Včelařská konference

Celá tato diskuse je v podstatě o ničem uvědomte si jednu věc Včela tmavá
žije po celé Evropě,
Ta se dělí na plemena+ vlašská, kraňská, černá (severní),  přímořská,
ukrajinská. sicilská atd
Ty se dělí na linie V případě kraňské je to př. Vigor, Praděd atd.
Stejné je to za našimi pohraničními horami na západě.
Uváděný spolek chovatelů  Včely černé Má za cíl najít to původní plemeno
Včely severní a pokusit se o záchranu jeho genofondu. To co dnes dovezete ze
západu či severu jsou jen nepůvodní šlechtěné linie.  Počátek jeho zániku se
dá datovat do konce 19 století kdy se začíná uplatňovat šlechtění
jednotlivých plemen po celé tehdy vyspělé Evropě. To nemá nic společného s
činností uvedeného spolku.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 7:29:18
Předmět: Re: chov matek

""Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry.
nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země.
Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející
brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil.
Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů.
Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až
dovozem kvalitních matek kraňských."

Podle mně není pravda, že rozchovem takzvaně "matek z kvalitního chovu"
nedojde k vzniku hodně divokých a bodavých včelstev. Ty geny v těch včelách
totiž jsou a budou tam po mnoho tisíc generací. Akorát se budou postupně
zřeďovat.
V každé dnešní chované matce jsou geny pro celé spektrum bodavostí, od
velmi vysoké po prakticky nulovou bodavost. Připomínám, že příroda
šlechtila po milióny let včely na nadprůměrnou bodavost. Ne tu nejvyšší,
protože ta znamená zbytečné plýtvání včelami na cokoliv, co se v blízkosti
úlu hýbe ale stejně tak ne na tu nízkou, protože to znamená snadné zničení
úlu škůdci, požírači včel, plodu a medu.
Dnešní matka vyšlechtěná na mírnost není nic jiného než matka, u které se
brakováním během posledních desetiletí odstřihovalo bodavější potomstvo a
nechávalo pouze to méně bodavé až úplně mírné.
Rozdíl od nešlechtěné matky je potom pouze v tom, že u takzvaně
"vyšlechtěné na mírnost" se ta bodavější část genů toho spektra té
divokosti se projeví znatelně tak v druhé a další generaci, do té doby se
potomstvo sledovat na divokost a brakovat odchované matky nemusí. Zatímco u
"nešlechtěné" nebo málo šlechtěné se celé spektrum genů od nejdivočejší po
nejmírnější projeví už v první generaci a včelař pak musí odchované matky
na divokost testovat a ty divoké, co už jsou pro něho příliš a znemožňují
mu práci ve včelstvu, brakovat. Pokud možno ještě dříve, než odchovají
trubce."