak dál" :

Děkuji příteli Pečínkovi za takový příspěvek.
Dne 19.3.2013 23:06 "Felix Pečenka" napsal(a):

> Musím konstatovat, že NC je přímo rakovina včelstev. V době od června do
> konce ledna v naší vesnicí uhynula včelsstva na NC více včelařům. Jaký je
> rozcíl mezi nosemama N.apis a N ceranae. N apis je onemocnění sezoní, N.C
> je onemocnění celoroční.N.apis se nemnoží při teplotě do 34 a přes 37 C
> Původce je hmyzomorka včelí, je to houba. Podle DNA to neni prvok. Tato N A
> parazituje ve střevech včely. Poškozuje buňky stěny střeva a tam v
> hemolymfe parazituje. Poškozením stěny vuňky jsou střeva napadána
> bakteriemi. Ve střevech jsou pozitivní a negativní bakterie a jsou v
> rovnováze u zdravé včely. Uvčely napadené nosemou se přemnožují bakterie
> nežádoucí a způsobují nefunkčnost střev, zejmena trávení cukrů a
> bílkovin, které se pak hromadí v kalovém vaku.Střeva správně nefungují.
> Když včely nemaji prolet kálí na rámky a ostatní sladké výkaly čistí a
> požíraji a tak se infikkují ostatní zdravé včely. Máme na ni léčivo.Je to
> kyselina mravenčí, která desinfikuje celé úlové prostředí, zúžení a
> uteplení včelstva. Včelstvo se sní pomocí tepelného režimu v úle vyrovná.
> Nejvíce se rozšiřuje březen, duben a část května než stoupne teplota v úle
> a pak ze včelstva jakoby vymizí, slabé včelstva uhynou na přelomu dubna a
> je finito. Tato nemoc působí výhradně ve střevech a sezoně v určitém
> období roku. No a jak je to s N. ceranea. Toto onemocnění způsobuje rovněž
> houba stejným systémem, ale v ŽALUDKU, a v tom je ten problém. Už po 8
> dnech od nakažení včela hyne a hyne mimo úl. Úhyny vypadaji jakoby
> včelstva uhynula na varroazu. V úlech je dostsatk plodu a zůstanou
> zásoby. Většina včelařů si myslí že včelstva uhynula na VD. Pozor je zde
> velký problém jak rozpoznat zda se jedná o VD nebo NC. Jelikož včelaři NC
> neznaji , tak hlásí úhyn na VD. Ovšem ,když uděláme rozbor plodu zjistíme,
> že toho tozoče tam tolik neni, aby včelstvo muselo uhynou a tak svoji
> neznalosstí se spokojí s VD. Co udělaji potom. Zůstaly všechny zásoby, tak
> je rozškrabou a na jaře, tak jak jsem to udělal jáje přidaji do všech
> včelstev a to je ta bomba. Všechna včelstva jsou infikovaná. Hned od jara
> jsou jakoby připálená. I když byla silná slábnou během celého roku, medný
> výnos slabý a v červenci začíná tichá loupež. Včely se nebrání, nechávaji
> se loupit. Plodu maji dostatek. Přesto uhynou tak, že včelař nepozná kdy
> uhynula. Do úlu létaji lupičky, tak jako by tam letalo včelstvo z
> tohoto úlu. Nezkušený včelař nepozná co se děje. Po třech týdnech
> vletání cizích včel to přestane a úl je prázdný bez včel jako kdyby to byla
> VD. V tuto dobu na VD včelstva nehynou, ta hynou až hlavně konec září a
> říjen. No to neni vše. Najednou se vše na stanovišti mění a začnou být
> loupená ta silná včelstva, která dříve loupila ta nemocná a tak to
> pokračuje dominovým efektem, kde na stanovišti do konce září uhynulo 70%
> včelstev a zbývající uhynula během měsíce prosince do poloviny ledn. Při
> fumigacích i aerosolu hučela, byla živá ještě obsedala před vánoci 5
> uliček, Došlo během vánoc k vymetení podložek a v lednu při odběru měli už
> byly na podložce jen dva řádky nebo vůbec nic. Úly už byly bez včel a v úle
> byly všechny zásoby, pár buněk plodu ve kterých roztoč nebyl nalezen. Ze 48
> včelstev takto od slunovratu uhynulo 42. Nejhorší je na tom, že na tuto
> chorobu nic neplatí, žádná kyselina, zvýšení teploty ani jiné medikamenty.
> Podle jednoho biologa pouze je jistá teplota pod mínus 25 C . Všichni kromě
> Kamlera ml se tím nezabývaji. SVS ta o tom nemá žádnou páru. Konstatují
> jen to co je publikováno v odborném tisku . ale ono to chce přijmout
> aspoň všeobecná opatření a seznámení všech včelařů s tímto problémem. Do
> pěti let to bude katasrofa v celé ČR a souhlasím s diskusním příspěkem, že
> VD je nic proti tomuto. Tam když včelař bude dělat protivárroazní
> opatření, tak včely udrží, ale u této chorby jsme absolutně
> bezmocní.Choroba se objevila i ve vaječnících matek a ve vejcovodech. To je
> špatné. 1996 objevena v Číně. 205 Tajvan,Španělsko, 2006 Německo,Francie,
> Švícarsko. Dnes 50% včelstev u nás podle vyšetřovaných vzorků ve VÚVč
> Dol.Dobře půsoví desinfekce úlů silným louhem a savem. 1 kg louh, 1 litr
> sava a 10 litrů vody. To zabírá. Nové rámky. vyvaření všeho díla včetně s
> medem. Z medu medovina. Slabá včelstva, která nejdou likvidovat, vysířit
> během léta. Každý pořádný včelař pozná včelstvo, které nefunguje. Raděj je
> odstranit ze stanoviště než je spojovat s jiným. Dělat oddělky a měnit
> matky ze zdravých chovů. Slabochy neposilovat plodem a prodlužovat jejich
> agonii než zajsou loupeží a infikují další zdravá včelstva. Zdraví Felix

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.19.206) --- 18. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608) (74609) (74610) (74611) (74613) (74614) (74615) (74616) (74617)

Naloze smakulad jsou predevsim v plodu (virus deformovanych kridel,klestik),tudiz pokud by plod nesel na stanovisti do kotle,tak je ten efekt premeteni v podstate k nicemu.Rozhodne plodu skoda neni.
Pravda, premeteni je trochu narocnejsi na logistiku(nahradni dezinfikovany ul, ramky, mezisteny),ale neni to nic extremne zdlouhaveho,svede to kazdy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 18. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608) (74609) (74610) (74611) (74613) (74614) (74615) (74616)

No, já jsem svého času měl k 45 včelstvům, všechno v zadovácích. A tam v podstatě kasdý zásah trval minimálně hodinu, občas i dvě hodiny. Je fakt, že jsem byl mladší. A že jsem třeba v létě přijel na stanoviště ráno, v 6 - 8 hodin a končil se včelami, když slunce šlo za obzor. Dneska bych udělal jeden takový den se zaťatými zuby a s přestávkami a druhý den bych neudělal nic.
Pro jednoho člověka, který se tomu může věnovat pořád, ne jenom o víkendech, jako já, bych viděl hranici tak 150 - 300 včelstev, co by na smetení na mezistěny zvládal.
Problém ale vidím spíš v něčem jiném. Je nepřípustné, aby při smetání na mezistěny byl plod z těch včelstev zmařený. To je podle mně příliš vysoká ztráta. Je třeba včelstva k tom u smetávání připravovat a potom to dělat postupně tak, aby plod z jedněch včelstev skončil v jiných úlech, kde by se vylíhl. Podle mne se to dá zkombinovat.
Trochu jsem už v tom směru přemýšlel, co s tím a jak budu mít příležitost, tak ty kombinace vyzkouším. Momentálně o tom mluvit se mně zdá předčasné, to nejdřív za několik let.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 17. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608) (74609) (74610) (74611) (74613) (74614) (74615)

Když se odstraní plod tak to dost pomáhá minimálně na celou sezonu a ještě se sníží VD, to jo, ale přemetat na celém stanovišti nejde, to je otročina a dělat to tak pořád. Když už to jednou přišlo, tak to musí i odejít.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.90.79) --- 17. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608) (74609) (74610) (74611) (74613) (74614)

U paralyz se pise o dezinfekci sousi, ulu, naradi louhem sodnym,ale spis se jim nikdo poradne nevenoval.Neni in, nedaji se na ni zdimat dotace.
Ja osobne to tehdy resil premetenim na mezisteny do novych (dezinfikovanych ulu),dilo a plod sly na jare do kotle, prudce jsem snizil infekcni tlak. Pokud se dnes u mne objevi, resim to okamzitou likvidaci takto postizeneho vcelstva.
Nekdo tvrdi,ze s VD nesouvisi, DOL samozrejme,ze souvisi.Ale s jejich pristupem bude moct klestik za chvili i za to, ze posta nedoruci balik nebo nenaroste repa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 17. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608) (74609) (74610) (74611) (74613)

Paralýza, je to možný. NC nikdo stejně nepozná. Pod česny hromady mrtvolek a po nich pochodující stovky na pohled zdravých včel mlaďušek i mírně starších několikadenních, a to od dubna kdy VD v úlech je na minimu. Je to tak, od té kritické zimy, během 2 let se to rozlezlo na všechny včelstva a taky všechny stanoviště. V trávě jsou i hromady trubců. Ale nic se s tím nedá dělat. Samozžejmě medné výnosy jdou dolů, starší matky se slabším plodováním na malou populaci včel do podzimu zmizí - 3 leté matky už přirozeně neexistují, a je to také tím že málo dělnic = pár set VD k tomu, pro včelstva konečná.

Je to na všech stanovištích. U jednoho co nikdy neměnil matky, včely má takové divočejší bodavé, tak stejně od jara chodník pokrytý lezoucíma trubcema, dělnicema. Když je tráva, tak jsou to hromady tisíce včel, smrad mršiny.

Co dál?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 17. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608) (74609) (74610) (74611)

(91.221.212.49) --- 16. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608) (74609) (74610)

Před dvěma lety v zimě prosinec/leden, se tak třetina včelstev sesypala na podložku, že nešla ani vytáhnout. Každý den stovky včel, hodně černých bez chloupků.

To vypadá na chronickou paralýzu. Je to nakažlivý. Lze si to roztahat. S VD to nemá moc společného. Mezinárodní zkratka

CBPV

V sezoně na česně to vypadá asi takto,

https://www.youtube.com/watch?v=_EUBwbuaRoY

lze pozorovat takový neklid, neustálé couvání, jde o jakýsi tik dělnic či divné natřásání, velká koncentrace umírajících dělnic pod česny,


https://www.youtube.com/watch?v=VDp9Hk9hbuE

velký podíl dělnic bez ochlupení. Včely jsou nějak schopny vyzimovat, ale jen s exremně velkými ztrátami dělnic.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.13.190) --- 16. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608) (74609) (74610) (74611)

Ja tehdy mel stesti,ze vetsinu toho co prezilo,tak jsem premetl na mezisteny hned na jare,jak to slo.Tyto vcely mam dodnes a rozchovany.6 vcelstev jsem nepremetal,ale nechal na med.Do podzimu odeslo vsech 6.Ted,kdyz ve Vcelarstvi nebo na webu ctu,jak to klestik,pak klestik a nakonec zase klestik,tak se musim jenom smat,ze podobnym nesmyslum jeste nekdo dokaze verit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 16. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608) (74609) (74610)

Před dvěma lety v zimě prosinec/leden, se tak třetina včelstev sesypala na podložku, že nešla ani vytáhnout. Každý den stovky včel, hodně černých bez chloupků.

Druhá třetina včelstev to bylo naopak - vymizely do poslední včely, vylétavaly za mrazu včela po včele a už se nevracely.

A třetí třetina zůstaly slabé na 2-5 uličkách, z těch se pokračovalo další rok.

Některé stanoviště na tom byly lépe, jinde pomřelo vše, místní směsky byly na tom trochu lépe.

Uplynuly 2 roky a hádejde jak dopadly ty super vitální odolné co přežily. Tyto ,,prý geneticky odolné" padly jako největší odpad.

Prý přímá souvislost úhynů s počtem VD, to se musím už jenom smát.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 16. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608) (74609)

Je to dost možné, že to mizení včel na podzim je N.C. a ne nějaké viry šířené roztočem.
Přiznám se, že v tom nemám moc přehled. Klasická nosema se projevuje kálením v úlu a pokálením plástů, ale N.C.?
Když mně mizely ty včely, tak jsem zanamenal trochu odlišné chování včel než normální.
Jinak, jsou nějaké typické příznaky Nosemy Ceranae? Podle kterých se dá spolehlivě poznat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.4.42) --- 15. 12. 2020
Re: tak jak dál (74608)

Vyzkum projevu n.c,pokud u nas vubec nejaky probiha, by asi zajimal kazdeho.Je celkem s podivem, ze pokud se rekne nosema, velka vetsina vcelaru si predstavi klasickou starou apis a jeji projevy viditelne pouhym okem i moznosti jak ji eliminovat zuzenim vcelstva s lepsim hospodarenim teplem atd.
Podle toho, co se o N.C da zjistit, je to uplne jiny level, ktery muze koncit smrti vcely 8 dnu od onemocneni a v podstate vytracenim vcelstva. (mylne pricitano varroaze-z dotacne-politickych duvodu).Samozrejme, ze ta N.C nebude nikdy sama v ule, ale do souboru problemu e prida klestik a viry, at uz je siri klestik nebo jine zpusoby (matka na vajicko,olamovani chloupku pri paralyze atd).Na jedne strane tenhle koktejl dobrot, na druhe prirozena odolnost vcelstva.K tomu vlivy chemizace prostredi,vody,pylu,nektaru a korunu tomu zrejme da vcelar ve snaze likvidovat roztoce a klesajici ucinnost leciv, nechut pouzit alternativne jine lecivo, neznalost, jestli vubec jeste funguje a roztoci nejsou uz rezistentni (gabon, bez ktereho si mnohy vcelar neumi predstavit sezonu.
Pravda je, ze roztoc sam o sobe problem neni, kdysi vcelstva prezivala pri tisicovych spadech, dnes je polozi par stovek. Proc? Asi proto, ze ten klestik uz v tom neni sam, na pomoc ma virove naloze a poslednich par let Nosemu Ceranae, ktere se vubec moc pozornosti nevenuje. Dokonce jsem jeste nikde necetl, ze by bylo popsano, jestli treba varidol porad uciny na klestika nahodou nezhorsuje tlak Nosemy Ceranae na vcelstvo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ehra (37.48.32.25) --- 15. 12. 2020
tak jak dál

Tak ted vážně.Co uděláme s tou Nosema ceráne? Vycházeje z
poznatku výzkumu,tak v ČR v převážné míře je Nos.ceráne.
Ceráne má dosti odlištnosti oproti nosemě Apis.
Fumagilín proti Apis učinkoval,Nitekabin částečně.
Ani zvýšená teplota na ceráné prý neučinkuje? Připravuji k
použití přípravek na bázi formalinu.
Napište svoje poznatky,ůvahy a zkušenosti. Je v prodeji
přípravek Nozevit, jeho ůčinost neznám.Velký problém jsou
nosematické matky.Oplozování v oplodnáčcich s hrstkou včel
a často opakovaně se stejným osazenstvem.To je semeniště.
Varoázu relat.zvládáme, na viry jsme krátcí,tak se zaměřme
na NOSEMU,stačí mít mikroskop a zkoušet různé postupy.
Přemýšlejte,zkoušejte, a pište.Je to naše společná potřeba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 15. 12. 2020

no soused je problém, to se musí opatrně

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.22.61) --- 14. 12. 2020
Prohlizitele

Podle stranek SVS a aktualizace prohlizitelu vcelstev je jich k 6/2019 celkem 24.Zaroven je tam i agenda,kterou ma prohlizitel vcelstev vest.Nedivim se,ze se do neceho podobneho nikdo nehrne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.65.20) --- 14. 12. 2020
Re: tak jak dál (74603) (74604)

Rekl bych,ze klestika nesmyslne precenujem a ceranae zoufale podcenujem.Zrejme opet tlak na dotacni penezovody spravnym smerem.
Zdenku nosema apis a nosema ceranae jsou 2 naprosto odlisne patogeny,apis vetsinou kazdy videl,ceranae nevidi pouhym okem nikdo a podil na uhynech proste svede na varroazu v duchu nejlepsich tradic dotacnich penezovodu.Proste vidime jenom to, co videt muzem nebo chceme. Klapky na oci a vpred.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78405 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 74605 do č. 74665)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu