Včelařská konference

Kyselina šťavelová je mimořádně jedovatá, hlavně hrozí selhání ledvin. U nás povolená léčba k. šťavelovou oficiálně není - tedy v čisté formě, jen jako součást Varomedu.

Ano,KŠ byla údajně v minulosti považována za jed.A dnes se jí dostalo milosti k léčení včel.
Zoufalá doba asi vyžaduje zoufalé činy.

Novator je clovek,ktery zavadi nove veci,tyhle jsou davno bezne,jen v CR jsou nebo spis byly tabu.Vzpominam na jednu prednasku dr.Kamlera,ktery vcelarum tvrdil,ze stavelka je nelegalni a v ramci jednotnych postupu bude jako rezerva az vznikne rezistence na amitraz.(volne receno).Bohuzel si neuvedomil,ze on neni ten,ktery rozhoduje o ceskem vcelarstvi,s odstupem let to byla zvlastni politika.Dnes je Dol pouze jednim z vyrobcu pouzivanych leciv a stavelku velka vetsina diky temto nahledum i diky clankum ve Vcelarstvi nezna a pouzivat neumi.

-----------------------------------------------------
Pavel a taky mnozí jiní novátoři to zajisté myslí dobře,o tom není pochyb,hledat novou metodu při léčení včel. Jenže ti staří včelaři,kterých je naprostá většina to asi aplikovat nebudou.Je to na mladých,kteří to asi vyzkouší.Držíme jim palce že svými pokusy posunou včelaření zase o trochu dál a je to taky moc zapotřebí.

No,novátor zrovna nejsem.Ale jsou včelaři,kteří to praktikují a mě zajímalo jestli se nějaký neozve.
Prostý selský rozum napovídá,že sublimace v zimě do relativně studeného úlu/tím myslím zařízení úlu/ s sebou nutně nese vysrážení zbytků kyseliny.Ta tam pak zůstává už do jara nebo první oblevy.
Ostatně toho potvrdil i R.Polášek v příspěvku výše.
Je to dozajista ovlivněno stanovištěm a úly jako takovými.V nížině je tepleji a včely to snáz vyvětrají než pod horami,kde při prudkém ochlazení mám u česen rampouchy.
V podstatě používám kyseliny/KM/ jako sezónní léčivo a na podzim věřím Varidolu.
Celoroční používání kyselin,jakožto jediných léčiv, je spíš dnešní móda.

Polovinu clenu mam mladych,vekovy prumer ZO soustavne klesa,ted je pod 59 let,i kdyz letos skoncilo nekolik krajsky-dotacne zacinajicich "vcelaru",pac zjistili,ze vcelareni je taky kus prace.Pro mladsi generaci je ten "nas"svaz spis k smichu a k podiveni pro svoje zakonzervovane mysleni,nez by mu meli byt za neco vdecni a Vcelarstvi jako "odborny" casopis skoro k nicemu.Dnes je to spis prezentace zasluh funkcionaru,spolecenska kronika a odbornost se vytratila.Tam se o pokapu nebo sublimaci kys.stavelovou nedoctou nicehoz nic,pokud prednaska,tak nekdo z mladych prednasejicich,ne ze zaslouzile stare gardy,kteri leta omilaji stale stejne veci z dob sveho mladi.
K sublimaci,osobne uprednostnuji pokap misto sublimace.

"Zajímal by mě váš názor,chlapi,na aplikaci kys.šťavelové sublimací,ale v zimě,v prosinci.
Nejen co se týče zbytkových látek,které v úle zůstávají při zimních teplotách,ale hlavně co se týče smyslu a účinnosti.
Jak se na to díváte?"
----------------------------
No, smysl je v tom, že podobně jako u kyseliny mravenčí včely vydrží o něco větší koncentraci kyseliny šťavelové než roztoči.
Zbytkové látky nejsou žádné, protože kyselina šťavelová je poslední stupeň oxidace organické látky na vodu a oxid uhličitý. Navíc je to defakto přírodní látka. V úlu může maximálně urychlovat korozi kovových dílů. Případně ovlivňovat něco nežádoucím způsobem jako nerozložená kyselina śťavelová.
Problém asi bude v tom, že v zimě bude docházet k intenzívnímu vysrážení kyseliny na prvním studeném kusu úlu, kde se ta kyselina nahromadí, možná i ve vysoké koncentraci a dále ke včelám se dostane jen zbytek. Totéž bude, pokud včely budou v zimních chumáči, dovnitř pronikne jen málo. Pokud tam bude vlhko z plodování a sražená voda na stěnách, bude se do ní ta kyselina taky intenzívně rozpouštět a ještě o to méně kyseliny přijde ke včelám.
Další problém je v tom, že kyselina šřavelová je nebo aspoň ke konci socíku byla zvlášť nebezpečný jed. Mechanismus účinku je ve vytváření vápenaté soli šťavelanu vápenatého, který je extrémně nerozpustný. Z organismu tedy kyselina šťavelová odebírá ionty vápníku a vytváří tak v buňkách intovou nerovnováhu. Nerozpustné soli kyseliny šťavelové se potom v organismu podílejí na vzniků všelijakých kamenů a dalších nežádoucích pevných látek, ve žlučníku, ledvinách, kloubech.... Smrtelná dávka je poměrně vysoká, ale asi bude třeba prověřit, co s člověkem udělá pravidelnější příjem většího této kyseliny při léčení včel.
Co se týká účinnosti, nevím, nezkoušel jsem a nečetl...

Zajímal by mě váš názor,chlapi,na aplikaci kys.šťavelové sublimací,ale v zimě,v prosinci.
-----------------------------------------------
Takže jeden chlap Vám odpovídá toto:staré přísloví včelařů praví abys na podzim zahodil klíče od včelína a znovu jej našel až na jaře.
------------------------------------------------------------
Dnes včelíny již ve velké míře nejsou,mnoho se změnilo za posledních asi 50 let,ale jsme taky vzdělanější ohledně chovu včel díky osvětě,kterou nám za ta léta poskytoval náš
ČSV buď prostřednictvím přednášek našich předních chovatelů a ve velké míře i náš časopis VČELAŘSTVÍ.
Můžeme být hrdí na to,že jsme tam dnes kde jsme.
-----------------------------------------------------
Pavel a taky mnozí jiní novátoři to zajisté myslí dobře,o tom není pochyb,hledat novou metodu při léčení včel. Jenže ti staří včelaři,kterých je naprostá většina to asi aplikovat nebudou.Je to na mladých,kteří to asi vyzkouší.Držíme jim palce že svými pokusy posunou včelaření zase o trochu dál a je to taky moc zapotřebí.

Zajímal by mě váš názor,chlapi,na aplikaci kys.šťavelové sublimací,ale v zimě,v prosinci.
Nejen co se týče zbytkových látek,které v úle zůstávají při zimních teplotách,ale hlavně co se týče smyslu a účinnosti.
Jak se na to díváte?

Zásadní nevýhodou je nutnost zlepšeného cezení odstřeďovaného medu protože to nechává víčka kde jsou, není to vlastně odvíčkovač ale jakýsi ježek perforovač nebo protlačovač. Pokud vezmu odvíčkovače jako takové,druhá sekce na lince hned za tímto segmentem je odkapávač a mlýnek co lisuje med.Další Nutnost je odstředivka A tou nutností z věty první je odstředivka medu pod výtokem medometu, protože se normální síto prostě velmi ucpává.

V podstatě strojové odvíčkování celý proces při množství rámků co mám, by komplikoval. Zaty peníze stojí zato si koupit kvalitní vidličku a druhý medomet s pohonem a odkapávač rámků zahodit.

na doplnění- čistící lišta válců je na obou stranách.

zajímalo by mě jak to funguje na medovicovém medu,ty válce se musí obalit medem s víčky....a čistící lišta tam není,pokud jsem ji nepřehlíd..
nicméně milovníky langů by to oslovit mohlo...

33 600 s DPH.
Chvíli jsem uvažoval,ale mezerníky,plod a rovné lang dílo mne nenapadlo.
Takže nic.
Není nad unifikované včelí dílo!

Hurá do toho, je nutné podle videí na youtube: používat hřebeny, mít ukázkové rovné dílo, mít pouze medné plásty bez plodu, mít jeden rámek jako druhý a nakonec vzít vidličku a dokončit okraje. Umne nepoužitelný kvůli mezerníkům, nerovnému dílu, nepoužívání mateří mřížky.

Od pohledu bazmek. Koli zato chcou peněz?


> Miroslav Homoláč (85.71.223.70) --- 23. 10. 2018
zkušenosti s odvíčkovačem Lega Roll

Minulý týden jsem navštívil včelařskou výstavu v Olomouci,kde byl vystaven odvíčkovač plástů italské výroby LEGA ROLL.Zaujal mne svojí jednoduchostí,proto bych prosil ty z vás,kteří uvedený odvíčkovač již máte a používáte jej o předání svých zkušeností nejen positivních ale i negativních.
Díky

Minulý týden jsem navštívil včelařskou výstavu v Olomouci,kde byl vystaven odvíčkovač plástů italské výroby LEGA ROLL.Zaujal mne svojí jednoduchostí,proto bych prosil ty z vás,kteří uvedený odvíčkovač již máte a používáte jej o předání svých zkušeností nejen positivních ale i negativních.
Díky

Já si myslím,že pokud se jim dá invert,tak přes den,kdy se oteplí,brát budou.
S těma 7kilama bych to neriskoval i kdyby šlo o oddělky.Dával jsem oddělkům 9kg invertu a v předjaří byl hlad/předjařím myslím celý březen,to tady ještě mnohdy ani jíva nekvete/.
Bývalo pravidlem,že první obleva přišla v polovině ledna,ale posledních cca 5 let to už moc neplatí.Spíš je zima o kolísání
teplot,třeba i o 15° dolů během dvou dní.Loni to šlo z -5 na - 20° za dva dny.To pak v úlech u česen byly rampouchy.

Zas tak málokdy tuhá zima nebývá, protože oteplení do 5 nebo krátkodobě jen 10 st C nemusí stačit, zimní chumáč se nemusí rozvolnit.
Med se do souše dá nalít, ale v předjaří tam ty včely musí být. A v dostatečném počtu, jinak se tím včelstvo zatíží moc a zkolabuje.
Jinak podle mně je nejlepší provádět opatření už na podzim. V listopadu i možná prosinci ještě obvykle bývá pár slunečných dní, je vhodné ten den vystihnout, a do včel se podívat, jaké mají zásoby v místě, kde bude zimní chomáč. A případně do středu přidat nějaký plást z kraje, kde je zásob mnohem víc. 1 plást znamená dostatek zásob ve dvou uličkách, takže asi dva plásty.
V zimě je pak třeba sledovat na podložce podel měli, jak zimní chumáč postupuje a včelstvo slabé nebo s vyčerpanými zásobami připojit k jinému.
Akorát že toto všechno vyžaduje včelařské zkušenosti a cit, jinak se nadělá víc škody než užitku.

Tak tuha zima byva malokdy,neni problem nalit do souse rozpusteny med,nechat okapat a prisunout z jara vedle sediska,prenesou si med kam potrebuji.Je to lepsi varianta,nez ruzna testa z jara a podobne.

No, krmení je důležitější než léčení varaózy, protože bez dostatečných zásob včelstvo přes zimu uhyne stoprocentně, na varaózu přes zimu možná. A na jaře je pořád možnost nátěru plodu.
Thymovar je léčivo založené na bázi thymolu, což je látka nějak rušící individuání vůně včelstev a tím zabraňuje strážkyním česna rozeznat od sebe vlastní včelu a zlodějku. Proto thymol vyvolává loupeže mezi včelstvy a zřejmě proto je ta kontraindikace krmení po dobu účinnosti léčiva, protože by krmení vyvolalo zničující loupež.
Vlastně používat toto léčivo je velký opruz, dvakrát po jednom měsíci mít včelstva blokované léčením a nemoct s nimi nic dělat, navíc se nedá používat při vyšších teplotách... Takové léčivo patří spíš do koše než do včel.
Co se týká dokrmování, nyní už je vlastně nouzová situace. Včely prakticky neberou cukrový roztok chladnější než cca 15 st C, proto ony mimořádní opatření s umístěním roztoku tam, kde se ohřeje od včel. Ale i jinak už je příliš chladno na zpracování cukerného roztoku, včely to stojí mnohem větší úsilí než když je teplo.
S malým množstvím zásob je to jinak loterie, jaká bude zima. A kde ty včely jsou, jestli třeba na jižní Moravě někde u Znojma nebo někde na severní straně Jeseníků u Polska nebo tak nějak. Pokud bude co 14 dnů, měsíc teplá obleva, včely zimu nejspíš přežijou bez problémů, protože při oblevě se zimní chumáč roztáhne a včely si naberou zásoby do volátka z bočních plástů, které jinak v zimě neobsedají. Jestli chlad po nulou či do cca 5 st C začne v prosinci a bude trvat až do konce března, bude to problém, protože včely za tak nízké teploty budou mít přístup jen k zásobám, která jsou v úlových uličkách, kde zimní chumáč sedí. A tam obvykle bývají ty zásoby vybrány z podzimního plodování.

Pokud to bude nad zimnim sediskem,neco jeste vezmou(zatim ani naznak zimnich chumacu).Jinak neni nad to,kdyz si clovek vzdy zduvodni co dela a proc to dela,nez poslouchat "rady"tech okolo.Dulezite je,kolik zasob je ted v ule,bylo li tech 7 kilo dokrmeno k nejakemu mnozstvi zasob,co v ule bylo.Pokud tam ted bude 8-10 kg,nedelal bych si s prezimovanim starost a ve zvysene mire hlidal mnozstvi zasob na jare,kdy na plodovani a rozvoj vcelstva padne nejvetsi cast zimnich zasob.Na zaver,kazdou podobnou radu poradne promyslet vlastni hlavou,nekteri v panice z klestika jsou schopni neskutecnych nesmyslu.Zabit roztoce vyhladovenim vcel je rada k "nezaplaceni".Napred zasoby,pak boj s vetrnymi mlyny.

a teď ,"babo raď!"
pokud byste jim dala v uplynulém týdnu invert,asi by to ještě vzaly,ale teď,když se ochladilo,bude problém i s invertem.
Asi vám nic jiného stejně nezbude,než dát invert a doufat,že ho ještě uloží.
Nezapomeňte poděkovat tomu koumákovi,který vám poradil přerušit krmení kvůli léčení.

Dobrý den,
Ve včelaření jsem začátečnice a ještě o něm nemám takový rozhled, proto se chci zeptat - mám 4 včelstva a každé cca kolem 10. srpna byla nakrmena zatím jen 7 kg cukru na včelstvo s tím, že po podání léčiva Thymovar včelstva dokrmím alespoň na těch 12 kg. Jenže u léčiva byla kontraindikace při použití nad 30 stupňů, tak jsem pořád čekala, až se teplota trochu sníží a léčivo budu moci podat. Podávaly se dvě dvě dávky léčiva, s tím že jedna dávka má působit 3 až 4 týdny. Tak mám právě doléčeno, ale nevím co s tím dokrmením včelek. Co jsem četla, tak by se v říjnu již krmit neměly, někde jsem četla že se může, ale po menších dávkách v blízkosti chomáče, aby si roztok zahřály nebo pomocí medocukrového těsta... Prosím nějakého zkušeného včelaře o radu, ať včelkám nějak neublížím. Asi jsem jim měla dát celou dávku krmení před léčením, zase ale jiný včelař říkal, že to mám dát až doléčím, ale asi nepočítal, že doléčím až v tak pozdní dobu... Děkuji za případné rady :)

váha? k čemu váha?
------------------------------------
Inu k tomu aby se kupovala a výrobcům se zaplatila.Jinak kdysi to byla moda a včelař,který si koupil váhu,na ni postavil středně velké včelstvo,měl jakýsi přehled o snůšce každý den a z toho usuzoval každodenní přínos.Ty lepší váhy měly inkoust a pero,které zapisovalo na papír graf přínosu za den a úbytek ráno co včely odpařily.Tímto zdravím přítele mě milého,který toto zařízení provozuje dodnes.Netřeba odsuzovat tyto včelaře,kterým se to líbí,denně zkontrolují přínos a ráno úbytek,je to taky koníček a nic proti tomu.Dnes budeme na hřbitově kolem jedné
a třeba se nám podaří se spolu setkat. Ahojse.

váha? k čemu váha?

Posílal jsem již do Včelařství popis této váhy, ale jaksi není zájem. Je to levná záležitost a výrobci drahých vah mají asi vliv.

Rika se,ze kun jde stejnou naucenou cestou,vcelari jsou na tom podobne.Hledani cest je nepohodlne,kdyz je vyslapana pesinka.

k hledání cest musí být důvod a ten v případě Varidolu není.Pokud by EU zrušila amitraz?Nezruší,toho se neobávám.
V současnosti není důvod vytěsnit amitraz z léčení,maximálně jej upozadit a preferovat organ.léčiva.Tak nějak je to v Německu,pokud se nepletu.Ale nechat regulaci kleštíka ze 100% jen na organ.léčivech?Při hustotě zavčelení u nás těžko,možná někde v NP.
Co jsem zaznamenal, ti co léčí "jen" organ.léčivy,tak dělají krátce/2-5 let/.Až to bude dělat někdo jedním léčivem/nikoliv mixy nových,každoročně nově "objevených" organ.látek/,deset nebo patnáct let a zvládne tímhle léčivem vykrýt třeba i reinvaze,pak to vezmu jako možnost léčení.
V současnosti je preferování léčení jen organ.látkami spíš móda.
A co je nejvarovnější?To s jakou lehkostí mnozí střídají ve včelstvech mixy "přírodních" chemikálií,podle toho co zrovna je "in"!

Na západě se dotací nevzdaly, furt jim jdou ikdyž včely unich už nejsou vůbec vidět. Frčí tam ty domečky pro čmeláky a samotářky. Je to takový uklidňující a pěkný slunečný pohled. Nahrazují tím samotné řady úlů které běžně zejí už nějakou delší dobu prázdnotou. Jen unás se uplatní dotace na rozmach a fóbii z výdělku z medu, protože máme velmi malé platy a hodně lidí prostě pracuje ve včelařství hlavně pro peníze. Platy tak malé, že stačí opravdu nahodit udičku a včelstev je až o 200t více. No kde se toto může jinde ve světě stát?



> JosPr (46.135.81.108) --- 18. 10. 2018
Re: SPADY (72213) (72214)

Pevne verim,ze kdyby dnes prof.Vesely zil,byl by dnesek pro nej velkou vyzvou,mix roztocu,viru a N.C.v jeho dobe nebyl,nebo nebyl tak rozsireny jako dnes,pokud k tomu pridame pesticidy zemedelcu.Doba pokrocila a ze zasluh se dnes vcelarit neda.Tahle trojkombinace je dnes aktualni,zvlast kdyz vcelstvo zmizi behem par dnu z ulu a dnesni vcelarska "veda" je na ni kratka,na odolnost vcelstev se zapomelo,prioritou jsou dotace a ne vcely.

Taky jen mala poznamka,vetsinou fumiguju na Vanoce,kazdy rok tu byla teplota,ktera to dovoluje.A veru nevim,proc za tehle situace pouzivat aerosol.Kvuli 10 kc dotace na pouziti aerosolu??? Proc delat veci slozite,kdyz jdou jednoduse.

Blbuvzdornosti varidol vyhovuje,to je fakt.Stavelce by se museli vcelari ucit,pro nektere by mohla byt i houbicka s KM ci odparovac jista smrt.Ale pro to,ze jizda na kole je jednodusi nez autem,prece nezrusime auta?Pouziti jednoduche,nasledky pro vcelare pry zadne (ac je to karcinogen),na vcely pry zadne (zkuste zafumigovat vcely s virozou-dorazite je),ve vosku udajne neni (pouze zbytky jeho rozpadu).V Rakousku neni amitraz povolen.Co kdyz ho zakaze i EU? Co pak budete fumigovat?Orechove listi?Rika se,ze kun jde stejnou naucenou cestou,vcelari jsou na tom podobne.Hledani cest je nepohodlne,kdyz je vyslapana pesinka.

Pevne verim,ze kdyby dnes prof.Vesely zil,byl by dnesek pro nej velkou vyzvou,mix roztocu,viru a N.C.v jeho dobe nebyl,nebo nebyl tak rozsireny jako dnes,pokud k tomu pridame pesticidy zemedelcu.Doba pokrocila a ze zasluh se dnes vcelarit neda.Tahle trojkombinace je dnes aktualni,zvlast kdyz vcelstvo zmizi behem par dnu z ulu a dnesni vcelarska "veda" je na ni kratka,na odolnost vcelstev se zapomelo,prioritou jsou dotace a ne vcely.

Fumigace nebo acetonový aerosol je, co se týče účinnosti, velmi plastický. Různé síly včelstev, velikosti úlů, stáří včelařů, blbuvzdornost. Opakované použití zatěžuje včely minimálně.

Kyseliny jsou pravý opak. Dobře s nimi poléčí ani ne polovina včelařů. I když v dnešní době jsou nutné jako doplněk do podletí, pokud nepoužíváte gabon, v tom máte pravdu. MH

Podpurne? Plnohodnotne(thymol,oxuvar,varomed a td).Co ted chcete "lecit"? Jestli se vcely doziji jara zalezi na cervenci ci srpnu,ne na terminu fumigace,navic na plod v tuhle doby.

Proto aby jste travili vcely se zavickovanym plodem amitrazem?Ten ma smysl az nekdy v puli listopadu.Nevidim duvod ani 3x fumigovat,jednou bez plodu a misto aerosolu...
-------------------------------------------------------
Jen malá poznámka,v polovině listopadu je možné třeba fumigovat nejvíce jednou když teploty docílí 10°c a poté již nejsou absolutně k mání,čili ta giagnostika je k ničemu,včely jsou v chumáči a dovnitř ten Amitráz nepustí.
Dlouhá léta trvalo Veselému a jeho spolupracovníkům,až našli
prostředek,který neulpívá v medu.Myslím si,že bychom měli to mít na paměti a ne tady oblbovat hlavně ty mladé včelaře,kteří na ty novoty skočí.Budeme mít zanedlouho Dušičky a tak bych si přál,abychom našim včelám nechodili na hrob v příštím roce a drželi se osvědčené metody,která zde již nám pomáhá po mnoho let.Podpůrné prostředky jako je kyselina mravenčí či Gabon,je na uvážení každého včelaře...

Spady po prvni fumigaci ukazi jak ucinne bylo letni potlaceni klestika.Ale znacna cast je porad na zavickovanem plodu,tak to ten vysledek zkresli.Po druhe fumigaci by mel byt spad mensi,coz mnohdy pravda neni,prave kvuli roztocum zavickovanym na plodu a hned mnozi placaji o reinvazich a podobne (tim nerikam,ze reinvaze neexistuji).K cemu je na trhu thymol,kyseliny mravenci,stavelova,co? Proto aby jste travili vcely se zavickovanym plodem amitrazem?Ten ma smysl az nekdy v puli listopadu.Nevidim duvod ani 3x fumigovat,jednou bez plodu a misto aerosolu oxuvar s kyselinou stavelovou a veru,dost lidi se bude divit,co roztocu spadne v lednu do zimni meli jako lecebny spad.

Fumigovat se ma chlapci bez plodu,jinak je to k nicemu,pouze se cpe chemie do vcel bez vysledku.Dnes je na trhu dost preparatu proti klestikovi,vyber pestry.Pokud varidol,tak az v dobe bez plodu.

Polovina října pryč a některé včelstva do včerejška nosily pyl. Do toho přišly přeháňky a okamžitě nastává slídivost a neúspěšné pokusy o vyrabování některých stažených včelstev. Zimní klid dosud nenastal. Fumigace začne příští týden, donekonečna oddalovat nelze. MH

Cekam,porad je ve vcelstvech plod.
----------------------------------
a tak čekejte,kdo čeká,ten se dočká...

Cekam,porad je ve vcelstvech plod.

spady po první fumigaci od 80 do 150kousků.
Uvidím jak po druhé.........

Včera jsem viděl sem tam včelku s pylem,ale to tak jedna ze sta.
Jinak tady je sahara,včely bez plodu/ty co jsem narychlo otevřel kvůli kontrole zásob/.Slídivost tu stále je,ale holky si dobře česna brání.
Ani houby nerostou...

Vyrobna mezisten Strazisko nabizi vcelarum vceli vosk vytaveny z vykoupenych sousi.Vice info ve vyrobne po-pa 7,00-13,00.

U mých včel jsem pyl nosit neviděl, ale kvést v okolí leccos kvete. Tady na severní moravě totiž takové sucho jako v čechách není, například tráva byla přes celé léto pěkně zelená a je zelená i nyní a i slušně v tom teplu roste. A co nyní běžně kvete, tak je v květu. Před 2 - 4 týdny například kvetl břečtan, byl na něho intenzívní nálet včel.
Nedávno jsem koukal na pole soukromého zemědělce, po sklizení obilí tam nasil hořčici a ta nyní slušně kvete. Sice kvůli suchu trochu řídce, ale díky rose z ní včelaři kolem určitě něco mají. A na všelijakých záhoncích u cest a uprostřed kruhových křižovatek, kde (asi) technické služby města nasadily spoustu květin, to kvete hodně.

Predevsim pyl,ale i neco nektaru tam bude,vcely litaji jak v sezonu.Je li to v tuhle dobu dobre nebo spatne,to tezko rict.Zemedelci provadeji greening.

A je z toho jen pyl nebo i nektar při tomhle suchu?

jsem před týdnem rozoral kus louky,aby bylo kam nasít něco pro včely,a do max 15cm.Víc ten můj dědek nechtěl utáhnout,ten drn je tvrdej suchem jako beton.

Kolem obce modrozluto svazena a horcice v plnem kvetu.

(e-mailem) --- 12. 10. 2018

http://www.osel.cz/10144-konecne-neco-nadejneho-co-vcely-zbavuje-obavanych-viru.html


no jo,Amerika,země neomezených možností.
Myslím,že jejich "komerční" vztah ke včelám sklízí zasloužené ovoce.
Čekám na naše "věrozvěsty" včelaře,jak se budou bít v prsa,strašit všemožnýma virama a třást se na to hned to vyzkoušet.....

http://www.osel.cz/10144-konecne-neco-nadejneho-co-vcely-zbavuje-obavanych-viru.html

jak to vypadá u vás s kvetením?
Kvete vám tam něco?

U mne nekvete v lese a na loukách vůbec nic.

včera jsem mrknul na spad a cca 10% včelstev má vyšší.O víkendu fumiguju nehledě na sousedy.
A zásoby-asi troje "uličnice" si daly cukr pod sebe i když jsem jim přehodil souše před krmením.Takže je budu muset přehodit.
Vosy-jedno obří hnízdo cca 40x40cm bylo schovaný pod senem u ovcí,nějakej lišák nebo kuna jim to vybrala,ale asi dostala moc žihadel,protože ten jejich plod ani celej nesežrala,válí se to po louce.

(91.221.212.49) --- 6. 10. 2018
1D je příjem, ale mgr. Machová kdesi ve Včelařství psala o tom, že 1D je prý zahrnuta v paušálu 500kč/včelstvo. Včelař nad 60 včelstev 1D už daní.

Ano,a pokud jste "Zemědělský podnikatel",tak daníte i jedno jediné včelstvo.Každá takováto dotace/v zemědělství/ je hrubým příjmem a daní se.

Takhle nejak,podle paragrafu 10-vedlejsi prijmy.Netreba se desit hned danovych priznani....Rozepisovani na rodine prislusniky dostava novou dimenzi,clen prevadi vcelstva na neclena,pac tenhle svazovy cirkus odmita podporovat vic nez je nutne.A neni se co divit.

Nad 60 včelstev podáváte daňové přiznání, kde uvedete skutečné příjmy ze včelaření včetně dotace 1D. Pokud použijete výdajový paušál, který činí 80%, tak hranice příjmů, kdy začnete platit opravdu daň je zhruba 770 000Kč. Myslím, že málokdo tady takový příjem má, takže je zbytečné se tady takhle dohadovat. Navíc je tady ještě běžná praxe rozepisování včelstev nejčastěji na rodinné příslušníky (nelze na manželku). Dělají to samozřejmě i prof. včelaři. Taky se pak načítají adekvátně i ty 2 tuny ze dvora.

"1D je příjem, ale mgr. Machová kdesi ve Včelařství psala o tom, že 1D je prý zahrnuta v paušálu 500kč/včelstvo. Včelař nad 60 včelstev 1D už daní. "
--------------------------------
To zas není o tom, jak "psala Machová" ale jaký je status či jak se tomu říká, té dotace. Někde v oficiálním popisu té dotace prostě musí být uvedeno, jestli se daní nebo nedaní.

No, podle mně musí být přímo v příslušném zákonu o dani a potom v příloze toho formuláře o danění fyzických osob, co se dá získat na finančním nebo na internetu, napsáno, že včelař za takových a takových podmínek může tolik a tolik peněz odepsat ze základu daně z příjmu. To je podle mne směrodatné, ne nějaké žvanění funkcionářů ČSV, že "vyřídili", že včelař s určitým počtem včelstev nedaní. To pro finančáka na místní finanční správě, který posuzuje správnost přiznání k dani, není směrodatné.
Dříve to byl pro nepodnikající a nezemědělce včelaře paragraf 10, takzvané "ostatní příjmy". Takže to by se odepisovalo asi v paragrafu 10, protože každý z těchto paragrafů podle typů příjmů má svůj režim, ve kterém se odlišně uvádějí náklady a je možnost individuálních odpisů ze základu u daně. Živnostníci mají svůj paušál a kdysi měl včelař v paragrafu 10 taky volbu, jestli zvolit na náklady paušál nebo náklady na včelaření odečíst konkrétně ( musel je mít společně s příjmy přehledně a věrohodně evidované).
Z těch jednotlivých paragrafů se potom ty příjmy očištěné o náklady sečtou a to je potom vlastní základ daně. Z toho se potom odečítá odpisy, dříve 24 tisíc na vlastní osobu, nevím jak to je dnes, potom se odečítá na děti, na manželku, na nějakou invaliditu, na darování krve a kdovíco ještě.
To, co zůstane, je vlastní základ daně z příjmu, který se stanoveným procentem zdaní.
Jinak nevím zase jak dnes, ale dříve, kdy bylo víc dańových pásem, bylo pro zaměstnance obvykle výhodné nenechávat danění na svém zaměstnavateli, který ty daně za svého zaměstnance odvádí každý měsíc zvlášť, ale vyžádat si u účetní ten "červený papír" a podat vlastní přiznání k dani, kde je příjem a jeho danění rozpočítávána za ten rok na měsíční průměr. Totiž za měsíc, když zaměstnanec bral nějaké větší odměny, třeba na konci roku nebo za přesčasy, když bylo hodně práce, vyskočil třeba jeho měsíční příjem do vyššího pásma, kde je danění procentuálně větší a zaměstnavatel za něho tak odvedl vyšší zálohu na daň. Vytvořením průměru na celý rok potom zůstal celý rok v nižším dańovém pásmu, takže vznikl přeplatek, který finančách, pokud si člověk podal vlastní přiznání k dani, tak mu finančák vracel. Pokud si to přiznání nepodával, tak ten přeplatek daně z příjmu si stát nechával.
Bohužel pro zdravotní a sociální se to v případě nerovnoměrných měsíčních příjmů udělat nedá, co se každý měsíc státu odvede, už stát nevrátí.

I kdyby se bonzak nenasel.Podat danove priznani neznamena nutne dan platit,je to jen povinost.U tech s 59,9 vcelstvy je to vzdy na hrane.Na druhou stranu tech 60 vcelstev je pomerne ridky jev.

1D je příjem, ale mgr. Machová kdesi ve Včelařství psala o tom, že 1D je prý zahrnuta v paušálu 500kč/včelstvo. Včelař nad 60 včelstev 1D už daní.

Jen jsem narážel na to, že kdo nahlásí v Hradištku 60 včelstev, nemůže prodat za celý rok už ani králíka. Musel by podat asi daňové přiznání, kdyby se našel bonzák ? MH.

Prodej do vykupu neni ze dvora,ani ze sve podstaty byt nemuze,pac to neni prodej koncovemu spotrebiteli ale buhvi pres kolik firem se to jeste prezene,nez to nebude krystalizovat nekde v regalu super hyper.
Ty priklady v celku sedi,jen tam chybi zapocitat do dani D1, nebo dotaci na medomet pro vcelare blizici se poctum 60,coz jde taky do dani.500 na vcelstvo plus dotace,davate danove priznani.Koneckoncu i dotace je vedlejsi prijem.

zkuste se podepsat...

vÁŽENÍ ten člověk mluví z cesty protože stát by med dovezl ale opylování už ne vždyt jedno včelstvo udělá práci v opylení hodnotu 40 tisíc kdyby nebyly včely tak by obchodáky byly zaplněné potrvinama z jedné třetiny Němci už dělají obchodáky poloprázdné jak by to fungovalo bez včel je to na internetu vláda to dobře ví tak by nám dotace nedala aLE TO JE ČÁST PENĚZ ZA OPYLOVACÍ ČINNOST i jezedáci nám platili za kočování a když mám více včelstev tak jezedácí stále sejí řepku okolo mě protože mají nadstardantní výnosi tak at si ten pán utře čelo závist plodí nenávist


Josefe,
dnes už nikdo není tak naivní,aby spoléhal při šlechtění nových odrůd na hmyzosnubnost.Vše je šlechtěno na samosprašnost či větrosnubnost.
Myslíte,že velké agropodniky budou sít plodiny závislé z většiny na opylení včelami?Aby pak museli být závislí na včelařích?
Dnes je mnohdy kočovník u pole brán jako nutné zlo a proto taky agrárníci volají po zrušení povinnosti oznamovat postřiky.
Za totáče vám JZD platila,protože zemědělství byl "téměř uzavřený koloběh",ona oslavovaná potravinová soběstačnost socialistické ekonomiky.

Nevím na koho teď danění myslíte, ale včelař do 60 včelstev může prodat 2 tuny medu ze dvora nebo do maloobchodu nebo na trhu. I když takto utrží ve skutečnosti třeba 200 tisíc kč, neuvádí v daň. přiznání neboť je v režimu paušálu 500kč/včelstvo.

Akorát jsem kdesi četl, že když včelař prodává med do výkupu! , jedná se o klasický příjem a musí se vejít do 30 tisíc pro neuvádění v daň. přiznání.

Nechápu pak ale běžnou situaci - včelař má 40 včelstev a prodá 2000kg medu ,,ze dvora" (= 40x500kč je automaticky 20tisíc kč přijem).
Potom do výkupu může prodat med maximálně za 10tis. kč nebo třeba jabka ze dvora za max 10tis. kč.

Nato včelař vedle má přesně 60 včelstev (a med třeba ten rok ani neprodává), nemůže do výkupu prodat ani kilo, nebo nemůže prodat ani kilo jablek, protože má 60 včelstev, tj. automaticky 30 tis. kč příjem.
Jinak by musel uvést do daň přiznání, kde by to bylo černé na bílem, že prodal jabka za 10tis. kč a med za 0kč, takže by nakonec nedanil, ale v daň. přiznání tedy musel uvést.

Můžete to někdo potvrdit?

Ano,daní pokud je obrat nad 30tis= do 60ti včelstev.
Resp. měl by danit...
Proč má spousta včelařů včely psané na příbuzenstvo?

"Včelařství je,jak psal R.Polášek,takov zvláštní koníček.Na jedné straně chápu,že ti kteří platí ze včel daně,nejsou nadšení z 2tun medu možných prodat ze dvora bez "papírů". "
---------
jenže daní se, pokud se vydělá neboli pokud je obrat tuším 30 tisíc. To odpovídá zhruba 200 kilo medu. Pokud včelař prodá víc, měl by danit. A pokud má za rok příjem ještě z něčeho jiného, je to o ty peníze ještě méně.