Včelařská konference

Co se týká mezistěn vyráběných kdysi válcováním a nyní odléváním, napadá mě jedna možnost, proč je dnes problém. Já ty válcované mezistěny ještě pamatuji, distribuovaly se ne v nařezaných balících, ale byl to celý souvislý nerozřezaný pás smotaný do válce. Tyto mezistěny se asi musely zpracovávat prohřáté, jinak by se rozlámaly. (nestihl jsem s nimi pracovat, ale viděl jsem to a ty mezistěny jsem měl v ruce) Musely se z toho válce odvinout, jakžtakž vyrovnat, aby šla odměřit délka, potom se na tu správnou délku musely nařezat a proložit rovnýma podložkama a na hodně dnů zatížit, aby se vyrovnaly a mohly zatavovat.
Válcováním vosku v mezistěny se dosáhlo toho, že ten vosk mezistěn byl velice kompaktní, tvrdý , slisovaný. Mezistěny byly proti světlu téměř průhledné, jako naolejovaný papír. Zatímco dnešní lité mezistěny mají vosk měkký a houbovitý a jsou neprůhledné.
Na dnešních měkkých houbovitých mezistěnách staví včely tak, že třetinu až polovinu mezistěny vykoušou, prohnětou a vytvořeným voskovým materiálem založí cca první třetinu polovinu voští. A zbytek mezistěny doloží právě vyrobeným novým voskem.
Zatímco u těch starých válcovaných mezistěn ,jak je vosk slisovaný a tvrdý, okoušou jen pár procent, vic nezvládnou, s tím okousaným voskem stihnou postavit jen základy a zbytek musí dostavit novým voskem.
Rozdíl je ten:
U současných mezistěn musí mezistěnu nejdřív silně zeslabit okousáním, tudíž mezistěna během stavby často sjíždí z drátku, pokud je drátek svislý. Rámek musí být drátován šikmo, aby se toto nestávalo. Zatímco u válcované mezistěny mohl být drátek svislý, protože v tvrdém vosku a málo okousané mezistěně dobře držel.
Za druhé jak včely nejdřív současnou mezistěnu hodně okousají, podstatně oslabí vylisovaný vzorek, proto mnohem snadněji místo dělničiny podle vylisovaných základů postaví trubčinu přes základy.
Za třetí jak včely současnou mezistěnu před stavbou hodně okoušou a množství toho okousaného vosku použijí pro stavbu nového voští, je taková stavba mnohem citlivější na porušený vosk, protože nového včelami právě vyrobeného vosku je v tom mixu mnohem méně a starého porušeného vosku mnohem více. Tudíž aby včely mezistěny stavily správně, musí být dnešní lité mezistěny z mnohem čistšího vosku než staré válcované.
A za čtvrté válcované mezistěny podněcují včely k produkci vosku mnohem víc než dnešní lité mezistěny. Válcovaná mezistěna v podstatě funguje jako plastová mezistěna natřená voskem, na kterém včely staví voští ze svého právě vyrobeného vosku. Zatímco dnešní lité mezistěny fungují jako zásobárna vosku, ze kterého včely staví podstatnou část voští a tepve jeho horní část dostavují už svým novým voskem.

Je v tom hodně pravdy.
Za socíku se vosk střádal, my jsme doma vyvařovali v vařáku se šroubovým lisem, vosk natřikrát, jednou vlastní vosk, podruhé jsme výtlačky ještě rozvařili v horké vodě a vylisovali a potom ještě jednou. Nebo se vymýšlely všelijaké fičurky, že se voští uvnitř pařáku proložilo mezidny, aby horký vosk při lisování mohl vytékat. A jako grál na těžbu vosku byla odstředivka, která by měla vytáhnout z voští vosk prakticky všechen.
Dneska je oficiální zařízení ČSV na těžbu vosku plastové vědro, do kterého se zavede pára a vosk se získá jen ten, který z toho roztaveného voští vyteče sám od sebe, maximálně jen s nějakým zamícháním. Ostatní vosk, co v tom vosku zůstane, se vyhazuje jako odpad.
Zdánlivě to vypadá, že vosku se získává hodně, když dneska včely v nástavcích staví snad několikrát víc mezistěn než kdysi v zadovácích, ale asi to není pravda.
Co se týká toho hrboplodu, to by asi chtělo vidět fotky, jak to vůbec vypadá, aby se dalo nějak soudit.

Odpověď je jasná, generace včelařů co nyní včelaří, neumí střádat vosk a zahazuje jej. Četl jsem hodně starých článků o šetření voskem, např. jak děrovat mezistěny, jak si spočítat přínost pro Národní hospodářství (za komančů) když včelař vloží o jednu mezistěnu více nebo když dá jen proužek. Akce o sběru vyvařených košilek, kdy se organizoval sběr vyvařeného bordelu z voští který se ještě prý jednou odvezl kamsi k těžbě. Jsem mladý ale takové úsporné články mne fascinují jak předci uměli hospodařit s voskem. Na vlastní oči jsem viděl u generace poní, jen házení soušemi do kopřív, válení víček před včelínem na hlině a vyžrané kvanta nástavků od motýlice.

Takže závěr je takový, že včelaři dnes úplně serou na nějaké voskové hospodářství a proč by ho uchovávali na výměnu když je tak levný oproti medu! Vymýšlí volné stavby, vymýšlí počty jak se co nevyplatí. Takže je přirozené, že vosk se zdraží až na více než 300Kč za kg a potom se probudí. Protože ten čínský vosk co se sem valí v perličkách barelech z Číny také nebude stále jen levný.

_gp_
.......
JosPr (46.135.48.253) --- 21. 5. 2015
Re: hrboplod (66863) (66864) (66865)

Kdyz uz jsme u vosku,vsimli jste si,kolik je najednou vykupcu vosku a pritom vosk je ve vyrobnach nedostatkovy material?Vozi se ven?Vcelari nenechavaji stavet?Vliv dotacnich podminek na predrazene lisy pro domaci vyrobu a kolik jich neoficialne zasobuje mezistenami okoli bez dozoru SVS?Prodej mezisten bez protihodnoty vosku nebo vosti-uz jen pro pametniky?..JosPr

Václave jsi asi odborník na hrboplod, už tu jsem náhodou objevil před dvěma lety tvoji pěknou esej o hrboplodu:

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=61420&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Já bych řekl, že jde o normální rojovku kdy někdy kasta stavitelek staví a když může, i přestavují dělničí základ mezistěn v trubčí. Co ostatní včelstva v jiných úlech dělají s mezistěnama z toho balíku? Staví normálně? Pokud budou stavět také květ, je to jasně kvalitou mezistěn.

_gp_

........
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 19. 5. 2015
Re: hrboplod (61402) (61410) (61416) (61417) (61418) (61420) (61421) (61424)

Zeptám se zde, protože třeba něco špatně vyhodnocuji.
Již loni jsem tu psal, že mě na mezistěně staví včely trubčinu. Pravda
buňky jsem detailně neměřil, ale o víkendu ten balík prohlédnu a změřím. Mám
tam balík z jiné várky tak je i porovnám. Hlavně zda nejsou buňky oválné.
Ale to není hlavní, proč píšu. Včera jsem prohlížel včelstvo, podezřelé
na rojovou náladu. Matku mají loňskou z tiché výměny z podzimu. V úlu plod a
hrboplod téměř 1:1. Je zajímavé, že na staré souši je plod normální, na
mezistěnách je obojí. Mě to připadá jakoby začaly na mezistěně a stavěly
kuželovitě, vypadá to jako květ, kroužek 10-20 buněk trubčiny-hrboplodu.
Matečníků cca 10, umístěné různě, ve třetině plástu, pár na spodním okraji a
jeden samostatný na prostředku spodní loučky zespodu, stará matka
nenalezena, zatím nevyrojeno.
Zatím jsem to vnitřně pojal jako vadnou matku z pozdní výměny z
neznámých důvodů. To že je hrboplod jen někde, může být i vlivem zhoršovátí
stavu matky v rámci 12 dnů zavíčkovaného plodu.
Vyzimováno dobře, zato teď "se mě daří". Přes padesát let u včel a
letos vidím spoustu věcí poprvé. Asi je opravdu včelař věčný učeň.
VP

Hele J.P. ty jsi v podstatě nebezpečnej člověk. Potkáš zmrvené mezistěny a všichni okolo jsou podle tebe kurvy. Ještě že jsi nalezl to video jak Říha ohýbá mezistěnu. Už tě napadlo, že kdyby je předem ohřál, že se natom videu nezlomí? _gp_


..........
(193.179.175.210) --- 21. 5. 2015
Re: hrboplod (66863)

Hele Pepane, a platí to i pro další rozmazávače, ženeš to někam, kde to nikdy nebylo. Nejsme takoví blci, jaké z nás děláš. Dělal jsem takové kokotiny, jako je zatavení těsně před použitím a abych co nejvíce eliminoval rozdíly teplot, tak jsem k mouchám připravené rámky s mezistěnami přepravoval v předehřátém rojáku a obkládal polystyrenovými deskami, aby se co nejméně ovlivnila jejich teplota. Jednoduše byl to šmejd - ty mezistěny. Na okraj, když jsem jako kluk jezdil přes několik vesnic na kole se svým otcem pro mezistěny, které byly vyrobeny válcováním, ne litím mezi válce, jak ve Strážisku, kde instalovali technologii, kterou jinde rušili a levně prodali zařízení, což je běžný systém v Česku, tak jsme takové problémy neznali. Samozřejmě jde také o poctivost. Poznal jse výrobce mezistěn, který měl plný sklep regálů s parafinovými svíčkami. Někdo může namítnout, měl to na svícení a na kšeft o Dušičkách. Prdlačky.

Kdyz uz jsme u vosku,vsimli jste si,kolik je najednou vykupcu vosku a pritom vosk je ve vyrobnach nedostatkovy material?Vozi se ven?Vcelari nenechavaji stavet?Vliv dotacnich podminek na predrazene lisy pro domaci vyrobu a kolik jich neoficialne zasobuje mezistenami okoli bez dozoru SVS?Prodej mezisten bez protihodnoty vosku nebo vosti-uz jen pro pametniky?..JosPr

Zapominate,ze Strazisko je v majetku male ZO a ne svazu,tudiz do vybaveni svaz nelije finance,ani neskemrame o dotace.A ani k nam nikoho nenutime chodit,vozit vosk nebo menit mezisteny.A celkem pochybuju,ze by od nas vysly mezisteny oznacene jako smejd.JosPr,predseda zminene male ZO.

Hele Pepane, a platí to i pro další rozmazávače, ženeš to někam, kde to nikdy nebylo. Nejsme takoví blci, jaké z nás děláš. Dělal jsem takové kokotiny, jako je zatavení těsně před použitím a abych co nejvíce eliminoval rozdíly teplot, tak jsem k mouchám připravené rámky s mezistěnami přepravoval v předehřátém rojáku a obkládal polystyrenovými deskami, aby se co nejméně ovlivnila jejich teplota. Jednoduše byl to šmejd - ty mezistěny. Na okraj, když jsem jako kluk jezdil přes několik vesnic na kole se svým otcem pro mezistěny, které byly vyrobeny válcováním, ne litím mezi válce, jak ve Strážisku, kde instalovali technologii, kterou jinde rušili a levně prodali zařízení, což je běžný systém v Česku, tak jsme takové problémy neznali. Samozřejmě jde také o poctivost. Poznal jse výrobce mezistěn, který měl plný sklep regálů s parafinovými svíčkami. Někdo může namítnout, měl to na svícení a na kšeft o Dušičkách. Prdlačky.

To co popisuješ bylo nejspíše způsobeno vadnou matkou to občas včely udělají
jak na mezistěnách tak i někdy ve starém díle obvykle jde o matku špatně
oplodněnou nebo starou na konci své produkční životnosti.
Včely pak samy udělají tichou výměnu pokud jim ovšem ve své nevědomosti
neodebere včelař matečníky.
pokud se dílo bortí jeto nejspíše způsobeno špatným zatavením nebo vysokou
teplotou v úlu. Příčina z velké části je taky v uložení již zatavených rámku
ty se pak musí skladovat nejlépe při pokojové teplotě. Skladují-li se v v
chladu či dokonce v mrazu, zákonitě dojde  uváděným problémům s borcením.
příčinou je rozdílné smršťování vosku a drátku s následným utržením. Nejlépe
je mezistěny zatavovat těsně před použitím.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 5. 2015 19:32:22
Předmět: Re: hrboplod

"Mne potkalo něco podobného. Ještě štěstí, že jsem neměl nikdy více než
dvanáct včelstev. Vyměnil jsem několik kg vosku za cca tři balíky mezistěn.
Včelky na nich stavěly všechno možné, jen ne pořádné dílo. Plodu poskrovnu,
větší část trubčina. Navíc se to strašně bortilo. Když jsem to tady
předhodil, tak jsem byl požádán o foto, provedl jsem, neporadil nikdo a
nejvíc posměchu jsem sklidil od „toho s tím středověkým jménem“. Bylo i ve
výzkumáku a údajně byl materiál mezistěn v pořádku. Takže jsem si dva roky
hrál s drátkováním, zatavováním a tavením v tavidle. Takže, když to bylo
podle Dolu v pořádku, šlo to zpátky do výroby. Možná jsi narazil na stejné
svině mezistěny jako já. Hlavně že všichni okolo, i ti co teprve začal
včelařit (cca tři čtyři roky) mi říkali, že to neumím a že se musím ještě
hodně učit. Jestli máš skladem takovéto mezistěny, je opravdu nejlepší je
dát do šmelcu a pořídit si nové.
J.P."

Nemusí to tak být jednoznačné. Ale přečti si příspěvek 66854. Neni to o tom, že to udělají někdy!! Je to o tom, že to udělaly na mezistěnách určité várky. Kdyby na balíku byl přesný datum výroby, tak by se mohlo něco dělat, samozřejmě, jen v případě, že výrobna vede přesnou evidenci a má k případným reklamacím vzory vosku a mezistěn z každé nové várky vosku. Ale je tady další ale. Výrobna patří svazu a jak známo, proti svazu nesmíš vystrkovat růžky!! Nevymýšlej ptákoviny!! Užil jsem si jich dost.

J.P.

Pepane seš štastnej člověk. Nám kvete řepka naplno a ted to počasí. Ani
včely nemůžu rozšířít. Zítra odpoledne dle předpovědi snad protrhávání
oblačnosti a ten náš větřík. Tady to je jak na Sibiři. CHystám mezistěny na
roje. Dva nad sebou nechávám vybláznit a spojím, jen to lezení. Dokola samý
vyšší stromy a vždy dle zákona schválnosti , čím výš tím líp. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 5. 2015 19:58:38

Předmět: Re: NovĂ úly. Re:


"Lepsi pocasi na rojovku snad ani nemohlo prijit,repka dokvete za

deste...JosPr"

To nemusí být tak jednoznačné jak píšeš. Taky mě to někdy udělají, a jiné
staví pěkné dílo. Stačí nedat stavební rámky a včely potřebují trubců větší
množství než potřebuje včelař a máš tam co popisuješ. TĚCH DŮVODŮ MŮŽE BÝT
MNOHEM VÍC. sTANDA


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 5. 2015 19:32:21

Předmět: Re: hrboplod


"Mne potkalo něco podobného. Ještě štěstí, že jsem neměl nikdy více než

dvanáct včelstev. Vyměnil jsem několik kg vosku za cca tři balíky mezistěn.

Včelky na nich stavěly všechno možné, jen ne pořádné dílo. Plodu poskrovnu,

větší část trubčina. Navíc se to strašně bortilo. Když jsem to tady

předhodil, tak jsem byl požádán o foto, provedl jsem, neporadil nikdo a

nejvíc posměchu jsem sklidil od „toho s tím středověkým jménem“. Bylo i ve

výzkumáku a údajně byl materiál mezistěn v pořádku. Takže jsem si dva roky

hrál s drátkováním, zatavováním a tavením v tavidle. Takže, když to bylo

podle Dolu v pořádku, šlo to zpátky do výroby. Možná jsi narazil na stejné

svině mezistěny jako já. Hlavně že všichni okolo, i ti co teprve začal

včelařit (cca tři čtyři roky) mi říkali, že to neumím a že se musím ještě

hodně učit. Jestli máš skladem takovéto mezistěny, je opravdu nejlepší je

dát do šmelcu a pořídit si nové.

J.P."

Lepsi pocasi na rojovku snad ani nemohlo prijit,repka dokvete za deste...JosPr

Mne potkalo něco podobného. Ještě štěstí, že jsem neměl nikdy více než dvanáct včelstev. Vyměnil jsem několik kg vosku za cca tři balíky mezistěn. Včelky na nich stavěly všechno možné, jen ne pořádné dílo. Plodu poskrovnu, větší část trubčina. Navíc se to strašně bortilo. Když jsem to tady předhodil, tak jsem byl požádán o foto, provedl jsem, neporadil nikdo a nejvíc posměchu jsem sklidil od „toho s tím středověkým jménem“. Bylo i ve výzkumáku a údajně byl materiál mezistěn v pořádku. Takže jsem si dva roky hrál s drátkováním, zatavováním a tavením v tavidle. Takže, když to bylo podle Dolu v pořádku, šlo to zpátky do výroby. Možná jsi narazil na stejné svině mezistěny jako já. Hlavně že všichni okolo, i ti co teprve začal včelařit (cca tři čtyři roky) mi říkali, že to neumím a že se musím ještě hodně učit. Jestli máš skladem takovéto mezistěny, je opravdu nejlepší je dát do šmelcu a pořídit si nové.
J.P.

"Medníky byly samozřejmě třetí nástavek, plodiště=2 nástavky,"
Už to vypadalo, že zimujete v jednom nástavku - plodišti, s tím jsme u nás přestali tek před 40 lety.

Děkuji za reakci.
Jen doplním:
Medníky byly samozřejmě třetí nástavek, plodiště=2 nástavky, datum byl
22.4. a včelařím v 600 mnm, řepku nemám, přesněji 3 km a cca 300 m výškových
(přes kopec) je nejbližší okraj.
Problém vidím v tom, že včel bylo málo na obsednutí prostoru 120 litrů
a současně plocha dostupná k zakladení byla malá.
Co jsem mohl dělat jinak bych shrnul takto:
a) odbrat nějaké nespotřebované zásoby i s pylem
b) nedat mřížku, tu dát později
c) nástavek podstavit dolů
d) převěsit plásty z 2x11 na 3x7 a doplnit souše a mezistěny
e) vyrovnánat sílu přenosem zavíčkovaného plodu
f) určitě mnoho dalšího, ale to mě nenapadá ani teď
Pravidlo znám - předčasné rozšíření včely podtrhne a pozdní je vyrojí.
Letos ale platilo ještě jedno, asi nejen u mne, přes mřížku nejdeme, raději
se vyrojíme, zásob máme dost.
VP

Chtěl bych reagovat na tvrzení o potřebě převěšování.

 V neděli jsem navštívil pana Volejníka, hledali jsme plemenivo, tedy
špičková včelstva. Ve voze jsem hledal ve včelstvu, ze kterého pan Volejník
odebral 2 plné nástavky 39*17 po 9rámcích protože se mu do maringotky
nevejde více než 8 nástavků na sebe. Nově přidané nástavky -souše +
mezistěny od 12.5. vytažené, souše z poloviny plné. Řepka 1km.

Plné nástavky s medem dal na vedle stojící včelstva, která byla teprve v 7
NN, bohužel zřejmě i s matkou a tak plemenivo nebylo, našli jsme nouzáky.
Zajímavé bylo, že plod byl i ve spodním nástavku, buňky po líhnoucím se
plodu v celém úlu plné medu... Žádné převěšování, pan Volejník by to v 85
letech u 200 včelstev ani nezvládl.

 Jinak jste podle mého názoru špatně rozšířil, možná včas, možná pozdě.
druhýnástavek měl do začátku kvetení třešní a s výhledem pěkného počasí jít
dolů..

Chce to zimovat ve více prostorech nikoliv v jednom nástavku, pak není třeba
řešit takové krize. Včelstva automaticky brzdí rozvoj, když nemají nadbytek
prostoru a mřížka v té situaci fungovala jako pevný strop. kdyby jste
převěsil do medníku 3 rámky s plodem, bylo by to jiné.

S pozdravem

 Radek Hubač


---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 19. 5. 2015 9:24:40
Předmět: Re: Staré úly. Re:

"> Budečák a nástavkový úl jsou dva naprosto rozdílné systémy
Doplnil bych, že i velikost-síla vyzimovaného včelstva vyžaduje rozdílnou
metodiku.
Pokusím se to popsat. Obvyklé počasí na stanovišti do přelomu dubna a
května mám ještě sněhové přeháňky, březen a duben je pro včely pouze k
proletům, přínosu nutné vody a jen trocha pylu a sladiny. Letos bylo tepleji

a včelstva přinesla mnoho pylu v vrb (určitě víc než 5 plných rámků). Již v
polovině dubna měly matky omezený prostor ke kladení. Množství včel bylo
"malé" a množství obsazených buněk pylem a sladinou "velké" a předpověď
počasí "ochlazení". Rozhodl jsem se s plodištěm nemanipulovat a nezastydnout

plod, jen nasadit mřžky a medníky.
Dnes vím, že to nebylo správně. Jen některá včelstva medníky přijala a
rychle odlehčila plodištím U několika včelstev jsou medníky prázdné a pod
mřížkou je vše. Pyl, med, včely a asi i matečníky. Mám 39x24, tedy ne nízké
nástavky, ale věřím, že se sejdou okolnosti, kdy se musí převěšovat v každé
míře, aby včelstvo plynule obsazovalo prostor úlu.
Ale nejsem sám, vím o rojích kolegů od půlky dubna a nebylo jich málo,
pravda jsou o 200 m níž.
VP"

Zeptám se zde, protože třeba něco špatně vyhodnocuji.
Již loni jsem tu psal, že mě na mezistěně staví včely trubčinu. Pravda
buňky jsem detailně neměřil, ale o víkendu ten balík prohlédnu a změřím. Mám
tam balík z jiné várky tak je i porovnám. Hlavně zda nejsou buňky oválné.
Ale to není hlavní, proč píšu. Včera jsem prohlížel včelstvo, podezřelé
na rojovou náladu. Matku mají loňskou z tiché výměny z podzimu. V úlu plod a
hrboplod téměř 1:1. Je zajímavé, že na staré souši je plod normální, na
mezistěnách je obojí. Mě to připadá jakoby začaly na mezistěně a stavěly
kuželovitě, vypadá to jako květ, kroužek 10-20 buněk trubčiny-hrboplodu.
Matečníků cca 10, umístěné různě, ve třetině plástu, pár na spodním okraji a
jeden samostatný na prostředku spodní loučky zespodu, stará matka
nenalezena, zatím nevyrojeno.
Zatím jsem to vnitřně pojal jako vadnou matku z pozdní výměny z
neznámých důvodů. To že je hrboplod jen někde, může být i vlivem zhoršovátí
stavu matky v rámci 12 dnů zavíčkovaného plodu.
Vyzimováno dobře, zato teď "se mě daří". Přes padesát let u včel a
letos vidím spoustu věcí poprvé. Asi je opravdu včelař věčný učeň.
VP

> Budečák a nástavkový úl jsou dva naprosto rozdílné systémy
Doplnil bych, že i velikost-síla vyzimovaného včelstva vyžaduje rozdílnou
metodiku.
Pokusím se to popsat. Obvyklé počasí na stanovišti do přelomu dubna a
května mám ještě sněhové přeháňky, březen a duben je pro včely pouze k
proletům, přínosu nutné vody a jen trocha pylu a sladiny. Letos bylo tepleji
a včelstva přinesla mnoho pylu v vrb (určitě víc než 5 plných rámků). Již v
polovině dubna měly matky omezený prostor ke kladení. Množství včel bylo
"malé" a množství obsazených buněk pylem a sladinou "velké" a předpověď
počasí "ochlazení". Rozhodl jsem se s plodištěm nemanipulovat a nezastydnout
plod, jen nasadit mřžky a medníky.
Dnes vím, že to nebylo správně. Jen některá včelstva medníky přijala a
rychle odlehčila plodištím U několika včelstev jsou medníky prázdné a pod
mřížkou je vše. Pyl, med, včely a asi i matečníky. Mám 39x24, tedy ne nízké
nástavky, ale věřím, že se sejdou okolnosti, kdy se musí převěšovat v každé
míře, aby včelstvo plynule obsazovalo prostor úlu.
Ale nejsem sám, vím o rojích kolegů od půlky dubna a nebylo jich málo,
pravda jsou o 200 m níž.
VP

Pokud se rojovka rozjela, lítat to bude bo v rojovce sice staví matečníky ale ne moc dílo. Někdy jo, někdy ne, je to ten socíální nepokoj jak to jaksi tak pojmenoval Linhart ... proto se včely rojí a sedí to nato dobře. Pokud makají a ruší misky, je to dobrý, jinak to lítat bude._gp_
.........
Vojta (81.161.64.19) --- 18. 5. 2015
Re: (66845) (66846)

Už vytáčíme, jinak by se začaly rojit. V některých už měly vše zavíčkované.Aby měly práci,místo dalších nástavků mezistěny.

http://leteckaposta.cz/202463576
B.V.

Ta první věta ale musí znít jinak.
Ten volný prostor v zadováku musí být uteplívkou nutně oddělen od prostoru
včelstva.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 18. 5. 2015 10:38:05
Předmět: Re: StarĂ úly. Re:

"No on ten volný prostor v zadováku slouží k zateplení včelstva, jinak by
logicky zůžení úlu smysl prakticky nemělo.
Jednostěnný nástavek venku přirozeně teplo za slunečného dne do úlu
propouští. Nicméně ale fyzikální zákony fungují i tady, v noci nebo na jaře
za špatného počasí si to to teplo "vynahradí" v úniku z úlu ven.
Jednostěnný nástavek tak ještě víc podporuje chov silných včelstev než
nějaký zateplený, kde přestup tepla zvenku dovnitř není. Silné včelstvo je
teplem v předjaří nakopnuto a přes noc a nepřiznivé počasí ten trend udrží.
Slabé včelstvo vliv tepla ve slunečném dni nezachytí a nízkou teplotou v
noci a za špatného počasí i ve dne je díky tenkým stěnám decimováno ještě
víc. Rozdíl je o to větší, že v předjaří, konec února, březen, je slunce
nízko a do svislé stěny úlu se kolem poledne +- asi 3 hodiny se opírá velmi
intenzívně. Svislá stěna úlu, zvláště pokud je tmavší, může mít zvenku
klidně 30 - 40 st C."

jistě, spousta toho jde všelijakými možnými způsoby udělat.Ovšem v nástavku na to musím přiřezávat a upravovat všelijaké "bazmeky" navíc. V zadováku to prostě udělám. Já dělám obojí, takže můžu porovnávat.
A kromě toho, původně jsme se bavili o tom, že někdo ve starých úlech má dvakrát víc medu než má jiný v nástavcích.
Kdo běžně každý rok v předjaří ve všech nástavkových úlech zmenšuje prostor přesně na míru přezimovaného včelstva?
Anebo minimálně ten rok jako nyní, kdy jsou úhyny a leckdo měl včelstva, pokud mu neuhynula, tak třeba v poloviční síle než jiné roky.
------

Ten bazmek je tam navíc - asi k 1/4 úlů - v zadováku je to součást každého.
Nyní jsou v plemenáčích a u oddělků v nástavcích, zybtek bude uložen v rezervních nástavcích. Není to nutná součást takl jako není vždy nutné zužovat a zateplovat včely.
Zužování je výhodné jen pro slabá včelstva, co se zužují tak do 4 rámků. Od 5 jsem nepoozoroval přínos, to jsou normální včely co když jsou na slunci tak jim naopak slabá stěna prospívá.

Karel

No on ten volný prostor v zadováku slouží k zateplení včelstva, jinak by logicky zůžení úlu smysl prakticky nemělo.
Jednostěnný nástavek venku přirozeně teplo za slunečného dne do úlu propouští. Nicméně ale fyzikální zákony fungují i tady, v noci nebo na jaře za špatného počasí si to to teplo "vynahradí" v úniku z úlu ven.
Jednostěnný nástavek tak ještě víc podporuje chov silných včelstev než nějaký zateplený, kde přestup tepla zvenku dovnitř není. Silné včelstvo je teplem v předjaří nakopnuto a přes noc a nepřiznivé počasí ten trend udrží. Slabé včelstvo vliv tepla ve slunečném dni nezachytí a nízkou teplotou v noci a za špatného počasí i ve dne je díky tenkým stěnám decimováno ještě víc. Rozdíl je o to větší, že v předjaří, konec února, březen, je slunce nízko a do svislé stěny úlu se kolem poledne +- asi 3 hodiny se opírá velmi intenzívně. Svislá stěna úlu, zvláště pokud je tmavší, může mít zvenku klidně 30 - 40 st C.

Budečák a nástavkový úl jsou dva naprosto rozdílné systémy které se také
rozdílně chovají
Budečák se zúženým včelstvem je rozdělen na dva bloky s rozdílnou teplotou.
Volný prostor se chová jako úložiště chladu a nikterak včelstvu nepomůže v
ohřáti  pro včely potřebného prostoru
Narozdí od něj však nástavkový úl, pokud má plodiště v horním nástavku
snadno pak přijímá teplo z okolí a přímo i od slunce . Tak včelám usnadňuje
jeho ohřívání.
Ne všechny poučky ze starých knih jsou pravdivé a nejdou aplikovat do
moderního včelaření. Chce to myslet. A to někdy i bolí.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 17. 5. 2015 19:08:05
Předmět: Re: Staré úly. Re:

""A proč by to nešlo?"
Protože prostor v úlu, který slabé včelstvo neobsedá, vytápí zhruba asi tak
na poloviční - dvoutřetinovou teplotu než vytápí plochu, kde chová plod.
Jedna včela slabého včelstva v takovém úlu tak musí vyprodukovat až násobně
víc tepla než včela silného včelstva, aby odchovalo plod a navíc to musí
být podstatně déle, než výchovu plodu převezmou nově odchované včely,
protože toho plodu je mnohem míň než u silného včelstva."

Už vytáčíme, jinak by se začaly rojit. V některých už měly vše zavíčkované.Aby měly práci,místo dalších nástavků mezistěny.

http://leteckaposta.cz/202463576
B.V.

U nas se zacne vytacet pristi tyden,repka stale v kvetu a zacina nakvetat horcice.Po dlouhe dobe jsem dnes videl 2 lany rozkvetajiciho inkarnatu,bohuzel mimo dolet z meho stanoviste.JosPr

Dneska jsem byl svědkem prvního vytočeného medu. Zatím z jednoho včelstva v moravským univerzálu - 15kg, obsah vody 16,5%. Aji jsem si líznul... opravdu hustý.

Opavsko 235m

jistě, spousta toho jde všelijakými možnými způsoby udělat.Ovšem v nástavku na to musím přiřezávat a upravovat všelijaké "bazmeky" navíc. V zadováku to prostě udělám. Já dělám obojí, takže můžu porovnávat.
A kromě toho, původně jsme se bavili o tom, že někdo ve starých úlech má dvakrát víc medu než má jiný v nástavcích.
Kdo běžně každý rok v předjaří ve všech nástavkových úlech zmenšuje prostor přesně na míru přezimovaného včelstva?
Anebo minimálně ten rok jako nyní, kdy jsou úhyny a leckdo měl včelstva, pokud mu neuhynula, tak třeba v poloviční síle než jiné roky.

Tak vidíte, že to jde. Jediný rozdíl je v přístupu: ve starých úlech zezadu, v nástavcích shora.
Prostor přece není problém zmenšit...

José

______________________________________



Ono to jde,tak že i v jednom nástavku zůžím na 5-6 rámků,dám
přepážku,přidám igelit a za něj vycpu ušitou peřinkou prázdný
prostor,zakrytí shora dám také peřinku s peřím a vyměním po 14
dnech.Docílím skoro stejného rozvoje pomalým přidáváním rámků.

nullnapsal/a:

>RP:
>A pokud mu včely zeslábly velice hodně a nechce je zrušit, může zůžit třeba
>i na 1x5 nebo 1x4 plásty.
>V nástavku, kde toto nejde, by mu takové slabé včelstvo v předjaří
>stoprocentně zkolabovalo přetížením včel z výroby tepla při pokusu se
>rozplodovat a jarním plodováním tak zesílit.
>----------------
>
>Všechno jde, proč by to v nástavku nešlo?
>
>Ing. Řeháček pro to "importoval" a přetvořil název Blínova přepážka.
>
>Ale je to staré asi jako rámky.
>
>Dneska z XPS (extrudovaný polystyrena horní loučky je to jedna dvě.
>Je dobré pod loučkou mít kus izolace vyříznutý, tak na pět včel, když se
>ochladí včely se mají kudy stáhnout.
>
>Karel

Jíra:
Ono to jde,tak že i v jednom nástavku zůžím na 5-6 rámků,dám přepážku,přidám igelit a za něj vycpu ušitou peřinkou prázdný prostor,zakrytí shora dám také peřinku s peřím a vyměním po 14 dnech.Docílím skoro stejného rozvoje pomalým přidáváním rámků.
-----

Já vyndám jen dva rámky, aby se tam daly přepážky.

Podle síly včelstev, včely plodují i u přepážky z XPS.
Včely si přenášejí zásoby dle potřeby.

Ing. Řeháček . metodika eurodadantu.

Letos jsem zůžil jedny co přežily jentaktak na jeden plást a kupodivu to snad vydýchaly. Měly z počátku jen asi decimetr v průměru plodu.
Zajímalo mě to, nedávno jsem je rozšířil na 4 rámky. 44,8*30cm.

Karel

RP:
A pokud mu včely zeslábly velice hodně a nechce je zrušit, může zůžit třeba i na 1x5 nebo 1x4 plásty.
V nástavku, kde toto nejde, by mu takové slabé včelstvo v předjaří stoprocentně zkolabovalo přetížením včel z výroby tepla při pokusu se rozplodovat a jarním plodováním tak zesílit.
----------------

Všechno jde, proč by to v nástavku nešlo?

Ing. Řeháček pro to "importoval" a přetvořil název Blínova přepážka.

Ale je to staré asi jako rámky.

Dneska z XPS (extrudovaný polystyrena horní loučky je to jedna dvě.
Je dobré pod loučkou mít kus izolace vyříznutý, tak na pět včel, když se ochladí včely se mají kudy stáhnout.

Karel

Ono to jde,tak že i v jednom nástavku zůžím na 5-6 rámků,dám přepážku,přidám igelit a za něj vycpu ušitou peřinkou prázdný prostor,zakrytí shora dám také peřinku s peřím a vyměním po 14 dnech.Docílím skoro stejného rozvoje pomalým přidáváním rámků.

"A proč by to nešlo?"
Protože prostor v úlu, který slabé včelstvo neobsedá, vytápí zhruba asi tak na poloviční - dvoutřetinovou teplotu než vytápí plochu, kde chová plod. Jedna včela slabého včelstva v takovém úlu tak musí vyprodukovat až násobně víc tepla než včela silného včelstva, aby odchovalo plod a navíc to musí být podstatně déle, než výchovu plodu převezmou nově odchované včely, protože toho plodu je mnohem míň než u silného včelstva.

A proč by to nešlo?
José


nullnapsal/a:

>"U nás jistý včelař má staré dvouprostorové úly, Univerzály a Čechoslováky"
>Může včely zimovat minimálně na dvakrát 10 plástech 39x24 nebo jiných,
>které tam má. Ale pokud má některé verze zezadu přístupných úlů, může
>zimovat na 2x12 nebo i 2x14 rámků a mít tomu přizpůsobenou velikost zimního
>chumáče včelstva.
>V předjaří po prvním proletu potom může otevřít včely, zhodnotit jejich
>velikost a zůžit je přesně na tolik rámků, kolik obsednou a kolik snadno
>dokáží v předjaří vytopit s minimálním opotřebením a spotřebou zásob a
>snadno tak odchovávat nový plod. A když má dost času, může potom včely
>sledovat a zase podle toho, jak plodováním sílí, plásty zase přidávat.
>Z 2x12 nebo 14 plástů může klidně zůžit na 2x10, 2x8 nebo i dvakrát 6
>plástů. Přesně podle toho, jak mu přes zimu včely zeslábly a kolik plástů
>dokáží obsadit. Což se velice hodí právě letos, kdy spousta produkčních
>včelstev přezimovala oslabená.
>A pokud mu včely zeslábly velice hodně a nechce je zrušit, může zůžit třeba
>i na 1x5 nebo 1x4 plásty.
>V nástavku, kde toto nejde, by mu takové slabé včelstvo v předjaří
>stoprocentně zkolabovalo přetížením včel z výroby tepla při pokusu se
>rozplodovat a jarním plodováním tak zesílit.

Dobrý den ,letos poprvé začínám s tvorbou oddělků a tak bych se chtěl optat jak často se stává ,že nedojde k vylíhnutí matky v důsledku zastydnutí matečníku a případně jak tomu předejít.Začal jsem 4.května vytvořením sběrného oddělku o devíti rámcích ,jeden jsem dal jako krycí se zásobami a jeden s vodou.Po čtyřech dnech jsem provedl kontrolu ,ale překvapilo mě ,že tam nejsou žádné zavíčkované matečníky postavené na starých larvičkách .Byly tam jen nízké misky s troškou mateří kašičky.14.května jsem provedl další kontrolu a byly tam již zavíčkované matečníky,tak jsem zběrný oddělek rozdělil na 4 díly přičemž v každém byly dva až tři matečníky.Podle mého výpočtu 4květen +16 dní mínus 3denní stadium vajíčka şe rovná sedmnáctého května ,líhnutí matek.Opravte mě prosím jestli se pletu .Anebo je snad možné ,že včely čekaly 3dny než se z čerstvě nakladených vajíček vylíhly larvičky a na nich pak zakládaly matečníky?To by pak termín líhnutí vycházel až někdy na 20 května.

"U nás jistý včelař má staré dvouprostorové úly, Univerzály a Čechoslováky"
Může včely zimovat minimálně na dvakrát 10 plástech 39x24 nebo jiných, které tam má. Ale pokud má některé verze zezadu přístupných úlů, může zimovat na 2x12 nebo i 2x14 rámků a mít tomu přizpůsobenou velikost zimního chumáče včelstva.
V předjaří po prvním proletu potom může otevřít včely, zhodnotit jejich velikost a zůžit je přesně na tolik rámků, kolik obsednou a kolik snadno dokáží v předjaří vytopit s minimálním opotřebením a spotřebou zásob a snadno tak odchovávat nový plod. A když má dost času, může potom včely sledovat a zase podle toho, jak plodováním sílí, plásty zase přidávat.
Z 2x12 nebo 14 plástů může klidně zůžit na 2x10, 2x8 nebo i dvakrát 6 plástů. Přesně podle toho, jak mu přes zimu včely zeslábly a kolik plástů dokáží obsadit. Což se velice hodí právě letos, kdy spousta produkčních včelstev přezimovala oslabená.
A pokud mu včely zeslábly velice hodně a nechce je zrušit, může zůžit třeba i na 1x5 nebo 1x4 plásty.
V nástavku, kde toto nejde, by mu takové slabé včelstvo v předjaří stoprocentně zkolabovalo přetížením včel z výroby tepla při pokusu se rozplodovat a jarním plodováním tak zesílit.

U nás jistý včelař má staré dvouprostorové úly, Univerzály a Čechoslováky. Rozebírá a vylamuje matečníky co 10dní. Práce je to v dnešní době nástavcových úlů dost, no nakonec točí průměrně dvakrát tolik co ostatní. Včera jsem ho navštívil, má medníky plné, bude točit. Já mám třeba leckde sílu včelstev v nástavkových úlech větší než on a točit nemám co.

Všecko má svoje plus i minus....

U nas repka jeste kvete,ale vidim to stejne,misek spousta,zakladena zatim zadna,ale...Preletaky se budou tvorit,co nevidet.Skoda,ze kdyz V.Potuznik letos otevrel tema PRELETAK,nepridal se nikdo a pritom rada vcelaru slozite a casto zbytecne vylamuje matecniky a co je preletak,netusi...JosPr

Počínaje koncem řepky staví misky jen praskot a matky ochotně zakládají. Takže to bude co nevidět lítat._gp_

Ona Praha je platově i cenama někde jinde než zbytek republiky. Je běžné, že za stejnou práci, teď myslím kancelářskou nemanuální se v Praze platí o třetinu, běžně minimálně o 10 tisíc víc. V Praze taky žije spousta lidí, kteří všelijak pendlují mezi Prahou a Bruselem nebo jinými místy vyspělých západních států a jsou tak zvyklí na cenovou hladinu těchto zemí, těch 450 Kč za kilo medu je ta spíš nižší západní cena.
Jinak tady u nás - severní předhůří Beskyd jede snůška, kvete javor a plusk tomu je na javoru intenzívní medovice a možná i někde jinde, včely se vracejí do úlu plně naložené.
Akáty u nás mají droboučké řídké načervenalé lístky tak 2 - 4 centimetry velké. Navíc podle předpovědi počasí u nás může být v pondělí ráno ještě mráz, lístky akátu a ořešáku tak mohou být popáleny mrazem.
Akorát poprvé u mně vidím, jak to vypadá, když nejsou v blízkosti včely. Ten jeden úl, co přežil, měl na začátku března obsednutou plochu včelami na dvou plástech po 1 dm2, takže celkem jen 4 dm2 a ve zbytku úlu bylo prázdno. Nyní obsedá asi 8 rámků 39 x 24m takže se teprve nyní rozvíjí a včel na opylování je málo.

Tady na uherskohradišťsku to letos zase vypadá skvěle.Mám problém zhodit ze včelstev nejvyšší NN.Pod nima nástavek také z většiny zanesený. A to jsem padesátník při síle.Akáty letos nádherně "nasazené"Jestli to ještě nějaký týden takto vydrží,bude to perfektní.
Zpěvák

No jo - já o tom vím, že med bude drahej ... Ale sám se s největší
pravděpodobností spokojím tak asi se 130,- Kč za kilo :-)...
Petr. Teda - pokud ta nějaká kila vůbec budou. Včera jsem nahlížel pod víka
medníků a nebylo to valné. Je ovšem pravda, že do medobraní jsou ještě tak
asi dva týdny.
Petr.

--Původní zpráva-----
From: Jaroslav Malý
Sent: Saturday, May 16, 2015 5:38 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re:

Dne 15.5.2015 v 18:30 Martin H. napsal(a):
> Jo a měli jsme taky zajímavou přednášku, předsedkyně ZO Frýdek-Místek,
> jméno si teď nevzpomenu, údajně prodávají v krámku med za 170, ojediněle i
> za 190 a nemají problém. Zásoby medu - obecně vzato - jsou v ČR poprvé na
> nule, krom pár výkupců.... Prostě teď to příjde, výpadky už není z čeho
> krýt, cena medu se dostane na evropskou úroveň, ze dvora pod 150 ve
> většině
> případů nekoupíte...
>
Martine,byl jsem se podívat v Pražské tržnici.Medu na prodej dost ale
pastovaný nabízeli za 450 Kč /to není překlep/ a lidi
to prý kupují.Tak snad se opravdu med začne prodávat za lepší peníze
nebo bude jen z Číny:-) . J.

---
Tato zpráva byla zkontrolována na viry programem Avast Antivirus.
http://www.avast.com

Dne 15.5.2015 v 18:30 Martin H. napsal(a):
> Jo a měli jsme taky zajímavou přednášku, předsedkyně ZO Frýdek-Místek,
> jméno si teď nevzpomenu, údajně prodávají v krámku med za 170, ojediněle i
> za 190 a nemají problém. Zásoby medu - obecně vzato - jsou v ČR poprvé na
> nule, krom pár výkupců.... Prostě teď to příjde, výpadky už není z čeho
> krýt, cena medu se dostane na evropskou úroveň, ze dvora pod 150 ve většině
> případů nekoupíte...
>
Martine,byl jsem se podívat v Pražské tržnici.Medu na prodej dost ale
pastovaný nabízeli za 450 Kč /to není překlep/ a lidi
to prý kupují.Tak snad se opravdu med začne prodávat za lepší peníze
nebo bude jen z Číny:-) . J.

---
Tato zpráva byla zkontrolována na viry programem Avast Antivirus.
http://www.avast.com

Jo a měli jsme taky zajímavou přednášku, předsedkyně ZO Frýdek-Místek, jméno si teď nevzpomenu, údajně prodávají v krámku med za 170, ojediněle i za 190 a nemají problém. Zásoby medu - obecně vzato - jsou v ČR poprvé na nule, krom pár výkupců.... Prostě teď to příjde, výpadky už není z čeho krýt, cena medu se dostane na evropskou úroveň, ze dvora pod 150 ve většině případů nekoupíte...

Dneska jsem viděl řepkové pole, stále v plném květu, silně voní, teplota dnes jen kolem 16°C - snůška je slabší.

Na česnech pořád žádní trubci, včelaři v okolí taky ne, jen v úlech, údajně včely ještě nepřijímají nalarvené misky jaké je zpoždění v síle.

Tři dni zpátky jsem zaslechnul na schuzi, že včely už víčkují med. Díval jsem se do těch nejsilnějších včera a mají nanošeno tak do 8kg v jejich medníku nad plodištěm, moje medníky úplně nahoře jako 4N jsou úplně prázdné.....

Opavsko 235m

Blesk.cz-nejen pyl na autech trapi ridice.

Pokud bude cca 15st. tak bych se asi nebal, musi se to proste zkusit :-)

Ale určitě pozor na velká vedra a přelarvování na přímém slunci, to
larvičky moc nepřežívají....

petr j.
Dne 13.5.2015 18:41 napsal uživatel "Jan Cervenka" <
vcely-konference/=/vcelarstvi.org>:

> Dne Wednesday 13 May 2015 08:32:24 Zdenda napsal(a):
> > Protože se má ochladit prosím o Váš názor. Jaká teplota vzduchu je ještě
> > dostatečná pro úspěšné přelarvování.
>
> No a neni tato otazka zbytecna ? prece prelarvovat lze i v mistnosti , i
> pri
> zime je mozne v termoboxu prenest plast s larvickama, spis bych se bal o
> teplotu pri pridavani zralych matecniku. Pamatuji, ze jednou byla fakt
> kosa a
> ty matecniky, co jsem nechal cca 10 minut, nez jsem obesel vsechny oddelky
> to
> neprezily.
>
> Honza
>

Dne Wednesday 13 May 2015 08:32:24 Zdenda napsal(a):
> Protože se má ochladit prosím o Váš názor. Jaká teplota vzduchu je ještě
> dostatečná pro úspěšné přelarvování.

No a neni tato otazka zbytecna ? prece prelarvovat lze i v mistnosti , i pri
zime je mozne v termoboxu prenest plast s larvickama, spis bych se bal o
teplotu pri pridavani zralych matecniku. Pamatuji, ze jednou byla fakt kosa a
ty matecniky, co jsem nechal cca 10 minut, nez jsem obesel vsechny oddelky to
neprezily.

Honza

Děkuji všem za odpovědˇ,dle fotografií se jedná zřejmě o muchnici
březnovou.Zdraví Saněk F.
----- Original Message -----
From: "gusto" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 13, 2015 12:30 AM


> .muchnice březnová( bibio marci),slovensky mušica marcová..

a
----- Original Message -----
From: "gusto" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 13, 2015 12:30 AM


> .muchnice březnová( bibio marci),slovensky mušica marcová..

Protože se má ochladit prosím o Váš názor. Jaká teplota vzduchu je ještě dostatečná pro úspěšné přelarvování.

..muchnice březnová( bibio marci),slovensky mušica marcová..

Na jméno si momentálně nevzomínám. TO VŠAK BĚHEM cca  10 dní skončí. Mají
námluvy. se snůškou to nic neudělá.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Bercha <jan/=/bercha.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 5. 2015 11:28:39
Předmět: Re: Fw: mouchy

"Dne 12.5.2015 11:16, Frantisek Sanek napsal:
> ----- Original Message -----
> From: Frantisek Sanek
> To: Frantisek Sanek
> Sent: Tuesday, May 12, 2015 10:58 AM
> Subject: mouchy
>
>
> Vážení přátelé,vidím,že na konferenci je hodně přispěvatelu kteří
> všemu rozumí a na všechny příspěvky odpovídají.Proto mám na vás
> dotaz.Letos se objevilo velké množství much,které jsou černé,dlouhé a
> mají dlouhé nohy a křídla.Létají ve velkých rojích na listnaté stromy
> a sají medovici,která se objevila na javorech klenech kde je hodně
> mšic.Proto mám na vás dotaz.Jak se tato moucha jmenuje,jak dlouho žije
> a proč se letos přemnožila a zda to nebude mít vliv na medovicovou
> snušku.Pozorujete také u vás přemnožení těchto much? Včelařím na
> Vysočině 560m .Děkuji za odpovědˇ.
> F.Šaněk

Je to toto?
http://www.naturfoto.cz/fotografie/krasensky/roupec-1169.jpg
--
Se srdečným pozdravem/Best regards/? ?????????

Ing. Jan Bercha


Medonosy 23
277 21 Liběchov
Czech Republic

E.: jan/=/bercha.cz
C.: +420724005644
skype: bercha_jan
ICQ: 328403837
www.bercha.cz
?? ?????? ?????"

Dne 12.5.2015 11:16, Frantisek Sanek napsal:
> ----- Original Message -----
> From: Frantisek Sanek
> To: Frantisek Sanek
> Sent: Tuesday, May 12, 2015 10:58 AM
> Subject: mouchy
>
>
> Vážení přátelé,vidím,že na konferenci je hodně přispěvatelu kteří
> všemu rozumí a na všechny příspěvky odpovídají.Proto mám na vás
> dotaz.Letos se objevilo velké množství much,které jsou černé,dlouhé a
> mají dlouhé nohy a křídla.Létají ve velkých rojích na listnaté stromy
> a sají medovici,která se objevila na javorech klenech kde je hodně
> mšic.Proto mám na vás dotaz.Jak se tato moucha jmenuje,jak dlouho žije
> a proč se letos přemnožila a zda to nebude mít vliv na medovicovou
> snušku.Pozorujete také u vás přemnožení těchto much? Včelařím na
> Vysočině 560m .Děkuji za odpovědˇ.
> F.Šaněk

Je to toto?
http://www.naturfoto.cz/fotografie/krasensky/roupec-1169.jpg
--
Se srdečným pozdravem/Best regards/? ?????????

Ing. Jan Bercha


Medonosy 23
277 21 Liběchov
Czech Republic

E.: jan/=/bercha.cz
C.: +420724005644
skype: bercha_jan
ICQ: 328403837
www.bercha.cz
?? ?????? ?????

----- Original Message -----
From: Frantisek Sanek
To: Frantisek Sanek
Sent: Tuesday, May 12, 2015 10:58 AM
Subject: mouchy


Vážení přátelé,vidím,že na konferenci je hodně přispěvatelu kteří všemu rozumí a na všechny příspěvky odpovídají.Proto mám na vás dotaz.Letos se objevilo velké množství much,které jsou černé,dlouhé a mají dlouhé nohy a křídla.Létají ve velkých rojích na listnaté stromy a sají medovici,která se objevila na javorech klenech kde je hodně mšic.Proto mám na vás dotaz.Jak se tato moucha jmenuje,jak dlouho žije a proč se letos přemnožila a zda to nebude mít vliv na medovicovou snušku.Pozorujete také u vás přemnožení těchto much? Včelařím na Vysočině 560m .Děkuji za odpovědˇ.
F.Šaněk

emaj pilník. ale jejich život je přesto plný pilňíků  (pilné práce) :-)

---------- Původní zpráva ----------
Od: ANONIM <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 11. 5. 2015 8:28:28
Předmět: Re: plástečkový med

"proc nemuzou vcely opilít med?"

proc nemuzou vcely opilít med?

Rozumím, to je tam moje upřímnost. Ale již jsem napsal vše, co jsem měl na srdci.....

Zbyňku tuto konferenci mohou číst lidé, kteří Vám mohou uškodit. Pouštíte až moc informací o které je nouze když nejsou včely a med je drahý. Můžete se lehko vlastním přičiněním dostat do vlastních problémů. _gp_
...............

Zbyněk (31.192.88.101) --- 9. 5. 2015

Mám tady asi 2000 ha smíšeného lesa, již zhruba několik set metrů od stanovišť. Jsou tam zastoupeny i jedle, ale většinou borovice a smrky. Medovice byla asi dva roky zpět, zhruba 25 kilo/včelstvo. Med černý jako bota. Lípa malolistá je tady zastoupena ve velké míře, roste všude. V remízech, lese, zahradách. Med zelenkavé barvy, ostré aroma po lipovém květu. Hlavní snůška roku. Špičkové stanoviště považuji za takové, kde průměr výnosu medu překročí hranici 60 kilo/včelstvo. Mimo loňský rok s tím problém nebyl.

V cempak spociva slusnost???Rad se necham poucit od cloveka s 55 letou praxi..JosPr

A teď zajděme trochu do politiky. Já od Čechystánu nečekám již nic. Žijeme v rozkradené zemi. Díky tunelu tisíciletí kokota Klause a jeho politruků mohlo být vše jinak. Já se léčím s depresemi, pracoval jsem osm let pro nadnárodní koncern RWA Wien. Německy hovořím lépe než Česky, je to dlouhá a smutná historie. Proto jsem našel relaxaci a odpočinutí u včel, vybudoval jsem farmu, která mě a moji rodinu bude z velké části živit. Jsem schopen i hodinu sedět u česen a pozorovat včely a ten "šrumec". Dokonalost sama. Vydělával jsem hodně peněz. Cena ale byla vysoká. Nabořené nervy a zdraví. Pan "Kobliha" zvaný Babiš, tady vysazuje přes jeho Agrofert pouze řepku, kukuřici a obilí. Žádná svazenka, pohanka či vojtěška. Občas slunečnice, ale ta je genetický upravena a moc nemeduje. Realita......

-------
Mluvit německy lépe jak česky, mít hodně peněz, nervy v háji, tak bych se do Čechystánu nevracel a zůstal pěkně v pohodě v Rakousku nebo kdekoli jinde a nevracel se mezi ty Čechy. Co jsou tady navíc mnohdy spokojení. :-)

Karel