- Radim Poláek --- 7. 9. 2004
Re: Ztekucovací zařízení (7126) (7130)
Po devadesátém roce jsem koupil díky módě stavět skleníky z flašek, nějakou stovku flašek od okurek a začal jsem je používat jako výměnné obaly na med, ale i pro skladování medu. Ztekucování medu v těch flaškách jsem vyřešil takto. Použil jsem topnou elektrickou kostku z tchajvanu, prodávala se před cca 10 lety. Obsahuje ventilátor, který prohání vzduch přes tři topná tělesa zapojená paralelně o celkovém výkonu podle štítku 1600 Wattů. Kostku jsem doplnil bimetalovým termostatem, původně určeným na výměnu do bojleru, tak, aby ventilátor běžel pořád a termostat spínal jen topná tělesa. Zařízení jsem umístil do obyčejného plastového 50litrového vědra, kromě toho se tam vejdou tři flašky od okurek s medem. Ukázalo se, že 1600 wattů je moc, teplota stěna vědra na místě, kde zevnitř foukal vzduch dosáhla rychle tak 60 st. C, proto jsem paralelní zapojení topných těles v kostce přepojil na sériové, topné těleso pak má výkon cca 200 wattů. Na stupnici termostatu mám už dlouho nadstaveno 45 stupňů. Zvenku vědro izoluji starými ručníky. Pokud chci med z flašek jenom vylít a nevadí mi netekuté hroudy v medu, trvá to tak 12 hodin. Pokud chci smíchat třeba dvě flašky květového medu a jednu tmavého, trvá rozehřátí tak 24 - 36 hodin a flašky se musí občas otočit, protože strana u stěny vědra se ztekucuje hůře. Teplý med je dobře tekutý, ale je pořád zakalený, protože obsahuje nerozpuštěné krystalky. V pohodě ho rozmíchávám několikerým přelévaním z flašky do flašky. Ze tří flašek tuhého medu udělám dvě plné a jednu neplnou flašku míchaného medu a něco zbytkového medu s nečistotami a pěnou. Zařízení mi stačí a jsem s ním spokojen. Málokdy chce někdo více než dvě flašky medu za dva dny. Nevýhody se ukázaly tyto. 1- Běžné ventilátory při teplotě 40 - 50 st. C vydrží odhaduji maximálně několik stovek hodin provozu. Originální vydržel tak 5 let, druhý od jiného azijského výrobce asi tři, nyní používám z šuplíku hliníkový, ještě "socialistický" ventilátor z Mezu Náchod, který má ale odlišné rozměry a je proto přidrátován zvenku ke kostce a zatím funguje. 2- Cirkulací vzduchu ventilátorem ve vědru dochází k jeho obohacování "smradíky", možná z plastů, nebo z jiskření ventilátoru. Přes sklo to ale zaručeně neprojde a na hrdla flašek dávám zásadně hliníková víčka, ne plastová. 3- Určitá provizornost zařízení včetně použité tepelné izolace a tím určitá nebezpečnost.
Pokud by byl zájem a někdo chtěl něco podobného (a na vlastní nebezpečí) vytvořit, můžu udělat snímky a po vyfocení filmu ( cca nějaký týden) zveřejnit někde na webu.
Co se týká přehřátí, taky hodně záleží asi na místě, kde je umístěno čidlo termostatu. Na rozehřívání jedné hliníkové konve medu by podle mne byl optimální tak výkon 600 wattů. Plotýnku bych asi nepoužil, vzal bych asi obyčejné 100 wattové žárovky. 8 žárovek zapojených pro vyšší životnost sériově do dvojic a rozmístěných kolem konve by mělo mít výkon asi těch 600 wattů. Ventilátor uvnitř by stejnoměrnost teploty ještě zlepšil.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Jan Jindra" <jan.jindra/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, September 07, 2004 7:50 PM Subject: Re: Ztekucovací zařízení
> Hystereze kapilárového (bojlerového) termostatu je pro ztekucování naprosto > vyhovující, protože celé zažízení má značnou tepelnou setrvačnost. Tedy > vůbec nevadí dočasné přehřátí vzduchu v ohřívací komoře. > Osobně používám vařazenou ledničku, která ma na dně železný stojánek na > konev, pod kterým je umístěna (vyřazená) plotýnka z elektrického sporáku > ovládaná zmíněným termostatem (200Kč).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7134
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |