78290

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



JosPr (217.77.165.33) --- 4. 12. 2014
Re: Aerosol (65281) (65282) (65284)

Casove a pracne nejuspornejsi je fumigace podmetem,zadna vika,zadne ramky...Behem 10 minut vsech 33 vcelstev i s kontrolou neni li v ulu proklata mysice.Letos jsou mimoradne otravne...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Standa (217.117.217.146) --- 4. 12. 2014
Re: Aerosol (65281) (65282)

Od 18.11. nebyla teplota vyšší než 8°C proto potřebujeme ošetřit aerosolem. Když je dobře připraven kompresor a vyvíječ, dobře seřízený tlak vzduchu, chovatelé mají přizpůsobené česnové vložky, tak to jde velmi rychle bez rozebírání vík, odstranění plástů a následné kontroly shoření pásku. Ošetření aerosolem je tedy výhodné i z hlediska úspory času. Znám chovatele, kteří všechna tři ošetření dělají aerosolem. Ona stejně obě ošetření mají stejnou účinnost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 4. 12. 2014
Re: Aerosol (65281) (65282)

V podstate v nicem.U nas dnes sotva 5,ale alespon ze sten ulu opadala 3 cm ledovka...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.101.45.181) --- 4. 12. 2014
Re: Aerosol (65281)

Nerozumím k čemu potřebujete za takových "zim" aerosol.

I tady v Podkrkonoší bylo dnes okolo 10°C, včely se proletovaly, chomáč volný a já vyrazil fumigovat.

A pochybuji že do konce ledna by už takové dny nebyly . Tedy že by nebylo počasí na prolet. Takže ještě dvakrát to určitě stihnu.

Nebo v čem se mýlím?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 12. 2014
Re: Aerosol

Není to tak docela
Lze použít vodu i při 5°C Jeli ohřátá na 10 - 15°C To je běžná teplota ve
vodovodní síti a při odstátí v bytě bude mít teplotu i vyšší Ve vyvíječi  se
ochladí cca o 5°C. Běžně to tak dělám a je to v pohodě. Při 30 úlech se mi
nikdy nestalo že by to zamrzlo. A nadměrné potíže s varroázou také doposud
nemám. Aceton však pro všechny případy mam, ale doma také. Nechce se mi však
takové svinstvo rvát zbytečně do včel.

Pepan

viz http://vcelarbenny.webnode.cz/products/aerosol-vyvijec-postup-navod/

---------- Původní zpráva ----------
Od: Jiri <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 12. 2014 17:56:22
Předmět: Re: Aerosol

"Vse co resite je napsano v navodu na obsluhu vyrobce vyvijece... Jsou mozne
dva aerosoly. Z vody, kdy venkovni teplota nesmi klesnout pod +10C a nebo z
acetonu a tam je rozsah teplot -5-+10C. Pro pouziti v prosinci je funkcni
jen acetonovy aerosol i kvuli casove uspore...30 sec. Na vcelstvo.
Co vidim na aerosolu plus, tak to ze se da jednou metodikou utlumit hodne
roztocu na uzemi cele zakladni organizace...ale je to tvrda chemie...ktera
pracuje, rozklada se do dalsich rozkladnych produktu, uklada se do vceliho
vosku a pak to clovek papa v medu... Cloveka to hned nezabije ale kdo vi,
co to po dlouhodobem pobirani bude delat... To vite, ze vcela nektere latky
odfiltrovava a uklada si do jedoveho vacku pro nepritele.... ? Jsou pak
zihadla od takovych vcel leciva? Neni pak vcelar chovajici bodave vcely
plny skodlivych latek z okolniho i vcelarskeho prostredi...."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri (213.192.26.150) --- 2. 12. 2014
Re: Aerosol (65278)

Vse co resite je napsano v navodu na obsluhu vyrobce vyvijece... Jsou mozne dva aerosoly. Z vody, kdy venkovni teplota nesmi klesnout pod +10C a nebo z acetonu a tam je rozsah teplot -5-+10C. Pro pouziti v prosinci je funkcni jen acetonovy aerosol i kvuli casove uspore...30 sec. Na vcelstvo.
Co vidim na aerosolu plus, tak to ze se da jednou metodikou utlumit hodne roztocu na uzemi cele zakladni organizace...ale je to tvrda chemie...ktera pracuje, rozklada se do dalsich rozkladnych produktu, uklada se do vceliho vosku a pak to clovek papa v medu... Cloveka to hned nezabije ale kdo vi, co to po dlouhodobem pobirani bude delat... To vite, ze vcela nektere latky odfiltrovava a uklada si do jedoveho vacku pro nepritele.... ? Jsou pak zihadla od takovych vcel leciva? Neni pak vcelar chovajici bodave vcely plny skodlivych latek z okolniho i vcelarskeho prostredi....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (85.71.247.39) --- 2. 12. 2014
Re: Aerosol (65278)

Proto se tam dává aceton, že při nižších teplotách aceton nezamrzá.Ošetření tímto způsobem provádím a ještě se nestalo, že by aceton zamrzl a také o zamrznutí acetonu ve vlhkém počasí slyším poprvé.Sklenice ve které je aseton, je celá obalená ledem.Je třeba pozorovat, aby stále od trysek ve sklenici odkapávala tekutina. Domnívám se, že příčina zamrznutí by mohla být jiná, na př.voda v hadici, podívejte se v jakém stavu je filtr kterým prochází vzduch do vyvíječe/ vata v rukojeti/,trysky mohou být nečisté a zamrzlé od dřívějška, jak kvalitní je acetn / z lékárny, ne ředidlo/ a pod.
B. Tichý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (217.197.144.226) --- 1. 12. 2014
Aerosol

Chtěl bych se zeptat jaké máte zkušenosti s aerosolem s acetonem při teplotách pod 5°C. Slyšel jsem, že při těchto teplotách zamrzá ve vyvíječi voda obsažená ve vzduchu a více než 5 včelstev se nedá v kuse ošetřit. Máte podobné zkušenosti? Je lepší a aerosolem počkat až bude teplota okolního vzduchu pod 0°C? To by snad vzduch už neměl vodu obsahovat a tudíž by nemělo co ve vyvíječi zamrznout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 11. 2014
Re: lepÄšÄ?­ tÄ???ma

To by ses divil kolik je Těch dnes zakázaných přípravků je mezi lidmi.
Drobní chovatelé a zahrádkáři to dříve kradli v JZD nebo kupovali  v
drogeriích a dodnes to mají doma. Vůbec ani netuší jaké svinstvo to je.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 11. 2014 11:37:31
Předmět: Re: lepĹĂ­ tĂ??ma

"JJ. Mě by třeba docela zajímalo, od koho se pořád bere ten jedovatý
karbofuran, který je už x let zakázaný a kterým stále jacísi píp tráví
chráněné orly a další dravce a šelmy."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 11. 2014
Re: lepşí t�?ma (65275)

JJ. Mě by třeba docela zajímalo, od koho se pořád bere ten jedovatý karbofuran, který je už x let zakázaný a kterým stále jacísi píp tráví chráněné orly a další dravce a šelmy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 30. 11. 2014
Re: lepşí t�?ma

S tím souhlasím než ty příspěvky předtím.Navíc , snad si někdo nemyslí že
postřiky staré zakázané někdo zlikviduje jinak . Raději je použije a dnes
podržtese. Ještě si to nechá zaplatit . Jak? Rozbije dveře zavolá policajty
a nahlásí krádež.Ti to nafotí zaznamenají a za 14 dní odloží. Pak dojít na
pojištovnu a necht škodu proplatit Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 30. 11. 2014 11:05:21

Předmět: Re: lepżí tÄ?ma


""je třeba o tom něc o vědět, než o tom začnu psát. Insekticidy a další

chemikálie, o kterých jsme se učili na škole v 80 letech a ty byly skutečně

toxické a potřebné dávky na hektar byly velké, bylo vesměs zakázáno

používat už v 90 letech. A byly nahraženy jinými agrochemikáliemi, které

měly být mnohem méně toxické. A ty zase byly o 10 - 15 let později téměř

všechny zakázány zase kvůli nadměrné toxicitě na životní prostředí, tehdy

už našimi bdělými úředníky v EU a zase nahraženy jinými, které zase měly

být mnohem méně toxické. A předepsané účinné dávky jsou leckdy jen stovky

gramů na hektar plochy.

Jediné látky, které jsem se učil na zkouškové coby moderní a prospěšné

agrochemikálie a které se používají dodnes, jsou Fluvalinát a Amitraz.

Acrinathrin v Gabonu dvojce tehdy ještě ve skriptech nebyl. Amitraz se

tehdy měl používat na likvidaci kožních parazitů, se jím natíraly třeba

krávy a ovce, fluvalinát se používat třeba na postřik vinic proti roztočům.

Takže jestli chceš vidět skutečně jedovaté chemikálie, podívej se do skříně

v garáži, kde skladuješ léčiva pro včely.

A jestli dnes nějaký zemědělec používá skutečně jedovaté postřiky, tak

jedině ten, který koupil pochybné, levné a falšované postřiky míchané třeba

někde v Rumunsku z látek dovážených načerno třeba z Ruska. Protože tam se

agrochemikálie v EU dávno zakázané stále ještě běžně používají."



To ale neznamená, že při postřicích řepky nejsou problémy. Porost řepky má

předepsáno asi 25 agrotechnických zásahů, z toho většina jsou nějaké

postřiky. ( obilí má kolem 15 ) Problém je pak třeba to, když zemědělec ,

aby ušetřil, spojí víc postřiků v jeden a smíchá do jednoho postřiku víc

těch chemikálií. Toxicity jednotzlivých složek se potom mění a mohou se

zvyšovat a některé směsi v tom směru nečjsou prozkoumány. Totéž je, když

zemědělec stříká postřik, který má předepsanou dobu aplikace večer mimo let

včel a on ho stříká přes den.

Rozporné jsou například neonikotinidy, jejichž použití bylo v EU tuším loni

zakázáno. Ty se používaly například na dlouhodou ochranu řepky před květem.

Otázka je, čím je zemědělci nahradí a o kolik to bude dražší."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 11. 2014
Re: lepĹĽĂ­ tÄ?ma (65270) (65272)

"je třeba o tom něc o vědět, než o tom začnu psát. Insekticidy a další chemikálie, o kterých jsme se učili na škole v 80 letech a ty byly skutečně toxické a potřebné dávky na hektar byly velké, bylo vesměs zakázáno používat už v 90 letech. A byly nahraženy jinými agrochemikáliemi, které měly být mnohem méně toxické. A ty zase byly o 10 - 15 let později téměř všechny zakázány zase kvůli nadměrné toxicitě na životní prostředí, tehdy už našimi bdělými úředníky v EU a zase nahraženy jinými, které zase měly být mnohem méně toxické. A předepsané účinné dávky jsou leckdy jen stovky gramů na hektar plochy.
Jediné látky, které jsem se učil na zkouškové coby moderní a prospěšné agrochemikálie a které se používají dodnes, jsou Fluvalinát a Amitraz. Acrinathrin v Gabonu dvojce tehdy ještě ve skriptech nebyl. Amitraz se tehdy měl používat na likvidaci kožních parazitů, se jím natíraly třeba krávy a ovce, fluvalinát se používat třeba na postřik vinic proti roztočům.
Takže jestli chceš vidět skutečně jedovaté chemikálie, podívej se do skříně v garáži, kde skladuješ léčiva pro včely.
A jestli dnes nějaký zemědělec používá skutečně jedovaté postřiky, tak jedině ten, který koupil pochybné, levné a falšované postřiky míchané třeba někde v Rumunsku z látek dovážených načerno třeba z Ruska. Protože tam se agrochemikálie v EU dávno zakázané stále ještě běžně používají."

To ale neznamená, že při postřicích řepky nejsou problémy. Porost řepky má předepsáno asi 25 agrotechnických zásahů, z toho většina jsou nějaké postřiky. ( obilí má kolem 15 ) Problém je pak třeba to, když zemědělec , aby ušetřil, spojí víc postřiků v jeden a smíchá do jednoho postřiku víc těch chemikálií. Toxicity jednotzlivých složek se potom mění a mohou se zvyšovat a některé směsi v tom směru nečjsou prozkoumány. Totéž je, když zemědělec stříká postřik, který má předepsanou dobu aplikace večer mimo let včel a on ho stříká přes den.
Rozporné jsou například neonikotinidy, jejichž použití bylo v EU tuším loni zakázáno. Ty se používaly například na dlouhodou ochranu řepky před květem. Otázka je, čím je zemědělci nahradí a o kolik to bude dražší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 11. 2014
Re: lepĹĄĂ­ tĂŠma (65265) (65266) (65268)

"No víš když ono je na to docela dost serózních výzkumů např:
Richardson J, et al Elevated serum pesticide levels and risk for Alzheimer disease JAMA Neurol 2014; DOI: 10.1001/jamaneurol.2013.6030. ▲
Richardson JR, Shalat SL, Buckley B, et al. Elevated serum pesticide levels and risk of Parkinson disease. Archives of Neurology. 2009;66(7):870–875. ▲
Richardson J, et al Elevated serum pesticide levels and risk for Alzheimer disease JAMA Neurol 2014; DOI: 10.1001/jamaneurol.2013.6030. ▲
Richardson J, et al Elevated serum pesticide levels and risk for Alzheimer disease JAMA Neurol 2014; DOI: 10.1001/jamaneurol.2013.6030. ▲
Botella B, Crespo J, Rivas A, Cerrillo I,Olea-Serrano MF, Olea N. Exposure of women to organochlorine pesticides in Southern Spain. Environ Res. 2004;96(1):34-40. ▲
Abbott, Michele, and Ben Johns. April 2013. PMIIRS Country Programs: Comparative Cost Analysis, August 11, 2011 – December 31, 2012. Bethesda, MD: Africa Indoor Residual Spraying (AIRS) Project, Abt Associates Inc. ▲
K.M. Hayden, M.C. Norton, D. Darcey, T. Ostbye, P.P. Zandi, J.C. Breitner, K.A. Welsh-Bohmer. Occupational exposure to pesticides increases the risk of incident AD: the Cache County study. Neurology, 74 (2010), pp. 1524–1530. ▲
Toxicology Profile for 4,4′-DDT, 4,4′-DDE, 4,4′-DDD (Update); U. S. Department of Human Health & Human Services, Agency for Toxic Substances and Disease Registry, 1994. ▲
Water-related environmental fate of 129 priority pollutants. Callahan, M. A.; Slimak, M. W.; Gabel, N. W., Volume1. Washington, DC: United States Environmental Protection Agency, 1979. In: The Hazardous Substances Data Bank (HSDB) CD-ROM:U.S. National Library of Medicine; National Institutes of Health and Human Services: Bethesda, MD, 1998. ▲
Triana/Tennessee River. EPA. Environmental Protection Agency, n.d. Web. 05 Mar. 2014. ▲
Agency for Toxic Substances and Disease Registry (ATSDR). 2002. Toxicological profile for DDT, DDE, DDD. Atlanta, GA: U.S. Department of Health and Human Services, Public Health Service. ▲
Genetics Home Reference. “APOE.” – Apolipoprotein. Accessed Mar. 3, 2014. at http://ghr.nlm.nih.gov/gene/APOE ▲
Malathion: Revised human health risk assessment for the reregistration eligibility decision document (RED); EPA-HQOPP- 2004-0348-0057; U.S. Environmental Protection Agency, Office of Prevention, Pesticides and Toxic Substances, Office of Pesticide Programs, U.S. Government Printing Office: Washington, DC, 2006. ▲"

Jen krátké poznámky:
Alzheimer a Parkinson se má k Autismu asi zhruba stejně jako holínky a kozačky k hodinkám.
Organochlórové pesticidy jsou například tyto DDT, DDE, DDD , se už takových 60 let nepoužívají. u nás skončily s pádem komunistů - Lindan, Dymogam atd. Pokud se dnes kolem nich něco zkoumá, tak maximálně expozice z usazenin a dalších zdrojů z let, kdy se používaly, protože jejich poločas rozpadu v prostředí jsou desítky až stovky let.
Malathion - v EU je povolen legálně pouze na hubení vší a podobných parazitů, použití do postřiků na pole je nelegální.
A jestli jsou zbylé studie stejně relevantní k postřikům řepkových polí jako ty, ke kterým se vztahují moje poznámky výše, tak celý ten výčet je jenom soubor nic neříkajících žvástů. ( smějící se smajlík)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 11. 2014
Re: lepĹĽĂ­ tÄ?ma (65270)

"přečti si na seznamu článek o pěstování řepky. Máme tu ing. a ten dá raději
všeho 2 x. Letos mu mák sežrali šneci. Povídám mu jak to dělali? Ti museli
být zhulení. Vona kukuřice , řepka mak , to je herbicidů fungicidů a
insekticidu tolik , že tam nic neporoste. Přijdte si čuchnout když se to
pole orá. Standa a žádná agentura JPP."

je třeba o tom něc o vědět, než o tom začnu psát. Insekticidy a další chemikálie, o kterých jsme se učili na škole v 80 letech a ty byly skutečně toxické a potřebné dávky na hektar byly velké, bylo vesměs zakázáno používat už v 90 letech. A byly nahraženy jinými agrochemikáliemi, které měly být mnohem méně toxické. A ty zase byly o 10 - 15 let později téměř všechny zakázány zase kvůli nadměrné toxicitě na životní prostředí, tehdy už našimi bdělými úředníky v EU a zase nahraženy jinými, které zase měly být mnohem méně toxické. A předepsané účinné dávky jsou leckdy jen stovky gramů na hektar plochy.
Jediné látky, které jsem se učil na zkouškové coby moderní a prospěšné agrochemikálie a které se používají dodnes, jsou Fluvalinát a Amitraz. Acrinathrin v Gabonu dvojce tehdy ještě ve skriptech nebyl. Amitraz se tehdy měl používat na likvidaci kožních parazitů, se jím natíraly třeba krávy a ovce, fluvalinát se používat třeba na postřik vinic proti roztočům.
Takže jestli chceš vidět skutečně jedovaté chemikálie, podívej se do skříně v garáži, kde skladuješ léčiva pro včely.
A jestli dnes nějaký zemědělec používá skutečně jedovaté postřiky, tak jedině ten, který koupil pochybné, levné a falšované postřiky míchané třeba někde v Rumunsku z látek dovážených načerno třeba z Ruska. Protože tam se agrochemikálie v EU dávno zakázané stále ještě běžně používají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.101.45.181) --- 29. 11. 2014
Re: (65241) (65269)

Standa:
Tak si tak znovu procitam zpravu,no spis pamflet o par prizpevku zpet,zacina to Tiskova zprava a celkem by mne zajimalo chlapci z PSNV,kdo pani redaktorku Zemedelce informoval,ze alternativni osetrovani vcelstev muze provadet jen certifikovany biovcelar???

----

Nevím kdo kdy informoval novináře, když tvoří články vytáhnou z pošty i odjinud i staré věci.

Toto stanovisko z PSNV tipuji tak dva roky zpět i víc, kdy vrcholila mnohaletá snaha umožnit i neBIO včelařům ošetřovat jen kyselinami.

Měli by jsme si pamatovat, že ještě před třemi lety byl Varidol a další povinný, u nás dokonce jen komisionelně.

A SVS na to "NEBO" v MVO SVS nepřišla jen tak, ale pod určitým tlakem.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 29. 11. 2014
Re: lepĹĽĂ­ tÄ?ma

přečti si na seznamu článek o pěstování řepky. Máme tu ing. a ten dá raději
všeho 2 x. Letos mu mák sežrali šneci. Povídám mu jak to dělali? Ti museli
být zhulení. Vona kukuřice , řepka mak , to je herbicidů fungicidů a
insekticidu tolik , že tam nic neporoste. Přijdte si čuchnout když se to
pole orá. Standa a žádná agentura JPP.


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 29. 11. 2014 15:39:06

Předmět: Re: lepťí tĂma


"všimněte si nadpisu:

problemy-s-pameti-i-autismus-postriky-

repky-MOHOU-poskozovat-zdravi.



Tedy ne že bych obhajoval lití nadmíru nějakých insekticidů a dalších

chemikálií na pole, ale tady je celý článek vysloveně založený na informaci

typu "jedna paní povídala"

Mně se to jeví jako propaganda, nikdo nic nedokázal, ale na základě

jakýchsi nedokázaných domněnek a mýtů se tady lidi připravujou na to, aby

nekupovali levné potraviny vypěstované klasickým zemědělstvím, ale místo

toho aby si kupovali všelijaké předražené bioprodukty."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 29. 11. 2014
Re: (65241)

Tak si tak znovu procitam zpravu,no spis pamflet o par prizpevku zpet,zacina to Tiskova zprava a celkem by mne zajimalo chlapci z PSNV,kdo pani redaktorku Zemedelce informoval,ze alternativni osetrovani vcelstev muze provadet jen certifikovany biovcelar??? Jinak nazor "profesionala",ve zminenem clanku,ktery si neumi pohlidat vlastni vcely a pristi rok bude monitorovat,je "usmevny".Co delal do ted?Spal na vavrinech?? Navrhy na novou vyhlasku o zdravi vcel,to je jiny kafe.Pokud projde presun vcelstev prez hranice okresu,ba dokonce katastru obce pouze se svolenim KVS po vysetreni na spory MVP,bude to smysluplny krok.Navic se na vysetreni hodi zimni mel.Zajimave je taky zprisneni povinnosti chovatelu dane planovanou vyhlaskou.(zneni na Webu CSV).JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.108.117.88) --- 29. 11. 2014
Re: lepĹĄĂ­ tĂŠma (65265) (65266)

No víš když ono je na to docela dost serózních výzkumů např:
Richardson J, et al Elevated serum pesticide levels and risk for Alzheimer disease JAMA Neurol 2014; DOI: 10.1001/jamaneurol.2013.6030. ▲
Richardson JR, Shalat SL, Buckley B, et al. Elevated serum pesticide levels and risk of Parkinson disease. Archives of Neurology. 2009;66(7):870–875. ▲
Richardson J, et al Elevated serum pesticide levels and risk for Alzheimer disease JAMA Neurol 2014; DOI: 10.1001/jamaneurol.2013.6030. ▲
Richardson J, et al Elevated serum pesticide levels and risk for Alzheimer disease JAMA Neurol 2014; DOI: 10.1001/jamaneurol.2013.6030. ▲
Botella B, Crespo J, Rivas A, Cerrillo I,Olea-Serrano MF, Olea N. Exposure of women to organochlorine pesticides in Southern Spain. Environ Res. 2004;96(1):34-40. ▲
Abbott, Michele, and Ben Johns. April 2013. PMIIRS Country Programs: Comparative Cost Analysis, August 11, 2011 – December 31, 2012. Bethesda, MD: Africa Indoor Residual Spraying (AIRS) Project, Abt Associates Inc. ▲
K.M. Hayden, M.C. Norton, D. Darcey, T. Ostbye, P.P. Zandi, J.C. Breitner, K.A. Welsh-Bohmer. Occupational exposure to pesticides increases the risk of incident AD: the Cache County study. Neurology, 74 (2010), pp. 1524–1530. ▲
Toxicology Profile for 4,4′-DDT, 4,4′-DDE, 4,4′-DDD (Update); U. S. Department of Human Health & Human Services, Agency for Toxic Substances and Disease Registry, 1994. ▲
Water-related environmental fate of 129 priority pollutants. Callahan, M. A.; Slimak, M. W.; Gabel, N. W., Volume1. Washington, DC: United States Environmental Protection Agency, 1979. In: The Hazardous Substances Data Bank (HSDB) CD-ROM:U.S. National Library of Medicine; National Institutes of Health and Human Services: Bethesda, MD, 1998. ▲
Triana/Tennessee River. EPA. Environmental Protection Agency, n.d. Web. 05 Mar. 2014. ▲
Agency for Toxic Substances and Disease Registry (ATSDR). 2002. Toxicological profile for DDT, DDE, DDD. Atlanta, GA: U.S. Department of Health and Human Services, Public Health Service. ▲
Genetics Home Reference. “APOE.” – Apolipoprotein. Accessed Mar. 3, 2014. at http://ghr.nlm.nih.gov/gene/APOE ▲
Malathion: Revised human health risk assessment for the reregistration eligibility decision document (RED); EPA-HQOPP- 2004-0348-0057; U.S. Environmental Protection Agency, Office of Prevention, Pesticides and Toxic Substances, Office of Pesticide Programs, U.S. Government Printing Office: Washington, DC, 2006. ▲

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.108.117.88) --- 29. 11. 2014
Re: lepĹĄĂ­ tĂŠma (65265) (65266)

No víš když ono je na to docela dost serózních výzkumů např:
Richardson J, et al Elevated serum pesticide levels and risk for Alzheimer disease JAMA Neurol 2014; DOI: 10.1001/jamaneurol.2013.6030. ▲
Richardson JR, Shalat SL, Buckley B, et al. Elevated serum pesticide levels and risk of Parkinson disease. Archives of Neurology. 2009;66(7):870–875. ▲
Richardson J, et al Elevated serum pesticide levels and risk for Alzheimer disease JAMA Neurol 2014; DOI: 10.1001/jamaneurol.2013.6030. ▲
Richardson J, et al Elevated serum pesticide levels and risk for Alzheimer disease JAMA Neurol 2014; DOI: 10.1001/jamaneurol.2013.6030. ▲
Botella B, Crespo J, Rivas A, Cerrillo I,Olea-Serrano MF, Olea N. Exposure of women to organochlorine pesticides in Southern Spain. Environ Res. 2004;96(1):34-40. ▲
Abbott, Michele, and Ben Johns. April 2013. PMIIRS Country Programs: Comparative Cost Analysis, August 11, 2011 – December 31, 2012. Bethesda, MD: Africa Indoor Residual Spraying (AIRS) Project, Abt Associates Inc. ▲
K.M. Hayden, M.C. Norton, D. Darcey, T. Ostbye, P.P. Zandi, J.C. Breitner, K.A. Welsh-Bohmer. Occupational exposure to pesticides increases the risk of incident AD: the Cache County study. Neurology, 74 (2010), pp. 1524–1530. ▲
Toxicology Profile for 4,4′-DDT, 4,4′-DDE, 4,4′-DDD (Update); U. S. Department of Human Health & Human Services, Agency for Toxic Substances and Disease Registry, 1994. ▲
Water-related environmental fate of 129 priority pollutants. Callahan, M. A.; Slimak, M. W.; Gabel, N. W., Volume1. Washington, DC: United States Environmental Protection Agency, 1979. In: The Hazardous Substances Data Bank (HSDB) CD-ROM:U.S. National Library of Medicine; National Institutes of Health and Human Services: Bethesda, MD, 1998. ▲
Triana/Tennessee River. EPA. Environmental Protection Agency, n.d. Web. 05 Mar. 2014. ▲
Agency for Toxic Substances and Disease Registry (ATSDR). 2002. Toxicological profile for DDT, DDE, DDD. Atlanta, GA: U.S. Department of Health and Human Services, Public Health Service. ▲
Genetics Home Reference. “APOE.” – Apolipoprotein. Accessed Mar. 3, 2014. at http://ghr.nlm.nih.gov/gene/APOE ▲
Malathion: Revised human health risk assessment for the reregistration eligibility decision document (RED); EPA-HQOPP- 2004-0348-0057; U.S. Environmental Protection Agency, Office of Prevention, Pesticides and Toxic Substances, Office of Pesticide Programs, U.S. Government Printing Office: Washington, DC, 2006. ▲

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 29. 11. 2014
Re: lepĹĄĂ­ tĂŠma (65265)

všimněte si nadpisu:
problemy-s-pameti-i-autismus-postriky-
repky-MOHOU-poskozovat-zdravi.

Tedy ne že bych obhajoval lití nadmíru nějakých insekticidů a dalších chemikálií na pole, ale tady je celý článek vysloveně založený na informaci typu "jedna paní povídala"
Mně se to jeví jako propaganda, nikdo nic nedokázal, ale na základě jakýchsi nedokázaných domněnek a mýtů se tady lidi připravujou na to, aby nekupovali levné potraviny vypěstované klasickým zemědělstvím, ale místo toho aby si kupovali všelijaké předražené bioprodukty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 11. 2014
lepĹĄĂ­ tĂŠma

http://www.novinky.cz/domaci/354797-problemy-s-pameti-i-autismus-postriky-
repky-mohou-poskozovat-zdravi.htmlv

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 11. 2014
Re: ZimnĂ­ mÄ?l Re:



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 11. 2014 9:29:08
Předmět: Zimní měl Re:

"Nechápu tady ty řeči okolo měli.

kdo nad tím jen trochu zauvažuje, tak si musí uvědomit, že odměr zimní měli
je taky výrazně závislý na počasí.
Počet roztočů v zimní měli je přesný tehdy, pokud za A mezi posledním
ošetřením a vložením podložek pro sběr měli je aspoň jeden den s proletem.
Anebo za B pokud tam včelař nenechává jako nemyslící ovce ty podložky celý
měsíc, ale má je tam jen v období snížených teplot, kdy včely nelétají.
Když se má podle předpovědi teplota zvednout a být prolet včelař musí
podložky vybrat, měl vzít a podložky pro sběr měli tam vrátit zase až po
ochlazení. Potom počet spadlých roztočů přesně určuje míru nákazy.

Ovšem jiná věc je, jestli ten počet roztočů v laborce určí přesně. Mohou
klidně většinu z nich přehlídnout, jak jsem si ověřil na vlastních
vzorcích. Může ve skutečnosti klidně být počet roztočů cca 6 na včelstvo,
což odpovídá počtu 30 a víc živých roztočů v jednom včelstvu, což je
poukázka na prázdné úly v podletí a v laborcě klidně mohou najít pouze 1 -
2 roztoče na včelstvo."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 11. 2014
Re: ZimnĂ­ mÄ?l Re:

B-)

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 11. 2014 10:40:21
Předmět: Re: Zimní měl Re:

"RP:
Nechápu tady ty řeči okolo měli.

-------

Mám tvůj příspěvek chápat tak že jsou to hausnumera.

Přesnost -900% až + Několik set tisíc% podle toho jestli je prolet nebo ne?

:-))))


Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 11. 2014
Re: ZimnĂ­ mÄ?l Re:

 šli tam pěšky


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 11. 2014 10:46:49
Předmět: Re: Zimní měl Re:

"Jakpak se asi dostanou roztoči usmrcení léčením do zimní měli? Přenesou je
tam dobré víly nebo se tam zhmotní z vesmírné ektoplasmy?

Shodí je tam včely, které z rozvolněného chumáče putují k čenu k proletu a
zpátky.
Myslet! Myslet!"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 29. 11. 2014
Re: Zimní měl Re: (65252) (65254) (65256) (65257) (65258) (65259) (65260)

Ps: ono neni treba ani moc myslet,staci po zime vyklepat souse ze spodniho nebo spodnic nastavku(v zavislosti zimovani na dvou,tri nebo vice patrech).Kdo to nezkousel,doporucuju vrele...Desitky ba sta roztocu po leceni cekaji na vyklepani...A udelaji li to vcely v lednu,opravdu vynikajici startovni pozice pro narizovani opatreni...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(217.77.165.45) --- 29. 11. 2014
Re: Zimní měl Re: (65252) (65254) (65256) (65257) (65258) (65259)

To to to.Zimni vzorek ma ukazat co?Pocet roztocu zemrelych prirozenou cestou po dobu 30 dnu zuchlych na celou plochu podlozky nebo pocet otravenych roztocu po leceni poshazovanych z hornich spodniho pripadne loucek dalsich nastavku???Co,zastanci odberu?Jak se pozna roztoc mrtvy tyden od roztoce zhynuvsiho na fumigaci?? JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 29. 11. 2014
Re: Zimní měl Re: (65252) (65254) (65256) (65257) (65258)

Jakpak se asi dostanou roztoči usmrcení léčením do zimní měli? Přenesou je tam dobré víly nebo se tam zhmotní z vesmírné ektoplasmy?

Shodí je tam včely, které z rozvolněného chumáče putují k čenu k proletu a zpátky.
Myslet! Myslet!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.101.45.181) --- 29. 11. 2014
Re: Zimní měl Re: (65252) (65254) (65256) (65257)

RP:
Nechápu tady ty řeči okolo měli.

-------

Mám tvůj příspěvek chápat tak že jsou to hausnumera.

Přesnost -900% až + Několik set tisíc% podle toho jestli je prolet nebo ne?

:-))))


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 29. 11. 2014
Zimní měl Re: (65252) (65254) (65256)

Nechápu tady ty řeči okolo měli.

kdo nad tím jen trochu zauvažuje, tak si musí uvědomit, že odměr zimní měli je taky výrazně závislý na počasí.
Počet roztočů v zimní měli je přesný tehdy, pokud za A mezi posledním ošetřením a vložením podložek pro sběr měli je aspoň jeden den s proletem. Anebo za B pokud tam včelař nenechává jako nemyslící ovce ty podložky celý měsíc, ale má je tam jen v období snížených teplot, kdy včely nelétají. Když se má podle předpovědi teplota zvednout a být prolet včelař musí podložky vybrat, měl vzít a podložky pro sběr měli tam vrátit zase až po ochlazení. Potom počet spadlých roztočů přesně určuje míru nákazy.

Ovšem jiná věc je, jestli ten počet roztočů v laborce určí přesně. Mohou klidně většinu z nich přehlídnout, jak jsem si ověřil na vlastních vzorcích. Může ve skutečnosti klidně být počet roztočů cca 6 na včelstvo, což odpovídá počtu 30 a víc živých roztočů v jednom včelstvu, což je poukázka na prázdné úly v podletí a v laborcě klidně mohou najít pouze 1 - 2 roztoče na včelstvo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.108.117.88) --- 28. 11. 2014
Re: (65252) (65254)

Tak polopatě věř, že se statistikou mám co ve své profesi do činění. Pokud bych v soukromé firmě řekl, že 0 neříká nic a 20 taky nic s hlediska nějakého nápravného opatření, které by se melo udělat, tak vedoucí řekne, že se lidově řečeno nimráme v nesmyslech a on to financovat nebude.
V případě zimní měli je to financováno státem a tak by mne to nimraní vlastně nemuselo vadit. Ale mě to vadí a to proto, že ty neefektivně vyhozené peníze jdou z našich daní a přitom by mohli být využity lépe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.101.45.181) --- 28. 11. 2014
Re: Ă???hyny (65251)

když nechápeš, tak po lopatě
V případě varroázy se neléčí propuklá nákaza. to již nejde. Provádí se
preventivní přeléčení aby nákaza nepropukla do nezvladatelných rozměrů. K
tomu slouží hlavně léčení hned po skončení medobraní, aby nedošlo k
znehodnocení zimní generace včel. 0 v měli tady naprosto nic neznamená. to
jen malá nápověda.

pepan


Tak po lopatě řekni k čemu je ta zimní měl.

Ošetřování včelstev probírej na školení pro začátečníky, mně to nemusíš opakovat. Na rozdíl do mnoha jiných mně naštěstí včely přibývají, neubývají. Protože sleduji stav včelstev v létě a ne v lednu a únoru. V lednu likviduji roztoče.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 11. 2014
Re: (65252)

znamená že jsi snížil zátěž včelsva v příštím roce. nic víc. Pokud ovšem
bylo správně provedeno léčení v podletí.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JK <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 11. 2014 18:52:19
Předmět:

"A 20tka spadaná z louček zabitá při fumigaci a oklepaná při rozvolnění
chomáče v lednu znamená co?"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 28. 11. 2014
Re: Ă???hyny (65251)

Kčemu je monitoring měli na VD?

Sběr měli je obrovské dobrodružství včelaře!

Jedni si ho předchystávají už v létě, pěkně přes lih, druzí ho syslí okolo svátků, mrví se stím aby to nezhnilo a povinně ho chystají. Aby se včelař nenudil, občas si to musí zopakovat kvůli moru. Prosté repeté jen proto, že dotací pro labiny je dostatek a pro pořídek je vždy lepší, když je přísun vzorků nadvakrát než jedne pro dvě analýzy.

Monitorin měli podporuje soutěživost mezi včelaři. Výsledky měli jsou někde veřejně čteny na schůzích ZO, a tak se podporuje spávně zavedená politika "viníka".
Také dostatečně upozorňuje na schůzích, aby ta "naše ZO" nebyla nejhorší, tak se zvolá: "..ty vzorky sakra pořádně připravte ať nejsme stále vprdeli s výsledky a nemáme ostudu."

A teď vážně, SVS potřebuje informace. Je neprůkaznou informací, pokud by si včelař něco vymyslel, než kdyby měl odevzdat tu svou měl a akreditovaná nebo pověřená labina prostě něco vykáže a tak má SVS skutečná data odpovídající míře počtu roztočů ve vzorku s pravděpodobností všech vlivů. Taková data jsou oporou pro další úřední úkony, dotace atp. Takže suma sumarum, SVS se jistí v tom sčím pracuje, včelařovi nevěří ani nos mezi očima takže včelař bude odebírat tu měl a povinně odevzdávat i kdyby včely na varoázu umřely a basta.



_gp_




.........
(e-mailem) --- 28. 11. 2014
Re: Ă???hyny

když nechápeš, tak po lopatě
V případě varroázy se neléčí propuklá nákaza. to již nejde. Provádí se
preventivní přeléčení aby nákaza nepropukla do nezvladatelných rozměrů. K
tomu slouží hlavně léčení hned po skončení medobraní, aby nedošlo k
znehodnocení zimní generace včel. 0 v měli tady naprosto nic neznamená. to
jen malá nápověda.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list
Datum: 28. 11. 2014 17:35:46
Předmět: Re: Ä??hyny

"Plošným ošetřením se myslí to, že léčit budou všichni, podle stejné
metodiky. Metodika boje s varroázou pak určuje postup. Tím je, podletní
ošetření Gabon popřípadě kyselina mravenčí, Po 10. X. pak další tři
ošetření
fumigací popř. aerosolem v intervalu nejméně 10 dní tak aby se poslední
provádělo v Prosinci. Rozhodně je omylem si myslet, že se to musí provést v
jeden den nebo jedním přípravkem. Toto musí si určit každý sám tak aby to
vyhovovalo podmínkám ošetření, způsobu chovu a stanoviště. tím je hlavně
vývoj počasí. Ošetření aerosolem je lepší , neboť není tak závislé na
počasí. Ta volba léčiv je pak na uvážení jednotlivých včelařů nebo
organizací. Pryč je již doba, kdy se to provádělo komisí. Dnes je
zodpovědný každý sám za svoje včely. Z povahy věci o užívaní ochranných
prostředků v zemědělství jako takovém, je vždy v zájmu věci, přípravky
střídat, tak aby se nepoužívala jen jedna účinná látka. Jejich střídání tak
zabraňuje vznik rezistencí. To platí všeobecně.

pepan


----------------

Já se v tom ztrácím. Je to plošné dobrovolně, každý si to má dělat podle
svých včel, nechápu tedy jen:
- jestli tu KM nebo Gabon musím každý rok nebo jen když to moje včely
potřebují

- k čemu je ta zimní měl, když si to každý dělá podle svého?

Pokud někdo pak potřebuje vědět co je v zimní měli, vezme si dvě decky lihu
a brýle. A ví to po včelstvech.

Takže ještě jednou ta měl je pro CO?
K čemu byla letos?

Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.108.117.88) --- 28. 11. 2014

A 20tka spadaná z louček zabitá při fumigaci a oklepaná při rozvolnění chomáče v lednu znamená co?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 11. 2014
Re: Ă???hyny

když nechápeš, tak po lopatě
V případě varroázy se neléčí propuklá nákaza. to již nejde. Provádí se
preventivní přeléčení aby nákaza nepropukla do nezvladatelných rozměrů. K
tomu slouží hlavně léčení hned po skončení medobraní, aby nedošlo k
znehodnocení zimní generace včel.  0 v měli tady naprosto nic neznamená. to
jen malá nápověda.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 11. 2014 17:35:46
Předmět: Re: Ä??hyny

"Plošným ošetřením se myslí to, že léčit budou všichni, podle stejné
metodiky. Metodika boje s varroázou pak určuje postup. Tím je, podletní
ošetření Gabon popřípadě kyselina mravenčí, Po 10. X. pak další tři
ošetření
fumigací popř. aerosolem v intervalu nejméně 10 dní tak aby se poslední
provádělo v Prosinci. Rozhodně je omylem si myslet, že se to musí provést v
jeden den nebo jedním přípravkem. Toto musí si určit každý sám tak aby to
vyhovovalo podmínkám ošetření, způsobu chovu a stanoviště. tím je hlavně
vývoj počasí. Ošetření aerosolem je lepší , neboť není tak závislé na
počasí. Ta volba léčiv je pak na uvážení jednotlivých včelařů nebo
organizací. Pryč je již doba, kdy se to provádělo komisí. Dnes je
zodpovědný každý sám za svoje včely. Z povahy věci o užívaní ochranných
prostředků v zemědělství jako takovém, je vždy v zájmu věci, přípravky
střídat, tak aby se nepoužívala jen jedna účinná látka. Jejich střídání tak
zabraňuje vznik rezistencí. To platí všeobecně.

pepan


----------------

Já se v tom ztrácím. Je to plošné dobrovolně, každý si to má dělat podle
svých včel, nechápu tedy jen:
- jestli tu KM nebo Gabon musím každý rok nebo jen když to moje včely
potřebují

- k čemu je ta zimní měl, když si to každý dělá podle svého?

Pokud někdo pak potřebuje vědět co je v zimní měli, vezme si dvě decky lihu
a brýle. A ví to po včelstvech.

Takže ještě jednou ta měl je pro CO?
K čemu byla letos?

Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 11. 2014
Re: ZimnĂ­ mÄ?l

 hlopost

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Bobe <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 11. 2014 17:06:58
Předmět: Re: Zimní měl

"Zimní měl bych zachoval povinnou pro členy ČSV, když nejsou schopni se
připojit k ostatním co se její zrušení se snaží prosadit."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 11. 2014
Re: (65241)

Hlavně je velkou hloupostí chtít kontrolovat výsledky odpočítáním vložených
brouků a domnívat se že je tam musí objevit
K VAŠETŘENÍ SE POUŽIJE JEN ČÁST VZORKU navázané na počet včelstev. Jde jen o
statistiku a o té  přese víme, že je to přesný součet nepřesných čísel,
který má ovšem své opodstatnění. To je každá statistika. Pro tebe pak stačí
jen informace a tvůj závěr z výsledku by měl být
1) pro začátek je to fajn
2) Bacha na věc
V žádném případě s toho nejde vyvodit, letos léčit nemusím

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JK <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 11. 2014 16:56:37
Předmět:

"No vždyť to píšu, že i vedení přiznává, ze je to zkreslené a tak to
způsobuje špatné závěry a pak jako letos hýbou včely ve velkém a pak se
divte ze to znrdůveruhodní celou metodiku a začne se na to kašlat ve velkém"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 11. 2014
Re: ZimnĂ­ mÄ?l (65239)

to jsou jen výplody tvého mozku jinak zimní měl slouží i pro další ůkony.
Jinak k výsledekse vypočítáva a tam se s těmi tvými údaji a námitkami
počítá.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: JK <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 11. 2014 12:31:31
Předmět: Zimní měl

"Zimní měl je jen tunel na dotační prostředky a psychologické bububu na
včelaře, kteří však již po 20 na to otupěli a buď vyberou nebo nastrouhají,
aby se neřeklo, nebo prostě odevzdají apak stejně nenatřou opět dotované
léčivo. Jiný význam nemá aten kdo tvrdí opak si lže do vlastní kapsy.
Zimní měl je problém pro zavádění nových léčebných prostředků, které
způsobují spad v zimě a také i pro efektivní využití těch současných neboť
nutí k příliš przkému použití.
Zimní měl v nástavkových úlech při zimování ve více nástavcích neurčuje
přirozený spad kleštíka v klidovém období ale uřčuje kolik se jich při
podzimním léčení zachytilo na horních loučkách spodního nástavku a stavební
zábraně, kterou mnozí nevijímají na zimu.
Zimní měl je prostředkem jak nahnat lidi na schůze ZO
Zimní měl je buzerace, která způsobuje nedůvěru v metodiku léčení včel
jelikož již i členové vedení svazu a veterináři přiznávají, že je k ničemu."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.108.117.88) --- 28. 11. 2014
Re: (65243) (65244) (65246)

... a o to víc budou výsledky měli zkreslenější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.108.117.88) --- 28. 11. 2014
Re: (65243) (65244)

No já zase nevěřím, že ta měl je za současných podmínek a způsobech včelaření k něčemu dobrá, snad jen jako kanál na dotační peníze.
Věc názoru.
V každém případě po letošních úhynech ji nebude věřit už prakticky nikdo a k těm, kdo se jí budou zastávat si budou jim za zády klepat na čelo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.101.45.181) --- 28. 11. 2014
Re: Ä??hyny (65238)

Plošným ošetřením se myslí to, že léčit budou všichni, podle stejné
metodiky. Metodika boje s varroázou pak určuje postup. Tím je, podletní
ošetření Gabon popřípadě kyselina mravenčí, Po 10. X. pak další tři ošetření
fumigací popř. aerosolem v intervalu nejméně 10 dní tak aby se poslední
provádělo v Prosinci. Rozhodně je omylem si myslet, že se to musí provést v
jeden den nebo jedním přípravkem. Toto musí si určit každý sám tak aby to
vyhovovalo podmínkám ošetření, způsobu chovu a stanoviště. tím je hlavně
vývoj počasí. Ošetření aerosolem je lepší , neboť není tak závislé na
počasí. Ta volba léčiv je pak na uvážení jednotlivých včelařů nebo
organizací. Pryč je již doba, kdy se to provádělo komisí. Dnes je
zodpovědný každý sám za svoje včely. Z povahy věci o užívaní ochranných
prostředků v zemědělství jako takovém, je vždy v zájmu věci, přípravky
střídat, tak aby se nepoužívala jen jedna účinná látka. Jejich střídání tak
zabraňuje vznik rezistencí. To platí všeobecně.

pepan


----------------

Já se v tom ztrácím. Je to plošné dobrovolně, každý si to má dělat podle svých včel, nechápu tedy jen:
- jestli tu KM nebo Gabon musím každý rok nebo jen když to moje včely potřebují

- k čemu je ta zimní měl, když si to každý dělá podle svého?

Pokud někdo pak potřebuje vědět co je v zimní měli, vezme si dvě decky lihu a brýle. A ví to po včelstvech.

Takže ještě jednou ta měl je pro CO?
K čemu byla letos?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 28. 11. 2014
Re: (65243)

Nulu si může "vyrobit" každý. Nevěřím, že pokud sebere včelař měl z celého dna po 4 týdnech, co tam tu podložku nechal a má výsledek opravdu 0, tak že je dnes bez včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.108.117.88) --- 28. 11. 2014

Hlavně by vedení svazu mělo jaksi politicky vysvětlit ten bod 5) včelařům, kteří měli zimní měl s 0 a teď jdou s 0 včelstev do zimy. ....panebože.. ti ho hnali!!!" - "Hnali??? Kdo ... "Ano pane, se zbraněmi, někteří i beze zbraní, s holemi a sudlicemi, vidlemi i kosami, hnali ho a zpívali ...

Ale nechme toho třeba si taky řeknou "tak My se jdeme společensky znemožnit" jak ve filmu Werich, a budou pokračovat neoblomně zimí mělí vpřed.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bobeš (37.188.142.159) --- 28. 11. 2014
Re: Zimní měl (65239) (65240)

Zimní měl bych zachoval povinnou pro členy ČSV, když nejsou schopni se připojit k ostatním co se její zrušení se snaží prosadit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.108.117.88) --- 28. 11. 2014

No vždyť to píšu, že i vedení přiznává, ze je to zkreslené a tak to způsobuje špatné závěry a pak jako letos hýbou včely ve velkém a pak se divte ze to znrdůveruhodní celou metodiku a začne se na to kašlat ve velkém

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 28. 11. 2014
Re: Zimní měl (65239)

http://www.vcelarstvi.cz/files/dokumenty/stanovisko-csv-k-navrhu-psnv-10111.pdf
Viz připomínky k bodu 5.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.75.0.10) --- 28. 11. 2014
Zimní měl

Zimní měl je jen tunel na dotační prostředky a psychologické bububu na včelaře, kteří však již po 20 na to otupěli a buď vyberou nebo nastrouhají, aby se neřeklo, nebo prostě odevzdají apak stejně nenatřou opět dotované léčivo. Jiný význam nemá aten kdo tvrdí opak si lže do vlastní kapsy.
Zimní měl je problém pro zavádění nových léčebných prostředků, které způsobují spad v zimě a také i pro efektivní využití těch současných neboť nutí k příliš przkému použití.
Zimní měl v nástavkových úlech při zimování ve více nástavcích neurčuje přirozený spad kleštíka v klidovém období ale uřčuje kolik se jich při podzimním léčení zachytilo na horních loučkách spodního nástavku a stavební zábraně, kterou mnozí nevijímají na zimu.
Zimní měl je prostředkem jak nahnat lidi na schůze ZO
Zimní měl je buzerace, která způsobuje nedůvěru v metodiku léčení včel jelikož již i členové vedení svazu a veterináři přiznávají, že je k ničemu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 11. 2014
Re: Ä??hyny

Plošným ošetřením se myslí to, že léčit budou všichni, podle stejné
metodiky. Metodika boje s varroázou pak určuje postup. Tím je, podletní
ošetření Gabon popřípadě kyselina mravenčí, Po 10. X. pak další tři ošetření
fumigací popř. aerosolem v intervalu nejméně 10 dní tak aby se poslední
provádělo v Prosinci. Rozhodně je omylem si myslet, že se to musí provést v
jeden den nebo jedním přípravkem.  Toto musí si určit každý sám tak aby to
vyhovovalo podmínkám ošetření, způsobu chovu a stanoviště. tím je hlavně
vývoj počasí. Ošetření aerosolem je lepší , neboť není tak závislé na
počasí. Ta volba léčiv je pak na uvážení jednotlivých včelařů nebo
organizací.  Pryč je již doba, kdy se to provádělo komisí. Dnes je
zodpovědný každý sám za svoje včely. Z povahy věci o užívaní ochranných
prostředků v zemědělství jako takovém, je vždy v zájmu věci, přípravky
střídat, tak aby se nepoužívala jen jedna účinná látka. Jejich střídání tak
zabraňuje vznik rezistencí. To platí všeobecně.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 11. 2014 8:42:27
Předmět: Re: Ă?hyny

"Tak jak to popisuješ a já tomu rozumím?
Gabon nic = podletní léčení tedy taky nic?
To je pak ten důvod ztráty včelstva v zimě nebo ještě na podzim. Podletí je
základ léčení, všechno to ostatní, to již jen dolaďuje.

pepan


-------

Co vím, tak je přeci oficiálně upřednostnováno plošné ošetření včelstev a
takové rozhodnutí, aby to bylo plošné se přeci přijímá včas podle výsledku
vyšetření zimní měli.

Kde se mýlím?
Nebo kde se mýlí 1/3 včelařů?

Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Standa (217.117.217.146) --- 28. 11. 2014
Re: uhyny (65227) (65228) (65233)

Ano to je přesně ono "na své včelnici jsem generálem já"! Proto také sleduji spad roztočů již od července a a nasazuji 2 x po čtrnácti dnech podle některých neúčinný Formidol, ale on svoji práci udělá. Podzimní léčení od 20.října a aerosol v prosinci. Nikdy jsem neměl problém s přemnožením roztoče (po prvním ošetření 13 - 520 na včelstvo), ale asi v tom hraje roli také lokalita.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (87.138.152.56) --- 28. 11. 2014
Re: Ă?hyny (65230)

Tak jak to popisuješ a já tomu rozumím?
Gabon nic = podletní léčení tedy taky nic?
To je pak ten důvod ztráty včelstva v zimě nebo ještě na podzim. Podletí je
základ léčení, všechno to ostatní, to již jen dolaďuje.

pepan


-------

Co vím, tak je přeci oficiálně upřednostnováno plošné ošetření včelstev a takové rozhodnutí, aby to bylo plošné se přeci přijímá včas podle výsledku vyšetření zimní měli.

Kde se mýlím?
Nebo kde se mýlí 1/3 včelařů?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 27. 11. 2014
Re: uhyny (65234)

Ps:jak vidno,maji autori Tiskove zpravy mezi sebou taky "zdatneho ideologa".JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 27. 11. 2014
Navrh "vceli vyhlasky"

www.vcelarstvi.cz-navrhy vceli vyhlasky atd.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 27. 11. 2014
Re:uhyny (65227) (65228)

Ze je jarni pocitani roztocu na draka,to snad dochazi kdekomu,pouha nic neresici statistika a ne nejaka startovni cara.Jak chcete startovat ze stavu roztocu,kdy se vcely pri otepleni pohnou a vyhazi par desitek roztocu mrtvych par mesicu na podlozku??? Varoamonitoring a udaje v republice?Stavet na nem?Je mi jedno kolik roztocu pada ve Znojme,v Ostrave nebo u souseda,dulezite je kolik jich pada z mych vcelstev.Na sve vcelnici jsem general ja a nikdo jiny...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bobeš (37.188.232.67) --- 27. 11. 2014
kradeze vcelstev

Hlavně si hlídejte co vám po úhynech zbylo, bude se krást ve velkém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 11. 2014
Re: Ă?hyny

Gabon není nutný, To je pravda, ale tu dobu je nutné nasadit jiná dostupná
léčiva. TO DOBA JE PRÁVĚ ROZHODUJÍCÍ,neto to použité léčivo.Gabon je však
nejpohodlnější.

PEPAN


---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 27. 11. 2014 12:07:15
Předmět: Re: Úhyny

"> Takže ta zimní měl letos v zimě nám řekla co?
Mě řekla, že startovací stav je normální, ale zároveň už v únoru jsem věděl,

že letos bude větší délka plodování a že budou větší problémy.

> Že nemáme objednat Gabon?
Já neobjednal, ale ve spolku si objednalo víc včelařů, než jiné roky.

VP."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 11. 2014
Re: Ă?hyny

Tak jak to popisuješ a já tomu rozumím?
Gabon nic = podletní léčení tedy taky nic?
To je pak ten důvod ztráty včelstva v zimě nebo ještě na podzim. Podletí je
základ léčení, všechno to ostatní, to již jen dolaďuje.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 27. 11. 2014 11:22:42
Předmět: Re: Úhyny

"Mně by tedy zajímalo, proč tedy stále hynou včely, když je vše tak dobré?

Zimní měl - excelentní ani se Gabon neobjednával jak byly výsledky výborné,
v zimě se plošně aerosolovalo a . . .

Nějak tomu nerozumím, když je vše tak v pořádku, kde tedy kdo udělal chybu?

Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Kovařík (80.90.133.157) --- 27. 11. 2014
Re: Úhyny (65209) (65225)

Odběr zimní měli jakmile sesypete vzorky z x včelstev a včelaříte v nástavkovém úlu prostě nefunguje. Napište mi jediný případ, kdy zimní měl něco zachránila? A chovatelům u nás na jihu Moravy vysvětlete, proč když měli nulu, tak padly celé včelnice o desítkách včelstev. Vytáčeli v půlce července a brzy léčili. Přesto jim to padlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (87.138.152.56) --- 27. 11. 2014
Re: (65227)

Uvědomme si, že pracujeme s přírodou a ta je přes všechny znalosti stále stejně tajemná a v některých případech neovlivnitelná. Nebo když ji ovlivníme vymstí se nám to jinde. Včela není kráva, kterou přivážou ke žlabu a mají absolutní kontrolu, včela vyletí a co víte? Nic!


------

No jo proč se pak dělá ta zimní měl a proč se z ní něco odvozuje, když je tady ta PŘÍRODA?

Proč se bazíruje na metodice která asi nefunguje taky?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Standa (217.117.217.146) --- 27. 11. 2014

Uvědomme si, že pracujeme s přírodou a ta je přes všechny znalosti stále stejně tajemná a v některých případech neovlivnitelná. Nebo když ji ovlivníme vymstí se nám to jinde. Včela není kráva, kterou přivážou ke žlabu a mají absolutní kontrolu, včela vyletí a co víte? Nic!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 27. 11. 2014
Re: Úhyny (65209) (65210) (65213) (65216) (65221)

----- Original Message -----
> jsou úhyny, a pokud zprávy nelžou jsou oblasti s 30% a většími

Proto to sem píšu, mluvil jsem před časem se včelařem a hledali jsme možnou
příčinu. Padali mu i letošní oddělky. Kukuřice a slunečnice v okolí nebyla
(teď mě napadá, že loni asi ano). Je to pečlivý chlap, oddělky krmil, snůška
nebyla, nebo jen nepatrná. Při posledním setkání mě sdělil velmi smutnou
zprávu - úhyn 100%

Já hledám "díry" ve své metodice, hledám co dělám špatně. Kdybych to věděl,
tak to změním. Zatím jsem změnil to, že monituruji i v srpnu. Letos žádná
nová informace. Příští rok plánuji formidol opakovat tam kde bude spad nad
průměrem. I za cenu nebezpečí poškození matky, plodu a mladých včel.

Spad je řekněme do 3/den. Dám formidol a spad stoupne jen trochu. Po
fumigaci lžička roztočů. A koncem roku CCD.

V jiném roce po formidolu silný spad a do poloviny příštího roku roztoče
nevidím jediného (ani po fumigacích).

PROČ? Proč jeden rok KM funguje, a druhý ne???
VP.
Doplnění: předjarní plodování poznám (správněji odhaduji) podle spotřeby
(úbytku váhy).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Standa (217.117.217.146) --- 27. 11. 2014
Re: Úhyny (65209)

Ono těch příčin úhynů bude víc. Roztoč, virózy, Nosema ceranae, přístup chovatele, dlouhé bez snůškové období v létě a tím i oslabená včelstva, lokalita, teplá zima. Ono zpochybňování vyšetřování zimních vzorků měli je zavádějící, jakým jiným způsobem zmapovat celá rozsáhlá území. Tisková zpráva je jednostranná. Chovatel má přece jistou svobodu v použití léčivých přípravků a za svá včelstva (majetek) je sám odpovědný. Ono se lehce navrhuje monitorig, ale chovatelů včel je přes 40 000 a už vidím, jak každý monitoruje, podle toho nasazuje léčiva atd. Nařízení SVS je proto koncipováno pro širokou veřejnost. Experimentátorů příliš není a ani nebude. Většina chovatelů to dělá kvůli medu a k tomu ostatnímu musí být postrčeni. Rozumím nadšení PSNV i jejich pochybnostem, ale je to stejně lehce arogantní vůči ostatním chovatelům. Jsem přesvědčen, že se jim úhyny také nevyhnuli nebo, že by žili v jiné zemi?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78290 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 65225 do č. 65285)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu