Včelařská konference

Zdravím vás přátelé!

Na základě vřelých doporučení, která jsem dostal tady na konferenci, jsem
chtěl konzultovat nápad na ultrazvukový vyvíječ aerosolu s odborníky z VúVč
v Dole. Dne 24.6.2004 jsem odeslal první e-mailový dopis, 7.7. jsem zkouąel
odpověď jaksi urgovat, nicméně dosud zůstávám bez jediné odpovědi od
p.Veselého, pracovníka výzkumu léčení. Tento zjevný nezájem (ľe by dovolená?
uprostřed včelařského roku?) ze strany Dolu je pro mě velkým zklamáním. Co
byste mi poradili teď, kdyľ bych se myąlenky aerosolového vyvíječe za dva
tři tisíce nechtěl vzdát? Taky bych jeątě mohl oslovit nadřízené pracovníky
pana Veselého, třeba by to k něčemu vedlo...
Za vaąe názory na tuto věc budu velice rád.

S pozdravem Jan Zdeněk.

Běľná horkovzduąná pistole za pár stovek nemá regulaci teploty. Určitě vosk
poąkodí. Regulaci teploty mají pouze horkovzduąné pistole určené speciálně
pro svařování plastů, ty ale stojí minimálně pár tisíc. Navíc nejsou určeny
pro nasávání uľ horkého vzduchu, takľe vzduch by nemohl cirkulovat a tudíľ
by toto řeąení vykazovalo velice malou účinnost.
Co takhle zabudovat do tavidla agregát - ventilátor + topné těleso s
temostatem z horkovzduąné trouby? Pro cirkulaci horkého vzduchu je stavěný a
přísluąný termostat je sladěný pro topné těleso agregátu. Jen by se muselo
konstrukcí a nadstavením termostatu zaručit, aby foukaný vzduch na voątí
neměl ani místně teplotu vyąí neľ cca 120 stupnů, to by mělo zaručit s
určitou rezervou, ľe by se vosk vysokou teplotou nepřepaloval. Určitě by pak
ąlo takové tavidlo pouľívat i bez slunce. Má ale menąí výtěľnost vosku, neľ
kdyľ se pouľije pára na voątí na nějakém sítu.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Frantiąek Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 16, 2004 1:49 PM
Subject: Horkovzduąná pistole


Zdravím,
chystám se vyrábět sluneční tavidlo, ale kdyľ koukám na to letoąní
počasí, tak nevím, jestli to k něčemu bude. Před časem bylo v konferenci
tavidlo se zdrojem horkého vzduchu. Tak jsem přemýąlel, jestli by na to
nestačil nástavek s nerez plechem jako podloľkou a horkovzduąná pistole.
Nejsem si vąak jistý, jestli se vosk nějak nezkazí vysokou teplotou z
pistole. Zkouąel jsem před časem fouknout na volně loľenou souą a vosk
okamľitě tekl, ale docela se z toho kouřilo.

Dík za názory,
Frantiąek

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.721 / Virová báze: 477 - datum vydání: 16.7.2004

aa

Rozhodně bych to vloľil do rámečků. Nezaplodované dilo jde velmi dobře
zatavit do rámku a zaplodovaně dát vyvázané nejlépe drátam do zadu nebo na
okraje , po vylíhnutí vytočit a odstrani sám jsem to jiľ dělal několikrát a
vľdy úspěąně.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM
Subject: P?ekl?d?n? roj?


> Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych
> úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo
> nejjednoduąeji vąe vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle.
> Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vloľením
> divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo
> začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté.
> Navíc jsme uľ v období zvýąené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí
> to opravdu za to?? A uľ jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je
> zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují
> a tak je rozumějąí tímto směrem neexperimentovat. Zdraví
> Ruda
>

Zdravím,
chystám se vyrábět sluneční tavidlo, ale kdyľ koukám na to letoąní
počasí, tak nevím, jestli to k něčemu bude. Před časem bylo v konferenci
tavidlo se zdrojem horkého vzduchu. Tak jsem přemýąlel, jestli by na to
nestačil nástavek s nerez plechem jako podloľkou a horkovzduąná pistole.
Nejsem si vąak jistý, jestli se vosk nějak nezkazí vysokou teplotou z
pistole. Zkouąel jsem před časem fouknout na volně loľenou souą a vosk
okamľitě tekl, ale docela se z toho kouřilo.

Dík za názory,
Frantiąek

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.721 / Virová báze: 477 - datum vydání: 16.7.2004

Pokud nebude včelař patřičně nabalený, tak se při tom zblázní on z ľihadel.

Roj s divočinou jsem dosud nepřekládal. Občas se ale stane, ľe zakládám do
rámku volně vystavený plást z nějaké volné plochy z úlu. Plást vloľím do
rámku a omotám drátkem, po vylíhnutí plodu likviduji.
U divočiny to asi chce z kaľdého plástu, dříve neľ se odřeľe, odehnat
větąinu včel silným kouřem. Ke konci by se mohlo povést odehnat včely ze
zbylých plástů tak, ľe vytvoří mimo plásty rojík s matkou a ten nějak smést
a přenést třeba velkou lopatkou na plásty uľ vloľené v rámcích.

Ve výhodě budou asi včelaři zvyklí včelařit v zadovácích. Kdybych měl
hodnotit divokost a rozruąení včelstev nějakou stupnicí, pak oąetřování
včelstev manipulací pouze s nadstavky by byla tak 1 - 2, oąetřování
včelstev v nadstavcích s manipulací jednotlivými rámky tak 2 - 8 s obvyklou
intenzitou do 6, oąetřování v zadovácích tak 5 - 10, s obvyklou intenzitou
do 8 a překládání včelstev z divočiny nebo teoreticky z větąí rámkové míry
na menąí tak mezi 10 - 20.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 16, 2004 11:13 AM
Subject: Re: Co s rojem?


> Nebylo tam popsáno jak to zařídit se včelami, aby se při tom nezbláznily.
> Napadlo mě omámit je apinarem aby se daly vyklepat na plachtu a nasypat do
> nového úlu, ale nemám s tím zkuąenosti, jestli by se to dalo provést.
> Eman

Dne pá 16. července 2004 12:46 Drienovèan napsal(a):

> roj sa totiž vyrojil a to 15.júla. Nebol to hocijakýu roj,ale pekný dvoj
> kilový macko. Včelárim v tachovských nástavkových deväť rámikových úľoch

> v ňom nezačala plodovať. Namiesto toho sa vyrojili. Čo vy na to?

Dobry den,

Letos jsem mel roj, ktery se vyrojil koncem dubna, vystavel 5 nastavku
mezisten 44.5 x 15.9 a (jsem zacatecnik a netusil jsem, ze se roj , i pokud
ma hodne prostoru muze vyrojit dvakrat) vyrojil se znova.


Honza

Tohto roku som po desiatich rokoch prestávky znova začal včeláriť. Začal som s piatimi rojmi. Prežívam skutočne zaujímavý rok. Prvé čo ma prekvapilo, že najsilnejší z rojov už doniesol 15 kg medu a ešte je znáška na slnečnici. To bolo milé prekvapenie. Druhé však bolo už nemilé. Ďalší roj sa totiž vyrojil a to 15.júla. Nebol to hocijakýu roj,ale pekný dvoj kilový macko. Včelárim v tachovských nástavkových deväť rámikových úľoch (39x24. Tento roj už bol v dcoch nástavkoch, plodisko s matkou bolo v dolnom nástavku, vo vrchnom nástavku boli vystavené medzistienky, ale matka v ňom nezačala plodovať. Namiesto toho sa vyrojili. Čo vy na to?

Stonjek napsal:
> chov včel na nerozběrném díle je
> zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední
> dobou stále přitvrzují

To si jen myslíš, nebo je to někde v zákoně či vyhlášce?
Veterináři mohou (a mají) přitvrzovat jen v rámci zákona.
Eman

V. Susicky napsal:
>V jedné byl popsán způsob převedení včel z košnice...

Nebylo tam popsáno jak to zařídit se včelami, aby se při tom nezbláznily. Napadlo mě omámit je apinarem aby se daly vyklepat na plachtu a nasypat do nového úlu, ale nemám s tím zkušenosti, jestli by se to dalo provést.
Eman

Jenom na okraj ohledně dutin a přežívání rojů.Asi předloni jsem byl na zámku v Uherčicích.Ten zámek je obrovský,ale ve velmi špatném stavu.Jak posvítilo sluníčko,změnilo se nádvoří zámku v úl.Ze všech trhlin a spár,a že jich tam bylo,vylétaly včely a rojily se.V jednu chvíli,jsme se i s průvodkyní museli schovat do sálu.Ty včely tam v pohodě přežívaly určitě více než jen pár sezon.

Zrovna nedávno jsem v dědictví po strýci našel několik starých včelařských knížekz přelomu 19/20 století . V jedné byl popsán způsob převedení včel z košnice do ozběrného díla, tedy do rámečků, právě pomoci niti. Dělá se to tak, že se do horní i spodní loučky natliče několi (cca6) malých hřebíčků, z jedné strany se natáhne silnější třeba režná nit nebo slabší provázek, vloží vyřezané dílo a ováže z druhé strany.
Otázku rizik ze strany nemocí a veterinární správy už jste dostatečně probrali.

Jednoznačně vysířit!
Problém má dle mého názoru tyto aspekty:
Pokud Eman takto usazený roj bude jakýmkoli způsobem oąetřovat ( krmit,
zateplovat, přidá, či ubere jim nástavek či část díla ) posune celou
záleľitost do právně definovaného stavu chov včel. Se vąemi důsledky, právy
i povinnostmi.
Kdyby o takto usazeném vůbec nevěděl, tudíľ nedělal s ním ľádné zásahy, pak
by s ním nevčelařil a bylo by to stejné, jako s jinými ulétlými roji ( a ľe
jich letos bylo!). Včelstvo by dost pravděpodobně přečkalo zimu, ale ve
značně zbídačelém stavu. A mít vědomě takový zdroj problémů poblíľ ostatních
starostlivě opečovávaných včelstev by asi nechtěl ľádný včelař.
Jen na okraj:
Z vyprávění vím, ľe z původních 10 včelstev o které se náhle nikdo nestaral
přeľilo první zimu asi 8, druhou uľ jen 3 a jen jedno přeľívalo jeątě
několik sezón ( jako jediné mělo k dispozici plodiątě i medník Budečáku).
Vlastními pozorováními jsem přesvědčen, ľe podobný osud stíhá vąechny ulétlé
roje. Opravdu vhodných dutin pro roj je v člověkem osídlených končinách
( tzv. kulturní přírodě coľ povaľuji za protimluv a blábol ) málo a
navíc jsem přesvědčen, ľe vyprávěnky o nádherném divokém včelstvu s
desítkami kg medu v dutině prastaré lípy za staré pověsti a legendy ( ale
odčetl jsem se i o doloľitelných, ale nepochybně vyjímečných případech).
Tuhle poznámku jsem si neodpustil.

Určitě bych nebyl jediný, kdo by dokázal poradit, jak pomocí nahoru
přidaného nástavku souąí s plodovým plástem uprostřed a mírným pokrmováním
donutit matku, aby přeąla z divočiny na plásty v rámcích. A jak by tam byla,
tak ji od divočiny oddělit mříľkou a po vylíhnutí plodu z divočiny divočinu
odejmout....Do termínů předepsaných veterinárních zásahů by se to jeątě v
pohodě stihlo. Ale u Moravského univerzálu to bude problém - protoľe
divočina je ( dohaduji se ) postavena pod strůpkovými prkénky a matka by se
nahoru nedostala a nějakou oklikou např. před okénkem asi nepřeběhla. A
kdyby, tak jaký by z toho byl uľitek? Snad přece - nezabít ľivého tvora
včelstvo je tvor, bytost) a jen proto by to za tu námahu stálo. Ale obecně
takovou radu dát nemohu. Ohled k ostatním mým včelstvům, okolním včelařům
i respekt k zákonu ) dává jedinou moľnost:
vysířit.
Vím Emane, ľe máą rád své včeličky stejně jako já.
Pepa Kala

----- Original Message -----
From: Stonjek <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM
Subject: Překládání rojů


> Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych
> úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo
> nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle.
> Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením
> divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo
> začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté.
> Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí
> to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je
> zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují
> a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví
> Ruda
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 9.7.2004

Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle. Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté. Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví Ruda

Ale takové včely těžko někdo prohlédne kupříkladu na mor nebo hnilobu včelího plodu. Jsou i jiné nebezpečné nákazy včel než varroaáza.

Zdraví

Lněnička

*Kde je nařízeno, že musím mít včely na rámečcích? Je to na *rámečcích samozřejmě praktické a universální. Proč bych *divoce vystavěný roj nemohl léčit? Například aerosolem, *fumigací, nebo kyselinou mravenčí.
*Eman

Kde je nařízeno, že musím mít včely na rámečcích? Je to na rámečcích samozřejmě praktické a universální. Proč bych divoce vystavěný roj nemohl léčit? Například aerosolem, fumigací, nebo kyselinou mravenčí.
Eman

Dne čt 15. července 2004 15:14 Emanuel Vesely napsal(a):
> >Já jsem to pochopil tak, µe roj se usadil v prázdném úlu a
> >ten zastavěl divočinou

Dobry den,

je to trochu mimo, ale tusim, ze zimovat na nerozbernem dile nelze.
(vet. zakon. o leceni varoazy)


Honza

>Já jsem to pochopil tak, ľe roj se usadil v prázdném úlu a
>ten zastavěl divočinou

Tos pochopil dobře.
Já právě měl dilema: nechat do jara, nebo to řešit teď. Zatím jsem s tím žádnou práci neměl, naopak, ušetřilo mi to sundávání a usazování roje. Přikláněl jsem se sám k řešení nechat to na jaro a využít jarního rozvoje, tak jak to popsal Matej. Motivován jsem byl svojí leností a nejistotou. Finské zimování jsem ještě nezkoušel a slyšel jsem na něj zase některé vážné negativní názory. Děkuji všem za nápady, člověk se hned cítí lépe.
Eman

Já jsem to pochopil tak, ľe roj se usadil v prázdném úlu a ten zastavěl divočinou. A to bych osobně do jara nenechával.
Pavel

> ... Do jary ich nechaj tak ako to postavili.

Přátelé,

pokusím se znovu otevřít diskusi o zamýąleném novém programu, který by nám měl ulehčit práci (hlavně tu administrativní, ale časem třeba i jinou) u včel.

Prosím Vás o věcné připomínky, co od takového programu čekáte a mám tím na mysli hlavně co vąechno byste chtěli evidovat (např. výnosy, léčení, matky..). Nebojte se rozepsat co Vás u kaľdé oblasti zajímá.

Dále je důleľité vědět jaká zařízení vlastníte, nebo byste byli ochotni pořídit k tomuto účelu a jaký operační systém preferujete.

Prosím Vás, abyste v diskusi neřeąili, jestli bude program vyhovovat vąem či nikoliv a jestli je vhodný ke včelám papír, nebo PDA či jiné zařízení. Tyto otázky si kaľdý musí vyřeąit sám po svém a je na něm, zda bude psát poznámky na papír, nebo pouľije elektroniku. Zrovna tak je kaľdého věc jaký program si vybere.

Po domluvě s Michalem Polem jsem začal na programu spolupracovat a právě proto bych byl rád, kdybyste přispěli do diskuse tím, ľe napíąete co vás v této věci nejvíce pálí. Jen tak lze dosáhnout rozumného kompromisu a vytvořit program, který bude splňovat poľadavky co moľná největąí skupiny včelařů.

V první fázi si klademe za cíl vytvořit program pro evidenci vąeho, co je okolo včel potřeba. Dále by se měl program vyvíjet, aby nám poskytl maximální přehled o naąich včelstvech, jejich stavu a prováděných zákrocích. V neposlední řadě bychom rádi program roząiřovali o moduly, které nám budou pomáhat i při samotném včelaření, ale to je zatím hudba vzdálenějąí budoucnosti...

Děkuji vąem za odpovědi.

Milan Čáp

ja by som to neznasilnoval. Do jary ich nechaj tak ako to postavili.
Dokrmit a preliecit na zimu povazujem za samozrejme. Na jar v case rozvoja
by som nadstavil nastavok s plastami a stavebnym ramikom. Ked matka prejde
do pridaneho nastavku, povodne dielo sa oddeli mriezkou a za 24 dni sa moze
vytocit.

Matej




Zdenek.Cejka/=/
up.mpsv.cz An: vcely/=/v.or.cz
Kopie:
15.07.2004 Thema: RE: Co s rojem?
13:07
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






To sice jo, ale drát je drát. Co kdyľ nit překousnou včelky dřív, neľ to
budou mít zatmeleno a dílo "vyleze" z rámků. Já sám dávám drátek.

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

>
> Nebo gumičkou a nebo nití.
> Gumičku a nit včely překousnou (časem) a vynesou z úlu.
> S drátem si zase budeą muset hrát a dodatečně ho odstarňovat.
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
> > Plod bych zkusil nacpat do prázdných rámečků a třeba upevnit drátkem.

To sice jo, ale drát je drát. Co kdyľ nit překousnou včelky dřív, neľ to
budou mít zatmeleno a dílo "vyleze" z rámků. Já sám dávám drátek.

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

>
> Nebo gumičkou a nebo nití.
> Gumičku a nit včely překousnou (časem) a vynesou z úlu.
> S drátem si zase budeą muset hrát a dodatečně ho odstarňovat.
>        Libor Jarolím
>        Stará Bělá
>
> > Plod bych zkusil nacpat do prázdných rámečků a třeba upevnit drátkem.

Nebo gumičkou a nebo nití.
Gumičku a nit včely překousnou (časem) a vynesou z úlu.
S drátem si zase budeą muset hrát a dodatečně ho odstarňovat.
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

> Plod bych zkusil nacpat do prázdných rámečků a třeba upevnit drátkem.

Mě se také osvědčilo Před přidáváním zimních zásob dát včely na mezistěny,
pěkně vąechno vystaví. Lze to spojit i s léčením, má to vąak jednunevýhodzu
(spíąe riziko). Protoľe včely staví rychle, často dojde ke zborcení stavby a
je proto pořádně drátkovat. Lépe více neľ méně.

S přáním hezkého dne Josef Kouba
tel. 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 14, 2004 10:59 PM
Subject: Re: Rámky - rada


> U "Čejkováku" jsou rámky ąiroké 39 mm. Právě teď probíhá u mých dvou
> včelstev "finské" zimování. Zaloľil jsem ho v neděli v podvečer, dnes jsem
> jen zběľně zkontroloval stavbu na 8 rámkách ( 42x35 - dávám dvě
Optimálovské
> mezistěny nad sebe). Postaveno je uľ vąech 8 plástů, ale buňky jsou zatím
> mělké. Vyjmul jsem starý rámek - ometl včely a usoudil, ľe mohu přidat
daląí
> dva rámky s mezistěnami. Odebráno ze dvou 3,6 litrových sklenic asi 3/4
> sirupu. Protoľe se k tomu dostanu aľ v pátek, dal jsem nové dvě dávky
sirupu
> a úl zavřel. Uľ jsem o tom psal ( i s fotkami ) na:
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php v loňském roce. Bude-li třeba v pátek
> vyfotím letoąní "finské" v čejkovácích a v neděli popíąi podrobněji. Budu
> takto letos vyměňovat dílo vąem 11 včelstvům, které v Čejkovácích mám.
> Určitě není nutné mít obavu, ľe by včely nepostavily, ale je potřeba
dodrľet
> mnou popsanou metodiku. Je vąak dobré mít naději na dostatečnou pylovou
> snůąku, aby zimní zásoby pylu postačovaly pro předjarní kvalitní výľivu
> plodu.
> pepa.kala/=/volny.cz
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 14, 2004 6:53 AM
> Subject: RE: Rámky - rada
>
>
> Nevím to přesně, teď to nemám u sebe, ale jsou min. 35 mm
>
> Jak se tu mluvilo o medníkových nástavcích - mám tomu rozumět, ľe pro
> plodiątě jsou takovéto rámky nevhodné? Kde by pak byla ta racionalizace?
Asi
> mi nezbude, abych to vyzkouąel. Ale bude pro tento typ úlu vhodné norské
> zimování - nemám totiľ v tom ľádné dílo ...
>
> Zdeněk Čejka
> ICQ: 64648026
>
> > -----Original Message-----
> > From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> > Sent: Tuesday, July 13, 2004 3:44 PM
> > To: Vcelarska konference
> > Subject: RE: Rámky - rada
> >
> > Jak jsou ty rámky ąiroké (tlusté) ? 25 mm, 35 mm ? To je podstatné při
> > úvahách, jestli to má být na hřebenu, nebo ne. V čejkováku si včely samy
> > vytvoří průlezy v plástu anebo to oběhnou spodem.
> > Dík
> > Eman
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.719 / Virová báze: 475 - datum vydání: 12.7.2004

Pokud nechceą roząiřovat počet včelstev, doporučuju spojit s nějakým slabąím. Nejlépe jeątě před zazimováním.
Zkuąenost s tím nemám ale pouľil bych metodu pokus-omyl:
Nejdřív bych zkusil přidat jim nástavek s mezistěnami a třeba i s nějakým plodem, abych je nalákal do prázného nástavku kvůli lepąí manipulaci. Aľ by k tomu doąlo, postupně bych tu divokou stavbu rozebíral a včely smetal do toho nově obsazeného nástavku. Plod bych zkusil nacpat do prázdných rámečků a třeba upevnit drátkem.

Pavel


> -----Original Message-----
> From: Emanuel Vesely [mailto:eman.v/=/email.cz]
> Sent: Thursday, July 15, 2004 7:38 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Co s rojem?
>
>
> Usadil sem mi ve starém úlu roj a uľ prostavěl celý prostor.
> Máte někdo
> zkuąenosti, co nejlépe s tím udělat. Napadá mě nechat to do
> jara a pak to
> rozebrat a dát do rámků. Máte někdo lepąí nápad?
>

Co zkusit rozebrat uľ nyní a nechat je postavit znova - jako
finské zimování - přikrmit (v tomhle počasí rozhodně). Pokud je
na díle plod tak ho upevnit do rámků a vylíhnutí vyměnit za
mezistěny. Myslím si, ľe na jaře bude výměna problematičtějąí
(myslím časné jaro), museli by dostat uľ vystavěné dílo i s pylem
viz předchozí příspěvek J. Kaly.

Moľná se mýlím, ale takhle bych postupoval já ze svého laického
pohledu.

Marek M.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Co s rojem?
Datum: 15.7.2004 - 7:38:07

> Usadil sem mi ve starém úlu roj a uľ prostavěl celý prostor.
Máte > někdo
> zkuąenosti, co nejlépe s tím udělat. Napadá mě nechat to do
jara > a pak to
> rozebrat a dát do rámků. Máte někdo lepąí nápad?
>

--
Spolehlivost, rychlost a bezpečnost, to je základ pro e-mail.
VOLNÝ mail. http://mail.volny.cz

Usadil sem mi ve starém úlu roj a už prostavěl celý prostor. Máte někdo zkušenosti, co nejlépe s tím udělat. Napadá mě nechat to do jara a pak to rozebrat a dát do rámků. Máte někdo lepší nápad?

U "Čejkováku" jsou rámky ąiroké 39 mm. Právě teď probíhá u mých dvou
včelstev "finské" zimování. Zaloľil jsem ho v neděli v podvečer, dnes jsem
jen zběľně zkontroloval stavbu na 8 rámkách ( 42x35 - dávám dvě Optimálovské
mezistěny nad sebe). Postaveno je uľ vąech 8 plástů, ale buňky jsou zatím
mělké. Vyjmul jsem starý rámek - ometl včely a usoudil, ľe mohu přidat daląí
dva rámky s mezistěnami. Odebráno ze dvou 3,6 litrových sklenic asi 3/4
sirupu. Protoľe se k tomu dostanu aľ v pátek, dal jsem nové dvě dávky sirupu
a úl zavřel. Uľ jsem o tom psal ( i s fotkami ) na:
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php v loňském roce. Bude-li třeba v pátek
vyfotím letoąní "finské" v čejkovácích a v neděli popíąi podrobněji. Budu
takto letos vyměňovat dílo vąem 11 včelstvům, které v Čejkovácích mám.
Určitě není nutné mít obavu, ľe by včely nepostavily, ale je potřeba dodrľet
mnou popsanou metodiku. Je vąak dobré mít naději na dostatečnou pylovou
snůąku, aby zimní zásoby pylu postačovaly pro předjarní kvalitní výľivu
plodu.
pepa.kala/=/volny.cz



----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 14, 2004 6:53 AM
Subject: RE: Rámky - rada


Nevím to přesně, teď to nemám u sebe, ale jsou min. 35 mm

Jak se tu mluvilo o medníkových nástavcích - mám tomu rozumět, ľe pro
plodiątě jsou takovéto rámky nevhodné? Kde by pak byla ta racionalizace? Asi
mi nezbude, abych to vyzkouąel. Ale bude pro tento typ úlu vhodné norské
zimování - nemám totiľ v tom ľádné dílo ...

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Tuesday, July 13, 2004 3:44 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Rámky - rada
>
> Jak jsou ty rámky ąiroké (tlusté) ? 25 mm, 35 mm ? To je podstatné při
> úvahách, jestli to má být na hřebenu, nebo ne. V čejkováku si včely samy
> vytvoří průlezy v plástu anebo to oběhnou spodem.
> Dík
> Eman


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004

Dnes 14.7. na ČT2 byl vysílán pořad Strážci přírody1/6.Tento díl byl sice věnován pandám,ale ukazovali i maličký kousek včelaření v Číně.Hrozně se mi líbil jejich maličký medomet,bez převodu do rychla.

> Jak se tu mluvilo o medníkových nástavcích - mám tomu rozumět, ľe pro
> plodiątě jsou takovéto rámky nevhodné?

Nevhodné pro včelaře. V plodiąti se předpokládá častějąí manipulace s
jednotlivými rámky a zpravidla pouľívají (u Britských úlů i Langstrothů)
vyąąí rámky neľ v medníku, které asi drľí pohromadě aľ moc.

Včelám v plodiąti vadit nebudou, spíą naopak.

> Kde by pak byla ta racionalizace?

Ve smíąeném provozu je plodią»ových rámků 1 nebo 2 nástavky, medníkových
podstatně víc. U čistě nízkonástavkového úlu by nemusely být Manley rámky
problém v případě, ľe se vąe bude důsledně řeąit po celých nástavcích,
včetně obměny díla, výměny matky oddělkem atd.

Honza Čáp

Nevím to přesně, teď to nemám u sebe, ale jsou min. 35 mm

Jak se tu mluvilo o medníkových nástavcích - mám tomu rozumět, ľe pro
plodiątě jsou takovéto rámky nevhodné? Kde by pak byla ta racionalizace? Asi
mi nezbude, abych to vyzkouąel. Ale bude pro tento typ úlu vhodné norské
zimování - nemám totiľ v tom ľádné dílo ...

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Tuesday, July 13, 2004 3:44 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Rámky - rada
>
> Jak jsou ty rámky ąiroké (tlusté) ? 25 mm, 35 mm ? To je podstatné při
> úvahách, jestli to má být na hřebenu, nebo ne. V čejkováku si včely samy
> vytvoří průlezy v plástu anebo to oběhnou spodem.
> Dík
> Eman

K poątě jsem se dostal aľ teď večer - vąechny odpovědi k tématu potvrzuji
vlastní zkuąeností ( a dodávám, ľe mne potěąily ). Z obecného včelařského
hlediska je to vąak atypické řeąení, které ľádné významné výhody ( takové,
aby bylo nutné coko-li měnit na rámkách s Hofmanovým typem, nebo
mezerníkovými bočními loučkami ) nepřinese. Výhoda by byla např pro strojní
odvíčkovače, kdy poměrně kvalitně stmelené rámky medníku mohou být
odvíčkovány jako celek a po vytočení na radiálním velkomedometu zase
nasazeny pro daląí snůąku.
A daląí poznámka: "Čejkovák" je vyrobitelný i z méně kvalitního řeziva s
velmi nízkou spotřebou materiálu a nízkými nároky na výrobní tolerance.
Nebo jako vynikající rojochyt na tyči ( pověsí se těsně nad roj - ten po
chvíli přeleze do prostoru rámečků sám ) a není třeba nikam lézt po stromech
či ľebříkách.
Ale sám čejkův úl propaguji pouze jako úl vhodný coby alternativa pro lidi
např. tělesně postiľené a pod. Pro zájemce více na :
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

Mějte se fajn
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Jan Jindra <jan.jindra/=/seznam.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 13, 2004 11:05 PM
Subject: Re: Rámky - rada (Manley)


> Zdravím všechny nizko a kombinované nástavkáře.
> Široké boční loučky u nízkých rámků jsou určitě výsledkem racionálního
> myšlení jejich tvůrce. Zároven vytvářejí souvislou stěnu, která je
> přerušená v mezinástavkovém prostoru šířkou minimálně na včelí mezeru.
> Osobně s těmito rámky mám velmi dobré zkušenosti které bych shrnul na
> rychlo asi takto:
> - zatmelení mezery mezi loučkami zpevňuje dílo v nástavku a snižuje pohyb
> rámků při kočování a při manipulaci s celým nástavkem při prohlídkách
> (překlápení nástavků na záda)
> - meziplástové uličky jsou chráněny před větrem (u studené stavby)
> pronikajícím skrz očko, zároveň vzduchová mezera je izolační vrstvou
> - v tangenciálním koši medometu se rámky opírají o boční loučky a nikoli o
> plochu díla
> - velmi jednoduchá výroba
> - boční loučky jsou místem, kde se snadno získává propolis
> Honza www.sweb.cz/jjvcela
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004

Zdravím všechny nizko a kombinované nástavkáře.
Široké boční loučky u nízkých rámků jsou určitě výsledkem racionálního myšlení jejich tvůrce. Zároven vytvářejí souvislou stěnu, která je přerušená v mezinástavkovém prostoru šířkou minimálně na včelí mezeru. Osobně s těmito rámky mám velmi dobré zkušenosti které bych shrnul na rychlo asi takto:
- zatmelení mezery mezi loučkami zpevňuje dílo v nástavku a snižuje pohyb rámků při kočování a při manipulaci s celým nástavkem při prohlídkách (překlápení nástavků na záda)
- meziplástové uličky jsou chráněny před větrem (u studené stavby) pronikajícím skrz očko, zároveň vzduchová mezera je izolační vrstvou
- v tangenciálním koši medometu se rámky opírají o boční loučky a nikoli o plochu díla
- velmi jednoduchá výroba
- boční loučky jsou místem, kde se snadno získává propolis
Honza www.sweb.cz/jjvcela

Chci si udělat líheň na matky,a sháním rady a zkušenosti.

Jak jsou ty rámky ąiroké (tlusté) ? 25 mm, 35 mm ? To je podstatné při úvahách, jestli to má být na hřebenu, nebo ne. V čejkováku si včely samy vytvoří průlezy v plástu anebo to oběhnou spodem.
Dík
Eman

> -----Original Message-----
> From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
> Sent: Tuesday, July 13, 2004 1:56 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Rámky - rada
>
>
> Přátelé, dostaly se mi do rukou nízkonástavkové úly i s
> rámky, ale takové
> rámky jsem jeątě neviděl. Rozměnr je někde na 45,5 x 17 cm,
> ale boční loučky
> jsou vyrobeny z jedné liąty bez mezerníků, ľádné osazení.
> Takľe kdyľ se
> zasunou rámky do nástavku, jsou na sobě ty liąty natlačeny,
> takľe nemůľe
> mezi nimi včela prolézt. Zajímá mne, jestli je to dobrá
> konstrukce a jak to
> funguje v praxi. Jsem zvyklý na klasické boční loučky s
> mezerníky, případně
> loučky nahoře ąiroké a dole zúľené. Nemá to jakoby simulovat zateplení
> vnitřního prostoru, kdyľ vlastně na včely takto nikudy "netáhne"?
>
> Foto kdyľtak dodám, abyste si to mohli představit lépe.
> Chtěl bych zkusit, jak v tom půjdou včely, ale zatím váhám ...
>
> Zdeněk Čejka
> ICQ: 64648026
>
>

> V Čejkováku to funguje stejně a jde to. Pepa Kala k tomu asi můľe říci
> víc z vlastní zkuąenosti.

V Čejkováku (leľanu) tvoří boční loučky opravdu celistvou stěnu, v
nástavkovém úlu jsou přeruąené v mezerách mezi nástavky.

Honza

> Nejsou urceny pro uly s hrebenem / shallow ?

Hřeben netřeba (snad pouze pokud by se měly pouľívat na dvojí rozteč - menąí
zajistí boční loučky, větąí odpovídající hřeben).

Jsou určeny pro pouľití v medníkových nízkých nástavcích, tedy tam, kde se s
nimi moc často nemanipuluje a kde se dá nízký rámek přitmelený po celé výące
jeątě jakľ takľ odtrhnout (nebo se vytáčí na automatu celý nástevek).
Zpravidla se pouľívají s větąí roztečí (42 mm a více) pro ztluątělé medné
plásty. Hlavním motivem je jednoduąąí-levnějąí výroba oproti lízátkům.

Jmenují se podle angličana R.O.B. Manleye - propagátora racionalizace
britského výdělečného včelařství, který je poprvé popsal v roce 1946 ve své
knize "Honey farming".

Na Novém Zélandu, kde jsou asi nejoblíbenějąí, se pouľívají aľ do výąky
rámku okolo 17 cm (mají tam povětąinou Langstrothy s vlastníma výąkama
nástavků podle místního řeziva).

U nás je (při standardní rozteči) pouľívá v nízkých nástavcích s rámky
vysokými 14 cm př. Jindra z Roudnice n. Labem.

Honza Čáp

V Čejkováku to funguje stejně a jde to. Pepa Kala k tomu asi můľe říci
víc z vlastní zkuąenosti.
Ivan

Nejsou urceny pro uly s hrebenem / shallow ?

PP.

Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz napsal(a):
> Přátelé, dostaly se mi do rukou nízkonástavkové úly i s rámky, ale takové
> rámky jsem jeątě neviděl. Rozměnr je někde na 45,5 x 17 cm, ale boční loučky
> jsou vyrobeny z jedné liąty bez mezerníků, ľádné osazení. Takľe kdyľ se


--
Pavel Prchal
DUP - druľstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Přátelé, dostaly se mi do rukou nízkonástavkové úly i s rámky, ale takové
rámky jsem jeątě neviděl. Rozměnr je někde na 45,5 x 17 cm, ale boční loučky
jsou vyrobeny z jedné liąty bez mezerníků, ľádné osazení. Takľe kdyľ se
zasunou rámky do nástavku, jsou na sobě ty liąty natlačeny, takľe nemůľe
mezi nimi včela prolézt. Zajímá mne, jestli je to dobrá konstrukce a jak to
funguje v praxi. Jsem zvyklý na klasické boční loučky s mezerníky, případně
loučky nahoře ąiroké a dole zúľené. Nemá to jakoby simulovat zateplení
vnitřního prostoru, kdyľ vlastně na včely takto nikudy "netáhne"?

Foto kdyľtak dodám, abyste si to mohli představit lépe.
Chtěl bych zkusit, jak v tom půjdou včely, ale zatím váhám ...

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

Nové články:
===========

1. výročí Včelařských novin
Autor: redakce
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004071001

S pozdravem
redakce

Přesto že používám počítač i u včel na kdeco, pro evidenci stavu včelstev používám papírovou jednostránkovou tabulku ve dvou sloupcích pro 120 včelstev. Pro každé včelstvo mám údaje: číslo úlu, matka, barva matky, oddělek, 3xzásoby, stav, poznámka. Záznamy do tabulky provádím na včelnici při práci. 2x do měsíce tabulku aktualizuji doma v počítači a znovu si ji vytisknu. Tak mám průběžně aktuální informace o jednotlivých včelstvech v kapse a potřebuji pro to jen propisku a fix pro značení matek. Po několika návštěvách na včelsnicu je ten papír zalepený od medu a propolisu, že ho nemohu ani rozbalit. Jak by asi vypadal Palm.

K novému programu: po létech zkušeností s "datařinou" a mnohými uživateli musím dát za pravdu př. Prchalovi, že pro tak širokou veřejnost nejde dát dohromady projekt, který by splňoval požadavky většiny a nakonec přinesl alespoň uspokojení autorovi.

Včera jsem uvařil 100 litrů medoviny z víček (poprve v životě) a tak jsem zvědavej jak to dopadne.
U nás už kvete slunečnice a tak připravuju spojování včelstev s oddělky (přepřehání).

Zdravím všechny Honza

> Proto navrhuji pouľít starý a relativně levný palm, který budu mít jen
> pro tyto účely a proto mi nějaké zapatlání nevadí. Myslím, ľe je dost
> odolný i bez nějakého zabalování a dá se ovládat i v rukavicích. Je
> kompaktní - není na něm co ulomit.

Nemel by se prehodit porad priorit? Misto poradi: udelat program a
sehnat lacinej Palm to predelat na - sehnat si vcely ktery
nepotrebujou rukavice (neprustrelnou vestu a eventuelne brneni) a pak
udelat program?

:-)

\vov

Váľený příteli

Ani v zákoně o veterinární péči (286/2003 Sb.), ani ve vyhláące, kterou se
stanovují podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence
hospodářství
a osob stanovených plemenářským zákonem (136/2004 Sb.) jsem nenaąel
potvrzení vámi uvedeného tvrzení, ľe povolení k přesunu včelstev v
působnosti ZO ČSV vydává nákazový referent (člen výboru), ba ani, ľe je toto
povolení potřeba.
       Mohl byste, prosím, sdělit přísluąné paragrafy, kde bychom si vaąe
tvrzení mohli ověřit? Mě to totiľ připadá velice absurdní.

S pozdravem

M. Jakuą

> http://www.mvcr.cz/sbirka/2003/sb096-03.pdf
> http://www.mvcr.cz/sbirka/2004/sb044-04.pdf

> Frantiąek Rousek

-----Original Message-----
From: Miroslav Jakuą [mailto:miroslav.jakus/=/haida.cz]
Sent: Friday, July 09, 2004 3:00 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: přemístění včelstev

Jujda. Mohu se zeptat, kde jste vyčetl, ľe povolení k přesunu včelstev
vydává nákazový referent ZO. To snad ne?! A s těmi krajskými veterinárními
správami také připadá nepravděpodobné.

Děkuji za odpověď.

M. Jakuą

> a) Povoleni na presun vcelstev v pusobnosti ZO CSV vydava nakazovy
> referent, člen vyboru ZO
> b) Povoleni na presun vcelstev v pusobnosti OV CSV vydava KHS, okresni
> stredisko, které ma k dispozici podklady z podzimnich vysetreni.
> c) Povoleni na presun vcelstev z okresu do okresu vydava KHS noveho
> stanoviste na zaklade pisemneho doporuceni KHS stenoviste stareho.

>>Pouľít na stanoviąti včelstev kapesní počítač, večer z něho sundat skvrny od propolisu a druhý den ho pouľít třeba při jednání v bance asi
nebude tak jednoduché.

Proto navrhuji použít starý a relativně levný palm, který budu mít jen pro tyto účely a proto mi nějaké zapatlání nevadí. Myslím, že je dost odolný i bez nějakého zabalování a dá se ovládat i v rukavicích. Je kompaktní - není na něm co ulomit.

mp

Záznamy o včelstvech jsou myslím nejpraktičtější tzv. úlové karty pod víkem. Pokud bych používal počítač (Palm), představoval bych si jednoduché odpovídání na připravené varianty dotykem na obrazovku, žádné vyťukávání na klávesnici. Pokud by se obrazovka chránila folií, tak s ušpiněním palmu nebude problém.
Nejhorší varianta je pro mě ta s diktafonem. Když si představím, že po hodinové prohlídce se budu ještě doma 2 hodiny poslouchat a přepisovat do srozumitelné formy, tak se mi dělá husí kůže. Nikomu to ale neberu, když má na to čas a náladu.
Záznamy jsou dobrá věc, ale nesmí se přeceňovat - tak jako úl medu nepotí. Mnohem důležitější je rozhodnout se včas, co udělat v dané situaci. V tom mě ani krasopisné zápisy nepomohou. Viděl jsem systém záznamů chovatele matek, který vyprodukuje stovky šlechtěných matek a bylo to jednoduché, přehledné a srozumitelné.
Něco o tom možná píšou ve Včelařství 1995/4.
Eman

Záznam dat do kapesního počítače přímo na místě a dodatečné zpracování, a»
uľ v PC nebo přímo v kapesním počítači se určitě bude v budoucnu ąiroce
pouľívat. Pro profi včelaře se stovkami včelstev je to uľ teď určitě
nejlepąí řeąení, ąetří maximálně čas. Pro ostatní asi jeątě ne. Asi se musí
objevit nová generace, která je zvyklá pracovat s kapesními počítači běľně.
Přijatelný kompromis dnes je asi diktafon, nebo kaze»ák s mikrofonem a večer
přepis do běľného PC. Taky cena musí být lidová. Do cca 200 Kč by se mohl
takový program pouľívat dost ąiroce(sehnat CD s bezplatně ąířeným
rogramem - freeware není o moc levnějąí). Nad 1000 - 2000 by ho koupilo asi
uľ dost málo včelařů.

I ta technika, jak uľ se začne pouľívat u včelstev, bude uľ navľdy jen
pracovní. Pouľít na stanoviąti včelstev kapesní počítač, večer z něho sundat
skvrny od propolisu a druhý den ho pouľít třeba při jednání v bance asi
nebude tak jednoduché. Snad zabalit počítač do igelitu. Taky by mělo jít tu
techniku ovládat i v rukavicích, aspoň částečně.

Já bych asi pouľil tu diktafonovou verzi, takľe pokud by takový program byl,
tak s emulátorem na PC.

Co se týká vlastního provedení programu, tak pro urychlení záznamu a
zjednoduąení ovládání by pro běľné vlastnosti včelstva měly být jednotlivé
úrovně uľ vypsané a měly by se volit jako moľnosti, ne vypisovat.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 10, 2004 9:40 PM
Subject: Re: BiData
> Mám tím na mysli předevąím prográmek pro Palm OS (Palm, Visor, IBM ...),
na
> kterém budu pořizovat záznamy přímo u včel a z něho taky na místě
zjiątovat,
> co mě zajímá. Palm Vx, který je podle mě na toto ideální, se dá koupit
za
> 1.500Kč (starąí). S palmem můľe spolupracovat aplikace v pc s některými
> funkcemi navíc a pohodlnějąím ovládáním, ale ta uľ je pro mě méně
podstatná.
> Začnu s napsáním prográmku pro palm a pokud mi výsledek bude vyhovovat,
ani
> aplikaci pro pc psát nebudu.
>
> Programem BiData jsem se jenom inspiroval, jinak mám v úmyslu napsat o
> vlastní aplikaci s jinou databází. Hlavní rozdíl vidím v tom, ľe BiData je
> předevąím pro pc a mi jde o prográmek předevąím pro palm, i kdyľ jeho
zdroje
> jsou velice omezené. Pokud bude mít někdo zájem prográmek si vyzkouąet a
> palm nemá, můľe pouľít sw emulátor na pc.
>
> Taková je moje představa, docela by mě zajímalo, co si o této logice
myslíte
> vy ostatní
>
> mp
>

>>Ved predsa BiDATA je urobeny aj pre spolupracu s Palm OS !???


Vím o tom, ale jak jsem už dříve psal, jde mi o prográmek "na míru".

Podle několika ohlasů do konference i soukromě to vypadá, že nějaký malý zájem bude. Proto až něco vytvořím, dám to na web a potom na základě vašich připomínek doupravím. Nebude to ale hned, je to otázka několika měsíců, hlavně v zimě.

Zatím děkuji všem za reakce

mp

On Sat, 10 Jul 2004, Michal Pol wrote:

> především pro pc a mi jde o prográmek především pro palm, i když jeho zdroje
> jsou velice omezené. Pokud bude mít někdo zájem prográmek si vyzkoušet a
> palm nemá, může použít sw emulátor na pc.

Aby to mělo smysl pro práci v terénu, musí být informace operativně po
ruce. Představoval bych si to tak, ľe neľ otevřu úl, podívám se na
historii toho úlu (kdy jsem tam naposledy byl, co jsem dělal, jestli matka
kladla...). Po zavření úlu zadám, co jsem viděl a udělal (plod, vajíčka,
matku, roząíření, odebraný medník...).

Zadávat to aľ doma do PC uľ není ono - musí se to nejdřív někam zapsat na
papír (a z něj si to můľu potom přečíst, jako to dělám teď). Nějaké
statistické vyhodnocování výsledků bych viděl jako druhořadé, jenom kvůli
tomu bych to do PC nezadával.

Takľe pokud má být program uľitečný, tak by měl být pro přenosné zařízení
(zmiňovaný palm moc neznám, ale pouľívám pracovně Psion a iPAQ a s těmi by
to určitě ąlo). Pokud to půjde spustit v emulátoru na PC, tím lépe. S
kapacitou paměti ani u starąích modelů by snad neměly být problémy, ke
kaľdému včelstvu stačí pár textových údajů a to moc místa nezabere.

Nejdůleľitějąí je snadné zadávání - ty nejčastějąí varianty mít rovnou na
tlačítka, aby se nemuselo dokola zapisovat "matka klade, staví trubčinu,
hodně plodu zavíčkováno, příątě udělat oddělek". Zadávání čísla úlu by se
mohlo jeątě urychlit sejmutím čárového kódu nebo čipu na víku úlu (to uľ
by bylo nákladově hodně nad zmiňovaných 1500).

Také by se měla dořeąit mechanická odolnost - práce v rukavicích
zapatlaných od vosku nebo medu, také případná vlhkost prostředí. Viděl
jsem třeba gumové obaly na iPAQ, přes které se dá dívat na displej i
mačkat tlačítka. Je otázka jestli jsou dostupné za přiměřenou cenu.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>

Ved predsa BiDATA je urobeny aj pre spolupracu s Palm OS !???
Vid sw + manual !


S pozdravom Laco Sebosik




----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 10, 2004 9:40 PM
Subject: Re: BiData


> > Co tím myslíą naprogramovat? Vytvořit v céčku, nebo jawě program, nebo
> > pouľít hotovou databázi a stvořit jen přísluąné třeba SQL příkazy a
> nějakou
> > grafiku pro vstup a výstup dat?
>
>
> Mám tím na mysli předevąím prográmek pro Palm OS (Palm, Visor, IBM ...),
na
> kterém budu pořizovat záznamy přímo u včel a z něho taky na místě
zjiątovat,
> co mě zajímá. Palm Vx, který je podle mě na toto ideální, se dá koupit
za
> 1.500Kč (starąí). S palmem můľe spolupracovat aplikace v pc s některými
> funkcemi navíc a pohodlnějąím ovládáním, ale ta uľ je pro mě méně
podstatná.
> Začnu s napsáním prográmku pro palm a pokud mi výsledek bude vyhovovat,
ani
> aplikaci pro pc psát nebudu.
>
> Programem BiData jsem se jenom inspiroval, jinak mám v úmyslu napsat o
> vlastní aplikaci s jinou databází. Hlavní rozdíl vidím v tom, ľe BiData je
> předevąím pro pc a mi jde o prográmek předevąím pro palm, i kdyľ jeho
zdroje
> jsou velice omezené. Pokud bude mít někdo zájem prográmek si vyzkouąet a
> palm nemá, můľe pouľít sw emulátor na pc.
>
> Taková je moje představa, docela by mě zajímalo, co si o této logice
myslíte
> vy ostatní
>
> mp
>


-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Ing. Arnost Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Re: Pridavanie matiek
Datum (Date): 8. 6. 2004 10:42
==================================================
Dobrý den,
letoąní rok je velmi bohatý na roje a dařilo se i s mladými matkami.
Jestli má někdo zkuąenost,jak veliký musí být oddělek s mladou matkou,aby měla ąanci při spojování proti druhé,kdyľ jsou oddělené mříľkou.Včelky si vyberou tu lepąí,ale to mnoľství včel hraje určitě svoji roli.Děkuji za případné odpovědi.Vaąek
> Tuhle klícku pouzívám a muzu doporucit. Osvedcila se mi.
> Je to normální pridávací klícka,
>
> ------------------------------------- loucka
> / \
> / \ spalík se zasítovanou dírou, zboku je
> odvor
> / \ pro testo, nebo je uzaviratelný
> /----------------------\
> sem se nekdy dává kousek mezisteny
>
> Jen nácrtek, aby bylo zrejmé co myslím.
>
> U dvojité klícky jsou zasítované komurky dve vedle sebe a jsou spojené
> prulezem.
> Ten se v první fázi pridávání oddelí zhora soupátkem.
> Do takto oddelených komurek se do jedné pustí nová matka a do jejího vlezu
> dám MCtesto a uzavru vchod. Stará do druhé oddelené komurky bez MCT a
> uzavru vchod.
> Osobne vyjímám starou matku za normálních podmínek uz druhý den.
> Pak se vytáhne soupátko a komurky se propojí, aby se nová matky mohla
> pohybovat v obou komurkách. Zrejme tak na sebe vezme i puvodní pach staré
> matky a holky ji lépe prijmou.
> Dokonce mi nekdo radil i tou starou mrtvou matkou rozetrít po klícce,aby na
> klícce ulpelo co nejvíc pachu staré matky. Nejak se mi to prící, ale párkrát
> jsem to udelal, kdyz uz byla stará matka mrtvá.
> To se mi obcas stává, ze si vcely vyberou novou matku a starou prestanou
> krmit a nasel jsem ji druhý den v klícce mrtvou.
> Pokud na klícce vcely staví, je vse OK a muzu otevrít vchod do klícky. Jen
> doplním MCT, aby fungovalo pridávání matky s odkladem.
> Zatím se mi nestalo, ze by mi vcely takto menenou matku neprijaly. Ale nevím
> jak je to statisticky prukazné. Delal jsem to takto tak 20x.
> Vetsinou mením smetencem nebo oddelkem a to je témer 100%.
>
> Hezký den.
> Arnost
>
> ----- Original Message -----
> From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 08, 2004 8:20 AM
> Subject: RE: Pridavanie matiek
>
>
> Zdravím,
> existují klícky se dvema komurkami. Do jedné se uvezní stará matka, do druhé
> (za prepázkou) nová. Nechají se v úlu pár dní, pak se stará matka odebere a
> u nové se nechá vstupní otvor utesnený medocukrovým testem.
> Pavel
>
> > Mozná by mohl najít matku a 7 dní ji veznit v klícce v úlu.
> > Pak by nemusel hledat a vyrezávat matecníky...
>
> >> Vyber stare matky v predstihu o 7 dni. Na siesty den vyrez
> >> vsetky materske bunky ...
>

____________________________________________________________
Obchodní dům.cz - ąiroký sortiment domácích spotřebičů a elektroniky, výrazné slevy. Navątivte
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=73742

Kamarad ma spravene tavidlo z dreva z vrstvou polystyrenu vo vnutri na
ktorej je tenky hlinik plech. Zasvieti slnko a za cca 15 min su dva ramiky
ktore su vedla seba vytavene. Meral teplotu zhruba 80-90 stupnov. Rychlo sa
zohreje ale zase rychlo aj vychladne. Mal som ho pozicany a tavil ako divy.
Vrchne sklo mal obycajne, ziadne termo.

Pista
----- Original Message -----
From: pavol <apis/=/post.sk>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 10, 2004 1:36 PM
Subject: Re: Hliník a vosk


> ja pouzivam na vyvaranie prerobenu polnu vojensku kuchynu, ktoru som si
> prisposobil na vyvaranie adezinfekciu ramikov je to vsetko nerez takze z
> voskom nemam ziadne problemy. Vyvarenim vsetkeho vosku vo varnych vreckach
> ziskam cisty vosk ktory potom necham vychladit v 12 a 25 litrovych
> hlinnikovych termosoch. Ked vosk chladne v hlinniku nezmeni sa jeho farba
a
> zostane pekny cisty, ale ked som kedysi varil vosk v hlinnikovej nadobe
> vosk mi zhnedol a znehodnotil sa musel som preto pouzit kyselinu syrovu,
to
> podobne sa zial stava aj pri vareni v pozinkovanej nadobe. da sa aj pouzit
> smaltova nadoba, ale pri neopatrnom vyberani stvrdnuteho vosku sa smalt
> olupuje.
>

Med byl přímo od včelaře.

Hlasim se do testovaciho rezimu, ja 25 vcelstev a Palm tungsten T3.
Diky
Langi

> Co tím myslíą naprogramovat? Vytvořit v céčku, nebo jawě program, nebo
> pouľít hotovou databázi a stvořit jen přísluąné třeba SQL příkazy a
nějakou
> grafiku pro vstup a výstup dat?


Mám tím na mysli předevąím prográmek pro Palm OS (Palm, Visor, IBM ...), na
kterém budu pořizovat záznamy přímo u včel a z něho taky na místě zjiątovat,
co mě zajímá. Palm Vx, který je podle mě na toto ideální, se dá koupit za
1.500Kč (starąí). S palmem můľe spolupracovat aplikace v pc s některými
funkcemi navíc a pohodlnějąím ovládáním, ale ta uľ je pro mě méně podstatná.
Začnu s napsáním prográmku pro palm a pokud mi výsledek bude vyhovovat, ani
aplikaci pro pc psát nebudu.

Programem BiData jsem se jenom inspiroval, jinak mám v úmyslu napsat o
vlastní aplikaci s jinou databází. Hlavní rozdíl vidím v tom, ľe BiData je
předevąím pro pc a mi jde o prográmek předevąím pro palm, i kdyľ jeho zdroje
jsou velice omezené. Pokud bude mít někdo zájem prográmek si vyzkouąet a
palm nemá, můľe pouľít sw emulátor na pc.

Taková je moje představa, docela by mě zajímalo, co si o této logice myslíte
vy ostatní

mp

Co tím myslíą naprogramovat? Vytvořit v céčku, nebo jawě program, nebo
pouľít hotovou databázi a stvořit jen přísluąné třeba SQL příkazy a nějakou
grafiku pro vstup a výstup dat?

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 10, 2004 8:09 AM
Subject: Re: BiData


> > Nejsi-li programator, v com to napises?
>
> Myslel jsem tím, ľe nejsem profesí programátor (jsem správce sítě), jinak
> programovat samozřejmě umím.
>
> ©lo mi o to, zjistit případný zájem ostatních a zapracovat jejich
připomínky
> do prográmku, coľ je lepąí, neľ potom hotovou věc předělávat.
>
> mp
>
>

ja pouzivam na vyvaranie prerobenu polnu vojensku kuchynu, ktoru som si prisposobil na vyvaranie adezinfekciu ramikov je to vsetko nerez takze z voskom nemam ziadne problemy. Vyvarenim vsetkeho vosku vo varnych vreckach ziskam cisty vosk ktory potom necham vychladit v 12 a 25 litrovych hlinnikovych termosoch. Ked vosk chladne v hlinniku nezmeni sa jeho farba a zostane pekny cisty, ale ked som kedysi varil vosk v hlinnikovej nadobe vosk mi zhnedol a znehodnotil sa musel som preto pouzit kyselinu syrovu, to podobne sa zial stava aj pri vareni v pozinkovanej nadobe. da sa aj pouzit smaltova nadoba, ale pri neopatrnom vyberani stvrdnuteho vosku sa smalt olupuje.

Mel bych zajem programek otestovat.
Delam si poznamky do notesu, ale nejak se v nich po nekolika letech vcelareni prestavam orientovat :-). Pomalu dospivam k nazoru, ze by se data mela digitalizovat. Bohuzel BiData jsem netestoval a tak ani nevim co bych mel od vcelarskeho softwaru ocekavat. Me by stacil program ve forme formulare, kde bych editoval podstatne udaje - informace o matce, vlastnosti vcelstva, vynosy, technologicke poznamky (? - napr.pridavani nastavku) a vlastni poznamky (kveteni vyznamnych rostlin, vyznamne vykyvy pocasi apod.). Pokud by soucasi programu byla sumarizace jednotlivych vynosu a vzajemne porovneni mezi vcelstvy bylo by to optimalni.
Vim, ze bych si ten formular mohl vytvorit sam v excelu, ale nejak se k tomu nemohu dostat.

Kuba

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): BiData
Datum (Date): 9. 7. 2004 10:08
==================================================

>
> Přátelé,
>
> pohrávám si s myąlenkou napsat podobný program jako BiData. Ne ľe by se mi
> zdál ąpatný nebo drahý, ale rád bych některé věci udělal po svém.
>
> Zajímalo by mě, jestli ho mám napsat jenom pro sebe (a podle sebe), nebo
> jestli by o něho byl zájem i mezi ostatními včelaři a ti by byli ochotni
> poslat svoje připomínky. V tom případě bych ho napsal s ohledem na přání
> ostatních a dal volně na web jako freeware. Případně - pokud by zájem mezi
> ostatními byl - by se moľná naąlo více programátorů ochotných
> spolupracovat.
>
> Sám programátor nejsem.
>
> mp

____________________________________________________________
Dřív zničíą sám sebe! SIEMENS M65 jiľ od 4977 Kč.
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=75824

> Nejsi-li programator, v com to napises?

Myslel jsem tím, ľe nejsem profesí programátor (jsem správce sítě), jinak
programovat samozřejmě umím.

©lo mi o to, zjistit případný zájem ostatních a zapracovat jejich připomínky
do prográmku, coľ je lepąí, neľ potom hotovou věc předělávat.

mp

Určitě nereaguje. Zpracovávám voątí v hliníkovém parním, původně
odą»avovacím hrnci sovětské výroby uľ nejméně 10 let a nic takového
nepozoruji. Kvalita vosku je výborná. Z tohoto pohledu je hliník asi
nejlepąí normálně dostupný materiál.
Je ale méně pevný a pokud na něm začnou kvasit nějaké zbytky sladiny, můľe
začít korodovat.

Jeątě lepąí materiál by mohl být titanzinek ( pouľívá se na okapy ) pokud
ten zinek ze slitiny se nebude vytahovat do vosku. Nemám vyzkouąeno.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Richard Baa" <rbata/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 09, 2004 10:34 PM
Subject: Hliník a vosk


> Prosím Vás nevíte někdo jestli se dá k výrobě tavidla pouľít hliníkový
> plech?? Nereaguje hliník s včelím voskem?
>
>
> Děkuji moc za informace Richard

To se stává u medu, který obsahuje trochu víc vody. Rok, dva je v pořádku a
pak třeba začne kvasit. Moľná ho zpočátku chrání před kvaąením
antibakteriální látky v medu ( i kdyľ kvasinky jsou houby ), ty za ten rok
třeba dojdou a pak stačí mírné zvýąení teploty v létě a .... Pokud je
kvaąení na začátku, dá se zarazit ztekucením medu. Kvasinky působením
teploty uhynou a vyplavou s pěnou na povrch medu, kde se musí sebrat a
zbytek medu důkladně promíchat třeba přeléváním z láhve do láhve. Med uľ
bude mít "posunutou chu»", záleľí podle kvasinek, někdy dokonce jakoby
jemnějąí neľ nekvaąený. Měl by se tak do půl roku spotřebovat.

U medoviny naopak by mohla být příčina nekvaąení napadaný propolis v medu.
Ten by měl jít zneąkodnit převařením medu a odstraněním vzniklé pěny.
Jinak v praxi je intenzita kvaąení omezována koncentrací etanolu. Do 8
procent kvaąení není ovlivňováno, do 12 procent intenzita kvaąení postupně
klesá a nad 16 - 18 procent etanolu kvasinky hynou. Kdo dá do medoviny medu
málo, tak do výsledné koncentrace etanolu 8 procent, vykvasí mu medovina
rychle ( a taky se bude rychle kazit ). Kdo dá medu do medoviny tak, aby
dosáhl 12 - 14 procent, bude mu to dokvaąovat aľ několik měsíců. ( a
riskuje, ľe medovina chytne příchu» z odumřelých kvasinek)
Koncentrace cukrů nemá vliv, pokud to nemá zrovna "medovitou" konzistenci.
Teoreticky mohou taky kvasit slabě, kdyľ v medovině nejsou ľiviny. Náprava
je zřejmá.
Taky kvaąení můľe probíhat pomalu, kdyľ je obsah přílią čistý,
přefiltrovaný. Kvasinky potřebují k rychlému kvaąení drobné pevné částečky,
na kterých se usazují.
Co se týká teploty, těch 25 st C je asi optimální teplota, při které
kvasinky pracují nejrychleji. Směrem nahoru i dolů je kvaąení čím dále méně
intenzívnějąí. Nad tuąím 40 st C kvasinky hynou, pod cca 5 - 15 st C
převládnou chu»ově v medovině hnilobné procesy odumřelých kvasinek nad
kvasnými.
Dále při intenzívním kvaąení vytvářejí kvasinky i teplo. Vinaři to na podzim
dělají tak ( podle knihy ), ľe na začátku kvaąení ohřejou moąt v sudu nějak
na teplotu cca 30 st C a jak se vinný moąt intenzívně rozkvasí, udrľuje si
uľ sám optimální teplotu, vyąąí o pár stupňů, neľ je ve sklepě. Myslím, ľe
na kvaąení běľné medoviny stačí běľná teplota 20 st C a ľe není nutné
vymýąlet nějaké ohříváky. Maximálně na dobu kvaąení demiľón tepelně
zaizolovat.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 09, 2004 6:03 AM
Subject: Re: Kvaení medu


> Zajímalo by mě, jestli to byl med z obchodu nebo přímo od včelaře. Bylo
tam
> asi od počátku více vody, neľ má být.
>
> Já mám zase opačný problém. Mě nechce kvasit medovina. Kvasinky z Dolu, v
> 1.5 l lahvi se krásně rozkvasily, pak jsem to nalil do roztoku a nechce to
> kvasit(kvasí to dost pomalu). Teplota je 20 C. Myslím, ľe je to sloľením
> medu.
> Eman