Včelařská konference

Jakápak záhada, nová entomofilní osiva nepotřebují opylovače, je zvýšený pohyb prachových částic kvůli stále vzrůstající dopravě, stálý zábor půdy a stím omezování snůškových zdrojů. Výsledek hlad včelstev v kritické podletní době. Jedovaté ovzduší. Vyčerpání kvůli absenci nektaru u slunečnice v nektáriích podobně jako u lípy stříbrné, nekvalitní zdroje snůšky kvůli převládajícímu suchu, z toho všeho vychází slabá výživná hodnota potravy včel. Někde takové podmínky nejsou, ale podle těch úhynů se může udělat mapa úhynů, kde se včelám prostě nedaří. Unás výměna osiv započala před 10ti lety a jde to od devítí k pěti, někde ten byznys s osivy teprve začal. Nato se nabalují insekcitidy a herbicidy.

Takže jak se říká unás, skapat může i člověk, tak včela padne vyčerpáním na držku někam do trávy a vykape po přeslici. Nedá se proti tomu moc dělat. Vše co se např. já snažím dělat, je na úrovni pokus omyl protože správné a přesné informace nejsou dostupné.

Nejlepší kšeft jsou prý nyní matky a oddělky. Nevím ale proč, když tuto situaci s podletím a zimou včely málokdy přežijí. Kdysi to vypadalo, že jen u nás, nyní se taková situace s nekvalitními zdroji potravy pro opylovače rozšiřuje po celé ČR. _gp_

...........
(88.101.45.181) --- 8. 12. 2014
Re: Plzeňský deník 8.11.2014 (65318) (65319) (65320) (65321) (65322) (65323) (65324) (65325)

Mně tam spíš zaujalo toto:

„Letos jsme přišli o 65 procent včelstev. Úly jsou prázdné, nemáme ani co poslat na veterinu. Je to katastrofa a záhada," popisuje muž s tím, že právě včera večer se jihoplzeňští včelaři sešli na okresním výboru. Úhyn včelstev byl tématem číslo jedna. „Ten problém má hodně lidí, musíme se snažit zjistit, co se děje a co se proti tomu dá dělat," tvrdí Krejčí.

--------------

Kde se stala chyba. Zimní měl na výbornou a pak toto.

Karel