Včelařská konference

- Original Message - > Tisková zpráva z 26. listopadu 2014

Mám k příspěvku několik poznámek

a) text není odborný, ale politický až propagandistický
b) reaguji hlavně z důvodu, že včelařím v oblasti, kde jsou velké úhyny

Pokusím se tedy převést diskuzi více do roviny odborné

1. citovaný včelař má včelstva zřejmě v cca 250 mnm, tamní situaci nemohu
posoudit, ale u mne v 600 mnm včelstva začala intenzivněji plodovat zhruba v
druhé polovině ledna (2014). Doba na rozvoj populace VD byla u mne tedy
zhruba o 2 měsíce delší. To, že bude vyšší napadení v podletí se dalo
předpokládat.
2. projekt varoa-monitoringu asi může být přínosný pro výzkum, ale pro
mne, hobby včelaře asi mnoho nepřinese. Důvodem je velký rozptyl napadení
nejen mezi oblastmi, ale i mezi jednotlivými včelstvy na jednom stanovišti.
Pokud například moje včelstvo donese v listopadu 4,5 kg "něčeho" a pyl to
asi nebude, zřejmě zásob z nějakého kolabujícího včelstava z blízkého okolí,
přinese si s tím i stovly roztočů. Skutečně byl spad po druhé fumigaci u něj
mnohonásobně vyšší než u ostatních včelstev.
3. zimní vzorky si před odevzdáním prohlédnu (stejně jako všechny jiné v
průběhu roku) abych věděl, co mohu očekávat na jaře. Jako zbytečné je
nepovažuji, protože SVS z nich alespoň něco vyčte a hlavně je to materiál,
který lze použít například k namátkové kontrole na mor a možná i na jiné
rozbory (už slyším námitky o ochraně osobních údajů)
4. kde já vidím hlavní příčiny úhynů? Na úvod připomenu, že to co se
označuje jako CCD, tedy zmizení včelstva znám z vlastní zkušenosti v sezoně
2012. A ne v jednom případě ale u třech včelstev. A u jednoho bylo zmizení
neúplné, v úle zbylo mrtvých 50 včel a matka. Je to smutný pohled na dílo se
zásobami, kde není nic, ani mrtvolka, ani měl, zkrátka nic. Ani roztoče jsem
nenašel jediného.

a) roztoč VD je prvotní a hlavní problém
b) často je uváděná kombinace více chorob
c) malé množství potravy (pyl, med, cukr) v létě
d) malý nebo žádný podněcující přínos sladiny v létě
e) nepoměr mezi velikostí česna a silou včelstva
f) chemikálie obecně a jejich obsah v přírodě
g) léčebné postupy nejsou správné
h) malý spad VD po formidolu (KM)

Body a) a b) lze přimout jako fakt a je naším úkolem jejich vliv
minimalizovat.
Letos asi hodně zapracovaly body c), d) a e) - plodu bylo v podletí
méně a byl méně kvalitně krmen. Z toho vyplývá silný pokles síly včelstev. A
v kombinaci s vysokými podmety pod slabě obsednutými dolními nástavky se
"česnem" stává prostor mezi dnem a plásty, tedy zruba 40 x 40 cm a toto
žádné včelstvo neubrání. Je třeba si uvědomit, že tak jak se včela stane
létavkou a zůsává jí do konce svého života, včela která se stane zlodějkou,
do konce svého života zůstane zlodějkou, nebo alespoň slídilkou.
Chemie není mým oborem a i kdyby byla, její nalezení a prokázání jejího
vlivu není snadné. Ale čtu o přenosu mořidel osiva na ostatní rostliny a z
toho plynoucí zasažení i rosy na těchto rostlinách chemikáliemi. Možná
trochu přeháním, ale nelze ani vyloučit "sousedskou výpomoc". Drogerie
určitě za pár korun prodávají věci, které jsou schopné uspat včelstva na
věčné časy. Před lety jsem pod broskvoní na své zahrádce nalezl po návratu z
týdenní dovolené lahvičku od roundupu a do týdne strom zkolaboval. Věřím
tomu, že šlo o dětský pokus, co to udělá, dospělý člověk by snad ....
Nikde jsem zatím nenalezl výsledky seriozního výzkumu na téma - vliv
dlouhodobého působení kyseliny mravenčí na včelstvo, zejména na vzdušnice
včel. Nemůže být problém (ne)návratu do úlu i ve fyzické kondici létavky a
ne jen ve ztrátě orientace, jak se uvádí?
Mnohokrát jsem se dotazoval, zda má někdo z Vás podobnou zkušenost, že
v některých letech je spad VD po aplikaci kyseliny mravenčí nižší, než by
měl být podle pozdějšího spadu po první fumigaci. Já tuto zkuženost nám, v
minulosti jsem to sem psal. Příčinu hledám.
Vyšly Včelařské překlady, kolem VD je tam několik článků, těším se na
zajímavé čtení.
VP.