Včelařská konference

Děkuji za reakci a naději.
Jedná se o Valašsko 550m.n.m..
Za 14 dní do nich kouknu a pak uvidím.

Řekl bych, že letos má matka v polovině dubna šanci na oplození velmi dobrou. Mírné omezení je, že nebude příliš moc trubců,matka by kvůli tomu mohla být mírně nedostatečně opylena, jako že by jí třeba za rok došlo sperma, ale na druhé straně takhle brzo budou trubci prakticky pouze z kvalitních nejsilnějších včelstev a čisté kraňky, takže taková matka by měla mít kvalitní včelstvo i potomstvo.
Jinak podle mně, co se týká oplození matek, je letošní půlka dubna zhruba srovnatelná s dobou tak s prvním týdnem května v minulých letech.
Jinak kdysi jsem jednou c odchovával matku takhle časně brzo, v polovině dubna a oplodnila se normálně, akorát tehdy bylo cca týden velmi špatné počasí a zhruba o tuto dobu začala klást později.

No ono asi taky záleží KDE. V polabí určitě. Zrovna dneska jsem dělal oddělky, zítra jim dám matečník. Trubců je ve včelstvech už docela dost. V podkrkonoší to může být úplně jinak. Tady u nás už začíná řepka.

Jinak řečeno: jakou má šanci včelstvo mátečníky v půlce dubna?

Pro upresneni,jak rozumet slovum "az zacne matka plodovat"??? Ona neploduje?

Moji odpoved mas na VF.

Ahoj,
přivezl jsem si včely na 11 rámcích (39x24). Zatím v jednom nástavku. Až začne matka plodovat a bude obsazeno dostatečně rámků přidám druhý nástavek, do kterého vložím tři rámky s plodem, které dám nad plod prvního nástavku a doplním mezistěnami (souše nemám). První nástavek doplním třemi mezistěnami, které dám k zadní stěně nástavku (mám teplou stavbu). Mezi nástavky vložím mateří mřížku. Mohu to takto udělat? Děkuji moc za jakékoli připomínky, rady..

Do Cmsch hlasi vzdy na podzim a zatim stavy udrzuje tvorba oddelku.Jarni stavy se nikde nezverejnuji,zatim tohle maskovani uhynu funguje a svet zavidi.
Peroutka to vysvetluje ve Vcelarstvi prejimanim postupu v tlumeni klestika jako v cizine,kde jsou pry ztraty 40%,proto je u nas mame taky.Jenom pozapomel,ze na tu "svazovou" cestu jaksi dochazeji a dosli lidi,kteri budou obihat ostatni.Porad zije kdesi v dobach minulych.

a zase za všechno může někdo jinej..


"obracím se na Vás tímto otevřeným dopisem kvůli závažné situaci, v níž se ocitla většina včelstev na území naší republiky"

já jenom furt nevím jaká většina a kde.To co včelaři hlásí do ČMSCH,vypovídá o něčem jiném.

Je zvlastni,ze podobne nazory maji nejen funkcionari ZO,ale uz i obycejni clenove.Cim to? Zacina se projevovat generacni vymena clenske zakladny,ktera odmita vizi,jak nam svet zavidi???

Ať zasázej stromy místo takových litánií. Unás komunisti sází aleje tj kilometry třešní a byly obnoveny všechny nemocné lípy v obci.

Tz. najdou kvalitu pylu ze stromu který kvete po slunovratu a sázej jak o život dokud sami dýchaj.

A nezapomenou pravidelně zalejvat alespoň tři roky od výsadby aby neuschly.

Tohle jim bude uplne jedno,nejake vcely.Dulezite je pro ne cerpat dotace,vybrat prispevky,lobovat za Dol a neustale omilat,jak nam svet zavidi...Vcely? Kde.

Vážená paní předsedkyně, členové předsednictva i řadoví členové,

obracím se na Vás tímto otevřeným dopisem kvůli závažné situaci, v níž se ocitla většina včelstev na území naší republiky. Sám jsem na konci roku 2018 přišel asi o devadesát procent z nich v důsledku syndromu zhroucení včelstev [jev, kdy úl opustí většina dělnic, přestože mají dostatek zásob – pozn. red.]. Podle informací z posledních čísel časopisu Včelařství, který Český svaz včelařů (ČSV) vydává pro své členy, se očekává, že rok 2019 bude pro mnohé včelaře podobně smutný. Svaz samotný si, bohužel, žádné statistiky úmrtnosti včelstev nevede. Zato vede téměř svatou válku proti parazitovi jménem Varroa destructor (kleštík včelí), který způsobuje onemocnění zvané varroáza a podle představitelů ČSV je příčinou prázdných úlů. Myslím, že tohle zjednodušené hledání viníka je podobně scestné jako boj proti kůrovci v našich lesích. Příčinou totiž ani v jednom případě není parazit, ale několik dalších faktorů, které snižují vitalitu včelstev/stromů, pro něž je varroáza/kůrovec, případně následná virová infekce, jen příslovečným hřebíčkem do rakve.

Může za všechno kleštík?
Rád bych uvedl tři důvody, proč si myslím, že ČSV situaci zjednodušuje, veškerou vinu svaluje právě na varroázu a jako jediné řešení navrhuje důraznější léčení včelstev:

1. Výzkumný ústav včelařství, s.r.o., který byl založen v roce 1996 a jehož pětinovým vlastníkem je i Český svaz včelařů, je jediným vývojářem léčiv proti varroáze, která u nás ČSV distribuuje (tedy prodává svým členům). Jeho jednatel František Kamler, sám také majitel pětiny podniku s obratem v řádu desítek milionů ročně, je totiž zároveň jedním z členů předsednictva Svazu. Další spolumajitel se stejným podílem, Daniel Titěra, je častým přispěvatelem časopisu Včelařství, v němž léčení pravidelně podporuje z pozice „odborníka“. Jde tedy o zřejmý konflikt zájmů, protože oběma spolumajitelům jde samozřejmě o maximální zisk společnosti a se svým vlivem v ČSV zároveň jeho členům nedoporučují nic jiného než odebírat léčiva, na nichž sami profitují.

2. Na desátém sjezdu Českého svazu včelařů na konci roku 2015 se stala jeho předsedkyní nepříliš známá právnička Jarmila Machová. Ta v té době figurovala jako zastupitelka na Praze 4 za Hnutí ANO 2011. Vzhledem k tomu, že její stranický předseda Andrej Babiš byl už v té době nejen největším dodavatelem chemie pro zemědělce, ale také největším zemědělcem a zároveň jediným zpracovatelem řepky olejné, není divu, že se ČSV minimálně od té doby vůči zemědělství nevymezuje a včelaře proti zemědělcům nijak nebrání. Možná by se od té doby o ČSV dalo mluvit jako o další divizi Agrofertu.

3. V roce 2017 byl pozměněn takzvaný plemenářský zákon, do něhož bylo doplněno, že jediným druhem, který se u nás smí šlechtit, je včela medonosná kraňská. Ta je mezi včelaři nejrozšířenější, protože má dobré výnosy a není příliš bodavá. Hodí se tak pro včelaření i do měst. U nás původně rozšířená včela tmavá byla efektivnější „kraňkou“ vytlačena už před lety. Vzhledem k tomu, že plemenářský zákon se odvolává na zvyšování biodiverzity, jde uzákonění možnosti šlechtit pouze jeden druh včely – u nás navíc nepůvodní a mohli bychom říct invazivní – přímo proti jeho smyslu. Zjednodušujeme tak situaci parazitům, podobně jako ji naši předkové zjednodušili kůrovci tím, že vsadili víceméně jen na smrk.

Včelí chemoterapie
Z uvedených důvodů není divu, že ČSV prostřednictvím svého časopisu včelařům, kteří přišli o svá včelstva, vysvětlí, že na vině je špatné léčení. A pokud léčí správně, jistě léčí špatně někdo v jejich okolí.

Jak ono „správné“ léčení probíhá? Při povinné podzimní fumigaci úlu se na papírový pásek nakape několik kapek přípravku Varidol (s účinnou látkou amitraz, což je karcinogenní insekticid), čmoudící papírek se vloží do úlu a ten se pak zavře na dvacet minut. Je to podobné jako nahnat lidi s klíštětem do uzavřené místnosti a pustit do ní plyn, který klíšťata zlikviduje. Tato procedura se opakuje dvakrát a potřetí v době, kdy je chladněji a včely jsou už v uzavřeném chomáči, s po­užitím aerosolu. Včely, které mají plno práce se zahříváním matky i sebe samých, tak včelař obalí do chladného, jedovatého gelu. Je myslím zjevné, že ani kouř, ani aerosol včelám před náročným zimním obdobím příliš neprospěje.

Na jaře se u včelstev, kde se v lednu objeví více než tři roztoči na úl, aplikuje ještě nátěr plodu léčivem M–1 AER (s účinnou látkou tau-fluvalinát), s nímž by měl včelař nakládat velmi opatrně, protože nesvědčí ani člověku. V létě se pak doporučuje vkládat desky s kyselinou mravenčí, případně pásky antiparazitika Gabon, které také obsahuje tau­-fluvalinát. Navíc se musí každý rok zvyšovat dávka účinné látky, protože na tu předchozí si roztoč stačí vyvinout odolnost.

Je třeba posílit včelstva
Český svaz včelařů by měl mnohem více času věnovat komplexní problematice syndromu zhroucení včelstev, nikoli se soustředit pouze na jeden z problémů. Je třeba více tlačit na zemědělce, aby v okolí úlů hospodařili ekologičtěji, tedy zejména s menším množstvím chemie, a upřednostňovali plodiny, jimž se v místních podmínkách daří. Řepka je sice štědře dotovaná, ale po chemickém postřiku včelám ani v květu nic nepřináší. Je nutné zemědělcům neustále opakovat, že Evropská unie poskytuje dotace na takzvané nektarodárné pásy, jež zajišťují dostatek potravy nejen včelám, ale i dalším druhům hmyzu, který v posledních letech z naší krajiny rychle mizí. Svaz by měl podporovat včelaře, kteří nevyužívají včely jako dojné krávy (někteří pro maximalizaci zisku včelám při zimování nahrazují med mnohem méně kvalitním cukerným roztokem). Možná by stačilo nabádat včelaře k tomu, aby včelám nebrali med z plodiště a zároveň aby jim nechali na přezimování to, co si nasbírají od července dál (s výjimkou medovicového medu, který jim během tuhé zimy, kdy nemohou vylétávat, neprospívá).

Kůrovcová kalamita je skutečně podobná varroázové epidemii. Zatímco před lety byli lesníci přesvědčeni, že stačí vykácet nakažené stromy a kalamita se tím zastaví, dnes už většina z nich ví, že pomůže především větší druhová rozmanitost lesů, ale také že je nutné mírnit klimatickou změnu, která přináší nesnesitelně dlouhá období sucha, jež kůrovci tak svědčí. Je tedy nutné dělat víc než jen bojovat s kleštíkem chemickými zbraněmi. V první řadě je potřeba posílit včelstva. Pak budou schopna se s kleštíkem vyrovnat mnohem snadněji.

Autor je členem ZO Vysoké Veselí.

https://a2larm.cz/2020/04/svata-valka-proti-parazitovi-otevreny-dopis-ceskemu-svazu-vcelaru/

Podle mně hodně záleží na krajině. Například kdysi jako kluk mi stačilo vyjít z baráku v podstatě kterýmkoliv směrem a do cca 200 metrů jsem prakticky všude narazil na nějakou bažinku, pramen, otevřený potok atd. Když bylo tehdy sucho, jaká bývají dnes, tak se včely akorát z běžných lučních květů a jiných běžných přeorientovaly na rostliny a jejich květy, které byly v okolí těch zamokřených míst. A vůbec nic se nestalo.
Sucho tehdy určitě bylo, například kterýsi rok, nějak okolo roku 1973, bylo tak velké sucho, že místní říčka úplně vyschla a voda zůstala jen v hlubokých tůních té řeky. Nikdy potom takové sucho nebylo, protože řeka nikdy, ani dnes v době "sucha" takhle nevyschla.
Dnes stačí v létě týden jasná obloha a teplo a všude tady je prach, protože všechny ty všechny ty mokřinky, bažiny a otevřené potoky buďto odvodnili, zasypali nebo zatrubnili. Jak je dnes sucho víc než 2 - 4 týdny, včely dnes silně trpí, protože nemají žádnou pylovou pastvu. A to i v době, kdy kvetou vysoké stromy, na jaře zbylé ovocné stromy, třeba v létě zbylé lípy, které mohou kořeny sáhnout hluboko do země pro zbytky vláhy.
a.
A potom záleží na zavčelení krajiny. Kdysi jsem zažil krajinu, kde se mimo snůšky od května po srpen včely v pohodě uživily a ještě přinášely týdně 1 - 3 kila medu. V době snůšky přirozeně za pár dnů plný medník. Dneska v době snůšky nosí stejně jako dřív, ale mimo snůšku spíš většinou trpí hladem, hlavně pozdšji v červenci a srpnu a je třeba se o ně starat.
Kdysi byla příprava na snůšku v tom, že se včely rozebraly a vybralo se těch 3 - 10 kilo, které každé včelstvo mezi snůškama nashromáždilo, aby se uvolnily plásty na med ze snůšky. Mimochodem to býval obvykle ten nejchutnější med. Ale tehdy, pokud se v květnu vypořádalo s rojovou náladou, až do poloviny srpna se se včelami nemuselo prakticky nic dělat mimo vybírání medu. Poslední jistá snůška byla v polovině srpna z medovice a srpnových květů, další snůšky, třeba z ohnice a hořčice na strništích už byly nejisté, bylo lepší po polovině srpna krmit.
a.
Dnes je příprava na snůšku v tom, že se včely hlídají, aby netrpěly hladem. A pokud trpí hladem, musí se přikrmovat. V červenci, pokud není snůška třeba z lip, by už včely z mimosnůškových zdrojů nestihly přinést ani pro svou obživu a stoprocentně by trpěly hladem. krmení na zimu v červenci je potom i z těchto důvodů, je lepší nechat zpracovat včelám cukr na zimu v červenci než včely přikrmovat v červenci a srpnu a na zimu krmit potom. Ale kdyby i dnes bylo zavčelení tak malé, že by byly jisté snůšky v srpnu, určitě by spousta včelařů nechávala včely nosit med a na zimu krmila až na konci srpna a v září.

Myslím, že nezáleží na počtu včelstev. Znám jednoho, má kolem 50 včelstev. Na zahradě cca 15 v nást. úlech - ty vytáčí, něco prodá ze dvora.
Na dalších několika stanovištích po lesích má ten zbytek, v klasických, klátech, TBH i košnicích. S těma si jen hraje, co si nanosí jim nechá.
Ošetřuje různě ale letos měl úhyny kolem 10% a to jsou kolem tak 30% ztráty.

perfektní info, hned rozšiřuji počty včelstev, nepodnikám a tedy neeviduji, to jsem chtěl vědít.....

Na svazovem webu odkazy na filmy Krajina pro vcely a Cesta k rovnovaze....Pro ty co se zrovna nudi a nehrabou se ve vcelstvech.

Nejhorsi smrt je z vydeseni,tohle bylo jasne od prvopocatku.

Aktuálně MV 4/2020 str. 14-15. EET a včelaři.

Citace: "Tržby evidují poplatníci daně z příjmů FO a PO. Současně se ale musí jednat u fyzických osob o příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, která je podnikáním......

Fyzické osoby tak nejsou povinny evidovat tržby, které jsou v souladu se zákonem o daních z příjmů zdaňovány jako příjmy z nájmu (§ 9) nebo jako ostatní příjmy (§ 10). Mezi ostatní příjmy patří např. příjmy z chovu včel provozovaného spíše jako koníček."

Bezstarostnost tady nejspíš byla.
A cejchování úlů moc co k čemu není, podle fotek to byly obyčejné zateplené langstrothy a těch je poměrně dost. Cejch podle mně není problém přecejchovat nebo vybrousit a úly potom vytmelit a natřít barvou, není šance poznat. Možná by i stačilo vyměnit ocejchovanou laťku na nástavku za jinou, i za cenu určitého snížení životnosti nástavku. Zvláště když s vysokou pravděpodobností stejné úly, jako používá, taky vyrábí a prodává a kdovíkdo má tak úplně stejné úly i doklad o jejich nákupu.
To chce, když už je třeba, v izolaci úlu schovaný GPS vysílač nebo něco podobného.
Stanoviště chránit aspoň fotopastí s online přenosem snímků na internet nebo aspoň fotopastí schovanou někde na stromě....

Pokud ta fotografie patřila k samotné události,tak to spíš vypovídá o bezstarostnosti majitele.
Jakoby úly říkaly-"Vem si nás"!

V tom případě stačila zaplachtovaná A31 a 2x jízda.

Byly-li úly cejchované tak se těžko ztratí...

Co já mám zkušenosti s ježděním ke kočovnému včelínu, do řepky a do jetel i do lesa, tak když je sucho, stačí uježděné koleje v lese nebo rovné pole , myslím tím třeba nepoorané. A klidně se dojede až ke včelám kdekoliv i běžným osobním autem, na poli nebo v lese. A když je trochu kluzko, jako třeba na louce nebo po nějakém nízkém zeleném porostu, hodně pomůžou kvalitní řetězy. Co se dají snadno nandat na výjezdu ze silnice a dají se snadno sundat i plné bláta, takže spíš klasické než nějaké náhražky.
Problém jedině je neúnosné podloží. Například na poli, když je mokro, nebo v lese mezi stromy, kde je silná vrstva rozkládající se biomasy. Nebo možná na intenzívní louce, to znamená louce, kde byla půda nedávno zoraná, prohnojená a nasety trávy s vyskou produkcí biomasy, tam za mokra ta půda ještě nebude uježděná. Osobní auto se tam okamžitě zaboří o těch 15 - 20 centimetrů a sedne na podlahu, běžné SUV nebo i lehký náklaďák nejspíš taky. Projede jen traktor nebo skutečné teréňáky s balónovými pneumatikami a podobně.

každý svýho stěstí strůjcem...

buď má úly u cesty a stačí k nim dodávka nebo v lese a musí mít terénní auto...vše má své

Já bych rozhodně takhle volně a na kraji lesní cesty, která vypadá dost slušně, jako by to byla dost frekventovaná trasa pro turisty úly nedával. Mně to připomíná cesty, které v místním lesním masivu má místní město, udržuje město a které nejspíš měšťáci z poloviny města znají jako svoje boty.
Už jsem to psal tady před několika roky, že stanoviště včelstev v lese by mělo být zastrčené, aby o něm mimo místních myslivců a houbařů nikdo nevěděl.
Jinak to je jen poukázka pro zloděje nebo vandaly.
Trošku pomůže například když se pod úly udělá co největší paleta, tak na 4 - 8 úlů a dna úlů se k paletě přišroubují , pokud možno šrouby se speciálními hlavičkami nebo přístupem přes úly, ne zespodu. Aby nešlo jen tak přijet a úly naložit. To je ta poukázka pro zloděje, úly na místě, kde je uvidí a obhlídnou turisté nebo i automobilisté nebo jen štamgasti z přespolní hospody.
a.
Kouknul jsem na jejich web, stačí si mapu s označením jejich polohy, rozkliknout na webu na celou stránku a už se tam v tom rozlišení objeví lesní cesty v masívu Chřiby.
Stačí tedy třeba někomu ze severní Moravy nebo Ćech tu mapu rozkliknout, za pár víkendů ty lesní cesty na Chřibech prochodit nebo projet třeba na kole a ty stanoviště včelstev má při troše štěstí zmapované. Nemusí se ani nahlížet do LPISU. A na přívěsu za osobním autem nebo naložené na menší náklaďák směrem, kde je slušná cesta, se to za noc klidně odveze stovky kilometrů.
a.
Prostě to, co vypadá jednoduše, jednoduché být nemusí. Pokud znám nějaký lesní masív, kde je skvělá pastva pro včely, není možné jen tak přijet a ty úly "vysypat" na kraj cesty, ať se včeličky snaží. To šlo kdysi s kočovnými včelíny, kde včelín nešlo snadno odtáhnout ani snadno otevřít, ale se samotnými úly ne. Je třeba najít zastrčenější pozemek, kde z těch cest není vidět, domluvit se s majitelem a ty úly zastrčit tam. Nebo naopak se podívat někde pod les, pokud tam jsou vesnické domky a domluvit se, že ty úly postavím pod lesem na dohled z chalupy nějakého místního vesničana a ten je bude průběžně hlídat, přirozeně taky za nějaké kilo medu.

známý má fotopasti a říká, že ta galerie fotek kdo tam chodí jen na čumendu je veliká

Spousta vcelstev po cele CR stoji takhle,nez schvalili nesmysl s lpisem,staly uly i v anonymite.Dnes si to dohleda,kde kdo.Spis je k zamysleni,jestli pri takto umistenych stanovistich nezabudovat do oplasteni ulu GPS.

Klepnete si Radime do googlu vceli farma a stolarstvi Rostin.

Je to celé trochu divné. Měl tam včely vyšlechtěné na odolnost proti nemocem a toto stihl za tři roky. To se stihnout nedá. Taky 60 včelstev nezajistí obživu, ani snad v kombinaci s výrobou úlů. Pokud si za ty úly neúčtoval majlant.
A nakonec na fotce tady
https://www.novinky.cz/zena/styl/clanek/okradeny-vcelar-se-boji-o-osud-sve-rodiny-40318773
Je vidět, že ty své úly měl prostě položené na okraj lesní cesty, pravděpodobně průjezdné. To znamená když bylo trochu sucho, aby na té lesní cest nebylo bláto, mohli dva lidé jenom s bržděným přívěsným vozíkem za auto všech 60 včelstev odvézt klidně za jednu noc.
Zastavit na cestě, úly hned vedle, naložit na vozík, dvě vrstvy nad sebou po šesti úlech, to je otázka 10 - 15 minut. Po silnici odvézt třeba 50 kilometrů je hodina. složit a zpět 3/4 hodiny. za noc by klidně zvládli se otočit 5 - 6x a 60 včelstev je pryč.

Patrilo by pazoury prerazit roxorem,ne 8 let.

https://www.novinky.cz/krimi/clanek/za-ukradene-vcely-hrozi-zlodeji-kvuli-nouzovemu-stavu-osm-let-vezeni-40318679
Šedesát pět úlů i s včelstvy v hodnotě nejméně 455 tisíc korun ukradl neznámý zloděj majiteli z pozemku u Roštína na Kroměřížsku. Kvůli nouzovému stavu v zemi mu hrozí osm let za mřížemi.

Dobrý den nabízím k prodeji 8 ks vyzimovaných včelstev 39x24 na jedenácti rámcích. Cena 4000,- kč / včelstvo.
Hodonín ,kontakt 792363481

Naprosta vetsina nakupuje podle ceny,proto jsou ochotni v dobe akci stat frontu pred super hyper jak idioti.Nevidi,neslysi,hlavne,ze usetri par korun.

Odbyt medu je i ted,pokud ma clovek tolik vcelstev,kolik medu dokaze prodat.Z cehoz plyne,ze valna vetsina vcelaru,co je bez medu si muze dovolit vic vcelstev,protoze vice medu dokaze prodat,no a ti,kterym med lezi na sklade presne naopak.
V kontextu toho clanku se to lezeni medu na skladu vetsiny vcelaru v CR tykat nebude,s prodejem medu primo koncovym zakaznikum problem nemaji a bytostne se jich netyka ani dovoz medu z podstaty vcelarstvi v CR na zajmove bazi.

Já myslím, že stačí, pokud bude to složení poctivě uváděno na štítkách. Spousta lidí už obecně ty štítky na potravinách včetně medu čte a kupuje podle nich. A kdo je nečte, dobře mu tak, protože občas koupí drahé šmejdy.

Ono regulace tu byla, copak udělat regulaci na snížení počtu včelstev pro každého včelaře o30% na opylení to bude stačit.Zníží se tlak na nemoci včelstev. Odbyt medu bude a nebude na sklad cena se snad udrží.Jen na okraj maso se na původ země značí, po afeře v Polsku dovoz klesl na polovinu a do teď se to nevzpavatovalo na 100%.Máme zákazniky na med od včelaře jiný nekoupí a medy v obchodech nejsou o moc lacnější
a jsou z EU a mimo EU Zdeněk

Ti co nakupuji med v regalech super hyper si ani nevsimnou odkud med je,bude je zajimat cena a ta nebude u dovozovych medu rozhodne nizsi proto,ze pujde o dovozovy med.
Vyvazet nas med a za nej dovazet jiny mi taky pripada zcestne.Pokud EU muze neco udelat,tak at na med a vosk nasoli clo,zrusi vyjimku ze cla Ukrajine.Do te doby je to o nicem.

Nějaké značení věci nepomůže, pouze regulace trhu umí zatnou tipec padělatelům medu.

Stačil by nějaký systém povolenek pro ochranu medu. Něco jako u emisí, chceli někdo znečišťovat vnitřní trh haldami jakéhosi medu odkudkoli, ať si koupí povolenku. V tom momentě by se do věci mohla zapojit celní zpráva a vznik by nový registr kontrol pohybu medu.

Celý problém by mohla vyřešit nucená vyvážená bilance dovozu a vývozu. Tz. Kolik zpracovatel nebo obchodník doveze, musí mít za povinnost i stejné množství nebo nějakým poměru (dovoz vývoz) tuzemského medu vyvézt a jinak řečeno, kolik tuzemského medu vyveze, tolik může jen dovézt.

Nutné by bylo to celé domyslet aby se vykutálenci nespolčovali, nemohli dohodnout, nemohlo se vznikla tak nová komodita jako obchod s povolenkami dovozu a vývozu.

Prostě když p. Špaček uvede 10 kamiónů španělského medu na český trh do regálů, musí mít dokladovaný stejné množství medu jako vývoz českého vykoupeného medu do Španělska.

Nebo do Číny. Nebo na Ukrajinu. Pokud ho nemá, měl by mít za povinnost odvézt poplatek na obnovení tuzemské produkce medu do nějakého speciálního fondu peníze. Když jak píše, že je španělský med tak vyjímečný, mohlo to být docela zajímavé kdyb to např. mohla být suma až 1t€/tuna.

jesli je dovozová cena 1,2E tak se ceny sníží. Bude se takovýto med prodávat za 100Kč +-. Zákazník bude vědět, že je tam jen 1ˇ% českého medu, ale pořád to bude med.
Akce mají přeci češi rádi, hlavně nízká cena a kvalita jde stranou.
Co vyhraje. Babiččin med? To už zde bylo

Med se bude dovážet stále. Ale až bude to nové značení, tak většina medů prodávaných dnes jako "směs medu ze zemí EU a mimo země EU" bude mít nálepku něco jako "směs 99 % medu ze zemí mimo EU a 1 % medu z (třeba) ČR" a bude muset být prodávána za znatelně nižší cenu, aby směska byla prodejná.
Jestli to takhle v Bruseli skutečně udělají, tak to bude jedno z mála jejich rozhodnutí, které bude logické a správné.
Sice je otázka, jak se to bude v praxi kontrolovat, nicméně já věřím, že to nějak půjde.

Nejak mi unika smysl tohohle mnoho slov o nicem.Med se bude ve velkem dovazet stale,i kdyz se vic bude hlidat kvalita.Pro balice bude to nejmensi,misto med z ES a mimo ES dolepit na etikety konkretni zastoupeni medu z te ktere zeme puvodu.Jen urednictvo bude mit pocit,ze se neco zlepsi.Euromed dovozy nijak neomezi.Mnoho euroslov o nicem.

21. 3. 2020

Evropský trh s medem čelí v současné době krizi. Dominují mu dovážené produkty, které jsou sice levné, ale s nejistou kvalitou. Včelaři proto volají EU o pomoc.

Produkce medu v EU během loňského roku poklesla. Naopak se zvýšil jeho levný import ze třetích zemí, zejména z Číny, a to až na 40 %. Každý rok se z Číny doveze zhruba 80 tisíc tun medu, další tisíce tun pocházejí z Ukrajiny a Mexika.

Včelaři ze zemí EU, kterých je asi 600 tisíc, ve srovnání s tím každý rok vyprodukují necelých 250 tisíc tun medu. Největšími producenti medu v EU jsou Španělsko, Maďarsko, Německo a Rumunsko. Po Číně je EU druhým největším světovým producentem medu. Vyplývá to z infografik Evropského parlamentu.

Značně se liší i náklady za evropský a neevropský med. Zatímco průměrná cena za čínský med se loni pohybovala na úrovni 1,24 eur za kilogram, jen produkční náklady v Evropě dosahovaly před dvěma lety 3,90 eura za kilogram. Ceny medu navíc v hlavních importních zemích nadále klesají, v roce 2016 se pohybovaly na úrovni 2,23 eur za kilogram.

Důvodem nízkých nákladů za mimoevropský med je přidávání cukerného sirupu do výsledného produktu, který lze při celních kontrolách jen těžko odhalit. Čína rovněž používá jinou definici a metodologii pro produkci medu než Evropané. To vše vytváří nesnadnou konkurenci pro evropské producenty.

„Pokud se situace na evropském trhu nezlepší, tak evropští včelaři, kteří jsou silně závislí na příjmech z medu, nebudou schopni dále ve své činnosti pokračovat,“ obává se předseda pracovní skupiny pro med z farmářské celoevropské asociace Copa-Cogeca Etienne Bruneau. V ohrožení jsou podle něj i jiné sektory související s produkcí medu. Informoval o tom EURACTIV.com.

Evropští producenti spolu s Copa-Cogeca proto po EU požadují přijetí pohotovostního akčního plánu. Copa Cogeca rovněž usiluje o vytvoření Evropské referenční laboratoře pro med, která by spolupracovala se Společným výzkumným střediskem Evropské komise (JRC) i Evropskou observatoří pro trh s medem.

„Unijní“ med
Med je nyní v EU regulován směrnicí, která ale příliš požadavků pro produkci medu neobsahuje. Problematické je zejména označování místa původu. Spotřebitelé se dnes setkávají s označením „směs medů z EU“ (tj. směs medů z více než jednoho členského státu), „směs medů ze zemí mimo EU“ (tj. směs medů z více než jedné neunijní země) a „směs medů ze zemí z EU a mimo ni“. EU se také snaží dohlížet na to, aby dovážené medy byly v souladu s evropskými standardy.

Samotné označení by ale mohlo projít změnou. V lednu o tom diskutovali ministři zemědělství EU, a to na žádost Slovinska a Portugalska, kterou podpořila i Česká republika. Skupina 16 zemí EU při té příležitosti přijala společnou deklaraci, v níž po Evropské komisi (EK) požaduje zvážení revize směrnice o označování medu z roku 2001 tak, aby se zpřesnily podmínky pro označování původu medu.

Podle maďarského ministra zemědělství Istvána Nagyho je nutné uvádět nejen zemi původu medových produktů, ale také velikost podílu evropské a neevropské složky ve výsledné sklenici medu.

„Musíme pamatovat na původ, kvalitu a jednotnost vnitřního trhu,“ zdůraznil význam zpřesnění označování maďarský zástupce na zasedání Rady.

Česko je jednoznačně pro. „Současný dobrovolný způsob označování směsí medu neposkytuje spotřebitelům dostatečné informace o původu medu, dozví se z ní jen to, zda jde o med z EU nebo ze zemí mimo EU. To chceme rozhodně změnit, zejména medy pocházející z některých mimoevropských zemí často obsahují látky, jejichž použití je v EU zcela zakázáno,“ uvedl již dříve český ministr zemědělství Miroslav Toman.

„Souhlasíme s tím, že současné označování směsí medu neposkytuje spotřebitelům dostatečné informace o původu medu, který si kupují. Konkretizaci označení uvítají nejen spotřebitelé, ale také kontroloři sledovatelnosti,“ uvedl za Českou republiku na lednovém zasedání Rady Jiří Šír, náměstek na MZe pro řízení sekce EU a zahraničních vztahů. Dodal, že některé mimoevropské země přidávají do medu látky, které jsou v EU zakázány.

Podle českého ministerstva by zpřísnění podmínek pro označování medů mělo přispět ke zlepšení kontroly sledovanosti a zvýšení bezpečnosti směsí medů. To si myslí i další zástupci zemí, které iniciativu podpořily. Důraz byl kladem zejména na posílení důvěryhodnosti spotřebitelů.

„Musíme poskytnout veškeré kompletní informace spotřebitelům a je to (označování, pozn. red.) důležité také pro zajištění rovných podmínek pro včelaře. Také vysledovatelnost (původu medu, pozn. red.) je klíčová pro prodej bezpečného a zdravého medu,“ zdůvodnil potřebu harmonizovat označování medu na lednovém zasedání Rady pro zemědělství slovinský ministr zemědělství Jože Podgoršek s tím, že ti, co dnes si kupují dražší med, mají často více informací, než ti, co si kupují med levnější.

Podgoršek rovněž připomenul, že jasnější označování potravin je součástí strategie z Farmy na vidličku v rámci Evropské zelené dohody, vlajkové iniciativy Komise pod předsedkyní Ursulou von der Leyenovou. Med ale v těchto iniciativách přímo uveden není. Podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechovskiho, který se zasedání účastnil, Komise bere nynější výzvu na vědomí a bude se jí dále zabývat.

Není to však poprvé, co je k takovém kroku Komise vyzvána. Jak připomenul maďarský ministr, Rada už loni na podnět Evropského parlamentu požadovala přesnější označování medu.

K deklaraci se kromě Česka a Slovinska připojily i ostatní státy Visegrádu, dále pobaltské a jihoevropské země, a také Francie, Bulharsko a Rumunsko. Navržená opatření ale na zasedání podpořili v ústních vyjádřeních i zástupci dalších států.

Ke zpřesnění označování už se loni jednostranně odhodlala Francie. Vzhledem k tomu, že by takový krok negativně dopadl na volný pohyb zboží, země potřebovala k přijetí zákona souhlas Evropské komise. A té se opatření nezamlouvala. Psal o tom v listopadu EURACTIV.com.

Francie požadovala uvádění přesného seznamu zemí původu jednotlivých druhů medu. Ty země, z nichž pocházelo více než 20 procent medové složky měly být navíc zvýrazněny. A v tom právě Komise viděla problém. Francouzská vláda proto musela svůj návrh pozměnit. O podobnou změnu na národní úrovni usilovalo i Portugalsko a Španělsko.

Další problémy včelařů
Kromě označování medu je snahou také lépe chránit ubývající populaci včelstev. Evropský parlament již před dvěma lety, na návrh maďarského europoslance Norberta Erdőse (EPP), usiloval o přijetí akčního plánu na ochranu včel a včelařů. Ochrana opylovačů byla rovněž v zájmu bývalého českého europoslance Pavla Poce (ČSSD). Nyní by v tom mohla pomoci také očekávaná strategie pro ochranu biodiverzity, kterou by měla Komise zveřejnit na konci dubna.

Zdroj: EUROACTIV.cz

Viz Včelařství aktuality. Zdeněk

A co výhled dopředu?
Dovoz/vývoz medu, s tím související výkupní ceny?
Možnost prodeje a odbytu medu?
Výroba a dostupnost léčiv pro včely...?

Ještě,že nám ty včely zahrnuli mezi "hospodářská zvířata",navzdory všem brblalům z řad včelařů!

Teď se to hodí.

Včelařství: Péče o včelstva – včelařství je vsouladu svýjimkami ze zákazů, na které se krizové opatřenínevztahuje.Jde o výjimku zakotvenou vbodu I. písm. c) usnesení vlády – zajištění péče o zvířata a výjimkuzakotvenou vbodu I. písm. h) usnesení vlády – pohybu vpřírodě.Jakékoli shromažďování (byť ve skupinách pod 30 osob), nejsou nezbytné pro péči o včely a jejichchov, a proto je třeba je neorganizovat a nezúčastňovat se jich. Uvedené vyplývá zúčelukaranténních opatření vlády České republiky ze dne 12. března 2020, která by takovýmto jednánímmohla být zmařena.Zdeněk

Jaké mohou být dopady epidemie a přijatých opatření na včely a včelaře?

On je taky zřejmě silikon a silikon.

tak ještě jsem zapomněl a třeba to někomu pomůže. Lisy mám na trojnožkách, které mají štelovací nohy. Lis musí být příčně v rovině a mít malý záklon. To se někdy na stole blbě honí. Zdraví R. S.

No ono záleží, jaký ten silikon je. Jsou zahraniční výrobci, u kterých to jde i bez separace. Kdo používá české suroviny separovat musí. O čisté vodě dost pochybuju. Jako nejlepší separátor bych hodnotil obyčejný iron v rozprašovači, ale nejspíš to složením bude pěkné svinstvo. Já používám starou německou klasiku: 1 díl medu, 3 díly tech. lihu, 2 díly vody. Když doma není med místo něj pár kapek Jaru. Jedu na dvou lisech vl. výroby, které jsou chlazeny vzduchem. Ročně tak 80 až 100 kg vosku. Když rodinní příslušníci neprudí, za 3 dny je hotovo. Hotový výlisek má rozměry cca 41 x 38 cm. Čím jsou mezistěny rozměrově menší, tím to jde líp. Zdraví R. S.

Na silikonovou formu stačí použít čistou vodu jemně rozprášenou vzduchem. Mezistěny se nelepí.

> berny (2a00:1028:8d1f:1c0e:cf1:fa4a:1dfd:b0f1) --- 8. 3. 2020

Ze světa.
Nápověda Bee našel, běží, ale neletí poté, co jsem ..... naléhavě potřebuji pomoc !!
Ahoj kluci! <

To postrádá jen odkaz na kliknutí a přesměrování na škodlivou stránku aby ti někdo hacknul počítač. Jinak slušná psychóza.

Jar je vyroben takaé prostou přeměnou mastných alkoholů díky teplu, oxidů a hydroxidu. Používá se např. palmový olej, atp a je nadstaven typnu si něčím co rychle vysychá. Rozdíl je tedy jen vtom, že si místo parfemovaného produktu vybereš neparfemovaný, což je např. jar pure. .. Parfemy v jarech jsou opravdu někdy špatné, asi hodně levné a pro separaci mezistěn nevhodně zapáchající.

Ty detergenty(jar a jiné prostředky na nádobí) atd jsou podle mne dost "prožluklé" chemikálie, například proto, že se mohou koncentrovat na povrchu nějaké vodouředitelné báze a i když se tak použije jen velmi malé množství detergentů, mohou místně vytvářet vysoké koncentrace a podle toho taky mohou reagovat nebo snad i působit na včely.
Dále je potom možné, že detergenty vůbec v tom jaru nefungují jako separátory, jako separátory tam mohou fungovat přídavné látky. Třeba ty, které způsobují, že koncentrovaný saponát je husté konzistence, to je dnes například glycerín.
Mimochodem dnes odpadní surovina z výroby bionafty z rostlinných olejů.
Jako separátor by tedy podle mne mohl fungovat třeba ten koncentrovaný glycerín. Připadá mně jako podstatně čistší chemikálie než nějaký saponátový prostředek na nádobí typu Jaru.
Mlíko pak může mít ten problém, že jeho zbytky na vosku časem zplesniví.

Ze světa.
Nápověda Bee našel, běží, ale neletí poté, co jsem ..... naléhavě potřebuji pomoc !!
Ahoj kluci!

Jsem Ina a nejsem včelař, ale potřebuji pomoc naléhavě, protože den před včerejším jsem našel včelu, ležela na mém balkoně a měla nohy na svém těle a byla velmi schoulená na boku a trochu se nepohybovala, pomyslela jsem si, že byla mrtvá.
Pak jsem ji vzal do domu a najednou jí letěl přes celou místnost.
Ale protože už byl večer a venku bylo trochu v pohodě, položil jsem ji na talíř, dal jsem mu džem a dal jsem na něj průhledný plastový válec se vzduchovými otvory.
Protože to nešlo do džemu, vyměnil jsem džem za viskózní cukrovou vodu.
Dnes jsem ji našel ležet na zádech a nohy kopat do cukrové vody.
Vytáhl jsem je z vatových tamponů a umyl je vlažnou vodou.
Zapíchla mě, myslím, že se bodnutí zlomilo.
Poté mi jen přejel rukou a zastavil se.
Ale protože na ní stále bylo hodně cukru, omýval jsem ji znovu.
Nyní znovu běží na talíř, je opravdu super aktivní, také šplhá na válec, ale stále padá na talíř (s toaletním papírem, takže je o něco měkčí).
Ale ona se nesnaží letět, byl jsem v zahradě s ní po prvním mytí a nechal na ni svítit slunce, ale prostě zůstala.
Jak jsem řekl, je velmi aktivní, ale nesnaží se létat, křídla používá pouze tehdy, když padá na záda, aby se dostala zpět na nohy.
Kromě toho je určitě příliš pozdě na to, abych ji propustil, už je chladnější, a také nevím, jestli bych si měl znovu zaseknout pero, co když tam spadne a znovu to nalepí?
Co mám dělat?
Prosím, pomozte mi !!!!!!

Děkuji předem a pozdravem
Wildcat Ina

Vezměte prosím nějaké super lepidlo a okamžitě přilepte hrot!

Jinak to není druhově vhodný přístup!

Pak políbí včelu, mohlo by to být tak, že se promění v prince okouzlujícího, protože to by už mělo být super včela par excellence, v ní je určitě stále něco ukryté.

Ale pozor, během transformace je hodně praskání !!!



Hrajete také z EAV:

Jsem princ okouzlující

účinek je ještě působivější.

Jako separátor používám obyčejný mlíko.. mezistěny pak opláchnu a prokládám papírem (líp to samozřejmě proschne, když se před prokládáním zhruba osuší savým hadrem). Často uváděný 1% roztok jaru nepoužívám, protože ho nechci cpát do včel (nevěřím, že by se opláchlo fakt všechno.. navíc mi to divně smrdí).

K vyndavání odlitku - na první kus dne se mi osvědčilo to promazat víc než je obvyklé, aby se to "zajelo".. jednou jsem to neuďála a forma musela zpátky do trouby, aby vosk vytekl a dala se otevřít :D

Jinak mezistěnu není třeba až tak dolovat, záleží na kvalitě provedení při výrobě lisu - nejsou-li buňky dokonalé a mají v sobě ďolíčky, je větší pravděpodobnost, že tam bude mezistěna držet.. takže někdy mi drží mezistěna na spodní části, jindy na té, která se odklápí.. použitelnej zmetek mám tak 1 ze 30 odlitých kusů.. včelky si to dostaví dle fantazie :)

Teplota vosku.. čím nižší teplota, tím tlustší bude mezistěna - stihne to ztuhnout dřív než zavřeš formu. Na optimum přijdeš sám podle toho, jak se ti bude ohřívat forma a taky podle teploty místnosti - v přetopené forma při rozevření nechladne a prodlužuje se čas výroby. Nejlepší je, kdy před nalitím vosku je forma zevnitř "vlažná". Pak je síla mezistěn tak akorát.

Zdravím
to misha: pls používáš při lití nějaký separátor na vodní bázi ? jaká je vhodná teplota taveniny ? jde mezistěna dobře vyndat z formy, nebo se musí dolovat ?

Použil jsem špatný silikon a teď mám formu zalitou, musím ji očistit a přeformovat. Příští sezonu doufám pojedu už na vlastním vosku.

To tezko rict,pouzivam ho druhym rokem na osetreni ve snuskove prestavce mezi repkou a malinou a tam je samozrejme ucinnost daleko nizsi kvuli zavickovanemu plodu.To samo bude platil u letni aplikace,byt se udava dlouhodoba ucinnost.Na zimni osetreni radsi namichat cukerny roztok se stavelkou k pokapu.
Problem je,ze jak pouziti KM,tak stavelky se vyzaduje pouze ve forme schvalenych VLP a neni tento status primo pro kyseliny.Uredni siml nebo lobing vyrobcu leciv? Samozrejme,ze nam to nezabrani v pouziti houbicek,uterek s KM misto formidolu nebo priprave cukerneho roztoku se stavelkou k pokapu.Hodne se mi libi stavelka+glycerin na rozkousatelnem nosici,letos vyzkousim.Ma uz nekdo s timhle zpusobem zkusenost?

Jak je na tom Varromed, dá se považovat za plnohodnotnou kyselinu šťavelovou s účinností 95% jak uvádějí? U nás už 2 roky ho někteří používali, v létě i podletí, ale prý je na VD asi slabý, nebo použili slabou dávku? Nebo obsah přidané KM je nedostatečný aby působil na VD pod víčka?

www.vcelarisobe.cz-kyselina stavelova jako efektivni varroacid

Použila jsem potravinářský silikon DEN BRAVEN. 3 tuby stačily na formu pro rámkovou míru 39x30.