Včelařská konference

"záleží od lokality.. dobrý rok byval u nas 70-80kg..a špatný 40-50.. bohužiaľ, tie casy su uz desať rokov preč, a teraz je spokojnosť aj s 30kg.. Trnavsko, 170mnv.."
a.
Já ještě pamatuji včelaření v zadovácích. V lese byl dobrý rok, když v polovině května vyšla snůška z javorů klenů, na začátku června snůška z luk a z divokých malin , po polovině června první medovicová snůška, v polovině července lipová snůška a nakonec v polovině srpna poslední medovicová snůška. A někdy včelaři ještě dělali poslední snůšku ze strnišť, protože tehdy se strniště nepodmítala, nechávala se do setí, i přes zimu tak, a leckdy tak byly pole na konci srpna a v září žluté od divoké ohnice a hořčice. A i bez ohnice a hořčice byly tehdy stniště významným zdrojem pylu k zimnímu krmení. Stejně jako plevel v obilí byl významný podněcovacím zdrojem od května po sklizeň obilí. Co snůška, to med z jednoho včelstva od 5 do 25 kilo. Co období bez snůšky, to přínos 2 - 5 kilo za týden. Aby tehdy včely trpěly hladem, muselo by soustavně aspoň 2 týdny až měsíc každý den pršet. Když bylo jakékoliv sucho, byla tehdy vždy nějaká aspoň udžovací snůška.
Později, po roce 1990 už byl dobrý rok, když vyšly tak 2 - 3 snůšky za rok a už když byly mezi snůškami trochu horší podmínky, měly včely náběh na hladovění. Včelstev bylo stejně jako dříve, ale dost lesa se mezitím vykácelo kvůli nové vodní ploše.
Doma na zahradě v intravilánu to bylo o takové 2 - 3 snůšky za rok horší, zase tam byla spolehlivá první jarní snůška už po začátku května z ovocných stromů. Která se později, jak se čím dál víc šířila kraňka a potlačovala původní černá včela, kryla se řepkou, pokud bylo blízko baráku pole s řepkou. A lidi postupně "čistili" zahrady od ovocných vysokokmenů a polokmenů.