Včelařská konference

S tím souhlasím než ty příspěvky předtím.Navíc , snad si někdo nemyslí že
postřiky staré zakázané někdo zlikviduje jinak . Raději je použije a dnes
podržtese. Ještě si to nechá zaplatit . Jak? Rozbije dveře zavolá policajty
a nahlásí krádež.Ti to nafotí zaznamenají a za 14 dní odloží. Pak dojít na
pojištovnu a necht škodu proplatit Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 30. 11. 2014 11:05:21

Předmět: Re: lepżí tÄ?ma


""je třeba o tom něc o vědět, než o tom začnu psát. Insekticidy a další

chemikálie, o kterých jsme se učili na škole v 80 letech a ty byly skutečně

toxické a potřebné dávky na hektar byly velké, bylo vesměs zakázáno

používat už v 90 letech. A byly nahraženy jinými agrochemikáliemi, které

měly být mnohem méně toxické. A ty zase byly o 10 - 15 let později téměř

všechny zakázány zase kvůli nadměrné toxicitě na životní prostředí, tehdy

už našimi bdělými úředníky v EU a zase nahraženy jinými, které zase měly

být mnohem méně toxické. A předepsané účinné dávky jsou leckdy jen stovky

gramů na hektar plochy.

Jediné látky, které jsem se učil na zkouškové coby moderní a prospěšné

agrochemikálie a které se používají dodnes, jsou Fluvalinát a Amitraz.

Acrinathrin v Gabonu dvojce tehdy ještě ve skriptech nebyl. Amitraz se

tehdy měl používat na likvidaci kožních parazitů, se jím natíraly třeba

krávy a ovce, fluvalinát se používat třeba na postřik vinic proti roztočům.

Takže jestli chceš vidět skutečně jedovaté chemikálie, podívej se do skříně

v garáži, kde skladuješ léčiva pro včely.

A jestli dnes nějaký zemědělec používá skutečně jedovaté postřiky, tak

jedině ten, který koupil pochybné, levné a falšované postřiky míchané třeba

někde v Rumunsku z látek dovážených načerno třeba z Ruska. Protože tam se

agrochemikálie v EU dávno zakázané stále ještě běžně používají."



To ale neznamená, že při postřicích řepky nejsou problémy. Porost řepky má

předepsáno asi 25 agrotechnických zásahů, z toho většina jsou nějaké

postřiky. ( obilí má kolem 15 ) Problém je pak třeba to, když zemědělec ,

aby ušetřil, spojí víc postřiků v jeden a smíchá do jednoho postřiku víc

těch chemikálií. Toxicity jednotzlivých složek se potom mění a mohou se

zvyšovat a některé směsi v tom směru nečjsou prozkoumány. Totéž je, když

zemědělec stříká postřik, který má předepsanou dobu aplikace večer mimo let

včel a on ho stříká přes den.

Rozporné jsou například neonikotinidy, jejichž použití bylo v EU tuším loni

zakázáno. Ty se používaly například na dlouhodou ochranu řepky před květem.

Otázka je, čím je zemědělci nahradí a o kolik to bude dražší."