78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



JosPr (46.135.10.8) --- 11. 2. 2016
Kubansky med

www.zpravy.e15.cz-o med z Kuby je ve svete zajem,zeme jej vyvazi vice nez cukru ci kavy... Snad si tohle neprectou v ramci podpory odbytu ceskych vcelaru ve Vcelpu :).JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.10.8) --- 11. 2. 2016
Re: Antibiotika v medu (67964) (68001) (68003) (68004)

www.agris.cz/clanek/19170

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 11. 2. 2016
Re: Prolet Re: (67969) (67972) (67974) (67975) (67976) (68005)

"Něco na odlehčení z praxe: Předevčírem asi u pětasedmdesáti procent včel první slabé přínosy pylu s lísek,které na dotek už prášily.Nepamatuji za těch bezmála dvacet let včelaření,že by zde tak brzy včely přinášely tenhle první pyl.Spíše to bylo až ke konci února a to jen v teplejším zimním roce."
To já zas prášení lísek brzo, dokonce už v lednu pamatuji. Někdy 1990 - 2000 byly nejméně 2 - 3 takové zimy. Na lísky stačí týden, 14 dní zima o vánocích a začátku ledna a už mají zimu odbytou. Stačí potom teplota týden - 14 dní nad nulou, aby se lísky probudily a potom pár dnů teplého slunečného počasí a lísky začnou prášit.
a.
Lísky se kdysi u nás hodnotily velice kladně jako zdroj prvního kvalitního pylu, z mého pozorování ale vyplývá, že jsou příliš přivyklé na studené počasí. Vypráší se často v době, kdy je ještě zima a včely nelétají. V lednu a únoru v době, kdy je na let včel studené počasí a pokud je souvislá zima a obleva až v březnu či dokonce začátku dubna, práší v době, kdy na zemi je ještě plno sněhu a včely zase kvůli tomu nelétají. A když je sníh dole, tak včelky chytnou už jen zbytek lískového pylu nebo žádný. Naplno trefí včelky prášení lísek, aspoň u nás tady v severním předhůří Beskyd, tak odhaduji jednou za 4 roky.
Mnohem spolehlivější jsou podle mně rané vrby, třeba klon S021 a rané jívy. Ty začínají v cca březnu, pokud je souvislá zima, pár dnů po lísce zrovna v době, kdy včely už létají dost intenzívně a využijí je tak skoro každý rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.244.15) --- 11. 2. 2016
Re: vcelĂ­ matky (67992) (67993) (67994) (67998) (67999) (68009) (68011)

A co se tyka ostrosti vcel ve spodnim nastavku,pri snusce a primerenem pouziti kuraku s kouskem vosti s tim problem nemam. No a kdyz se nahodou stane,ze zacnou vcely litat zadkem napred,je to jasny signal v takovem vcelstvu vymnenit matku.Nehodlam do vcel chodit jako kosmonaut,ideal kratasy,svetle triko a samosebou kukla :)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.212.30) --- 11. 2. 2016
Re: vcelĂ­ matky (67992) (67993) (67994) (67998) (67999) (68009)

V preletaku v medniku nebo mednicich nad mrizkou vcely med normalne vickuji.Nemusi se starat o otevreny plod a venuji se snusce,vetsina vcel jsou letavky prelecene z hora nad mezidnem.Nad mezidnem je samozrejme stara matka a zatim doslo ke 2.pripadum.1.vcelstvo vykousalo vsecny matecniky, stara matka se opet rozkladla nebo 2.vcelstvo si nechalo 1 matecnik a chystalo tichou vymenu.Preletaky delam 10 let,ani jednou nedoslo k vyrojeni shora... Preletak funguje i u vcelstva,kde najdu uz zavickovane matecniky,a za par hodin by slo ven. Vytvorit preletak je otazka 5 minut,pak staci do ocek vcelstva nad mezidnem umistit mrizky do ocek a cekat na nadhernou podivanou.Roj vyleti ocky,zaviri ve vzduchu a vrati se primo do preletaku.(nema matku).Je skoda,ze o preletaku se neprednasi,omila se tvorba oddelku,jako prostredek proti rojeni.Forem preletaku nebo mezioddelku je vicero,nektere jednoduche, jine pracnejsi,celkem prehledne je popisuje knizka Vikendovy vcelar.Ramkova mira nebude podstatna,mam 39x24.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marek FarkaĹĄ (e-mailem) --- 10. 2. 2016
RE: vcelĂ­ matky (67992) (67993) (67994) (67998) (67999)

doplnenie..... ci je tam matka a neostal ziaden matecnik, a ci v kvazi medniku tiez neostal ziaden matecnik


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of JosPr
Sent: Tuesday, February 09, 2016 4:45 PM
To: V?ela?ský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: vcelí matky (67992) (67993) (67994)

20 vcelaru,20 metodik osetrovani vcelstev.V podminkach meho stanoviste rozsiruju tretim nastavkem nahoru po prokladeni horniho ze zimovani(spodni slouzi jako izolace vcelstva a prostor k vyveseni).Do 3.VN davam jadro panenskych sousi,doplnim mezisteny a 2 stavebni ramky.(vcelstvo pridany VN diky sousim od medu rychle obsadi,matka je zaklade a vcelstvo nahore rychle stavi.Dalsi rozsirovaci nastavek opet nahoru,znovu sousove jadro od medu, mezisteny a 2 stavebni ramky.Tohle rozsireni prichazi pred rozkvetem repky,vcelstvo ma dost prostoru a prace.V momente, kdy zacne silnejsi snuska,vcelstvo preskladam tim,ze odeberu spodni nastavek ode dna,pretahnu do nej nekolik ramku s jarnim medem a nasadim ho pres mrizku jako mednik,po zaplneni podsazuju dalsi nastavek ode dna jako spodni mednik(v hornim se vickuje,do spodniho se nosi).Rojovka se kontroluje preklopenim horniho plodiste pohledem na spodni loucky,sila pohledem do podmetu.V tuhle dobu oddelky netvorim,oslabil bych vcelstva. Pokud se vcelstvo do rojovky dostane,resim to preletakem, kdy nastavek-preletak s matecnikem doplneny nekolika ramky zavickovaneho plodu prijde na dno,na nej mrizka a medniky,pevna folie jako mezidno a puvodni plodiste nad to nahoru.Letavky se vrati dolu a je po rojovce,dole v preletaku letavky vuzivaji snusku z repky. Pak je na kazdem jestli a jak preletak spoji s puvodnim vcelstvem, jestli necha vychovat matku v preletaku nebo ne,po vytoceni repky je cas na preskladani vcelstva a nahore dost materialu na tvorbu oddelku. Sila vcelstva je diky znovurozkladeni puvodni matky zachovana a vcelstvo se muze venovat dalsim snuskam. Tolik ve zkratce, mnozi s tim nebudou souhlasit.
JosPr




Informácie obsiahnuté v tomto e-maile ako aj všetky jeho prílohy sú DÔVERNÉ, určené výlučne iba pre adresáta(ov) tejto správy uvedeného(ných) vyššie. V prípade, žečitateľ tohto mailu nie je určený príjemca, alebo agent zodpovedný za doručenie určenému príjemcovi, dovoľujem si Vás upozorniť, že akékoľvek prezradenie, rozšírenie, distribúcia alebo kopírovanie tohto e-mailu a jeho príloh je prísne zakázané. V prípade, že ste dostali tento e-mail omylom, prosím ihneď ma upozornite a správu vymažte. Ďakujem. 

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marek FarkaĹĄ (e-mailem) --- 10. 2. 2016
RE: vcelĂ­ matky (67992) (67993) (67994) (67998) (67999)

dakujem pekne za popis prac, este mam otazku ake velke ramiky mate? ja Langstroth 16. A chcem sa opytat ked robite ten preletak musim prekontrolovat vsetky ramiky v povodnom plodisti co ostane uplne hore a zistit ci je tam matka?
tiez mam otazku ohladom najspodnejsieho nastavku do ktoreho nosia sladinu, ci to tam aj budu vieckovat a teda casom treba kontrolovat spodny nastavok, alebo to nosia hore. Lebo je pracne rozoberat vsetky nastavky aby sa clovek dostal na najnizsi, samozrejme tam su vzdy tie najostrejsie vcely.

Marek


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of JosPr
Sent: Tuesday, February 09, 2016 4:45 PM
To: V?ela?ský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: vcelí matky (67992) (67993) (67994)

20 vcelaru,20 metodik osetrovani vcelstev.V podminkach meho stanoviste rozsiruju tretim nastavkem nahoru po prokladeni horniho ze zimovani(spodni slouzi jako izolace vcelstva a prostor k vyveseni).Do 3.VN davam jadro panenskych sousi,doplnim mezisteny a 2 stavebni ramky.(vcelstvo pridany VN diky sousim od medu rychle obsadi,matka je zaklade a vcelstvo nahore rychle stavi.Dalsi rozsirovaci nastavek opet nahoru,znovu sousove jadro od medu, mezisteny a 2 stavebni ramky.Tohle rozsireni prichazi pred rozkvetem repky,vcelstvo ma dost prostoru a prace.V momente, kdy zacne silnejsi snuska,vcelstvo preskladam tim,ze odeberu spodni nastavek ode dna,pretahnu do nej nekolik ramku s jarnim medem a nasadim ho pres mrizku jako mednik,po zaplneni podsazuju dalsi nastavek ode dna jako spodni mednik(v hornim se vickuje,do spodniho se nosi).Rojovka se kontroluje preklopenim horniho plodiste pohledem na spodni loucky,sila pohledem do podmetu.V tuhle dobu oddelky netvorim,oslabil bych vcelstva. Pokud se vcelstvo do rojovky dostane,resim to preletakem, kdy nastavek-preletak s matecnikem doplneny nekolika ramky zavickovaneho plodu prijde na dno,na nej mrizka a medniky,pevna folie jako mezidno a puvodni plodiste nad to nahoru.Letavky se vrati dolu a je po rojovce,dole v preletaku letavky vuzivaji snusku z repky. Pak je na kazdem jestli a jak preletak spoji s puvodnim vcelstvem, jestli necha vychovat matku v preletaku nebo ne,po vytoceni repky je cas na preskladani vcelstva a nahore dost materialu na tvorbu oddelku. Sila vcelstva je diky znovurozkladeni puvodni matky zachovana a vcelstvo se muze venovat dalsim snuskam. Tolik ve zkratce, mnozi s tim nebudou souhlasit.
JosPr




Informácie obsiahnuté v tomto e-maile ako aj všetky jeho prílohy sú DÔVERNÉ, určené výlučne iba pre adresáta(ov) tejto správy uvedeného(ných) vyššie. V prípade, žečitateľ tohto mailu nie je určený príjemca, alebo agent zodpovedný za doručenie určenému príjemcovi, dovoľujem si Vás upozorniť, že akékoľvek prezradenie, rozšírenie, distribúcia alebo kopírovanie tohto e-mailu a jeho príloh je prísne zakázané. V prípade, že ste dostali tento e-mail omylom, prosím ihneď ma upozornite a správu vymažte. Ďakujem. 

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 10. 2. 2016
Re: Prolet Re: (67969) (67972) (67974) (67975) (67976) (68005) (68006)

Zdravím,
v sobotu cca 620 mnm na sněženkách, bledulích a petrklíčích několik včel. K
nejbližšímu úlu nejméně 300 metrů. Loňské oddělky na jednom nástavku u
kolegy je potřeba rozšířit, mají moc zásob a málo volných buněk pro plod.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (109.80.192.176) --- 10. 2. 2016

Těch lísek jsem si taky všimnul, jdou vidět na 100 metrů jak jsou ověšeny roztaženými žlutými jehnědy. U nás na severu moravy ještě nepráší a asi ani nebudou, dneska leje jako z konve. Opavsko 235m

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.172.246) --- 10. 2. 2016
Re: Prolet Re: (67969) (67972) (67974) (67975) (67976) (68005)

Vcera jsem jel mezi Prostejovem a Vyskovem a v nadmorskych vyskach do cca 250 m. n. m jehnedy protazene, nekde uz zlute plne pylu. V okoli meho stanoviste 385 m. n. m zatim lisky v klidu,malicke jehnedy jako v zime. Tam, kde lisky odkvetou ted,z toho vcelky asi moc mit nebudou. JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr -jihových.Moravy (78.102.198.94) --- 10. 2. 2016
Re: Prolet Re: (67969) (67972) (67974) (67975) (67976)

Něco na odlehčení z praxe: Předevčírem asi u pětasedmdesáti procent včel první slabé přínosy pylu s lísek,které na dotek už prášily.Nepamatuji za těch bezmála dvacet let včelaření,že by zde tak brzy včely přinášely tenhle první pyl.Spíše to bylo až ke konci února a to jen v teplejším zimním roce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stanislavpe (85.13.101.138) --- 9. 2. 2016
Re: Antibiotika v medu (67964) (68001) (68003)

Jestli se něco dozvíme záleží na tom jací pupíci v tom jedou a jak vysoko ve společenské hierarchii se pohybují a ovlivňují.
Navolené přesednictvo spolku je zárukou cesty do neznáma.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.187.12) --- 9. 2. 2016
Re: Antibiotika v medu (67964) (68001)

Mate chlapci pocit,ze se vubec nekdy neco vysetri ohledne Vcelpa??? JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (109.80.192.176) --- 9. 2. 2016

Mám matky, které třeba i 3 týdny nemají prostor a nevyrojí se (vigor F1). A pak takové matky, které na rozšiření nereagují, prostě si jedou svůj život (nešlechtěné).... u nich včelař musí navíc hrábnout do plodiště aspoň 2 krát v řepce, pak jsou navíc podrážděné, zlé.

Prostě 2 extrémy a každý včelař chová něco mezi tím. Podle toho se odvíjí rozsah prevence proti rojení.

Úplně se zbavit rojení jak se někteří snaží nebo už toho dosáhli a chlubí se tím, jak zvládají 100 včelstev s minimem zásahů a mají 2 roje za rok..... to může být příčina rozšiřování nemocí včel (viry, nosemy, silná varoáza a další dosud neobjevené), jak je známo z USA nebo kdesi v Číně jsem viděl.... CCD nebo jak to nazývají

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.187.12) --- 9. 2. 2016
Re: Antibiotika v medu (67964)

Tak misto vcera slibenych informaci o medu s antibiotiky na Nove zas vime prd!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.136.245) --- 9. 2. 2016
Re: vcelí matky (67992) (67993) (67994) (67998) (67999)

Jenom doplnim pohled do podmetu. Jestli vcelstvo neni v rojovce,je ve 4.nastavcich a presto se se silne vyvesuje,nasazuju treti plodiste pod mrizku.Kdyz se mi povede roj,tak vetsinou v terminu kolem 20.dubna,pricina pomale rozsirovani..Pak uz diky prostoru,mnozstvi trubciho plodu atd. K rojove nalade uz vetsinou nedochazi,akat je snuska pouze podnecovaci,pak prichazi les,ruzne svazenky a nakonec hlavni snuska,v niz uz lze odstavovat ze stanoviste vcelstva urcena ke zruseni a posilovat tak letavkami vcelstva urcena k zimocani.Je treba se nebat zkouset na casti vcelstev nove veci.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.187.6) --- 9. 2. 2016
Re: vcelí matky (67992) (67993) (67994) (67998)

20 vcelaru,20 metodik osetrovani vcelstev.V podminkach meho stanoviste rozsiruju tretim nastavkem nahoru po prokladeni horniho ze zimovani(spodni slouzi jako izolace vcelstva a prostor k vyveseni).Do 3.VN davam jadro panenskych sousi,doplnim mezisteny a 2 stavebni ramky.(vcelstvo pridany VN diky sousim od medu rychle obsadi,matka je zaklade a vcelstvo nahore rychle stavi.Dalsi rozsirovaci nastavek opet nahoru,znovu sousove jadro od medu, mezisteny a 2 stavebni ramky.Tohle rozsireni prichazi pred rozkvetem repky,vcelstvo ma dost prostoru a prace.V momente, kdy zacne silnejsi snuska,vcelstvo preskladam tim,ze odeberu spodni nastavek ode dna,pretahnu do nej nekolik ramku s jarnim medem a nasadim ho pres mrizku jako mednik,po zaplneni podsazuju dalsi nastavek ode dna jako spodni mednik(v hornim se vickuje,do spodniho se nosi).Rojovka se kontroluje preklopenim horniho plodiste pohledem na spodni loucky,sila pohledem do podmetu.V tuhle dobu oddelky netvorim,oslabil bych vcelstva. Pokud se vcelstvo do rojovky dostane,resim to preletakem, kdy nastavek-preletak s matecnikem doplneny nekolika ramky zavickovaneho plodu prijde na dno,na nej mrizka a medniky,pevna folie jako mezidno a puvodni plodiste nad to nahoru.Letavky se vrati dolu a je po rojovce,dole v preletaku letavky vuzivaji snusku z repky. Pak je na kazdem jestli a jak preletak spoji s puvodnim vcelstvem, jestli necha vychovat matku v preletaku nebo ne,po vytoceni repky je cas na preskladani vcelstva a nahore dost materialu na tvorbu oddelku. Sila vcelstva je diky znovurozkladeni puvodni matky zachovana a vcelstvo se muze venovat dalsim snuskam. Tolik ve zkratce, mnozi s tim nebudou souhlasit. JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marek (84.245.120.17) --- 9. 2. 2016
vcelí matky (67992) (67993) (67994)

Dobry den,

Rad by som sa opytal "JosPr" aky postup prac-zasahy do vciel robi od cca marca do cca jula? Mna zaujima teda ake ukony robi pre take normalne vcelstvo, aby sa mu nevyrojilo skor ako bude silna znaska, ako a kedy ho oslabuje resp. posilnuje aby vyuzilo naplno znasku atd. Ide mi o taky hruby nacrtok potrebnych ukonov.

dakujem pekne

Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.139.11) --- 9. 2. 2016
Re: vcelí matky (67992) (67993) (67994)

Pro to,aby mel clovek ve vcelstvu 2 matky lze krasne vyuzit protijovovy preletak s ponechanim matecniku k vylihnuti a oplozeni mlade matky. Po rozkladeni mlade matky se pri spojeni pouzije dalsi materi mrizka,aby na sebe matky nemohly.Kladem je plod od 2 matek zaroven, na zacatku silne snusky se odstrani starsi matka, zrusi dolni materi mrizka a snusku vyuziji letavky "obou"vcelstev,navic casem klesne mnozstvi otevreneho plodu jen na polovinu.Vyresi se rojova nalada,vymeni se matka,vyuzije se snuska. Nevyhodou je vezak o 5,6 VN na prechodnou dobu a pristup k mednym nastavkum. Jako pokus vynikajici, jako provozni metoda narocne fyzicky a na potrebu ramku a nastavku.Pri vetsim poctu vcelstev se to pouzit nejspis neda, je to spis pro pidivcelare,kteri radi expermentuji a hraji si... Jinak, kdyz je "prava"snuska na uzivne lokalite, vcely nanosi tolik nastavku, kolik jim vcelar nasadi.Kdyz je nenasadi nebo je nema,pak to vetsinou svadi na kvalitu matek,na plemeno vcel,na okoli,ale vetsinou je problem v hlave,v mysleni,ne ve vcelach,ale ve vcelarich. Pokud si udrzuji permanentni rojovku vylamovanim matecniku tyden co tyden, pak nemaji med....Pouzivam matecniky rojoveho puvodu, jsou z nich vynikajici matky ovladatelne prostorem, pri nejhorsim preletakem. Zadne zazracne matky nejsou, dejte tu sebelepsi do miniprostoru a vysledkem nebude silne vcelstvo plne medu, ale roj na strome.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 9. 2. 2016
Re: vcelĂ­ matky

Kranky jsme v celé ZO koupili před asi 30 lety. Dále sem tam někdo koupil
inseminovanou a dělali matky od ní. Už na to špatně vidím a asi 20 let si
dělám oddělky výběrem od svojich, Loni jsem měl 70 kg průměr, je to druhý
nejlepší rok za 47 let co včelařím. Je to někdy opravdu , jak to kdo zvládá.
Sem tam ten raný roj taky není na škodu pokud ho usadíš a vyměníš za čas
matku . Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: gupa <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 9. 2. 2016 9:52:11

Předmět: Re: vcelí matky


"Mám matky z místní genetické sítě které jsem součástí. Pokud je snůška,

tedy je z čeho a co nosit, včely nosí. Tím považuji báchorky o sousedech a

jejich matkách za těžké prachy za vyřešené._gp_"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 2. 2016
sekundární infekce (67933) (67935) (67937) (67945)

Nalezl jsem toto, anglicky (Erik Österlund):
http://www.beesource.com/point-of-view/erik-osterlund/buckfast-breeding-principles/
Pro rychlou orientaci od druhého výskytu slova Bornholm je zhruba toto:
Provedení chemického ošetření (kyselina mravenčí) zvyšuje náchylnost k
sekundárním infekcím jako jsou viry
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 2. 2016
Re: vcelí matky (67992) (67993)

Připojil bych drobnost, kterou většina včelařů zná. Je potřeba mít
matek dostatek, aby se daly provádět včasné výměny a hlavně brakování těch
nevhodných, ať výkoností nebo doprovodnými vlastnostmi. Pokud převládnou
matky rojové, jak se mnohde stává, pak nejen tento, ale i okolní včelaři
oprašují své žebříky (kukly, rukavice, ...).
Vzhledem k tomu, že je trochu více času než v sezoně a zároveň jsme již
natěšeni, přimlouval bych se za hlubší diskuzi o nestandardních způsobech
chovu matek. Někdo tady v minulosti psal o umělé tiché výměně, kdy se
včelstvu vloží přijatý dvoudenní matečník a většina včelstev jej přijme,
vychová si při kladoucí matce matku mladou. Musí být samozřejmě splněny
nějaké podmínky. Asi rozdělení plodiště mřížkou na oblast kde klade stará
matka a oblast kde je matečník. Samozřejmě musí mít nová matka přístup k
česnu, aby mohla na snubní lety. Časově co nejdříve, aby nedošlo k vyrojení,
ale zároveň musí být dostatek říjných trubců.
A tady narážím na svoji neznalost. Například v bezmatečném, nebo velmi
silném včelstvu zůstávají trubci přes zimu. Do kdy jsou schopni oplodnit
matku? Proč se ptám? Vitální včelstvo s rychlým jarním rozvojem je určitě
vhodným trubčím včelstvem na stanovišti. Naopak ti přezimující trubci asi
nebudou mít ty vlastnosti, které bych vyhledával.
VP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 9. 2. 2016
Re: vcelí matky (67992)

Mám matky z místní genetické sítě které jsem součástí. Pokud je snůška, tedy je z čeho a co nosit, včely nosí. Tím považuji báchorky o sousedech a jejich matkách za těžké prachy za vyřešené._gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

josef (176.98.110.61) --- 9. 2. 2016
vcelí matky

važení mam matky kranky vyhlasené z Libechova a vcely jsou uplně červene zadečky a jak moc matky svetle a vyborné medarky na rozdíl z jinych stanic a tak by jsi clovek myslel že ma backfasty ale podle analyzy kříídel mají 89 procent kranky což je vyborne takže se neozna pouhym okem o jakou rasu jde a jsou soukroméchovy matek prodávají buckfastky a je to singer což má také červené zadečky vzdyt singer také začínal s buckfastkou a na návšteve u singru nam to potvrdila paní singrova a i analyza nevychází krídel kdž ma pan Cramosta 100 kranku volně spářenou a inseminovana nedosahujeani 60 procent

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 2. 2016
Fwd: Re: vcely kranky (67989)

Vždyť ta musí být lepší když je ze západu.:-D Nebo ne? Kraňka je přece z
východu!!

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 2. 2016 7:04:47
Předmět: Re: vcely kranky

"Dej oslovi sedlo, kun z neho nebude... To ze vetsina vcelaru neumi vyuzit
snusku a jenom paberkuje a nahani roje je v hlave a ne rasou vcelich
matek...Tezko verit,ze kdo to patle s krankou,udela s buckfastkou diru do
sveta... JosPr"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.165.241) --- 9. 2. 2016
Re: vcely kranky (67989)

Dej oslovi sedlo, kun z neho nebude... To ze vetsina vcelaru neumi vyuzit snusku a jenom paberkuje a nahani roje je v hlave a ne rasou vcelich matek...Tezko verit,ze kdo to patle s krankou,udela s buckfastkou diru do sveta... JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

josef (176.98.110.61) --- 9. 2. 2016
vcely kranky

Vážení na dovozu buckfastských matek byl jsem na exkurzy těchto včelstev a videl jsem vynosy medu okolo 60 kg e jsem nemohl nastavek zvednout a že nejsem žádná padavka a když vidím vcelaře je to muj soused maa kranky z dolu a taky okolo 20 roju za jeden den a lítá se žebříkem po stromech a vynos je minimální tak už je mi ho trochu líto co to má za vcely ty uznávané kranky to se nemuýe stat u kraněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 8. 2. 2016
Klistata

Tak jsem šel včera pro měl a dnes pod bradou malé titěrné klíště a flek okolo něj. V únoru jsem klíště ještě z lesa nedones. A to že jich nosím i několik denně v řadách spousty dnů zassebou. Hold včelařina. Pak že včeař netrpí parazity a vyžízky krevního moku jako jeho včely._gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

mirek (90.177.195.18) --- 8. 2. 2016
Martin H.

Jsem člen ČSV i funkcionář. Ale Váš názor Vám nechci vyvracet ale odpovědět mým názorem. K čemu je mi svaz, dotace dává stát jako všechny dotace, léčivo je nařízeno SVS svépomocný fond si musí včelaři naplnit sami. Včelpo udajně majitel čsv má obrat sto milionů a svaz čili včelaři z toho nemají ani korunu a ředitel prohlásil že dál nedá zase nic protože se musí rozšiřovat. Já to vidím tak že včelaři jsou jen zástěrka k tomu aby pár lidem zajistíl dobrou práci a několika vyčuránkům velký byznys a Já včelař sem jen pro smích. To už nechci být a tak sem se rozhodl ze svazu od r.17 vystoupit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (109.80.192.176) --- 8. 2. 2016

Včera jsem byl na přednášce předsedkyně čsv Mgr. Machové (práva), s dotazy na konci. Diskuse se, očekávaně, stočila k tématu Včelpo, Rozpad svazu a vznik nových spolků, nechyběla tvrdá kritika na současnost i její minulost a lidi kolem ni, až mi ji bylo chvílemi líto.

Odpovídala na rovinu, mnohdy přiznala chybu. Prostě ve skutečnosti jsem viděl úplně jinou Machovou, než jaká koluje kecárnami internetu....
--------------------------------------------------

Můj názor:
Pro 90% včelařů (většina pasivní nebo staří)je svaz vyhovující, poskytuje svépomocný fond, právní podporu, léčiva, dotace, časopis a jiné materiály.

A 90% včelařům je taky jedno, že těch pár korun co do svazu za rok pošlou je špatně prohospodařeno (rozkradeno), někteří se při tom i dobře pobaví....

Pak se objevují zakladatelé nových spolků aby celou situaci dramatizovali, dělali z komára velblouda, a ztrhnou akorát ty křiklouny co touží po moci jako oni, neboť ve svazu nedostali příležitost..... Politikaření, mocenský boj...












Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.100.24) --- 8. 2. 2016
Re: oplozovaní vcelích matek (67984)

Zdroj teto informace? I pres pouzivani KM v odparovacich jsem nikdy nemel problem s oplodnenim matek. Paradoxne loni jsem KM nedal,a oplodnenost matek se pohybovala nekde k 50 procentum, coz se projevovalo i u kolegu v okoli,tudiz to s pouzitim KM nejspis nesouvisi... JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

josef (176.98.110.61) --- 8. 2. 2016
oplozovaní vcelích matek

Vážení spatného oplozovaní včelích matek pravděpodobně zpusobuje používání kyseliny mravenčí a tím neplodnost trubcu a tím i velke ztráty matek při jejich oplozování

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.116.28) --- 7. 2. 2016
stranky

www.vcelarime-sami.cz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (109.80.192.176) --- 6. 2. 2016

Poslední 2 roky nastává změna v prodeji medu. Lidé kupují čím dál méně 10 kilo naráz, namísto toho několikrát příjdou pro 1-2 sklenice.

Možná to je tím, že generace velkých konzumentů medu postupně vymírá a mladší generace sladí jen do čaje a hlavně když příjdou nemoci.

Med se už nebere jako základní potravina jako chleba, máslo, sýr.... ale spíš jako dochucovadlo, sladidlo....

Samozřejmě že kde chybí základní/původní potravina, tam nalézáme náhražku. V případě medu je to cukr - sladkosti, sladké pečivo, minerálky, omáčky ve velkovýkrmnách, zmrzliny.....





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.57.1) --- 6. 2. 2016
Re: zásoby neprodaného medu (67980)

Ono to bude taky tim,v jakem prostredi se prodava.Moje sit zakazniku jsou lide zvykly nakupovat vetsinou brzy po vytoceni,a ve vetsim mnozstvi.Lide nezkazeni kulturou super hyper,kdy se nakupuje az dojde a po kilech.Je mi milejsi odberatel,co koupi naraz 20-30 kg,nez clovek,ktery co 14 dnu lezi na zvonku,jako by horelo a chce 1 kg... A pritom je to medozrout,ktery slupne 10 kg rocne! A hodne dotazu je na "med ceskych vcelaru".Dost zakazniku by rado vedelo,co zatim je a kdo si na tom mastil kapsu.A svaz tutla informace a tutla! Asi nebude zakaznik zvedavy,ze posledni novinkou z webu CSV je vylet pani predsedkyne do ZO Machov.Nebo,ze by ano? JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Číma Alois (109.238.42.100) --- 5. 2. 2016
zásoby neprodaného medu

Já mám prodáno 75% loňského medu. I když jsem již prodal nyní více medu, než za celý loňský rok, zdá se mi, že to není ono, po těch vánocích a vlastně loni v únoru to frčelo úplně jinak, lépe!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.209.2) --- 5. 2. 2016
Re: Zásoby neprodaného medu (67977)

Lonsky rok tak 80 procent medu vynikajiciho predlonskeho(oproti republikovym cislum).Par dnu,tyden,dva a budu bez medu.Loni se prodavalo vic v malem,letos zakaznici brali i po 10 nebo 20 kilech.Jak pujde diky lumpum na svazu letos prodej ze dvora se ukaze za par mesicu.Cenove nehodlame nic menit,150 kc beru jako zaklad pro letosni jarni med.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (109.80.192.176) --- 4. 2. 2016

Jako obvykle, 90% včelařů u nás má vyprodáno ještě ve starý rok.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (93.99.42.4) --- 4. 2. 2016
Zásoby neprodaného medu

Dobrý večer,

chtěl bych se zeptat jak hodnotíte letošní prodeje medu a s jakou zásobou vcházíte do nové sezóny...?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.13.101.138) --- 3. 2. 2016
Re: Prolet Re: (67969) (67972) (67974) (67975)

Ona příroda není tak jednoduchá, jak si lidé představují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 2. 2. 2016
Re: Prolet Re: (67969) (67972) (67974)

A pokud si vzpomínám, tak sluneční záření na jaře kolem >500W/m2.

To už je dost významné , ale je potřeba aby uvnitř bylo dost hmoty /zásob/, která vytvoří tepelný setrvačník a v případě voští a zásob i izolující setrvačník.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 2. 2. 2016
Re: Prolet Re: (67969) (67972)

"nemyslím si, že by nátěr měl nejaký vliv podstatou je konstrukce úlu jak
umožňuje proudění vzduchu v něm. "
a.
Rozdíl teploty mezi bílým nátěrem a stejným materiálem natřeným černě je při osvícení sluncem velký. Není problém si to zkusit, třeba vzít dva odřezky desky, jeden natřít bílou a druhý začernit. A vyvěsit svisle coby imitace stěny úlu.

---------------
Je to tak. Je velký rozdíl mezi novým a starým zčernalým nástavkem stejné jednovrstvé konstrukce.
Dřevo aby mohlo dýchat nenatírám.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 2. 2016
Re: Prolet Re:


Ze strany osvícení ano? ale dřevo je poměrně dobrý izolant a proto účinek z
vnitřní strany bude podstatně menší. jasně, kdyby se tento ohřátý vzduch
dostával horem do úlu pak by se rychleji studený vzduch vyléval spodem ven.
Rozhodně by to v tomto smyslu řešit šlo.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 2. 2016 11:35:40
Předmět: Re: Prolet Re:

""nemyslím si, že by nátěr měl nejaký vliv podstatou je konstrukce úlu jak
umožňuje proudění vzduchu v něm. "
a.
Rozdíl teploty mezi bílým nátěrem a stejným materiálem natřeným černě je
při osvícení sluncem velký. Není problém si to zkusit, třeba vzít dva
odřezky desky, jeden natřít bílou a druhý začernit. A vyvěsit svisle coby
imitace stěny úlu."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 2. 2. 2016
Re: Prolet Re: (67969)

"nemyslím si, že by nátěr měl nejaký vliv podstatou je konstrukce úlu jak
umožňuje proudění vzduchu v něm. "
a.
Rozdíl teploty mezi bílým nátěrem a stejným materiálem natřeným černě je při osvícení sluncem velký. Není problém si to zkusit, třeba vzít dva odřezky desky, jeden natřít bílou a druhý začernit. A vyvěsit svisle coby imitace stěny úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 2. 2. 2016
Re: Prolet Re: (67956) (67965) (67966) (67968)

"To máš podloženo měřením nebo je to hrubý odhad?
Pro zajímavost, i pouhé tři watty (topné tělísko nad chomáčem) způsobí rozvolnění chomáče a jeho posun (odsun) za zásobami. _gp_
.............
>R.Polasek: Na jedem metr čtvereční v zimě dává slunko výkon tak 800 - 1000 watt. Pokud svítí celý den, je to kolem tří kilowathodin tepelného výkonu a vyšší nástavkový úl s více nástavky z čelní strany ten i m čtvereční plochy určitě má."
a.
No v létě dává slunko výkon až 1300 watt na metr čtvereční. V zimě je slunko znatelně níž, tudíž světlo musí přes větší vrstvu vzduchu, třeba znečištěnou prachem. Takže odhadem tak 800 watt.
Jinak je rozdíl, pokud teplo působáí zvenku nebo zevnitř úlu. Zevnitř se uplatní izolační schopnost úlu, která je mimo tenkostěnné úly ze sololitu a podobné a mimo netěsnící úly velká, takže i pár wattů tepelného výkonu teplotu uvnitř úlu znatelně zvýší. Zvenku je obrovský odběr tepla takhle ohřáté stěny ochlazováním studeným venkovním vzduchem plus navíc omezeným prostupem tepla přes stěnu dovnitř úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 2. 2. 2016
Re: Prolet Re: (67969)

Když je velká místnost oddělena od vnějšku coulovými deskami z masivu, dáš doní tepelný zdroj o nepatrném výkonu, pověsíš na zeď vlhkoměr a teploměr, bude teplotně a vlhkostí velmi podobný vnějšku. Bude vnějšek a podmínky přímo úměrně kopírovat.

Pokud postavíš celou místnost z 10cm polystyrenu, zachováš výkon tepelného zdroje, ponecháš i otvory vizuálně stejně oproti coulmasivu, výsledek je takový, že jsou větší rozdíly oproti vnějšku a jeho klimatu. A otento rozdíl jde a hlavně jak ho nastavit a využít!

Otázkou u zateplených úlů jsou hodnoty vlhkosti, teplot a tp. Včela rozhodně lépe ureguluje zateplený prostor v létě pokud má odkud nahánět chlad a pokud prostor má akumulační schopnost. Med a dílo je tepelný akumulátor který má podíl na průběhu klimatu uvnitř úlu.

Závěr. Proto se tenkostěnné úly běžně, ne v ČR, natírají bílým odstínem. Zkouším dokonce železné úly, nyní zimuji 12, letos chystám nově až 36 včelstev. Jde o kovový první nástavek a naněm můj běžný tenkostěnný. Rozdíl kvůli nátěru, kdy tenkostěnný dřevěnný nástavek je 9110 stříbrná, oproti 1000 natřený plech 3mm, je naprosto zjistitelný. Bíle natřený kov je podle dotyku někde o 20°C níž než dřevěnný nástavek natřený stříbřenkou při přímém osvětlení sluncem a teplotě někde okolo 30°C. Takže nátěr a hlavně materiál má vliv na povrch a následnou akumulaci tepla.

Mám například takový problém odebrat měl u kovových úlů, protože stačí mírně vysvitnout slunce a protože je kov lepší vodič tepla než dřevo, včely se rozvolňují mnohem intenzivněji a mají větší aktivitu při čištění podmetu včetně měli.

No tak to naokraj okolo nátěrů a tepla. _gp_
.............

(e-mailem) --- 2. 2. 2016
Re: Prolet Re:

nemyslím si, že by nátěr měl nejaký vliv podstatou je konstrukce úlu jak
umožňuje proudění vzduchu v něm. Uteplené úly jsou konstuované tak aby
příliš neproudil kdešto moderní úl s e sítem ve dně ano. HORNÍM OTEVŘENÝM
OČKEM do úlu vstupuje teplý venkovní vzduch ve vitř se ochladí a sýtem ve
dně padá ven . V LÉTĚ JE TO NAOPAK. JjE TO PŘIROZENÁ CIRKULACE VZDUCHU V
UZAVŘENÝCH PROSTORÁCH.
pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 2. 2016
Re: Prolet Re:

nemyslím si, že by nátěr měl nejaký vliv  podstatou je konstrukce úlu jak
umožňuje proudění vzduchu v něm. Uteplené úly jsou konstuované tak aby
příliš neproudil kdešto moderní úl s e sítem ve dně ano. HORNÍM OTEVŘENÝM
OČKEM  do úlu vstupuje teplý venkovní vzduch ve vitř se ochladí a sýtem ve
dně padá ven . V LÉTĚ JE TO NAOPAK. JjE TO PŘIROZENÁ CIRKULACE VZDUCHU V
UZAVŘENÝCH PROSTORÁCH.
 pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 1. 2. 2016 16:59:35
Předmět: Prolet Re:

""jsem taky ve středu moravy n.v. 275 m teplota přd 2 dny 8,3 °C úly
tenkostěné ae sítem +1 zateplený. Jedině z toho nelétaly."
Před dvěma třemi dny,. jak bylo po většinu dne jasno a slunečno, tak na
čelní stěně včelína u mně na zahradě mohlo být kolem poledne tak ke 40 st
C. Nátěr je tam už starý, celkem tmavý a jak je teď v zimě slunko nízko,
svítílo na tu stěnu v podstatě téměř kolmo. Jinde venku jinak bylo větrno a
tak 8 st C.
Tenkostěnné úly, pokud jsou obráceny přímo na jih, tak musí být tím slunkem
úplně prohřáté.
Na jedem metr čtvereční v zimě dává slunko výkon tak 800 - 1000 watt. Pokud
svítí celý den, je to kolem tří kilowathodin tepelného výkonu a vyšší
nástavkový úl s více nástavky z čelní strany ten i m čtvereční plochy
určitě má."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 1. 2. 2016
Re: Prolet Re: (67956) (67965) (67966)

To máš podloženo měřením nebo je to hrubý odhad?

Pro zajímavost, i pouhé tři watty (topné tělísko nad chomáčem) způsobí rozvolnění chomáče a jeho posun (odsun) za zásobami. _gp_
.............
>R.Polasek: Na jedem metr čtvereční v zimě dává slunko výkon tak 800 - 1000 watt. Pokud svítí celý den, je to kolem tří kilowathodin tepelného výkonu a vyšší nástavkový úl s více nástavky z čelní strany ten i m čtvereční plochy určitě má.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.176.136.212) --- 1. 2. 2016
Re: Prolet Re: (67956) (67965) (67966)

V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 1. 2. 2016
Prolet Re: (67956) (67965)

"jsem taky ve středu moravy n.v. 275 m teplota přd 2 dny 8,3 °C úly
tenkostěné ae sítem +1 zateplený. Jedině z toho nelétaly."
Před dvěma třemi dny,. jak bylo po většinu dne jasno a slunečno, tak na čelní stěně včelína u mně na zahradě mohlo být kolem poledne tak ke 40 st C. Nátěr je tam už starý, celkem tmavý a jak je teď v zimě slunko nízko, svítílo na tu stěnu v podstatě téměř kolmo. Jinde venku jinak bylo větrno a tak 8 st C.
Tenkostěnné úly, pokud jsou obráceny přímo na jih, tak musí být tím slunkem úplně prohřáté.
Na jedem metr čtvereční v zimě dává slunko výkon tak 800 - 1000 watt. Pokud svítí celý den, je to kolem tří kilowathodin tepelného výkonu a vyšší nástavkový úl s více nástavky z čelní strany ten i m čtvereční plochy určitě má.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 2. 2016
Re: (67956)

jsem taky ve středu moravy n.v. 275 m teplota přd 2 dny 8,3 °C úly
tenkostěné ae sítem +1 zateplený. Jedině z toho nelétaly.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: M:H: <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 31. 1. 2016 16:09:58
Předmět:

"Závidím těm, kde včely už byli venku. Tady (střed. morava) zatím teploty
tak kolem 5 stupňů, i když jeden den bylo 8, ale včely ven nešli. Očka
nepoužívám, úly zateplené."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 2. 2016
Re: Antibiotika v medu

>>>19. století je století páry
20. století je století elektřiny
21. století je století právníků
Zkrátka čestné slovo a ruky podání v Evropě už nic neznamená, pokud jde o
peníze, tak to platí absolutně. Může se mě to nelíbit, ale to je asi tak
vše, co s tím udělám.<<<<
 V tomhle je kus pravdy
dodatek;  21 století je též století lumpů podvodníků a zlodějů.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 31. 1. 2016 11:53:36
Předmět: Re: Antibiotika v medu

"Pro JosPr: Téměř ve všech Vašich příspěvcích Vám dávám za pravdu.
> Normalni firma by sla na buben,ale tahle ma vyhodu,ze at
> udela pruser jakykoliv,jeji majitel je schopny latat hospodareni
I zde máte pravdu, jen bych doplnil něco málo souvislostí, jak je vidím já.
Volkswagen také nepůjde na buben, i když emise jejich dieslů nesplňují
deklarované emise. Mám proto toto vysvětlení.
19. století je století páry
20. století je století elektřiny
21. století je století právníků
Zkrátka čestné slovo a ruky podání v Evropě už nic neznamená, pokud jde o
peníze, tak to platí absolutně. Může se mě to nelíbit, ale to je asi tak
vše, co s tím udělám.
VP"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 2. 2016
Re: prolet Re:

podle mých zkušeností Po posledním ošetření otevřu horní očka a česno. u
zateplených a úlů bez oček opravdu dochází k proletu později.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Petr -jihových.Moravy <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 31. 1. 2016 10:12:58
Předmět: Re: prolet Re:

"Stačí mít otevřená očka ve všech třech NN a včely se krásně hrnuly na
sluníčko.Bylo se na co dívat.Předpokládám,že i když bude do půlky března
zima a včely se do té doby ven nedostanou,nemůže je ohrozit žádný průjem
nebo úplavice.Myslím si,že v úlech bez oček a tlustostěných může nastat tím
pádem problém.
S pozdravem"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.73.0) --- 31. 1. 2016
Re: (67960)

Hodne zalezi na volbe stanoviste, mam vcely na louce asi 100 m od VU Brezina a cast stanoviste byla kryta radou 55 asi 25 letych smrku,vcelstva kryta pred vetrem,oslunena,zimovani v sile rok co rok,kdyz zasvitilo slunce stanoviste se rychle prohralo..Loni zauradoval kurovec, 45 smrku muselo pryc a letos nejspis vykacim i zbytek,zere dalsi a dalsi.Vlastnosti stanoviste jsou okamzite jine,tahne na nem a o prohrati nemuze byt rec.Budu to muset resit umelou zastenou a stavbou plotu, ale puvodnich vlastnosti stanoviste uz nejspis nedosahnu. Z nejlepsi casti stanoviste je behem par mesicu nejhorsi.A vzhledem k radeni kurovce v ujezdu,bude zazrak jestli zustanou vubec nejake smrciny,smutny pohled na doslova sezrany les,ktery vesmes nahrazuje vysadba prevazne borovic.Smrciny na mokrinach zatim odolavaji,ale jestli bude par dalsich let bez snehu a srazek,zbudou pouze smrky na fotkach.Pozitivem pro vceli pastvu je narust lesni burene(vrbovky,starceky,konopac a predevsim velke plochy ostruzini a malin v doletu nasich stanovist a vzhledem k opetovnemu seti svazenek je o pastvu postarano i v lete.Jen z oblasti medovicovych celkem hojnych snusek,budou snusky spis nektarove nebo smisene.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.228.79.34) --- 31. 1. 2016
Re: (67957)

Závidím těm, kde včely už byly venku. Tady (střed. morava) zatím teploty tak kolem 5 stupňů, i když jeden den bylo 8, ale včely ven nešly. Očka nepoužívám, úly zateplené.
------
Já ne, jsem rád že nelétají a sedí doma.
A za každé mrazivé ráno jsem vděčný, doufám že ještě přijde zima.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (109.80.192.176) --- 31. 1. 2016

Odpoledne jsem odebral měl z podložek na jednom stanovišti, letmým pohledem nejvíce 1 roztoč na včelstvo, včelstva tvoří 6-7 uliček měli, tak zatím spokojenost.
--------

K rejskům, když jsem zimoval na 2N (39x24) včely většinou na podzim seděly ve spodním nástavku a visely až na dno. Rejsek postupně odebíral v podmetu živé včely až se už přes spodní loučky rámků na další nedostal. Tak z pěkného včelstva zůstal mrzák na jaře na 4 uličkách. Při zimování ve 3N včely v podmetu nejsou a rejsek žere jen mrtvolky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (109.80.192.176) --- 31. 1. 2016

,,Závidím těm, kde včely už byli venku. Tady (střed. morava) zatím teploty tak kolem 5 stupňů, i když jeden den bylo 8, ale včely ven nešli. Očka nepoužívám, úly zateplené "
-----------------------------------------------------------

Úly s očkami prolety velmi podporují. Kolikrát je minusová teplota a včely jsou v očku vidět. Jen zasvítí slunko a už jsou venku.
Přes hlavní česno zatím nevylétly, fakt též je, že neobsednutý nástavek pod včelami je pěkně studený a pro včely je to štreka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 31. 1. 2016
hlodavci v úlu Re: (67951) (67952) (67954) (67955)

"kdyz jsem jeste zimoval v lese, tak se mi to taky parkrat stalo, ze tam mys , nebo mysice vlezla.
Já mám zkušenosti, že hlodavci lezou do úlu vždycky jen do prvního pořádného sněhu. Do té doby mívám zůžená česna. Jak je aspoň 2 - 3 týdny souvislá sněhová pokrývka, tak potom v následující oblevě už česna většinou mohou být otevřená a nic do nich nevleze. Předpokládám, že pod tím sněhem většina hlodavců vymře a těch zbývajícím stačí nory v zemi a do úlů nelezou.
Jinak to hodně záleží na stanovišti.
Nejhorší je v lese nebo na kraji lesa stanoviště, kde se na podzim přemnoží myšice. Myšice totiž dobře šplhají, takže docela určitě najdou v úlu jakoukoliv díru a dostanou se dovnitř. třeba díru až úplně nahoře pod stříškou. Dokud jsem ještě měl včelín v lese, tak tam byly myšice každou zimu a rozhryzaly všechno, co jen trochu mohlo připomínat potravu, třeba mýdlo.
Na druhé straně jsem už párkrát zažil, že se na podzim včely s hlodavci vypořádaly samy. Asi mladé kusy, nevěděly, že včely mají žihadla, obvykle mrtvé zůstaly už v česně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M:H: (217.197.155.190) --- 31. 1. 2016

Závidím těm, kde včely už byli venku. Tady (střed. morava) zatím teploty tak kolem 5 stupňů, i když jeden den bylo 8, ale včely ven nešli. Očka nepoužívám, úly zateplené.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M:H: (217.197.155.190) --- 31. 1. 2016

Závidím těm, kde včely už byli venku. Tady (střed. morava) zatím teploty tak kolem 5 stupňů, i když jeden den bylo 8, ale včely ven nešli. Očka nepoužívám, úly zateplené.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 31. 1. 2016
Re: (67951) (67952) (67954)

Dne Sunday 31 January 2016 13:58:20 JosPr napsal(a):

> 3.VN.Co dokaze mys jsem nazorne videl loni u kolegy, krom sousi pod
> chumacem sezrane naprosto vse,vcetne vyhryzane diry ve strese. Kupodivu
> prezilo. JosPr.


kdyz jsem jeste zimoval v lese, tak se mi to taky parkrat stalo, ze tam mys ,
nebo mysice vlezla. Pokud vcelstvo prezilo, byvalo vetsinou agresivni, i kdyz
pred zimou bylo mirne.
Podobne jsem mel jednou vcelstvo, takove prumerne, a pri proletu vsechny
letaly a tohle lezlo po zemi - dosly zasoby. Tak jsem je zakrmil medem a ten
rok byly rekordmanky.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 67955 do č. 68015)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu