Včelařská konference

Vše je skryto v popisu léčiva výrobce, jen jsem si všiml, že se používají stále nové slova pro popis ale na lékopisech je je to lepší ale také tam není vše.

Princip účinných látek je jasný, když se vyrobí, jsou suché, mají ustálené vlastnosti, nepodléhají při správném uskladnění rozkladu. Jenže ktomu se Dol ani včelař nebo jiný koncový uživatel nedostane. Dol se dostane většinou ke sloučenině s ředící složkou, včelař s něčím a to několikrát přepracovaným - naředěným.

Rozklad přeměna nebo degenerace je u všeho. I ropný parafiny se rozkládají, stejně tak vosky, pryskyřice, atp.

Ke spadu u naředěného amitrazu, spad je jasný, učící na VŠ při výkladu sdělil, že VD, roztoč reaguje spadem na hodně různých věcí, třeba na bramborovou nať,

ale jde o c e l k o v o u f u n k č n o s t léčiv.

Logické je, že pokud např. varidol vytvoří v úlech pachovou značku kterou si létavky pamatují od podletí do jara, může to znamenat, že ví při svých průzkumech, kam mají emigrovat když vlivem jiné synergie léčiv začne destrukce v jejich obydlí. Značka jim sdělila že v okolí je jiné stejně označené včelstvo. A ví s hodně dlouho že včelu lze vycvičit jako psa např. na hledání min v minovým poli. Dresurou se vytvoří cvik spolu s pamlskem. Pamlskem jsou krmiva a jeho doplňování. Prostě problém není ukončen Radime jen tím, že roztoče umíš shodit na dno. To jo, jenže tím že varidol použiješ sdílíš lép.ř. ujednotíš létavky při emigracích a jejich pátrání a zatraktivníš své stanoviště jako minu a ani otom nevíš.

Ty ředící látky se podílí na rozkladu úč. látek, vtom vidím největší problém. A rezistence je spíš genetická věc která ale není věčná, dříve se toho využívalo a dělala se tzv. obměna léčiv. Dnes vidím problém vtom, že se vyrobí nechtěně zmetek jako léčivo a ten lokálně způsobí kolaps včelstev.