Včelařská konference

Jistě,zemědělská chemie ptž.koktejl i z jiných faktorů.Rozhodně za úhyny nestojí jen jedna věc.
Vlastní zkušenost-včely mám na stanovištích obklopených lesy a loukami,nejbližší pole, kde by mohla být řepka je cca 1km.Brzy na jaře pyl z lísek,olší a bříz.Naopak na sklonku léta ostružiny,ale taky medovice.
Za posledních 10let úhyny do max 15%,a zase to nebylo jen díky varroa,ale i díky cementovému medu a nosemě s ním spojené.
Letos zatím jedno včelstvo z 55 a i u něj opět hrála roli nosema,se kterou stále bojuji.Nicméně zima nekončí,takže uvidíme.
Oproti tomu mám i stanoviště v 35km vzdálené obci a tam je obrovsky znát,když včely nemají pozdní snůšku pylu.Protože při stejném způsobu vedení včelstev,tam jsou min. o 40% nižší výnosy.A zdravotní stav o třetinu horší.Není to o tom,že by tam byly lány řepky,je to horská oblast a jsou tam převážně louky a pole jen na směsku pro šrot kravám.Je to o tom,že tam prostě chybí pozdně letní a podzimní snůška/když tam nechám své louky odkvést,aby si z nich včely vzaly co nejvíc,tak brblají sousedi,že to nemám jak oni ,anglický trávník/.
Shrnutí je takové-léčit když je třeba a dle metodiky,nebrečet nad snůškovými poměry,sázet a sít včel.rostliny a hlavně nervat do včel každý rok jiné chemikálie.