Včelařská konference

"Průměr 20 kilo, to se není za co stydět. Když jsem před lety začínal, nevěděl o včelách nic, dělal chyby, měl staré matky, točil jsem 30kg průměr a 12 kilo jsem krmil."
---------------------
Je to tak, před takovými 40 - 50 lety, co mám první vzpomínky kolem včelaření, v podstatě stačilo mít včely. Když byla snůška, tak během týdne až dvou týdnů zanesly medníky, když nebyla snůška, byly jen všelijaké podpůrné průběžné zdroje, které stačily na přínos čtvrt kila, kilo denně. během snůšky se točilo co 14 dnů, když byla zvlášť velká, tak co týden, když snůška nebyla, se točilo jednou za měsíc, měsíc a půl.
Kromě extrémně špatných roků v podstatě stačilo od první poloviny května, kdy se točila řepka na poli nebo ovocné stromy na vesnici nebo první květoucí rostliny pod stromy v lese chodit do produkčních včelstev jen vybírat med. Až zhruba do prvního druhého týdne v srpnu, kdy už se řešilo, jestli ještě nějaká snůška bude a vyplatí se včely nechat donést ještě nějaký pozdní medovicový med nebo bude třeba už dvat první cukr do včel.
Na polích se tehdy hospodařilo tak, že se plodina, obilí, řepka atd sklidila a strniště se nechalo tak, diokud nebylo třeba na poli sít. Mezi včelaři se řešilo, jestli šachovat se zpracovávanými zásobami a dělat v některých včelstvech ještě na konci srpna a v září med z rozkvetlé ohnice a hořčice a dalších plevelů na strništích...
Dneska úplně nepředstavitelné. Dnes se nechává automaticky až polovina snůšky včelám, protože dneska po snůšce budou téměř všude následovat týdny, kdy včely nedonesou tolik, aby to pokrylo vůbesc jejich okamžitou spotřebu a včely musí žít z těch zásob ze snůšky.