Včelařská konference

Já myslím, že Rašovská metoda by se dala zůžit do dvou vět.
Za prvé chovat včely mnohem víc na nově postavených plástech než se děje doposud. Za druhé dělat to tak, aby tím byly včely co nejmíň omezovány a zpomalovány v rozvoji.
A když se k tomu přidá ještě třetí doporučení : Chovat včely víc než dosud na mladých nově odchovaných matkách.
Tak je způsob, jak chovat odolnější životaschopnější včelstva hotový.
Zdůvodnění rašovského postupu dějem v přírodní dutině mně připadá poněkud násilné, protože jen málo dutin obsazených včelami má takové geometrické rozměry, aby v nich popisovaný děj samovolné obnovy plástů probíhal.

Co se týká oné životnosti divokých včelstev, podle mně převážná většina rojů do jara nepřežije prostě kvůli nedostatečné snůšce. Buď kvůli tomu nevystaví dostatek díla v dutině nebo neodchová dostatek zimních včel nebo prostě nenashromáždí dostatek zásob pro přežití do jara.
Minimálně tady u nás ulétlé roje podle mně mají větší naději přežít do jara jen tak jednou za pár let, kdy intenzívně meduje lípa.