- Radim Poláek --- 23. 8. 2004
Re: přesun (6875) (6877) (6907) (6920)
Já mám už třetí rok letní stanoviště cca 1,5 km od zimního. Zimní je na
zahradě, od severu a severovýchodu, to je směru na letní stanoviště, je
odstíněno ovocnými vysokokmeny a domem, letní je na kraji lesa v mírném
údolí, od jihu, jihovýchodu a jihozápadu je odstíněno pruhem vysokého
smíšeného lesa o šířce 50 - 200 metrů. Mezi stanovišti je vyvýšenina cca do
10 metrů s poli a pár stromy okolo cesty, takže stanoviště by nebyly
vzájemně viditelné i bez oněch zákrytů. Vyvýšenina je dost otevřená větrům,
takže pro včely asi není příjemné tam letět.
Včelstva tam převážím na konci dubna a začátku května a zpět na konci září.
Letos jsem na jaře převážel úly někdy v prvním týdnu května, v úlu
ponechaném doma bylo vidět první den přilétající cizí včely, ale při
prohlídce za pár dní jsem nezaznamenal žádné zřetelné zvětšení počtu včel.
Podobné to bývá i na podzim, kdy se první den po převozu pár včel objeví,
ale nic víc. Snad je to tím, že až na případ, kdy by byly pole mezi
stanovišti osety řepkou, nemají stanoviště společné plochy pro snůšku. U
zimního stanoviště jsou na druhou stranu od severovýchodu zahrady s ovocnými
stromy a květinami a několik lesních úseků, u letního stanoviště je na sever
a východ relativně množství lesů.
Platí asi, že těch udávaných 5 kilometrů je maximání dolet včel. Teoreticky
by se musely včely dovézt aspoň na vzdálenost 10 kilometrů od sebe, aby se
nevracely. V praxi asi včely využívají maximální dolet jen zřídka, záleží
asi na konkrétním umístění jednotlivých včelích snůšek v terénu a
konfiguraci terénu a asi i roční době. V červenci by se u mne vracelo asi
mnohem více včel, než v tom dubnu a konci září.
Zajímala by mne jedna věc, včely , které přiletí z nového stanoviště a
vloudí se do ponechaného úlu na starém stanovišti, jak ovlivní ponechané
včelstvo. Jestli jsou coby cizí včely v tom včelstvu méně aktivní, než by
byl v původním včelstvu a než jeho původní včely, nebo naopak více. Taky
naopak, jestli původní včely s matkou nereagují nějak na nějaké procento
přibyvších cizích včel, někde jsem četl, že původní včely reagují na
"příměs" cizích včel ve včelstvu zvýšeným plodováním. Už je to dávno, co
jsem to četl, nemá někdo odkaz na nějaké články o tomto?
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Vladimír Ptáček" <ptacek/=/sci.muni.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 23, 2004 9:48 AM
Subject: Re: přesun
> Včelstva na vzdálenost 5 km lze přesunout normálně, zejména, pokud je
> členitější terén. na starém místě bych pro jistotu nechal jeden úl se
> soušemi v plodišti. (Pokud by se vrátilo mnoho včel, dá se jim přidat
> plodový plást a po zavíčkování mateřníků a jejich zrušení pak matka, ale
> tento případ snad nehrozí.) Je vhodnější přestěhovat včely na podzim než
na
> jaře, kdy se po přesunu ztratí přezimovavši včely. Po ztažení do zimního
> chomáče je přesun rovbněž možný. Výhodné je stěhovat včely také brzy, kdy
> je ještě naděje na podzimní prolet. Je vhodné stěhovat za chladna a na
> novém stanovišti ponechat včelstva zavřená za dostatčeného větrání, až se
> opět stáhou do chomáče. Při nejbližším oteplení se proletí a vše je v
> pořádku. Při předjarním stěhování hrozí riziko, že se včelstva pokálejí v
> úle v případě, že mají plné výkalové váčky.
> Vše dobré,
> Vladimír Ptáček
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6927
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |