Včelařská konference

Je v tom hodně pravdy.
Za socíku se vosk střádal, my jsme doma vyvařovali v vařáku se šroubovým lisem, vosk natřikrát, jednou vlastní vosk, podruhé jsme výtlačky ještě rozvařili v horké vodě a vylisovali a potom ještě jednou. Nebo se vymýšlely všelijaké fičurky, že se voští uvnitř pařáku proložilo mezidny, aby horký vosk při lisování mohl vytékat. A jako grál na těžbu vosku byla odstředivka, která by měla vytáhnout z voští vosk prakticky všechen.
Dneska je oficiální zařízení ČSV na těžbu vosku plastové vědro, do kterého se zavede pára a vosk se získá jen ten, který z toho roztaveného voští vyteče sám od sebe, maximálně jen s nějakým zamícháním. Ostatní vosk, co v tom vosku zůstane, se vyhazuje jako odpad.
Zdánlivě to vypadá, že vosku se získává hodně, když dneska včely v nástavcích staví snad několikrát víc mezistěn než kdysi v zadovácích, ale asi to není pravda.
Co se týká toho hrboplodu, to by asi chtělo vidět fotky, jak to vůbec vypadá, aby se dalo nějak soudit.