Včelařská konference

Itak se to dá říct. Opak je pravdou. Já na poli vyrostl. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 1. 2017 18:04:34
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

"Třerba proto, že to je odrůda určená pro produkci technické biomasy.
A jako taková není testována ani jako potrava pro lidi ani jako krmení pro
zvířata.
"

Třerba proto, že to je odrůda určená pro produkci technické biomasy.
A jako taková není testována ani jako potrava pro lidi ani jako krmení pro zvířata.

Tak proč se nesmí používat do pokrmů pro lidi. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 1. 2017 17:21:01
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

""Zaprvé mořidlem proti plísním a to hlavní . Používají se GMO odrůdy aby se

během vegetace nemuseli posrřikovat proti škůdcům a taky se nesmí použít v
potravinářství. Standa"
To jsou obojí žvásty.
Za prvé díky úspěšné sabotáži zelených bezmozků se i u nás GMo odrůdy
prakticky přestaly pěstovat a za druhé žádné mořidlo proti plísním,
předpokládám že semen, neudělá rostlinu jedovatou ani žádná schválená GMo
odrůda není jedovatá.
"

"Zaprvé mořidlem proti plísním a to hlavní . Používají se GMO odrůdy aby se
během vegetace nemuseli posrřikovat proti škůdcům a taky se nesmí použít v
potravinářství. Standa"
To jsou obojí žvásty.
Za prvé díky úspěšné sabotáži zelených bezmozků se i u nás GMo odrůdy prakticky přestaly pěstovat a za druhé žádné mořidlo proti plísním, předpokládám že semen, neudělá rostlinu jedovatou ani žádná schválená GMo odrůda není jedovatá.

Zaprvé mořidlem proti plísním a to hlavní . Používají se GMO odrůdy aby se
během vegetace nemuseli posrřikovat proti škůdcům a taky se nesmí použít v
potravinářství. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 1. 2017 14:43:06
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

""Většinou to jsou odrůdy které jsou jedovaté hned při setí."
A jako že čímže jsou jedovaté už hned při setí?
"

To bych s tebou souhlasil jen v případě, že by se zjistilo, že N.c. postihuje jen kraňku.
Byl tu i úhyn, kdy včelař přišel z velké části jen o jednu stranu vozu, ta druhá zůstala bez ztráty. Takže zalétávání je asi jedna hlavní příčina šíření.

"Já mluvím o tom, že včelstvo nemá vůli se bránit, bez ohledu na osazenost oček a česen."
S tím jsem se ještě nesetkal. Pokud má včelstvo plod, matku, zásoby, pokud je plod v blízkosti česna a česno je zůžené na včelu, dvě včely, u mě zatím neexistuje, že by se nebránily.
Fakt je, že v posledních cca 5 letech se mně zdá, že na česnech pozoruji trochu odlišné chování včel než předtím, ale nepovažuji to za úplně průkazné. Možná ty včely vidím jinak.
a.
Co se týká životní síly a vytracení včel v pozdním podzimu, mně se to stalo u asi třech včelstvech už v období 1990 - 95. Byly to klasické příznaky, v létě se ty včelstva jevila, že jdou málo na sílu, což ale v zadováku mívá ten vliv, že pokud to je mírné, často potom takové včelstvo jde hodně na med. Zásoby normálně zpracovaly, ale v pozdním listopadu za prvních mrazů tam byly plásty plné zásob a včely nikde nebo jen malinká poslední zmrzlá či polozmrzlá hrstka. A varaóza tehdy na severní Moravě ještě vůbec nebyla, respektive kolem roku 1995 se objevovali první roztoči. vždy to byly včely se starší matkou, tříletou, takže od té doby jsem začal častěji měnit matky.
Co se týká úhynů, například kolem roku 1997 jsem měl dva roky po sobě ve statistice k 50 % zimního úhynu, což bylo tehdy 10 - 20 včelstev ročně. A to z těchto důvodů, protože jsem tehdy asi tři roky zkoušel zimní spojování včelstev, z toho ty dva roky téměř u všech. Spojování jsem dělal obvykle mezi vánočními svátky nebo v prvních lednových dnech. Takže ještě při aerosolu na začátku prosince jsem měl v seznamech ošetření plný nebo téměř plný počet včelstev, ale na vzorcích měli už byl poloviční počet včelstev.
Takže i z takových všelijakých důvodů mohou být "zimní ztráty" včelstev.

Ivo:
Je, ale fakt, že některá včelstva to prostě přežijí.
----

Souhlas (i s tou N.c.), je třeba je rozchovávat a likvidovat neodolná.

Ale co když zjistíme, že to pak není Kraňka, bude to nezákonné dále šlechtit. :-)


karel

Ještě doplním, ing Jan Jindra mě nedávno řekl toto:
Je důležité kyselinu mravenčí (např. formidol)
v podletí dát, je to ozdravný proces pro včelstvo.
Byla to reakce na mojí poznámku, že v jednom roce
mě KM proti VD zabere, v dalším ne.
On viry jako hlavní problém vidí, já zatím ne.
VP

Potužník:
Já si myslím, že viry jako základ problému nejsou. Téměř všechny plásty
po uhynulých včelstvech šly do oddělků a nebyl žádný problém.
-----------

Má se za to, že viry se materiálem nešíří, i když to není 100% přijímaný názor.

Ohledně šíření materiálem, já mám úplně jinou zkušenost. Opakované pokusy.
Stejně tak se spojováním - obvykle to zlikvidovalo i to dobré včelstvo - ale to už je dávno, od té doby co jsem se o tom přesvědčil nespojuji, oddělky jsou jistota.

To by nakonec ukazovalo že se jedná o koktejl různých problémů.

Karel

Nechuť odebírat krmivo jsem pozoroval poprvé asi sedm let zpět. Do dvou let první CCD a před dvěma roky z 28 mi zůstala 3 včelstva. Ten rok prostě až na ty vyjímky odebíraly špatně zásoby a už jsem věděl, že bude zle. Trošku jsem zjišťoval o co by mohlo jít a jediný k čemu jsem se dostal je onemocnění Nosema c. to prý způsobuje apatii a nechuť k přijímání potravy v létě a pozdním létě po tom co tato nosema se v trávení včel namnoží. Je, ale fakt, že některá včelstva to prostě přežijí.

RP:
Co se týká vylupování, u běžných nástavkových úlů stačí, když si včely sednouz víc nahoru a už neobsáhnou spodní nástavek a přitom zůstane česno ve dnu otevřené.
Zlodějky se dostanou česnem nerušeně do úlu, prolezou plásty spodního nástavku a útočí potom zespodu na celém průřezu nástavku. Včelstvo pak nemá šanci takové vylupování uhlídat a navíc se pach zlodějek a včelstva promíchá.
Jinak se občas vylupují včelstva, kde jsou matky sestry z jedné odchované série, kdy evidentně mají podobný pach.

----------------
Já mluvím o tom, že včelstvo nemá vůli se bránit, bez ohledu na osazenost oček a česen.

A letos mi to potkalo stanoviště kde v okolí není orná půda, natož nějaká kukuřice.

Ti co je to nepotkalo netuší o čem je řeč. Navíc se obvykle vyznačují projevy typu mě neuhynulo nikdy žádné včelstvo a pořádnému včelaři taky ne. :-)

Od té doby co se tím zabývám jsme schopen poznat hodně, a mezi ty úhyny zařazuji i věci které bych dřív přiřadil k něčemu jinému, nebo to přešel.
Já k tomu řadím i zeslábnutí včelstev, ony nakonec mnohé úhyny nejsou nic jiného, než zeslábnutí o 100%. :-)

Ono je to i o terminologii, někdo žádné úhyny nemá ale každé jaro doplnuje skoro polovinu stavu, ale má na to různé pojmenování.

Karel

"Většinou to jsou odrůdy které jsou jedovaté hned při setí."
A jako že čímže jsou jedovaté už hned při setí?

Píšeš o kukuřici pro bioplynku. Větší zlo tě nemůže potkat. Ta se opravdu
nestříká. Většinou to jsou odrůdy které jsou jedovaté hned při setí. Včelám
voní moření a rouskují i zeminu na tomto poli. Jak zasejí a oschne půda jdi
se podívat co se válí po zemi včel. Tyto odrůdy se nesmějí krmit dobytkem.
Proč asi Při růstu a napadení škůdci se taky sami ochrání. Jsou jedovaté.
Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 1. 2017 12:44:10
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

" Sirokoradkove plodiny,ano-repka,kukurice pro bioplynku.Pokud narazite na
souvislost s postriky,tam jsem zadny problem nezaznamenal,na repku byl
aplikovan nurelle.Kukurici jako zdroj pylu bych vyradil,u nas je daleko vic
atraktivnejsich zdroju pylu.Melecitoza-modrin,vcelstva byla jako by se
"rojila".Prostor 3 nastavky 39x24,tam problem nevidim,navic soide dle
"bilych"podlozek cement pak vykusovaly a vyhazovaly ven a ukladaly tam
dalsi.U sebe jsem loupez nepozoroval,ale dle kolegu nekde probihaly
"zvlastni"loupeze,kdy se napadena vcelstva nebranila,ac byla silna a mela
kladouci matku a zdala se v pohode.Podle nekterych si chodila sousedni
vcelstva pro zasoby jako do spizirny,jen vedle,nez se stala tercem toho
sameho.Coz by zas ukazovalo na poruchu socialniho chovani vcelstev,opet bez
vyrazneho spadu VD.Jinde se vcelstva branila,v jednom pripade bylo
postizeno 60 vcelstev.Copak se normalne fungujici vcelstvo necha
vyloupit??? Proto si myslim,ze "to" bylo infekcni.U nosemy ceranae jsem
cetl dokonce o uhynu behem tydne!!! Po pravde jsem si myslel,ze neco
takoveho ani mozne neni.Dnes rozhovor s kolegou,4 z 10 pryc,zbytek otazka
casu.
"

Zdravím,
je to smutná záležitost, vim, já to měl 2012, klatovští 2014. Já mám
podezření na kukuřici jako takovou, tedy na mořidlo osiva, nebo desikant
před setím disky místo orby. Včely si z toho pole nosí rosu, tedy vodu.
Zřejmě chemikálie na základu nikotinu, tj neonicotinoidy. Nebo glyfosáty,
tedy roundup a spol. Pokud se překročí určitá hranice, včelstvo se nechová
normálně. V zahraničních studiích píšou, že u včel vzniká závislost a ony
pak tento zdroj jedovaté vody upřednostňují. Popisují problém jako ztrátu
orientace.
Nevím, zda to má souvislost, ale kolegové hlásí velké ztráty matek. Jak
nevylíhnuté, na snubních letech i vyloupené oddělky. U mne v 2016 ztráta z
tiché výměny a i z vyrojeného včelstva. Sršně ani vlaštovku jsem v okolí
včelína neviděl za celou sezónu.
Já si myslím, že viry jako základ problému nejsou. Téměř všechny plásty
po uhynulých včelstvech šly do oddělků a nebyl žádný problém. A z okraje
této oblasti jsem si přivezl roj. Starý pán mě i žebřík domluvil půjčit,
bylo mu jich líto, druhý den už pršelo, byl rád, že se dostanou do úlu. Roj
byl bezmatečný, zda jsem matku poškodil, nebo shodil nevím. Dostaly fumigaci
a matečník, ztráta matky, dostaly druhý matečník a do zimy se
nevzpamatovaly. Tak na jaře dostaly znovu matečník, po osiření. Od té doby
jedou jako stroj. A obě sousední byla bez problému.
VP.

Co se týká vylupování, u běžných nástavkových úlů stačí, když si včely sednouz víc nahoru a už neobsáhnou spodní nástavek a přitom zůstane česno ve dnu otevřené.
Zlodějky se dostanou česnem nerušeně do úlu, prolezou plásty spodního nástavku a útočí potom zespodu na celém průřezu nástavku. Včelstvo pak nemá šanci takové vylupování uhlídat a navíc se pach zlodějek a včelstva promíchá.
Jinak se občas vylupují včelstva, kde jsou matky sestry z jedné odchované série, kdy evidentně mají podobný pach.

.Podle nekterych si chodila sousedni vcelstva pro zasoby jako do spizirny,jen vedle,nez se stala tercem toho sameho.Coz by zas ukazovalo na poruchu socialniho chovani vcelstev,opet bez vyrazneho spadu VD.Jinde se vcelstva branila,v jednom pripade bylo postizeno 60 vcelstev.Copak se normalne fungujici vcelstvo necha vyloupit?
--------------
Tak se to už dostalo až k vám.
Znám.
Říkám tomu ztráta chuti k životu. :-(
Někdy je to včelstvo vyloupené, jindy ani ne, ale pozná se to na něm, že tam chybí "ta radost".
Potkává to silnější včelstva, po snůšce začínají stagnovat a dneska si myslím, že už to i poznám. Hrudníkem. :-)

Kolikrát včelstvo do kterého člověk s radostí šel i když nemusel a najednou je v něm takový divný klid.
A pak na podzim není.
Myslím si že je to možné poznat i na odběru zásob.
Takové včelstvo jde poznat i podle toho, že nebere tak rychle jako ostatní.
Jakmile nějakému včelstvu zůstane krmení výrazně déle v krmítku - je to skoro jisté. Za nějaký čas tam není nebo odejde na podzim.

Jo je toho spousta.

Karel

Sirokoradkove plodiny,ano-repka,kukurice pro bioplynku.Pokud narazite na souvislost s postriky,tam jsem zadny problem nezaznamenal,na repku byl aplikovan nurelle.Kukurici jako zdroj pylu bych vyradil,u nas je daleko vic atraktivnejsich zdroju pylu.Melecitoza-modrin,vcelstva byla jako by se "rojila".Prostor 3 nastavky 39x24,tam problem nevidim,navic soide dle "bilych"podlozek cement pak vykusovaly a vyhazovaly ven a ukladaly tam dalsi.U sebe jsem loupez nepozoroval,ale dle kolegu nekde probihaly "zvlastni"loupeze,kdy se napadena vcelstva nebranila,ac byla silna a mela kladouci matku a zdala se v pohode.Podle nekterych si chodila sousedni vcelstva pro zasoby jako do spizirny,jen vedle,nez se stala tercem toho sameho.Coz by zas ukazovalo na poruchu socialniho chovani vcelstev,opet bez vyrazneho spadu VD.Jinde se vcelstva branila,v jednom pripade bylo postizeno 60 vcelstev.Copak se normalne fungujici vcelstvo necha vyloupit??? Proto si myslim,ze "to" bylo infekcni.U nosemy ceranae jsem cetl dokonce o uhynu behem tydne!!! Po pravde jsem si myslel,ze neco takoveho ani mozne neni.Dnes rozhovor s kolegou,4 z 10 pryc,zbytek otazka casu.

"Pokud mohu soudit podle pylu, je to u nás pořád stejně, tedy u nás.
V horších letech je ho tak akorát, v lepších letech překáží, doslova. Tedy včelaři, pokud by chtěl včelám se v tom hrabat. Nebo z okolí plodiště brát med, tak si bere plásty s medem kde je 1/3 až 1/2 pylu."
No v intravilánu, to znamená uvnitř obcí, aspoň u nás se to mnohonásobně zhoršilo. Hlavní zdroj kvalitní výživy včel, vysokokmeny a polokmeny jabloní, hrušní, třešní , slivoní atd dříve byly na 80 - 90 % rozlohy zahrady, nyní to je tak 15 % rozlohy zahrad. Už jen tento zdroj Dokázal kvalitním pylem udržet včely v dobrém stavu až hluboko do léta. Plus ty ostatní vlivy v intravilánu. Zlom byl někdy v letech 1995 - 2000. Všichni včelaři, kteří mají v doletu víc než 5 - 70 % území tyto zahrady, to znamená většina včelařů se včelstvy u svých domů na svých zahradách to musela pocítit.
V extravilánu uznávám, že ta změna k horšímu byla menší a navíc proběhla postupně. Na polích přestala být podněcující snůška pylu a sladiny z plevelů v letech tak 1980 - 1985. A ještě dříve , 1970 - 75, aspoň u nás, proběhlo rozorávání extenzívních luk a pastvin na ty pole, což bylo další zhoršení včelí pastvy, i když mírné nebo pro případ většího množství kvetoucích plevelů na těch polích diskutabilní.
V lesích u nás potom proběhlo mírné zhoršení někdy v letech 1980 - 85, kdy se lesníci začali víc starat o paseky s vysázenými stromky, takže ubylo porostů lesních malin. Silné zhoršení pak proběhlo po sametu, 1990 - 2000, kdy za prvé soukromí majitelé lesů u nás likvidovali napůl přirozený smíšený les, který vznikl bodovým vykácením nejlepších stromů po znárodnění lesů v 50 letech a vyplněním těchto mezer náletovými stromy, jako lípami, javory, osikami, břízami a dalšími a na jeho místo vysadili pečlivě ošetřované smrkové monokultury. A potom tím, že se přestaly sekat všelijaké travnaté kousky na okrajích lesa.
a.
Na druhé straně uznávám, že v extravilánu se to dnes může i zlepšovat. Tam, kde zemědělci přestanou s intenzívním zemědělstvím a začnou s metodami, které připusí jakýsi návrat kvetoucích plevelů na pole a tam, kde zřídí z polí zase zpět extenzívní pastviny.
V lesích, aspoň tady u nás v MS kraji, dochází k intenzívnímu napadání smrkových monokultur kůrovcem, takže majitelé na poničená místa vysazují listnáče a vrací se tam zase jakýsi omezeně smíšený les s podrostem kvetoucích rostlin.
A rozšiřují se všelijaká chráněná území, kde se zase rozvíjí původní diverzita včetně zase původních kvetoucích rostlin.

K 1.1.2017 jsem ukončil členství v ČSV.Na poplatcích jsem ušetřil cca 1000 Kč. Teď jsem velice svobodný i když jsem velice ženatý a zaměstnaný.

Zdravím

mohu se zeptat, v okruhu cca 3 km byly širokořádkové plodiny? Řepka,
slunečnice, kukuřice? Medovice, případně melecitoza byla z jedle, modřínu?
Objevila se loupež u Vás nebo v okolí? Uvádíte pozdní snůšku, byl na ni v
úlech prostor, nebo zalily i plodiště?

VP

Tak nevim,mozna tim spoustecem byla dlouha snuska,tim odpis zimni generace,ktera nosila a starala se o dalsi "zimni"generaci,z ktere uz zimni generace nebyla..Tapu dal

RP:
V celkovém součtu se proti socíku téměř všude pylová snůška obrovsky zhoršila a medná jen o něco méně.
----------

Pokud mohu soudit podle pylu, je to u nás pořád stejně, tedy u nás.
V horších letech je ho tak akorát, v lepších letech překáží, doslova. Tedy včelaři, pokud by chtěl včelám se v tom hrabat. Nebo z okolí plodiště brát med, tak si bere plásty s medem kde je 1/3 až 1/2 pylu.

A když nepočítám řepku a svazenku tak to není žádná monodieta. Tedy normální směs pylů.

Karel

"Osobně bych to vvynechal, tedy prostředí jako je smog atd.
To by kdysi za sociku musely včely kolabovat každoročně.
Schopnosti detekce se posunuly o řády a čistota ovzduší se zlepšuje."
Za socíku měli v každém baráku králíky. A leckde kozu nebo býka na výkrm. To znamenalo, že na zahradách mohli sekat trávu na píci nebo na seno až když dosáhla výšky aspoň 10 - 15 cm - měli tam kvetoucí trávníky se spoustou kvetoucích rostlin , které dávaly pyl. Totéž byly okraje cest a další podobné zdroje až hluboko do místních lesů všelijaké lesní loučky. V lesích byla spousta pasek se smrčky zaplevelena malinami a ostružinami a dalším kvetoucím plevelem a nakonec i spousta plevelných kvetoucích stromů jako lípy, javory , břízy, osiky atd. Na polích se tehdejší zemědělci neuměli zbavoat plevelů a tak včelstva měly z pšenice i dalších kultur další solidní doplňkovou snůšku z rostoucích a kvetoucích plevelů. Plevelů se zbavovali tím, že je nechali vzejít a potom je ve kvetoucí fázi zničili mechanicky podmítáním, takže kolikrát na konci srpna a v září byla snůška z plevelné ohnice a hořčice pomalu i na vytáčení, ne na podněcování.
To dnes už není. Tráva na zahradách je hoblována na švédský trávník, kde nic nekvete a mimo zahradu nebývá sekaná vůbec, takže místo hodně kvetoucích drobnějších rostlin se tam rozšířily vysoké, vůbec nebo málo kvetoucí rostliny. Ovocné sromy ze zahrad zmizely. Ten jeden z 10 nebo 20 chalupářů, co ho baví mít doma, jabloně, kvetoucí skalku nebo jiné okrasné rostliny to nevytrhne. V lesích soukromí majitelé hoblují plevelné dřeviny na dřevo na topení a paseky se sazenicemi čistí od kvetoucích rostlin, aby je nezahlušily. Na polích zemědělci úplně zlikvidovali veškerý plevel, takže mimo snůšky z pěstovaných plodin tam nic jiného není.
V celkovém součtu se proti socíku téměř všude pylová snůška obrovsky zhoršila a medná jen o něco méně.

Léčení a vosk vynech také, mám souseda alternativce. Ten se drží medu, bez mezistěn a chemie a včelstva mu kolabují na "CCD" také. Varóza problém nedělá, s tou je na tom stejně jako všichni.

Osobně bych to vvynechal, tedy prostředí jako je smog atd.
To by kdysi za sociku musely včely kolabovat každoročně.
Schopnosti detekce se posunuly o řády a čistota ovzduší se zlepšuje.


Postřiky za problém - tedy otravy měl ten rakouký farmář, to je ale tím, že oni tam mají malá políčka, takže na jendu stranu dobré pro pastvu, horší pro uhlídání. U nás uže se ty desítky hektarů dají celkem uhlídat, to nejde jen tak potajmu stříknout, jak asi v tom Rakousku.

To co stojí za zamyšelní je množství toho co cpeme do úlu.
Pamatuji jak mě tady někdo okřikoval když jsem tady řešil že nevíme nic o kvalitě vosku co tu koluje.

A ejhle, najednou se ví že se vozí kamiony vosku do mezistěn z Číny do Včelpa, na západě propukla aféra, že prý tam dovezli vosk co byl pančovaný nějakými oleji či co, . . .

A pořád nevíme co to "léčení" včelám dělá.

Gupo Uvaž čím léčíme a používáme chemii.DDT KTERÉ SE POUŽÍVALO OZNAČME Č.1
TOXICITY.amitráz má index 2.perizinje9 x toxičtějšía tau-fluvaritv přípravku
Apistan13,5x toxičtější než DDT. IMIDACLOPRIDEN V PŘÍPRAVKU GAUCHO MÁ INDEX
TOXICITY DDT 7.297 DDT se stratí po posledním použití za 35 let. Znásob to
7.297. To se toho teprve zbavíme.Gaucha Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 12. 2016 21:29:13
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

"Já pár vodítek objevil ale nikoho to nezajímá. Proto to už nebudu opakovat.

Nebaví mne to. Kdo chce, najde si to tu v minulých mých příspěvcích někdy
před rokem a před dvěma, před třemi ... .

Letos opravdu došla vlna a včely na mnoha místech prostě nejsou. Není to
geny, je to dle mho názoru feromonálně-alimentární problém plus lokální
převčelení.

Hodně pomohl si myslím zákaz neonikotinoidů, ale vypadá to, že něco bylo
povoleno a někdo něco aplikoval co totálně zblblo včely.

Mám ověřeno, že velký problém je dokonce alkalický kov v nějaké sloučenině
spolu s dusíkem - sodík a draslík spolu se sladkou šťávou. Takže se může
počítat jako vliv i prostý hnojivo typu DAM nebo jiná listová výživa kterou
včela dotáhne do úlu.

Začalo to dozráváním hroznů. Tam bych začal co bylo aplikováno.

Jdeo hodně o lokální úbytky třeba celých stanovišť, bez přeživšího
včelstva. Letos je velmi smutná zima a bude ještě smutnější jaro. To je
jisté.

_gp_
............
JosPr (46.135.153.3) --- 30. 12. 2016
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656)
(69658) (69659) (69660)

Ja poradne tapu a hledam souvislosti.Infekcni to bude poradne,snad cerana s
necim na ni nabalenym.Silne vcelstvo behem tydne "komplet odejde",zbyde jen
spousta zasob a nekolik ramku s nadherne zavickovanym plodem.Spis hledam
spoustec tohohle deni,impulz,co tohle deni nakopne.Podobne je popisovano
pusobeni nosemy ceranae a viru,co jsem odposlechl a vycetl.Asi to bude
opravdu o hledani odolnejsiho materialu,a rozchovu,ne o priblble novele
dotacne-plemenarskeho zakona a uz vubec to nebude o "dotovane" varoaze
:).Setkavame se s tim poprve,driv nebyl problem vyzimovat vsechno bez
ztraty kyticky..
"

Martine a co takhle postřiky proti padlí. Jsem z vysočiny a ve Znojmě jsem
se učil zahradníkem. Co je padlí jsme na vysočině neviděli. Ve škole se
stříkalo do sklizně. Ted mě oprav . Na vysočině se v zimě topilo a v létě
přitápělo. Co je kouř ze dřeva když zaprší. Téměř to co v postřiku plus
nějaký kysl. uhličitý aj. Dnes samá chemie a těch škodlivin trochu víc.
Zaděláváme na průs..

---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 12. 2016 23:10:18
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

"Já se přikláním k názoru, že geny hrají nejvýznamnější roli. Člověk chce
řídit genetiku podle svých cílů a nemoci jsou dopad, jakoby stín, který
přichází zpožděně.

Vidím to dnes na jabkách na stromech. Kdysi vynikající odrůdy, bez
postřiku. Dnes ty samé shnijí na stromech. Jo tehda prý nebylo tolik
letadel...
"

GuPa:
Jsou lidi co to tu čtou, ale nikdy nic nenapsali, pozorují a myslí si svoje. Často použijí nějakou vybranou informaci jen pro svůj prospěch.

-----------
A ještě se rozčilují, že se bavíš o něčem, co nezajímá. :-)

To já zase jo, stačí pozorovat a hledat souvislosti. Jsou lidi co to tu čtou, ale nikdy nic nenapsali, pozorují a myslí si svoje. Často použijí nějakou vybranou informaci jen pro svůj prospěch.

Jsou lidi co něco začnou a další co rozvíjí a popichují aby zjistily další informace co to téma upřesňují.Základem je, že včela je bioindikátor a důsledek že uhyne je někde v tom pohybu věcí.

Zkus zmapovat třeba to, jak přesně kdo v tvém okolí krmí, podněcuje, kočuje, nakupuje nebo dováží, jak vydatné jsou pastvy v podletí. To jsem čekal jako první reakci. Protože to je stav kdy včela něco tahá do úlu nebo je doněj dodáváno s pocitem dobrého příběhu. Ale nebývá tomu často tak. S dodáváním zásob včely totiž hledají přesně to, co právě zpracovávají. Píšu, že pprávě toto není moc vidět a vidět to nikdy moc dobře nebude, ledažeby vedle medometu bylo vybavení typu chromatografu s několika pracovnicemi. Není to nereálné, viděl jsem to už na jednom včelařském centru v EU. A včelstev mají na tisíce.






.............

(194.228.32.173) --- 31. 12. 2016
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662) (69663) (69666) (69667) (69669)

Nedovedu si představit tu energii která by mohla změnit významně 30km2 krajiny.

Nedovedu si představit tu energii která by mohla změnit významně 30km2 krajiny. To leda tak kolektivizace, odsun obyvatelstva, požáry, ....

Ale docela dobře vidím jak jsme tady velmi rychle a s nadšením vyměnili matky za výkonné a stará populace tady v podstatě už není. Vymřela se starými včelaři, ti co to po nich převzali matky už taky nakupují.
To je prokazatelné.

Třeba stačilo jen trochu genů, pár trubců z původních včelstev aby ve včelstvech byla diverzita genů co to držela.

Tady probíhalo to že se jezdilo organizovaně pro matečníky.
Z hlediska bodavosti to bylo velmi vidět.
Dřív i F1 bly mnohdy bodavé, dneska jsem u tzv "F5" až "F10" a se včelama se dá v pohodě dělat.

Prostě dám do plemenáče pár rámků, odvezu a ony si vychovají matku, přesto vše je to nebodavé a v pohodě.

Dřív bych to udělal tak dvakrát a už by to bylo na rukavice.


A to genové přežehlení probíhalo v minulých víc jak deseti letech po celé ČR.
Karel

Jsi si jistý, že máš tedy kompletní přehled nad ekologií lokality? Tz. typ půd, hornin, přehled nad protékající vodou, odkud a co uní je od pramene po místo kde máš stanoviště, nad skládkami které byly v okolí toho vodního zdroje, nad situací znečištění atmosféry a co vše padá do tvého okolí. (pozn, spad postřiků ze zem. výroby může být i několik km, viz nauka o rostlinolékařství a ochraně rostlin)_gp_
.........

(194.228.32.173) --- 31. 12. 2016
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662) (69663) (69666)

výživa mi vypadla jako jedna z prvních.
mám stanoviště v polích u lesa stejně tak v lese u řeky v doletu nezemědělské řídce obydlené krajiny.

Karel

Omlouvám se ale určitě toto co tu píšu níže všichni víte takže tyto řádky jsou určeny pro vyjasnění pojmů okolo dvou termínů a to Kraňsko, kde je a včela buckfast - její původ.

U obou jsem si dovolil svůj komentář a hodnocení situace.

Kraňsko - nález podle mne nesmyslné informace:

Kde je Kraňsko? píšu to zde, protože se šíří informace, že Kraňsko jsou prý dnešní Korutany. Kraňsko je oblast v Krajině (Slovinsku)

Ottů slovník:
slovinsky Kranj, německy Krainburg, hlavní město okresu hejtmanství v Krajině (dnešní Slovinsko) stanice dráhy Terbiž(dnešní Tarvisio)-Lublaň ( dnes slovinsky psané Ljubljana), na srázném břehu při vtoku Kokry do Sávy. má sp. telegraf, soud, faru, pokračovací střední školu, dvě nár. školy a 2062 obyv., .... další si najděte ve slovníku.


Mapa kde je Kraňsko:
https://www.google.cz/maps/place/4000+Kranj,+Slovinsko

Takže pokud někdo píše, že má kraňku, měl by dopsat ekotyp (viz. např. Vigor je karpatský) a kmen.





Podle dostupných zdrojů je Buckfast:

(moje poznámka:
italská včela s kyperskou (dle popisu včela s červeným zabarvení jednoho s článků - musel bych to dohledat v Liška - Včela a jejíc chov.)

Včela kyperská, tehdy psaná cyperka, se dovážela na české území a diskutovalo se oní velmi čile v tisku. (např. Český včelař 1877)

Takže geny před později pojmenovanou včelou buckfast tu už dávno byly. To je proty co se bojí a píšou zákonodárcům nesmysly aby tu byla jen kraňka.

konec poznámky)


jinak pode internetu je buckfast:




Původ Buckfast Strain

- Podle typewrited dokumentu bratr Adama -

1915: V minulé sezóně kolonie bývalého rodného včel existovala v této oblasti před konečným vyhlazení Isle of Wight epidemie. Na podzim, kraj včelařství důstojník předpověděl, že do jara příštího roku bychom nezanechali včely.
Ze 46 kolonií jen my vlastnil 16 přežili následující zimu. Ti, kteří přežili, byli buď čistá Ligurské nebo Ligurského původu.

1916: Těchto 16 kolonie byly zvýšeny na 46, pomocí dovážených ligurské královen.
Žádná stopa jakékoli nemoci lze pozorovat po zániku domorodce

1917: V reakci na žádost vlády jsme zvýšili naše kolonie na sto. Potřebné královny byl zvýšen ze skladu, která přežila zimním období 1915 - 1916.

1918 - 1919: V průběhu těchto dvou let byly zaslány stovky jader do všech částí Britských ostrovů, napravit ztráty způsobené Isle of Wight epidemie.
Požadované královny byl zvýšen ze skladu, která přežila epidemii. Mezi královen vznesených v roce 1919 byl ten, který ztělesňuje všechny žádoucí vlastnosti Ligurského a bývalého domorodce v ideální kombinaci. Ve skutečnosti tento konkrétní královna byla řádně registrován jako Chovatel č B-1 a předka dnešního kmene.

1920: Zavřít na sto dcer chovatel číslo B-1 byly položeny v roce 1920. Také podobný počet dovezeného královny Nicosia, Kypr.

1921: Dcery chovatel č B-1 předčil všechna očekávání v roce 1921.

1922: Dvě dcery chovatel č B-1 byly použity jako chovatelé v roce 1922. Jak by se stalo jedno - Ne B-2 - ukázalo mimořádně odolné proti roztoči; její sestra, No. B-3, extrémně citlivý. Ve skutečnosti to natolik, že téměř žádná kolonie v čele s dcerami přežil ze zimy roku 1922 - 1923.

1923 - 1924: Použité chovatel číslo B-2 téměř výhradně v průběhu těchto dvou let. Nicméně v roce 1924 omezený počet byl zvýšen od chovatele W. Herrod-Hempsall přivezl z USA v roce 1923. Tento kmen byl pokládaný být lepší než jakýkoli jiný v severní Americe.

1925: Chovatel číslo B-4 = 0,24 - B-2 x?
Chovatel HH = 0,24 - HH x?
Drones: Dcery chovatele číslo B-2; . GP = 0,19 - číslo B-1. x NN

1926: Chovatel číslo B-4 = 0,25 - B-4 x B-2
Chovatel č HH = 0,25 - HH x B-2
Drones: Dcery chovatele číslo B-4; . GP = 0,24 - Ne. B-2 x NN

1927 - 1928: chovatel číslo B-278 = 0,25 - Ne. B-4 x B-2
Drones: Dcery chovatele číslo B-4; . GP = 0,25 - číslo B-4 x B-2

........

Poznámky:
Páření Stanice byla založena 1. června 1925.
Všechny královny před 1925 byly pářil se v náhodném pořadí.

roztoči:
Chovatel číslo B-3, jejichž potomstvo se ukázalo tak extrémně citlivé na roztoči; byla ihned odstraněna.
Tak i všechny HH královny v návaznosti na 1926. Jejich mimořádná citlivost byla znovu potvrzena v roce 1959, po dalším dovozu královen tohoto stejného kmene z USA v roce 1958.

chovatelé:
Chovatelé používané během tohoto počátečního období, která neprokázala jakékoliv zvláštní hodnoty nebo zájmu, nejsou zaznamenány.

výživa mi vypadla jako jedna z prvních.
mám stanoviště v polích u lesa stejně tak v lese u řeky v doletu nezemědělské řídce obydlené krajiny.

Tady se toho za posledních 20 let moc neměnilo, tedy z hlediska pastvy.

Ale co se třeba hodně změnilo je genetika.

Navezli jsme si sem všichni tzv. "ušlechtilé" včely, místní "divoká" (myslím i chováním) populace zmizela.

Možná my jsme si tu blbost udělali dobrovolně, nyní bude uzákoněná. :-)

Karel

Geny? Jsme to co jíme. Stačí se nad tímto zamyslet a pospojovat pár neznámých bodů a vyjde vždy to, že geny jsou jen spínače které reagují na danou situaci objektu která se pohybuje v čase.

Co z toho vychází? Živá příroda je přímo závislá na své genetické výbavě podle dostupných zdrojů přírody neživé. No a kruh se uzavírá, jsme zase jen to, co jíme a kolik otom co jíme víme.

Potom nastává nato, co jíme reakce a u včely je to obvykle její systémová feromonální reakce se všemi následky, kterou ta reakce vyvolá. Nyní je důležité jak rozliší a doslova samasobě si sdělí, co dál bude dělat. Vtom opět hraje situace spínačů genů a jejich stav a funkce. Ale zase záleží natom jaká se situace s tou neživou přírodou a jejími prvky, ale také, jak to tou komunikací vysvětluje a jak rychle na co reaguje "cizinec". (začátečník co začal včelařit)


No a izolované jedno včelstvo nebo mnoho včelstev, kdy každé reaguje podle své časové osy na daný podnět, určuje sílu dopadu na daný podnět pro všechny včelstva současně.

Proto feromonálně-alimentární reakce plus situace s převčelením.


Geny jsou mimo hlavní vlivy umne proto, protože ty se vždy ohnou do směru na časové ose pod vlivem okolí jak vítr. Jak kabát, jak chovatel matek v legislativním prostředí. Vždy bude reagovat na podněty. Tento jsou peníze a dokazuje to akorát to, že jim stojí zato, aby změnili zákon proto, aby jich měli, jako výsledek dopadu této změny, více. Samotný problém tato drobná ale důležitá změna zákona ale neřeší.

_gp_

.........
Martin H. (91.221.212.49) --- 30. 12. 2016
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662)

Já se přikláním k názoru, že geny hrají nejvýznamnější roli.

Jestli to je infekční, tak jen velmi slabě.
Spíš se mně to jeví jako degenerace vyvolaná přešlechtěním včel na co největší výkon a co nejsilnější včelstva.
Bez problémů se dá překonat třeba prostým častějším měněním matek, kdy do zimy musí být letošní nebo maximálně loňská matka. Včelstva se staršími matkami mívají problémy.
Ovšem může to taky být snížením diverzity okolního prostředí, kdy tady v okolí vymizely ovocné stromy a kvetoucí trávníky sekané na píci, tak hlavně pylová strava včelstva je mnohem jednostrannější a dost možná občas je i nedostatek pylu.
Jenže já už hodně let včelstva nevybírám nijak zvlášť na medný výnos ani na sílu a prostě je jen doma na zahradě chovám.

Já to jako problém co není spojen s roztočem identifikoval na jaře 2012. To byly okolo úhyny i když to hynulo již rok předtím.
Já úhyny tehdy ještě neměl, ale vyzimovával jsem slabá včelstva, toho roku hodně pokálená.
Už tehdy jsem si věiml, že začátečníci co začínali okolo neměli potíže a vyzimovávali v kondici, ale časem do toho spadli taky, ale zase další začátečníci byli a mnohde jsou stále OK.
Měli materiál odjinud.

Měl jsem udělanou takovou včelařskou ISHIKAWU, postupně to došlo k tomu, že mimo jiné vím:
je to kumulativní, ve včelách se to postupně kumuluje,
otravy jsem vyloučil
je to infekční, u nás nově i Hniloba a nechci plašit, je to velmi zajímavá choroba,
nepovedlo se to nikomu z vědců identifikovat


Takže k šlechtění na odolnost - to bylo rozhodnutí dobrovolné, ale ono nic jiného nezbyde (proto mě sere ta banda co pok...zila ten zákon).

Nemá cenu posilovat a udržovat stará včelstva. Oddělky dělám, dávám nejradši stranou starších - nejlépe, ale i mezi ně, pokud oddělek nejde, měl by se zlikvidovat, ale mě baví pozorování.

A starší včelstva postupně odchází, čím vydrží déle, tím více potomků dá a genů předá.
Do údržby včelstev se mi nevyplatí investovat - tím myslím výměny matek a přidání oddělků.
Prostě oddělky a mladá včelstva jsou jistota větší jak udržovaná stará. Nakonec vytvoření silnějšího oddělku je možná méně pracné jak nějaká údržba a výměny.
Oddělky dělám brtnicky, jednak aby se přeneslo co největší spektrum genů a navíc je dost riskantní trefit včelstvo ze kterého chovat a ve kterých chovat.
Letos se mi povedlo právě trefit jdno co odešlo jako první při krmení, i když pár let bylo za jedničku, druhé se dostalo do průšvihu.
Takže pak mě utěšuje, že zbytek oddělků je udělán bez něčeho co by je spojovalo.
Je toho daleko víc na dlouhé povídání.

Karel

Já se přikláním k názoru, že geny hrají nejvýznamnější roli. Člověk chce řídit genetiku podle svých cílů a nemoci jsou dopad, jakoby stín, který přichází zpožděně.

Vidím to dnes na jabkách na stromech. Kdysi vynikající odrůdy, bez postřiku. Dnes ty samé shnijí na stromech. Jo tehda prý nebylo tolik letadel...

Já pár vodítek objevil ale nikoho to nezajímá. Proto to už nebudu opakovat. Nebaví mne to. Kdo chce, najde si to tu v minulých mých příspěvcích někdy před rokem a před dvěma, před třemi ... .

Letos opravdu došla vlna a včely na mnoha místech prostě nejsou. Není to geny, je to dle mho názoru feromonálně-alimentární problém plus lokální převčelení.

Hodně pomohl si myslím zákaz neonikotinoidů, ale vypadá to, že něco bylo povoleno a někdo něco aplikoval co totálně zblblo včely.

Mám ověřeno, že velký problém je dokonce alkalický kov v nějaké sloučenině spolu s dusíkem - sodík a draslík spolu se sladkou šťávou. Takže se může počítat jako vliv i prostý hnojivo typu DAM nebo jiná listová výživa kterou včela dotáhne do úlu.

Začalo to dozráváním hroznů. Tam bych začal co bylo aplikováno.

Jdeo hodně o lokální úbytky třeba celých stanovišť, bez přeživšího včelstva. Letos je velmi smutná zima a bude ještě smutnější jaro. To je jisté.

_gp_
............
JosPr (46.135.153.3) --- 30. 12. 2016
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660)

Ja poradne tapu a hledam souvislosti.Infekcni to bude poradne,snad cerana s necim na ni nabalenym.Silne vcelstvo behem tydne "komplet odejde",zbyde jen spousta zasob a nekolik ramku s nadherne zavickovanym plodem.Spis hledam spoustec tohohle deni,impulz,co tohle deni nakopne.Podobne je popisovano pusobeni nosemy ceranae a viru,co jsem odposlechl a vycetl.Asi to bude opravdu o hledani odolnejsiho materialu,a rozchovu,ne o priblble novele dotacne-plemenarskeho zakona a uz vubec to nebude o "dotovane" varoaze :).Setkavame se s tim poprve,driv nebyl problem vyzimovat vsechno bez ztraty kyticky..

Ja poradne tapu a hledam souvislosti.Infekcni to bude poradne,snad cerana s necim na ni nabalenym.Silne vcelstvo behem tydne "komplet odejde",zbyde jen spousta zasob a nekolik ramku s nadherne zavickovanym plodem.Spis hledam spoustec tohohle deni,impulz,co tohle deni nakopne.Podobne je popisovano pusobeni nosemy ceranae a viru,co jsem odposlechl a vycetl.Asi to bude opravdu o hledani odolnejsiho materialu,a rozchovu,ne o priblble novele dotacne-plemenarskeho zakona a uz vubec to nebude o "dotovane" varoaze :).Setkavame se s tim poprve,driv nebyl problem vyzimovat vsechno bez ztraty kyticky..

Problém je, že ani po letech nevím přesně co to je.

Jsem toho dost schopen poznat a celkem jsem si dost jistý, že takové ty jarní až podletní stavy bezmatečnosti, bezplodovosti, trubčiny a pak taky ta ztráta chuti k životu, zvlášť u silných včelstvech to celkem dobře signalizuje.

Přímá souvislost s roztoči není.
že je to infekční je podle mě jisté, a že to jde za materiálem - mám mnoho pozorování že ano.


Ovšem co to je, na to nejsou odpovědi.
Karel

Takhle to Karle vidim taky,varak fachci ted kazdy den :(.

JosPro:
..po melecitoze vcelstva zeslabena az hruza,ta nejlepsi jsou pryc.Zvlastni je,ze se jedna vzdy o uly vedle sebe,par peknych vcelstev,pak par zeslablych,pak uz jen prazdne uly,pak zase par slabochu,pak par uspokojivych vcelstev a zas dokola.Jako by problem byl vzdy jen v jednotlivych vcelstvech,projevilo se to u nejblizsich vcelsvech vedle,a dal to neslo.Prosel jsem i par stanovist vcelaru mimo les,roztoci skorem zadni,vcelstva slaba,ale vsechna.

-------------

Znám, s melecitozou to nemá skoro jistě nic moc společného, děje se to i bez melecitozy i bez pozdní snůšky.

Doporučuji pečlivě a rychle zlikvidovat všechen materiál (dílo, zásoby a pyl radši taky), nedávat nic oddělkům a nenechat to vyžrat sousedním včelstvům.
Sichr je sichr. :-)

A pokud padlo nějaké včelstvo když ostatní byly ještě aktivní, lze očekávat různé problémy v okolních dál. Bacha na různé trubcokladnosti a "ztráty chuti k životu" v podletí. Taková včelstva radši hned dát pryč - tedy likvidace nebo přesunout stranou - daleko. I ta se ztrátama matek a trubčinou.

Pokud se včelaří kvůli medu a ne kvůli selekci odolných.
Karel

Ivo:
Okrsky definovány nejsou je to víc věcí slušnosti domluvit se. Ale ptáš se naprosto přesně, prostě je potřeba zákonem stanovovat, aby některým došlo jak se mají chovat. A o tom to také nejspíš je. A nedělám si iluze, že každá matka jiného plemene je z dovozu. Samozřejmě, že se tu množí a prodávají, ale to na principu věci nic nemění jen to usnadňuje pro některé možnost jak je získat.
---------------------

Tak právě v došlem eVěstníku PSNV je zajímavá infformace z přenášky.
V. Marada pracuje na oplozovací stanici Q.
Sklenara Hirschgrund, kde se pracuje ve
velmi přísném režimu, kladou značný důraz
na chov trubčích včelstev a udržují cca
šestikilometrové ochranné pásmo. Okolní
včelaři dostávají matky ze stanice zdarma
.

Všiml jsi si jak se dělá chovný okresek - nikoli zákonem, to se musí makat a neskrblit.

U nas prolet byl na vanocni svatek.Jak jsem neztratil za celou dobu co vcelarim vcelstvo,letos je to mazec a do jara daleko.Roztoci skoro zadni,kdo je u lesa,ma po snusce do puli rijna po melecitoze vcelstva zeslabena az hruza,ta nejlepsi jsou pryc.Zvlastni je,ze se jedna vzdy o uly vedle sebe,par peknych vcelstev,pak par zeslablych,pak uz jen prazdne uly,pak zase par slabochu,pak par uspokojivych vcelstev a zas dokola.Jako by problem byl vzdy jen v jednotlivych vcelstvech,projevilo se to u nejblizsich vcelsvech vedle,a dal to neslo.Prosel jsem i par stanovist vcelaru mimo les,roztoci skorem zadni,vcelstva slaba,ale vsechna..Rezu styrodur na plemenace a chystam se na doplnovani stavu..No aspon budu mit co napsat do collosu :(.Loni se nam uhyny vyhly obloukem,letos dostavame sodu.Na MVP vysetreno na jare,brouci nikde,u sebe tipuju 50 % ztratu kmenovych,oddelky ktere vesmes neblbly s rijnovou snuskou v poradku..Rada kolegu se kloni k nazoru,ze diky vydatne snusce cementu se do ni zapojila i zimni generace vcel,ktera se na ni strhala,a ted chybi.

Nemyslím, že prolety jsou nutné k dobrému vyzimování, pokud nebyla v podletí melecitoza.
U mě je to různé.
Loni v zimě jsem foukal jen jednou a konkrétně na jednom stanovišti kde jsem to v létě diagnostikoval = prořezával podrobně, jsem našel velmi málo VD na trubčině.
Dělal jsem to prvně podle Broňka Gruny prořezem a koukal po výkalech. Jsou perfektně vidět, ale tam byl problém nějaké najít.
A tam jsem taky teď našel minimální spady na podložky, přesto včely nejsou nijak moc silné. Ale zatím všechny.
Ale zajímvé je, že na pár podložkách je hodně mladušek, v jednom případě je skoro celá pokrytá. Ale jen mladušky, starou včelu aby člověk hledal.
ČLověk by se s nima až mazlil :-) , pěkně hnědé chlupaťoučké, neviděl jsem nic špatného, roztočů minimum, deformovaná křídla taky ne a ani žádné zbytky plodu atd. Takže jsem zvědav na jaro.
Na jiném stanovišti se mi objevilo v podletí odvíčkovávání plodu ve fázi fialových očí (podobné při napadeníí zavíječem), jinak nic. A tam to zatím vypadá špatně. A v okolí podle doslechu taky nic moc.

Situace je asi všude stejná kromě malých území. Slabé prolety byly u nás na vánoční svátky, přes poledne skoro 10°C, ale o 20 kilometrů dál u lesů a výšší polohy asi nic.

Čistil jsem podložky po posledním ošetření a všimnul jsem si toho taky.
Poslední uličky měli pod posledními rámky, odkud včely každoročně v zimě stahují zásoby, se vyskytují u menšiny včelstev. Většina jen nehybně sedí a čeká na teplejší počasí.

Varoázy je dost, včelaři z okolí hlásí to samé. Ztráty včelstev zatím mírně vyšší, nejlepší včelstva padají první. Podletní + tři tradiční ošetření přestávají poslední roky stačit.

Jako bys to psal o vysočině. to samé Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 12. 2016 16:48:24
Předmět: Co takhle o proletu?

"Letos to u nás na severní Moravě vypadá s prolety špatně, zimní počasí je
dlouhodobě stálé, bež výkyvů směrem k mrazům, ale i k teplejším obdobím
umožňujícím prolet.
Prolet včel tady u nás byl naposledy snad někdy v polovině listopadu.
Jestli bude takhle typický i leden a únor, tak na rozdíl od několika
předchozích let budou včely bez proletu tak 3 - 4 měsíce. Nebo bez
přeskupení směrem k plástům se zásobami.
Jestli to tak skutečně dopadne, tak typuji tady na severní Moravě z tohoto
titulu znatelně vyšší zimní úhyny.
"

Ne loketním ale opravdu křídelním. Prí spodu většího křidélka je taková
jakobi hokejka , a ta se měří. Nazbíráš 100 mrtvolek, nesmí být staré
plesnivé a bereš pravé nebo levé křidélko. Nalepíš ji na nějakou folii a
dávali jsme to do epidiaskopu , nebo nějak promítnout na plátno. Na měření
si zhotovíš takovou pomůcku ve velikosti té hokejky. Poměr stran ti nepovím
, to jsem zapoměl.Že

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 12. 2016 18:40:51
Předmět: Re: Jak s mazackym zakonem a statistikou

"A dá se křídelním - asi loketním - indexem rozlišit Kraňka od Buckfast?

Prý ne.
Ale když jsme se chtěl googlem přesvědčit, vyskočila na mě tato poučná
debata:
http://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-pak-to-mam-za-vcelicku
Hlavně ten první příspěvek je poučný.

Karel
"

šašci jste  tak akorát VY!

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 29. 12. 2016 17:31:19
Předmět: Re: Jak s mazackym zakonem a statistikou

"už jsem to tam jednou dával. Co takhle křídelní index. Deska už ta čísla
nepamatuji. , a přes to vlak nejede. To rozčilování je zbytečný, i když
podvést se da ledacos. je to dost pracný Nalepit 100 křidélek , promítnout a
měřit. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 12. 2016 6:02:20
Předmět: Jak s mazackym zakonem a statistikou

"Ten zákon s touto malou změnou je opravdu mazácký.

Podle čeho se bude určovat a hlavně prokazovat, že je použita kraňka na
plemenitbu?

Tím, že někdo podle vedené plemenné knihy někam napíše, že má kraňku?

Jak prokáže ten někdo, že má kraňku?

Napadá mne jediná možnost a to porovnáním genů podle DNA a genů co jsou
např. na nějakém slovinském rozboru DNA.

O tyto prachy na rozbor DNA jde?

Kdo tu bude dělat kontroly DNA včel? Dol?

Pokud má někdo reference otom jak se bude prokazovat kraňský původ včel,
podejte je jako postup při jeho zjištění, ať se ví koumu tento zákon
poslouží. Nějaké plemenné knihy sem ale netahejte. Do takové knihy může
napsat v podstatě kdokoli, cokoli.

Nebo tu opravdu bude taková šaškárna jen podle plemenných knih udržovaná
genovými byrokraty?

Ten zákon je zbytečný a do pravidelných statistických hlášení, odedneška, o
počtu vychovaných matek píšu nula abych se nedostal do problému stímto
mazáckým zákonem s kraňskou včelou.
""

O čom tu vlastně diskutujete?Nějak jsem se v tom množství příspěvků ztratil.Osobně si myslím,že ty komentáře o ničem běžné včelaře nezajímají a ti odborníci si zajdou na odbornou přednášku specielně věnovanou plemenitbě včely tmavé či Kraňky.Nic ve zlém,ale už se to nedá číst,to neustálé rozpitvávání něčeho co nás v budoucnu v chovu včelstev teoreticky čeká.V.V.
____________
Jednoduchá rada, tak si jdete číst jinam, tam je to zajímavější.

O čom tu vlastně diskutujete?Nějak jsem se v tom množství příspěvků ztratil.Osobně si myslím,že ty komentáře o ničem běžné včelaře nezajímají a ti odborníci si zajdou na odbornou přednášku specielně věnovanou plemenitbě včely tmavé či Kraňky.Nic ve zlém,ale už se to nedá číst,to neustálé rozpitvávání něčeho co nás v budoucnu v chovu včelstev teoreticky čeká.V.V.
____________
Jednoduchá rada, tak si jdete číst jinam, tam je to zajímavější.

Letos to u nás na severní Moravě vypadá s prolety špatně, zimní počasí je dlouhodobě stálé, bež výkyvů směrem k mrazům, ale i k teplejším obdobím umožňujícím prolet.
Prolet včel tady u nás byl naposledy snad někdy v polovině listopadu. Jestli bude takhle typický i leden a únor, tak na rozdíl od několika předchozích let budou včely bez proletu tak 3 - 4 měsíce. Nebo bez přeskupení směrem k plástům se zásobami.
Jestli to tak skutečně dopadne, tak typuji tady na severní Moravě z tohoto titulu znatelně vyšší zimní úhyny.

O čom tu vlastně diskutujete?Nějak jsem se v tom množství příspěvků ztratil.Osobně si myslím,že ty komentáře o ničem běžné včelaře nezajímají a ti odborníci si zajdou na odbornou přednášku specielně věnovanou plemenitbě včely tmavé či Kraňky.Nic ve zlém,ale už se to nedá číst,to neustálé rozpitvávání něčeho co nás v budoucnu v chovu včelstev teoreticky čeká.V.V.

Ivo:
"Konkrétně můžu napsat dvě, tmavou a buckfast."
---------

Kolik myslíš že je těch "módních" :-) :-) chovatelů včely tmavé???

Co vím - tak asi dvacet a včelstev asi pod stovku, navíc většinou na Šumavě nahoře.

Kvůli takovému nebezpečí je třeba zákon? :-)

Nebo jen hrozilo,. že když se jim konečně povedlo zrušit účelově vytvořené svazácké chov. sdružení, že si založí vlastní?

Karel

Ivo:
Okrsky definovány nejsou je to víc věcí slušnosti domluvit se. Ale ptáš se naprosto přesně, prostě je potřeba zákonem stanovovat, aby některým došlo jak se mají chovat. A o tom to také nejspíš je. A nedělám si iluze, že každá matka jiného plemene je z dovozu. Samozřejmě, že se tu množí a prodávají, ale to na principu věci nic nemění jen to usnadňuje pro některé možnost jak je získat.
---------------------

Zajímavé, nejsou definovány, a ony vlastně ani neexistují, že?
Nebo o nějakých víš?
Jak si v ČR může být kupec jistý tím co kupuje?
Tak o co jde, jen o demagogii? Chráníme verbálně něco co neexistuje a ani to nechráníme, jen tím oblbujeme. Jako ty. Nebo je někde nějaké vyjádření, že zákon má chránit okrsky?
Karel

Ivo:
A takový dotaz, to si myslíš nebo víš, že všechno co se dovezlo tak vyhovovalo každému, že už by neměnil?

------------
Neslyšel jsem o nikom kdo by se vrátil od BF k domácímu (kraňce).

A co jsem tak málo byl v zahraničí, tak jsm enikde nenarazil na farmu, kde by programově měli Kraňku. ALe v Jugoslávii jsem nebyl. Takže tam možná. Ale i SLovinci mají prý problém, že jim tam najíždějí včelaři s vlaškou, ale připouštím, že tam mohou být farmy s kraňkou. Je tam doma, že?:-)

Letos byl Dadant klub v Rakousku na farmě, kousek od hranic ,co máte? BF.
A co bodavost kříženců? Nevím o problému. Tady mají BF i okolo.

Na jaře PSNV v Polsku, farma asi 3-4000 včelstev, pro sebe asi +1000 oddělků, nakupuje asi 300BF matek.
Proč? Vyhovují nám, rozvoj, nerojivost, .. zlepšujeme si náš chov, ale je to dražší, tak jen těch tři sta, zbytek je naše.
A co bodavost kříženců? O čem mluvíte?

A pokud chceš víc informací, zajeď na Oravu, Spiš atd a tam se můžeš poptat jak to vyhovuje jim. Prý se k domácímu nikdo nevrací, tedy pokud potřebuje nakoupit matky. On to má do PL blíž. A je to tam lacinější.

Takže to k pochopení reality.

Já jen dodám, že jsem proti dovozům všeho, včetně Kraňky, ale tento zákon není o tom co budou včelaři chovat. Ten je maximálně o tom, jaká oficiální bude nabídka v ČR.

Zatím žádný zákon nezakazuje chovat včelařům cokoli.

Karel

?? "Konkrétně můžu napsat dvě, tmavou a buckfast. Je to vždy taková módní vlna. Stačí trochu podbízivé články a jakémkoliv jiném plemenu a budou někteří vozit ze zvědavosti zase jiné. Takže není ani potřeba nějak blíže specifikovat, která plemena, je to vždy jen momentální zápal nadšení."
Od kdy je nutno módní vlny ošetřovat zákony? To je také nějaká módní vlna nacpat detaily nejlépe až na úrovni DNA do zákonů?

No pokud jdeo vyšší chovy, tam se snad nic nezměnilo, je možné produkovat základní množitelský materiál pro chovy nižší ve více možných plemenech vedle sebe, protože se provádí, stále doufám, dovoz semene nebo hotových matek a inseminace. V tomto problém není a nikdy co vím nebyl.

Problém je na rozmnožovatelské nízké úrovni, kdy se zakoupí tento ověřený materiál a dodává se přirozeně spářený např. v oddělcích smetencích nebo jako samotný materiál - matečníky, panušky, opl. matky.

V tomto se na mne nezlobte ale toto žádný zákon nezmění, zde nejsou trvalé a vhodně podmínky pro ostrovní chov což potvrdí každý matkař co tomu trochu rozumí a tyto podmínky tu nikdy kvůli morfologii terénu nebyly. Prostě nelze nikde v ČR u rozmnožování zajistit kraňku ani z velké části, opakuji - nejdeto - ČR nemá podmínky a žádný zákon toto nezmění. O tomto se ví, ale někdo si tu dělá asi rito v kontrolách přes nějaké rozlišování křídel. Což je si myslím překonaná věc když je včelí DNA kompletně objeveno. A okolik jde? O 400Kč? tak otom se tu bavme, protože to budeme cálovat všichni, co budeme okolo matkařů, protože si tu mění zákony aby mohli buzerovat normální lidi._gp_




Ivo (178.22.116.252) --- 30. 12. 2016
Re: Komerční chov matek Re: (69598) (69600) (69601) (69602) (69603) (69604) (69607) (69608) (69609) (69610) (69613) (69614) (69615) (69617) (69627) (69628) (69630)

Konkrétně můžu napsat dvě, tmavou a buckfast. Je to vždy taková módní vlna. Stačí trochu podbízivé články a jakémkoliv jiném plemenu a budou někteří vozit ze zvědavosti zase jiné. Takže není ani potřeba nějak blíže specifikovat, která plemena, je to vždy jen momentální zápal nadšení.

>> "Já se bavím o chovu matek a jaká bude nutnost je kupovat od monopolní komerce."

Jó to nikdo neví. Záleží na tom jak se stanoví standard kraňky a koho vlastně bude plemenářská inspekce kontrolovat a nařizovat korekce v chovech.
Ano, pokud bude chodit jen a pouze na šlechtitelské chovy, kde se provádí ta PLEMENITBA (tedy šlechtění), pak není problém a bude to jen a pouze omezení šlechtitelské práce. Budiž.
Pokud bude plemenářská inspekce chodit dále i do rozmnožovacích chovů, ale jen pod uznaným chovatelským sdružením včely kraňské, tak se stále nic neděje a je to v pořádku neboť jsou pod určitou hlavičkou tak ať množí dané uznané plemeno.
Pokud bude plemenářská inspekce chodit dále i do rozmnožovacích chovů jiných plemen - pak to znamená monopolní protěžování jednoho plemene a je přinejmenším v rozporu s volnou hospodářskou soutěží. Jde pak o státem uzákoněný monopol.
Pokud bude plemenářská inspekce chodit dále i a jednotlivé chovatele slepic, králíků, včel a kontrolovat čistotu ras dle nějakého stanoveného postupu vůči stanovenému standardu, pak půjde o zrůdnou rasovou čistku nemajících v EU obdoby.
Ve výsledku ale s tebou souhlasím. Jak píšeš, každý si své matky může množit sám a nenutí ho kupovat od monopolu (tedy krom toho posledního případu všeobecné rasové čistky). Pak ale může nastat i ta situace, že si, pokud bude více vyhovovat někde ta BF, začnou sami množit vyměňovat a selektovat a nástup BF, resp. jejich kříženců s kraňkou bude místy stejně lavinovitý a nezadržitelný. Někde v nížinách a na jihu třeba bude vyhovovat nějaká rádoby kraňka (třeba Singer mix, Havlínka) a bude na dané lokalitě preferována všemi.
A teď se ptám - bude to tak dle za 1.tebe a dle za 2. zákona OK?
Pokud ano - tak nevidím problém v klidném soužití včelařů v následujících letech.

Já se bavím o chovu matek a jaká bude nutnost je kupovat od monopolní komerce.