- Radim Poláek --- 31. 8. 2004
stáčírna medu (6998) (7001) (7007) (7008) (7009) (7010) (7011) (7034) (7036)
Předpokládám, že stáčírna by mělo být zařízení, do kterého včelař doveze
tekutý, nebo ohřátý med, který se dá přelévat, tam se med ohřeje tak, aby se
dal filtrovat, dále se zhomogenizuje neboli promíchá, aby měl stejnoměrnou
kvalitu a dále nějak hromadně naplní do včelařových, nebo tam zakoupených
čistých sklenic nebo jiných obalů.
Minimální rozumná dávka by mělo být asi okolo 50 - 100 kilo jednoho druhu
medu, menší množství včelař obvykle prodá mezi známými tak, že bude nalévat
med do jimi přinesených nádob a tudíž stáčírnu nepotřebuje.
Naopak stáčírna je výhodná pro včelaře, který má zavedený prodej medu ze
dvora i méně známým a neznámým lidem, dále kdo prodává med ve stánku o
výstavách, svátcích apod, nebo kdo dodává med do nějakého "kamenného "
obchodu (nevím, jak dalece je to možné z hlediska našich předpisů). Mohla by
to být třeba nějaká spolková prodejna, třeba včelařů, nebo drobných
chovatelů, nebo třeba místní ovoce-zelenina.
Stáčírna by měla mít takové parametry z hlediska hygienických a jiných
předpisů, aby med z ní se takhle mohl prodávat. Vidím to jako obdobu
pálenice. Nějaký investor, třeba nějaká organizace svazu včelařů, nebo třeba
15 podílníků - včelařů, nebo kdokoliv, kdo má kus volného pozemku a peníze,
by takové zařízení postavil a větší včelaři z okolí by tam jezdili a za
úplatu by si tam nechali svůj med zpracovat a naplnit. Na oplátku by třeba
mohli získat na sklenice se svým medem nálepku stáčírny, která by
garantovala, že med byl náležitě přefiltrován, nebyl při plnění přehřát atd
a všechny ostatní parametry by garantovali jednotliví včelaři svým jménem,
tak jako to dělají nyní, když prodávají svůj med ve stánku. Na rozdíl od
pálenice by stáčírna medu mohla fungovat celý rok, protože med se na rozdíl
od kvasu dá skladovat. Zase konzumentů alkoholu je více než včelařů, takže
na rozdíl od pálenice by stáčírna mohla stačit jedna i pro několik okresů.
Představuji si, že takový běžný větší včelař sklidí třeba 800 kg řepkového
medu, 400 tmavého a 350 lípového. Z toho by třeba 50 kilo tmavého a lípového
nechal pro sebe a známé , zbytek by dal naplnit a s nálepkou se svým jménem
by mu ho prodali přes podzim a zimu třeba v místní zelenině nebo prodejně
zdravé výživy. Cena za naplnění do sklenic by pro něho mohla být výhodná tak
okolo 10 kč za kilo naplněného medu.
R. Polášek
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7054
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |