Včelařská konference

Můj závěr k dotazu o acetonu jako nosného média pro léčení:

Netušil jsem, že dotaz na použití acetonu vyvolá bouřlivou diskusi.
Je dobře že účastníci diskuse jsou všímaví.
Můj dotaz směřoval jen k tomu, kde se dá koupit aceton ve vhodné kvalitě pro aplikaci léčiva, neboť jsem byl dotázan svým kamarádem, který má léčivo a nemá aceton, asi ho někde ztratil, nevím.

Neměl jsem v mém dotazu na mysli měnit metodiku, která jistě naše výzkumníky stála mnoho úsilí a je ověřena.
Mimo jiné aceton v kvalitě čistý, který je dostupný v obchodní síti jako aceton (distribuovaný družstvem SEVEROCHEMA) má garantovanou čistotu vyšší než 99%., což se mi podařilo na stránkách SEVEROCHEMY najít. Kde se dá koupit aceton v kvalitě p.a. již vím, děkuji za odpovědi.

Souhlasím s názorem, že metodika je jasná a musí být dodržena, protože je odzkoušena a při jejím dodržování jsou garantovány i výsledky léčby. O tom by nemělo být nejmenších pochyb.

Léčení včel je příliš vážná záležitost, než aby ji někdo měl sám měnit jen na základě svých vlastních úvah, které nejsou vědecky a prakticky ověřeny.

Diskuse však doufám přispívá i k tomu, že se věci ozřejmí, vyjasní, že se více porozumí problematice, že se má o všem přemýšlet, znát názory zúčastněnných, že budu příště vědět přesně proč to mám tak a tak udělat.


V dalším příspěvku se ozvali zastánci čisté chemie. Otázka je co se tím míní, kromě zvolání jsem zastánce čisté chemie.

Jestli v metodice je popsáno, že při nějaké venkovní teplotě by měl být použit aceton, tak to má také svůj důvod (nebudu to dál rozvádět, je to publikováno).

Přítel Jindra má svůj vlastní postup aerosolování s ohřevem vzduchu, zřejmě je to použitelné, má s tím zkušenosti a pravděpodobně to asi neodporuje platné metodice, to nedokážu posoudit.
Lze však tvrdit že při použití acetonu by totiž mohlo dojít k narušení POLYSTYRÉNOVÝCH nástavků, které používá.

To však nemá s čistou chémií některých přispěvatelů nic společného.

Přítel Jindra publikuje na svých stránkách mnoho poučného objevného a řekl bych i zajímavého pro včelaře, zejména začínající stejně jako

jsem já. Nadšeně jeho články čtu a považuji ho za vynikajícího propagátora včelařství s mnoha znalostmi a zkušenostmi, které mu mohu a

jistě nejen já závidět. Člověk se mnoho zajímavého a praktického dozví.

K jeho teorii čisté chemie si dovoluji mít několik málo připomínek. On sám používá k výrobě nástavků pěnový polystyren, kerý opatřuje různými nátěry vodou ředitelnými barvami a to i uvntř úlu. Tato barviva jsou značena jako ekologická. To je pravda, ale jen z pohledu aplikací, pro která jsou určena a také z obchodních důvodů.

Při shlédnutí technických listů těchto nátěrových hmot nebo pojiv, která se požívají pro tyto nátěrové hmoty se dozvíme mimo jiné obsah i těkavých látek, které jsou i v těchto vodou ředitelných systémech spolu s emulgátory a dispergátory obsaženy. Žádná z těchto použitých
nátěrových hmot nemá certifikát pro přímý styk s potravinami. Tyto látky nikdy zcela nezmizí a postupně jsou do prostředí úlu distribuovány. Navíc dipergátory a emulgátory mají tu vlastnost, že jsou rozpustné jak ve vodě tak i organických látkách. To není příznivé ani pro med ani pro vosk. Nemám to podloženo žádnou studií o jejich vlivu na med a včelí produkty, ale je to jen jednoduchá logika věci vycházející ze základních znalostí, o těchto látkách obsažených v nátěrových systémech.

Stejně tak není polystyren nikdy dokonale odizolovaný od prostředí po kterém se včely pohybují (vlivem dodatečného poškození při manipilaci a tak jak se objevují jednotlivá zrnka pylu v medu, stejně se mohou objevit i zrníčka polystyrenu. Jde jen o to, že pokud se to cíleně nesleduje a množství jsou asi zanedbatelná nato, aby to škodilo zdraví.
Dále zde není dořešena prakticky otázka likvidace PS nástavku při případném objevení se včelího moru, nebo je?
Jsem opravdu jen začínající včelař, ale přesto si k tomu dovoluji mít svůj názor.

Pro nátěry experimentálních nástavků z papíru použíl přítel Jindra včelí vosk rozpuštěný v ředidle řady C6000 a to je přímo uhlovodíkový koktejl.
I zde se dá pochybovat o tom, že nízko vroucí podíly a různé složky včetně aromátických uhlovodíku jsou po zaschnutí beze zbytku odpařeny, zcela jistě difundují do prostoru uvnitř úlu i při jeho používání. Jde jen o čas mezi výrobou a použitím a teplotou skladování, větrání atd.

Ale jak to všechno ověřit?

Zdraví to také pravděpodobně neohrozí, ale o to snad jenom u včelaření nejde.

Proto jako chemik a zároveň zastánce přírodních postupů se moc přimlouvám ke včelaření v úlech dřevěných, které by zevnitř neměly být níčím upraveny s vyjímkou toho co si včely opatří sami a tím se co nejvíce přiblížit původním přírodním podmínkám.


Zdravím všechny účastníky konference a těším se na všechny příspěvky k jakémukoliv tématu zejména o ekoligii chovu včelí pastvě a dalších zajímavých tématech.

Leoš Matela