Včelařská konference

"Prodej ze dvora co se tyce vcelarareni je podle meho nazoru uplne nesmyslny, neznam zadnou babicku ktera by mela naprikald 500 slepic. Zajmovy vcelar je u mne vcelar do 10 vcelstev. A co se tyce obchodu s oddelkama jak se rika ze si v uhynovych letech velkovcelari namasti kapsy, tak to uz davno neplati, staci si otevrit bazos.nejde prodavat 2 tisice kilo medu bez jakekoliv kontroly v ramci maloobchodni site po CR "
-------------------------------
Včelaření je podle mne v tom směru zvláštní koníček. Všude jinde to platí tak, že malý a střední provozovatel nějakého zájmového koníčku automaticky počítá s tím, že do toho svého koníčka bude peníze vrážet a nebude je dostávat zpět. Až ti skutečně velcí, kterých je řekněme několik v republice, mohou počítat s tímn, že se jim vložené náklady mohou zase vracet. A až ten úplně nejlepší nebo pár nejlepších v celé Evropě může získat tolik, že se tím může živit.
a
Zatímco ve včelaření i poměrně malý včelař s pár včelstvy obvykle automaticky uvažuje o tom, že bude prodávat med za peníze. V tom směru je včelaření podobné spíš drobnému zemědělství. Zemědělec má nějakých 2 , 10 nebo 100 hektarů pole a na něm, podle toho, jak umí a jaké má stroje a podmínky, něco produkuje a z toho většinu prodává, jen trochu toho on a jeho rodina spotřebovává. Akorát že včelař je mnohem pružnější, co se týká velikosti provozu, nikdo mu neřekne ani B, když se rozhodne počet včelstev měnit třeba ze 4 na 40 nebo naopak, zemědělec je zásadně omezován při růstu i zmenšování pozemky.
a
Jinak jsem znal důchodce, který si pořídil ke stovce slepic s cílem využít velkou zahradu a si přivydělat k důchodu. Ale to bylo dávno před prodejem ze dvora u nás a bylo to jen krátce.
Dnes asi kdo má blízko k manuálním oborům a zemědělství, je obvykle jako důchodce zhuntovaný a kdo je v nemanuáních oborech, jako důchodce se mu spíš vyplatí pokračovat ve svém oboru, jen s menší intenzitou.