Včelařská konference

z vařáku je vosk barvy žlué až khaki ale ve výkupu se to nepovažuje za vadu
To zabarvení lze ale snadno odstranit následným přetavením ve vodě be jakých
koliv dalších úprav .

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 4. 2016 17:44:16
Předmět: Re: Vosk

""Viděl jste to někdy, nebo zkoušel tavit párou? Na rámku zůstanou jenom
košilky. Vytaví to i tu mezistěnu, co byla uprostřed a košilky jsou
oddělené. Zkoušel jsem to ještě vyvařit ve vodě a vosk už tam nebyl. Vosk
je z páry krásně žlutý.
V klasických vařácích zůstávalo ještě vosku hodně. Stačilo tu hmotu
rozebrat. Tím lisem se vosk vytlačil jenom z okrajů. Z prostředka neměl kam
vytéct. Mám nerezový na půdě. V té odstředivce by to bylo určitě lepší, než
ve vařáku. V páře je to ale o hodně jednodušší."
a.
Když půjdete do starých zkušeností s vařákem, pokud to půjde najít ve
starých Včelařstvích, zjistíte, že se to voští ve vařácích muselo za prvé
lisovat pomalu, aby vosk stihl odtékat. Anebo za druhé se lisované voští
dělilo na menší dílya ty se oddělovaly vložkami s mezerami, kterými při
lisování odtékal vosk i ze středu toho voští. Například byla to kruhová
vložka z vrbového či podobného proutí hustě vedle sebe. Voští ve vařáku se
těmito vložkami dělilo tak na 3 - 4 díly. přirozeně se pro voští používaly
pytlíky ze síťoviny. Za takových podmínek se většina vosku vylisovala hned
napoprvé.
Jinak ale s tím žluťoučkým voskem máte pravdu. My jsme měli ještě vařák z
černého pocínovaného materiálu, ten cín poměrně rychle zmizel, takže vosk
byl hodně špinavý a musel se hodně čistit. V nerezovém vařáku to musí být
mnohem lepší. Ale fakt je taky, že asi i v nerezovém vařáku je ten vosk
horší. A je to tím, že oproti vyvařování v páře se přitom nalévání voští s
vodou do vařáku a při lisování dostane do vosku a do vody pod voskem
mnohem větší množství nečistot.
a.
Podle mně by bylo ideální napoprvé voští vyvařit jen parou, získá se
kvalitní žlutý vosk, zvláště ze světlejšího voští, který se vůbec nemusí
dodatečně převařovat a čistit. Ten by byl na mezistěny. A zbytky potom
rozvařit ve vařící vodě a vylisovat ve vařáku. Získá se tmavší vosk, který
se ještě musí pročistit a ten by mohl být třeba na svíčky."