Včelařská konference

"Například rohlík nebo dřevo je určitě složeno z polárních molekul, ale v mikrovlnce se tyto materiály začnou pálit od vnitřku, tam, kde zůstává nějaká vlhkost. Vnějšími vrstvami stoprocentně polárních molekul mikrovlny procházejí."
=> Samozřejmě, že procházejí,jde o porézní látku. Navíc frekvence toho elektromagnetického záření je volena tak, aby působila především na molekuly vody - prostě vyladěno na nějaký rezonanční kmitočet

"Jinak ale u běžných potravin není pravda, že mikrovlny ohřívají potravinu v hloubce. Stačí zkusit ohřívat nějakou silnější "hromádku" Povrch, tak do centimetru hloubky, je horký, ale vnitřek zůstane studený."
=> Nemáš pravdu, záleží na pohltivosti materiálu pro danou frekvenci - do některých látek se prostě prozáří hlouběji a do některých méně ale přece. Ty látky s větším obsahem vody pohlcují to záření víc - což není nic jiného než že se energie toho záření mění v tepelnou. Neříkám, že proniknou hodně hluboko pod povrch, ale proniknou a tedy teplo vzniká i v objemu. Ohřev kontaktní tak k tomu nedochází a veškeré teplo musí projít povrchem.

"Taky není pravda, že výkon mikrovlnky lze regulovat. Mikrovlny na příslušné součástce vznikají rezonancí. A rezonance buď je, potom bere příslušný rezonátor vždy veškerou energii, kterou vysokonapěťové trafo v mikrovlnce dodáže dodat a mění ji na mikrovlny nebo není a potom se neodebírá žádná energie a mikrovlny nejsou"
=> to jsem také netvrdil psal jsem "Nižší výkon nastavený na mikrovlnce neznamená nižší výkon zářiče, ale jen přerušované vyzařování" což je totéž co píšeš ty. Výkon se tedy reguluje poměrem času kdy září a kdy nezáří, ale i to je regulace nebo ne.

"Ohřívání medu nějakým "pomalým módem" třeba rozmrazováním je určitě šetrnější než ohřívání naplno. Ale nikdy není zaručeno, že teplota někde v části medu nepůjde vysoko nad 50 st C."
=> Zaručeno to není. Je nutno vyzkoušet. Ber v úvahu, že med má vysokou tepelnou kapacitu a tedy chvilku trvá než do něj napumpujeme teplo. Pokud je nastaven dostatečně nízký výkon (tedy ty časy kdy nezáří a časy sepnutí jsou krátké), tak se med nestačí rozehřát na vysoké teploty v době pulzu a stačí se teplo rozvést do objemu v době pauzy.

"Zatímco při ohřevu klasicky ve vodě 50 - 60 st C teplé to zatručeno je. Stejně tak je to víceméně zaručeno, záleží dle kvality konstrukce ohřívací komory, při ohřívání vzduchem"
=> je tím zaručeno, že na styčné ploše, kterou se veškeré teplo převádí dosahuje teplotu těch 50 - 60 st C mínus 1-2 stupně.