Včelařská konference

"Zeptám se, vy tedy převěšujete nezavíčkovaný plod? Já jsem vypozoroval, že nejvíc náchylný k rojení je zavíčkovaný, na něm včely už nepracují a navíc topí = rojovka. 3 a více zavíčkovaných rámků vedle sebe během kvetení řepky = roj. "
----------------
Jestli to je na mně, nevím určitě, nicméně odpovím.
Převěšuji převážně nezavíčkovaný plod, protože zavíčkovaný plod plásty brzo uvolní k dalšímu zakladení a o to později můžu jít do včel příště. Jinak plodiště i medník upravuji takovým způsobem, že plásty pokud možno střídám. Mezi dva stejné plodové plásty v plodišti vkládám mezistěnu nebo prázdný zásobní plást, mezi dva stejné plodové plásty do medníku vkládám třeba taky prázdný přidaný plást nebo plást s medem nebo i mezistěnu. V ideálním případě tak jsou plásty proložené, vždy je plást s plodem , potom nějaký plást bez plodu, potom plást s plodem....
Ale nemám na to přesná pravidla, takže to z fleku nedokážu jednoznačně napsat. Prostě rozeberu včely a podle toho, jak vypadají a podle síly, se zrovna tehdy hned rozhodnu a potom ty plásty skládám dohromady. Když jsou slabé včely, tak je klidně poskládám tak, jak jsou, nebo přehodím jen nějaký ojedinělý plást.
Co se týká stejných plástů plodu vedle sebe, když se to nechá tak, vznikne totiž taková oscilace. Matka nyní začíná klást svou letní normou nad 2000 vajíček denně, dokud je do čeho, takže udělá plno plodových plástů za sebou. Pak je v těch plástech plno, matka má kolem sebe jen zakladené plodové plásty i když třeba kdyby přešla na druhou stranu nástavku, tak tam má volno a mohla by klást. Ale poprvé v roce, obvykle zrovna v tom období květu řepky, to často nedělá a místo toho přestane klást a načne rojovku. Když se ale ta situace překoná, rojovka nenastane, tak matka v tomto roce už poměrně snadno pendluje mezi plásty v celém plodišti a třeba jen doklade na krajích po kouskách a zase jde na jiný plást, kde zase doklade uvolněný kousek buněk na plástu... Pravděpodobnost, že nastane rojová nálada se potom významně sníží. A právě to přehazování a střídání plástů má za úkol, vedle uvolnění místa pro kladení v plodišti, právě "rozbít" taková hnízda stejnorodého plodu a tím omezit rojovou náladu.
Ovšem dnes je směr vývoje jiný, sází se na geneticky nerojivá včelstva a v nástavkovém úlu dostatek místa v plodišti, takže matka není omezována.