Včelařská konference

Co kdybychom místo dohadů o kraňce-nekraňce využili trochu zimního času
na zdokonalení vlastní metodiky, konkétně protirojových opatření.

Přeleták lze udělat různým způsobem, například:
a) na vlastní starou matku, bez plodu
b) na vlastní starou matku a část včel, bez plodu
c) na cizí malý oddělek s kladoucí matkou
d) na mladou neoplodněnou matku v klícce, bez plodu
e) na matečník, bez plodu
f) na cizí plod (vychovají si náhradní matečník sami)

Zbytek včelstva, mateřák, tj plod, případně stará matka se dají na nové
místo.
1) vlastní česno v patře úlu
2) jinam na stanovišti
česno se dá směrovat stejně, nebo jinak než původní (např otočit o 180 st.).

Přeleták by měl hlavně využít snůšku, mateřák lze rozdělit na posílení,
na oddělky, případně ponechat jako nové včelstvo a nebo později zase spojit.
Navíc by se měla zlepšit situace v napadení roztočem VD.

Pokud máte praktické zkušenosti a jste ochotni se o ně podělit s
ostatními, napište, předem děkuji za celý kolektiv konference.

Já mám tuto zkušenost:
Použil jsem několikrát bod c), letošní oddělek dal několit kg medu a
šel do zimy v dobrém stavu.
Bod f) je prasečina, ale použil jsem jej na nápravu nezvladatelně
bodavého včelstva, jejich plodem jsem posílil jiná včelstva.
Vylamování matečníků, pokud je 100-procentní zabrání vyrojení, ale
snůška je ZTRACENÁ. Má to asi význam ve městě, myšleno jako udržení dobrých
sousedských vztahů.

Někdy v minulosti někdo psal, že měl případ, kdy si včely z přeletáku
"polétaly" jakoby se rojily a po chvíli se vrátily do úlu a tu sezonu se už
nevyrojily.
VP