Včelařská konference

"Ale problém je v tom generalizování např. mor je všeude, statistika je k ničemu, předepsaná léční proti roztočům jsou na nic atd. Když nic jiného, tak léčba proti varoa souběžně vyhubila roztočíka, který včelstva také dovedl zlikvidovat nebo i značně oslabit, ale kdo by si to pamatoval, že.Dnes se hovoří o ptačí chřipce jako o nové chorobě, ale ona tady byla i v minulosti pouze se nazývala mor drůbeže. Virozy včel jsou něco podobného s rozdílem, že se dnes tahají včely napříč všemi kontinenty a choroby, které jsou místní se rozšíří na velké vzdálenosti."
a.
Přesně tak.
Například mně se nějaká včelstva vytratila "typicky na varaózu" v letech nějak 1990 - 1996, v době, kdy po první fumigaci roztoči nepadali vůbec nebo jen desítky. Listopad, mrazivé období kolem nuly, včely nelétaly a v úlu zůstaly všechny zásoby a úplně bez včel nebo jen uhynulá stovka, dvě stovky v posledním sezení a na podmetu.
Tehdy jsem v každém úlu takzvaně udržoval linii, to znamená matku odchovával z plodu v tomtéž úlu. Ty včely se oproti vedlejším vyznačovaly poslední rok, dva roky vždy tím, že měly pomalejší jarní rozvoj a v létě menší sílu. Obecně jako by jejich matka byla stará 2 - 4 roky, i když ve skutečnosti byla třeba mladá. Mně to v prostředí zadováků nejdřív vyhovovalo, protože takové včelstvo přineslo svůj díl medu v pozdním létě z lip a z medovice, tudíž toho kvalitního medu, zatímco silnější včelstva často tento přinesený med proplodovala. Navíc s takovým slabším včelstvem se komfortněji pracovaly, byly vždy hodně mírné.
Nakonec jsem ale začal takové linie brakovat. Které včelstva měla na jaře pomalý rozvoj a v létě nedosáhly určité síly, nechal jsem jim příští rok odchovat matku z plodu z jiného včelstva s opačnými vlastnostmi. A úhyny zmizely.