Včelařská konference

Na příspěvek na zimování si nepamatuji, že bychom za socíku dostávali.
Za přísun včelstva k řepce se platilo, už nevím jestli stát nebo družstva, spíš stát 60 Kčs na včelstvo. Za přísun na jetel tusím 120 na včelstvo. Ale jen ten, kdo kočoval. Včelař se musel přihlásit mezi kočovníky v ZO na začátku roku, dostal takzvaný kočovný průkaz a potom měl zaručeno, že ho kočovný referent ZO pozve na rozdělování stanovišť v lánu řepky nebo jetele nebo jiných plodin, které jeho ZO dostala přiděleno ke kočování. Kdo nekočoval, nedostal nic.
Ale tehdy snad ani žádné dotace nebyly potřeba. Za med daný do výkupu, vykupovalo se v Jednotě, ta měla prodejny prakticky v každé vesnici, se vykupovalo 35 Kč za kilo. Ze dvora se med prodával od těch 35 za kilo po takových 60 Kčs za kilo.
Pokud včelař prodal 3 - 5 kilo medu z každého včelstva, měl tehdy na cukr na zimu, pokud prodal víc, měl to na další náklady a na příjmy. A minimálně 15 kilo z dobrého včelstva za rok musel zvládnout včelař i v zadováku i pokud byl ňouma. Jen vyslovený lempl anebo včelař včelařící na supermizerném stanovišti si tehdy nedokázal udělat zisk.